MBA graduanti. Grˆbeho vila na ot zky»eskèho rozhlasu

Transkript

1 OBČASNÍK STUDENTŮ, PEDAGOGŮ, VEDENÍ A PŘÍZNIVCŮ ŠKOLY ROČNÍK 4 / ČÍSLO 2 / KVĚTEN 2005 MBA graduanti Grˆbeho vila Gener lnì editelka odpovìd na ot zky»eskèho rozhlasu Florida ñ koneën stanice

2 2 roënìk 4 / ËÌslo 2

3 vod ï Obsah MilÌ Ëten i Xadonie, mïsìc kvïten neboli m j, do nïhoû jsme tìmto seöitem vstoupili, je popr vu azen k nejkr snïjöìm obdobìm v roce. TakÈ byl podle tèto kvality nazv n: v raz m j poch zì z latiny ñ Maius byl starolatinsk b h vzr stu a vegetace, nu a kvïten, kr snè slovo praslovanskèho p vodu oznaëuje kvïtn mïsìc, Ëili Ëas kvït. V m ji rozkvèt p Ìroda, rozkvèt ûivot, rodì se ml Ô tka, rozkvèt l ska mezi lidmi (aspoú se to tvrdì) ñ a b snìci majì plnè ruce pr ce. M j je ovöem v znamn i historicky, coû bych zde chtïl p edevöìm vzpomenout: v roce 1945 skonëila v tomto mïsìci jedna z nejtemnïjöìch etap lidsk ch dïjin, druh svïtov v lka. HitlerovskÈ NÏmecko ji rozpoutalo s cìlem vybudovat pro NÏmce jako nad azenou rasu tisìciletou Ìöi. Jeho cestu k tomuto apokalyptickèmu cìli dl ûdily miliony mrtv ch a prov zela ji neskuteën zvïrstva a bezpr vì, jichû se nacistick arm da dopouötïla, kamkoliv vkroëila. Naprosto ojedinïl m p Ìpadem civilizaënìho kolapsu, jak se vyjad- ujì filozofovè, byl holokaust ñ obludn projekt vyhlazov - nì ûidovskèho n roda v koncentraënìch t borech. I my»eöi jsme si Ñuûiliì nacistickè rozpìnavosti, i my jsme byli ñ jako SlovanÈ ñ za azeni do kategorie mènïcenn ch lidì urëen ch k postupnè likvidaci a protektor t Bˆhmen und M hren mïl b t jen p echodn m eöenìm. NaötÏstÌ k tomu nedoölo, vojska spojenc a RudÈ arm dy uëinila tèto apokalypse p Ìtrû a dìky nim se kvïten stal mïsìcem, v nïmû slavìme spoleënï s Ëasem kvït a l sky i Ëas osvobozenì. A letos je tomu öedes t let, kdy se otev ely br ny koncentraënìch t bor, tïch dïsn ch tov ren na smrt, v nichû zahynulo na 6 milion lidì. Snad nikdy nekvetly öe Ìky tak kr snï jako tenkr t v m ji pïtaëty ic tèho roku.»as vzr stu, Ëas kvït a Ëas l sky dostal opït p Ìleûitost strojnï vstoupit do lidskèho ûivota. Na to nelze nikdy zapomenout, stejnï jako nelze zapomìnat na kol z tèto historickè zkuöenosti vypl vajìcì: nikdy vìce nedopustit n silì. N silì nep eje l sce a v bec niëemu. MÏjme se proto r di a ve jmènu l sky p ejme mìru mìsto v naöem ûivotï. V ö Josef ämatl k UD LOST 4 OpÏt a p ece poprvè ñ promoce, na kterè se nezapomìn 5 Make the right move ñ MBA na VäFS éivot äkoly 6 Kr tce 6 SnÌdanÏ s novin i v regionech 7 VÌte, co to je ECTS? 8 Kulatinky 9 Siln pïtka na navazujìcìm magisterskèm studiu 10 DÏkuji, ûe si stïûujete Z v zkumnè Ëinnosti Pozv nka na konferenci KNIéNÕ HLÕDKA 12 NovÈ publikace VäFS 12 Pozor ï pozor HORK T MA 13 InformaËnÌ technologie a systèmy v podniku I 15 Komu pat Ì angliëtina? 15 Evropsk stavnì smlouva a»esk republika JUBILEUM 17 Jubileum»eskÈ spo itelny PERISKOP 18 Florida ñ koneën stanice STUDENTSK AR NA 20 EBFF The ÑNEWì Europe ñ Prosperity for All or a Few 21 Den zdravì se lìbil 22 Nov studentsk iniciativa na VäFS 23 IT okènko 24 Who is who na VäFS aneb studujì na naöì ökole 26 Grˆbeho vila 28 Srbsko ñ ZadnÌ T eb Ú FOCUS 29 Constitution of the European Union»ÕSLO 2, DATUM VYD NÕ: kvïten 2005 RedakËnÌ rada: Radek Buöta, Bc. Radoslava»ern, Patrik Doldûev, Doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov, Dr. Bohuslava äenk ov, PhDr. Josef ämatl k (öèfredaktor). VeökerÈ informace v tomto obëasnìku jsou bez z ruky. P ebìr nì materi l je povoleno s prokazateln m souhlasem autora a redakënì rady. Fotografie od autor p ÌspÏvk Ëi z archivu VäFS, nenì-li uvedeno jinak. NepodepsanÈ p ÌspÏvky jsou autorizov ny redakcì. ov adresa: xadonia@mail.vsfs.cz ï VäFS, o.p.s. ï Registrace: MK»R E ï Tiskov p Ìprava a v roba: Radix, spol. s r.o. ï Murphyho, ale i jinè z kony o blìzkosti Ëili o l sce:»lovïk je tvor spoleëensk ñ dob e mu tak. kvïten

4 Ud lost OpÏt a p ece poprvè ñ promoce, na kterè se nezapomìn V p tek 1. dubna 2005 uspo dala naöe ökola dalöì slavnostnì promoce absolvent bakal skèho studia a mezin - rodnìho studijnìho programu MBA. SlavnostnÌ ceremoni l se konal ñ stejnï jako u p edchozìch promocì ñ v kr snèm prost edì kostela äimona a Judy na StarÈm MÏstÏ praûskèm a jeho atmosfèru umocúovala hra na varhany a st tnì hymna zpìvan Ñnaûivoì sympatick m mlad m pïvcem SymfonickÈho orchestru hl. m. Prahy FOK. Na tv Ìch mnoha student a pedagog byla patrn radost, p cha a dojetì, ûe poctivou pracì a spoleën m silìm dos hli k ûenèho cìle. Absolventi kombinovanèho studia proûìvali radost bezpochyby dvojn sobnou. PromoËnÌ akt zah jila tradiënï gener lnì editelka VäFS Dr. Bohuslava äenk ov a na jejì proslov v z vïru nav - zal rektor VäFS prof. VladimÌr»ech k, CSc. sv m projevem k nov m bakal m. JmÈnem student pak jejich zvolenì z stupci podïkovali nejen pedagog m, kte Ì je teoreticky a prakticky vzdïl vali, ale i zamïstnanc m ökoly, kte Ì pom hali spoluvytv et podmìnky k jejich spïönèmu studiu, ale neopomnïli podïkovat rodin m a p tel m, kte Ì jim svou podporou po dobu studia pomohli dospït spïönï k cìli. Hauptvogelov (Regulace a dozor trhu s cenn mi papìry), Bc. Miroslav Hud k (Controlling jako modernì n stroj ÌzenÌ podniku), Bc. Martina Knopov (CestovnÌ pojiötïnì a asistenënì sluûby na zemì»eskè republiky), Bc. V clav Leinweber (Anal za bonity klienta z pohledu Ëesk ch bank) a Bc. Olga Studen (Vliv 6. odpisovè skupiny na daúovè zatìûenì ËetnÌch jednotek). SlavnostnÌ akt p ed nì diplom absolvovalo s novopeëen mi bakal i i 15 absolventek a absolvent studia MBA. Na z vïr si vöichni p ÌtomnÌ s chutì zazpìvali tradiënì studentskou hymnu Gaudeamus igitur. Alena Harusov vedoucì t mu Bc. studia Redakce Xadonie vöem absolvent m blahop eje a drûì jim palce, aby dìky kvalitnìmu vzdïl nì z VäFS uspïli v profesnìm uplatnïnì doma i v zahraniëì. Slib Bc. Zuzany DoËekalovÈ SlavnostnÌ atmosfèra ñ oëek v nì ShrÚme letmo z kladnì fakta V noru 2005 spïönï vykonalo st tnì z vïreënè zkouöky a obh jilo bakal skou pr ci v Praze, KladnÏ a MostÏ celkem 171 studentek a student. Z toho bylo 112 absolvent oboru ÿìzenì podniku a podnikovè finance, 41 absolvent oboru BankovnictvÌ, 16 absolvent oboru PojiöùovnictvÌ, a po 1 absolventovi obor Ve ejnè finance a Ve ejn spr va. Cenu gener lnì editelky za vynikajìcì bakal skou pr ci zìskali: Bc. Petr Aubrecht (P ÌmÈ bankovnictvì v»eskè republice), Ing. Romana Bouökov (ManaûerskÈ finanënì ÌzenÌ a rozhodov nì), Bc. Zuzana BuröÌkov (FinanËnÌ investice do st tnìch dluhopis ), Bc. Lenka P ed valy se i ËervenÈ diplomy Jaro je roënì doba, v nìû se fantazie muû zaëìn zab vat tìm, na co ûeny myslì jiû celou zimu. 4 roënìk 4 / ËÌslo 2

5 Make the right move ñ MBA na VäFS Ud lost Dne 1. dubna 2005 se uskuteënily v kostele sv. äimona a Judy v Praze promoce nejen student bakal skèho programu VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, ale v po adì jiû druh graduace student americkèho programu MBA, kter Vysok ökola finanënì nabìzì ve spolupr ci se City University. Z rukou p edstavitel partnerskè americkè univerzity pana Ing. Jana Rebra, (Regional Vice-President Europe) a sleëny Mgr. M rie BillovÈ, MBA (Direktor of Office of VP, Europe Program Coordinator) p evzalo diplom dalöìch 15 absolvent tohoto jedineënèho prestiûnìho programu. Do novï otev enèho, jiû öestèho bïhu MBA v dubnu tohoto roku byli p ijati dalöì studenti navazujìcìho magisterskèho programu VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì, kte Ì vyuûili bezkonkurenënì a v hodnou nabìdky k zìsk nì vzdïl nì, platnèho jak v»eskè republice, tak v zahraniëì. Zleva JUDr. Frantiöek Stach, p edseda p edstavenstva STACH & S. T. a.s., Ëlen spr vnì rady VäFS, Prof. PhDr. VladimÌr»ech k, CSc., rektor VäFS, Dr. Bohuslava äenk ov, gener lnì editelka VäFS, Ing. VladimÌr B rtl, prim tor mïsta Most, Ëlen akademickè rady VäFS Zleva PhDr. Rafik Bedretdinov, CSc., Ing. Josef ävec, editel studijnìho st ediska Most, Mgr. Vlastimila Kol ov, vedoucì katedry jazyk VäFS, Ing. Jana Z rybnick RNDr. Josef Postr neck, n mïstek ministra vnitra, Ing. J n Rebro, region lnì viceprezident pro Evropu, City University Dr. Alan Krautstengl Bc. Andrea BalÌnov p i ËtenÌ slibu Mgr. M ria Billov, MBA, City University, Doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc. MBA nenì jen studium. Je to p edevöìm proces zdokonalov nì, odbornèho r stu, implementace zìskan ch poznatk do praxe a cesta k profesionalitï. Ing. KvÏta Paichlov L ska je, kdyû ûena nikdy nedostane to, co oëek v, a muû nikdy neoëek v to, Ëeho se mu dostane. kvïten

6 éivot ökoly KR TCE Spr vnì rada zasedala V souladu s harmonogramem Ëinnosti Spr vnì rady VäFS se jejì 29. zased nì uskuteënilo dne 16. b ezna Gener lnì editelka sezn mila radu s postupem pracì na projektu Univerzita a se z vïry z projedn v nì v stup na kontrolnìm v boru projektu. D le pak mj. informovala o plnïnì finanënìho pl nu na akademick rok 2004/2005, zhodnotila plnïnì manaûersk ch kol za zimnì semestr. Rektor informoval o udïlenè akreditaci studijnìho oboru Finance a finanënì sluûby v bakal skè formï studia a reakreditacìch nïkter ch st - vajìcìch studijnìch obor. Byl schv len n vrh na jmenov nì editelky odboru marketingu a komunikace, kter rozöi uje z bïr dosavadnìho odboru komunikace a PR. Na programu byly informace o dalöìch provoznìch dokumentech. Jedn nì akademickè rady DalöÌ jedn nì akademickè rady se uskuteënilo 23. nora Na programu byla informace o vnit nìm hodnocenì VäFS za obdobì 2002/2003 a 2003/2004, o p ÌpravÏ v zkumnèho z mïru na obdobì 2006ñ2011, informace o rozpracov nì grant od GA»R. V diskusi byla nejvïtöì pozornost vïnov na zejmèna ot zk m zvyöov nì a hodnocenì kvality pedagogickè a vïdeckov zkumnè pr ce ökoly, jako reakce na informaci gener lnì editelky VäFS o postupu pracì na projektu Univerzita jako souë sti zvyöov nì kvality vöech proces ökoly.»lenovè akademickè rady projevili z jem sejìt se k tomuto tèmatu na samostatnèm pracovnìm workshopu, kter se uskuteënil a o nïmû informujeme na jinèm mìstï. Byli jsme v mèdiìch Od minulèho vyd nì naöeho Ëasopisu jsme opït zaznamenali pozornost mèdiì. DenÌk Pr vo za adil v p tek dne rozhovor s naöì gener lnì editelkou B. äenk ovou na podval titulnì strany, s pokraëov nìm uvnit listu (Titulek: Je ot zkou, zda p ijìmacì testy vyberou ty nejlepöì). Hospod skè noviny ve svè p Ìloze KariÈra speci l pouûily jako ilustrativnì foto k Ël nku ÑZajÌmav cesta za prvnìm zamïstn nìmì jiû medi lnï zn m portrèt naöeho pedela s insigniì p i promocìch s logem ökoly. Pr vo v dalöìm obdobì p ineslo odborn redakënì Ël nek ÑDohoda v EU tlak na reformy neoslabìì, jehoû autorem byl vedoucì katedry financì VäFS J. äulc. Pozornosti televiznìch div k nemohlo uniknout p edstavenì naöì ökoly z st finalistky letoönìho kl nì o Miss»R a naöì studentky t etìho roënìku (vyhl öenì dne na TV Nova) Barbory Pat kovè, kter ökolu uvedla p i p edstavovacìm ceremoni - lu. Redakce mèdiì jsme formou press release informovali o hostujìcìm profesorovi Bruce Dehningovi z Chapman University v Orange, st t California v USA, kter na naöì ökole vede v bïrovè p edn öky v r mci grantu Fulbrightovy nadace. Workshop s akademiky Jak jsme zmìnili v p edchozì zpr vï, dne se v prostor ch VäFS uskuteënil polodennì pracovnì workshop se Ëleny akademickè rady. Diskuse se vedla ke t em obsahov m prezentacìm: ÑProjekt Univerzita ñ cesta ke zvyöov nì kvality ËinnostÌ na VäFSì (B. äenk ov ), ÑVÏdeckov zkumn pr ce na VäFSì (A. Krautstengl) a ÑP Ìprava doktorsk ch studijnìch program jako souë st rozvoje studijnìch program ì (V.»ech k). Mezin rodnì konference VäFS Vysok ökola finanënì a spr vnì po d ve spolupr ci s Ministerstvem financì»r, KomisÌ pro cennè papìry a»eskou n rodnì bankou mezin rodnì konferenci na tèma AK- TU LNÕ V VOJ FINAN»NÕCH TRHŸ, JEJICH REGULACE A DOZORU. Program konference bude zamï en na popis a anal zu hlavnìch zmïn, k nimû v poslednìch letech doch zì na finanënìch trzìch a v oblasti jejich regulace a dozoru u n s i ve svïtï. Konference p inese podnïty k eöenì aktu lnìch problèm v oblasti finanënìho trhu, regulace a dozoru nad finanënìmi trhy v»r. Mezin rodnì konference se kon 14.ñ 15. Ëervna 2005 v KongresovÈm centru»nb. Podrobnosti a vìce informacì pr bïûnï na StavebnÌ pravy na VäFS V loúskèm roce se bïhem letnìch pr zdnin uskuteënila celkov rekonstrukce naöeho novèho ökolnìho objektu v ulici Estonsk. Letos se ve stejnèm obdobì p ipravujì dalöì stavebnì pr ce, kterè se budou tentokr t t kat takè budovy na SmÌchovÏ ve VltavskÈ ulici. Je napl nov na kompletnì rekonstrukce vöech soci lnìch za ÌzenÌ v objektu. Pr ce budou zah jeny v druhè polovinï mïsìce Ëervna,, budou probìhat v etap ch a p edpokl dan termìn jejich ukonëenì je z Ì. TakÈ budova v EstonskÈ se doëk dalöìch stavebnìch z sah, v tïchto dnech probìh jedn nì z stupc MÏstskÈ Ë sti Praha 10 a vedenì naöì ökoly o rekonstrukci p dnìch prostor. Podle p edbïûn ch pl n by v novï vybudovan ch prostor ch mohla ökola zìskat zejmèna dalöì uëebny a kabinety. O pr bïhu pracì p inese Xadonia pr bïûnï informace. SnÌdanÏ s novin i v regionech Ve dnech a probïhla opït neform lnì setk nì vedenì VäFS a region lnìch novin v MostÏ a KladnÏ, tzv. ÑSnÌdanÏ s novin iì. Na ot zky novin t kajìcì se st ednïdobèho z mïru rozvoje ökoly ñ projektu Univerzita, vïdeckov zkumnè pr - ce, spolupr ce se zahraniënìmi vysok mi ökolami a aktu lnì Ëinnosti v regionech, odpovìdali Dr. Bohuslava äenk ov, gener lnì editelka, RNDr. Petr Budinsk, CSc., n mïstek Gÿ pro rozvoj a obchod, Dr. Alan Krautstengl, prorektor pro vïdu, v zkum a zahraniënì vztahy a editelè studijnìch st edisek Mgr. Eva»erm kov a Ing. Josef ävec. Viz tiskovè zpr vy na (LR) Pampeliöka od milence znamen vìc neû orchidej od kamar dky. 6 roënìk 4 / ËÌslo 2

7 VÌte, co to je ECTS? éivot ökoly Jak je na VäFS dobr m zvykem, je kaûd nov akademick rok spojen s implementacì nïëeho z sadnï novèho, co ji opït posune blìûe moûnosti naplnïnì jejì z kladnì ambice ñ Ñb t univerzitouì. V akademickèm roce 2005/2006 bude tento zvyk, kromï jinèho, naplnïn zavedenìm ECTS ñ EvropskÈho systèmu p evodu a akumulace kredit. ECTS vznikl v roce 1989 jako pilotnì projekt v r mci programu Erasmus. Jeho z kladnìm cìlem bylo zjednoduöit identifikaci jiû absolvovan ch p edmït, resp. studijnìch modul a kurz pro zahraniënì mobilitu student pomocì p evodu kredit. Vzr stajìcì sbliûov nì evropskèho terci rnìho vzdïl v nì prost ednictvìm BoloÚskÈho procesu vedlo n slednï k v raznèmu r stu jeho v znamu, a to aû do rovnï, kdy se st v öiroce vyuûìvan m jako systèm akumulace kredit pro celoûivotnì vzdïl v nì. V souëasnè dobï se ECTS rozöì il do vìce neû 30 zemì a byl implementov n ve vìce neû 1000 vysokoökolsk ch institucì. V mnoho st tech bylo jeho pouûìv nì uz konïno a stalo se podmìnkou pro zìsk nì akreditace.»ty icet signat sk ch st t BoloÚskÈho procesu uznalo ECTS za heln k men evropskèho terci rnìho vzdïl v nì, kter m b t komplexnï zaveden do roku Tento systèm m sehr t v znamnou roli v projektech n rodnìho a evropskèho kvalifikaënìho r mce. ECTS je n strojem pro: 1) akademickè hodnocenì, 2) uzn v nì p edmït a kurz absolvovan ch v zahraniëì, 3) vïtöì transparentnost studia. ECTS je zaloûen na pracovnì n plni studia mï enè Ëasem, kter pot ebuje pr mïrn student k dosaûenì cìl studia, stanoven ch v dosaûen ch studijnìch v sledcìch a zìskan ch kompetencìch. ECTS vych zì z dohody, ûe 60 kredit vyjad uje a z roveú mï Ì pracovnì n plú studia v pr bïhu jednoho akademickèho roku. Tato pracovnì n plú ËinÌ na VäFS 36 t dn roënï (bez odborn ch st ûì, kterè u n s kreditovat nebudeme), a tak jeden kredit odpovìd cca 26 vyuëovacìm hodin m. Kredit ñ je zp sob jak kvantifikovat studijnì v sledky. StudijnÌ v sledky je moûno definovat jako kompetence, kterè vyjad ujì, co student bude umït, Ëemu bude rozumït a co bude schopen dïlat po dokonëenì studijnì- ho procesu, a to jak dìlëìho ñ kr tkodobèho, tak komplexnìho ñ dlouhodobèho, celoûivotnìho. Kredity mohou b t dosaûeny pouze na z kladï splnïnì poûadovanèho v sledku a jeho n leûitèho zhodnocenì. P idïlenì kredit ECTS je zaloûeno na dèlce studijnìho cyklu, kter na VäFS trv v bakal skèm stupni 3 roky a v navazujìcìm magisterskèm stupni 2 roky. Celkov pracovnì n plú nezbytn k absolvov nì tïchto cykl je tedy vyj d- ena 180, resp. 120 kredity. PracovnÌ n plú v ECTS zahrnuje Ëas str ven na p edn ök ch, semin Ìch, cviëenìch, Ìzen ch skupinov ch konzultacìch, nez visl m studiem, p Ìpravou pr bïûnï hodnocenè pr ce, projekt, bakal sk ch a diplomov ch pracì a p Ìpravou a ËastÌ na klasifikovan ch z poëtech a zkouök ch. Kredity jsou urëeny do vöech vzdïl vacìch sloûek studijnìho pl nu, jako jsou nap. p edmïty, moduly, kurzy, bakal skè a diplomovè pr ce, a odr ûejì kvantitu pr ce, kterou kaûd sloûka vyûaduje ve vztahu k celkovèmu rozsahu pr ce, kter je nezbytn k dokonëenì celèho roku studia v danèm studijnìm programu, oboru Ëi studijnìm smïru. Po tomto, byù velmi struënèm sezn menì se z kladnìmi koly a charakteristikami ECTS a jeho z kladnìch souë stì, bych vïnoval pozornost souëasnè realitï, tj. z mïr m a stupni p Ìpravy jejich implementace na VäFS v p ÌötÌm akademickèm roce. vodem je t eba zd raznit, ûe rozhodnutì zavèst ECTS na VäFS nepadlo v tomto akademickèm roce, ale vedenì ökoly se touto ot zkou zab v jiû delöì dobu. Bylo zpracov no a posouzeno nïkolik variant a n slednï pak byla schv lena ta, kterou povaûujeme za nejsch dnïjöì. JejÌ podstatou je zavedenì novèho systèmu postupnï, tj. nejprve u prvnìch roënìk studia, ale z roveú i komplexnï, tj. v obou rovnìch i form ch studia. P edpokladem realizace tohoto rozhodnutì bylo mimo jinè i to, co zp sobilo u student kombinovanèho studia v tomto akademickèm roce urëitou nelibost, a to sjednocenì dèlky a rozloûenì zkuöebnìho obdobì u obou forem studia. DalöÌm nezbytn m krokem, kter jsme jiû absolvovali, byla prava studijnìch pl n, kter zajistila jejich urëitou standardizaci z hlediska hodinovè dotace a zp sobu zakonëenì, a tìm i lepöì srovnatelnost jejich pracovnì n plnï a moûnost jejìho mï enì pomocì kredit. Tato standardizace pochopitelnï v û dnèm p ÌpadÏ nezas hla do specifik jednotliv ch studijnìch program, obor a studijnìch smïr. Nov prvek tèto standardizace p edstavovan studijnìmi moduly a jejich p edmïtovè n plnï naopak v raznï napomohl k odhalenì a odstranïnì nïkter ch duplicit, kterè se ve studijnìch pl nech dosud vyskytovaly. Po pravï studijnìch pl n jsme zaëali pracovat na p idïlov nì kredit jednotliv m p edmït m i dalöìm sloûk m jejich pracovnì n plnï. Zvolili jsme tzv. otev en jednoduch zp sob, kter je zaloûen na odhadu relativnì pracovnì n plnï jednotliv ch sloûek studijnìho pl nu danèho semestru, resp. roku studia p i jednoznaënèm dodrûenì z sady ûe souëet kredit pro jeden akademick rok odpovìd 60 kredit m. Pouûit zp sob toleruje nestejn poëet kredit, kvïten 2005 Milov nì je jedin d ina, kter stojì za to. 7

8 éivot ökoly kterè je moûno zìskat v jednotliv ch semestrech, a z roveú, coû je daleko v znamnïjöì, zakl d povinnost pr bïûnï upravovat stanovenou kreditnì roveú, a to na z kladï peëlivèho provï ov nì ÑinformacÌ zdolaìa tak n slednï p ejìt z jednoduchèho na tzv. moudr zp sob p idïlov nì kredit. SouËasnÏ s p idïlov nìm kredit jsme zaëali p ipravovat z kladnì dokument nezbytn pro re lnè zavedenì ECTS a to tzv. Katalog kurz /p edmït. Pro Ë steënè pokrytì n klad nezbytn ch pro komplexnì splnïnì tohoto kolu jsme dokonce zìskali grant z programu SOCRATES/ERAS- MUS. SouË stì tohoto dokumentu budou mimo kredit p idïlen ch jednotliv m p edmït m, modul m, resp. kurz m i jejich standardizovan popis ñ anotace, osnova, p edpoklady k jejich absolvov nì, zp sob zakonëenì, povinn i doporuëen literatura, atd., i z kladnì charakteristiky VäFS a, coû je nejd leûitïjöì, i jejì z kladnì vnit nì p edpisy. P edpisem, kter bude nejkomplexnïji odr ûet vöechny novè skuteënosti spojenè se zavedenìm ECTS na VäFS bude nespornï studijnì a zkuöebnì d. V tomto p edpisu budou ve srovn nì s jeho doposud platnou verzì (a ta bude d le s drobn mi pravami platn pro roënìky, pro kterè nebude ECTS uplatnïn) novï upraveny p edevöìm takovè ot zky jako: ï p ijetì a z pis do studia, ï hodnocenì pr bïhu a v sledk studia (tento Ël nek bude platit pro vöechny roënìky a bude mj. obsahovat zmïnu dosud pouûìvanè klasifikaënì stupnice na alfanumerickou s vïtöìm rozsahem), ï opakov nì roënìku a p edmït, ï ustanovenì o poplatcìch spojen ch se studiem, atd. P ed nïkolika dny byl n vrh znïnì tohoto p edpisu dokonëen a po jeho schv lenì gener lnì editelkou bude s nìm bezodkladnï sezn mena cel akademick obec VäFS. KomplexnÌm dokonëenìm Katalogu kurz /p edmït a jeho zve ejnïnìm bude dokonëena v znamn etapa p ÌpravnÈ Ë sti implementace ECTS na VäFS. N sledn Ë st bude pak naplnïna p edevöìm osvïtou, seznamov nìm a dalöìmi Ëinnostmi smï ujìcìmi k jeho spïönè re lnè implementaci. Doc. Ing. AntonÌn KubÌËek CSc. prorektor pro pedagogickou pr ci Kulatinky V Ëase p Ìpravy tohoto seöitu zaznamenala Xadonia, ûe ada naöich koleg dospïla k zaokrouhlenè mìli svè ûivotnì dr hy. Vöem, kterè ûivotnì ËasomÌra obda ila kulatou nebo p lkulatou cifrou, p eje Xadonia s cel m sv m redakënìm t mem vöe dobrè, lepöì a nejlepöì. (LR) H dejte kolik rok? Mgr. Ivana Soukupov, katedra jazyk Bc. Radoslava»ern, editelka odboru studijnìch z leûitostì Ing. Ji Ì Schwarz, CSc., (45 let) Ëlen akademickè rady VäFS RNDr. Petr Budinsk, CSc., (45 let), n mïstek Gÿ pro rozvoj a obchod Mgr. Jitka Ellederov, odbor ÌzenÌ lidsk ch zdroj Mgr. Ond ej Roubal, (30 let), vedoucì katedry komunikace a managementu Doc. Ing. Frantiöek Nahodil, CSc., (65 let), katedra mikroekonomie a ve ejnè ekonomiky Bc. Zuzana DoËekalov, tajemnice Ing. Ivana MentlÌkov, Ëlenka spr vnì rady VäFS Ivan Ond ejka, (40 let), Ëlen dozorëì rady VäFS Ing. VladimÌr Mr z, (65 let), Ëlen spr vnì rady VäFS Xadonia gratuluje manûel m Jandov m k narozenì holëiëky Michalky a manûel m Folttinyov m k chlapeëkovi HonzÌkovi.»Ìm lèpe si zpoë tku rozumìme, tìm d Ìve si d me do zub. 8 roënìk 4 / ËÌslo 2

9 éivot ökoly Siln pïtka na navazujìcìm magisterskèm studiu V souladu se StipendijnÌm dem VäFS pobìr prospïchov stipendia za vynikajìcì studijnì v sledky v 1. roënìku navazujìcìho magisterskèho studia pït bakal. Jedn se o studenty, kte Ì dos hli studijnìho pr mïru do 1,3. Vöichni tito studenti absolvovali bakal skè studium na VäFS a nïkte Ì z nich nezìskali prospïchovè stipendium poprvè. Chcete vïdït, kte Ì to jsou? A co si myslì? Poloûili jsme jim nïkolik ot zek: 1. Co pro V s znamen zìsk nì prospïchovèho stipendia? 2. M ûete srovnat studium na bakal skèm stupni a magisterskèm stupni studia? 3. UplatnÏnÌ ñ Vaöe p edstava? A zde m te jejich up ÌmnÈ odpovïdi a necenzurovanè n zory: Bc. Kl ra Schejbalov obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance 1. UrËitÏ to vûdycky potïöì. Nikdy si dop edu ne Ìk m, ûe chci mìt stipendium. Kdyû v m chybì uû poslednì zkouöka a vìte, ûe m te öanci, tak se snaûìte o to vìc. Jinak je to samoz ejmï p ÌjemnÈ po finanënì str nce. OpÏt za to zë sti uhradìm svou letnì dovolenou. Uû se moc tïöìm. 2. MyslÌm si, ûe studium probìh podobnï. Na magisterskèm stupni jsem oëek vala vìce volnosti. P ipad mi zbyteënè opakovat nïkterè p edmïty, kterè jsem mïli jiû na bakal skè rovni. A to p edevöìm v p ÌpadÏ p edmït, kterè jsme kdysi ukonëovali zkouökou. NÏco jinèho je t eba management pod vedenìm Doc. SrpovÈ. Jiû jsme tento p edmït absolvovali i na bakal i, ale v naprosto jinè rovni. Dnes se dovìd me novè informace, v hodin ch aktivnï spolupracujeme, vytv Ìme prezentace a takto by asi v uka mïla vypadat. 3. Ve svè diplomovè pr ci se vïnuji tèmatu finanënì anal zy. UrËitÏ se chci ubìrat tìmto smïrem i nad le. Rozöi- ovat svè znalosti z oblasti ËetnictvÌ a anal zy. Douf m, ûe po ukonëenì ökoly, mi toto bude dop no. Ovöem neû si zaënu pr ci hledat, r da bych na nïjak Ëas vycestovala do zahraniëì. Moje angliëtina nenì totiû na p Ìliö vysokè rovni. Tento nedostatek tìm chci odstranit. Bc. Michal Pokorn obor Finance a finanënì sluûby 1. Samoz ejmï je p ÌjemnÈ vïdït, ûe se mi poda ilo uzav Ìt dva semestry s dobr mi studijnìmi v sledky. Jiû v pr bïhu bakal skèho studia jsem mïl stipendium na dosah ruky, ale po uzav enì semestru doölo, z mèho pohledu, k velmi nestandardnì korekci pravidel pro p izn nì prospïchovèho stipendia. Tyto novï vypsanè poûadavky jsem jiû bohuûel nesplúoval a mìsto stipendia jsem obdrûel cenu tïchy ñ triëko. TakÈ z tohoto d vodu jsem r d, ûe se mi alespoú v p edposlednìm roënìku poda ilo toto stipendium zìskat. ProspÏchovÈ stipendium pro mï neznamen Ñpouzeì nïjak dobr pocit, ale v neposlednì adï jsou to penìze, kterè se vûdy hodì. 2. V dobï, kdy jsem zaëìnal studovat VäFS jeötï nebylo zcela jasnè, zda se poda Ì zìskat akreditaci na magisterskè studium nebo zda budeme konëit Ñpouzeì s bakal sk m titulem. S ohledem na tuto skuteënost byla takè koncipov na skladba a obsah p edn öen ch p edmït. V pr bïhu bakal skèho studia byla v nïkter ch p Ìpadech odp edn öena problematika, kter by za norm lnìch okolnostì byla p edn öena aû v pr bïhu magisterskèho studia, a tak se obëas st v, ûe jsou vïci vykl d ny opakovanï. Toto je d le umocnïno spojenìm v pr bïhu bakal skèho studia oddïlen ch studijnìch obor a specializacì bankovnictvì, pojiöùovnictvì a ve ejnè finance do jedinèho oboru magisterskèho studia. Pokud je p edn öen p edmït t kajìcì se nap. bankovnictvì, pro studenty, kte Ì d Ìve studovali pojiöùovnictvì, je tato p edn öka mnohem vïtöìm p Ìnosem neû pro studenty, kte Ì d Ìve studovali bankovnictvì a naopak. ProblÈmy, kterè jsou na magisterskèm stupni studia nejen p edn öeny, ale v p ÌpadÏ velkè zajìmavosti, nïkdy takè diskutov ny, jsou rozebìr ny do vïtöì hloubky a podrobnostì. MagisterskÈ studium se bezesporu liöì poûadavky na samostatnou Ëinnost student. PoËet poûadovan ch a odevzd van ch semin rnìch a semestr lnìch pracì je s bakal sk m stupnïm nesrovnatelnï vyööì. Toto je samoz ejmï z pohledu studenta nep Ìliö vìtanè, ale na druhou stranu to d v student m moûnost a podmït k zìsk v nì a vyhled v nì dalöìch informacì. 3. R d bych se vïnoval oblasti, kterou studuji, tedy bankovnictvì. BliûöÌ, zcela konkrètnì p edstavu o pozici vöak zatìm nem m. PravdÏpodobnÏ to dopadne tak, ûe nïco zkusìm, a pokud to nebude ono, Ñp jdu o d m d lì. Bc. Marie KadlËÌkov obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance 1. PotÏöÌ a alespoú trochu p ispïje k finanënì nez vislosti na rodiëìch a brig d ch. 2. ObtÌûnost se v raznï neliöì, v nïkter ch p edmïtech s mnoha pojmy z bakal skèho studia bïûnï pracujeme. TakÈ m me vìce samostatn ch kol, jako prezentace apod. A v mèm p ÌpadÏ, kdy na bakal skèm stupni jsme zaëìnali s v ukou v CimburkovÏ ulici, potè jsme se p esunuli do VltavskÈ a nynì s magistersk m studiem do EstonskÈ, se v raznï zlepöila roveú z zemì. kvïten 2005 éeny musì b t milov ny, majì-li z stat kr snè. 9

10 éivot ökoly 3. ZatÌm je p edstava zd rnï dokonëit studium a pak se uvidì... ale pokud se nenaplnì p edstava ÑemeritnÌho renti- Èraì, tak bude na po adu cestov nì a zdokonalenì angliëtiny. P i hled nì zamïstn nì se asi zamï Ìm na oblast finanënì anal zy, kter je p edmïtem mè BP i DP. Z roveú se nebr nìm ani jin m oblastem v oboru podnikov ch financì. RozhodnÏ je jich hodnï, kterè by mï zajìmaly. Pokud se mï pt te na pokraëov nì ve studiu v doktorskèm studijnìm programu, pak z jem bych mïla, ale z leûì to na mnoha okolnostech. Pokud to finanënì moûnosti i budoucì pracovnì vytìûenì umoûnì a hlava bude zvl dat, pak budu r da pokraëovat. Bc. Petra Paùkov obor Finance a finanënì sluûby 1. PodmÌnka pro zìsk nì prospïchovèho stipendia (tedy pr mïr 1,3) nenì zrovna nejsnazöì, a proto jsem r da, ûe se mi ji poda ilo splnit. Bude to p ÌjemnÈ finanënì p ilepöenì na letnì dovolenou. 2. Na magisterskèm stupni studia doölo k propojenì t Ì bakal sk ch obor ñ bankovnictvì, pojiöùovnictvì a ve ejn ch financì (ty jsou sice zastoupeny nulov m poëtem student, p esto se s nimi ve studijnìm pl nu poëìt ). Takûe jsou nynì p i v uce zastoupeny dvï skupiny student ñ jedni majì v danè oblasti sloûenè st tnì zkouöky a druzì mïli pouze z kladnì vïdomosti zìskanè kdysi v prvnìm roënìku bakal skèho studia. DÌky tomu se obsah nïkter ch p edn öek p Ìliö neliöì od p edn öek bakal skèho stupnï. 3. V souëasnosti studuji na VäFS obor finance a na UK pr vnickou fakultu, takûe mi kombinacì tïchto dvou obor vych zì jako ide lnì uplatnïnì oblast finanënìho pr va. Ale uvidìme, t eba se mi nakonec zalìbì nïco plnï jinèho. Bc. Daniel K Ìû obor ÿìzenì podniku a podnikovè finance Daniel n m odpovïdïl, ûe se st le probìr ze öoku, jehoû p ÌËinou je zìsk nì stipendia. Dohodli jsme se, ûe snad nïkdy p ÌötÏÖ NenÌ tajemstvìm, ûe VäFS bude usilovat o akreditacì doktorsk ch studijnìch program a nask t se ot zka, zda tito vynikajìcì studenti nemì Ì pr vï k tïmto met m? Studenty zpovìdala Radoslava»ern DÏkuji, ûe si stïûujeteö Pro kvalitnì ÌzenÌ a dalöì rozvoj naöì ökoly je velmi d leûit zpïtn vazba od zamïstnanc a hlavnï student. Moûn, ûe vöichni manaûe i nejsou r di, kdyû si nïkdo stïûuje. J rozhodnï mezi takovè nepat Ìm. Pro mne jsou vaöe n zory hodnï d leûitè. Je to v zva, je to sebereflexe, je to motivace. Vûdy, kdyû nïjakou stìûnost obdrûìm, p edstavuji si, jakè asi pocity proûìval ËlovÏk, kter v hal, rozm ölel se, ale nakonec sedl a mnï nebo nïkomu jinèmu z vrcholovèho vedenì napsal. A nejvìc si v ûìm toho, ûe obvykle jsou tyto y Ëi dopisy podepsanè. To svïdëì o tom, ûe povaûujete naöi ökolu za Ñzdravouì, a nebojìte se, ûe by se stìûnost mohla obr tit proti v m. Za poslednì rok jsem obdrûela okolo 30 stìûnostì. Aby jejich posuzov nì probìhalo co nejobjektivnïji, vydala jsem vnit nì smïrnici, ve kterè je stanoven postup pro jejich eöenì, a jmenovala komisi, ve kterè kromï mne zased rektor, kvestorka, editelka odboru studijnìch z leûitostì, editel sekretari tu Gÿ a tajemnice ökoly. Tato komise se zab v kaûdou stìûnostì, kterou obdrûì, i kdyby byla nepodepsan. VÏtöina stìûnostì se t k jak jinak neû v uky. Vûdy na zaë tku semestru je nïkolik stìûnostì namì eno k rozvrhu a k umìstïnì v uky. NÏkterÈ upozorúujì na nep Ìtomnost Ëi pozdnì p Ìchody pedagog do hodiny nebo kritizujì nevhodnï vypsanè zkouökovè termìny. Vöechny stìûnosti se provï ujì a pak se snaûìme zjednat n pravu. NÏkdy, jak uû to b v, pravda leûì Ñuprost edì, a pak je t eba s pisatelem mluvit a problèm objasnit. Ne vöechny y mohu oznaëit za Ñpravouì stìûnost.»asto se spìöe jedn o podnïty Ëi n zory studenta nebo zamïstnance ökoly. Veöker korespondence vöak svïdëì o tom, ûe m te ökolu r di a ûe v m na nì z leûì. NezastÌr m, ûe dost v m i y Ëi dopisy dïkovnè. Asi si umìte p edstavit, jakou mi dïlajì radost. V tèto uspïchanè dobï nïkdo nelenì a podïkuje. PodÏkuje za nïco, co jin bere jako samoz ejmost. PodÏkov nì adresujete Ëasto takè studijnìmu oddïlenì. Snad mohu Ìci i za nï, ûe to je kr sn odmïna za naöi pr ci. Vûdyù nejvïtöì devizou naöì ökoly m b t partnersk, p telsk a vst Ìcn vztah student a zamïstnanc ökoly, aù uû pedagogick ch Ëi nepedagogick ch. A co teprve, kdyû mi pìöì vaöi rodiëe Ëi jinì p ÌbuznÌ, nejëastïji tïsnï po promocìch, a dïkujì za kr sn z ûitek a p Ìstup. No comment! Dosud jsem na dïkovnè reakce neodpovìdala. Byla to chyba. Omlouv m se a vöem v m dodateënï dïkuji. NaöÌm cìlem je, abyste povaûovali VäFS za svoji ökolu, kterou budete podporovat stìûnostmi a motivovat sv mi radostmi. A prosìm v s, mïjte na pamïti, ûe uzn v m motto: ÑJsi-li nespokojen, ekni to mnï, jsi-li spokojen, Ìkej to vöem ostatnìm!ì A tak v tomto duchu, v ûenì kolegovè a v ûenì studenti, piöte! Na vaöi podporu a motivaci se tïöì vaöe gener lnì editelka Bohuslava äenk ov L ska ubìr ducha tïm, kdo ho majì, a dod v ho tïm, kte Ì ho nemajì. 10 roënìk 4 / ËÌslo 2

11 Z v zkumnè ËinnostiÖ éivot ökoly V minulèm ËÌsle XADONIE nïkolik student vzpomìnalo na z ûitky z terènnìho öet enì v JirkovÏ. O co vlastnï ölo? Na z kladï komerënì objedn vky naöeho gener lnìho partnera Appian Group a. s. katedra komunikace a managementu p ipravila a uskuteënila v minulèm roce v zkum ÑMonitoring ekonomick ch a vybran ch soci lnìch faktor udrûitelnèho rozvoje.ì Na eöenì projektu pracoval t m VäFS o.p.s. ve sloûenì: prof. Ing. Frantiöek Zich, DrSc. jako vedoucì t mu, d le pak doc. Dr. ZdenÏk Cecava, CSc., PhDr. Jan Rytina, CSc., RNDr. V clav Vohanka, Mgr. Ond ej Roubal a PhDr. Miloslav Kafka. Samoz ejmï, v zkumn ch pracì se z Ëastnilo i tèmï 200 student prezenënìho studia 2. roënìku z Prahy, Mostu i Kladna. Pracovali hlavnï na shromaûôov nì empirickèho materi lu o obcìch, na v zkumn ch rozhovorech se stakeholdry (osobnosti, ovlivúujìcì ekonomickou Ëi soci lnì situaci v obcìch) a na v zkumn ch rozhovorech s obyvateli Jirkova. VÏtöina student projevila o zkoumanou problematiku velk z jem. Jejich Ëast na v zkumu se osvïdëila a prok zala moûnosti spojov nì v uky sociologie s terènnì v zkumnou pracì. HlavnÌm cìlem tohoto öet enì bylo zjistit soci lnì a ekonomickè podmìnky obyvatel ve vybran ch obcìch v blìzkosti uheln ch tïûebnìch polì v severnìch»ech ch. CÌlem rovnïû bylo na z kladï anal zy shrom ûdïn ch dat zjistit soci lnï ekonomickou situaci obcì a ve srovn nì s ukazateli trvale udrûitelnèho rozvoje koncipovat metodu n vaznèho pr bïûnèho monitoringu ekonomick ch a soci lnìch faktor. V obcìch VrskmaÚ, StrupËice, MalÈ B ezno, Vysok Pec a Mari nskè RadËice byl vedle shrom ûdïnì ve ejnï dostupn ch dat a doplúujìcìho öet enì nïkter ch ukazatel situace v obcìch proveden podrobn monitoring ekonomick ch a soci lnìch stakeholder. TerÈnnÌ öet enì probïhlo na z kladï p ipraven ch z znamov ch list v kvïtnu a Ëervnu. Ve stejnèm obdobì byl v obcìch Louka u LitvÌnova, Lom, Mezibo Ì a Bolebo proveden monitoring ve ejnï dostupn ch dat a doplúujìcì öet enì. V JirkovÏ, kde pracovalo nejvìce student, byl proveden v zkum soci lnì situace dom cnostì v mïsìci Ìjnu, a to uskuteënïnìm vìce neû sedmi set rozhovor. Na konci minulèho roku byly zpracov ny z vïreënè zpr - vy a p ed ny zadavateli. Jejich obsahu by bylo moûnè vïnovat pozornost nïkdy p ÌötÏ. V prvnìm pololetì tohoto roku (v dubnu) bude provedeno doplúujìcì öet enì dom cnostì v mïstï LitvÌnovÏ, kam opït vyjede nïkolik autobus naöich student MyslÌm si, ûe tìmto byla zaloûena dobr tradice, ûe je to jeden ze zp sob p iblìûenì v uky k re lnèmu ûivotu. Doc. Dr. ZdenÏk Cecava, CSc. Katedra komunikace a managementu Pozv nka na konferenci Vysok ökola finanënì a spr vnì po d ve spolupr ci s Ministerstvem financì»r,»eskou n rodnì bankou a KomisÌ pro cennè papìry mezin - rodnì konferenci na tèma AKTU L- NÕ V VOJ FINAN»NÕCH TRHŸ, JE- JICH REGULACE A DOZOR. Program konference bude zamï- en na popis a anal zu hlavnìch zmïn, k nimû v poslednìch letech doch zì na finanënìch trzìch a v oblasti jejich regulace a dozoru ve svïtï i v»r. Konference p inese podnïty k eöenì aktu lnìch problèm v oblasti finanënìho trhu, regulace a dozoru nad finanënìmi trhy v»r. SpolupracujÌcÌ organizace budou zastupovat p edevöìm Ing. Tom ö Prouza, n mïstek ministra financì, Ing. Michaela Erbenov, Ph. D., vrchnì editelka a Ëlenka bankovnì rady»nb a Ing. Pavel Hollmann, p edseda prezìdia Komise pro cennè papìry. P i jedn nì v plènu a jednotliv ch sekcìch vystoupì nap Ìklad Prof. Dr. Ing. Jan Frait, vrchnì editel»eskè n rodnì banky, Doc. Ing. Ji Ì Havel, CSc., dn Ëlen vïdeckè rady FSV Institutu ekonomick ch studiì UK, Prof. Ing. ZbynÏk Revenda, CSc., prorektor pro rozvoj a finance VäE, katedra mïnovè politiky VäE, Ing. V clav K ivohl vek, CSc., editel st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a bankovnictvì MF a Ëlen katedry financì a finanënìch sluûeb VäFS, Ing. Jaroslav äulc, CSc., vedoucì katedry financì a finanënìch sluûeb VäFS, Petr Koblic, gener lnì editel Burzy cenn ch papìr, Mgr. Ing. ZdenÏk Hust k, Ëlen prezìdia Komise pro cennè papìry, Petr MusÌlek, Ëlen prezìdia Komise pro cennè papìry a dalöì. SouË stì programu konference bude poprvè i jedn nì ve studentskè sekci, na kterèm se budou podìlet studenti ady ve ejn ch i soukrom ch vysok ch ökol, kte Ì budou prezentovat svè semin rnì, bakal skè Ëi diplomnì pr ce vïnovanè tèmat m konference. 14.ñ15. Ëervna 2005 v KongresovÈm centru»nb vìce informacì: kvïten 2005 äpetka osobnìho kouzla stojì za kupu usilovnè d iny. 11

12 KniûnÌ hlìdka NovÈ publikace VäFS Eduard Gomb r vod do dïjin diplomacie UËebnÌ text urëen pro studium oboru ve ejnè spr vy na VäFS sepsal zkuöen autor, kter adu let p sobil v diplomatickè misi. Sv m v kladem sleduje cìl z kladnì orientace v systèmech a koncepcìch mezin rodnìch vztah. KlÌËov m jevem, kter sleduje p edevöìm v evropsk ch dïjin ch od 17. stoletì, je princip univerzalismu v konfliktu s manifestacì n rodnìho z jmu. Univerzalistick koncepce mezin rodnìch vztah vych zì z p edstavy prosazenì jedinèho Ñspr vnèhoì ideovèho principu v celèm svïtï. K tradiënìm univerzalism m, kterè ovlivnily modernì evropskè mezin rodnì vztahy, pat il pravoslavn, isl msk a katolick univerzalismus. Mezi modernì formy univerzalismu se poëìtajì francouzsk revoluënì univerzalismus (Napoleon), americk demokratick univerzalismus (Wilson) a komunistick univerzalismus. S tïmito koncepcemi soupe ily v EvropÏ multipol rnì systèmy suverènnìch st - t. ZapojenÌ SovÏtskÈho svazu a Spojen ch st t do druhè svïtovè v lky tïmto systèm m odzvonilo a nastolilo bipol rnì systèm dvou supervelmocì. Autor sv j v klad doplnil p ehledem studijnì literatury. 50 stran Milan äul k ñ Emil VacÌk MÏ enì v konnosti firem UËebnÌ text pro studium oboru ÌzenÌ podniku a podnikov ch financì na VäFS, sepsan dvojicì zkuöen ch pedagog, pod v p ehled o problematice podniku jednoduchou formou, respektujìcì öiröì okruh Ëten. CÌlem autor je usnadnit p Ìstup k souëasn m informacìm v tomto oboru, v nïmû se z sadnï promìtajì novè trendy ve smyslu komunikace, v voje a aplikace nov ch technologiì s d razem na sniûov nì n klad a udrûenì vysokèho tempa rozvoje. Podle nich standardnì metrika mï enì v konnosti jiû zastar v za nov mi p Ìstupy, zatìmco p i posuzov nì spïönosti spoleënosti ËÌm d le tìm vìce nab vajì v znamu novè hodnotovè ukazatele. ObjevujÌ se termìny jako Value Based Management, Shareholder Value, ukazatele EVA, MVA, CFROI, metody BSC Ëi EFQM, pomocì nichû se definujì souëasnè parametry podnikatelstvì s d razem na pruûnost ÌzenÌ a jeho schopnost reagovat na rozvoj informaënì technologie a n r st v znamu z kaznìka jako rozvojovèho stimulu. Auto i tèû podtrhujì nov fenomèn nehmotn ch aktiv podniku a rozvojovèho potenci lu. 90 stran Milan äulc Alternativy reformy penzijnìho systèmu Pr kopnick uëebnice pro studium finanënìch obor na VäFS je prvnì publikacì svèho druhu, ze kterè lze studovat problematiku d chodovèho zabezpeëenì. Sest v ze Ëty kapitol: v prvnì kapitole se rozebìrajì z kladnì metodologickè a terminologickè z leûitosti a osvïtlujì se odliönosti n rodnìch specifik. Druh kapitola objasúuje principy, na kter ch je zaloûena konstrukce d chodov ch systèm a jejich organizace buô ze strany st tu, nebo prost ednictvìm specializovan ch nest tnìch institucì. T etì kapitola obsahuje pohled na historickè ko eny d chodovèho pojiötïnì. PoslednÌ, Ëtvrt kapitola je pak anal zou souëasnèho stavu spoleëensko-ekonomick ch zmïn na trhu pr ce za podmìnek nastupujìcì globalizace s v chodiskem v demografickè perspektivï n r stu skupiny senior. Autor, vynikajìcì odbornìk s dlouholetou odbornou zkuöenostì, srovn v p Ìstupy k penzijnì reformï a n zornï dokazuje sloûitost a rizikovost jejìho prov dïnì. 94 stran Milan äul k ñ Emil VacÌk StrategickÈ ÌzenÌ v podnicìch a projektech Strategick management si i p es souëasnou turbulenci podnikatelskèho prost edì, upevnil svè postavenì v ÌzenÌ podnik i projekt. Strategick pl n je prokazatelnï nejlepöìm z - kladem pro spïch podnikatelskèho projektu. Auto i si touto publikacì, tematicky navazujìcì na ÑMÏ enì v konnosti firemì (viz zde), p edsevzali poskytnout Ëten m pot ebnè znalosti pro zpracov nì, implementaci, hodnocenì a controlling strategickèho pl nu podniku. Soust edili se na modernì p Ìstupy strategickèho ÌzenÌ respektujìcì r st v konnosti firmy a skrze zhodnocov nì vloûen ch zdroj pak je cìlem uspokojov nì z jm vlastnìk ñ akcion. Za efektivnì impuls rozvoje firmy povaûujì spr vnï pojatè a realizovanè inovace, za prost edì vhodnè k jejìmu r stu povaûujì efektivnì organizaënì strukturu a silnou podnikovou kulturu. Publikace je urëena nejen k vysokoökolskèmu studiu v oborech ÌzenÌ podnik atp., ale p edevöìm z nì mohou s uûitkem Ëerpat pot ebnè znalosti projektanti podnikov ch pl n i manaûe i realizovan ch rozvojov ch projekt, ale tèû pracovnìci controllingu a internìho auditu ve firm ch. 232 stran POZOR ï POZOR NEOLUXOR, Pal c knih a EUPRESS, nakladatelstvì VäFS uzav ely dohodu o vzdïl vacìm bonusovèm programu: 5% sleva ñ urëena pro studenty 10% sleva ñ urëena pouze pro pedagogy Slevy lze uplatnit v n sledujìcìch prodejn ch ï Pal c knih Neoluxor V clavskè n m. 41, Praha 1 ï D m uëebnic a knih»ern labuù Na Po ÌËÌ 25, Praha 1 ï KnihkupectvÌ Nov SmÌchov PlzeÚsk 8, Praha 5 ï KnihkupectvÌ U»ernÈ Matky BoûÌ Celetn 34, Praha 1 ï KnihkupectvÌ Metro Dejvick vestibul metra, stanice Dejvick, Praha 6 ï KnihkupectvÌ 28. Ìjna 28. Ìjna 7, Praha 1 BliûöÌ informace o principu bonusovèho programu zìsk te v nakladatelstvì EUPRESS nebo na adrese Eupress@vsfs.cz Nic nenì tak pomìjivè jako to, co m trvat vïënï. 12 roënìk 4 / ËÌslo 2

13 InformaËnÌ technologie a systèmy v podniku I HorkÈ tèma Synonymem naöì doby se staly informace a prost edkem k jejich zpracov nì, p ed v nì a uchov v - nì jsou informaënì technologie a informaënì systèmy. Na tom, jak kvalitnì a stabilnì jsou informaënì technologie a informaënì systèm danè organizace, z visì mnohdy cel chod organizace, rozhodov nì jejìho managementu a spokojenost z kaznìk. PojÔme si dnes p edstavit co jsou to informaënì technologie, co je to informaënì systèm a r znè hly pohledu na toto dynamicky vyvìjejìcì se odvïtvì. Pod informaënìm systèmem (IS) podniku si m ûeme p edstavit öirok komplex lidì, informacì, vlastnì systèm ÌzenÌ (tedy programovè vybavenì), technickè prost edky (p ev ûnï pak hardware) a systèm organizace pr ce uûivatel v celè organizaci. InformaËnÌmi technologiemi (IT) jsou veökerè technickè prost edky a pom cky nezbytnè pro funkënost informaënìho systèmu. Ëelem celèho tohoto komplexu je sbïr, p enos, aktualizace, uchov nì a dalöì zpracov nì dat za Ëelem tvorby a prezentace informacì, kterè by mïly zlepöit v konnost uûivatel a celè organizace. V konnost ekonomiky danè organizace m pak svè ekonomickè metriky a je tedy mï iteln. KvalitnÌ informaënì systèm m ûe pomoci vyhr t boj s p Ìpadnou konkurencì, ale takè v boji se sv mi vlastnìmi nedokonalostmi a chybami. Vzhledem ke komplexnosti tèto oblasti je z ejmè, ûe m ûeme na problematiku IT/IS v organizaci nahlìûet z mnoha hl a pozic. Bezpochyby jin pohled m majitel Ëi vrcholov management, jin pohled m IT manager a jinak vnìm svoji pr ci spr vce sìtï. V tomto p ÌspÏvku se budeme vïnovat pohledu na IT/IS z pozice IT managera. Z p edchozì definice a popisu vöech souë stì IS vypl v, ûe informatika v podniku jiû nenì pouze klasick sluûba v pojetì v poëetnìch st edisek Ëi spr vc sìtì., ale ûe se jedn o nedìlnou souë st strategick ch, ÌdÌcÌch, obchodnìch, provoznìch a dalöìch proces ve firmï. ÿìzenì informatiky tak musì b t souë stì ÌzenÌ celè firmy a je patrnè, ûe pro st ednì a velkè firmy vzhledem k öì i problematiky IS/IT jiû nenì perspektivnì mìt jen spr vce sìtï, kter se koncentruje pouze na technologick rozvoj ve firmï. Role informatiky jiû vyûaduje funkci IT managera, jenû se podìlì na d leûit ch rozhodnutìch vedenì a aktivnì Ëasti na ÌzenÌ podniku a m p ehled o nov ch trendech v oblasti IS/IT. IT manager stojì p ed kolem optimalizovat investice a n klady ve firmï a p itom maxim lnï vyuûìt st vajìcì hardware, podnikov software, komunikaënì sìtï a v bïr vhodn ch dlouhodob ch dodavatel IS/IT, spolupracovat s vedenìm na strategick ch z mïrech firmy, inovaci firemnìch proces a jejich zaëlenïnì do informaënìho systèmu firmy, restrukturalizaci firmy a systèmu ÌzenÌ a obïhu dokument ve firmï.. S ohledem na dlouhodobè obchodnï taktickè pl ny celè spoleënosti (nap. pot eby dalöì spolupr ce Ëi partnerstvì) tak m ûe komplexnïji a s vïtöìm nadhledem rozhodovat o volbï dodavatel v oblasti IT/IS. Do pop edì se tak dost v nutnost vybudov nì jednotnè celofiremnì komunikace v souladu se z mïry firmy ukazujìcì na jejì vnit nì hodnoty a firemnì kulturu. PodÌvejme se nynì podrobnïji na strategickè koly (z pohledu IT/IS), kterè stojì p ed IT managerem postupnï tak, aby dos hl efektivnìho vyuûitì vöech informaënìch technologiì a systèm v podniku s cìlem optimalizovat firemnì procesy a podìlet se na zvyöov - nì produktivity. JednÌm z prvnìch kol IT managera je zajistit si spolehlivè partnery v oblasti poskytovatel pevn ch a mobilnìch telefonnìch a internetov ch p ipojenì. Spolehliv a ekonomicky siln telekomunikaënì partner je garancì kvality a dostupnosti sluûeb a velmi Ëasto nabìzì komplexnì eöenì pro celou telekomunikaënì oblast. Jako p Ìklad si m ûeme uvèst VPN sìtï, kterè umoûúujì vol nì mezi firemnìmi st edisky zdarma, podrobnè elektronickè v pisy hovor nebo datovè VPN pro sdìlenì elektronick ch dokument Ëi on-line aplikace na vöech st ediscìch (nap. ËetnictvÌ). Snahou je, aby firma mïla, pokud je to moûnè, pouze jednoho hlavnìho dodavatele. V hodou je, ûe veöker strategick rozhodnutì a zmïny ve firmï pak IT manager eöì pouze s jednìm partnerem a doba pot ebn pro p ÌpadnÈ transformace je mnohon sobnï kratöì oproti situaci, kdy je nutnè vyjedn - vat s vìce subjekty, natoû koordinovat jejich spolupr ci. Po ekonomickè str nce jsou p Ìnosem v hodnïjöì cenovè podmìnky vzhledem k vïtöìmu objemu odebìran ch sluûeb a produkt a v neposlednì adï i p ehlednè a jednotnè vy Ëtov nì sluûeb Ëi produkt. DiskutovatelnÈ je p ÌpadnÈ z loûnì p ipojenì p es jinèho oper tora. DalöÌm kolem pro vedenì IT je zajistit spolehlivèho dodavatele hardware. V p ÌpadÏ telekomunikacì jde p edevöìm o telefonnì st edny, kde je kladen d raz na spolehlivost, modul rnì rozöi itelnost a funkce, kterè podporujì integr lnì eöenì (nap. jiû zmìnïnè vol nì zdarma v r mci VPN Ëi IP telefonii). Vzhledem k nezastupitelnosti telefon v operativnì firemnì komunikaci je d leûitè mìt jistotu rychl ch servisnìch z sah, kter je garantov na spolehlivostì a referencemi dodavatele pop ÌpadÏ smluvnï. V p ÌpadÏ dod vek server a PC sestav je pot eba p ihlèdnout ke specifik m, kter ocenì spr vci sìtì, a tou je minim lnì poruchovost a snadn instalace ovladaë. VedenÌ IT by mïlo usilovat o koupi hardwaru ve vïtöìch sèriìch a smluvnï zajistit dod vku totoûnèho technickèho vybavenì po dobu alespoú jednoho roku (nechù si Ëten uvïdomì, ûe kompletnì instalace jednoho PC trv 4-8 hodin, a proto se nap. pro p einstalaci PC uëebny musì vyuûìt techniky vzd lenè instalace pop. klonov nì, kterè jsou podmìnïny stejnou technickou konfiguracì vöech PC sestav). Stejn politika v bïru se uplatnì i p i v bïru kopìrovacìch stroj a tisk ren, kde je dokonal a rychl servis tèmï kvïten 2005 HezkÈ chvìle uteëou jako nic. OöklivÈ trvajì vïënost. 13

14 HorkÈ tèma nezbytnou podmìnkou. Zde, vìce neû u PC sestav, hraje p i v bïru partnera hlavnì roli obchodnì a servisnì politika. P i detailnìch poëtech se ukazuje, ûe d leûitïjöì neû n kupnì cena stroje je cena za kopii vëetnï papìru a veöker ch servisnìch z sah. Zde m ûe spoleënost, kter mïsìënï vytiskne Ëi nakopìruje desetitisìce str nek, uöet it statisìce roënï. P edevöìm z finanënìch a servisnìch d vod je ve velk ch organizacìch kladen d raz na vyuûìvanì inteligentnìch velkokapacitnìch za ÌzenÌ a eliminaci situacì, kde kaûd kancel m svoji tisk rnu a kopìrku, Ëasto od r zn ch v robc. Sledov nì hospod rnosti a v daj na IT/IS vede IT managera k rozhodov nì, kdy je st vajìcì hardware nutnè vymïnit za nov a tìm se zamyslet nad ûivotnostì jednotliv ch typ za ÌzenÌ. Po zmapov nì aktu lnìho stavu (poëet, opot ebenì, zatìûenì hardware, kvalita v stup apod.) urëì cykly obmïn hardware, kterè majì velmi v razn dopad do investiënì politiky celè spoleënosti. VedenÌ firmy musì vzìt v potaz tyto investiënì cykly a ÑrozmÏlnitì p ÌpadnÈ extrèmnì finanënì öoky postupnï do nïkolika let. NedÌlnou souë stì informaënìch technologiì je programovè vybavenì a ovl d nì informaënìch za ÌzenÌ, software. Tato oblast IT proch zì velmi bou liv m rozvojem, kter je d n vyvìjejìcìmi se pot ebami uûivatel. Ty jsou vyvol v - ny poûadavky trhu a z kaznìk. Je z ejmè, ûe program vyvinut dnes, bude za pït let zastaral, byù funkënì. Tlak na zmïny v softwaru vyvol v tlak na vyööì v kon v hardware a naopak, v konnïjöì za ÌzenÌ umoûnì napsat programy tak, jak to bylo p ed p r lety nemyslitelnè. VedenÌ informatiky proto musì poëìtat s jistou obmïnou produkt i v programovèm vybavenì. V bïrem obchodnìho partnera, kter m ûe dodat programovè vybavenì podle pot eb firemnìch uûivatel rozhodovacì proces teprve zaëìn. NabÌzÌ-li partner vhodnou a finanënï zajìmavou licenënì politiku, kter v horizontu t Ì a vìce let umoûúuje vyuûìvat nejnovïjöì verze software, nejlèpe pro vöechny PC sestavy ve spoleënosti souëasnï, je nap l vyhr no. IT manager musì d le zv ûit, zda vybran partner nabìzì komplexnì softwarovè eöenì (nap. operaënì systèm, kancel skè aplikace, poötovnì sluûby, intranet, datab zovè produkty, bezpeënost aj.), kterè od jednoho v robce bude urëitï spolehlivïjöì neû poskl danè eöenì od r zn ch dodavatel. BezpeËnost dat je dalöìm z kritèriì, kter jsou ve h e ñ produkty vybranèho partnera buô nabìzì vlastnì zabezpeëenì (firewall, antivirus) nebo musì spolehlivï fungovat s produkty t etìch stran. ZajÌmavÈ je takè srovn nì potenci lnìch partner podle toho jak a zda reagujì na objevenè bezpeënostnì chyby, coû mimo jinè p Ìmo nastoluje podmìnku, aby byl budoucì partner dostateënï ekonomicky siln. JedinÏ tehdy m ûe IT manager p edpokl dat, ûe partner nezkrachuje a spoleënost nez stane s programov m vybavenìm, kterè jiû nikdo nebude vyvìjet Ëi opravovat. N - slednè ekonomickè dopady na spoleënost by mohly b t fat lnì. Od programovèho vybavenì po zv ûenì p edchozìch kritèriì oëek v me bïh z kladnìch uûivatelsk ch aplikacì (kancel skè programy, prohlìûeë Internetu a ) v uûivatelsk p ÌvÏtivÈm prost edì (operaënì systèm), kterè umoûúuje bïh podp rn ch program, jejichû funkce zajiöùujì bezpeënost dat (firewall, antiviry, z lohov nì, öifrov nì) a jejich öì enì (intranetov eöenì, sìtï obecnï) a d le specifickè Ëinnosti ve firmï ( ËetnictvÌ, sklady, informaënì a v robnì systèmy). Od vybranèho v robce se oëek v, ûe buô on s m nebo p es smluvnì partnery umì odbornï navrhnout optim lnì konfiguraci, implementovat jednotliv softwarov eöenì a garantovat funkënost se stabilitou systèm. Programy specifickè pro kaûdou firmu ( ËetnÌ, ekonomickè a podnikovè systèmy) a technickè n stroje pro spr vce sìtì by mïly splúovat co nejvìce p edchozìch podmìnek. V praxi je komplexnì programovè eöenì tèmï nedostiûn m ide lem, protoûe kolem IT managera je sladit bïh vöech aplikacì v celèm podniku tak, aby ve vz jemnè synergii maxim lnï zefektivnily vnitropodnikovè pochody. D vody pro vytvo enì komplexnìho informaënìho systèmu jsou p edevöìm v plynulèm toku informacì mezi jednotliv mi tvary organizace, kterè tìmto pouûìvajì sjednocen form t v stupnìch a vstupnìch dat. TÌm doch zì ke zrychlenì a zp esnïnì komunikace a vyööì pracovnì efektivnosti organizace jako celku. SystÈmov integrace informaënï-technologick ch prvk m dva z kladnì smïry, kter mi se m ûe ubìrat. PrvnÌ varianta stavì na velkèm a homogennìm informaënìm systèmu, kter je naprogramov n p esnï podle poûadavk organizace, m p ednost v jiû vy eöenè spolehlivè kooperaci i p ÌpadnÏ samostatnï pracujìcìch modul (nap. ekonomika, sklady aj.). Na druhou stranu tyto robustnì systèmy tïûko respektujì jiû pouûìvanè aplikace a jsou velmi n kladnè p i prvotnì implementaci i p i prov dïnì funkënìch zmïn. Druhou moûnostì je vzìt to, co jiû spolehlivï funguje, a pouze doplnit mezery v urëit ch segmentech, p Ìp. prov dït postupnou modernizaci st vajìcìch modul. P i v bïru dìlëìch systèm s podobnou architekturou dojde i k jejich integraci s minim lnìmi problèmy. O tom, jak postup je v hodnïjöì Ëasto rozhoduje anal za souëasnèho stavu, kde jednotlivè sloûky celè sestavy p edstavujì ekonomickè systèmy, ËetnictvÌ, sklady atd. (ERP - Enterprise Resource Planning), reportnì systèmy, vyhodnocov nì efektivity, ekonomickè ukazatele (MIS - Management Information System), spr va, ÌzenÌ a archivace dokument, jejich obïh (DMS - Document Management System), spr va a evidence kontakt, elektronickè poöty (CRM - Customer Relationship Management) a systèmy pro podporu p edv robnìch etap, systèmy ÌzenÌ v roby, ÌzenÌ lidsk ch zdroj a dalöì. SystÈmov integrace probìh za Ëasti internìch i externìch odbornìk, kte Ì navrhujì zmïny dosavadnìho zp sobu pr ce, vybìrajì vyhovujìcì produkty, definujì jejich konkrètnì nastavenì a rozepisujì role a p esnè postupy jednotliv ch zainteresovan ch osob za Ëelem nalezenì optim lnìho eöenì. ÿada ot zek se soust edì takè na oblast konfigurace hardwaru, topologii sìtì, bezpeënost a z - lohov nì. Je z ejmè, ûe systèmov integrace m dopad do organizaënìho schèmatu celè spoleënosti, Ëasto takè znamen zmïnu kol a pravomocì, nutì pracovnìky ke zmïnï zabïhnut ch pracovnìch postup a to vöe pokud moûno v co nejkratöìm ËasovÈm horizontu za dodrûenì chronologickèho pl nu integrace. P edevöìm po person lnì str nce se jedn o velmi citliv kol, kter m ûe zcela ochromit chod podniku, je-li proces integrace öpatnï napl nov n. Cel projekt pak finalizujì etapy ökolenì, testov nì, podpory zkuöebnìho i ostrèho provozu. (DokonËenÌ p ÌötÏ) Ing. Frantiöek Folttiny editel odboru IT VäFS Jinak vonì seno konìm a jinak zamilovan m. 14 roënìk 4 / ËÌslo 2

15 Komu pat Ì angliëtina? HorkÈ tèma AngliËtina se stala glob lnìm jazykem a mïnì zp soby naöì komunikace. Stovky milion lidì se uëì angliëtinï, kter ovl dla planetu v nejr znïjöìch oblastech. V souëasnè dobï poëet nerodil ch mluvëìch p evyöuje rodilè v pomïru 3 : 1. Podle jazykovïdce Davida Crystala Ñdosud neexistoval jazyk, jìmû by jako druh m jazykem hovo ilo vìce lidì neû jako jazykem prvnìmì. Hovo Ì se o celèm odvïtvì v uky angliëtiny (English-learning industry). SvÏt zaplavily jazykovè ökoly nejr znïjöìch typ a rovnì. Na p edmïstì Delhi po ÌdÌte t ÌmÏsÌËnÌ kurz za 16 dolar. Pr mïrn cena Ëty dennìho kurzu obchodnì angliëtiny pro vyööìho manaûera stojì v Lond nï 2240 euro. V uka zaëìn ve st le ËasnÏjöÌm vïku, vïtöinou ve t etìm roce z kladnì ökoly, p i- Ëemû mnoho rodië svï uje svè dïti do mate sk ch ökol s angliëtinou.»ìnu zachv tila Ñanglick ì horeëka p er stajìcì do rozmïr epidemie v d sledku p istoupenì zemï k WTO a nadch zejìcì olympi dou Dvan ctilet»ìúan samouk Ìk : ÑNeumÌte-li anglicky, jste jako hluchonïm.ì Situace se mïnì i v zemìch oznaëovan ch za lingvisticky protekcionistickè, jako je nap. Francie. I kdyû n vrh za adit angliëtinu do z kladnìch osnov poëìnaje ökolami prvnìho stupnï nebyl p ijat, zd se, ûe dïti majì p ed vl dou n skok ñ 96 % se uëì angliëtinu jako voliteln p edmït. V NÏmecku zaëìnajì dïti ve druhè Ëi t etì t ÌdÏ a jazykovè ökoly se jiû nezamï ujì na plnè zaë teënìky, hledajì spìöe z jemce o specificky zamï enè segmenty, jako komer- ËnÌ jazyk, r znè zp soby komunikace, jazyk pro prezentace. Kurzy pro zaë teënìky jsou navötïvov ny vïtöinou p istïhovalci. AngliËtina nenì v ukou jen pasivnï p ijìm na, ale nov mi mluvëìmi je modifikov na. ObjevujÌ se st le novè ÑangliËtinyì ovlivnïnè lok lnìm prost edìm ñ Japlish, Hinglish (Hindu a English), Spanglish (anglo-öpanïlsk hybrid uûìvan v prostoru USA a Mexika), jihoafrick angliëtina z mïrnï ovlivúovan p Ìzvukem xhosa jako v raz svobody ËernoöskÈ vïtöiny po p du apartheidu. BÏloösk jazyk afrikaans, jehoû prvky v angliëtinï z d ÌvÏjöÌ doby rovnïû nach zìme, je povaûov n za symbol tlaku. P es vöechny tyto novè verze, britsk a americk verze znamenajì prestiû. Brit nie a Austr lie velmi investovaly, aby se vymezily jako osvïd- ËenÈ destinace pro v uku angliëtiny. Podle Davida Crystala v budoucnu budou pravdïpodobnï t i p evl dajìcì verze angliëtiny ñ jednou bude mìstnì dialekt pro komunikaci doma, druhou bude n rodnì verze uûìvan ve form lnìm styku ñ v zamïstn nì, ve ökole, a t etì bude mezin rodnì standard pro komunikaci s cizinci. S klesajìcìm podìlem rodil ch uûivatel angliëtiny bude patrnï ustupovat dosavadnì silì student p iblìûit se co nejvìce p ijat m standard m britskè Ëi americkè v slovnosti. V p ÌötÌ generaci uëitelè moûn jiû nebudou opravovat ani chyby jako Ña book whoì nebo Ña person whichì. Globalizace angliëtiny je nevìdan m jevem v historii jazyk a zatìm si lze jen p edstavovat, jak se bude tento jazyk d le vyvìjet. Dnes je angliëtina oznaëov na za jazyk spïchu otevìrajìcì cestu k zajìmav m pracovnìm p Ìleûitostem, ke spoleëenskèmu vzestupu, zvyöov nì zdravèho sebevïdomì a osobnì v konnosti. Tomu lze jistï d t za pravdu, ale v naöich podmìnk ch modernì Evropy, kter prosazuje vlastnì jazykovou politiku a db na jazykovou rozmanitost, platì totèû i o jin ch jazycìch. Vlastimila Kol ov vedoucì katedry jazyk VäFS (podle Ëasopisu Newsweek) Evropsk stavnì smlouva a»esk republika N vrh Smlouvy o stavï pro Evropu, jak znì ofici lnì n zev tohoto dokumentu, se jiû po nïkolik t dn aû mïsìc tïöì nevöednì popularitï v Ëesk ch mediìch. SluöÌ se zd raznit, ûe tento z jem se bohuûel p Ìliö nesoust eôuje na samotn obsah tèto smlouvy, jako spìöe na kontroverze t kajìcì se vìce Ëi mènï domnìvan ch dopad jejìho p ijetì na»eskou republiku. roveú tèto ve ejnè diskuse tak bohuûel nedosahuje kvalit, kterè m ûe obdivovat Ëten francouzsk ch denìk. Otev ete-li si tak dnes Ëi zìtra Le Monde, setk te se minim lnï s jednou, spìöe vöak dvïma Ëi t emi stranami vïnovan mi rozhovor m s politiky, z stupci z jmov ch sdruûenì i experty, kte Ì ve ejnosti p edkl dajì öirokou paletu pohled na tzv. evropskou stavu. Nejedn se vöak o pouhè n zory Ëi dojmy, kaûd den je zde takè analyzov na nïkter z partiì tohoto dokumentu. Dluûno dodat, ûe jazykem na jednè kvïten 2005 TouûÌme b t milov ni brutto, nikoliv netto. 15

16 HorkÈ tèma stranï p esn m a na stranï druhè i obecnï srozumiteln m, coû nenì ctnost, kter by byla jinak na str nk ch denìk zcela bïûnou. ProË majì Francouzi na tento dokument takov mto zp sobem Ñspadenoì? D vod je prost. Na 29. kvïtna 2005 bylo stanoveno datum referenda, v nïmû majì obëanè rozhodnout, jak si p edstavujì budoucnost Unie. Pr vï francouzskè lidovè hlasov nì je od poë tku sledov no s pat iën m napïtìm ñ nezapomìnejme, ûe Francie je jednìm ze zakl dajìcìch Ëlen SpoleËenstvÌ, zemì onoho tzv. evropskèho j dra. ZatÌmco tedy nesouhlas D n Ëi Brit by byl povaûov n za vcelku odpovìdajìcì jejich skeptickèmu postoji k integraci (a jak n s p esvïd- Ëuje p Ìklad referenda o MaastrichtskÈ smlouvï v D nsku, snad i zhojiteln sjedn nìm p Ìpadn ch v jimek z aplikace citliv ch norem evropskèho pr va), odpor Francouz by mohl mìt pro projekt Ñeuro stavyì moûn aû smrtelnè n sledky. V diplomatick ch kulo rech zaznìvajì hlasy podot kajìcì, ûe kdyû uû nechtïjì stavnì smlouvu ani Francouzi, tak kdo by tedy o ni mïl st t? MÈnÏ starostì majì pochopitelnï s ratifikacì stavnì smlouvy ty st ty, kterè se rozhodly pro cestu parlamentnìho schv lenì. P ipomeúme pouze, ûe ratifikace ve vöech Ëlensk ch zemìch Unie je podmìnkou vstupu tohoto dokumentu v platnost. PotÈ, co skonëila jedn nì Konventu o budoucnosti Evropy, kter text p ipravoval od nora 2002 do Ëervna 2003, a co dos hli konsensu p edsedovè vl d a presidenti na rovni Mezivl dnì konference ( Ìjen 2003ñËerven 2004), se dïjiötï z pasu o stavnì smlouvu p esouv plnï na p du Ëlensk ch zemì, kterè s dokumentem nakl dajì v souladu se sv m stavnìm po dkem. St ty, kterè neznajì institut celost tnìho referenda (nap. SRN), Ëi zemï, kterè nepovaûujì stavnì smlouvu za z vaûn p edïl ve v voji evropskè integrace (nap. Finsko, ävèdsko, Slovinsko, pobaltskè republiky), postupujì p i ratifikaci zpravidla parlamentnì cestou. ZemÏ, kterè buô majì tradici referend k evropsk m tèmat m (D nsko, Irsko) Ëi povaûujì stavnì smlouvu za z sadnì p elom v historii evropskè integrace (Francie, Velk Brit nie), po dajì lidov hlasov nì. PomÏr obou skupin st t je v r mci evropskè pïtadvacìtky relativnï vyrovnan a jasn. Jasn s jednou v jimkou, a tou je pozice»eskè republiky. V Praze jakoûto jedinè evropskè metropoli dosud nepadlo definitivnì rozhodnutì, kterou z v öe naznaëen ch cest se vydat. V PoslaneckÈ snïmovnï se v souëasnè dobï projedn vajì dva n vrhy stavnìch z kon o referendu ñ prvnì poëìt se zavedenìm lidovèho hlasov nì jakoûto obecnèho institutu p ÌmÈ demokracie do ËeskÈho pr vnìho du, druh navrhuje vyuûìt referenda jako mimo dnèho prost edku k ratifikaci stavnì smlouvy dle vzoru lidovèho hlasov nì, jeû se u n s uskuteënilo p ed Ëasem o P ÌstupovÈ smlouvï. Pokud ani jeden z n vrh nezìsk pot ebnou vïtöinu, a to vïtöinu kvalifikovanou, pot ebnou k p ijetì stavnìho z kona, z st - v jedin m eöenìm parlamentnì ratifikace. Protoûe stavnì smlouva je z hlediska ËeskÈho pr vnìho du mezin rodnì smlouvou dle Ël. 10a stavy»r, musì pro jejì p ijetì zvednout ruku alespoú 3/5 vöech poslanc a 3/5 p Ìtomn ch sen tor. Z hlediska aktu lnìho rozloûenì sil je patrnè, ûe v PoslaneckÈ snïmovnï by se s n vrhem muselo ztotoûnit p inejmenöìm 19 poslanc z ad parlamentnì opozice! Pokud se vöak jedn o Ñpouhouì mezin rodnì smlouvu, proë se vzedmulo tolik emocì v souvislosti s tìmto textem? D vod je pomïrnï prost. Smlouva o stavï pro Evropu m celkem Ëty i Ë sti, z nichû zcela standardnì je Ë st t etì ñ ta obsahuje kompetenënì zmocnïnì, kter mi ËlenskÈ st ty vybavujì org ny EvropskÈ unie pravomocemi pot ebn mi k plnïnì jejìch kol.» st Ëtvrt se takè p Ìliö neliöì od toho, co zn me z jin ch mezin - rodnìch smluv ñ obsahuje procesnì ustanovenì o zp sobu schvalov nì stavnì smlouvy a p ijìm nì jejìch budoucìch zmïn. KontroverznÏjöÌ je Ë st prvnì, obsahujìcì n stin z kladnì struktury a dïlby moci (cìle a hodnoty, z - kladnì principy, kategorie unijnìch kompetencì a druhy pr vnìch akt, institucion lnì struktura), a Ë st druh, implementujìcì do r mce stavnì smlouvy Listinu z kladnìch pr v, p ipravenou jiû v roce 2000.» st prvnì a druh tak majì podobu p ipomìnajìcì stavnì texty Ëlensk ch st t. V Ëem tkvì tedy specifiënost tzv. evropskè stavy? V prvè adï v tom, ûe jakkoli je mezin rodnì smlouvou, uûìv symboliky a pojmoslovì dosud vyhrazenèho Ëlensk m st t m (pojmy stava, z kon, ministr, vlajka, hymna atd.). Druh m momentem vzbuzujìcìm kritiku jsou pak v jimky z principu platnèho pro mezin rodnì smlouvy, podle nïhoû nemohou b t pravomoci mezin rodnì organizace mïnïny bez souhlasu Ëlensk ch st t danèho ratifikacì ñ obecn formulace doloûky flexibility (Ël. 18) a p echodovè klauzule (passerelle, Ël. 444) jsou z hlediska tohoto principu snadno napadnutelnè. KritikovÈ textu v tïchto pas ûìch spat ujì potvrzenì tendence EvropskÈ unie smï ovat k vytvo enì feder lnìho tvaru podobnèho st tu. Samotn stavnì smlouva p itom nep en öì dalöì kompletnì oblasti pr vnì regulace na evropskou roveú, jako tomu bylo nap. v MaastrichtskÈ smlouvï. JejÌ v znam tkvì v nïëem jinèm, a to ve zmïnï zp sob rozhodov nì ve smyslu konceptu politickè unie zaloûenè na v li obëan. Nikoli n hodou tak prvnì Ël nek stavnì smlouvy zmiúuje na prvnìm mìstï v li obëan, aû na druhèm mìstï hovo Ì o v li st t. Pr vï tento symbolick moment vyjad ujìcì odhodl nì smï ovat ke spoleëenstvì zakl dajìcìmu samostatnou politickou odpovïdnost na evropskè rovni, bude hr t svou roli p i referendech v adï Ëlensk ch zemì Unie, mezi nimi moûn i v»eskè republice. JUDr. Ji Ì Georgiev katedra pr va VäFS L sky jsou obëas jen n sledky dobr ch veëe Ì. 16 roënìk 4 / ËÌslo 2

17 Jubileum»eskÈ spo itelny Jubileum (1825ñ2005)»esk spo itelna a.s. je jiû p es dva roky hlavnìm partnerem VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì o.p.s. Toto partnerstvì sk t ökole garanci jejìho institucion lnìho a programovèho rozvoje, umoûúuje inovace studijnìch program a podporou d leûit ch aktivit se podìlì na zajiötïnì jejì perspektivy. V letoönìm roce slavì»esk spo itelna 180 let od svèho zaloûenì. Vysok ökola finanënì a spr vnì svèmu partnerovi ke stoosmdes tiletèmu jubileu up ÌmnÏ blahop eje.»esk spo itelna pat Ì jiû bezm la dvï stoletì k nejv znamnïjöìm penïûnìm stav m v Ëesk ch zemìch. Od svèho vzniku v roce 1825 sehr vala v raznou pozitivnì roli v procesu hospod sk ch a kulturnìch promïn ËeskÈ spoleënosti. Od prostèho zajiöùovacìho spolku pro pomoc finanënï slab m st adatel m se rozvinula do podoby st tnì instituce slouûìcì hospod skèmu a spoleëenskèmu pokroku. Na zaë tku jejìho rodokmenu st la spo itelna vìdeúsk, Ëesk m pr kopnìkem byla spo itelnice ve SmeËnÏ, vodnì role vöak p ipadla Spo itelnï»eskè, zaloûenè v hlavnìm mïstï Kr lovstvì ËeskÈho Praze Ëesk mi stavy. Podle praûskèho vzoru rostly spo itelny v dalöìch Ëesk ch a moravsk ch mïstech, BrnÏ, Plzni, MladÈ Boleslavi, tam, kde kvasil podnikatelsk ruch. Spo itelnu na jejì historickè cestï doprov zely ËetnÈ p ÌbuznÈ instituce, banky a vïrnì druûstva a spolky ñ z loûny, raiffeisenky a kampeliëky, kterè se nem lo podìlely na rozvoji ËeskÈho podnik nì formou poskytov nì vïr, zatìmco spo itelna vïrovala p edevöìm Ëinnost stavebnì. Na oslavu 50 let svèho p sobenì financovala Spo itelna»esk v stavbu Rudolfina. A rostoucì pot eba stavebnìho rozvoje a spolu s tìm rostoucì sebevïdomì ËeskÈho ûivlu vedly k zakl d nì dalöìch spo itelen mïsty; nejv znamnïjöì se v tomto smïru stala MÏstsk spo itelna Praûsk, zaloûen roku Spo itelnictvì se tïöilo znaënè d vï e öirokè ve ejnosti, vklady byly garantov ny majetkem mïsta, v Ëele spo itelnìch dom p sobily vïhlasnè a d vïryhodnè osobnosti, stoupajìcì prosperita umoûnila rozöì it spektrum ve ejnï prospïön ch aktivit o dalöì podpory, jako p ÌspÏvek na z ÌzenÌ N rodnìho divadla, na stavbu nemocnic a mate sk ch ökol, na akademickou menzu praûsk ch vysok ch ökol, na stavbu brnïnskèho divadla, na stavbu n jemnìch dom na praûsk ch Vinohradech a ËetnÈ p ÌspÏvky lidem postiûen m p ÌrodnÌmi katastrofami. Od konce 19. stoletì obohacujì spo itelnì domy obraz mnoh ch Ëesk ch mïst v stavnou architekturou sv ch sìdel, doplnïn ch v tvarn mi dìly p ednìch Ëesk ch umïlc ; impulsem byla stavba reprezentaënì spo itelnì budovy v Praze v RytÌ skè ulici z let 1891ñ4. Po vzniku»eskoslovenskè republiky v roce 1918 spo itelny v znamnï p ispïly k hospod skè konsolidaci mladèho st tu a ke stabilizaci jeho samostatnè mïny, p ekonaly i d sledky svïtovè hospod skè krize, aû obdobì protektor tu p ineslo z sadnì zmïnu: slouëenì vöech spo itelnìch stav a z loûen do jednotnè organizace. Pov leën reforma penïûnictvì na tento v voj nav zala a vy stila do vytvo enì centr lnï ÌzenÈ soustavy st tnìch spo itelen. Rok 1967 reformu ReprezentaËnÌ budova»eskè spo itelny z konce 19. stoletì v Praze 1, RytÌ skè ulici dokonal slouëenìm vöech spo itelen do jedinèho penïûnìho stavu, resp. do dvou samostatn ch stav,»eskè st tnì spo itelny a SlovenskÈ st tnì spo itelny. ZmÏna spoleëenskoekonomick ch pomïr v roce 1989 a n slednè rozdïlenì republiky v roce 1992 daly spo itelnictvì nov smïr:»esk spo itelna se st v akciovou spoleënostì. OtevÌr se zahraniënì spolupr ci a v roce 2000 v nì zìsk v vïtöinov podìl rakousk finanënì skupina Erste Bank. V nov ch podmìnk ch spïje k nov m met m: zìskala ocenïnì Banka roku a v roce 2004 titul Nejd vïryhodnïjöì banka roku. Redakce Xadonie SouËasn centr la»eskè spo itelny v Praze 4, BudÏjovickÈ ulici V Ëi hloup m ûen m jsme my muûi galantnì. Ale co si poëìt s chytr mi, toù ot zka! kvïten

18 Periskop Florida ñ koneën stanice! MilÌ Ëten i naöì Xadonie, v p edch zejìcìch dvou ËÌslech jste se mnou proûìvali z ûitky z mè dovolenè v lètï DoËetli jste se o dramatick ch okamûicìch s ohromnou anakondou v BrazÌlii a p enesli jste se se mnou i do vzd lenè Guatemaly a Hondurasu. ÑT eöniëkou na dortuì na z vïr dovolenè mïlo b t nïkolik dn na FloridÏÖ Airbus s n mi p ist l po vìce neû dvouhodinovèm letu z Guatemala City na letiöti v Miami. JedinÈ, co jsme pl - novali, bylo navötìvit Cape Canaveral a Key Way. OstatnÌ jsme jako obvykle nech vali, jak se to Ñvyvineì. Bylo hod, stmìvalo se a my jsme po d nevïdïli, kde ten veëer budeme sp t. ZatÌmco j jsem hlìdala zavazadla a fascinovanï si prohlìûela otylè Ëernoöky a Ëernochy, mì italötì p - telè hledali na reklamnìch tabulìch vhodn hotel. Rozhodli se pro jednu noc pro levnïjöì variantu, neboù Ñbojov ì pl n velel hned r no pronajmout automobil a pokraëovat na sever na prohlìdku Cape Canaveral, mìsta, odkud startujì vöechny americkè rakety a raketopl ny. D leûitè bylo se r na doûìtö Hotel, tedy lèpe eëeno za ÌzenÌ, kde jsme zam öleli nocovat, se nach zelo v severoz padnì Ë sti Miami nedaleko od letiötï. Jak jsme se druh den doëetli v italskèm Ñpr vodciì, bylo to v nejnebezpeënïjöì Ë sti mïsta s nejvïtöì kriminalitou. A skuteënï! D m, kam n s dovezl hotelov pick up, na kter jsme Ëekali neskuteënï dlouho, jiû zvenëì vzbuzoval ned vïru. Spo e osvïtlen budova v jakèsi zastrëenè uliëce nep ipomìnala hotel, ale spìöe za ÌzenÌ plnï jinèho urëenì. Skoro se n m ani nechtïlo vejìt. V recepci sedïl mìrnï agresivnì Ñvyautovan ì neidentifikovateln ËlovÏk, kter nerad akceptoval, ûe chceme pokoje nejd Ìve vidït. Mlad Ëernoch mï a mèho p Ìtele Piera Luigiho vedl ponurou chodbiëkou. Pokoj, kter n m uk zal, byl bez oken, jen nïkde tïsnï pod stropem byla jak si ventilaëka. Bylo zde jako v pr delnï. V posteli pravdïpodobnï jeötï p ed chvìlì nïkdo spal. Ale ze vöeho nejmorbidnïji na mne p sobily krvavè ömouhy po zdech. Jestli byly po zabit ch nacucan ch kom rech nebo i po nïëem jinèm, jsem se rozhodla ne eöit. Zmohla jsem se jen na: ÑProsÌm, tady ne!ì (To jsem pronesla italsky, protoûe samoz ejmï celou svoji dovolenou mluvìm se sv mi p teli jejich mate ötinou.) NaötÏstÌ i oni byli stejnèho n zoru. Kdyû za toto hnìzdo vöech ne estì û dajì 35$, to se asi jinde pïknï prohnu. Vypochodovali jsme do tmy a doufali, ûe brzo chytneme taxi. Moc jich neprojìûdïlo a nïkolik jich ani nezastavilo. Nakonec, znaënï utrm cenì, jsme skonëili v hotelu za 73$. Postel byla sice ËistöÌ, ale mï vydïsilo zjiötïnì, ûe po prostïradle se proh nïjì obëas nïjacì malilinkatì tvoreëkovè. Kdybych alespoú vïdïla, jak vypadajì muúky! ZniËen Ñjako NÏmeckoì jsem odpadla a doufalaö Po velmi neklidnè noci nastalo n dhernè r no. NaötÏstÌ jsem se ho doëkala tïlesnï i duöevnï v po dku. Pronajali jsme si vozidlo a vydali se na sever. Celkem jsme po FloridÏ ujeli vìce neû 1000 miles, tedy 1600 km, naötïstì bez nehody. NaöÌ prvnì zast vkou byl skuteënï Kennedy Space Center. Za vstupnè 35$ v s autobus povozì po ohromnèm are- lu. NÏkterÈ rakety si m ûete prohlèdnout zblìzka, nap. loô Apollo. Na mne nejvìce zap sobilo shlèdnutì trojrozmïrnèho filmu o konstrukci, startu a letu vesmìrnè lodi. PoprvÈ v ûivotï jsem zaûìvala tuto vzruöujìcì podìvanou, kter v s zcela vt hne do dïje, a m te dojem, ûe jste na palubï spolu s kosmonauty, ûe se pohybujete ve vzduchopr zdnu, ûe se kolem v s vzn öejì p edmïty, ûe nahlìûìte do nekoneën ch vesmìrn ch hlubin. V Ñspadla klecì a my opït zaëali p em ölet, kde sloûìme hlavu. Nakonec jsme dorazili do malebnèho mïsteëka De Land. Teprve p ed hod. jsme se ubytovali v motelu u silnice za 50$. Na stoleëku bible a okènkem z WC byly vidït h bitovnì n hrobky. A jeötï ke vöemu se Pier Luigi zranil. Hledal za tmy nïjakou restauraci a p i p echodu silnice zakopl o obrubnìk mezi pruhy. Ledovaly jsme mu hlavu a doufaly, ûe bude OK. Cape Canaveral Apollo XII Oökliv a chytr muû m nïkdy spïch u ûen, ale vzhledn blbec je neodolateln. 18 roënìk 4 / ËÌslo 2

19 Periskop DalöÌ den jsme pokraëovali do malèho mïsta Hudson na pob eûì MexickÈho z livu. Za 50$ jsme naöli super hot lek na pob eûì, ale koupat se zde nedalo. Nejen pro öpatnè poëasì, ale neexistovaly zde pl ûe a cedule hl saly HA- ZARDOUS ROCKS. LodÏ pluly nïkolik metr od b ehu. SedÏla jsem asi 2 hodiny bez hnutì a sledovala z liv, lodï, sk try, nebeö AlespoÚ veëe e a noc byly famûznì. R no jsme pokraëovali p es n dhernè mïsteëko St. Petersburg na jih. Velmi p sobivè, avöak pr jezd oblastì, kterou se t den p ed n mi prohnal hurik n Charles, byl silnï depresivnì. Nejprve jsme post ehli jen ohnutè stromy, pak uû jsme mìjeli jen pah ly a nakonec byly vyrvanè celè. Dom m chybïly st echy, nïkde st ly jen zbytky zdìö Vöude bylo ticho, oblast byla evakuovan. Zastavit se nedalo, vöude byl z kaz vjezdu i na parkoviötï. TakÈ nebylo proë. Projeli jsme na jihu Floridy n rodnì parky (nap. BIG CYPRESS NATL. PRES.) a skonëili na samèm jihu v Key Largo. Motel, kter byl cenovï p ijateln, jsme dlouho hledali. St l u silnice a za nìm se skr valo nïco fascinujìcìho. NeuvÏ iteln podìvan na mo e. Byl jeden z m la, kter mïl pl ûiëku, a odtud se dalo vejìt do mo e. Ve velmi pozdnìm odpoledni byla voda tepl, aû skoro hork. Byla plnï Ëir a plavalo v nì plno rybiëek. PomÏrnÏ daleko od b ehu sahala mïlëina. JeötÏ kus od b ehu byla voda tyrkysov a vodnì lyûa na nì nech val snïhovï bìlè vlny. Kr Ëela jsem vodou d l a d l a vychutn vala si slastn tepl pocit. JeötÏ r no p ed odjezdem jsem se öla vykoupat. N hle se zat hlo a z nebe zaëaly padat kapiëky deötï, prudkèho, tropickèho. Po dopadu kaûdè kapiëky do vody vyskakovala na hladinï spousta bublinek. Byl to ûasn kaz. PoslednÌ den jsme se rozhodli str vit v Miami Beach. Pl û byla hned za silnicì a mï ila jistï p r km. Po nì Ñjogovaliì muûi i ûeny, mladì i sta Ì, tlustì i tencì, se sluch tky na uöìch i bez nich. Byla to Ñt eöniëkaì? Ne, aspoú pro mne ne. Preferuji divoëinu, ale v tom pravèm smyslu slova. Takov vöak byla Amerika, velk svït za velkou louûì, jak jsem ji vidïla a proûila p ibliûnï za 100 hodin pobytu na FloridÏ. Key Largo Miami Beach Bohuslava äenk ov Cape Canaveral ñ Lunochod Miami Beach ñ pl û a j Jestliûe se milenci spolu nenudì, je to proto, ûe mluvì po d jenom o sobï. kvïten

20 Studentsk arèna EBFF 2005 European Banking & Financial Forum 2005, kterè se po d jiû od roku 1993, je jednou z m la prestiûnìch akcì konajìcìch se kaûdoroënï v reprezentativnìch prostor ch»nb. Tak jako nïkolik let p edtìm dostalo i letos nïkolik student z VäFS p Ìleûitost se z Ëastnit tohoto fûra. OsobnÏ jsem mïl tu moûnost b t p Ìtomen na prvnìm dni konference, kter se konalo 22. b ezna. Cel konference byla pl nov na na t i dny o deseti panelech a p ihl öeno bylo Ëty icet pït konferujìcìch. NejvÏtöÌm l kadlem prvnìho dne byl V clav Klaus se sv m projevem, ten se vöak na poslednì chvìli omluvil, nicmènï proslovy prvnì pïtice p edsedajìcìch byly dostateënï zajìmavè svou aktu lnostì. N zev prvnìho panelu se nesl v duchu prosperity pro vöechny a byl naz v n jako vizion sk. PokusÌm se o struënè shrnutì: Stephen J. Dannhauser jako pr vnìk ze spoleënosti Gotshal & Mangers vyzdvihl to, ûe ËlenstvÌ v EU p ispïlo ke zlepöenì pr va, a to jak z pohledu pr vnìka, tak i jeho klient. Vyslovil i domnïnku, ûe situace se nad le zlepöuje, ale i p esto dle jeho n zoru je t eba nad le zajiöùovat pot ebnou ochranu investor. I to, ûe jakèkoliv barièry nep ispìvajì k prosperitï. Oblasti, kterè si zaslouûì z jeho pohledu pozornost, jsou pracovnï pr vnì vztahy a harmonizace daúov ch systèm. Pro Evropskou unii je nutnè disponovat schopnostì b t pruûn. Martin Jahn z pozice Ñpana Lisabonì obhajoval Lisabonskou strategii; zd raznil d leûitost tèto strategie jako jedinè vize, na kterou by se EU mïla zamï it a kterou takè m. Dle jeho n zoru je nezbytn ekonomick r st a r st zamïstnanosti a zamï enì na t i hlavnì priority strategie, tj. ekonomickou, soci lnì a ûivotnìho prost edì. Asi nejvìce vizion sk projev mïl Michel Camdessus, guvernèr francouzskè n rodnì banky, kter za jeden z cìl oznaëil snìûenì chudoby do r na polovinu. T k se to p edevöìm lidì, kte Ì ûijì na den za mènï neû 1 dolar; z roveú navrhl odpustit 100 % dluh tïm nejchudöìm zemìm. Evropa by mïla p ispït k svïtovè prosperitï a sniûov nì rozdìl mezi p Ìjmy ve vlastnìch, tj. evropsk ch zemìch. Velk mi ambicemi byl prodchnut i n zor, ûe bychom mïli definovat EU jako nadïji pro svït. Chudoba totiû ohroûuje naöi stabilitu v podobï öì ÌcÌ se kriminality, a proto je t eba se snaûit o jejì eliminaci. NejvÏtöÌm p ÌspÏvkem Evropy k prosperitï je struktur lnì reforma, ale i snaha neomezovat v voz nejchudöìm zemìm a n slednè silì jim pomoci i finanënï. V globalizovanèm svïtï totiû neexistuje nic jako prosperujìcì Evropa za zav en mi dve mi. Ivan Wilhelm, rektor Karlovy univerzity, nemohl opomenout v znam role univerzit a vzdïl v nì pro budoucnost Evropy. Univerzity plnì funkci nejen vzdïl vacì a kulturnì instituce, ale musì hr t roli i v oblasti v zkumnè Ëinnosti. Evropsk budoucnost spoëìv ve vyuûìv ni nov ch technologiì, kterè ovlivúujì kvalitu. Je pot eba p izp sobit vzdïl nì jednadvac - tèmu stoletì, kdy dosaûenè vyööì vzdïl v nì p in öì vyööì produktivitu. ModernÌ Evropa by mohla zmïnit systèm vzdïl v - nì a nabìdnout vzdïl nì vìce lidem. Navrhl posìlit financov nì vzdïl v nì nejen ve ejn m rozpoëtem, ale i podporou soukromèho sektoru. Mohamed Moustafa Kamal mïl moûnost z pozice egyptskèho velvyslance hovo it nejen za svou zemi, ale za vïtöinu arabskèho svïta. V vodu svèho p ÌspÏvku nazvanèho ÑReforma St ednìho v choduì p ipomenul, ûe po 11. z Ì se za- Ëalo USA vìce soust edit na St ednì v chod. Snahu arabskè ligy hr t p i reformï citlivou roli je podle nïj t eba respektovat. NenÌ t eba, aby arabskè zemï nïkdo reformoval, o to se musì snaûit samy. V tomto procesu je totiû nutno br t ohled na arabskou spoleënost a jejì identitu. Je pot eba nasmïrovat energii na rozvoj a modernizaci arabsk ch zemì. Ekonomick reforma, pokud vzejde ze spoleënosti samotnè, m ûe b t spïön a snaha o jejì uskuteënïnì je v rukou mladè generace. Prioritou je i nad le vy eöenì izraelsko-palestinskèho konfliktu v z jmu vöech. Vûdyù St edomo Ì bylo oded vna centrem ekonomickè a civilizaënì v mïny, a proto mìr a stabilita na St ednìm v chodï je d leûit i pro partnerstvì s Evropou. Bc. Radek Buöta Kouzlo prvnì l sky je v tom, ûe nevìme, ûe taky jednou skonëì. 20 roënìk 4 / ËÌslo 2