MA2: Řešené příklady Funkce více proměnných: Derivace a geometrie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MA2: Řešené příklady Funkce více proměnných: Derivace a geometrie"

Transkript

1 MA2: Řešené příklady Funkce více proměnných: Derivace a geometrie 1. Najděte definiční obor a všechny parciální derivace prvního řádu funkce f(,y,z=arcsin(ye 3z +(+z y+z. 2. Najděte definiční obor a všechny parciální derivace druhého řádu funkce f(,y= 2 y+(3+5y 2. Najděte všechny derivace přímo, nepoužívejte žádnou větu. 3.Uvažujtefunkci f(,y,z= yz +y + e 2 z. Najdětejejígradient f(1,0,2atotálnídiferenciálvbodě(1,0,2. 4.Uvažujtefunkci f(,y=y y+2 y.jsmevbodě(1,2. a V jakém směru klesá f nejrychleji? Jakou rychlostí? bpokudsepohnemesměremkbodu(3,2,jakourychlostísezačnouměnithodnotyfunkce f? 5.Najděterovnicitečnérovinyanormályvbodě(1,1,2kpovrchudanémurovnicí z 2 =7 2 2y 2. 6.Najděterovnicitečnyanormályvbodě(0,/6kekřivcedanérovnicí Napište rovnice v klasickém tvaru. 2sin(y sin(=1. 7. Použijte totální diferenciál k aproimaci ln(1.1 cos( NajděteTaylorůvpolynomtřetíhostupněsestředem a=(1, 1,1kfunkci f(,y,z=2y 2 + z 3. 9.Nechťje f(,ynějakáfunkce.uvažujtetransformaciproměnných = s, y= t/s. anajděte s a t. btransformujtevýrazy a y. (Přesně řečeno, vyjádřete je pomocí parciálních derivací f vzhledem k s a t. ctransformujtevýraz 1 2 y. 10.Uvažujterovnici sin(y+ 2 + y 2 =1. a Dokažte, že na nějakém okolí(0, 1 tato rovnice definuje implicitní funkci y(. bnajděterovnicitečnykegrafutéto yvbodě(0,1. cnajděte y ( Uvažujte rovnici sin(z + sin(yz = sin(y. adokažte,ženanějakémokolíbodu(0,1,πtatorovnicedefinujeimplicitnífunkci z(,y. bnajděterovnicitečnérovinykegrafutéto zvbodě(0,1,π. cnajděte 2 z y (0,1,π. Řešení: 1. K nalezení definičního oboru musíme nejprve přepsat obecnou mocninu v druhém členu: f(,y,z=arcsin(ye 3z + e (y+zln(+z. 1

2 Podmínkyproeistencijsouproto 1 y 1a+z >0: D(f={(,y,z IR 3 ; 1 y 1az> }. K získání parciální derivace podle předstíráme, že y, z jsou konstanty. Co z toho plyne? První členjesoučin,alejehodruháčástzávisíjenna z,takžeceláeponenciálníčástjekonstanta a lze ji z derivace vytáhnout. Při derivování první složky součinu použijeme řetízkové pravidlo (složená funkce. V druhém členu je proměnná jen v základu, takže není třeba používat trik proobecnoumocninu, aplikujemevzorecpro[ a. Onotoalenenípřesnětakto, jetamv základu funkce, takže zase aplikujeme řetízkové pravidlo. Připomínáme, že derivace konstanty jenulaa[a = A. = [ e3z arcsin(y +(y+ z(+z y+z 1 [+z = e 3z 1 (y 2 [y+(y+ z(+zy+z 1 [1+0= y e 3z 1 2 y 2+(y+ z(+zy+z 1. Teďpředstíráme,že,zjsoukonstanty. Prvníčlensederivujeobdobně,aledruhýjeteďve tvaru a y+b,takžejetřebapoužítpravidloproderivováníobecnéeponenciály.dostaneme y = [ e3z arcsin(y +ln(+z(+z y+z [y+ z y y = e 3z 1 (y 2 y [y+ln(+z(+zy+z [1+0= e 3z 1 2 y 2+ln(+z(+zy+z. Nakonecpředstíráme,že,yjsoukonstanty. Vdruhémčlenuteďmámeproměnnou zjakv základu tak v eponentu mocniny, takže je třeba použít přepis pro obecnou mocninu, jak jsme jej měli při hledání definičního oboru, a derivovat složenou funkci z [eϕ(z =e ϕ(z z [ϕ(z: z =arcsin(y z (e3z +e (y+zln(+z [(y+ zln(+z z =arcsin(y3e 3z +(+z y+z( [1+0ln(+z+ 1 +z =3arcsin(ye 3z +(+z y+z( ln(+z+ y+ z. +z z [y+ z Poznámka ohledně definičního oboru(pro zvědavé studenty: Jakýjetvarmnožiny D(f={(,y,z IR 3 ; 1 y 1az> }? V první podmínce naštěstí není z, takže můžeme začít vyšetřovat, jaký tvar nám definuje v rovině y.přidešifrovánípodmínky 1 y 1musímeuvažovattřimožnosti: =0: 1 0 1vždy = všechna yfungují. >0: 1 y 1 <0: 1 y 1 = 1 y 1 MámetedynásledujícítvarvIR 2 : y 0 2

3 Definiční obor je nicméně třídimenzionální objekt, víme, že je to něco vztyčené nad množinou v obrázku výše. Kdyby tam nebyly žádné další podmínky, pak by z mohlo být libovolné a dostali bychom něco jako nekonečný svislý válec s průřezem daným tvarem výše. Myalemámepodmínku,jmenovitě z >. Tatopodmínkaomezuje zzdolavzávislostina pozici v rovině y. Rovnice z = definuje rovinu skloněnou pod úhlem 45 stupňů, rovnoběžnou a procházející osou y. Definiční obor D(f je proto ta část onoho nekonečného válce, která leží nad touto rovinou. z y 2.Protoževevzorcinejsoužádnéproblémy,máme D(f=IR 2. Abychom dostali parciální derivace druhého řádu, musme nejprve spočítat ty prvního řádu: = y [2 +2(3+5y [3+5y=2y+2(3+5y 3=2y+18+30y, = 2 y [y+2(3+5y y [3+5y=2 +2(3+5y 5= y. Proto 2= y = y y = [ = [2y+18+30y=2y+18, [ = y [2y+18+30y=2+30, [ y = [ y=2+30, [ y 2= y y = y [ y=50. Všimněte si, že tato funkce má parciální derivace všech řádů a jsou spojité, takže podle věty musíbýt 2 f y = 2 f y. 3.Tojesnadné.Nejprvenajdemeparciálníderivaceapakdonichdosadímedanýbod: = yz +y yz 2 +y +2e 2 z = +y (1,0,2=2, +y yz 2 +y +y y = z = y (1,0,2=2, z = y e 2 z = +y z (1,0,2= 1. 3

4 Teď již zformujeme gradient a totální diferenciál: f(0,2,0=grad(f(0,2,0=(2,2, 1, df(1,0,2=2d+2dy dz nebo df(1,0,2[ h=2h 1 +2h 2 h Obě otázky vyžadují znalost gradientu, takže najdeme příslušné parciální derivace a zpracujeme je: = } y2 +2y+2 y =2y+ = (1,2=10 } 2 1 y (1,2=4 = f(1,2=(10,4. Směrnejvětšíhospáduje f(1,2, tedy( 10, 4. Protožesesměrnemění, kdyžvektor vynásobíme(vydělímekladnýmčíslem,lzetakéudatodpověďjako 1 2 ( 10, 4=( 5, 2. Rychlostzměnyvesměrugradientuje f(1,2 = = 116=2 29. Vopačném směru bude rychlost změny stejně velká, ale záporná. Rychlost změny ve směru( 5, 2 je bnejprveurčímevektorudávajícínášpohyb(změnupozice,kdyžjdemez(1,2do(3,2: v=(3,2 (1,2=(2,0.Paknajdemevektorvestejnémsměru,alesnormourovnoujedné: u= v v = 1 2 (2,0=(1,0. Odpověď na otázku b je dána příslušnou směrovou derivací. Rychlost změny ve směru u je D u f(1,2=f u(1,2= f(1,2 u=(10,4 (1,0=10. 5.Ověříme,žedanýbod P=(1,1,2splňujedanourovnici,takžeotázkamásmysl,bodopravdu leží na dané křivce. Abychom nalezli zadané objekty, potřebujeme nejprve najít normálový vektor kdanémupovrchuvbodě(1,1,2.jsoudvamožnépřístupy: 1Můžemetenpovrchpovažovatzahladinukonstantnosti 2 +2y 2 + z 2 =7funkce f(,y,z= 2 +2y 2 + z 2. Víme, že pak gradient dává normálový vektor k hladině konstantnosti. Najdeme tedy patřičné parciální derivace a dosadíme: =2, y =4y, z =2z = (1,1,2=2, y (1,1,2=4, z (1,1,2=4. Proto f(1,1,2=(2,4,4.protožezanormálovývektorlzevzítlibovolnýnásobekgradientu, prozjednodušenívezmeme n= 1 2 f(1,1,2=(1,2,2. 2Můžemetenpovrchtaképovažovatzagrafjednézfunkcí z= 7 2 2y 2, z= y 2. Musíme rozhodnout, která z těchto funkcí je pro náš problém relevantní, ale to je snadné, rychle zjistíme,žedanýbod(1,1,2nevyhovujeprvnírovnici,aledruhájevpohodě. Budemetedy uvažovatfunkci g(,y= 7 2 2y 2. Víme,ženormálovývektorkegrafulzenaléztjako ( g, g y, 1 vyhodnocenývbodě(1,1. Takže počítáme: g =, 7 2 2y 2 = g y = 2y 7 2 2y 2 ( g g (1,1, y (1,1, 1 = ( 1 2, 1, 1. Protože můžeme jako n vzít libovolný násobek tohoto vektoru (i záporný, opačný směr ke kolmému vektoru je pořád kolmý!, dáme přednost vynásobení číslem 2 a dostaneme n = (1,2,2jakov1. Poznamenejme,žetímtozpůsobemtonebylotaksnadné,cožjetypické. Přístup přes hladiny konstantnosti je obvykle přirozenější, někdy jediný možný. 4

5 Každopádně máme normálový vektor n =(1, 2, 2. Normála je dána parametrickou rovnicí z(t=p+ t n=(1,1,2+t(1,2,2=(1+t,1+2t,2+2t, t IR. Protože jsme ve třech dimenzích, alternativním způsobem vyjádření přímky je coby průnik dvou rovin. To ale není tak elegantní jako parametrické vyjádření, tak jsme se rozhodli to nedělat. Tečná rovina daná normálovým vektorem(1, 2, 2 musí splňovat rovnici 1 +2 y+2 z= d pronějaké d.tonajdemedosazenímbodu(1,1,2dotétorovnice,vyjde d=7,takžerovniceje +2y+2z=7. Další možnost(má nejoblíbenější je si pamatovat, že rovnice roviny kolmé na n a procházející bodem Pjedánavztahem 0= n [(,y,z P=1 ( 1+2 (y 1+2 (z 2, což samozřejmě vede na stejnou odpověď. 6. Ověříme,žebod P = ( 0, 6 splňujedanourovnici,tudížotázkamásmysl. Jakoobvykle potřebujeme nejprve najít normálový vektor n. Křivka je dána rovnicí s dvěma neznámými, lze to tedy uvažovat jako problém najít n k hladině konstantnosti dané funkcí f(,y=2sin(y sin(. Z teorie víme, že kandidátem na takový vektor je gradient f, takže najdeme parciální derivace a dosadíme onen bod: = cos(, ( ( y =2cos(y = 0, 6 = 1, y 0, 6 = 2. Dostávámegradient f ( 0, 6 = ( 1, 2. Protožesijakonormálovývektormůžemevzít libovolnýnásobektohotogradientu,dámepřednostvektoru n= f ( 0, 6 =(1,2. Teď už snadno napíšeme parametrickou rovnici normály: z(t=p+ t n= ( ( 0, 6 + t(1,2= t, 6 +2t. Abychomdostaliklasickýtvar,eliminujeme tzvýslednýchrovnic =t, y= 6 +2t,dostaneme nejprve t=apak y=2+ 6. Jsou dva způsoby, jak nalézt tečnu. 1Jednamožnostjevidětjijakopřímku,kterájekolmána najdedanýmbodem P.Takováto přímka splňuje rovnici 0= n [(,y P=1 ( 0+2 (y 6 = +2y= 3. Někteřílidésipamatují,ževtakovémtopřípaděmáme1 +2 y=cpronějaké c. Topak najdoudosazenímbodu ( 0, 6 dotétorovnice,vyjde c= 3. 2 Ten druhý přístup začíná parametrickou rovnicí přímky. K tomu nejprve potřebujeme najít nějakýtečnývektorvbodě ( 0, 6. Protožeznámenormálovývektor n=(1,2,použijeme populární dvoudimenzionální trik s prohozením souřadnic a přidáním jednoho mínusu, čímž dostanemenapříklad d=(2, 1.Teďmůžemepsát z(t=p+ td= ( ( 0, 6 + t(2, 1= 2t, 6 t. Abychomdostaliklasickýtvar,eliminujeme tzvýslednýchrovnic =2t, y= 6 t,dostaneme t=/2apak y= Poznámka: Ověřte,žetakébod(π/2,π/2ležínadanékřivce. Cokdyžzkusímenajítnormálový vektor v tomto bodě? 5

6 Dosazení do parciálních derivací spočtených výše dává n =(0, 0 a problém nelze vyřešit. Proč tomutakje?důvodemje,žekřivkapopsanárovnicí2sin(y sin(=1jedostikomplikovaná, což před námi postup použitý výše laskavě ukryl. Na povrch by to vyšlo, pokud bychom zkusili tento problém z podoby tečna k hladině konstantnosti převést na typ tečna ke grafu funkce. Když se pokusíme vyjádřit y z rovnice, dostáváme sin(y= sin(+1 2. Pro dané má tato rovnice nekonečně mnoho řešení y(popřípadě žádné řešení, pokud číslo napravonepadnedo 1,1,aletozdenenastane. Ztoho,žemožnářešení ayseopakujís posunyo2π,dostáváme,žekřivkadanánašírovnicíjejedenurčitýtvar,kterýsepakopakuje stáleznovuaznovuvesměru atakévesměru ysperiodou2π,dokoncetamjsouizrcadlové obrazy! Totovšeplynezezamyšlení,kolikřešenímáproblémsin(y=Aajakvypadají. Graf je takovýto: y π 2π π 0 π 2 π 4 π π Hnedvidíte,ževbodě(0,/6mádanáotázkasmyslalzejivyřešit,alevbodě(π/2,π/2 tato křivka prochází dvěma směry, tudíž nemá smysl se ptát na tečnu. Všimněte si také, že kdybyste se naivně pokusili vyjádřit y pomocí arkus sinusu: = f(, y=arcsin ( sin(+1 2 tak byste dostali onu základní křivku, která vypadá jako moře a jejíž kopie a zrcadlení dávají kompletní graf výše: y π 2 2π π 0 π π 2 π 4 π 2 Tato křivka dokonce ani neobsahuje daný bod(0, /6, takže danou otázku nelze pomocí tohoto fřešit. 7. Budeme pracovat s funkcí f(, y = ln( cos(y. Číslo ln(1.1 cos(0.3, které chceme aproimovat,teďmůžemevyjádřitjako f(1.1,0.3.všimnemesi,že(1.1,0.3jevelmiblízkok(1,0,a 6

7 funkce fjevbodě(1,0mnohemhezčí,cožjezákladempronašiaproimaci.pojemtotálního diferenciálu nám umožňuje odhadovat f(1.1,0.3=f ( (1,0+(0.1,0.3 f(1,0+df(1,0[(0.1,0.3=f(1,0+ f(1,0 (0.1,0.3. Spočítáme Proto f(1,0= ( cos(y, ln(sin(y (1,0 =(1,0. ln(1.1cos(0.3 ln(1cos(0+(1,0 (0.1,0.3=0.1. Mimochodem, přesná hodnota je ln(1.1 cos(0.3 = , takže naše aproimace je dost dobrá. 8.Víme,že T( = 3 k=0 1 k! dk f( a[ a= 3 k=0 1 k! (( a k f( a. Potřebujemetedyspočítatonydiferenciálnívýrazy,prozjednodušeníbudemenejprvepsát h namísto a.víme,žed 0 f= f,a df[ h=( h f= ( h + h y y + h z z f= h + y h y+ z h z d 2 f[ h=( h 2 f= ( 2f h + h y y + h z z = ( h h 2 y 2 y 2 + h 2 z 2 z 2 +2h h y 2 y +2h h z 2 z +2h yh z 2 yz f = 2 f h f 2 y h 2 y+ 2 f 2 z h 2 z+2 2 f 2 y h h y +2 2 f z h h z +2 2 f yz h yh z d 3 f[ h=( h 3 f= ( 3f h + h y y + h z z = ( h h 3 3 y 3 y + h 3 3 z 3 z +3h 2 h 3 3 y 2 y +3h h 2 y 3 y 2 +3h 2 h z 3 +3h h 2 3 z z +3h 2 yh 3 2 z y 2 z +3h yh 2 z yz +6h 2 h y h 3 z 3 yz f 2 z = 3 f 3 h f y 3 h 3 y+ 3 f z 3 h 3 z+3 3 f 2 y h2 h y +3 3 f y 2 h h 2 y+3 3 f 2 z h2 h z +3 3 f z 2 h h 2 z+3 3 f y 2 z h2 yh z +3 3 f yz 2 h y h 2 z+6 3 f yz h h y h z Teď si spočítáme potřebné parciální derivace: 2 =0, y 2 =4, =2y2 + z 3, z 2 =6z, 3 f 3 = 3 f 2 y = 3 f 2 z = 3 f yz =0, y =4y, y =4y, 3 f y 2 =4, z =3z2 ; z =3z2, 3 f y 3 = 3 f y 2 z =0, yz =0, 3 f z 2 =6z, 3 f z 2 y =0, 3 f z =6. 3 Dosadímedonichbod a=(1, 1,1apakjedámedooněchvzorcůprototálnídiferenciály: d 0 f(1, 1,1[ h=f(1, 1,1=3, df(1, 1,1[ h=3h 4h y +3h z, d 2 f(1, 1,1[ h=4h 2 y+6h 2 z 8h h y +6h h z, d 3 f(1, 1,1[ h=6h 3 z+18h h 2 z+12h 2 yh z. Nakonecdosadíme h=( 1,y+1,z 1avytvořímeTaylorůvpolynom: T(,y,z=3+3( 1 4(y+1+3(z 1+2(y (z 1 2 4( 1(y+1 +3( 1(z 1+(z ( 1(z (y+1 2 (z Po transformaci dostaneme novou funkci f(s, t. akderivovánípodle sjetřebasiuvědomit,žepoprovedenítransformacesevevýrazu f(,y 7

8 proměnná svyskytujejakvtakvy,máme f((s,t,y(s,t.obecnéřetízkovépravidloříká, že musíme prozkoumat obě možnosti, jak se k s dostat. Podobně derivujeme vzhledem k t. f(,y= s s + y y s = 1 2 s + t y s 2, f(,y= t t + y 1 =0+ y t y s. b Tato otázka se dá zodpovědět dvěma možnými způsoby. 1 Obě derivace, které hledáme, jsou přítomny v oněch dříve odvozených rovnicích s = 1 2 s t s 2 y t =1 s y a my pro ně dokážeme tento systém vyřešit, dostáváme y = s t, =2 s s + 2t s t. 2Druhýpřístupfungujeobrácenímpostupuzčástia. Začnemesfunkcí fzávislouna s,ta transformujeme je v, y. Matematicky řečeno teď uvažujeme inverzní transformaci k té, která námbyladána,namísto(s,t (,ychcemejít(s,t (,y. Tosedásnadnorealizovat vyřešenímsystému = s, y= t/spro sat,dostávámevzorce s= 2, t= 2 y. Teď už pokračujeme jako předtím pomocí řetízkového pravidla. s f(s,t= s + t t = 2+ s t 2y s f(s,t= y s y + t =0+ t y t 2. Vtakovétosituacilidéčastodávajípřednostmítnapravéstranějen sat,aletosesnadnozařídí pomocí dané transformace. f=2 s s + 2t s t f= s y t. Dostali jsme stejný výsledek jako předtím. Prvnípřístupsezdásnažší,aletendruhýsebudehoditvčástic. Všimnětesinicméně,žeje závislýnanašíschopnostivyřešitonydvěrovnice =(s,t, y= y(s,tpro s,t,cožnenívždy možné. czasetumámedvěmožnostiodpovídajícípřístupůmzčástib. Jednamožnostjevzítjiž spočítanou derivaci podle y a zderivovat ji podle. Víme, že y = 2 t (všimnětesi,žejsmevzaliverzis 2,zjednodušítodalšívýpočtyateďderivujemepodle. Připomeňme, že t závisína s,t, kterézasezávisína,y. Mámetedysoučindvoufunkcí zahrnujících, proto musíme začít součinovým pravidlem. Pak aplikujeme řetízkové pravidlo na t (s,t: y = ( = y =2 t + 2[ s ( 2 t ( t = ( 2 t + 2 ( t t s + t 8 ( t (s,t

9 =2 t + 2[ st 2+ 2 f t 22y =2 t f st +23 y 2 f t 2. Řešení dokončíme dosazením za a y a dostaneme transformaci 1 2 y = s t + ( s 3 st + t s 2 f t 2. 2 Jaká je alternativa? Přístup, který je delší, ale bezpečnější(nemusíme být schopni najít ty inverzní transformace, je obdobný tomu z b1. Začneme s rovnicemi odvozenými v části a, vlastně můžeme použít jen tu druhou, t =1 s y ateďjizderivujemevzhledemksatakékt,dostanemedvěrovnice. st = 1 s 2 y +1 s t 2 =1 s y t +1 s nebolipozjednodušeníadosazeníza y zčásti1, st = 1 s 2 s t +1 s t 2 =1 s 1 y 2 s y s +1 s y y y 2 t 1 2 s +1 s y y 2 s t y 2 s 2 Tentosystémvyřešímepro 2 f y,jetamdalšíneznámáderivace,jmenovitě 2 f y,alemámedvě 2 rovnice, takže žádný problém, budeme eliminovat. Dostáváme y =2 s t +2 s 3 2 f st + t2 s 2 f t 2 Vydělením 2 dostáváme přesně totéž, co předtím. Poznamenejme,žejsmemělivelkéštěstí,žesevrovnicipro t objevila na pravé straně jen jedna parciální derivace. Obecně lze očekávat, že se v obou rovnicích v části 1 budou vyskytovat derivacepodle ay,jakjetomuvprvníznich.pakbychommuseliderivovatoběrovnicepodle satadostalibychomčtyřirovnicesečtyřmineznámýmiparciánímiderivacemi 2 f, 2 f 2 y, 2 f 2 y,pakbybylotřebatensystémvyřešit. Tentopostupjetedyopravdudelší,alejakuž a 2 f y jsme poznamenali, obecnější. Bonus:Najdeme 2 f y.začnemes =2 s +2y t. a pak(podobně jako výše počítáme y = ( 2 y s +2y =2 t y [ s =2 s 2 y + 2 f t ts y ( +2 s t +2y ( y t +2 [ 2 t +2y f s st y + 2 f t t 2 y =2 3 2 f ts +2 t +23 y 2 f t 2. Proto 1 2 y = s t + ( s 3 ts + t s 2 f t 2. Jestliže je f pěkné, tak se ty dvě smíšené derivace musejí rovnat. 9

10 10.Máme F(,y=sin(y+ 2 + y 2.Ověříme,že F(0,1=1,takžeotázkamásmysl. a F y (0,1=cos(y+2y =0,y=1 =2. Protože F y (0,1 0,podleVětyoimplicitnífunkci eistujefunkce y(definovanánanějakémokolíbodu =0taková,že y(0=1af(,y(=0. bknalezení y (můžemepoužítvětuoimplicitnífunkci,alejesnažšíprostěderivovatdanou rovnici,majenapaměti,že yjeteďfunkce.dostáváme sin(y+ 2 + y 2 =1 [sin(y( +[ 2 +[y( 2 =[1 cos(y [y+ y +2+2y y =0. Dosadímedotoho(0,1adostávámecos(0 [1+0 y (0+0+2 y (0=0,vyřešímepro y (0 adostáváme y (0= 1 2. Mámebod(0,1asměrnici y (0= 1 2,rovnicetečnyjeproto y= 1 2 ( 0+1neboli +2y=2. c Jsou dvě možnosti. Jedna je znovu derivovat rovnici( : sin(y[y+ y [y+ y +cos(y[y + y + y +2+2y y +2yy =0. Dosazením =0, y=1ay = 1 2,pakvyřešenímpro y (0dostaneme y (0= 3 4. Alternativnířešení:Vyřešímeobecně( pro y : y (= 2+cos(yy 2y + cos(y a pak zderivujeme: y (= [2+cos(yy [2y+cos(y [2+cos(yy [2y+cos(y [2y+cos(y 2 = 2 sin(y(y+ y y+cos(yy 2y + cos(y Pakdosadíme =0, y=1, y = 1 2 ajetohotovo. První řešení je evidentně výhodnější. ( + (2+cos(yy(2y sin(y(y+ y +cos(y [2y+cos(y Rovnicilzenapsatjako F(,y,z=0,kde F(,y,z=sin(z+sin(yz sin(y. aabyfunkce z(,yeistovala,potřebujeme F F z (0,1,π 0. Zde z = cos(z+ycos(yz, takže F z (0,1,π= 1 0azbytekdoděláVětaoimplicitnífunkci. b Daná rovnice definuje hladinu konstantnosti funkce F, ke které se normálový vektor najde jakogradient F. F = ( ycos(y+zcos(yz, cos(y+zcos(yz,cos(z+ycos(yz, takže n= F(0,1,π=(π 1, π, 1. Tečnárovinajedánarovnicí(π 1 π(y 1 (z π=0,cožje (π 1 πy z+2π=0. Alternativnířešení:Podívámesenatojakonaotázkunalezenítečnérovinykegrafu z= z(,y. Normálovývektorjedánjako(z,z y, 1.Parciálníderivacezískámetak,žezderivujemedanou rovnicipodle apodle ystím,žeteďje z= z(,y: cos(z[z+ z +cos(yzyz =cos(yy cos(zz y +cos(yz[z+ yz y =cos(y Dosadíme(0,1,πadostáváme z (0,1=π 1, z y (0,1= π,proto n=(π 1, π, 1jako předtím. Poznamenejme,žejsmeprozjednodušenízápisupoužiliužitečnouzkratku z = z, z y= z y. c Druhou parciální derivaci nejsnáze najdeme pomocí alternativního řešení části b. Tam jsme původnírovniciderivovalipodle,teďtenvýsledekzderivujemepodle yazískámekýženou z y. 10

11 Zasesimusímepamatovat,že z= z(,y,aleteďiz = z (,y. [ cos(z[z+ z +cos(yzyz = [ cos(yy = y y sin(zz y [z+ z +cos(z[z y + z y sin(yz[z+ yz y yz +cos(yzz +cos(yzyz y = sin(yy+cos(y. Dosadímebod(0,1,πataké z (0,1=π 1, z y (0,1= πavyřešímevýslednourovnici, dostanemetak z y (0,1=2 2π. Jeovšemtakémožnévzítrovnici,kteroujsmevčástibdostaliderivovánímpodle y,apakji zderivovat podle, dostaneme stejný výsledek. 11

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

Matematika 1 pro PEF PaE

Matematika 1 pro PEF PaE Tečny a tečné roviny 1 / 16 Matematika 1 pro PEF PaE 7. Tečny a tečné roviny Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Tečny a tečné roviny Tečny a normály grafů funkcí jedné proměnné / 16 Tečny a normály

Více

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1). III Diferenciál funkce a tečná rovina Úloha 1: Určete rovnici tečné roviny ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)) f(x, y) = 3x 3 x y + 5xy 6x + 5y + 10, a = (1, 1) Řešení Definičním oborem funkce

Více

Úvodní informace. 17. února 2018

Úvodní informace. 17. února 2018 Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní

Více

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z. II.7.* Derivace složené funkce Necht jsou dán diferencovatelné funkce z = f(,), = (u,v), = (u,v). Pak u = u + u, v = v + v. Vpočítejte derivace daných diferencovatelných funkcí. Příklad 0. Jsou dán diferencovatelné

Více

5.3. Implicitní funkce a její derivace

5.3. Implicitní funkce a její derivace Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)

Více

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u) Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené

Více

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5 Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt

Více

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z: PARCIÁLNÍ DERIVACE Jak derivovat reálné funkce více proměnných aby bylo možné tyto derivace použít podobně jako derivace funkcí jedné proměnné? Jestliže se okopíruje definice z jedné proměnné dostane se

Více

Matematická analýza III.

Matematická analýza III. 2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom

Více

1 Analytická geometrie

1 Analytická geometrie 1 Analytická geometrie 11 Přímky Necht A E 3 a v R 3 je nenulový Pak p = A + v = {X E 3 X = A + tv, t R}, je přímka procházející bodem A se směrovým vektorem v Rovnici X = A + tv, t R, říkáme bodová rovnice

Více

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) 2. Diferenciál funkce, tečná rovina. Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) df(a, h) = x (a)h + (a)h 2, h = (h, h

Více

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta. 1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.

Více

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0. Diferenciální počet příklad s výsledky ( Najděte definiční obor funkce f() = ln arcsin + ) D f = (, 0 Najděte rovnici tečny ke grafu funkce f() = 3 +, která je rovnoběžná s přímkou y = 4 4 y 4 = 0 nebo

Více

5. cvičení z Matematiky 2

5. cvičení z Matematiky 2 5. cvičení z Matematiky 2 21.-25. března 2016 5.1 Nalezněte úhel, který v bodě 1, 0, 0 svírají grafy funkcí fx, y ln x 2 + y 2 a gx, y sinxy. Úhel, který svírají grafy funkcí je dán jako úhel mezi jednotlivými

Více

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod? Implicitní funkce V následujících úlohách ukažte, že uvedená rovnice určuje v jistém okolí daného bodu [ 0, y 0 ] implicitně zadanou funkci proměnné. Spočtěte první a druhou derivaci této funkce v bodě

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018 Funkce více proměnných Extrémy Přednáška pátá 12.března 2018 Zdroje informací Diferenciální počet http://homen.vsb.cz/~kre40/esfmat2/fceviceprom.html http://www.studopory.vsb.cz/studijnimaterialy/sbirka_uloh/pdf/7.pdf

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné . Definiční obor a hladiny funkce více proměnných Nalezněte a graficky znázorněte definiční obor D funkce f = f(x, y), kde a) f(x, y) = x y, b) f(x, y) = log(xy + ), c) f(x, y) = xy, d) f(x, y) = log(x

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,

Více

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k), Definice 5.2.1. Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo má v tomto bodě totální diferenciál, jestliže je možné její přírůstek z na nějakém okolí bodu A vyjádřit jako

Více

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b,

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b, Elementární funkce Mezi elementární komplení funkce se obvykle počítají tyto funkce:. Lineární funkce Lineární funkce je funkce tvaru f(z) az + b, kde a a b jsou konečná komplení čísla. Její derivace je

Více

Parametrická rovnice přímky v rovině

Parametrická rovnice přímky v rovině Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou

Více

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ). III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce = f(x 0 + h 1, y 0 + h 2 ) f(x 0, y 0 ) f u (x 0, y 0 ), kde u = (h 1, h 2 ). ( ) = f(x 0 + h 1, y 0 ) f(x 0, y 0 ) x (x 0,

Více

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky Př. 1: Určete rovnice všech kružnic, které procházejí bodem A = * 6; 9+, mají střed na přímce p: x + 3y 18 = 0 a jejich poloměr

Více

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu 22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte

Více

Cvičení 1 Elementární funkce

Cvičení 1 Elementární funkce Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte

Více

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu Úvod Diferenciální počet více proměnných verze.3 Následující text popisuje základy diferenciálního počtu více proměnných. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na Univerzitě Hradec Králové

Více

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace

Více

Funkce dvou a více proměnných

Funkce dvou a více proměnných Funkce dvou a více proměnných. Motivace V praxi nevstačíme s funkcemi jedné proměnné, většina veličin závisí více než na jedné okolnosti, např.: obsah obdélníka: S( ) kinetická energie: Ek = = x mv ekonomika:

Více

Cvičení 1 Elementární funkce

Cvičení 1 Elementární funkce Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte

Více

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a DERIVACE 1. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ) 4. Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2 x

Více

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí 202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají

Více

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R. Řešené příklady k extrémům funkcí více proměnných 8 Určete všechny lokální extrémy funkce fx y x + arctg x + y + y x y R Řešení Funkci f si vyjádříme jako součet f + f kde f x x + arctg x x R f y y + y

Více

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

VIDEOSBÍRKA DERIVACE VIDEOSBÍRKA DERIVACE. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos 3x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ). Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y

Více

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII V úvodu analytické geometrie jsme vysvětlili, že její hlavní snahou je popsat geometrické útvary (body, vektory, přímky, kružnice,...) pomocí čísel nebo proměnných.

Více

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Diferenciální počet funkcí více proměnných Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Diferenciální počet funkcí více proměnných Doc RNDr Miroslav Doupovec, CSc Neřešené příklady Matematika II OBSAH Obsah I Diferenciální počet

Více

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie Jaroslav Horáček KAM MFF UK 2013 Co je to vektor? Šipička na tabuli? Ehm? Množina orientovaných úseček majících stejný směr. Prvek vektorového prostoru. V

Více

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z Diferenciální počet příklad Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce fx, y) = xy, která je kolmá na přímku x + = y + = 1 z Řešení: Směrový vektor dané přímky je n p =, 1, 1). Na ploše dané rovnicí

Více

13. cvičení z Matematické analýzy 2

13. cvičení z Matematické analýzy 2 . cvičení z atematické analýz 2 5. - 9. května 27. konzervativní pole, potenciál Dokažte, že následující pole jsou konzervativní a najděte jejich potenciál. i F x,, z x 2 +, 2 + x, ze z, ii F x,, z x 2

Více

1 Funkce dvou a tří proměnných

1 Funkce dvou a tří proměnných 1 Funkce dvou a tří proměnných 1.1 Pojem funkce více proměnných Definice Funkce dvou proměnných je předpis, který každému bodu z R 2 (tj. z roviny) přiřazuje jediné reálné číslo. z = f(x, y), D(f) R 2

Více

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou Typy příkladů pro I. část písemky ke zkoušce z MA II I. Diferenciální rovnice. 1. Určete obecné řešení rovnice y = y sin x.. Určete řešení rovnice y = y x splňující počáteční podmínku y(1) = 0. 3. Rovnici

Více

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

Management rekreace a sportu. 10. Derivace Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu

Více

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

VIDEOSBÍRKA DERIVACE VIDEOSBÍRKA DERIVACE. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x. Zderivuj funkci y = e sin2 (x 2 ). Zderivuj funkci y = x +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2

Více

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0. Test M-ZS- M-ZS-/ Příklad Najděte tečnu grafu funkce f x x 6 3 x, která je kolmá na přímku p :x y 3 0. Zřejmě D f R. Přímka p má směrnici, tečna na ní kolmá má proto směrnici. Protože směrnice tečny ke

Více

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s. 3.4. Výklad Předpokládejme, že v prostoru E 3 jsou dány body A, B, C neležící na jedné přímce. Těmito body prochází jediná rovina, kterou označíme ABC. Určíme vektory u = B - A, v = C - A, které jsou zřejmě

Více

14. přednáška. Přímka

14. přednáška. Přímka 14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1

Více

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015) MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015) doplněné o další úlohy 24. 2. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi (e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz

Více

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32 Matematika 1 12. přednáška MA1 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy 2 Skalární, vektorový a smíšený součin, projekce vektoru 3 Přímky a roviny 4 Vzdálenosti 5 Příčky mimoběžek 6 Zkouška;

Více

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0 Rovnice tečny a normály Geometrický význam derivace funkce f(x) v bodě x 0 : f (x 0 ) = k t k t je směrnice tečny v bodě [x 0, y 0 = f(x 0 )] Tečna je přímka t : y = k t x + q, tj y = f (x 0 ) x + q; pokud

Více

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6) 1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht

Více

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu 0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu 1 0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu Obyčejná diferenciální rovnice je rovnice, ve které se vyskytují derivace nebo diferenciály neznámé funkce

Více

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4. .. Funkce arcsin Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: Kvadratická funkce Druhá odmocnina y =, 0; ) y = - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde - - - - - - y = y = Eponenciální

Více

Derivace funkcí více proměnných

Derivace funkcí více proměnných Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,

Více

VI. Derivace složené funkce.

VI. Derivace složené funkce. VI. Derivace složené funkce. 17. Parciální derivace složené funkce Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce,

Více

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Kristýna Kuncová. Matematika B3 (5) Funkce více proměnných II Kristýna Kuncová Matematika B3 Kristýna Kuncová (5) Funkce více proměnných II 1 / 20 Parciální derivace - příklad Otázka Tabulka vpravo znázorňuje hodnoty funkce f (x, y).

Více

5. Lokální, vázané a globální extrémy

5. Lokální, vázané a globální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,

Více

Lineární algebra : Metrická geometrie

Lineární algebra : Metrická geometrie Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních

Více

Drsná matematika III 3. přednáška Funkce více proměnných: Inverzní a implicitně definovaná zobrazení, vázané extrémy

Drsná matematika III 3. přednáška Funkce více proměnných: Inverzní a implicitně definovaná zobrazení, vázané extrémy Drsná matematika III 3. přednáška Funkce více proměnných: Inverzní a implicitně definovaná zobrazení, vázané extrémy Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 10. 2011 Obsah přednášky 1 Literatura

Více

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze Asymptoty funkce 1 Asymptota bez směrnice 6 Máme dvě funkce f 1 : y a 3 f : y 3 Člověk nemusí být matematický génius, aby pochopil, že do předpisu obou funkcí lze dosadit za libovolné reálné číslo kromě

Více

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2018/19 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2018/19 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 8/9 NMgr studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ Datum zkoušky: Varianta Registrační číslo uchazeče: Příklad 3 4 5 Celkem Body Ke každému příkladu uved te

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometrie Různé metody řešení Téma: Analytická geometrie v prostoru, vektory, přímky Autor:

Více

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx. Neurčitý integrál arcsin. Integrál najdeme integrací per partes. Pomocí této metody dostaneme arcsin = arcsin 4 = arcsin + 4 + C, (,. ln + 4 ln + 9. Tento integrál lze převést substitucí ln = y na integrál

Více

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH 1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH V minulém semestru jsme studovali vlastnosti unkcí jedné nezávislé proměnné. K popisu mnoha reálných situací obvkle s jednou proměnnou nevstačíme. FUNKCE DVOU

Více

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky Rovnice přímky vypsané příklady Zdroj: Vše kromě příkladu 3.4: http://kdm.karlin.mff.cuni.cz/diplomky/jan_koncel/rovina.php?kapitola=parametrickevyjadre ni Příklady 3.5 a 3.7-1 a 3: http://kdm.karlin.mff.cuni.cz/diplomky/jan_koncel/rovina.php?kapitola=obecnarovnice

Více

Matematika 1 pro PEF PaE

Matematika 1 pro PEF PaE Derivace funkcí jedné proměnné / 9 Matematika pro PEF PaE 4. Derivace funkcí jedné proměnné Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Derivace funkcí jedné proměnné Nejjednodušší derivace 2 / 9 Derivace

Více

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x ) 6 Výklad Definice 6 Nechť je 0 vnitřním bodem definičního oboru D f funkce f ( ) Funkce proměnné d = 0 definovaná vztahem df ( 0) = f ( 0) d se nazývá diferenciál funkce f ( ) v bodě 0, jestliže platí

Více

14. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2 4. cvičení z atematické analýzy 2 8. - 2. ledna 28 4. (Greenova věta) Použijte Greenovu větu k nalezení práce síly F (x, y) (2xy 3, 4x 2 y 2 ) vykonané na částici podél křivky Γ, která je hranicí oblasti

Více

CVIČENÍ Z MATEMATIKY II

CVIČENÍ Z MATEMATIKY II VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ CVIČENÍ Z MATEMATIKY II Řešené úlohy (Učební tet pro kombinovanou formu studia) RNDr. JIŘÍ KLAŠKA, Dr. ÚSTAV MATEMATIKY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ BRNO PŘEDMLUVA Učební

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii

Více

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je Derivace funkce a jej geometrický význam Je dána funkce f) 3 6 + 9 + a naším úkolem je určit směrnici tečny v bodě [; f)] Pro libovolné lze směrnici sečny danou body [; f)] a [; f)] spočítat jako f) f)

Více

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1 Úvod Substituce ve vícenásobném integrálu verze. Následující text popisuje výpočet vícenásobných integrálů pomocí věty o substituci. ěl by sloužit především studentům předmětu ATEAT k přípravě na zkoušku.

Více

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2 PŘÍKLADY K MATEMATICE ZDENĚK ŠIBRAVA. Funkce více proměnných.. Základní pojmy funkce více proměnných. Příklad.. Určeme definiční obor funkce tří proměnných f(x, y, z) = x y + x z. Řešení: Definičním oborem

Více

Extrémy funkce dvou proměnných

Extrémy funkce dvou proměnných Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže

Více

INTEGRÁLY S PARAMETREM

INTEGRÁLY S PARAMETREM INTEGRÁLY S PARAMETREM b a V kapitole o integraci funkcí více proměnných byla potřeba funkce g(x) = f(x, y) dy proměnné x. Spojitost funkce g(x) = b a f(x, y) dy proměnné x znamená vlastně prohození limity

Více

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6 Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly

Více

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4. ..6 Funkce Arcsin Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: Kvadratická funkce Druhá odmocnina y =, 0; ) y = je číslo, jehož druhá mocnina se rovná. - - - - - - y = y = Eponenciální

Více

Uzavřené a otevřené množiny

Uzavřené a otevřené množiny Teorie: Uzavřené a otevřené množiny 2. cvičení DEFINICE Nechť M R n. Bod x M nazveme vnitřním bodem množiny M, pokud existuje r > 0 tak, že B(x, r) M. Množinu všech vnitřních bodů značíme Int M. Dále,

Více

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné Přednáška 4 Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné V několika následujících přednáškách budeme studovat zobrazení jedné reálné proměnné f : X Y, kde X R a Y R k. Protože pro každé

Více

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) max. 3 body 1 Zjistěte, zda vektor u je lineární kombinací vektorů a, b, je-li u = ( 8; 4; 3), a = ( 1; 2; 3), b = (2; 0; 1). Pokud ano, zapište tuto lineární kombinaci.

Více

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Funkce více proměnných 6 DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH Ve čtvrté kapitole jsme studovali vlastnosti funkcí jedné nezávisle proměnné K popisu mnoha reálných situací však s jednou nezávisle

Více

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 = Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu

Více

Limita a spojitost funkce

Limita a spojitost funkce Přednáška 5 Limita a spojitost funkce V této přednášce se konečně dostaneme k diferenciálnímu počtu funkce jedné reálné proměnné. Diferenciální počet se v podstatě zabývá lokálním chováním funkce v daném

Více

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika BA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika BA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík Vysoké učení technické v Brně Stavební fakulta ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE Matematika BA0 Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY Jan Šafařík Brno c 005 () Určete rovnici kručnice o poloměru

Více

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y]. Konzultace č. 6: Rovnice kružnice, poloha přímky a kružnice Literatura: Matematika pro gymnázia: Analytická geometrie, kap. 5.1 a 5. Sbírka úloh z matematiky pro SOŠ a studijní obory SOU. část, kap. 6.1

Více

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010 Derivace funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy

Více

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1 Úvod Diferenciální rovnice separace proměnných verze. Následující tet popisuje řešení diferenciálních rovnic, konkrétně metodu separace proměnných. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy 1 Extrémy funkcí - slovní úlohy Příklad 1.1. Součet dvou kladných reálných čísel je a. Určete 1. Minimální hodnotu součtu jejich n-tých mocnin.. Maximální hodnotu součinu jejich n-tých mocnin. Řešení.

Více

1 L Hospitalovo pravidlo

1 L Hospitalovo pravidlo L Hospitalovo pravidlo Věta.. Bud R R R {± }). Necht je splněna jedna z podmínek i) ii) f) g), g). Eistuje-li vlastní nebo nevlastní) f ) g ) Obdobné tvrzení platí i pro jednostranné ity., pak eistuje

Více

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74, 1. V oboru celých čísel řešte soustavu rovnic (4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74, kde (n) k značí násobek čísla k nejbližší číslu n. (P. Černek) Řešení. Z první rovnice dané soustavy plyne, že číslo

Více

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde Homogenní rovnice Uvažujme rovnici kde y = f(, y), (4) f(λ, λy) = f(, y), λ. Tato rovnice se nazývá homogenní rovnice 1. řádu. Ukážeme, že tuto rovnici lze převést substitucí na rovnici se separovanými

Více

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16 Matematika 1 3. přednáška 1 Derivace 2 Vlastnosti a použití 3. přednáška 6.10.2009) Matematika 1 1 / 16 1. zápočtový test již během 2 týdnů. Je nutné se něj registrovat přes webové rozhraní na https://amos.fsv.cvut.cz.

Více

Příklady z matematiky(pro ITS)

Příklady z matematiky(pro ITS) Příklady z matematikypro ITS) František Mošna Definiční obor: Zjistěte maimální definiční obor funkce:. f)=ln 2 8 9 ) + +2 Df= 2, ) 9, ).2 f)=ln 2 4 5 ) 36 2 Df= 6, ) 5,6.3 f)=ln 2 7 8 ) 00 2 Df= 0, 9)

Více

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1 9 přednáška 6 listopadu 007 Věta 11 Nechť f C U, kde U R m je otevřená množina, a a U je bod Pokud fa 0, nemá f v a ani neostrý lokální extrém Pokud fa = 0 a H f a je pozitivně negativně definitní, potom

Více

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx = . cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Teorie Věta 1 (Abelovo-Dirichletovo kritérium konveregnce Newtonova integrálu). Necht a R, b R a necht a < b. Necht f : [a, b) R je

Více

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou Konvenost, konkávnost, inflee 4.. Konvenost, konkávnost, inflee Definice 4... Nechť eistuje f ( ), D f. Řekneme, že funkce f ( ) je v bodě konkávní, jestliže eistuje { } O ( ) tak, že platí D : O( )\ f(

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více