Předváděcí akce očima seniorů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Předváděcí akce očima seniorů"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Předváděcí akce očima seniorů Diplomová práce Brno 2015 Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Markéta Sedláková Vypracovala: Mgr. Tereza Skládalová

2 Bibliografický záznam SKLÁDALOVÁ, Tereza. Předváděcí akce očima seniorů: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. et Mgr. Markéta Sedláková.

3 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Předváděcí akce očima seniorů je zmapovat zkušenost seniorů s jejich účastí na předváděcí akci. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy související s tématem, tedy stárnutí a stáří, život ve stáří (životní styl, volný čas, hodnoty, aktivní stárnutí), předváděcí akce a manipulace. V metodologické části je prostor pro popis vybrané metody analýzy dat, kterou je interpretativní fenomenologická analýza. V empirické části dochází k interpretaci dat z polostrukturovaných rozhovorů, která vyústí v nadřazená a podřazená témata. Konečnou fází je hledání a popis společných a individuálních témat. Annotation The aim of the thesis entitled Sales presentations from the elderly people s perspective is to map the experience of senior citizens with their participation in sales presentations. The theoretical part of the thesis defines the concepts related to the topic, i.e. ageing and old age, life in old age (lifestyle, leisure, values, active ageing), sales presentations and manipulation. The methodological part describes the selected method of data analysis, which is the interpretative phenomenological analysis. The empirical part deals with interpretation of the data from semi-structured interviews, which leads to identification of primary and secondary topics. The final stage is the search for and description of the shared and individual topics.

4 Klíčová slova senioři, předváděcí akce, manipulace, život ve stáří, interpretativní fenomenologická analýza Keywords senior citizens, sales presentations, manipulation, life in old age, interpretative phenomenological analysis

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne Mgr. Tereza Skládalová

6 Poděkování V prvé řadě děkuji Mgr. et Mgr. Markétě Sedlákové, která mi poskytovala cenné komentáře a určovala směr, kterým se při psaní diplomové práce ubírat. Velké poděkování dále patří všem informantkám, které byly ochotné podělit se o svou zkušenost s účastí na předváděcích akcích. A v neposlední řadě velmi děkuji všem svým nejbližším za podporu, které se mi od nich dostávalo po celou dobu studia.

7 OBSAH Úvod... 1 TEORETICKÁ ČÁST Stárnutí jako cesta ke stáří Stárnutí Biologické změny Psychické změny Sociální změny Stáří Život ve stáří Životní styl Volný čas Hodnoty a jejich hierarchie Aktivní stárnutí Předváděcí akce Definice předváděcí akce Senior jako snadný cíl prodejců Prevence účasti seniorů na předváděcích akcích Obecná doporučení Asertivní jednání Manipulace Definice manipulace Manipulátor Manipulace na předváděcích akcích METODOLOGICKÁ ČÁST Metodologie Cíl výzkumu Informantky Metoda sběru dat Reflexe vlastní zkušenosti s tématem Metoda analýzy dat Postup analýzy dat EMPIRICKÁ ČÁST Výsledky rozhovorů s jednotlivými informantkami... 32

8 6.1 Výsledky rozhovoru s paní Helenou Přehled témat z rozhovoru s paní Helenou MOTIVACE NE/SPLNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ JEDNÁNÍ PRODEJCŮ aneb když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají ROZHODNUTÍ Výsledky rozhovoru s paní Lubou Přehled témat z rozhovoru s paní Lubou JEDNÁNÍ PRODEJCŮ VÝROBKY CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ Výsledky rozhovoru s paní Eliškou Přehled témat z rozhovoru s paní Eliškou JEDNÁNÍ PRODEJCŮ DŮSLEDKY koupě ROZPORUPLNOST aneb ne/naplněná očekávání Výsledky rozhovoru s paní Annou Přehled témat z rozhovoru s paní Annou VÝROBKY aneb vše má svůj rub a líc NÁVŠTĚVA PŘEDVÁDĚCÍ AKCE Společná a individuální témata MOTIVACE JEDNÁNÍ PRODEJCŮ VÝROBKY POSTOJ K PŘEDVÁDĚCÍM AKCÍM Shrnutí a aplikace poznatků do praxe sociální pedagogiky Reflexe limitů výzkumu Závěr Zdroje Seznam příloh Příloha č. 1: Způsoby trávení volného času Příloha č. 2: Přepis rozhovoru s paní Helenou Příloha č. 3: Přepis rozhovoru s paní Lubou Příloha č. 4: Přepis rozhovoru s paní Eliškou Příloha č. 5: Přepis rozhovoru s paní Annou... 81

9 Úvod Senioři jsou rezervoárem nevyužité potence znalostí a zkušeností. (Ort, 2004, s. 79) Již po absolvování praxe v rámci studia (v klubu seniorských aktivit) jsem měla jasno v tom, jaké cílové skupině se chci věnovat při psaní diplomové práce. Budou to senioři, řekla jsem si, neboť jsem z běžných rozhovorů s několika seniorkami cítila jejich potřebu sdílet s někým své příběhy, a tak jsem začala přemýšlet o tématu ze života seniorů, na nějž bych se zaměřila. K myšlence zpracování diplomové práce s názvem Předváděcí akce očima seniorů mě přivedl dokument Šmejdi, pojednávající o prostředí předváděcích akcí. Po jeho zhlédnutí jsem nejprve byla téměř v němém úžasu, který po chvíli vystřídalo rozhořčení, a následně jsem se začala ptát sama sebe: Jak je možné, že se něco takového u nás (legálně) děje? Proč senioři opakovaně navštěvují předváděcí akce, když jsou s jejich průběhem nespokojeni? Problematika předváděcích akcí se po premiéře dokumentu více medializovala, a tak se objevovaly další příběhy seniorů, kteří se například zakoupením prezentovaného zboží dostali do špatné finanční situace, či těch, kteří popisovali hrubé jednání prodejců na akcích. Proto jsem se chtěla setkat s lidmi, kteří se akcí někdy zúčastnili. Abych zjistila jejich pohled na věc, respektive abych se pokusila porozumět jejich zkušenosti s účastí na akcích tohoto typu. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části vymezím pojmy spojené s tématem (například stárnutí a stáří, život ve stáří, předváděcí akce, manipulace), v metodologické části popíšu metodologii výzkumu a v části empirické interpretuji data z rozhovorů. Mám za to, že každý člověk může svými životními zkušenostmi obohatit další lidi. Zde popsané zkušenosti seniorů s jejich účastí na předváděcí akci tak mohou být například vodítkem pro tvorbu preventivních programů, které mají napomoci ochránit seniory od rizik spojených s předváděcími akcemi. Cílem diplomové práce je tedy zmapování zkušenosti seniorů s jejich účastí na předváděcí akci. Tímto zároveň umožním vhled do života seniorů, čímž přispěju k poznání určité části seniorské populace, konkrétně těch, kdo mají zkušenost s účastí na předváděcí akci. 1

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 Stárnutí jako cesta ke stáří Jelikož se v diplomové práci zabývám cílovou skupinou seniorů, respektive jejich pohledem na problematiku předváděcích akcí, v první kapitole definuji pojmy stárnutí (a s ním spojené změny v různých oblastech života člověka) a stáří. Podle Petrové Kafkové (2013, s. 40) toho i přes značnou pozornost, která je seniorům a stárnutí věnována, stále o podobě stárnutí v českém kontextu příliš nevíme. 1.1 Stárnutí Stáří a stárnutí představuje velmi aktuální téma dnešní doby. Nejde přitom jen o problémy ekonomické (stále se zvětšující podíl lidí neproduktivního věku a s tím souvisejících vyšších nákladů na výplatu důchodů), ale také politické (ohrožení demokratické stability), demografické (nízká porodnost a pravděpodobnost stálého zvyšování možnosti délky dožití), sociální (zajištění důstojného stáří) a lékařské (na jedné straně prodlužující se doba dožití, spojená se zvyšující se nemocností a na druhé straně pokrok v medicíně, který je předpokladem prodlužující se doby dožití jedince). Odborníci, zejména demografové a ekonomové podpořeni odborníky v oblasti vzdělávání si uvědomují naléhavost a nezbytnost systematicky řešit problematiku stárnutí populace (Salivarová & Veteška, 2014). Stárnutí je chápáno jako komplexní proces s mnoha endogenně i exogenně působícími faktory. Odehrává se v průběhu celého života. Začíná tedy narozením dítěte, pokračuje pohlavním dozráváním v pubertě a v adolescenci a pokračuje neúprosně až k smrti (Holásková, 2008, s ). Zatímco Holásková (2008) považuje stárnutí za proces, který se odehrává v průběhu celého života, Hartl & Hartlová (2010, s. 549) jej definují jako proces negativních změn, k nimž dochází teprve po dosažení dospělosti. Stárnutí je provázeno zmenšenou přizpůsobivostí v mezních zátěžích již po třicítce. S věkem klesá výbavnost nových materiálů, učení se novým symbolům, vštípivost čísel, bezesmyslných slabik a přepojování pozornosti 1. Pacovský (1997) stárnutí z hlediska jedince považuje za cestu do stáří, přičemž se u člověka mění jeho charakteristiky biologické (somatické, tělesné), psychické a sociální. Tyto oblasti charakteristik zmiňují i další autoři (srov. Hartl & Hartlová, 2010; Mühlpachr, 1 Blíže ke změnám viz podkapitola č

11 2004; Sýkorová, 2007). Proces stárnutí tedy doprovázejí změny biologické, psychické a sociální, přičemž jejich nástup je časově různorodý, odvislý od genetických dispozic, životního stylu apod. Existují zde značné individuální rozdíly (Mlýnková, 2011) Biologické změny Biologické změny se týkají většiny orgánových soustav a jejich orgánů. Nejvíce nápadné jsou na kůži nebo pohybovém systému (tyto zřetelně vidíme). Dále probíhají v kardiovaskulárním, respiračním, trávicím, pohlavním a vylučovacím, či nervovém systému, a také ve smyslovém vnímání i spánku (Mlýnková, 2011) Psychické změny V oblasti psychických změn lze říci, že při stárnutí dochází ke zhoršení kognitivních (poznávacích) funkcí, tedy vnímání, pozornosti, paměti, představ a myšlení (Mlýnková, 2011). Duševní činnost starého člověka se celkově zpomaluje, staří lidé nemají často chuť řešit aktuální problémy, nemají rádi změny (viz například traumata spojená se stěhováním), zpomaluje se psychomotorické tempo, prohlubují a zintenzivňují se charakteristické osobnostní rysy jedince (z úzkostlivého člověka se stává hypochondr, ze soběstačného egocentrista apod.), mění se též hodnoty a vnitřní motivace (Mühlpachr, 2004; Pacovský, 1997). Do popředí se v hierarchii potřeb dostává zájem o vlastní zdraví, potřeba jistoty a bezpečí nebo touha se uplatnit i ve vyšším věku (Jarošová, 2006). Krátkodobá paměť se zhoršuje, avšak dlouhodobá bývá často funkční velmi dlouho. Zatímco fluidní inteligence, která představuje schopnost řešit nové problémy (nezáleží na zkušenostech či dosaženém vzdělání), se u lidí zhoršuje již po 30. roce života, krystalická inteligence jakožto suma vědomostí, které člověk v průběhu svého života získal (Jarolímová, 2007, s. 62) zůstává věkem téměř nepoznamenána. Na druhou stranu, stárnutím se často zvyšuje trpělivost, vytrvalost (zejména u monotónních činností), nechybí soudnost a rozvaha ( moudrost stáří ), pochopení pro jednání vrstevníků, větší stálost v názorech atd. (Mühlpachr, 2004; Pacovský, 1997) Sociální změny Významným prvkem naší schopnosti snadného přechodu ze druhé do třetí fáze života, tj. z dospělosti do stáří, přijetí a přizpůsobení se změnám, které tento přechod znamená, je naše sociabilita, kterou rozumíme formovatelnost člověka prostřednictvím sociálních vlivů 3

12 nebo schopnost přizpůsobit se jiným lidem či sociálním podmínkám (Jandourek, 2012, s. 205). Sociální změny ve stáří úzce souvisejí s odchodem jedince do penze. Mění se tím sociální role z pracujícího člověka se stane důchodce. Tento přechod je spojen s určitými změnami, které mohou prožívání člověka významně ovlivnit. Významným dopadem odchodu ze zaměstnání jsou změny v ekonomickém zajištění starého člověka, které ho často omezují v zažitých kulturních a společenských aktivitách (Mlýnková, 2011). Oproti předchozím generacím mají současní senioři lepší zdravotní péči, lépe bydlí, jsou lépe finančně zajištěni, ale zároveň reflektují zhoršování všech těchto podmínek života (Sak & Kolesárová-Saková, 2008). Sociálně ekonomická a zdravotní vyrovnanost jedince může být dekompenzována nemocemi, rodinnými problémy, osamělostí, nedostatkem financí, špatným bydlením. To vše s sebou nese rizika jako je ztráta životního programu, špatná adaptace na penzionování se změnou společenského postavení, nadbytek volného času, osamělost a jiné. Starý člověk je také vystaven tzv. generační osamělosti. Musí se smiřovat se smrtí svých vrstevníků, kteří v jeho okolí umírají. Nejtěžší je vyrovnat se se ztrátou životního partnera (Mlýnková, 2011). Sociální integrace nabývá ve stáří podobu (a) sociální angažovanosti seniorů v bohatých neformálních sítích, (b) dobrovolné samoty introvertních seniorů a (c) nedobrovolné osamělosti (Sýkorová, 2007, s. 179). Jarošová (2006) má za to, že prevencí izolace a osamělosti ve stáří jsou kvalitní mezilidské vztahy a především funkční rodina seniora. Důležitou reakcí na odchod do důchodu je změna životního stylu způsobená nadbytkem volného nestrukturovaného času, jehož smysluplné využití se může stát problémem (Jarošová, 2006). Pokud člověk není schopen naplnit den smysluplnými činnostmi, může se objevit nuda, přemítání o smyslu života, pocit neuspokojených potřeb a další negativní emoce (Mlýnková, 2011). Pokud ale po odchodu do důchodu využijeme možnosti, které nám toto období života nabízí, můžeme prožít plodnou, ale i svobodnou etapu života (Salivarová & Veteška, 2014, s. 13). V důsledku některých z probíhajících biologických, psychických a sociálních změn během procesu stárnutí (například zhoršování zdravotního stavu, osamělost atd.) mohou 4

13 senioři přijmout nabídku účasti na předváděcí akci, čímž se vystavují rizikům spojeným s těmito akcemi. 1.2 Stáří Definic pojmu stáří existuje celá řada a jeho jednoznačné časové vymezení je velmi nesnadné. Zatímco Salivarová & Veteška (2014, s. 7) pojmem stáří označují poslední fázi ontogeneze jedince, Křivohlavý (2011) definuje stáří jako stav, kdy jsou lidé staršího věku, hovoří tedy o starších lidech, nikoli o seniorech či starých lidech. Staršího člověka chápe jako jedince vyššího chronologického věku. Zdá se, že dlouhý věk je jediný znak, který je pro všechny seniory souměřitelný (Ort, 2004, s. 6). Stáří nemůžeme definovat jako vědecký pojem s přesně daným významem a kalendářní chronologií, stáří je kategorie ryze individuální (Salivarová & Veteška, 2014). Obvykle se rozlišuje stáří biologické, sociální a kalendářní. Biologické stáří je pojem hypotetický, nestanovitelný, neboť neexistují přesná kritéria pro jeho určení, které by bylo přesnější než kalendářní věk jedince (Čevela, Kalvach & Čeledová, 2012; Jarolímová, 2007; Mühlpachr, 2004). Kalendářní stáří je dáno dosažením určitého dohodnutého věku (sociální konstrukt), který vychází z empirie obvyklého, průměrného průběhu života a biologického stárnutí. Kalendářní stáří je snadno a jednoznačně vymezitelné, neuvažuje individuální proces stárnutí ani sociální role. Během vývoje se také jeho parametry mění (vzhledem ke zvyšování průměrné délky života, zkvalitňování života apod.) (Čevela, Kalvach & Čeledová, 2012). Mühlpachr (2004) na základě kalendářního věku dělí seniorský věk na tři části: let mladí senioři (dominuje problematika sociálních změn); let staří senioři (nastupují výraznější biologické změny a choroby); a 85 let a více velmi staří senioři (zde se zaměřuje na soběstačnost a zabezpečenost). Křivohlavý (2011) rozděluje život starších lidí na dvě fáze: život v důchodu mladší a starší člověk staršího věku (65-85 let) a příprava na odchod, odchod (85 let a více). Haškovcová (2010) uvádí následující členění druhé poloviny života: let střední nebo též zralý věk; let vyšší věk nebo rané stáří; let stařecký věk, neboli sénium, vlastní stáří; a 90 let a výše dlouhověkost. Rané stáří do 74 let reprezentují tzv. mladí senioři, od 75 let mluvíme o skutečném stáří. Z praktických důvodů bývá za starého člověka považován ten, kdo dosáhl penzijního věku, což obvykle znamená kolem 65 let (Haškovcová, 2010). 5

14 Sociální stáří je dáno změnou rolí, životního způsobu i ekonomického zajištění, přičemž stáří je chápáno jako sociální událost (Mühlpachr, 2004). Za počátek sociálního stáří se obvykle považuje penzionování či vznik nároku na starobní důchod (Čevela, Kalvach & Čeledová, 2012). V rámci sociální periodizace se obvykle užívá rozdělení života na první až čtvrtý věk (Mühlpachr, 2004), kdy první věk znamená předproduktivitu (dětství, mládí, příprava na profesní život, získávání zkušeností); druhý věk produktivitu (dospělost, produktivita ekonomická, biologická i sociální); třetí věk postproduktivitu (stáří); a případně čtvrtý věk - období závislosti. Přechod z produktivního věku zaměstnanosti do relativně klidnějšího věku seniorského s sebou často přináší potřebu přehodnotit vlastní životní styl, změnit dosavadní životní priority (Ort, 2004). Seniorem v této diplomové práci je chápán člověk, který dosáhl věku alespoň 65 let. 6

15 2 Život ve stáří Ve druhé kapitole se věnuji životu ve stáří, konkrétně životnímu stylu, volnému času, hodnotám a jejich hierarchii a také konceptu aktivního stárnutí. Tato témata jsem do diplomové práce zařadila, neboť úzce souvisejí s účastí seniorů na předváděcích akcích, což v jednotlivých podkapitolách blíže osvětlím. Populační stárnutí přináší zásadní proměnu společnosti. Už prostým nárůstem podílu seniorů můžeme očekávat proměnu všech oblastí života. Postupující změny souvisejí s druhou demografickou tranzicí 2 a celkovou proměnou společnosti směrem k pozdní modernitě (Petrová Kafková, 2013, s. 39). Některé dlouhodobě neřešené problémy se nyní nakumulovaly do té míry, že smysluplné jednoduché řešení je již prakticky nemožné a pokud se najde, bude nutně vycházet z celé řady mezigeneračních a mezioborových kompromisů. A právě posun v této problematice přináší i nové výzvy a nová témata pro rozvoj edukačních věd. Jedná se zejména o kvalitu života seniorů, mezigenerační vzdělávání, mezigenerační solidaritu, aktivizaci a animaci seniorů atd. (Salivarová & Veteška, 2014). 2.1 Životní styl Životní styl je souhrn individuálních postojů, hodnot a dovedností odrážejících se ve výrobní, umělecké a jiné činnosti člověka, zahrnuje síť mezilidských vztahů, výživu, tělesný pohyb, organizaci času, zájmy a záliby (Hartl & Hartlová, 2010, s. 559). Každá životní fáze má svou podobu životního stylu odpovídající sociální pozici, potřebám a zájmům člověka v dané fázi (Sak & Kolesárová, 2012, s. 98). Jaký je tedy životní styl ve stáří? Za proměnami životního stylu seniorů je nárůst svobody způsobený odchodem do důchodu. Člověk tímto získá čas, s nímž může svobodně nakládat, protože není omezen povinností pracovat (což samozřejmě platí v případě, že pobírá penzi a z pracovního poměru odejde). Rozšíří se objem času, o němž senior rozhoduje sám, a také rozsah věcí a jevů, o nichž rozhoduje svobodně pouze sám, se rozšiřuje v míře vysoce přesahující jeho celoživotní zkušenost ( ) Vždy je to však výrazný předěl v životě, vždyť práce byla po celý jeho aktivní život tím, co nejvíce určovalo jeho život v řadě dimenzí (Sak & Kolesárová, 2012, s. 99). Onen nárůst svobody, který považuji za zasloužený (zvláště pokud člověk po celý život 2 Tzn. snížení porodnosti dané hodnotovou proměnou společnosti za současného prodloužení života. 7

16 pracoval), znamená ovšem více volného času, jenž jedinec nemusí být s to smysluplně naplnit 3. Na počátku stáří je většina seniorů relativně zdravých a v dobré fyzické kondici, což se však s přibývajícím věkem mění. Zhoršující se zdraví spolu s fyzickým stavem se proto stává limitujícím faktorem (Sak & Kolesárová, 2012). Kromě zdravotního stavu kvalitní žití v období stáří ovlivňuje celá řada faktorů. Rozhodujícím způsobem zde zasahuje úroveň bydlení, finanční situace, vzdělanostní úroveň, možnost komunikace s lidmi, rozvoj všestranných zájmů a aktivit, či dostupnost a přístup ke spektru služeb (Ort, 2004). Důraz na aktivitu v seniorském věku kladou i další autoři, neboť pasivní důchodcovství se jeví do budoucnosti jako sociální patologie jako projev neúspěšného stárnutí, maladaptace na stáří a/nebo závažného zdravotního postižení (Kalvach & Mikeš, 2004, str ). Jde o to, aby se senioři co možná nejvíce oprostili od vnímání stáří jako příležitosti k pouhému bilancování ztrát. Je důležité hledět dopředu, což samozřejmě člověka stojí více úsilí (a ne každý je ochoten jej vynaložit), na rozdíl od prosté rezignace spojené s únavou a touhou po klidném dožití. Již před více než deseti lety Ort (2004) varoval, že blízká budoucnost si vyžádá mezi seniory určité korekce dosavadního životního stylu s ohledem na změny, které se nezadržitelně dějí kolem nás, což se podle mého názoru stalo skutečností. Ve společnosti je totiž opravdu o mnoho méně jistot, pravidelnosti, stability a o mnoho více konkurence, soutěživosti, vyžadující větší odolnost. A například s mírou odolnosti člověka souvisí fakt, že se senioři účastní předváděcích akcí, kde se následně, mimo jiné i v důsledku oné menší míry odolnosti, neubrání zakoupení předraženého, nekvalitního zboží. Nejen životní styl seniorů, ale i dalších věkových skupin je ovlivněn tvrzením, že dnes je jiná doba, která dává možnost žít dynamicky a lépe (Ort, 2004, s. 48). Dnešní senioři na jednu stranu kritizují konzumní styl života mladších generací, jejich spotřební chování a rozmařilost žít si nad poměry, neboť senioři nebyli zvyklí žít na dluh. Na druhou stranu se však někteří ze seniorů v důsledku svého jednání řadí mezi klienty úvěrových společností, neboť splácejí zboží zakoupené na předváděcích akcích. 3 Blíže k volnému času viz podkapitola č

17 2.2 Volný čas Volný čas lze definovat jako zbytek prostoru dne, který má člověk pro sebe sama k dispozici. Je to doba, kdy člověk nemá žádné povinnosti a záleží jen na něm, jak volný čas stráví (Veselá & Kanioková Veselá, 2011, s. 140). V důsledku odchodu do penze se mění denní režim, životospráva i rytmus života jedince, o tom nemůže být pochyb. Vzhledem ke stoupající životní úrovni seniorů je navíc snížení zájmu o pracovní oblast provázeno vzestupem významu volného času a přátel (Petrová Kafková, 2013, s. 103). Ti senioři, kteří nepracují, tedy mají nadbytek volného času, s nímž mohou libovolně nakládat. Charakteristice volnočasových aktivit seniorů se věnuje například Ort (2004), podle nějž je kvalita i kvantita volnočasových aktivit determinována sociálně-demografickými znaky (pohlaví, věk, vzdělání, rodinný stav, výše příjmů aj.) a způsob trávení volného času osob nad 65 let se liší případ od případu, neboť každý jedinec je naprosto jedinečná neopakovatelná bytost, navíc poznamenaná individuálním vývojem, životními peripetiemi, prostředím, odlišnými orientacemi v zájmech, potřebách a motivacích, včetně zdravotního stavu. Jelikož se v aktivitě projektuje osobnost, styl projevu a způsob trávení volného času je odvislý např. od temperamentového ladění geronta, místa bydliště (venkov/velkoměsto), životní orientace (optimismus/pesimismus) atp. Pro každého člověka je aktivita důležitá, neboť je součástí mentální hygieny. Volný čas lze trávit způsobem aktivním i pasivním 4. Na jedné straně nečinnost, pocit prázdnoty, samota, ztráta motivace k dalšímu životu, a tedy postupné vyhasínání, na straně druhé činorodost, aktivity, a tedy zpomalení procesu stárnutí (Ort, 2004). Je pouze na konkrétním jedinci, ke kterému pólu škály se přiblíží. Haškovcová (2010, s. 179) upozorňuje, že u aktivit je důležitá nikoliv nahodilost, ale důrazně strukturovaný program. V ontogenezi lidské psychiky je zdůrazňována strategie pozitivního přístupu k životu, který si člověk vytváří a prohlubuje postupně. Musí být k tomu ovšem také veden výchovou a prostředím. Netýká se to jen oblasti učení a práce, ale právě, a především, sféry volného času. Způsob trávení volného času je odrazem preference hodnot (Ort, 2004). A zde se nachází prostor pro sociálního pedagoga, který může konkrétnímu jedinci (seniorovi) nabídnout volnočasové aktivity, které napomohou objevit, případně upevnit pozitivní přístup k životu. 4 Aktivní a pasivní způsoby trávení volného času viz Příloha č. 1. 9

18 Problematika seniorů a jejich účasti na předváděcích akcích s volným časem jasně souvisí, neboť seniory může vést k návštěvě těchto akcí například pocit nudy, který je vlastně pocitem vnitřní prázdnoty (Veselá & Kanioková Veselá, 2011, s. 141), jenž může být zapříčiněn nedostatkem volnočasových aktivit. Anebo jde také o vzestup významu přátelství v seniorském věku, kdy senioři akce navštěvují v doprovodu blízké osoby. 2.3 Hodnoty a jejich hierarchie Hodnotou je něco, čeho si vážíme, co obdivujeme, co k životu potřebujeme a co nám umožňuje orientaci ve světě. Charakteristikou vlastní pouze lidem je schopnost hodnotit nejen utilitárně, ale i mravně a esteticky a rovněž schopnost přistupovat k hodnotám aktivně, tedy měnit je a vytvářet nové (Celá, 2006, s. 47). Hodnoty se tedy vytvářejí a rozrůzňují postupně, v procesu socializace. Hartl & Hartlová (2010, s. 183) hodnoty dělí na pozitivní (co je žádoucí) a negativní (nežádoucí), absolutní a relativní, přímé a nepřímé; podle obsahu na: estetické, etické, logické a jiné, přičemž individuální hodnoty odrážejí i vytvářejí kulturu společnosti. Z hlediska humanistické axiologie je první a nejvyšší hodnotou život člověka (jakožto proces, který je jednotou přírodních, společenských a kulturních aspektů). Problémem postmoderní doby je však pluralita názorů i v oblasti hodnot, jež jsou relativizovány a hledají nově svoji podobu. Pro Evropu tradiční hodnoty (vycházející z křesťanství) již nejsou závaznou normou pro všechny. A o to složitější je pak orientace člověka v dnešním světě (Celá, 2006). Priority v hodnotách a jejich význam pro nositele (jedince, skupinu, společenství, společnost) odráží hierarchie hodnot jakožto uspořádaný systém hodnot. Tento určuje nejobecnější postoje, životní styl a morálku každého člověka (Hartl & Hartlová, 2010). Chování člověka, včetně chování spotřebního, je ovlivněno systémem hodnot. Z hlediska spotřebního chování můžeme odlišit následující hodnoty: hodnota peněz, času, odlišení se (výjimečnosti), zdraví, lásky (a z ní vyplývající potřeba dělat druhým lidem radost), technické vyspělosti, ochrany životního prostředí, ochrany práv zvířat, konformity (Vysekalová et al., 2012, s ). Zaměříme-li se na hierarchii hodnot seniorů, zjistíme, že zde dochází k určité redukci hodnot. Na závěr života některé hodnoty přestávají být významné a význam zbývajících hodnot se zvýrazňuje. Všeobecně se prioritou stává zdraví a mezilidské vztahy v rodině 10

19 a rodina jako taková partner, děti, vnoučata. V druhém plánu se klade důraz na koníčky, přírodu, přátelství, práci 5 (Sak & Kolesárová-Saková, 2008, s. 10). Senioři, kteří se účastní předváděcích akcí, zakoupením prezentovaného zboží vlastně potvrzují, které hodnoty jsou pro ně důležité. Chtějí být zdraví, a tak uvěří prodejcům, že výrobky jsou zdraví prospěšné a jsou ochotni za ně zaplatit vysokou částku; mnohdy chtějí zajistit zdraví nebo udělat radost i svým blízkým, a tak zakoupí zboží i jim; jindy zase vyhoví žádosti někoho z přátel, aby se spolu s ní/ním akce zúčastnili atp. 2.4 Aktivní stárnutí Kitliňská (2012) spatřuje v dnešní společnosti snahu o diferenciaci přístupů k jednotlivým členům, a to z hlediska věku, kulturního či sociálního kontextu. Vedle trendů orientujících se na prosperitu, úspěch a výkonnost, je potěšující přítomnost realizace myšlenek zohledňujících individualitu každého z nás. Tyto pak staví člověka do pozice aktivního spolutvůrce okolního dění, starší lidi nevyjímaje. Zdůrazňována je možnost využít zkušenosti a potenciál přibývajícího počtu starších lidí v rámci vědeckého, technického i ekonomického rozvoje. Dvořáčková (2013, s. 8) dodává, že starší lidé mají stejně jako všichni ostatní právo být hodnoceni jako jednotlivci na základě svých schopností a potřeb a k tomu, aby se zvyšovala kvalita života ve stáří, a aby stárnoucí společnost prosperovala, je nezbytné dát všem lidem v průběhu jejich života příležitost pro aktivní život. Bond & Corner (2004) kladou důraz na sociální aktivitu, kterou vnímají jako základní zdroj kvality života. Mají za to, že v případě seniorů je podle tzv. teorie aktivity (activity theory) možné úspěšného stárnutí dosáhnout zachováním vzorců aktivit a hodnot využívaných ve středním věku, případně jejich nahrazením jinými vzorci tak, aby byla zachována životní spokojenost. Je ovšem třeba brát v úvahu obtížnost zachování aktivity při možném postupném omezení sociálních sítí, ztrátě důvěrných přátel či zhoršení fyzického a psychického stavu. Co se týče psychického rozpoložení ve stáří, Dvořáčková (2013, s. 7-8) upozorňuje na to, že je stáří chápáno jako období bilancování uplynulého života a jeho přijetí se vším pozitivním i negativním. V důsledku snížených kognitivních schopností i vnímání konečnosti lidského života se může u mnoha lidí objevit pocit zklamání, opuštěnosti, zbytečnosti a marnosti života. ( ) Mnozí se pak proto tomuto bilancování vyhýbají, nebo ho nejsou z různých důvodů schopni učinit. U seniorů lze pozorovat generační vyhasínání 5 Vysvětlení, jak lze legitimizovat pozici důchodce ve společnosti, v níž panuje značný étos práce, nabízí Ekerdt (1986) v podobě etiky zaneprázdněnosti (busy ethic), akcentující aktivní život v penzi. 11

20 intencionality, kdy člověk vyjadřuje názor, že vzhledem k věku již pro něho nic nemá význam, nic neplánuje, nic nechce dosáhnout (Sak & Kolesárová-Saková, 2008, s. 11). Tyto skutečnosti pak mohou negativně ovlivňovat kvalitu života. I přes výše uvedené se současná generace seniorů ukazuje jako přelomová, neboť se posunula střední délka života a posunuly se i duševní a fyzické schopnosti seniora, které mu umožňují žít životem, jakým předchozí generace seniorů nežily. Současný senior je zdravější, vzdělanější, kulturnější a novými informačními a komunikačními technologiemi je více propojen s celkem sociální entity i s jednotlivými prvky jeho sociálního pole (Sak & Kolesárová-Saková, 2008, s. 13). Stárnutí je ve společenském diskurzu spojeno s aktivitou, neboť prospěšnost aktivity dokazují lékařské a psychologické výzkumy, je podporována dokumenty vlád a mezinárodních organizací (Petrová Kafková, 2013). Kitliňská (2012) má za to, že koncept aktivního stárnutí je protipólem negativního postoje ke stárnutí a seniorům, kteří jsou vnímáni spíše jako přítěž. Rámcově v sobě aktivní stárnutí zahrnuje seniory jako platné členy společnosti, kteří se aktivně účastní na trhu práce, stále se vzdělávají a sami se rozhodují o způsobu aktivního prožití období stáří v adekvátní kvalitě života. Koncept aktivního stárnutí představuje progresívní přístup ke stárnutí. Ústředními termíny této myšlenky jsou: princip solidarity, respekt k individualitě a jedinečnosti, inkluze a společenské zapojení v každém věku (Petrová Kafková, 2013, s. 39). Přestože má tento koncept snahu být maximálně inkluzivní, skrývá v sobě hrozbu, že se stane exkludující ideologií, vyčleňující ty, kteří nemohou představy o aktivitě v dostatečné míře naplnit (Petrová Kafková, 2013). Ke zvýšení rizika sociálního vyloučení přispívá skutečnost, že značná část seniorů (téměř pětina) postrádá smysluplnou náplň svého života v tomto věku, a tím má mimo jiné i nedostatečnou motivaci k provozování řady aktivit, včetně těch nejméně náročných (Dvořáčková, 2013). Někteří senioři se účastní předváděcích akcí, čímž vlastně jednají v souladu s konceptem aktivního stárnutí (jsou aktivní, hledají, jak naplnit svůj volný čas). Dobrovolně se však vystavují rizikům spojeným s účastí na akcích tohoto typu. V extrémních případech pak senioři v důsledku nákupu a následného zadlužení mohou přijít o finanční prostředky, které mohly být vynaloženy například na účast na jiných aktivitách. Tímto se ukazuje ona odvrácená, exkludující strana konceptu aktivního stárnutí. 12

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Porušení zákona o ochraně spotřebitele

Porušení zákona o ochraně spotřebitele G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ociální pedagog Osobnost pedagoga volného času O čem to bude Kuchařka jak na to je v nás Každý jsme jiný, proto každý bude upřednostňovat jiné

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh

Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D.

Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení Stárnutí není nic jiného než zlozvyk,

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/MARK Přednáška č 1 a 2 a 3 Historický výklad Výrobní koncepce

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt 1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.

Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20

Více

Vesnice jako místo spotřeby. Ing. Dana Posádová

Vesnice jako místo spotřeby. Ing. Dana Posádová Vesnice jako místo spotřeby Ing. Dana Posádová 1 O čem budeme mluvit Kdo jsem Spotřebitel a spotřeba Na co si dát pozor při nakupování Nebezpečí reklamních sdělení Marketingové komunikace Osobní prodej

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy Reklamní strategie, reklamní kampaň Plánování reklamy Jak postupovat při přípravě reklamní kampaně 1. Stanovení cílů kampaně CO se očekává? 2. Potvrzení rozpočtu budget - KOLIK se utratí? 3. Stanovení

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Etický kodex z a m ě s t n a n c e Aktualizováno k 1. 7. 2011 organizace zřizovaná Jihočeským krajem Etický kodex zaměstnance

Více

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Stáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 4 Akad. rok 2015/2016, ZS Teorie managementu - VŽ 1 Kdo jsou stakeholdeři Akad. rok 2015/2016, ZS Teorie managementu - VŽ 2 Zaměstnanci očekávají spravedlivou odměnu,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZPRACOVALA: Jana Lučková, 28.8.2012 1.stupeň Cílem primární prevence je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Cílem

Více

STOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU

STOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU STOB. Program Stop obezitě PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Etiologie obezity - ranné dětství Rodinné prostředí - hodnocení vztahu k jídlu u dětí z hlediska matek. Nejistota

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás žene do záhuby podporou zbytečného konzumu a zbavuje nás naší vůle? Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS ČESKÁ MARKETINGOVÁ

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více