Katetrizační ablace u fibrilace síní
|
|
- Silvie Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 R. Čihák Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější klinickou arytmií. Výskyt přitom stále stoupá a podle odhadů se v příštích dekádách zvýší až 2,5krát [1]. Základem léčby FS je léčba farmakologická. Ta je zaměřená na versi FS na sinusový rytmus, prevenci recidiv arytmie, kontrolu frekvence komor a prevenci tromboembolických příhod. Výsledky farmakoterapie jsou často neuspokojivé. I při nejúčinnější antiarytmické léčbě dochází u 50 % pacientů k recidivám FS během jednoho roku. Kromě toho se u části pacientů s chronickou FS (5 10 % nemocných) nedaří uspokojivá kontrola frekvence komor a hrozí riziko vzniku dysfunkce levé komory srdeční (tzv. tachykardická kardiomyopatie) [2]. Podávání antiarytmik může být navíc spojeno s rizikem nežádoucích účinků, včetně proarytmického vlivu a zhoršení prognózy. V léčbě FS se proto velmi dynamicky rozvíjejí nefarmakologické způsoby léčby, zejména pak katetrizační ablace. V současnosti lze použít řadu nefarmakologických postupů: implantace kardiostimulátoru (+ alternativní místa, způsoby stimulace) implantace síňového defibrilátoru chirurgická léčba katetrizační léčba paliativní neselektivní ablace či modifikace AV junkce kurativní perioperační ablace (obdoba operace maze) endovazální ablace ablace spouštěcí ektopie ablace ektopických ložisek či jejich izolace ablace arytmogenního substrátu lineární léze v levé (event. pravé) síni kombinovaná (hybridní) léčba, využití dvou nebo více metod léčby Paliativní ablace Dosud nejvýznamnějším pokrokem nefarmakologické léčby FS jsou katetrizační ablace. Od r se jako paliativní výkon MUDr. Robert Čihák, CSc. Roku 1982 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1985 složil atestaci I. stupně z kardiologie a v roce 1989 atestaci II. stupně z kardiologie. R se stal kandidátem lékařských věd. Poté nastoupil na Kliniku kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kde působí dosud jako kardiolog a elektrofyziolog. Je odborným asistentem na Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. Je autorem jedné monografie a na 6 dalších se podílel jako spoluautor. Klíčová slova Souhrn Fibrilace síní katetrizační ablace plicní žíly Katetrizační ablace představují jeden z řady nefarmakologických postupů léčby fibrilace síní. Od prvních paliativních výkonů, zaměřených na katetrizační přerušení atriovenózní junkce s nutností implantace kardiostimulátoru, se tato metoda vyvíjí směrem ke kurativní léčbě. Po období snah o napodobení systému chirurgických lézí k prevenci šíření mnohočetných okruhů reentry byla odhalena úloha fokálního zdroje v genezi paroxysmální formy arytmie. Tato ektopická ložiska jsou většinou lokalizována v síňové svalovině, která obklopuje plicní žíly. Po jejich radiofrekvenční ablaci ustupují i paroxysmy fibrilace síní. Problém nastává, pokud v době mapování není přítomna žádná ektopická aktivita nebo pokud je takových zdrojů několik. Dalším závažným omezením fokální ablace je riziko vzniku stenózy plicní žíly. Proto se v současnosti preferují techniky, které dovolují úplnou elektrickou izolaci plicních žil. Jejich dlouhodobá úspěšnost v odstranění arytmie může dosahovat až % při minimálním riziku stenózy plicních žil. Rostoucí zkušenosti a rychlý vývoj technologií dávají příslib brzkého zjednodušení postupu a rozšíření indikací ke kurativní katetrizační ablaci fibrilace síní. používá neselektivní ablace AV junkce, zprvu výbojem stejnosměrného proudu a od r bezpečnější radiofrekvenční (RF) energií [3,4]. Při výkonu dochází k přerušení vedení mezi síněmi a komorami. Výsledkem je, že síně mohou fibrilovat, ale komory mají pravidelný rytmus řízený kardiostimulátorem. Ten se implantuje po nebo před vlastní ablací. V případě paroxyzmální FS lze implantovat dvoudutinový kardiostimulátor, dochází však často k progresi v chronickou FS, kdy je nakonec nutná změna programace do režimu komorové stimulace. Ablace AV junkce je snadnou, rutinně používanou metodou, při které dochází ke zmírnění obtíží a zlepšení kvality života. Také dlouhodobá prognóza po výkonu je dobrá [5,6]. Výkon však neodstraní FS a přetrvává riziko embolizace s nutností prevence tromboembolismu. U některých nemocných přetrvávají obtíže z neúčinné akce síní, zejména při srdeční insuficienci. Zde je možné zvážit biventrikulární stimulaci. Nemocní jsou po neselektivní ablaci často dependentní na kardiostimulátoru. Při jeho vypnutí se většinou uplatní náhradní junkční rytmus, někdy však tento náhradní rytmus chybí. Tyto pacienty je pak třeba pečlivě sledovat. Kromě úplné ablace lze provést i modifikaci AV junkce, kdy se vedení zcela nepřeruší, ale jen zpomalí. Výkon je však nespolehlivý, a provádí se proto méně často. Kurativní ablace Ablace arytmogenního substrátu První snahy o kurativní léčbu FS byly chirurgické. Vycházely ze zjištění, že mechanismem FS jsou mnohočetné okruhy reentry v síních. Při výkonech se proto provádělo několik incizí v pravé i levé síni (tzv. operace maze) tak, aby byly okruhy reentry narušeny [7]. Kromě čistě chirurgického přístupu se tato metoda dnes rozšiřuje spíše jako tzv. perioperační ablace. Na otevřeném srdci se místo incizí vytváří lineární léze radiofrekvenční či jinou energií, a to speciálně upraveným katétrem. Výkon se obvykle omezuje jen na levou síň, která je pro udržení FS důležitější [8]. Tato perioperační ablace se provádí nejčastěji spolu s jiným kardiochirurgickým výkonem, např. náhradou chlopně či revaskularizací myokardu. Ablace prodlouží celou operaci asi o 20 minut a má vysokou úspěšnost i u chronické FS. Se Kardiologická revue 2/02 125
2 v nich často mezery (gapy). Takto nedostatečně poškozená, a tedy vodivá tkáň, dovoluje recidivy FS [10]. Zpočátku se tyto ablace prováděly jen v pravé síni, kde je vytváření lineárních lézí snadnější [11]. Ukázalo se však, že FS může probíhat i při úplné elektrické izolaci pravé síně. Větší význam pro vznik i udržení arytmie má levá síň. Přesto některá pracoviště stále výkony v pravé síni provádějí, ale výkon bývá úspěšný jen u malého počtu nemocných, spíše vysoce selektovaných (relativně organizovaná elektrická akce v laterálních oblastech síně, desorganizovaná v oblasti septa). S vývojem technologií i poznatků o mechanismech FS lze však očekávat i rychlé zlepšování výsledků lineárních ablací v levé síni. Tato oblast je v kurativní léčbě FS považována za nejdůležitější a nejperspektivnější. Obr. 1. Katetrizační ablace spouštěcí ektopie u fibrilace síní. Je znázorněno schéma plicní žíly (PŽ) a její ústí do levé síně. Je možné provést ablaci ložiska v PŽ spouštějícího ektopii [1], označeno hvezdičkou, izolaci PŽ v jejím ústí, v místě přesně zmapovaném za použití cirkulárního lasso katétru [2], nebo jen anatomickým přístupem za podpory trojrozměrného elektro anatomického mapování provést cirkulární lézi kolem ústí PŽ [3]. Obr. 2. Mapování ústí plicní žíly (PŽ) pomocí cirkulárního lasso katétru. Je znázorněn RTG obraz cirkulárního mapovacího katétru, zavedeného transseptálně do ústí levé horní PŽ (póly označeny čísly 1 10). Podél cirkulárního katétru je zaveden ablační katétr (abl). Kromě toho je zaveden diagnostický katétr z pravé síně do koronárního sinu (CS). V levém dolním rohu obrázku je detail lasso katetru. zlepšováním úspěšnosti provádějí některá pracoviště chirurgickou ablaci i jako samostatný výkon z minitorakotomie, případně i z epikardiálního přístupu [9]. Endovazální (katetrizační) vytváření lineárních lézí v síních je zatím velmi náročné a nemá uspokojivé výsledky. Provedené ablační linie nejsou většinou souvislé a jsou Ablace spouštěcí ektopie K průlomu v léčebné katetrizační ablaci FS vedlo pozorování, že paroxyzmální FS je často spouštěna ektopickou aktivitou [12]. Ta vychází většinou z oblasti plicních žil (PŽ). Svalovina síní přechází na PŽ v podobě jakýchsi rukávů, které zasahují různě daleko (několik cm), mají různou tloušťku i různé uspořádání svalových vláken. Celkově jsou tyto extenze síňové svaloviny velmi variabilní [13]. V uvedených rukávech se často nacházejí ektopická ložiska. Méně často je lze nalézt v jiných lokalizacích (ústí horní duté žíly, ústí koronárního sinu, Marshallovo ligamentum, volná stěna levé nebo pravé síně). Po ablaci ektopického fokusu pak ustupují i ataky FS. Limitací tohoto postupu je několik: chybění ektopie během mapování, a tedy nemožnost odkrytí ložiska, mnohočetnost a střídání ektopických zdrojů. Další, závažnou limitací ablace ložiska v hloubi PŽ je riziko vzniku její stenózy. Tato stenóza může být později zdrojem výrazných obtíží a její léčba je problematická. Ve snaze vyhnout se uvedeným problémům se v současnosti ustupuje od hledání, mapování a ablace ektopických ložisek. Místo toho se začaly provádět tzv. izolace plicních žil (obr. 1). Ablací v ústí PŽ se přeruší elektrické vedení mezi svalovinou PŽ a svalovinou síně. Impulzy z ektopického ložiska pak již nemohou spouštět FS. Riziko vzniku stenózy se při ablaci v ústí, které je širší než vlastní žíla, považuje za nižší než aplikace RF energie v nitru žíly. Přesnější data však chybějí, protože ke stenóze může dojít až v odstupu několika dní nebo měsíců po ablaci. Izolace PŽ se dnes provádí nejčastěji dvěma základními způsoby: elektrofyziologickým a anatomickým přístupem. Při elektrofyziologickém přístupu je pod RTG kontrolou do 126 Kardiologická revue 2/02
3 Obr. 3. Izolace plicní žíly (PŽ). V levém horním pólu je schéma transseptálního zavedení mapovacího lasso katétru do levé síně. Na záznamu intrakardiálního EKG jsou pak signály z lasso katétru označeny L (1 2) až L (9 10). V místě s nejčasnějším záznamem potenciálu PŽ (označeno šipkou) je aplikována RF energie: během ablace pak dochází k oddělení (disociaci) potenciálu PŽ od síňové aktivity (podobně jako např. při úplné AV blokádě). nástřik kontrastní látkou (tj. angiografii plicních žil). Cirkulární katétr má kolem obvodu většinou 10 pólů, ze kterých jsou snímány intrakardiální signály. V ústí PŽ jsou to jednak potenciály síně, jednak vlastní potenciály svaloviny obklopující PŽ. V místě s nejčasnější aktivitou potenciálů je pak aplikována RF energie. Svalovina žíly může vstupovat do síně jen v jednom místě. V takovém případě lze aplikací RF proudu v tomto místě PŽ úplně izolovat. Většinou je však vstupů několik a ablaci je nutné provést v několika kvadrantech (nejčastěji v horním a dolním). Vzácně je nutné aplikovat RF energii po celém obvodu ústí PŽ. Elektrická izolace PŽ se projeví úplným vymizením potenciálů PŽ po celém obvodu jejího ústí (asi 80 % případů), případně disociací mezi potenciály síně a potenciály PŽ (asi 20 % případů, obr. 3). Pokud je při výkonu sinusový rytmus, snažíme se podle ektopie pokud je během vyšetření přítomna zjistit PŽ, ze které ektopie bezprostředně vychází. Některá pracoviště provádí izolaci jen u PŽ s prokázanou ektopickou aktivitou. Výkon lze však provést také při běžící FS. Po ablaci se provádí kontrolní nástřik PŽ kontrastní látkou k vyloučení akutní stenózy. Po výkonu dostávají všichni pacienti antikoagulační léčbu po dobu 2 měsíců, při recidivách FS dlouhodobě. Dlouhodobá úspěšnost použití této metody je na špičkových pracovištích kolem 70 %, tj. bez recidiv FS a bez medikace [14]. Riziko závažných komplikací (zejména vznik tamponády, závažné stenózy PŽ) se pohybuje kolem 2 %. Až u poloviny pacientů je však nutno výkon opakovat pro recidivy FS. Ty mohou vznikat při obnoveném vedení přes původně izolované ústí PŽ nebo z nově se manifestujících ložisek mimo PŽ. Tyto recidivy arytmie jsou v současné době největší limitací popsaného výkonu. S trváním FS, zejména v případě chronické formy arytmie, je pokročilejší elektrická a strukturální remodelace síně. Tehdy je samotná izolace PŽ méně úspěšná, a bylo by vhodné ji doplnit lineární ablací k narušení substrátu (reentry okruhů) arytmie. Obr. 4. Vytváření cirkulárních lézí kolem plicních žil (PŽ). Pomocí elektroanatomického mapování je vytvořena trojrozměrná mapa levé síně (pohled shora zezadu) a ústí jednotlivých PŽ jsou znázorněna schematicky. Kolem ústí PŽ je pak aplikována RF energie (body kolem PŽ) s cílem ovlivnit spouštěcí ložiska a narušit okruhy reentry kolem PŽ. levé síně, a následně do ústí PŽ zaveden speciální cirkulární katétr (tzv. lasso, protože připomíná smyčku lasa) tak, aby ústí obkružoval (obr. 2). Do levé síně je nutno proniknout ze síně pravé po transseptální punkci, případně přes foramen ovale patens. Pro ozřejmění velikosti i lokalizace ústí PŽ je vhodné před mapováním provést Při anatomickém přístupu se pomocí elektroanatomického mapování vytváří trojrozměrná mapa levé síně se znázorněním ústí PŽ. Mapovací a současně i ablační katétr je zaveden do levé síně transseptálně. Po provedení mapy je kolem ústí všech PŽ aplikována RF energie (obr. 4). Cílem výkonu není ani tak úplná izolace všech PŽ jako ovlivnění vedení a ložisek v ústí žil a v neposlední řadě i narušení okruhů reentry v síni. Přesný mechanismus efektu není u tohoto způsobu ablace jasný. Chybí zde jasně definovaný cíl (endpoint) jako u izo- Kardiologická revue 2/02 127
4 Obr. 5. Vyšetření plicních žil magnetickou rezonancí. Po nástřiku speciální kontrastní látkou je patrna trojrozměrná rekonstrukce větvení levostranných i pravostranných PŽ a jejich vyústění do levé síně. lace PŽ pomocí lasso katétru. Úspěšnost je však vysoká, až % [15,16]. Narušení okruhů reentry, a tedy i ovlivnění substrátu arytmie by vysvětlovalo dobrý efekt také u pacientů s persistující nebo dokonce s chronickou FS. Katetrizační ablace jako součást hybridní léčby FS Kromě FS je častou arytmií flutter síní. Ten lze dnes s vysokou úspěšností (nad 90 %) léčit katetrizačně. Ablační výkon lze proto zvážit i jako metodu první volby. Ablace flutteru síní má význam také jako tzv. hybridní léčba u pacientů, kde flutter vznikl v průběhu léčby FS antiarytmiky (tj. převedením FS na flutter). Podle druhu zvoleného antiarytmika mluvíme o tzv. IC či III flutteru. Po ablaci je však třeba pokračovat v antiarytmické léčbě, která vedla k přechodu FS do flutteru síní. Jde tedy o kombinaci kauzální ablace a farmakoterapie. V klinické praxi se dále FS často střídá s flutterem síní. Samotná ablace flutteru síní pak obtíže příliš neovlivní, neboť trvá symptomatologie při recidivách FS. Řešením je zde současná ablace pro flutter a FS. V některých případech výskyt FS ovlivňuje jiná arytmie než flutter. Platí to hlavně pro syndrom preexcitace (tzv. syndrom WPW), méně i pro AV nodální reentry tachykardie nebo jiné síňové tachykardie. Pokud byla FS arytmií pouze spouštěna, ustupuje po ablaci vyvolávající arytmie. Kurativní ablace FS (izolace PŽ, lineární ablace) může mít jen částečný efekt, který se zlepší při podávání antiarytmik. V neposlední řadě lze za hybridní léčbu považovat i neselektivní ablaci AV junkce. Tehdy jde o kombinaci paliativní ablace a stimulace. Nové technologie a perspektivy katetrizační ablace u fibrilace síní Vzhledem k značnému boomu výzkumu v této oblasti lze očekávat rychlé zlepšování stávajících technologií, a to jak pro ablace zaměřené na spouštěcí faktory FS, tak pro ablace jejího arytmogenního substrátu. Mapování. Vývoj mapovacích technik je zaměřen především na identifikaci spouštěcího ložiska a také na lepší zobrazení anatomie síní, přilehlých struktur i PŽ. Pomocí trojrozměrného mapování lze získat mapu levé síně a lepší navigaci ablačního katétru (elektroanatomické mapování v magnetickém poli, CARTO systém). Toto mapování se používá při anatomické izolaci PŽ (viz výše). Jiné mapovací systémy umožní vytvářet trojrozměrné mapy síně s pomocí speciálního balónku, který se po zavedení do síně (nebo jiného srdečního oddílu) nafoukne. Systémem 64 mikroelektrod na jeho povrchu lze pak i z jednoho jediného ektopického cyklu určit, odkud ektopie vychází (bezkontaktní mapování, En site systém). To má význam zejména pro identifikaci ektopických zdrojů mimo PŽ. Navigaci katétru v levé síni zlepší např. použití intrakardiálního ultrazvuku, při němž lze sledovat nejen optimální uložení katétru v ostiu PŽ, ale také přímo vytváření ablační léze [19]. K ozřejmění lokalizace ústí PŽ a určení jejich velikosti (důležité např. pro výběr mapovacího katétru) se používá běžně angiografie PŽ kontrastní látkou. K neinvazivnímu zobrazení levé síně a ústí PŽ lze provést jícnové echokardiografické vyšetření, které zároveň vyloučí tromby v síni a oušku. Pro svou vysokou přesnost se stále více používají i další metody, jako např. fast CT nebo magnetická rezonance (obr. 5). Tyto neinvazívní (semiinvazívní) metody lze použít i pro sledování remodelace síně a zjišťování pozdního vývoje stenóz PŽ. Alternativní zdroje energie. Kromě RF energie lze k ablaci použít také jiné zdroje energie. Perspektivní je zejména kryodestrukce, kdy na rozdíl od vysoké teploty u RF ablací (nad ) jsou léze vytvářeny nízkou teplotou. Speciální katétr přivádí k tkáni stlačený N2O, který po odpaření tkáň ochladí. Při ochlazení tkáně na 30 je poškození tkáně dočasné (slouží k ověření správnosti a bezpečnosti místa ablace, tzv. freeze mapping). Při 75 je chladové poškození tkáně trvalé. Od metody lze očekávat nižší riziko komplikací, především vzniku stenózy PŽ. Před vývojem endovazálních katétrů se kryodestrukce používala řadu let perioperačně. Jako energii lze použít také intrakardiální ultrazvuk, jímž lze izolovat PŽ úzkým paprskem ultrazvuku, který cirkuluje kolem dokola o 360 [20]. Probíhají i studie s lasery a dalšími energetickými zdroji. Katétry. Kromě běžných ablačních katétrů se 4 mm koncem se k vytváření větších lézí používají katétry s 8 mm koncem nebo koncem chlazeným fyziologickým roztokem s heparinem (cool tip). Mnoho se očekává od vývoje katétrů pro vytváření lineárních lézí, které jsou nutné k ovlivnění arytmogenního substrátu. Aplikací energie do mnoha pólů v průběhu katétru lze najednou vytvářet léze dlouhé několik centimetrů, bez nutnosti pohybu katétrem. Pro správné zavedení, uložení a stabilitu katétrů v různých místech levé síně se používají speciálně tvarované zavaděče (sheathy). Některé z nich jsou ovladatelné, tj. rukojetí je možno měnit zakřivení a tvar. Stabilizaci katétru umožní také balónky, které se v ústí PŽ nafouknou a katétr zde fixují. Nekatetrizační léčba. Další vývoj léčby FS bude patrně směřovat k předcházení ablací tím, že léčba bude zasahovat do samotných mechanismů vzniku a udržení FS. Na rozdíl 128 Kardiologická revue 2/02
5 od dosavadního směru léčby charakteru downstream, tj. zaměřeného na již vzniklou FS a její důsledky, bude směr upstream cílen na její prevenci [21,22]. Studuje se možnost ovlivnění průběhu elektrické a mechanické remodelace síní, mechanických receptorů stretch i zásah do genetických faktorů FS. Indikace katetrizační ablace u fibrilace síní tady a teď Vzhledem k vysoké prevalenci FS není a v dohledné době jistě ani nebude kurativní katetrizační ablace rutinní záležitostí, vhodnou pro většinu pacientů s touto arytmií. Kromě technické i ekonomické náročnosti jsou limitací aktuální možnosti katetrizačních laboratoří v jednotlivých zemích. Kdy tedy můžeme v současné době o indikaci uvažovat? U nás představují indikaci především pacienti s paroxyzmální FS, vysoce symptomatičtí, rezistentní na konzervativní léčbu (alespoň dvěma antiarytmiky I či III skupiny) a bez výraznějšího strukturálního onemocnění srdce. V těchto případech lze očekávat nejlepší výsledky. Indikací je tedy ovlivnění symptomů. Teprve pokud se prokáže dlouhodobá účinnost a bezpečnost katetrizační léčby FS a možnosti ovlivnění morbidity a prognózy nemocných, bude možno výkon indikovat také u asymptomatické arytmie. Zatím lze u nemocných bez obtíží léčbu zvážit pouze v případě intolerance nebo kontraindikací jinak indikované antikoagulační léčby. Technicky lze ablační kurativní výkon provést i u chronické FS a u pacientů se strukturálním postižením srdce. U těchto nemocných je však vhodnější než ablace spouštěcí ektopie ablace arytmogenního substrátu, a tedy pokud podstupují jiný kardiochirurgický výkon spíše perioperační ablace. Tuto ablaci lze tedy zvážit u každého pacienta s anamnézou FS, indikovaného ke kardiochirurgickému výkonu. Chirurgická ablace jako samostatný výkon se u nás zatím neprovádí. U ostatních symptomatických pacientů lze provést jednoduchou a spolehlivou neselektivní ablaci AV junkce. Závěr S rozvojem nových technologií lze očekávat podstatné zjednodušení ablací u FS a s tím související rozšíření indikací a zvýšení počtu výkonů. Ale i v současnosti tady a teď jsou kurativní a paliativní ablace součástí širokého spektra možností léčby této nejčastější arytmie. Literatura 1. Go AS, Hylek EM, Philips KA, Chang Y et al. Prevalence of diagnosed atrial fibrillation in adults. JAMA 2001; 285: Redfield MM, Kay GN, Jenkins LS, Mianulli M, Jensen DN, Ellenbogen KA. Tachycardia related cardiopyopathy: a common cause of ventricular dysfunction in patients with atrial fibrillation. Mayo Clin Proc 2000; 75: Scheinman MM, Morady F, Hess DS. Catheter induced ablation of the atrioventricular junction to control refractory supraventricular arrhythmias. JAMA 1982; 248: Calkins H, Yong P, Miller JM, Olshansky B et al. Catheter ablation of accessory pathways, strioventricular nodal reentrant tachycardia, and the atrioventricular junction. Circulation 1999; 99: Wood MA, Brown Mahoney Ch, Kay GN, Ellenbogen KA. Clinical outcomes after ablation and pacing therapy for atrial fibrillation: a meta analysis. Circulation 2000; 101: Ozcan C, Jahangir A, Friedman PA, Patel PJ, et al. Long term survival after ablation of the atrioventricular node and implantation of permanent pacemaker in patients with atrial fibrillation. N Engl J Med 2001; 344: Cox JL, Canavan TE, Schuessler RB, Cain ME et al. The surgical treatment of atrila fibrillation, II. intraoperative e electrophysiological mapping and description of the electophysiological basis of atrial flutter and fibrillation. J Thorax Cardiovasc Surg 1991; 101: Kottkamp H, Hindricks G, Hammel D, Autsbach R et al. Intraoperative radiofrequence ablation of chronic atrial fibrillation: a left antrial curative approach by elimination of anatomic anchor reentrant circuits. J Cardiovasc Electrophysiol 1999; 10: Mazzitelli D, Park CH, Benetti FJ, Lange R. Epicardial ablation of atrial fibrillation on the beating heart without cardiopulmonary bypass. Ann Thorac Surg 2002; 73: Ernst S, Schluter M, Ouyang F, Khanedani A et al. Modification of the substrate of idiopathic human atrial fibrillation: efficacy of radiofrequency ablation using nonfluoroscopic catheter guidance. Circulation 1999; 100 (20): Haissaguerre M, Gencel L, Fischer B, Le Metayer P et al. Successful catheter ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 1994; 5: Jais P, Haissaguerre M, Shah D, Chouairi S et al. A focal source of atrial fibrillation treated by discrete radiofreguency ablation. Circulation 1997; 95: Tagawa M, Higuchi K, Chinushi M, Washizuka T et al. Myocardium extending from the left atrium onto the pulmonary veins: a comparison between subjects with and without atrial fibrillation. PACE 2001; 24: Shah DC, Haissaguerre M, Jais P, Hocini M et al. Curative catheter ablation of paroxysmal atrial fibrillation in 200 patients: strategy for presentations ranging from sustained atrial fibrillation to no arrhythmias. PACE 2001; 24: Pappone C, Rosanio S, Oreto G, Toschi M. et al. Circumferential radiofrequency ablation of pulmonary vein ostia. Circulation 2000; 102: Pappone C, Oreto G, Rosanio S, Vicedomini G et al. Atrial electroanatomic remodeling after circumferential radiofrequency pulmonary vein ablation. Circulation 2001; 104: Paydak H, Kall JG, Burke MC et al. Atrial fibrillation after radiofreguaency of atrial flutter: time to oneset determinants and clinical course. Circulation 1998; 98: Geelen P, Brugada P. Hybrid therapy for atrial fibrillation. Europ Heart J 2000; 7: Cooper JM, Epstein LM. Use of intracardiac echocardiography to guide ablation of atrial fibrillation. Circulation 2001; 104: Natale A, Pisano E, Shewchik J et al. First human experience with pulmonar vein isolation using a through the balooon circumferential ultrasound ablation system for recurrent atrial fibrillation. Circulation 2000; 102: Camm AJ. Future role of electrical therapy for atrial fibrillation: reality for all? Eur Heart J 2001; 3(Suppl.): P Peters NS, Schilling RJ, Kanagaratnam P, Markides V. Atrial fibrillation: strategies to control, combat, and cure. Lancet 2002; 359: MUDR. ROBERT ČIHÁK, DRSC. Klinika kardiologie IKEM, Praha Kardiologická revue 2/02 129
prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Katetrizační ablace srdečních arytmií prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha joka@medicon.cz www.ikem.cz Schéma katetrizační ablace
VíceFibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?
Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality
VíceFIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt
FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ Autor: Andrea Antonická Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) bývá právem označována jako kardiovaskulární epidemie. Touto nejčastější
VíceFibrilace síní. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Fibrilace síní Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Epidemiologie Prevalence 1-2% Výskyt vzrůstá s věkem >80 let prevalence 10% U nemocných se srdečním selháním 20% prevalence Přirozená
VíceFIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE
FIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE Autor: Robin Ševčík Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) dnes představuje nejčastější klinicky manifestovanou arytmii. Její prevalence
VíceKey words: atrial fibrillation, catheter ablation, intracardiac echocardiography. Interv Akut Kardiol 2006;5:
INTRAKARDIÁLNÍ ECHOKARDIOGRAFIE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ Robert Čihák, Josef Kautzner, Hanka Mlčochová, Petr Peichl, Dan Wichterle Klinika kardiologie, IKEM, Praha Úvod: Katetrizační
VíceSupraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Supraventrikulární tachyarytmie Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice Supraventrikulární tachyarytmie (=SVT) Porucha srdečního rytmu K udržení je potřeba myokardu síní Frekvence
VíceNové možnosti farmakologické léčby
Když řešením není jen ablace Nové možnosti farmakologické léčby Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Czech registry on catheter ablation 2011 Celkem Fibrilace síní (N = 1 590) Procento výkonů indication
Vícekdy tachykardií navozená kardiomyopatie
Kazuistiky Tachykardií navozená kardiomyopatie. Ménì obvyklé pøíèiny, ménì obvyklá øešení. 3 kazuistiky B. Holek, M. Fiala, J. Chovančík, M. Branny Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí
VíceSupraventrikulární tachykardie - možnosti léčby
Supraventrikulární tachykardie - možnosti léčby UDr. Petr Peichl, Ph.D. Klinika kardiologie,praha Supraventrikulární arytmie Definice: arytmie, které vznikají v srdečních síních nebo síně využívají jako
VíceKatetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu
Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06
VícePoruchy srdečního rytmu
Poruchy srdečního rytmu Chirurgická léčba poruch srdečního rytmu: Co je to arytmie? Obecně lze říci, že se jedná se o poruchu srdečního rytmu, kdy elektrické impulsy, které za normálních okolností vznikají
VíceZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FN u sv. Anny v Brně - ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční ve VVZ: 226004 Evidenční zadavatele:
VíceSTRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha
STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze
VíceNáhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence
Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,
VíceDlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?
Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Petr Peichl Klinika kardiologie IKEM Přirozený průběh FiS vs léčba ESC Guidelines 2010 Strategie léčby FiS Kontrola rytmu (rhythm control) Terapeutické postupy
VíceSupraventrikulární tachykardie
Supraventrikulární tachykardie u dětí Jiří Kobr Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni 2011 Koncept Definice Klasifikace Patofyziologie Klinické příznaky Diagnostika Akutní léčba Léčba profylaktická
VíceDiagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií. Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV
Diagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV Supraventrikulární tachykardie Většinou paroxysmální Incidence 34/ 100 000 osob/rok Sinusový
VíceHemodynamický efekt komorové tachykardie
Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce
VíceKurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII. Dan Wichterle
Kurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII Dan Wichterle 6.4.2013 Anamnéza Palpitace (charakter, četnost, intenzita, trvání) Nespecifické projevy (slabost, únava, nevýkonnost, dušnost, oprese až bolest na
VíceÚskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu
Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie
VíceSrdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty
Srdeční selhání a fibrilace síní Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty Počet nemocných s FS v USA (miliony) Fibrilace síní, SS, MS: Epidemie 21. století 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Předpokládaná
VíceRacionalizace indikace echokardiografických vyšetření
základní principy doporučené postupy u vybraných diagnóz Oddělení neinvazivní kardiologie - Klinika kardiologie IKEM Únor 2009 Jednoznačné indikace : nový pacient Kliniky kardiologie ( Kardiocentra ) (akutní
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FNUSA-ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční číslo ve VVZ: 226004 Evidenční číslo zadavatele:
VícePRAKTICKÉ ASPEKTY LÉČBY FIBRILACE SÍNÍ: NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY
PRAKTICKÉ ASPEKTY LÉČBY FIBRILACE SÍNÍ: NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY doc. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, MUDr. Petr Peichl Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha V posledních
VíceKatetrizační ablace fibrilace síní: naděje pro všechny výrazně symptomatické pacienty
Katetrizační ablace fibrilace síní: naděje pro všechny výrazně symptomatické pacienty M. Fiala, J. Chovančík, R. Neuwirth, R. Nevřalová, O. Jiravský, I. Nykl, M. Branny Klíčová slova fibrilace síní paroxyzmální
VíceInteraktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha
Interaktivní echokvíz Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha Pacientka č. 1, PLAx projekce Normální jedinec Pacientka č. 1 Jaká struktura se u pacientky č. 1
VíceLéčba arytmií v anestezii a intenzivní péči
Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Miroslav Solař I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Arytmie v anestezii Poruchy srdečního
VíceNově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu
Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu MUDr. Martin Bláha XXIV. Výroční sjezd ČKS, 17.5.2016 Brno Srdeční selhání při fibrilaci síní s rychlou odpovědí
VíceTisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012
Tisková konference k realizaci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního k centra FN Olomouc Olomouc, 9. listopadu 2012 Fakultní nemocnice Olomouc je součástí
VíceXVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM
XVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM 11. 13. listopadu, 2018 Kongresové centrum: Hotel Clarion Ostrava, Česká republika Vědecký program Konferenční sál 1 Neděle,
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol 65let - kuřačka, hypertonička, porucha glc tolerance - IM před 15 lety- bez dispenzarizace??? - v posledních 2 letech
VícePoruchy srdečního rytmu. Autor: Adam Rafaj. Výskyt
Poruchy srdečního rytmu Autor: Adam Rafaj Výskyt Poruchy srdečního rytmu (arytmie, dysrytmie) definujeme jako jakoukoliv změnu v oblasti tvorby nebo vedení srdečního vzruchu. Může se projevovat jako zpomalené,
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VíceARYTMIE. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK
ARYTMIE Ústav patologické fyziologie 1. LF UK DĚLENÍ ARYTMIÍ 1) Lokalizace - supraventrikulární - ventrikulární 2) Tepová frekvence - bradyarytmie < 60/min - tachyarytmie > 100/min 3) Elektrické děje -
VíceKardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00
Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu
VíceCT srdce Petr Kuchynka
CT srdce Petr Kuchynka II. Interní klinika-klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum 1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice Historie / současná situace
VíceDIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI
DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI MUDr. Ing. Jan Beneš Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova nemocnice
VíceÚloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM
Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou
VíceČihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc
Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc 1. Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější setrvalou poruchou srdečního rytmu (1). Její výskyt roste s věkem a prevalence
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 19: Palpitace z důvodu AV nodální re- entry tachykardie 1. Popis případu a anamnéza: 39 letá žena přivezena na příjmovou ambulanci interních klinik manželem pro palpitace spojené s presynkopálním
VíceResynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou
Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou O. Spurná, J. Hojerová, S. Dvořáková, P. Kubuš, Dětské kardiocentrum FN v Motole, Praha, 2016 Etiologie srdečního selhání dle
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 7 5 6 (elektronická (tištěná
VíceKardio IKEM na evropské špičce. Obnova a rozšíření přístrojového a softwarového vybavení Kardiocentra IKEM (IOP)
Kardio IKEM na evropské špičce Obnova a rozšíření přístrojového a softwarového vybavení Kardiocentra IKEM (IOP) 18. 11. 2013 Kardiocentrum IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc. náměstek pro léčebně preventivní
VíceLéčba. Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha
Léčba Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Farmakologická léčba Léčba fibrilace síní Léčba pacienta s fibrilací síní Kontrola rytmu Antiarytmika IA,IC,III nová antiarytmika Upstream léčba ACE-I,ARB...
VícePŘEHLEDY. Klíčová slova: radiofrekvenční ablace, supraventrikulární tachykardie.
RADIOFREKVENČNÍ KATETRIZAČNÍ ABLACE SUPRAVENTRIKULÁRNÍCH ARYTMIÍ, HISTORIE A SOUČASNOST Zdeněk Stárek, Martin Eisenberger, Libor Zaoral, Pavel Leinveber, Miroslav Novák I. interní kardio-angiologická klinika
VíceMartin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala. Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací
Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,
VíceKardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00
Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VíceKAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN
Tachykardie Komorové tachykardie Jan Šimek 2. interní klinika VFN Definice: zrychlená srdeční aktivita o frekvenci nad 100/min (Tedy QRS komplexy jsou vzdáleny 3 velké čtverce nebo méně) Klinický obraz:
VícePetr Peichl, Josef Kautzner Klinika kardiologie, IKEM
PŘEHLEDOVÉ PRÁCE VYUŽITÍ INTRAKARDIÁLNÍ ECHOKARDIOGRAFIE V ELEKTROFYZIOLOGII A INTERVENČNÍ KARDIOLOGII Petr Peichl, Josef Kautzner Klinika kardiologie, IKEM Intrakardiální echokardiografie (ICE) je novou
VíceAtestační otázky z oboru kardiologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba
VíceMUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.
MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny 18. Brněnské dny urgentní medicíny www.fnhk.cz Guidelines Česká kardiologická společnost 2007 European Society of Cardiology 2018 Definice SYNKOPA: Přechodná
VícePunkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM
Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM 11. 4. 2014 Perikardiální výpotek příčiny Mechanické: komplikace katetrizačních výkonů, trauma, poststernotomický sy Závažná celková onemocnění: celkové
VíceORIGINÁLNÍ PRÁCE ORIGINAL ARTICLES ZMĚN ĚNY OB Y OBJEMU A V JEMU A VOLTÁŽE
ZMĚNY OBJEMU A VOLTÁŽE LEVÉ SÍNĚ PO KOMPLEXNÍ ABLACI PRO PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ Martin Fiala, Jan Gorzolka, Dorota Wojnarová, Veronika Bulková, Jan Chovančík, Jaroslav Januška, Marian Branny Oddělení
VíceFokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace
Pùvodní práce Fokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc 2, R. Neuwirth 1, R. Nevřalová 1, I. Nykl 1, M. Branny 1 1 Kardiocentrum
VícePosouzení efektu kryoablace levé síně (maze procedury) u nemocných s fibrilací síní na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní
Posouzení efektu kryoablace levé síně (maze procedury) u nemocných s fibrilací síní na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní Doktorandská disertační práce MUDr. Martin Kolek Interní
VíceMORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha
MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha Proč tato samostatná otázka k atestaci? Hrubé neznalosti faktů (někdy až
VícePacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?
Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Hynek Říha Klinika anesteziologie a resuscitace, Kardiocentrum IKEM, Praha Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní
VíceNekoronární perkutánní intervence
Nekoronární perkutánní intervence Otázky ke kardiologické atestaci I Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Nekoronární perkutánní intervence Dělení (EPCI Textbook) Intervence pro
VíceMonitorování EKG po ablaci fibrilace síní
187 Monitorování EKG po ablaci fibrilace síní Jan Chovančík, Veronika Bulková, Martin Fiala Oddělení kardiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec MDT Medical Data Transfer, s.r.o., Brno Jedním z cílů katetrové
VíceÚloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM
Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče
VíceKlinika kardiologie IKEM. Autor: Dagmar Tomášová Spoluautoři: Anna Nechvílová, Enikő Szőllősová
Problematika ošetřovatelské péče u pacientky se srdečním selháním na podkladě dilatační kardiomyopatie při pozdní kardiotoxicitě doxorubicinu kazuistika Klinika kardiologie IKEM Autor: Dagmar Tomášová
VíceElektrofyziologické vyšetření
Elektrofyziologické vyšetření Miloš Táborský, Tomáš Skála 29.11.2013 Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) 1812: baron Hildprant studium medicíny v Praze Základy anatomie srdeční elektrofyziologie: Současná
VíceKomorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie
Komorové tachykardie EKG atributy tachyarytmií 0. Frekvence 1. Šířka QRS komplexu Tachykardie se štíhlými komplexy (QRS 120ms) Supraventrikulární tachykardie Supraventrikulární tachykardie Jan Šimek 2.
VícePREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU
PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU Michal Král, Roman Herzig, Daniel Šaňák, David Školoudík, Andrea Bártková, Tomáš Veverka, Lucie Šefčíková, Jana Zapletalová,
VíceIschemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.
Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice a rozdělení Komorové arytmie = poruchy srdečního rytmu vznikající ve svalovině komor v převodním systému
VíceNukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční
Nukleární kardiologie Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Zátěžové testy Fyzická zátěž farmakologická zátěž Dipyridamol Adenosin Regadenoson
VíceKonvenční léčba chronického srdečního selhání
Konvenční léčba chronického srdečního selhání Jiří Vítovec Výzvy evropské/české kardiologie a paliativní péče 2. listopadu 2018 Krajský úřad Kraje Vysočina, Kongresový sál, Žižkova 57, Jihlava Léčba
VíceSpektrum idiopatických komorových tachykardií ve specializovaném centru
228 Spektrum idiopatických komorových tachykardií ve specializovaném centru Markéta Koželuhová, Petr Peichl, Petr Hlivák, Robert Čihák, Dan Wichterle, Vladislav Vančura, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika
VícePatofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)
Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG) Při posuzování 12-ti svodového EKG hodnotíme: 3. 4. 5. 6. 7. 8. Rytmus Frekvenci Výše kmitů QRS Elektrickou osu Časové intervaly
Víceprovoz byl zahájen v r.1997
MODERNÍ POSTUPY V INTERVENČNÍ KARDIOLOGII Weislamplová Marcela Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie provoz byl zahájen v r.1997 Diagnostické výkony Terapeutické výkony ROZDĚLENÍ PACIENTŮ ELEKTIVNÍ
VíceFN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší
FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší superspecializovaná péče o pacienty se zhoubnými nádory. Na projekt modernizace
VíceROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU
V. ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU Rozdílová tabulka návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č.28a, systolický šelest, aortální stenóza D.Z., žena, 49 let Popis případu a základní anamnéza: Pacientka odeslána do poradny pro srdeční vady k echokardiografickému vyšetření pro poslechový
VíceZáklady srdeční elektrofyziologie. a katétrových ablací
M. Eisenberger, A. Bulava, M. Fiala Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací Martin Eisenberger,
VíceKomplikace katetrizační ablace srdečních arytmií
Přehledové články 135 Komplikace katetrizační ablace srdečních arytmií Bashar Aldhoon, Josef Kautzner Klinika kardiologie, IKEM Praha Katetrizační ablace se etablovala jako léčba první volby u většiny
Více1. Výkony z pravostranné minitorakotomie
Miniinvazivní výkony Minimálně invazivní výkony v kardiochirurgii V kardiochirurgii se ve většině srdečních operací používá klasického přístupu k srdci střední sternotomie (rozříznutí hrudní kosti). Kromě
VíceElektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií
Elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií Za jakým účelem se vyšetření provádí? Toto vyšetření se provádí pro poruchy srdečního rytmu (arytmie), jejichž společným
VíceFIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví
FIBRILACE SÍNÍ Hlavní autor: Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Spoluautoři: MUDr. Alan Bulava, Ph.D. Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s. MUDr. Miroslava
VíceDětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie
Dětský kardiolog na NICU Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie Echokardiografie v neonatologii Funkční echokardiografie Vrozené srdeční vady Arytmie Získané srdeční onemocnění Postnatální
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek, Jan Šimek Fyziologický srdeční rytmus II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Anatomické poznámky Vznik
VíceNovinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno
Novinky v léčbě Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno PARADIGM-HF: Design studie Randomizace n=8442 Dvojitě slepá Léčebná
VíceUniverzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Efektivita léčby chronických forem fibrilace síní katetrizační radiofrekvenční ablací, aplikací preventivních stimulačních režimů a hybridní terapií MUDr.
VíceJIŘÍ WIDIMSKÝ, JAROSLAV MALÝ A KOLEKTIV / AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE A ŽILNÍ TROMBÓZA
1 Výskyt akutní plicní embolie Jiří Widimský, Jaroslav Malý 13 2 Patogeneze žilní trombózy a plieni embolie (tromboembolie) Jaroslav Malý, Jiří Widimský 19 2.1.1 Velké chirurgické výkony, zejména ortopedické
VíceLéèba symptomatické intermitentní fibrilace síní katetrovou ablací v levé srdeèní síni. Bezprostøední a dlouhodobé výsledky u 150 pacientù
Pùvodní práce Léèba symptomatické intermitentní fibrilace síní katetrovou ablací v levé srdeèní síni. Bezprostøední a dlouhodobé výsledky u 150 pacientù M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc 2, R. Neuwirth
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po
VíceMechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová
Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích Mgr. Kamila Holdová Mechanické srdeční podpory systémy, které umožňují částečně nebo i kompletně podpořit práci srdce jako pumpy zavádí se mini-invazivní
VíceP oruchy srdečního rytmu u dětí
216 Přehledové články P oruchy srdečního rytmu u dětí MUDr. Peter Kubuš Dětské kardiocentrum, FN v Motole, Praha Článek je shrnutím základních poznatků o nejčastěji se vyskytujících arytmiích v dětském
VíceJak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov
Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov 1995 Six weeks versus six months. 40% provokovaných trombóz Schulman Six weeks versus.
VíceKardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny
Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,
VíceHypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)
Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica) Autor: Marek Hok Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie (dále jen HKMP) je poměrně častým geneticky podmíněným onemocněním primárně postihujícím
VícePŘEHLED Antiarytmické terapie
PŘEHLED Antiarytmické terapie Klinická praxe a ESC doporučení Bezpečnost a riziko léčby Speciální klinické případy Porucha automacie SA uzlu Porucha tvorby vzruchu fokální vznik signálu Porucha vedení
VíceKatetrizační ablace atrioventrikulární nodální reentry tachykardie: léčba první volby?
Katetrizační ablace atrioventrikulární nodální reentry tachykardie: léčba první volby? P. Pařízek, L. Haman Klíčová slova atrioventrikulární nodální reentry tachykardie terapie atrioventrikulární nodální
VíceDoporuèení. pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu
Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu Kapesní verze Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù
VíceAntitrombotická léčba u strukturálních intervencí. Michael Želízko
Antitrombotická léčba u strukturálních intervencí Michael Želízko 1. TAVI Antitrombotická léčba během a po TAVI: balancování mezi krvácením a trombózou Krvácivé komplikace (major 12%) z místa tepenného
Více