STAVBA NOVÉ SEDAKOVÉ LANOVKY A ROZŠÍENÍ SJEZDOVKY V AREÁLU MARTA II, DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Transkript

1 Oznámení zámru podle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí, ve znní pozdjších pedpis, v rozsahu pílohy. 3 STAVBA NOVÉ SEDAKOVÉ LANOVKY A ROZŠÍENÍ SJEZDOVKY V AREÁLU MARTA II, DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Vedoucí ešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý. odborné zpsobilosti 182/OPV/93 z Hradec Králové: srpen 2010 Archivní íslo: 181/10 EMPLA AG spol. s r.o. IO: DI: CZ Bank. spoj.: /0100 Spolenost je zapsána v obchodním rejstíku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vl

2 Bez písemného souhlasu spolenosti EMPLA AG spol. s r.o., Hradec Králové a odpovdného zástupce uvedeného v osvdení o autorizaci, nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukován. 2

3 OBSAH: A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...5 B. ÚDAJE O ZÁMRU...5 B. I. Základní údaje...5 B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru...5 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zámry (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými)...6 B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí...8 B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru...9 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení...11 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk...11 B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat...11 B. II. Údaje o vstupech...12 B. II. 1. Pda...12 B. II. 2. Voda...14 B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...14 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...15 B. III. Údaje o výstupech...16 B. III. 1. Ovzduší...16 B. III. 2. Odpadní vody...17 B. III. 3. Odpady...18 B. III. 4. Hluk a vibrace...21 B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...21 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ...23 C.1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území...23 C Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání...23 C Zvlášt chránná území, území pírodních park, Natura C Územní systém ekologické stability...26 C. 2. Struná charakteristika stavu složek životního prostedí v doteném území, které budou pravdpodobn významn ovlivnny...28 C Lesy...28 C Fauna a flóra...30 C Krajina...32 C Ovzduší...36 C Hluková situace...39 C Voda...39 C Geofaktory...39 C Hmotný majetek...41 D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí...41 D. I. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti a významnosti...41 D. I. 1. Vlivy na lesní pozemky...41 D. I. 2. Vlivy na zemdlské pozemky...44 D. I. 3. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, soustavu Natura D. I. 4. Vlivy na krajinu...47 D. I. 5. Vlivy na zvlášt chránná území...49 D. I. 6. Vlivy na veejné zdraví, sociáln ekonomické vlivy

4 D. I. 7. Vlivy na ovzduší a klima...50 D. I. 8. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky...51 D. I. 9. Vlivy na povrchové a podzemní vody...52 D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...53 D.II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci...53 D. III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice...57 D. IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv 57 D. V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi specifikaci vliv...59 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU...60 F. DOPLUJÍCÍ ÚDAJE...61 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...61 H. PÍLOHY...66 ZÁVR OZNÁMENÍ:...67 POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY: BPEJ HMÚ OV CHKO CHOPAV k.ú. LBC LBK LD LHC LHO LHP MÚ MŽP NN NO 2 NP NPP NPR NRBK ORP PM 10 PP PR PUPFL SO 2 ÚP SÚ ÚSES VKP ZPF Bonitovaná pdn ekologická jednotka eský hydrometeorologický ústav istika odpadních vod Chránná krajinná oblast Chránná oblast pírodní akumulace vod Katastrální území Lokální biocentrum Lokální biokoridor Lanová dráha Lesní hospodáský celek Lesní hospodáská osnova Lesní hospodáský plán Mstský úad Ministerstvo životního prostedí Nízké naptí Oxid dusiitý Národní park Národní pírodní památka Národní pírodní rezervace Nadregionální biokoridor Obec s rozšíenou psobností Suspendované ástice frakce PM 10 Pírodní památka Pírodní rezervace Pozemky urené k plnní funkce lesa Oxid siiitý Územní plán sídelního útvaru Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Zemdlský pdní fond 4

5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Spolenost: SPORT PROFI, spol. s r.o. A. 2. I: A. 3. Sídlo: Deštné v Orlických horách A. 4. Oprávnný zástupce oznamovatele: František Prouza Deštné v Orlických horách Deštné v Orlických horách tel.: sportprofi@sportprofi.cz B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Stavba nové sedakové lanovky a rozšíení sjezdovky v areálu Marta II, Deštné v Orlických horách Plánovaný zámr lze dle jeho charakteru zaadit dle pílohy. 1 zákona 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 10.7 Sjezdové trat, lyžaské vleky, lanovky a související zaízení. Píslušným orgánem pro provedení zjišovacího ízení je Krajský úad Královéhradeckého kraje. B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Sedaková lanovka: - sedaková lanová dráha s pevn uchycenými vozy pro 4 osoby (105 ks) - délka vodorovná 859 m, délka šikmá 878 m, pevýšení 180 m, prmrný sklon 21% - teoretická pepravní kapacita osob/hod, doba jízdy 5 min 35 s - 11 ks traových podpr - dolní poháncí stanice (zastavná plocha 42 m 2, obestavný prostor 205 m 2 ), horní napínací stanice (zastavná plocha 12 m 2, obestavný prostor 49 m 2 ) Po výstavb nové lanovky a odstranní dvou zastaralých lyžaských vlek a omezení kapacity vleku Doppelmayr bude dodržena pvodní pepravní kapacita celého areálu Marta II osob/hod. Sjezdová tra (rozšíení): - plocha rozšíení sjezdovky: 0,8588 ha 5

6 B. I. 3. Umístní zámru Kraj : Obec: Královéhradecký Deštné v Orlických horách Katastrální území: Jedlová v Orlických horách Výstavba sedakové lanové dráhy je plánována na ploše stávající modré sjezdovky. 4, stávající turistické sjezdovky. 3a a ásten po nové rozšíené ásti turistické sjezdovky (panoramatická situace areálu je na následujícím obrázku a souástí pílohy oznámení. 1). Dotené pozemky: Lanová dráha: p.p , 86/4, 86/11, 86/14, 63/1, 63/2, 41/20, 61/11, 61/10, 77/3, 21/2, 21/18, 77/1 Inženýrské sít: p.p , 86/14, 709/3, 21/18, 77/1 Rozšíení sjezdovky: p.p.. 77/3, 21/2, 77/1 (lesní pozemky) Stávající sjezdová tra je vedena po loukách a lesním prsekem podél navržené lanové dráhy. Plocha sjezdovky se rozšíí v lesním prseku na šíku odpovídající pepravní kapacit lanové dráhy. V rámci ásteného rozšíení stávající turistické sjezdovky dojde k odlesnní 0,86 ha lesního porostu. Souástí pílohy oznámení. 1 je zákres zámru do katastrální mapy a plánek areálu Skicentrum Sport profi Deštné v OH. Obr.. 1: Panoramatická situace areál Marta I a II spolenosti Sport profi spol. s r.o. Deštné v O.h. zámr 6

7 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zámry (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými) Charakter zámru tysedaková lanová dráha je plánována v prostoru areálu Marta II, který je propojen s areálem Marta I. Pro zámr sedakové lanovky v sousedním areálu Marta II probhlo v roce 2006 zjišovací ízení dle zákona. 100/2001 Sb. (kód OV6035). Principem vybudování moderní sedakové lanovky je obmna zastaralých technologií používaných v areálu Marta II, zvýšení komfortu a bezpeí pi lyžováni v tomto areálu, využití potenciálu zbudované ubytovací kapacity obce a celkové udržení konkurenceschopnosti zimního stediska pi plném respektováni krajinného rázu a ochrany pírody. Trasa lanové dráhy je z vtší ásti vedena soubžné se stávajícími vleky areálu Marta II (které by mla lanovka nahradit) a ásten zasahuje do turistické sjezdovky. Stávající pepravní kapacita areálu Marta II je osob/hod. Po výstavb nové lanovky a odstranní dvou zastaralých lyžaských vlek a omezení kapacity vleku Doppelmayr areálu Marta I bude dodržena pvodní pepravní kapacita areálu. Peprava lyža novou lanovou drahou bude pedstavovat zkvalitnní poskytovaných služeb, pispje k zatraktivnní lyžováni a hodnotnjšímu sportovnímu vyžití v areálu Marta II. Soulad s územním plánem Obr.. 2: Poslední aktuální zmna ÚP SÚ Deštné v O.h.z roku 2007 zmna. 4 7

8 Dle ÚP SÚ Deštné v O.h. je zámr navrhován vymezených územním plánem jako Plochy pro sjezdové lyžování. Vyjádení Stavebního úadu (MÚ Dobruška, odbor výstavby) ohledn souladu zámru s platnou územn plánovací dokumentací je souástí pílohy oznámení. 3. V souasné dob se zpracovává nový územní plán SÚ Deštné v O.h. (Návrh). Dle konzultace se zpracovateli tohoto územního plánu (spol. Regio, projektový ateliér, s.r.o.) se v míst zámru ani jeho okolí neplánují zámry, které by mohly mít kumulativní vliv s posuzovaným zámrem. Jiné kumulace zámru s ostatními zámry v okolí se nepedpokládají. Ochranná pásma: Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa (50 m). Trasa lanové dráhy kižuje trasu stávajícího lyžaského vleku (na hranici p.. 61/11), který bude nutné zkrátit (viz Pehledná situace v píloze. 1 oznámení). Pi stavb budou dodržena ochranná pásma dotených inženýrských sítí. Stavba se nachází v CHKO Orlické hory, v ochranném pásmu NRBK a v CHOPAV. B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Pedkládaný projekt lanové dráhy a rozšíení turistické sjezdovky v areálu Marta II je v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru Deštné v Orlických horách a jeho zmnami. Potvrzení o souladu plánované lanové dráhy a rozšíení turistické sjezdovky s platným územním plánem je souástí pílohy. 3 oznámení. Realizace projektu pispje k udržení turismu a sportovního vyžití ve stedisku. Presto, že je stedisko diky své cenové dostupnosti, poloze a historii velmi vyhledávané, velký nárst konkurence a vznik nových lyžaských areál mže v budoucnu ohrozit jeho návštvnost. Tento fakt pociují ubytovatelé a ostatní podnikatelé již dnes. Kvalitní lyžaské podmínky a celková kvalita služeb je jednoduchou cestou jak si udržet stálou klientelu. Další výhodou je možnost lyžování pod trasou lanové dráhy, což zvýší propustnost sjezdovek a jejich celkovou bezpenost. Stávající areál Marta II skýtá dobré podmínky pro lyžování. Nejvtší slabinou sjezdovky v tomto areálu je mírný sklon ve vrchní ásti a velmi pozvolné klesání. Lyžai využívají velkou ást sjezdovky pro získání potebné rychlosti, což zkracuje délku využitelnou pro lyžování samotné a kazí celkový dojem z lyžování. Jednoduchým ešením je práv využití sklonu prostední ásti stávající turistické sjezdovky. Rozšíením této ásti sjezdovky dojde ke zvýšení její propustnosti a k lepšímu propojení s areálem Marta I. V souastné dob obsluhuje sjezdovky v areálu Marta II jednomístní teleskopický vlek TLV 11 s maximální pepravní kapacitou 900 os./hod., jednomístní bubínkový vlek BLV 11 s maximální pepravní kapacitou 900 os./hod. a dvoumístný bubínkový vlek Doppelmayr s maximální pepravní kapacitou os./hod. Zachování pepravní kapacity areálu bude provedeno tak, že budou odstaveny nejstarší technologie TLV 11 a BLV a kapacita kotvového vleku Doppelmayr bude snížena o 350 os./hod. snížením potu kotvových závs na lan. Nová sedaková lanová dráha s pevn uchycenými vozy pro 4 osoby o maximální pepravní kapacit osob/hod nahradí výše zmínnou stávající pepravní kapacitu. Sociální zázemí pro obsluhu a návštvníky areálu bude zajištno ve stávající budov, která bude pro tyto úely zachována. Zachovány budou také parkovací plochy a pístupy k zaízení. 8

9 Smyslem realizace zámru není navýšení pepravní kapacity ani zvýšení zatížení lokality vtším potem osob. Cílem je zvýšení komfortu služeb, zajištní bezpenosti pi lyžování, nutná obnova zastaralých technologií a udržení konkurenceschopnosti zbudovaného lyžaského centra s ohledem k životnímu prostedí a krajinnému rázu. S ohledem na rozsah a polohu stávajícího lyžaského areálu Marta II a nutnost respektovat platný územní plán bylo uvažováno pouze s jednou variantou ešení zámru. Z hlediska rozsahu možných vliv na životní prostedí a obyvatelstvo je v oznámení hodnocen stávající stav (nulová varianta) a monovariantní zámr pedkládaný oznamovatelem (aktivní varianta). Popis stávajícího stavu životního prostedí, tj. nulové varianty, je uveden v kapitole C oznámení, popis zámru (aktivní varianty) je v kapitole B oznámení a hodnocení vliv zámru na životní prostedí a veejné zdraví v kapitole D oznámení. B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru Sedaková lanová dráha Nová lanová dráha s vozy pro 4 osoby pevn uchycenými na dopravní lano bude sloužit v zimním období k peprav lyža zejména smrem nahoru. Pevná poháncí stanice bude umístna dole, pod sjezdovou tratí. Traov podpry budou ocelové pozinkované ve tvaru T osazené na železobetonových pátkách. Na podprách bude upevnna traová výstroj, která bude nést a vést dopravní lano. Vratná napínací stanice bude umístna nahoe. Jedná se o venkovní zaízení nezastešené. Souástí budou obslužné objekty LD u dolní a horní stanice. Parametry technologické ásti lanové dráhy: Výška poháncí stanice LD (dolní): 560 m n.m. Výška vratné napínací stanice LD (horní): 829,65 m n.m. Délka vodorovná: 859,24 m Délka šikmá: 877,82 m Pevýšení: 179,65 m Prmrný sklon: 20,91 % Poet traových podpr: 11 ks Maximální rychlost jízdy: 2,6 m/s Teoretická pepravní kapacita: osob/hod Poet voz: 105 ks Druh voz: 4 sedaka Vzdálenost mezi vozy: 17,1 m Doba jízdy: 5 min 35 s Prmr lana: 36 mm Prmr poháncího a vratného lanového kotoue: 4,8 m Rozchod lana na trati: 4,8 m Výkon motoru rozjezdový: 185 kw Výkon motoru trvalý: 140 kw Napínání: hydraulické Peprava vzestupným smrem 100% 9

10 Podzemní rozvody elektrické energie Lanová dráha bude napojena na elektrickou energii kabelovým napájecím vedením typu NN z RIS umístné u budovy servisu a pjovny a na st. parc Horní stanice LD bude na elektrickou energii napojena ze stávajícího rozdlovae technického zasnžování RS na parc.. 21/18. Dolní obslužný objekt Dolní obslužný objekt bude jednoduchá pízemní zdná stavba obdélníkového pdorysu se sedlovou stechou sloužící pro obsluhu lanové dráhy a umístní technologie ovládání lanové dráhy. Stny budou opateny bílou hladkou štukovou omítkou s šedým keramickým obkladem sokl. Viditelné ásti krovu a palubkové obklady budou nateny lazurovacím lakem. Stecha bude opatena krytinou z asfaltových šindel tmav šedé barvy. Objekt bude založen na betonových základových pasech. Zastavná plocha objektu bude 42,70 m 2. Maximální výška objektu bude dosahovat 4,96 m. Umístní: V prostoru stávající dolní stanice lyžaského areálu Marta II., v nadmoské výšce 650 m n.m. Technický výkres dolní stanice pohled - je souástí pílohy oznámení. 2. Horní obslužný objekt Horní obslužný objekt bude jednoduchá pízemní devostavba obdélníkového pdorysu se sedlovou stechou sloužící pro obsluhu lanové dráhy a umístní technologie ovládání lanové dráhy. Viditelné ásti krovu a palubkové obklady budou nateny lazurovacím lakem. Stecha bude opatena krytinou z asfaltových šindel tmav šedé barvy. Objekt bude založen na betonových základových pasech. Zastavná plocha objektu bude 12,00 m 2. Maximální výška objektu bude dosahovat 4,12 m. Umístní: Na ploše stávající sjezdové trati v nadmoské výšce 835 m n.m. Technický výkres horní stanice pohled - je souástí pílohy oznámení. 2. Sjezdová tra Stávající sjezdová tra v zájmovém území vede lesním prsekem po pozemku p.. 21/18. Vlivem vedení LD, umístní horní stanice LD na tomto pozemku a zvýšení potu lyža je navrženo rozšíení sjezdovky v pilehlých lesních pozemcích. Sjezdová tra bude rozšíena na pozemcích p.. 77/3, 21/2 a 77/1. V odtžených lesních pozemcích bude provedeno odfrézování paez a místní vyrovnání terénu (zejména po vývratech). Na rozšíené ásti sjezdovky budou provedeny protierozní odvodovací stružky cca po m s vyústním z rovnaného kamene do lesního porostu. Plocha rozšíené sjezdovky bude zatravnna místními druhy travin. Nové okraje lesa budou chránny podsadbou rychle rostoucích devin. Okraje sjezdovky budou vyznaeny informaním systémem a v zúžených místech ochrannou záchytnou sítí. Sloupy lanové dráhy a hydranty technického zasnžování budou obloženy ochrannými matracemi a záchytnou sítí. Plocha sjezdové trati bude odpovídat pepravní kapacit LD. - délka upravovaného úseku: 430 m - min. šíka upravovaného úseku výjezdu: 15 m - min. šíka upravovaného úseku trati: 33 m - plocha rozšíení sjezdovky: 0,8588 ha 10

11 Další technické prvky V rámci modernizace areálu Marta II nebude instalováno nové osvtlení, bude využíváno stávající v rámci modré sjezdové trat. Ozelenní Plochy dotené stavební inností budou uvedeny do pvodního stavu. Plochy, na kterých bude provedena tžba lesních porost, budou v rámci rekultivace území zatravnny místními druhy travin. Nové okraje lesa budou chránny podsadbou rychle rostoucích devin. V rámci územního ízení bude pedložen plán rekultivace lesa. S dalšími sadovými úpravami se neuvažuje. Provoz Lanová dráha bude provozována v zimním období v dob 9 17h (denní lyžování), h (veerní lyžování). Obsluhu lanové dráhy budou zajišovat minimáln 3 pracovníci. B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Pedpokládaný termín zahájení stavebních prací: kvten 2011 Ukonení stavby: prosinec 2011 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk kraj: Královéhradecký obec: Deštné v Orlických horách katastrální území: Jedlová v Orlických horách stavební úad: Dobruška B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat Navazující rozhodnutí dle složkových legislativních pedpis: Stavební povolení: Vydává stavební úad MÚ Dobruška. Dotení PUPFL a ochranného pásma lesa: Realizace zámr na pozemcích lesního pdního fondu nebo nacházejících se v ochranném pásmu lesa bude podmínna souhlasem dle 14, odst. 2 zákona. 289/1995 Sb., o lesích ve znní pozdjších pedpis. Píslušným orgánem státní správy les k udlení souhlasu dle 14, odst. 2 Dobruška. Kácení devin rostoucích mimo les: je MÚ Zajistit povolení orgánu ochrany pírody pro kácení mimolesních devin ( 8 zákona. 114/1992 Sb.). 11

12 Povolení k vyjmutí pozemk ze ZPF: Souhlas k odntí pdy ze ZPF pro nezemdlské úely dle 9 zákona. 334/1992 Sb., v platném znní. Dle rozsahu vyntí pozemk ze ZPF vydává souhlas k odntí MÚ Dobruška (do 1 ha). Zásah do VKP lesních pozemk, interakní prvek: K zásahm, které by mohly vést k poškození nebo zniení VKP nebo ohrožení i oslabení jeho ekologicko-stabilizaní funkce, musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí opatit závazné stanovisko orgánu ochrany pírody ( 4 zákona. 114/1992 Sb., v platném znní). Píslušným orgánem ochrany pírody je Správa CHKO Deštné v O.h. Vliv na krajinný ráz: Souhlas k innostem, které zmní krajinný ráz dle 12 zákona. 114/1992 Sb. Píslušným orgánem ochrany pírody je Správa CHKO Deštné v O.h. Povolení ke kácení devin rostoucích mimo les: Ke kácení je dle 8 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní nezbytné povolení orgánu ochrany pírody. Orgán ochrany pírody mže takové povolení vydat na základ žádosti vlastníka pozemku, na kterém devina roste. Kácení devin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetaního klidu. Píslušným úadem je MÚ Dobruška. Území s archeologickými nálezy: Stavebník je povinen v dob pípravy stavby zkontaktovat nkteré z archeologických pracoviš pro vydání souhlasu ke stavb a stanovení podmínek záchranného archeologického výzkumu ( 22 zákona. 20/1987 Sb. v platném znní). Píslušným úadem je oprávnné archeologické pracovišt. B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda Zábor pozemk a jejich druh Zámr bude realizován v katastrálním území Jedlová v Orlických horách. Stávající sjezdová tra je vedena po loukách a lesním prsekem podél navržené lanové dráhy. Plocha sjezdovky se rozšíí v lesním prseku na šíku odpovídající pepravní kapacit lanové dráhy. Pro rozšíení sjezdové trati a vedení lanové dráhy bude nutné doasné vyntí z PUPFL v rozsahu m 2 z parc.. 21/2, m 2 z parc.. 77/1 a m 2 z parc.. 77/3. Celkový zábor lesních pozemk pro rozšíeni turistické sjezdovky bude init m 2. Šíka lanové dráhy mezi vnjšími okraji voz bude cca 10 m. Zábor pdy je poítán na šíku 12 m. tj. s rozšíením na každou stranu ješt o 1 m. Zábor trasy LD tak bude pedstavovat m 2 s tím, že ást trasy povede pes výše uvedenou rozšíenou ást turistické sjezdovky. Tvar rozšíené sjezdovky byl konzultován s pracovníky CHKO v rámci místního šeteni dne (.j.00542/oh/ viz píloha oznámení. 3). Situace záboru PUPFL je souástí pílohy oznámení

13 Vlastní zastavná plocha bude tvoena základem dolní stanice - 70 m 2, horní stanice - 6 m 2, dolním obslužným objektem 42,7 m 2, horním obslužným objektem 12 m 2 a plochou betonových patek o pdorysných rozmrech 1,4 m x 1,4 m (1,96 m 2 ) zapuštných z nejvtší ásti do zem v potu 10 ks. Pro stavbu dolního obslužného objektu lanové dráhy a poháncí stanice LD bude nutné vyntí ze ZPF v rozsahu 224 m 2 z p.. 86/11 a 217 m 2 z p.. 86/4, tedy celkem 441 m 2. Dotené zemdlské pozemky nemají nevidované BPEJ. Situace záboru ZPF je souástí pílohy oznámení. 1. V následujících tabulkách je uveden seznam dotených pozemk zámrem, vetn jejich podrobnjší specifikace: Tabulka. 1: Výpis dotených pozemkových parcel lanová dráha. pozemku druh pozemku / zpsob využití Vlastník Poznámka 1163 Ostatní plocha / jiná plocha SPORT PROFI,spol. s r.o. - 86/4 Trvalý travní porost SPORT PROFI,spol. s r.o. Vyntí 217 m 2 ZPF 86/11 Trvalý travní porost Pozemkový fond R Vyntí 224 m 2 ZPF 86/14 Trvalý travní porost soukromé - 77/1 Lesní pozemek Lesy R s.p. - 77/3 Lesní pozemek soukromé - 63/1 Ostatní plocha soukromé - 63/2 Ostatní plocha soukromé - 61/11 Ostatní plocha Lesy R s.p. - 61/10 Ostatní plocha soukromé - 41/20 Trvalý travní porost soukromé - 21/2 Lesní pozemek Lesy R s.p. - 21/18 Ostatní plocha Lesy R s.p. - ze ze Tabulka. 2: Výpis ástí dotených pozemkových parcel inženýrské sít. pozemku druh pozemku Vlastník 21/18 Ostatní plocha Lesy R s.p. 77/1 Lesní pozemek Lesy R s.p. 86/14 Trvalý travní porost soukromé 709/3 Ostatní plocha Obec Deštné v O.h Ostatní plocha SPORT PROFI,spol. s r.o. Tabulka. 3: Výpis ástí dotených pozemkových parcel zámr = rozšíení sjezdové trati. pozemku druh pozemku Vlastník Poznámka 21/2 Lesní pozemek Lesy R s.p. Do. zábor m 2 77/1 Lesní pozemek Lesy R s.p. Do. zábor m 2 77/3 Lesní pozemek soukromé Do. zábor m 2 Souástí pílohy oznámení. 1 je zákres zámru do katastrální mapy, situace záboru ZPF a záboru PUPFL. 13

14 B. II. 2. Voda Etapa výstavby Pitná voda V etap výstavby bude pitná voda spotebovávána pro hygienické úely a pitný režim zamstnanc stavby. Staveništní odbry vody budou ešeny v rámci stávajícího hygienického zázemí areálu Marta II ve správní budov (odbr z obecního vodovodního adu). Pesné potebné množství vody nelze v souasné dob urit, bude záviset na potu pracovník a dob trvání výstavby, což bude specifikováno v dalším stupni projektové dokumentace. Lze odhadnout, že na staveništi se bude pohybovat cca 15 zamstnanc stavby za den, tj. pi úvaze spoteby vody v prašném a špinavém provozu na jednoho pracovníka za smnu 120 l (pitný režim + hygiena) bude celková denní spoteba pitné vody l. Etapa provozu zámru Pitná voda Spoteba pitné vody pro provoz zámru spoívající v modernizaci areálu Marta II se nezmní. Bude odpovídat spoteb vody zamstnanci v sociálním zázemí (tj. pro pitný režim, stravování a hygienické poteby 3 až 5 zamstnanc za den) a návštvníky areálu. Voda bude erpána ze stávajícího vodovodního adu. Z vodovodu bude také erpána požární voda (pro dolní obslužný objekt). Technologická voda Pro poteby technického zasnžování v pípadech nedostatku pírodního snhu bude i nadále zajištn pívod užitkové vody z íky Blá. Odbr vody je omezen kapacitou zasnžovacího systému (erpadly), který se nebude v rámci plánovaného projektu mnit. B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Stavební a konstrukní materiál Se zvýšenou spotebou materiál se poítá v rámci výstavby - v rozsahu bžném pro tento druh stavby. Dodavatel stavby zajistí potebný druh a množství stavebního a konstrukního materiálu dle schválené projektové dokumentace stavby. Veškeré tyto postupy a technologie a materiály budou použity s platnými normami a platnou legislativou. Chemické pípravky Pro nátry konstrukcí a souvisejících zaízení budou použity rzné druhy syntetických barev a edidel. Dodávku chemických pípravk a jejich aplikaci zajistí dodavatel stavby. Bhem provozu zámru budou používány pouze bžné chemické pípravky k údržb (úklidové a dezinfekní prostedky, pípadn nátrové hmoty, atd.). Elektrická energie Odbr elektrické energie pro provoz lanové dráhy bude zajištn novým napájecím kabelovým vedením NN z RIS na p , která bude napojena na nový kabelový rozvod EZ Distribuce. Horní stanice LD bude na elektrickou energii napojena ze stávajícího rozváde technického zasnžování RS na parc.. 21/18. Pedpokládaný píkon lanové dráhy bude 140,00 kw. 14

15 Tabulka. 4: Celková bilance el. energií: Pi(kW) Pp(kW) Ar (kwh/rok) Lanová dráha Dolní obslužný objekt LD Horní obslužný objekt LD CELKEM Celkový odbr bude kompenzován odbrem odstavených zaízení. Zemní plyn V etap výstavby ani provozu zámru nebude zemní plyn využíván. Bilance zeminy Pi stavb bude vyrovnaná bilance zemních prací. Pebytená zemina z výkop základových patek a nástupního mstku LD bude použita k terénním úpravám výstupního mstku LD. B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu: Bhem etapy výstavby bude docházet k mírnému navýšení nákladní automobilové dopravy, která bude zajišovat dopravu stavebního materiálu a technologie, dále bude zvýšen pohyb stavebních mechanism na staveništi. Provoz obslužné dopravy a mechanism bude probíhat v denní dob a po stávajících píjezdových komunikacích k areálu Marta II. Pístup na stavbu bude jednak po nezpevnné ploše ze silnice II/310 jdoucí obcí (u dolní stanice LD), jednak po lesní svážnici (horní stanice LD). Zámrem nebudou budovány nové komunikace ani parkovací plochy. S provozem lanové dráhy se oproti stávajícímu stavu nezvýší nároky na dopravu (kapacita zámru se nemní). Zatraktivnním areálu Marta II pro turisty lze v rámci celého lyžaského centra v Deštném v O.h. pedpokládat vyšší návštvnost areálu Marta II, zpsobenou preferencí tohoto areálu ped jinými areály v Deštném v O.h.. Zámr neklade nároky na zvýšení kapacity parkovacích míst, návštvníci budou parkovat na parkovištích a odstavných plochách v centru lyžaského areálu. Pístup provozovatele a pracovník údržby k horní stanici lanové dráhy bude jak po ploše sjezdovky, tak po lesní svážnici jdoucí nad horní stanicí LD. Pístup k dolní stanici LD bude možný po nezpevnné ploše navazující na silnici II/310. Napojení na technickou infrastrukturu: Výstavba: Pro objekty zaízení staveništ budou využity pozemky stavby, zejména p.. 86/4, Pro šatny a sociální zaízení bude využit stávající obslužný objekt Sport profi st.p.. 220, ze kterého bude také odebírána voda a elektrická energie pro potebu stavby. Elektrická energie bude dále odebírána ze stávajícího rozvade technického zasnžení na p.. 21/18. 15

16 Provoz: Napájecí kabelové vedení NN a spojové vedení do dolního obslužného objektu LD pjde po pozemku p Silové vedení pjde z RIS u budovy st.p.. 15 napojené na nový kabelový rozvod EZ Distribuce. Spojové vedení pjde z budovy Sport profi. Délka obou vedení bude 30 m. Horní stanice LD bude na elektrickou energii napojena ze stávajícího rozvade technického zasnžování RS na p.. 709/3. Délka vedení bude 7 m. Odvodnní záezu lanové dráhy kanalizaním potrubím povede po pozemcích p , 86/11 a bude zaústno zpevnným objektem do odvodovacího píkopu na p.. 709/3. Délka vedení bude 48 m. Úprava uložení, pípadn peložky obecního vodovodu, kabelového vedení telefonu a kabelového napájecího vedení NN jsou na pozemcích p.. 86/4, Peložka a úprava uložení trubních rozvod technického zasnžování a kabelového vedení NN bude na pozemcích p.. 21/18, 77/1. B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Etapa výstavby zámru Zdrojem emisí pi výstavb zámru bude obslužná nákladní automobilová doprava na píjezdových komunikacích (doprava stavebního materiálu a technologie), provoz stavebních mechanism na staveništi (pesuny materiálu po staveništi, usazování technologických ástí), kdy emise do ovzduší jsou produkovány nedokonalým spalováním paliva (benzinu a motorové nafty). Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Vzhledem k rozsahu a charakteru stavby lze pedpokládat, že automobilové nasazení a z nho pocházející emise budou nízké. Pi výstavb budou dále emitovány tuhé zneišující látky bhem provádní výkopových a zemních prací, dále ze skladování sypkých materiál. Množství emisí bude závislé na aktuálních podmínkách (nap. na vlhkosti vzduchu a pdy, síle a smru vtru) a také na realizaci opatení k omezování prašnosti - zejména v dob suchého a vtrného poasí by pro zamezení šíení prachu do okolí mlo být provádno pravidelné ištní vozovky na píjezdových komunikacích k staveništi, pípadn omezovat prašnost i v míst stavby (pokud bude vznikat). Množství emisí z etapy výstavby nelze v souasné dob jednoznan urit, bude záviset na organizaci výstavby, technologické kázni na staveništi. Vzhledem k charakteru zámru budou zemní i výkopové práce provádny v minimálním rozsahu a v krátkém asovém intervalu, proto se nepedpokládá vznik významného množství emisí z etapy zemních prací. Doporuení pro eliminaci emisí prašných ástic z etapy výstavby: Bhem výstavby realizovat opatení proti prášení a úletu sypkých hmot (kropení prašných povrch, pravidelná oista ploch staveništ). Provádt pravidelné ištní vozovky a v pípad sucha kropení. Ped výjezdem z areálu stavby ádn oistit vozidla. Za nepíznivých povtrnostních podmínek zamezit šíení prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými materiály, kropením. Zabezpeit náklad na automobilech proti úsypm. 16

17 Upednostnit nasazení stavebních mechanism a nákladních vozidel s nízkými hodnotami emisí zneišujících látek. Etapa provozu zámru V období provozu zámru nevzniknou nové zdroje zneišováni ovzduší. Lanová dráha ani obslužné objekty nebudou stacionárním zdrojem zneišování ovzduší. Vytápní stávajících objekt a nových objekt bude zajišováno elektrickými pímotopy. Za plošný zdroj je možné uvažovat pojezd technických a dopravních motorových prostedk (rolby, skútry) s naftovým pohonem po trase sjezdové trati bhem zimní lyžaské sezóny. Vzhledem k tomu, že se kapacita vytíženosti lyžaského areálu oproti stávajícímu stavu nezvýší, ale dojde pouze k modernizaci stávajícího zaízení lyžaského vleku, nevzrostou ani nároky na dopravu uživatel sjezdové trati, ani její obsluhy i zásobování, ani nedojde k vyššímu zintenzivnní využívání mechanism upravujících sjezdovou tra. Z výše uvedeného vyplývá, že provoz zámru nezvýší produkci emisí škodlivin do ovzduší. B. III. 2. Odpadní vody Etapa výstavby Splaškové vody Bhem výstavby bude vznikat malé množství splaškových odpadních vod. Zamstnanci stavby budou využívat stávající sociální zaízení, které je ve správní budov areálu Marta II. Splaškové vody ze sociálního zázemí jsou odvádny splaškovou kanalizací do OV. Obdobn jako u spoteby pitné vody pro etapu výstavby je obtížné urit produkci splaškových vod. Odhadované roní množství je l (odpovídá 15 zamstnancm stavby). V prbhu výstavby nebudou produkovány technologické odpadní vody. Nakládání s odpadními vodami bude upesnno v plánu organizace výstavby. Etapa provozu zámru Splaškové vody: Bhem provozu lze pedpokládat mírné navýšení produkce splaškových odpadních vod zpsobené zvýšením návštvnosti areálu Marta II v zimním období návštvníky sjezdové trati, kteí budou využívat stávající sociální zázemí v provozní budov (která se nachází 17 m od dolní stanice LD). Poet zamstnanc areálu (3 až 5) se oproti stávajícímu stavu nezmní. Splaškové vody jsou odvádny splaškovou kanalizací a následn do obecní OV. Technologické odpadní vody Modernizace a rozšíení sjezdové trati na Mart II neklade žádné nároky na zvýšení spoteby technologické vody. Technologické odpadní vody nevznikají. 17

18 Dešové vody, odvodnní: Realizací provozních objekt u sjezdové trati dojde k minimální zmn odtokových pomr dešových vod v území. Dešové vody jsou a dále budou pirozen zasakovány do terénu. Dešová voda ze záezu LD bude svedena do odvodovacího píkopu na p.. 709/3. Technologie technického zasnžování se zámrem nezmní. Nadbytek vody v potrubním zasnžovacím systému je po skonení zasnžování samospádem vypouštn pes erpací jímku a její pepad zpt do íky Blá nebo je zasakován v území. Nejedná se o zneištné odpadní vody, nebo nedochází k žádným úpravám zasnžovacích vod pomocí chemických ani jiných pípravk. Kontaminované deš ové vody Pi standardním provozu zámru nebudou vznikat. Výmnu provozních kapalin bude zajišovat specializovaná firma vetn likvidace. Havarijní situace, které by mohly vést k negativnímu ovlivnní povrchových a podzemních vod jsou popsány v kapitole B.III.5. B. III. 3. Odpady Odpady vznikající bhem demontáže, pípravy území a výstavby Ped zahájením stavebních prací odstranny stávající nežádoucí objekty a zaízení. Dva zrušené lyžaské vleky budou nabídnuty jiným provozovatelm k dalšímu využití. Získaný beton z traových podpr bude po mechanické úprav využit v rámci stavebních úprav areálu. Z dalších odpad vznikajících bhem demontáže budou pednostn využity recyklovatelné materiály. Bhem pípravy území, kdy dojde k zásahu do zelen (odstraováním bylinné, devinné a lesní vegetace), vznikne odpovídající množství biologicky rozložitelného odpadu, který bude nabídnut k dalšímu využití. Pi výstavb budou produkovány smsné komunální odpady a z nho vytídné složky (papír, sklo, plasty). Množství tohoto odpadu bude úmrné délce trvání výstavby a instalace technologie (max. 8 msíc) a množství cca 15 zamstnanc stavby. Odpadem mže být pebytený výkopový materiál, piemž pebytená zemina, i štrk a kamenivo, pokud budou nezneištné a budou mít vhodné technické parametry pro zemní práce i terénní úpravy, budou zptn využity v rámci terénních úprav v areálu. Nakládání s pebytenou výkopovou zeminou bude posuzováno s ohledem na vyhlášky MŽP. 383/2001 Sb. a. 294/2005 Sb., ve znní vyhlášky. 61/2010 Sb. Specifikace druh odpad vetn jejich množství, zpsobu shromažování, využití i odstranní budou upesnny v provádcím projektu. Lze konstatovat, že budou vznikat bžné druhy odpad, typické pro terénní úpravy a stavebn - montážní innost. Z asového hlediska se bude jednat o nárazov vzniklé a ve vtšin položek objemov nevýznamné hodnoty. Odpady budou pedávány oprávnným osobám k využití nebo odstranní v souladu s požadavky zákona o odpadech. 18

19 Tabulka. 5: Pehled odpad pravdpodobn vznikajících bhem pípravy území a budování zámru a navržený zpsob nakládání s nimi Katalog.íslo Kategorie Název odpadu Zpsob nakládání s odpadem N Odpadní barvy a laky obsahující Úprava, využití nebo odstranní organická rozpouštdla nebo jiné spalováním NO nebezpené látky O Jiné odpadní barvy a laky Úprava, využití nebo odstranní neuvedené pod íslem spalováním N Nechlorované minerální motorové, Úprava, využití nebo odstranní pevodové a mazací oleje spalováním NO O Papírové a lepenkové obaly Materiálové využití, spalování, skládkování O Plastové obaly Materiálové využití O Devné obaly Materiálové využití N N O Beton Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné Absorpní inidla, filtraní materiály, ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami Spalovna NO nebo skládka NO Spalovna NO nebo skládka NO Úprava, využití nebo odstranní na skládce O Devo Úprava, využití O Plasty Úprava, využití O Hliník Materiálové využití O Železo a ocel Materiálové využití N Kovový odpad zneištný nebezpenými látkami O Kabely neuvedené pod N O Zemina a kamení obsahující nebezpené látky Zemina a kamení neuvedené pod íslem Spalovna NO nebo skládka NO Spalovna NO nebo skládka NO / materiálové využití Skládka NO Úprava, využití nebo odstranní na skládce, využití na stavb zptný zásyp, urovnání terénu O Izolaní materiály neuvedené pod ísly a O Papír a lepenka Další využití O Sklo Další využití O Plasty Další využití O Biologicky rozložitelný odpad Další využití O Smsný komunální odpad Spalovna nebo skládka O Uliní smetky Spalovna nebo skládka Poznámka k tabulce. 5: N (NO)... nebezpený odpad; O... ostatní odpad Úprava, využití nebo odstranní na skládce Zpsob nakládání s odpady vzniklými bhem terénních úprav a výstavby zámru: Dodavatel stavby, který bude pvodcem odpad ve smyslu zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, bude povinen plnit povinnosti pvodce odpadu, dle ustanovení tohoto zákona v platném znní a jeho prvodních pedpis. Veškeré odpady budou pedávány oprávnným osobám k využití nebo odstranní v souladu s požadavky zákona o odpadech. V pípad vzniku nebezpených odpad požádá dodavatel stavby o povolení k nakládání s odpady, popípad odstraování tchto odpad zajistí prostednictvím oprávnné osoby k nakládání s nebezpenými odpady. 19

20 Odpady vzniklé pi realizaci stavby budou zaazeny podle vyhlášky. 381/2001Sb., v platném znní, kterou se stanoví Katalog odpad. Vznikající odpady budou v maximální možné míe recyklovány. V dalších stupních projektové dokumentace stavby budou specifikovány prostory pro shromažování odpad a upesnn zpsob dalšího nakládání s nimi. U odpadu, u kterého nelze vylouit kontaminaci nebezpenými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpených vlastností odpad dle zákona. 185/2001Sb., o odpadech, v platném znní. U odpad potenciáln kontaminovaných se provede test na vylouení nebezpených vlastností a to akreditovanou laboratoí. Odbr odpadu provede povená osoba (dle platných právních pedpis), podle výsledku hodnocení bude navržen zpsob nakládání s tmito druhy odpad. Doklady o nakládání s odpady pedloží dodavatel stavby pi kolaudaci stavby. Odpady vznikající bhem provozu zámru Bhem provozu zámru, který spoívá v modernizaci areálu Marta II a rozšíení ásti sjezdové trati, nebudou produkovány nové odpady ani se nezvýší množství produkce odpad oproti stávajícímu stavu. Množství vznikajících odpad každoron závisí na prbhu zimní sezóny a na potu návštvník. Bhem provozu sjezdové trati vetn doprovodného bufetu vzniká smsný komunální odpad a z nho vytídné složky, dále odpad u údržby konstrukních prvk, objekt, dopravních stroj a v malé míe také odpad z údržby zelen. Areál je vybaven vhodnými nádobami na drobný komunální odpad, který je následn pedáván k oprávnné osob k odstranní. Z údržby mechanických ástí sedakové lanové dráhy a jejich jednotlivých ástí se pedpokládá vznik nebezpených odpad s obsahem ropných látek. Výmnu a jejich odstranní bude provádt specializovaná oprávnná osoba. Vznikající odpady budou pedány oprávnným osobám k využití nebo odstranní v souladu s požadavky zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho souvisejících pedpis, v platném znní. Tabulka. 6: Pehled druh odpad pravdpodobn vznikajících v prbhu provozu zámru, vetn jejich zaazení dle katalogu odpad (vyhláška MŽP. 381/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis) a zpsobu nakládání s nimi Katalog.íslo Kategorie Název odpadu N N N N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné Zpsob nakládání s odpadem Úprava, využití nebo odstranní spalováním NO Úprava, využití nebo odstranní spalováním NO Spalovna NO nebo skládka NO Absorpní inidla, filtraní materiály, ochranné odvy Spalovna NO nebo skládka NO zneištné nebezpenými látkami 20

21 O Devo Úprava, využití O Sklo Recyklace O Plasty Úprava, využití O Papír a lepenka Další využití O Sklo Další využití O Plasty Další využití O Biologicky rozložitelný odpad Další využití O Smsný komunální odpad Spalovna nebo skládka Vysvtlivky k tabulce. 6: N nebezpené odpady; O ostatní odpady Odpady vzniklé pi pípadném ukonení zámru Ukonení zámru se nepedpokládá. V pípad nutnosti odstranní technologických ástí i objekt vznikne pi demontážních i demoliních pracích stavební odpad v množství odpovídajícím použitému materiálu pro realizaci. B. III. 4. Hluk a vibrace Zdrojem hluku ve fázi výstavby zámru (zahrnující demontáž dvou stávajících vlek, odlesnní ásti prseku v horní ásti sjezdové trati, instalaci nové sedakové lanovky a doprovodných obslužných objekt) bude provoz stavebních stroj, které se budou pohybovat v trase nové sedakové lanovky (rypadlo, naklada) a nákladních vozidel po okolních píjezdových komunikacích veejných i úelových - (manipulace se zeminou, pivezení surovin a materiál, odvoz odpad), pípadn po lesních komunikacích. Výstavba bude mít krátkodobý charakter. Jak bylo uvedeno v kapitole B.II.4 provozem zámru se nepedpokládá navýšení intenzity osobní dopravy. Motorizovaní návštvníci areálu Marta II budou využívat stávající parkovací plochy. Zámrem nebude navýšen poet snhových dl v areálu, která jsou stávajícím nárazovým stacionárním zdrojem hluku bhem lyžaské sezóny v pípad nedostatku pirozeného snhu. Vibrace Zámr nebude významným zdrojem vibrací. Záení radioaktivní, elektromagnetické Posuzovaný zámr není zdrojem radioaktivního, elektromagnetického a jiného záení. B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Pi standardním prbhu stavebních prací ani bhem provozu zámru se vzhledem k charakteru zámru neoekává nebezpeí vzniku havárií. Pedvídatelné druhy havárií a nestandardních stav: úniky látek škodlivých vodám a pdám bezpenost osob (uživatel sedakové lanovky a sjezdové trati) požár 21

22 Únik vodám závadných látek do povrchových a podzemních vod, zneištní pd Významné riziko pro kvalitu podzemních i povrchových vod v pedmtné lokalit a jejím okolí pedstavují pípadné úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje apod.) používaných pi provozu stavebních stroj a technických a dopravních motorových prostedk (rolby, skútry) po trase sjezdové trati v zimním období. K nim mže dojít nedodržováním správných technologických postup (Plánu organizace výstavby), nekázní provozovatel stavebních stroj a dalších technických zaízení (špatná údržba, nedostatená kontrola stavu stavebních stroj a motorových dopravních prostedk). Opatení: Postupovat dle Plánu organizace výstavby a dle Provozního ádu zaízení. Nakládání s chemickými látkami a pípravky musí být provádno dle zákona. 356/2003 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Pro nestandardní situace možného úniku vodám závadných látek do vod a pd musí být stavebník pipraven na úelné provedení nápravných opatení. V pípad úniku závadných látek na nezpevnnou plochu bude perušen únik látek, unikající kapalina bude zachycena a zneškodnna, kontaminovaná zemina bude sejmuta a odvezena k likvidaci. V areálu musí být k dispozici sorpní prostedky a ochranné pomcky pro pracovníky, pracovní náiní a pevná sbrná nádoba. Strojní mechanismy a nákladní doprava, které budou zámrem využívány nebo s ním spojeny, musí být ve vyhovujícím technickém stavu. U zaízení využívaných v rámci zaízení bude nezbytné zajišovat jejich kontrolu zejména z hlediska možných úkap ropných látek. Kontrolu je doporuováno provádt pravideln ped zahájením prací. Pohyb nákladních vozidel a strojních zaízení bude pednostn provádn po komunikacích, píp. cestách a zpevnných plochách k tomuto úelu ureným. Bezpenost uživatel sedakové lanovky a sjezdové trati V pípad nesprávného vyprojektování zámru a následn jeho technického provedení mže dojít k úrazm uživatel sedakové lanovky a sjezdové trati. Opatení: Z hlediska zajištní bezpenosti uživatel sedakové lanovky a sjezdové trati bude zámr realizován dle platných technických norem. Sjezdová tra bude po obvod vyznaena mobilními znakami a bhem provozu bude pravideln upravována. Pekážky na trati budou ádn oznaeny a obloženy ochrannými matracemi nebo ochrannými sítmi. Obsluhu lanové dráhy a technických zaízení bude provádt ádn proškolený personál s pedepsanou kvalifikací. Ped zahájením provozu lanové dráhy provozovatel zpracuje Provozní ád. U nástupu a výstupu budou tabule s instrukcemi pro lyžae. Požár Pi požáru unikají do ovzduší toxické zplodiny hoení. Tímto mže dojít u nkterých škodlivin k pekroení jejich nejvyšších pípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Vliv psobení potenciálních mimoádných událostí lze oznait jako krátkodobý. V rámci projektové dokumentace k územnímu ízení byla vypracována požárn bezpenostní zpráva. Požárním úsekem byl oznaen objekt dolní i horní obslužné stanice. 22

23 Opatení: Pravdpodobnost vzniku požáru lze úinn minimalizovat vhodnými opateními (technickými, organizaními). Zámr bude projektován s ohledem na požární rizika vyplývající z charakteru inností vetn nárok na požární vodu. Nové objekty budou vybaveny práškovými hasícími pístroji. Poteba vnjší požární vody pro dolní obslužný objekt bude zajištna z vodovodního adu. Požární hydrant je ve vzdálenosti 60 m. U horní stanice se zajištní objektu požární vodou nepožaduje, objekt je menší než 30 m 2. Horní objekt bude dopravn tžce pístupný a nebude k nmu navrhována pístupová komunikace. K objektu vede lesní cesta ve vzdálenosti 15,5 m od objektu. Objekt nevyžaduje zízení zásahových cest ani nástupní plochy. V rámci provozu zámru bude provádna pravidelná kontrola a údržba instalací a technologických zaízení v rozsahu dle požadavk dodavatele a platné legislativy a dle Provozního ádu zaízení. Zamstnanci areálu budou dkladn proškoleni, seznámeni s provozním ádem a požárními pedpisy a v oblasti bezpenosti práce na pracovišti. Bhem provozu zámru se bude kontrolovat dodržování pracovních postup a pedpis. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C.1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Dle MÚ Dobruška, odboru výstavby, je zámr na pozemcích vymezených ÚP SÚ Deštné v O.h. jako plochy pro sjezdové lyžování, možný. Celý zámr se nachází na území Chránné krajinné oblasti Orlické hory, 3. zón. Nejbližším maloplošným chránným územím je 200 m vzdálená pírodní památka Kaenina zahrádka. Areál Marta se nachází u hranice ochranného pásma nadregionálního biokoridoru (2 km od osy tohoto NRBK po obou stranách). Po sjezdové trati v areálu Marta II vede funkní interakní prvek, který bude výstavbou sedakové lanovky ásten doten. Ptaí oblasti ani evropsky významné lokality se v míst zámru nenachází. Území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nenachází. V blízkosti sjezdové trati Marta II (nad požární zbrojnicí) v k.ú. Jedlová v O.h. je evidován památný strom bíza blokorá, která nebude zámrem dotena. Vzhledem k situování zámru do pírodn atraktivní lokality v CHKO Orlické hory se v území nachází ada VKP dle zákona, ke kterým patí panorama Orlických hor, rozsáhlé lesní komplexy, prvky ÚSES, vetn interakních prvk, pírodní památka Kaenina zahrádka, íka Blá. Registrované VKP se v míst zámru ani okolí nenachází. Posuzovaná lokalita nepatí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejedná se o území historického, kulturního významu ani o území významn zalidnné. Výskyt archeologických naleziš na posuzované lokalit nelze zcela vylouit. V hodnoceném území se nenachází žádný dobývací prostor ani chránné ložisko nerostných surovin. 23

24 Pedpokladem trvale udržitelného využívání tohoto území je respektování všech požadavk daných legislativou v oblasti životního prostedí a ochrany zdraví obyvatelstva, územního plánu a limit využití území. C Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj ešené území se nachází v CHKO Orlické hory ve 3. zón, v CHOPAV Orlické hory. Lokalita leží v Orlickohorském bioregionu. Geologickým podložím jsou kyselé migmatické horniny pekryté vrstvami kamenitých svahovin. Reliéf je lenitý, což je dáno polohou lokality na údolním svahu. Podnebí je chladné s velkým množstvím srážek, prmrná roní teplota se pohybuje kolem 6 C, srážkový úhrn dosahuje pes 1300 mm. Na daném území pevládá západní smr proudní vtr, pi prmrné roní rychlosti 5 m/s a maximální rychlostí pi extrémních situacích až 40 m/s. Posuzovaná lokalita nepatí mezi oblasti ze zhoršenou kvalitou ovzduší. Pdy jsou hndé podzolované. Pirozenou potenciální vegetací zájmového území jsou kvtnaté buiny (Dentario eneaphylli-fagetum). Pirozenou náhradní vegetaci tvoí kvtnaté louky svazu Polygono-Trisetion, na sušších místech pak svazu Cynosurion a Violion caninae. V souasné dob je vtšina luk kolem Deštného v O.h. poznamenána intenzifikací zemdlského hospodaení, k níž došlo v druhé polovin 20. století. Také okolní lesy jsou z vtší ásti pemnny na kulturní smriny. Fauna zájmového území je typická pro hercynská pohoí. K charakteristickým zástupcm patí napíklad rejsek horský, eetka zimní, hýl rudý, olek horský nebo ještrka živorodá. V míst zámru se nachází hospodáské lesy. Lesní porosty jsou zaazeny do pásma ohrožení imisemi C. Z abiotických initel jsou pro lesní porosty nejvíce nebezpené boivé vtry SZ smru. Významné škody biotickými initeli nebyly na posuzovaných porostech shledány. V hodnoceném území se nenachází ptaí oblasti ani evropsky významné lokality, žádný dobývací prostor ani chránné ložisko nerostných surovin, území historického nebo kulturního významu. V území nebyly evidovány žádné ekologické zátže. C Schopnost pírodního prostedí snášet zátž C Zvlášt chránná území, území pírodních park, Natura 2000 Zvlášt chránná území Území zájmu se nachází ve III. zón CHKO Orlické hory, která byla vyhlášena v roce Podle plánu pée o CHKO Orlické hory se do III. zóny zaazují lovkem znan pozmnné ekosystémy (jedná se pedevším o lesní porosty se zcela pozmnnou druhovou skladbou, vkov a prostorov málo strukturované a zemdlské pozemky, které tvoí bžn obhospodaované louky, pastviny a orná pda). adí se sem i vybraná sídla s typickou venkovskou architekturou a rozptýlenou zástavbou. V této zón je možné intenzivnjší zemdlské využití, rozvoj turistického zázemí i nesouvislá výstavba pokud nepoškodí pírodní prostedí a krajinný ráz. V CHKO Orlické hory se nachází z maloplošných zvlášt chránných území 2 národní pírodní rezervace, 13 pírodních rezervací a 6 pírodních památek. V k.ú. Jedlová v Orlických horách se nachází PP Kaenina zahrádka. Celková výmra pírodní památky je 0,6732 ha. 24

25 Jiná zvlášt chránná území dle zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, se v míst zámru ani jeho blízkém okolí nenacházejí. Natura 2000 Dle zákona. 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis byla v souladu s právem Evropských spoleenství v eské republice vytvoena soustava Natura 2000, která na území R vymezila evropsky významné lokality a ptaí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chránny jako zvlášt chránné území. Ptaí oblasti ani evropsky významné lokality se v míst zámru nenacházejí. Nejbližší evropsky významná lokalita Orlické hory sever o celkové rozloze 941,63 ha, je od zámru vzdálena cca 700 m. Obr.. 3: Zobrazení lokalit soustavy Natura 2000 a maloplošných zvlášt chránných území Stanovisko orgánu ochrany pírody podle 45i zákona. 114/1992 Sb., v platném znní, je pílohou oznámení. 3. Památné stromy V blízkosti sjezdové trati Marta II (nad požární zbrojnicí) v k.ú. Jedlová v O.h. se nachází památný strom bíza blokorá - obvod kmene má 270 cm, výšku 21 m a stáí pes 80 let. Výstavba sedakové lanovky bude provádna v blízkosti tohoto památného stromu, který nebude zámrem doten. Obr.. 4: Zobrazení umístní památného stromu Památný strom Trasování lanové dráhy 25

26 C Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnjších ástí krajiny, úeln rozmístných podle funkních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních pírodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné šíky), dle aktuálního stavu krajiny a spoleenských limit a zámr urujících souasné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, v platném znní, je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor pirozených i pozmnných, avšak pírod blízkých ekosystém, které udržují pírodní rovnováhu. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožuje existenci druh nebo spoleenstev rostlin a živoich. Je nadregionálního, regionálního a lokálního významu. Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umožuje organismm pechody mezi biocentry. Je nadregionálního, regionálního a lokálního významu. Interakní prvky jsou základní stavební ástí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spoleenstva, vytváející existenní podmínky rostlinám a živoichm, významn ovlivující funkce ekosystém krajiny. Areál Marta se nachází u hranice ochranného pásma nadregionálního biokoridoru. Tento nadregionální biokoridor se táhne od severu k jihu západn od obce Deštné v O.h.. Ochranné pásmo NRBK je stanoveno 2 km od osy tohoto NRBK po obou stranách. V katastrálním území Jedlová v Orlických horách byl zpracován generel lokálního systému ekologické stability Orlické hory, který zadávala a schválila správa CHKO Orlické hory v Rychnov nad Knžnou v roce 1996, V území ani v jeho blízkosti se nenachází žádný prvek ÚSES lokálního významu (viz obr.. 6). Od východu smrem k západní ásti obce vede trasa lokálního biokoridoru Blá, tento LBK je souástí íky Blé. V nm je vloženo lokální biocentrum Deštné nutné k navržení. Toto LBC je situováno v intravilánu obce. Posuzovaný zámr nebude zasahovat do prvk lokálních ÚSES. Od silniní komunikace. 310 v prostoru bufetu na st.p..14 smrem po svahu vzhru k lesu vede funkní interakní prvek. Tento interakní prvek má podobu liniových porost strom (javor klen, jeáb ptaí, smrk ztepilý, vrba, jíva, bíza blokorá). Vedení tohoto interakního prvku je zejmé z obr.. 5 a. 6. Výstavba nové lanovky si pravdpodobn vyžádá kácení nkolika jív a bíz, které jsou souástí horní ásti tohoto interakního prvku. Obr.. 5: Horní ást interakního prvku v míst zámru 26

27 Nejbližší prvky ÚSES jsou znázornny na následujícím obrázku. Obr.. 6: Prvky ÚSES v okolí zámru Zámr Území pírodních park Území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých zátží) Na posuzovaném území nebyly evidovány žádné ekologické zátže. 27

28 C Extrémní pomry v doteném území V doteném území nejsou známy žádné extrémní pomry. C. 2. Struná charakteristika stavu složek životního prostedí v doteném území, které budou pravdpodobn významn ovlivnny C Lesy Pro posouzení souasného stavu lesních porost, které budou zámrem doteny a okolních porost bylo provedeno Posouzení vlivu rozšíení lyžaské sjezdové dráhy na lesní porosty (Lesprojekt východní echy, s.r.o.) píloha oznámení. 5. Pírodní lesní oblast: Posuzované území se nachází v pírodní lesní oblasti 25 - Orlické hory. Píslušnost k LHC: LHC: Rychnov n. K. (kód ), LHP s platností Lesní správa: Rychnov nad Knžnou Revír: 5 Deštné v Orlických horách Oddlení: 501 Dílec: 501D, 501E Porostní skupina: 501D1,3,5,9,11; 501E1c,6,9 Kategorie lesa: 10 - les hospodáský LHO: Dobruška (kód ), LHP s platností ORP: Dobruška Oddlení: 348 Dílec: 348O Porost: 348Ob Porostní skupina: 348Ob6 Kategorie lesa: 10 - les hospodáský Tabulka. 7: Pehled lesních typ, STG, pirozená skladba, plocha LT Lesní typ STG Pirozená skladba 6S4 6K4 6K6 SVŽÍ SMRKOVÁ BUINA - ochuzená na svazích a plošinách KYSELÁ SMRKOVÁ BUINA - ttinová na plošinách KYSELÁ SMRKOVÁ BUINA - metlicová se šavelem na svazích Plocha (ha) 6B3 BK 4 SM 3 JD 3 KL 0,5633 6AB3 BK 4 SM 4 JD 2 J 0,1087 6AB3 BK 4 SM 4 JD 2 J 0,1868 Celkem: 0,8588 Zkratky: BK (buk lesní), SM (smrk ztepilý), JD (jeáb ptaí), KL (javor klen) Vysvtlivka k tabulce.7: Soubor lesních typ - spojuje lesní typy podle ekologické píbuznosti vyjádené hospodásky významnými vlastnostmi stanovišt Skupina typ geobiocénu (STG) - jsou sdružené typy geobiocénu s podobnými ekologickými podmínkami, zjiš ovanými pomocí bioindikace rostlinnými spoleenstvy. Vyjadují vegetaní stupe a ekologickou adu. 28

29 Ekologické ady vyjadují podmínky dané obsahem živin a aciditou pd a dynamikou vlhkostního režimu pd (hydrické ady). Vegetaní stupe: 6 smrko-bukový Trofické ady: AB oligomezotrofní B mezotrofní (stedn bohatá) Hydrické ady: 3 normální Zdravotní stav lesa: Imise: Na základ vyhodnocení snímk z družice Landsat bylo Ústavem pro hospodáskou úpravu les v Brandýse nad Labem území zaazeno do pásma ohrožení imisemi C - Smrkové a borové porosty v píznivjších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO 2 nižší než 60 µg.m -3 ). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porost odpovídající pásmu C dosaženo pi hladinách koncentrací SO 2 nad µg/m -3. Poškození dosplých smrkových porost se v tomto pásmu zvýší o 1 stupe prmrn za let (odpovídá životnosti porost let). Dle venkovního šetení zpracovatelem Posouzení vliv na lesní porosty a dle LHP bylo zjištno imisní poškození ve stupních 0/I - první náznaky poškození a I - porosty mírn poškozené (501E9) zobrazení umístní lesních porostních skupin - viz. obr Škody abiotickými a biotickými initeli: Abiotití initelé: Nejvážnjší škodlivý initel je boivý vítr. Dle Atlasu podnebí R (eský hydrometeorologický ústav Praha, Palackého universita Olomouc, 2007) pevládá na daném území Z smr proudní vtr, pi prmrné roní rychlosti 5m/s a maximální rychlostí pi extrémních situacích až 40m/s. Pi tchto nárazech nov otevené stny smrkových porost vtšinou neodolají. Silné proudní vtr pichází i od V a JV. Dle orografie šeteného území jsou nejvíce nebezpené boivé vtry SZ smru. Biotití initelé: Významné škody tmito initeli nebyly na posuzovaných porostech shledány. Spolená charakteristika pro všechny posuzované porosty: Porosty jsou isté smriny, výjimen s jednotliv vtroušeným jeábem ptaím, bukem lesním a javorem klenem. Starší smriny jsou podrostlé jeábem z pirozené obnovy. Smrk je charakteristický horským habitem s kuželovitými kmeny. Smrky v porostním plášti na okraji sjezdovky mají zavtvené cca ¾ kmenu a mají vysokým štíhlostním koeficientem 1,4-1,8 což svdí o jejich vysoké stabilit. Na nkolika místech jsou smrky zavtveny až k zemi. Místy je v porostním plášti i podúrovový jeáb ptaí. Ve vnitní ásti porostu mají smrky zavtveny horní ¼ kmenu, v edinách ½ kmenu a štíhlostní koeficient 1,3-1,5 vykazuje pomrn dobrou stabilitu smrku. Krovcové souše a stromy nebyly nalezeny v šetených porostech ani v blízkém okolí. Typické pro danou oblast je imisní poškození v torzech starších porost. V posuzovaných porostech podél sjezdové trati, které jsou vesms dobe zapojené, je imisní poškození minimální. Pevážná ást šetených porost je tvoena mladšími zapojenými smrky s vkem pod 60 let, ješt neoslabenými imisemi. Vláhové pomry jsou dobré, hydrická ada je normální. Poškození imisemi ve stupních 01-1 lze pozorovat pouze u starších strom v porostních skupinách 501D11 a 501E9 (viz. obr.. 13). 29

30 Oznámení Stavba nové seda kové lanovky a rozší ení sjezdovky v areálu Marta II, Deštné v O.h. C Fauna a flóra Na lokalit ur ené k výstavb byl b hem vegeta ní sezóny roku 2010 proveden biologický pr zkum (Mgr. Jan Losík, Ph.D.) zam ený na zjišt ní p ítomných druh rostlin a živo ich s d razem na výskyt taxon chrán ných podle zákona. 114/1992 Sb., v platném zn ní. Rostliny Na ploše ur ené k výstavb dolní stanice lanovky se krom uskladn ných stroj na údržbu sjezdovek nachází travobylinná vegetace, která je siln degradovaná v d sledku narušování a zvýšeného obsahu dusíku v p d. Druhové složení je dosti chudé, roste zde srha lalo natá a psárka lu ní, ovsík vyvýšený, š ovík tupolistý, jitrocel v tší, jetel plazivý a pampeliška léka ská. Nad touto plochou za íná sjezdová tra, která je v dolní ásti siln sešlapána dobytkem, který se na sjezdovce pravideln pase (obr. 7). Na v tšin trasy plánované lanovky se nachází lu ní spole enstvo, v n mž se uplat ují druhy typické pro živinami chudší louky. Nej ast jšími druhy jsou kost ava ervená, prysky ník prudký, bedrník obecný, kokrhel menší, jetel plazivý, š ovík kyselý, t ezalka skvrnitá, vikev plotní, d hel lesní, metlice trsnatá, zvonek okrouhlolistý, bika ladní, psine ek obecný, kontryhel, máchelka podzimní, eb í ek obecný a rozrazil rezekvítek. Spíše ojedin le jsou zde zastoupeny i druhy jako e išnice lu ní, e išni ník Haller v, rdesno hadí ko en, krvavec toten, chrastavec rolní, sasanka hajní a prvosenka vyšší. Krom uvedené pastvy dobytka je louka ješt ošet ována mul ováním, p i n mž jsou odstran ny nedopasky p ed zahájením zimní sezóny. Louka je roz len na n kolika liniovými kamennými snosy, na nichž se vyskytují porosty d evin s p evahou javoru klenu a je ábu pta ího. Zastoupen je také smrk ztepilý, vrba jíva a b íza b lokorá. Pod t mito d evinami na snosech roste brusnice bor vka, metli ka k ivolaká, jahodník obecný, š avel kyselý a jest ábník zední. Obr.. 7: Pohled na louku na sjezdovce Obr.. 8 : Les v míst plánované lanovky Horní ást trasy plánované lanovky se nachází v lesním porostu, kde byla v minulosti z ízena sjezdová tra, která se má nyní dále rozší it (obr. 8). Les je možné charakterizovat jako stejnov kou smrkovou monokulturu. Bylinný podrost na mnoha místech zcela chybí, jinde je tvo en jen sporadickým výskytem š avele kyselého nebo kapradi samce. Na sv tlejších místech pak dominuje metli ka k ivolaká nebo t tina chloupkatá. Na okrajích na kontaktu se sjezdovkou jsou p ítomny druhy jako ernýš lesní, brusnice bor vka, ostružiník maliník, o. ježiník, star ek vej itý, papratka sami í, krabilice chlupatá, pstro ek dvojlistý, náprstník 30

31 ervený, sasanka hajní, jahodník obecný, ttina rákosovitá, šovík menší, silenka nadmutá. Bžné je také zmlazení smrku, javoru klenu a roste zde i bez hroznatý. Na malých svtlinách mimo sjezdovku se nacházejí husté mlaziny se zastoupením smrku, bízy, jeábu a hustým porostem maliníku. Na ploše sjezdovky v lese je porost založený výsevem trav, hojná je kostava rákosovitá a metlice trsnatá, dále také kostava ervená a psineek obecný, v horní ásti v prostoru plánované horní stanice se také vyskytuje sítina tenká a pryskyník plazivý. Dále také tezalka skvrnitá, kontryhel a pronikají sem i výše uvedené druhy osidlující lesní okraje. Vegetace na sjezdovce je však asto narušována pohybem techniky. Shrnutí botanického przkumu: Botanickým przkumem bylo ve sledovaném prostoru zjištno 133 druh vyšších rostlin (viz tabulka. 1 biologického hodnocení - píloha oznámení. 4). Druhová bohatost je pomrn nízká. Vyskytují se zde zejména druhy, které jsou v širším okolí velmi hojn rozšíeny. Pítomnost zvlášt chránných druh rostlin zjištna nebyla. Ochranásky významnjší typy vegetace a chránné druhy rostlin se nejblíže nacházejí v PP Kaenina zahrádka. Živoichové Spoleenstva živoich v míst a okolí zájmového území nejsou píliš rozmanitá. Je to dáno tím, že pasená louka a stejnovký smrkový les bez výrazného podrostu neposkytují dostatek vhodných úkryt. Z obratlovc jsou v doteném území nejpoetnji zastoupeni ptáci. Pímo na louce hnízdí linduška lesní (Anthus trivialis), která byla v potu jednoho páru zaznamenána v horní ásti stávající sjezdovky. Na loukách v okolí byla zaznamenána také kepelka obecná (Coturnix coturnix), strnad obecný (Emberiza citrinella) a skivan polní (Alauda arvensis). V lesním porostu, který bude stavbou doten, byla zaznamenána pítomnost nkolika pár pnkavy obecné (Fringilla coelebs), dále zde hnízdí budníek menší (Phylloscopus collybita), králíek obecný (Regulus regulus), drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpvný (Turdus philomelos), kos erný (Turdus merula), sýkora uhelníek (Parus ater) a ížek lesní (Carduelis spinus). V hustých mlazinách na drobných mýtinách byl zaznamenán výskyt pnice ernohlavé (Sylvia atricapilla) a stízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). V okolních porostech byly nalezeny i další druhy: hrdlika divoká (Streptopelia turtur), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), pvuška modrá (Prunella modularis), sýkora koadra (Parus major), sýkora modinka (Parus caeruleus), kivka obecná (Loxia curvirostra), strakapoud velký (Dendrocopos major), datel erný (Dryocopus martius), sojka obecná (Garrulus glandarius), holub hivná (Columba palumbus). Savci jsou nejpoetnji zastoupeni drobnými zemními druhy. Na ploše sjezdovky žije hraboš polní, (Microtus arvalias) a krtek obecný (Talpa europaea), v lese pak norník rudý (Clethrionomys glareolus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), rejsek obecný (Sorex araneus), r. malý (Sorex minutus) a ježci (Erinaceus sp.). Tyto druhy nejastji využívají ekotony a místa s bohatším podrostem. V lesním porostu byl zaznamenán také výskyt ohrožené veverky obecné (Sciurus vulgaris). Množství pobytových znaek nasvduje tomu, že tento druh dotené území nevyužívá k rozmnožování, ale jen pechodn jako potravní stanovišt. V území není vylouen výskyt dalších zvlášt chránných hlodavc - plcha velkého (Glis glis) a plšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Smrkové monokultury však pro plchy nejsou práv optimálním biotopem. V okolí jsou také bžní vtší savci a drobné šelmy, které mají rozsáhlejší domovské okrsky a ke svému životu užívají okolní hospodáské lesy i bezlesé plochy. Jedná se o lišku obecnou (Vulpes vulpes), lasice (Mustela sp.) a kuny (Martens sp.), které se živí pevážn drobnými savci. Jejich pítomnost byla zjištna podle 31

32 charakteristického trusu a stop. Stopy sudokopytník prasete divokého (Sus scrofa) a srnce obecného (Capreolus capreolus) byly zjištny na nkolika místech v širším okolí sledované lokality. Podle trusu byl potvrzen také výskyt zajíce polního (Lepus europaeus). Z plaz se na lokalit ojedinle vyskytuje siln ohrožená ještrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš kehký (Anguis fragilis). Tyto druhy nacházejí vhodná stanovišt na mezích v loukách a na lesních okrajích. V blízkém okolí (PP Kaenina zahrádka) se vyskytuje také kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus). Obojživelníci byli ve sledovaném území zastoupeni pouze dosplými jedinci skokana hndého (Rana temporaria). V dolní ásti lesního porostu v blízkosti plánované lanovky se nachází drobná prameništní tka, ale v roce provádní przkumu zde nebyla zaznamenána pítomnost vývojových stadií obojživelník. Díky silnému zastínní je tato vodní plocha zejm pro jejich vývoj nevhodná. Ze zvlášt chránných druh bezobratlých byli pozorováni ohrožení meláci rodu Bombus (B. lapidarius, B. soroensis), jejichž dlnice sbíraly potravu na kvetoucích rostlinách na sjezdovce. C Krajina Pírodní charakteristika Zámr se nachází na území Chránné krajinné oblasti Orlické hory. Maloplošná zvlášt chránná území, území pírodních park, významné krajinné prvky a kulturní dominanty se v míst zámru nevyskytují. Krajina v okolí obce Deštné v O.h. je pomrn lenitá, obec je rozložena v trojboké kotlin ve výšce pibližn 650 m n. m. Pvodní roubené stavby rozložené malebn po pilehlých horských stráních jsou dnes pevážn používány na ubytování k rekreaním úelm. Kotlina je od východu chránna výbžkem hebene tvoeným Sedloovským vrchem, ze západu terénní vlnou od Špiáku (839 m n.m.) až po obec Lomy. Obec se rozkládá v kotlin pod nejvyšší horou Velkou Deštnou 1115 m. n. m. V roce 1998 bylo pro CHKO Orlické hory zpracováno hodnocení krajinného rázu. Území CHKO Orlické hory bylo na základ vyhodnocení pírodních, kulturních a historických charakteristik rozlenno na pt krajinných celk. Posuzovaná obec je situována na okraji krajinného celku Deštensko Tato oblast je souástí Sedloovské vrchoviny. Území je ohranieno na jedné stran hlavním zalesnným bbetem, na jihozápadní stran paralelním nižším Šedivinským hbetem. Pro území je charakteristická drobná mozaikovitost, menší mítko jednotlivých ploch, stídání zalesnných ploch s pastvinami, lenitý reliéf, komornjší a uzavenjší jednotlivé prostory. Celek je složen z menších prostor vzájemn oddlených menšími terénními pedly. Charakteristickým rysem krajiny jsou výrazná stromoadí (javor klen, jasan, jeáb, bíza), která jsou dokladem pvodního lenní (19. století) jednotlivých polí a pastvin. Podél tok je vyvinutý doprovodný porost (pevážn olše, jívy a jasany). Lesy pírodního charakteru (s vyšším zastoupením buku) jsou pevážn v údolí íky Blé, zbývající mají spíše monokulturní charakter. Charakteristika krajinného prostoru Deštné Jedlová (situován do krajinného celku Deštensko 03). Tento krajinný prostor je pedlem prostorem eky Blé, v severní ásti pomrn široce otevený, pehledný, na východní a severní stran vymezený zalesnnými svahy, na severu uzaven terénním pedlem severn od Ošerova. Tento prostor patí do 1. zóny CHKO (cca 20% území), cca 70% ve 3. zón, ucelenjší zástavba obce Deštné je zaazena do 4. zóny. 32

33 Lyžaský areál Marta II se nachází v rozmezí nadmoských výšek 650 m až cca 765 m n.m. Sjezdovou tra v areálu Marta II tvoí louky, na nichž se v letních msících pase dobytek. Louka je rozlenna nkolika liniovými kamennými snosy, které jsou doprovázeny porosty strom. Areál Marta II je ze severní a východní strany obklopen smrkovým lesem, piemž nad areálem Marta II se nachází lesní prsek o šíce cca 20 m, kterým prochází turistická sjezdová tra vedoucí z areálu Marta I, tedy ze Studeného vrchu 883 m n.m. Následující obrázky znázorují pohled na areál v letních a zimních msících. Obr.. 9: Pohled na areál Marta II (v popedí) a Marta I (vetn Studeného vrchu) - léto Obr.. 10: Pohled na areál Marta II (v popedí) a Marta I (vetn Studeného vrchu) - zima 33

34 Pírodní parky, významné krajinné prvky Území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nenachází. Významný krajinný prvek (VKP) dle 3 odst.1) písm. b) zákona 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utváející její typický vzhled nebo pispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany pírody jako významný krajinný prvek, zejména mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar vetn historických zahrad a park. Vzhledem k situování zámru do pírodn atraktivní lokality v CHKO Orlické hory se v území nachází ada VKP dle zákona, ke kterým patí panorama Orlických hor, rozsáhlé lesní komplexy, prvky ÚSES, vetn interakních prvk, pírodní památka Kaenina zahrádka, íka Blá. Tyto VKP jsou popsány v píslušných kapitolách oznámení. Registrované významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utváejí její typický vzhled nebo pispívají k udržení její stability. V posuzovaném území ani jeho blízkosti se registrované VKP nenacházejí. Nejbližší registrovaný VKP. 11 Údolí Blé se nachází podél íky Blé (jihozápadn od obce). Kulturní charakteristika a využití krajiny Typickým pdorysným typem v CHKO Orlické hory, tedy i obce Deštné, je lesní lánová ves. Tyto vsi vznikaly podél potok a cest a je pro n charakteristická traová pružina. Jednotlivé usedlosti obklopovaly okraje potoních úval. Potoní úval mezi usedlostmi byl obecním pozemkem, který zpoátku zstával prázdný, pozdji zde vznikaly obecní stavby, pípadn domky bezzemk. Traová pružina s dlouhými lánovými záhumenicemi se táhla od usedlostí asto až na hranici katastru. Sídelní struktura obce Deštné v Orlických horách je charakteristická svými založenými sídly podél komunikací a toku Blé. V Deštném v O.h. se nachází velmi oblíbené stedisko zimních sport, které nabízí veškeré zázemí pro sportovce i turisty nejen v zimní, ale i v letní sezón, kdy láká turisty krásná horská píroda. astým cílem turist a dominantou obce je nejvyšší hora Orlických hor Velká Deštná se Štefanovou vyhlídkou. Podobný rozhled nabídne i výlet na nejvýše položenou Masarykovu chatu na Šerlichu. Nedaleko chaty se nalézá národní pírodní rezervace Bukaka, nejvýznamnjší chránné území Orlických hor. Velmi oblíbená je vycházka na Šerlišský Mlýn (860 m.n.m.). Areál Marta II je vybaven temi vleky (typ:poma BLV délka 600m, pepravní kapacita 500 os./h, kotvový Doppelmayr délka 650m, pepravní kapacita os./h, poma TLV délka 300m, pepravní kapacita 600 os./h). V areálu se nachází též lyžaská škola se dvma vlastními provazovými vleky, ski servis a pjovna lyží a výstroje, rychlé oberstvení. V bezprostední blízkosti vlek se nachází parkovací plochy s kapacitou až 600 vozidel, které jsou bez poplatk. Sjezdovky v areálech Marta I. a Marta II. vybaveny rozvodem tlakové vody umožující jejich technické zasnžování v pípad nedostatku pírodního snhu. Povrch sjezdové trati je v období provozu vlek upravován rolbami. Areál je vybaven osvtlením, které umožuje také veerní provoz. 34

35 Estetická kvalita zájmové oblasti již byla narušena stávajícími objekty technického a technologického zázemí lyžaských vlek a stožárovými sloupy vlek a osvtlení. V bezprostedním okolí zámru se nenacházejí žádné kulturní památky. Obr.. 11: Areál Marta II pohled sz. smrem Obr.. 12: Sjezdová tra Marta II - noc Historická charakteristika Obec Deštné v O.h. byla založena v polovin 14. století. Tehdejším zdrojem obživy v obci bylo tkalcovství, tžba a zpracování deva, chov dobytka a také skláské emeslo. Poslední sklárna zde fungovala do roku V centru obce byl v letech postaven kostel sv. Maí Magdalény, ve kterém dnes naleznete velmi vzácné varhany. Za první republiky se stalo Deštné, zvlášt zásluhou dr. J. Šternberka, oblíbeným turistickým stediskem. Roku 1921 byla na chat Panorama slavnostn otevena nejznámjší 128 km dlouhá turistická stezka - Jiráskova stezka z Broumova do Litomyšle. V souasné dob je Deštné nejživjším a nejnavštvovanjším stediskem zimních sport a turistiky v Orlických horách. Jedlová v Orlických horách je bývalou horskou osadou (605 m) v údolí Blé a na pilehlých stráních. Pipomíná se roku Velká ást pvodních dom v Jedlové byla po válce zniena a nyní jsou zdemolovány. Z tch, co zstaly stát, jsou vtšinou rekreaní chalupy. Známou dominantou okolí Deštného v Orlických horách je kostel sv. Matouše v Jedlové. První zmínka o kostele je z r. 1636, který byl postaven v letech Po požáru v roce 1833 obnoven roku Po 2. svtové válce neudržován a zruinován, nyní zásti opraven. V souasnosti je užíván Diecézním centrem života mládeže Vesmír. Památkov chránné objekty v Deštném v O.h. kostel sv. Máí Magdalény sousoší u kostela mlýn.p. 91 osada Jedlová chata na Šerlichu.p. 322 socha sv. Jana Nepomuckého osada Jedlová pi cest na Šerlišský mlýn ešený zámr se nenachází v území historického nebo kulturního významu. Výskyt archeologických naleziš na posuzované lokalit nelze zcela vylouit. Jestliže v prbhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých 35