Posouzení efektu kryoablace levé síně (maze procedury) u nemocných s fibrilací síní na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Posouzení efektu kryoablace levé síně (maze procedury) u nemocných s fibrilací síní na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní"

Transkript

1 Posouzení efektu kryoablace levé síně (maze procedury) u nemocných s fibrilací síní na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní Doktorandská disertační práce MUDr. Martin Kolek Interní kardiologická klinika LF MU Brno Kardiochirurgické centrum FN Ostrava Školitel: doc. MUDr. Milan Kozák, Ph.D. Brno, Ostrava

2 PODĚKOVÁNÍ Doc. MUDr. Milanu Kozákovi, Ph.D. (Interní kardiologická klinika FN Brno) za odborné vedení, konzultační činnost a revizi mé práce. Prim. MUDr. Radimu Brátovi, Ph.D. (Kardiochirurgické centrum FN Ostrava) za pochopení a odbornou pomoc. Ing. Haně Tomáškové, Ph.D. (Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě) za statistické zpracování výsledků. Kolegům z Kardiochirurgického centra FN Ostrava za spolupráci při realizaci studie. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD Fibrilace síní Klasifikace Epidemiologie Prognóza Patofyziologie, mechanismus vzniku, etiologie Klinický obraz Terapie Chirurgická léčba fibrilace síní Historie maze procedury Současná chirurgická léčba fibrilace síní Indikace k chirurgické ablaci fibrilace síní Kontraindikace chirurgické ablace fibrilace síní Efektivita chirurgické ablace fibrilace síní srdeční rytmus Transportní funkce síní Hodnocení transportní funkce síní Efektivita chirurgické ablace fibrilace síní transportní funkce síní CÍL PRÁCE METODIKA Předoperační vyšetření, indikace k operaci Chirurgická technika provádění kryoablace levé síně Pooperační péče a sledování Antikoagulační terapie Antiarytmika, elektrická kardioverze, 24hodinová ambulantní monitorace EKG Pooperační sledování Statistická analýza SOUBOR NEMOCNÝCH Základní charakteristiky souboru nemocných Přehled srdečních operací 29 3

4 4.3. Sledování VÝSLEDKY Srdeční rytmus Freedom from atrial fibrillation hodinová ambulantní monitorace EKG Antiarytmická medikace Elektrická kardioverze Jiné procedury ovlivňující srdeční rytmus Trvalá kardiostimulace Predikční faktory dosažení stabilního sinusového rytmu Transportní funkce síní Transportní funkce levé síně Transportní funkce pravé síně Dynamika některých echokardiografických parametrů Predikční faktory transportní funkce levé síně Komplikace Chirurgické komplikace Embolizační komplikace Jiné pooperační komplikace Mortalita Třicetidenní mortalita Celková mortalita DISKUSE Srdeční rytmus po chirurgické ablaci fibrilace síní Transportní funkce síní po chirurgické ablaci fibrilace síní Morbidita a mortalita ZÁVĚRY SOUHRN Souhrn Abstract 75 4

5 9. SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 80 5

6 1. ÚVOD 1.1. Fibrilace síní Fibrilace síní (FS) je řazena mezi supraventrikulární arytmie a je charakterizována rychlou a zcela nekoordinovanou akcí síní. Při elektrokardiografickém (EKG) vyšetření (obr. 1) jsou patrné rychlé fibrilační vlnky (různé amplitudy a trvání). Komorová frekvence závisí na převodních vlastnostech atrioventrikulárního (AV) uzlu, stavu vegetativního nervového systému a užívané medikaci. U neléčené arytmie je zpravidla rychlá mezi /min. Obr. 1. Fibrilace síní v EKG záznamu Klasifikace Fibrilace síní může být klasifikována podle různých kritérií. V současné době jsou nejčastěji rozlišovány: první dokumentovaná epizoda, paroxyzmální, perzistující a permanentní FS. Ataka paroxyzmální FS končí spontánně, obvykle do 48 hodin, perzistující FS musí být ukončena farmakologickou nebo elektrickou kardioverzí, permanentní FS dlouhodobě přetrvává i přes opakované pokusy o kardioverzi [1-3] Epidemiologie Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie. Její prevalence v dospělé populaci se zvyšuje, dříve se udávala 0,4 %, dnes spíše 0,95 % [4, 8]. Fibrilace síní je běžnější u mužů než u žen (1,1 % oproti 0,8 %). Výskyt výrazně stoupá s věkem. U dospělých mladších 55 let ji zachytíme v 0,1 %, u osob nad 60 let je prevalence kolem 3,8 % a u jedinců starších než 80 let dosahuje 9 % [5-8]. S přibývajícím věkem jsou ataky FS frekventnější a arytmie přechází v permanentní. Avšak epidemii FS nelze vysvětlit jen stárnutím populace, vyšší výskyt byl 6

7 pozorován i po korekci na věk, pohlaví a přidružené choroby. Fibrilace síní je častější u osob se srdečním selháním, resp. její výskyt závisí na stupni srdečního selhání, narůstá přibližně od 5 % ve funkční třídě NYHA I až téměř k 50 % ve třídě NYHA IV. Fibrilace síní je nejčastěji asociována s chlopenními vadami, především mitrálními, s ischemickou chorobou srdeční, s výše uvedeným srdečním selháním a s hypertenzí. Nemocní podstupující chirurgický výkon na mitrální chlopni mají fibrilaci síní až v 50 % případů [9-12] Prognóza Přítomnost fibrilace síní je spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou nemocných. Zvýšená morbidita je dána tromboembolickými příhodami, oběhovými komplikacemi, vývojem tachyarytmické kardiomyopatie, ale také krvácivými komplikacemi v rámci nezbytné antikoagulační léčby. Mortalita nemocných s FS je přibližně 1,9x vyšší než u jedinců se sinusovým rytmem (SR) [13]. Hlavní příčinou jsou výše uvedené tromboembolické komplikace. Výskyt ischemických cévních mozkových příhod (CMP) u pacientů s fibrilací síní je cca 5 % za rok, což je 2-7x více než u pacientů se SR [14, 15]. Riziko iktu dále narůstá přítomností chlopenní vady u nemocného s FS Patofyziologie, mechanismus vzniku, etiologie Fibrilace síní je spouštěna impulzy z ektopických ložisek. Ektopické ložisko může být jen jedno, nebo je jich více, aktivita ektopických center se může střídat. Ektopické fokusy se vyskytují nejčastěji v ústí plicních žil (95 %). Vzácně je spouštěč lokalizován v oblasti ústí a průběhu koronárního sinu, ligamentum Marschalli, vyústění horní duté žíly do pravé síně, terminální kristy apod. Udržování FS zajišťuje několik reentry okruhů ve stěně levé síně. Síň se remodeluje pod vlivem ektopických impulzů, ale také v důsledku přítomnosti reentry okruhů. Nejprve, řádově v minutách, dochází k elektrické remodelaci. V průběhu dní až měsíců probíhá strukturální remodelace, jejíž součástí je fibróza stěny a dilatace síně. Reverzibilita strukturálních změn nemusí být úplná. Uvedený proces je podporován základním srdečním onemocněním. Čím je remodelace pokročilejší, tím menší je pravděpodobnost dosažení a udržení sinusového rytmu. Fibrilace síní tak přechází do 7

8 chronicity. Ektopické fokusy v plicních žilách mají význam především pro spuštění paroxyzmální FS. Reentry okruhy ve stěně síně se uplatňují při udržování perzistující a permanentní FS [16, 17]. U části nemocných s fibrilací síní nezjistíme zjevnou příčinu (30-45 % případů paroxyzmální arytmie a % permanentních fibrilací síní). Další skupinu tvoří arytmie vyvolané akutními nebo přechodnými příčinami požití alkoholu, operace srdce, plicní embolizace, hypertyreóza. Kardiální příčinu mají arytmie u hypertenze, ischemické choroby srdeční, kardiomyopatií, chlopenních vad (především mitrálních) a perikarditid. U některých nemocných je FS provokována zvýšenou sympatikotonií (vzniká v průběhu nebo krátce po fyzické zátěži), u jiných se objevuje v noci a je způsobena zvýšeným tonem vagu. Přítomnost fibrilace síní je spojena se zvýšeným rizikem tromboembolie, které je možné vysvětlit ztrátou efektivních síňových kontrakcí a následnou stagnací krve v levé síni a především v jejím oušku, s tvorbou intrakavitálních trombů Klinický obraz Fibrilace síní může být symptomatická nebo asymptomatická. Symptomy jsou závislé na frekvenci a pravidelnosti akce komor, trvání arytmie, přítomnosti srdečního onemocnění a vnímavosti konkrétního pacienta. Asymptomatických může být až 70 % atak [18]. Nejčastěji se FS projeví palpitacemi, bolestí na hrudi, dušností, únavností nebo závratěmi. Prvním projevem bývá i mozková příhoda nebo exacerbace srdečního selhání. U starších pacientů mohou být zhoršeny kognitivní funkce (jako důsledek mozkové hypoperfúze nebo při opakovaných mikroembolizacích do mozku). Nemocní s FS mají sníženou kvalitu života, určovanou především klinickými projevy a nutností trvalé antikoagulační terapie (spojeno s rizikem krvácivých komplikací a potřebou častých laboratorních kontrol) Terapie Ke každému nemocnému s FS je nutno přistupovat individuálně. Možné terapeutické postupy [1-3, 19, 20] jsou uvedeny níže: 8

9 farmakologická léčba kontrola rytmu kontrola frekvence prevence tromboembolie nefarmakologická léčba elektrická kardioverze kardiostimulace katetrizační ablace chirurgická ablace Kontrola srdečního rytmu a frekvence V rámci farmakoterapie FS se snažíme buď o kontrolu rytmu (obnovení a udržení SR) nebo o kontrolu komorové frekvence. Kontrola rytmu a kontrola frekvence jsou srovnatelné léčebné postupy. Oba přístupy byly porovnávány ve studiích PIAF [21], AFFIRM [22] a RACE [23], nebyl rozdíl v mortalitě, morbiditě nebo kvalitě života nemocných. Ve skupině s kontrolou rytmu byly častější hospitalizace a nežádoucí účinky léčby. Kontrola rytmu by tedy měla být rezervována pro symptomatické nemocné, s palpitacemi, projevy srdečního selhání, anginou pectoris atd. Ve zmíněné studii AFFIRM měli nemocní zařazení do ramene s kontrolou rytmu sinusový rytmus v 60 % případů. K dosažení farmakologické verze FS na SR a k udržení SR jsou užívána především antiarytmika tříd IC (nejčastěji propafenon) a III dle Vaughana-Williamse (obvykle amiodaron nebo sotalol), a to při zohlednění charakteru základního srdečního onemocnění a přidružených chorob. Kontroly komorové frekvence je možné docílit pomocí beta-blokátorů, kalciových antagonistů s bradykardizujícím účinkem (verapamil a diltiazem) nebo digoxinu. Za uspokojivou je přitom považována srdeční frekvence 60-80/min. v klidu a /min. při střední zátěži. Prevence tromboembolie Nezbytnou součástí léčby fibrilace síní je prevence tromboembolických příhod. Podávání antikoagulační terapie za účelem prevence tromboembolie ze srdce je indikováno před verzí 9

10 fibrilace síní na sinusový rytmus a u permanentní FS nebo při častých či dlouhotrvajících paroxyzmech FS. Trvá-li FS déle než 48 hodin nebo je doba jejího trvání nejasná, je nezbytná antikoagulační léčba 3-4 týdny před provedením kardioverze a 3-4 týdny po ní (za předpokladu přetrvávajícího SR; v této době předpokládáme obnovení hemodynamicky účinných kontrakcí síní). Alternativou k antikoagulační přípravě před verzí je provedení jícnové echokardiografie s vyloučením nitrosrdeční trombózy. Po kardioverzi i v tomto případě navazuje 3-4týdenní antikoagulační léčba. Permanentní FS a časté nebo dlouhotrvající paroxyzmy FS jsou také indikací k podávání antikoagulační, event. antiagregační terapie v rámci prevence tromboembolických příhod. Studie s antikoagulační léčbou u pacientů s FS (AFASAK, BAATAF, CAFA, SPAF I-III, SPINAF, EAFT) a jejich metaanalýzy [24-33] jasně prokázaly efekt této léčby na snížení výskytu cévních mozkových příhod a systémových embolizací. Warfarin snižoval riziko embolizačního iktu z 3-7 % za rok (kontrolní skupina) na 1-2 % za rok ve skupině léčené antikoagulací. Výskyt mozkových příhod se sumárně snížil přibližně o 62 %. To bylo provázeno jen mírným zvýšením rizika závažného krvácení 1 % za rok v kontrolní skupině versus 1,3 % v léčené skupině. Kyselina acetylsalicylová v dávce mg/den redukovala embolizační komplikace o 22 %. Lze konstatovat, že antikoagulační léčba je významně efektivnější než léčba antiagregační. Antikoagulační terapie je indikována především u nemocných s fibrilací síní a s vysokým rizikem tromboembolie. Mezi klinické ukazatele vysokého rizika patří: anamnéza cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky, věk nad 75 let, hypertenze, diabetes mellitus, ischemická choroba srdeční a chlopenní vada. Z echokardiografických parametrů je závažná především významnější dilatace síní a dysfunkce levé komory srdeční. Cílová hodnota INR se u nemocných s FS pohybuje mezi 2-3. U pacientů po operaci chlopenní vady požadujeme zpravidla INR 2,5-3,5. Elektrická kardioverze Primární úspěšnost elektrické kardioverze FS je %. Lepších výsledků lze dosáhnout po nasycení organismu antiarytmiky, která také snižují výskyt časných recidiv arytmie. Bifázické výboje jsou účinnější než monofázické, je možné použít nižší energii výboje [34, 35]. 10

11 Kardiostimulace Implantace kardiostimulátoru je nutná po neselektivní ablaci atrioventrikulární junkce při permanentní FS je indikována stimulace v režimu VVI/R, u paroxyzmální FS stimulace DDD/R. Další indikací k trvalé kardiostimulaci je FS s pomalou nebo nevyrovnanou komorovou akcí a s AV blokádou jiné etiologie, než po ablaci junkce. U sick sinus syndromu splňujícího kritéria pro implantaci kardiostimulátoru je preferována stimulace DDD/R, popř. AAI/R, protože při komorové stimulaci (VVI/R) během několika let FS přechází do chronicity. Indikační kritéria po srdeční operaci se neliší od výše uvedených, je však nutná trvalá přítomnost poruchy srdečního rytmu po dobu minimálně 10 dnů od operace [36]. Katetrizační ablace V současné době je preferována izolace (obkružující ablace) plicních žil pomocí radiofrekvenční energie, někdy doplňovaná o lineární léze v levé síni. Cílem procedury je zabránit spuštění FS extrasystolami vycházejícími z ústí plicních žil a blokovat reentry okruhy ve stěně levé síně. Navigace v průběhu výkonu je zajištěna trojrozměrnými mapovacími systémy. Indikací ke katetrizační ablaci FS je symptomatická fibrilace síní, rezistentní na antiarytmika. Sinusového rytmu bývá dosaženo u % nemocných, nižší je efektivita u chronických forem arytmie [37, 38]. U nemocných s rychlou nebo nevyrovnanou akcí komor, rezistentní na medikaci, bývá prováděna paliativní neselektivní ablace atrioventrikulární junkce, se současnou implantací kardiostimulátoru pro vzniklou AV blokádu. Chirurgická ablace Problematice chirurgické léčby fibrilace síní je věnována následující kapitola. 11

12 1.2. Chirurgická léčba fibrilace síní Snaha o zvýšení efektivity léčby FS vedla k rychlému vývoji nefarmakologických metod, mezi které je řazena i chirurgická ablace. Cílem chirurgické léčby tachyarytmií obecně je excidovat, izolovat nebo přerušit oblast myokardu, která je důležitá pro iniciaci, udržování nebo propagaci tachyarytmie, při zachování nebo dokonce zlepšení myokardiální funkce. Podstatou tzv. maze procedury (maze z angličtiny bludiště) a jejích modifikací je vytvoření lineárních lézí v síních, dnes především v levé síni, s cílem elektricky izolovat plicní žíly od levé síně a přerušit reentry okruhy v síních, resp. v levé síni. Takto je (podobně jako u katetrizační ablace) blokováno spuštění a udržení FS a je možná organizovaná elektrická depolarizace síní. Výsledkem je dosažení stabilního sinusového rytmu a obnovení transportní funkce síní a také snížení rizika tromboembolických komplikací [39] Historie maze procedury Vůdčí osobností laboratorního výzkumu a následného vývoje chirurgické techniky maze procedury byl Cox, jehož úsilí vedlo postupně k vytvoření maze III varianty [40]. Předchozí modifikace maze I a II (obr. 2 a 3) měly podstatné nedostatky, a proto nejsou používány. V případě maze I procedury vzhledem k umístění malé atriotomie před ústím horní duté žíly nebyli operovaní nemocní schopni normální chronotropní odpovědi na fyzickou nebo psychickou zátěž. Navíc bylo přerušeno nebo vážně narušeno interatriální vedení rychle vedoucím Bachmannovým svazkem, levá síň se aktivovala později než pravá, téměř současně s levou komorou, tedy v době uzávěru mitrální chlopně. U maze II procedury byla síňová septotomie prováděna uprostřed mediální části vyústění horní duté žíly, výkon byl technicky velmi obtížný. Proto byla modifikována. Vznikla maze III procedura (obr. 4), u které se síňová septotomie provádí za místem vyústění horní duté žíly. Tato modifikace se ve své době stala chirurgickou technikou volby pro léčbu na farmakoterapii refrakterní fibrilace a flutteru síní [41]. 12

13 Obr. 2. Lokalizace incizí u maze I procedury, šipky ukazují směr propagace elektrického impulzu ze sinusového uzlu po provedení procedury. Obrázek vlevo dole dorzální pohled na obě síně, obrázek vlevo nahoře síně byly rozděleny na dvě poloviny a přední polovina překlopena vzhůru, obrázek vpravo pohled na síňové septum (zprava) po odstranění volné stěny pravé síně (obrázky 2-4 převzaty z Cox, J.L., Schuessler, R.B., Lappas, D.G. et al.: An 8 1/2-year clinical experience with surgery for atrial fibrillation. Ann Surg., 1996, 224, s ; discussion ) Obr. 3. Lokalizace incizí u maze II procedury 13

14 Obr. 4. Lokalizace incizí u maze III procedury Současná chirurgická léčba fibrilace síní Většina dříve prováděných incizí stěny síní je dnes nahrazena lineárními lézemi pomocí různých instrumentarií, která využívají alternativní zdroje energie, jako je kryoenergie, radiofrekvenční energie, mikrovlny, fokusovaný ultrazvuk nebo laser. Snahou je vytvořit transmurální léze, které se zhojí jizvou dobře ohraničenou od okolní tkáně (obr. 5). Byla vyvinuta řada modifikací původní procedury. Ablační linie jsou prováděny často jen v levé síni, a to endokardiálně, epikardiálně nebo kombinovaně. Obr. 5. Histologický obraz po provedení ablace pomocí kryoenergie fibrózní tkáň dobře ohraničená od okolního myokardu 14

15 Indikace k chirurgické ablaci fibrilace síní Chirurgická ablace FS je zpravidla součástí kardiochirurgického výkonu, který má primárně jinou indikaci (operace chlopenní vady, revaskularizace atd.), proto je označována také jako perioperační ablace. Samostatně bývá v současné době realizována ojediněle. Výjimkou jsou torakoskopicky prováděné ablační procedury (jakožto minimálně invazivní chirurgické výkony). U nemocných s permanentní fibrilací síní je nutno o perioperační ablaci FS uvažovat prakticky u všech nemocných. Její realizace znamená prodloužení výkonu o cca 20 minut, ale není spojena s významnějším zvýšením morbidity či mortality. Indikací je také symptomatická paroxyzmální FS refrakterní na farmakoterapii. Pacienti s paroxyzmální fibrilací síní jsou obvykle více symptomatičtí než pacienti s chronickou formou arytmie Kontraindikace chirurgické ablace fibrilace síní Neexistují absolutní kontraindikace perioperační ablace FS. U nemocných s předoperačně známým sick sinus syndromem je vyšší pravděpodobnost nutnosti implantace kardiostimulátoru po operaci. Relativní kontraindikací je výrazně zvýšené operační riziko u některých nemocných, u nichž se snažíme o co nejkratší kardiochirurgický výkon Efektivita chirurgické ablace fibrilace síní srdeční rytmus Chirurgickou ablaci lze aktuálně považovat za jednu z nejefektivnějších používaných metod léčby fibrilace síní, zejména její chronické formy. U nemocných s paroxyzmální FS je dosahováno dlouhodobě se udržujícího sinusového rytmu ve více než % a u permanentní FS v % případů [40, 42-51]. 15

16 1.3. Transportní funkce síní Efektivní systola síní se za klidových podmínek podílí zhruba 20 % na enddiastolické náplni komor. U fibrilace síní tento příspěvek chybí. Dle Frankova-Starlingova zákona znamená větší náplň komory na konci diastoly (až do určité hodnoty) zvýšení tepového a minutového srdečního výdeje. To je patrné zejména u nemocných s dysfunkcí komory, u kterých je síňový příspěvek k plnění komory při sinusovém rytmu zvláště výhodný z hemodynamického hlediska. Jak již bylo zmíněno výše, cílem léčby fibrilace síní je nejen dosažení a dlouhodobé udržení sinusového rytmu, ale také obnovení a zachování efektivní mechanické funkce srdečních síní. Stabilní sinusový rytmus a účinné síňové kontrakce s sebou přinášejí mimo jiné snížení rizika tromboembolických komplikací [39, 45, 52]. Je známo, že po úspěšné elektrické kardioverzi fibrilace síní dochází u části nemocných s odstupem řádově několika týdnů k obnovení hemodynamicky účinných kontrakcí síní, a to v závislosti na pokročilosti jejich elektrické a především strukturální remodelace (dané dilatací síně a fibrózou její stěny). Analogický efekt má provedení chirurgické ablace srdečních síní, resp. levé síně Hodnocení transportní funkce síní Mechanická funkce síní bývá hodnocena obvykle pomocí echokardiografie. Lze aplikovat několik ověřených postupů. Nejčastěji je užíváno pulzně-dopplerovské vyšetření transmitrálního a transtrikuspidálního průtoku. U pacientů se sinusovým rytmem je ekvivalentem síňové kontrakce přítomnost vlny A spektrální dopplerovské křivky (A = vrcholová rychlost plnění levé nebo pravé komory při síňovém stahu). Amplituda vlny A odrážející hemodynamicky účinnou kontrakci síně není stanovena, resp. v jednotlivých studiích byla určena arbitrárně. Za účinnou kontrakci levé síně je zpravidla považována vlna A 25 cm/s, efektivní kontrakci pravé síně je možno definovat jako A 10 cm/s. Opakované měření vlny A umožňuje (s určitým omezením) posuzovat změny kontraktilní síňové funkce v čase. Jinou možností, jak sledovat dynamiku transportní funkce síní nebo porovnávat její intenzitu, je stanovení poměru E/A (nebo A/E) diastolického průtoku mitrální a trikuspidální chlopní (E = vrcholová rychlost plnění levé nebo pravé komory v časné diastole) (obr. 6). 16

17 Obr. 6. Transmitrální průtok pulzně-dopplerovská echokardiografie (E vrcholová rychlost plnění levé komory v časné diastole, A vrcholová rychlost plnění levé komory při síňovém stahu) Tzv. atrial filling fraction je poměr mezi časově-rychlostními integrály vlny A a celkového diastolického průtoku mitrálním nebo trikuspidálním ústím; takto je hodnocena intenzita síňových kontrakcí. Někteří autoři měřili plochu síně v diastole a v systole a kalkulovali poměr obou ploch tzv. fractional area change = [(maximální area minimální area)/maximální area] x 100, jiní hodnotili systolicko-diastolické změny objemu síní. Naposled jmenované metody jsou zatíženy o něco vyšší intra- a interindividuální variabilitou. Pulzně-dopplerovské vyšetření výtokové rychlosti kontrakce ouška levé síně pomocí jícnové echokardiografie (jako další metoda posuzující mechanickou levosíňovou funkci) zpravidla není po chirurgické ablaci FS proveditelné, protože ouško levé síně bylo resekováno nebo podvázáno v rámci vlastní procedury (zákrok na oušku levé síně nebývá prováděn jen vzácně). Pulzní tkáňový Doppler (mitrální nebo trikuspidální anulus) bývá v této indikaci používán sporadicky. Teoreticky by bylo možné posoudit kontrakce síní i pomocí trojrozměrné echokardiografie. Také magnetická rezonance byla použita k hodnocení transportní funkce levé i pravé síně. Podobně jako echokardiografické vyšetření umožňuje identifikovat vlny E a A transmitrálního a transtrikuspidálního diastolického průtoku, měřit enddiastolický a endsystolický objem, stroke volum a ejekční frakci levé a pravé síně [53, 54]. 17

18 Efektivita chirurgické ablace fibrilace síní transportní funkce síní Hodnotíme-li efekt chirurgické ablace FS z pohledu zachování či obnovení transportní funkce síní, nalézáme data vycházející převážně z malých studií. K posuzování mechanické funkce síní byla užívána převážně echokardiografie (viz výše). Efektivní kontrakce levé síně při použití různých chirurgických technik ablace a různých alternativních zdrojů energie (klasická cut and sew maze procedura, ablace pomocí kryoenergie, radiofrekvenční energie apod.) byly přítomny v poměrně širokém rozmezí %, účinné pravosíňové kontrakce byly detekovány u % nemocných [43, 44, 53, 55-61]. V obou případech byly hodnoty vztaženy k počtu pacientů se stabilním SR. 18

19 2. CÍL PRÁCE Cílem této prospektivní práce je na podkladě 2letého sledování souboru pacientů posoudit efekt chirurgické ablace fibrilace síní pomocí kryoenergie (realizované jako součást sdruženého kardiochirurgického výkonu) na dosažení a udržení sinusového rytmu a transportní funkci síní. Perioperační ablace pro fibrilaci síní byla prováděna na bázi jednotných indikačních kritérií, užívána byla identická varianta procedury a předem daný protokol perioperačního a pooperačního sledování. Analýza získaných dat si klade za cíl zodpovědět následující otázky: 1. Jaký byl srdeční rytmus v perioperačním a pooperačním období, tj. procentuální podíl sinusového rytmu, resp. procento recidiv fibrilace síní a jiných supraventrikulárních tachydysrytmií, a podíl pacientů s trvalým sinusovým rytmem (parametr freedom from artial fibrillation )? 2. Jaký byl záchyt asymptomatických recidiv fibrilace síní (nebo jiných supraventrikulárních tachyarytmií) při opakované 24hodinové ambulantní monitoraci EKG? 3. Jaká byla farmakoterapie (antiarytmická medikace) nemocných po chirurgické ablaci fibrilace síní? 4. Jaký byl podíl a efektivita kardioverzí v případě recidivy arytmie? 5. Jaká byla potřeba implantace kardiostimulátoru v pooperačním období? 6. V jakém procentu byla po chirurgické ablaci pro fibrilaci síní detekována transportní funkce levé a pravé síně, jaký byl její vývoj v čase? Jaká byla dynamika vybraných echokardiografických parametrů? 19

20 7. Jaké jsou predikční faktory úspěchu, resp. neúspěchu perioperační ablace levé síně pro fibrilaci síní faktory predikující srdeční rytmus a přítomnost transportní funkce levé síně v pooperačním období? 8. Jaký byl výskyt perioperačních a pooperačních komplikací (obecně, zejména pak tromboembolických příhod)? 9. Jaká byla třicetidenní a celková mortalita nemocných? Výsledky jsou předkládány s vědomím různorodosti souboru, který obsahuje nemocné s různými základními diagnózami a charakterem primární srdeční operace. Nicméně sledovaný soubor je reprezentativní a umožňuje provedení statistické analýzy. 20

21 3. METODIKA 3.1. Předoperační vyšetření, indikace k operaci Pacienti absolvovali komplexní kardiologické vyšetření, které definovalo základní organické srdeční onemocnění. Výstupem tohoto vyšetření byla indikace ke kardiochirurgickému výkonu, tj. rozsah výkonu a jeho časování. Panel standardně (nebo cíleně) realizovaných vyšetření zahrnoval: anamnézu a fyzikální vyšetření EKG RTG snímek hrudníku echokardiografické vyšetření srdeční katetrizace selektivní koronarografie, event. pravostranná katetrizace (v indikovaných případech) vyšetření dechových funkcí sonografie mozkových tepen, event. neurologické vyšetření vyloučení fokálního infektu před operací chlopenní vady stomatologické vyšetření (včetně panoramatického RTG snímku), otorinolaryngologické vyšetření (včetně RTG paranazálních dutin), urologické vyšetření, gynekologické vyšetření (u žen) selektivně další konziliární předoperační vyšetření hematologické, nefrologické atd. Při echokardiografickém vyšetření byly změřeny výchozí parametry, jejichž změny byly dále sledovány v pooperačním období velikost levé síně, enddiastolický a endsystolický rozměr levé komory (parasternální dlouhá osa levé komory), ejekční frakce levé komory (planimetricky dle Simpsona), závažnost mitrální a trikuspidální regurgitace (semikvantitativně, čtyřstupňová škála). Ze zdravotnické dokumentace nebo alespoň anamnesticky byl zjištěn typ fibrilace síní (paroxyzmální, perzistující nebo permanentní), v případě permanentní FS navíc ještě její trvání. 21

22 Provedení chirurgické ablace fibrilace síní jako součást sdruženého kardiochirurgického výkonu bylo indikováno u nemocných s permanentní FS, s FS perzistující v době operace a se symptomatickou paroxyzmální nebo perzistující FS v anamnéze. Za kontraindikaci jsme považovali výrazně zvýšené operační riziko základní operace Chirurgická technika provádění kryoablace levé síně Klasická cut and sew maze procedura, jejímž autorem je Cox [40], spočívala v provedení vícečetných incizí stěny levé i pravé síně a jejich následné sutuře, se zhojením jizevnatou tkání. Lineární jizvy elektricky izolovaly plicní žíly od levé síně a blokovaly síňové dráhy a okruhy, uplatňující se při vedení a udržování arytmie. Jak již bylo uvedeno, v současné době bývá obvykle prováděna pouze ablace levé síně (popř. doplněná o ablaci kavotrikuspidálního isthmu) pomocí instrumentarií, která využívají alternativní zdroje energie. Vývoj nových modifikací procedury a nových instrumentarií byl motivován snahou o snížení rizika perioperačních a časných pooperačních komplikací původní maze procedury, při zachování nebo zlepšení její efektivity. Základní princip procedury zůstal nezměněn. Na našem pracovišti je k vytváření lineárních lézí v levé síni užívána flexibilní kryosonda (SurgiFrost, CryoCath/Endocare Inc.) (obr. 7), jejíž argonový chladící systém umožňuje dosáhnout teploty -160 C. Obr. 7. Kardiochirurgická kryoablační sonda SurgiFrost 22

23 Léze jsou realizovány epikardiálně nebo endokavitálně. Pokud není otevírána levá síň, pak jsou kryoléze prováděny epikardiálně (s výjimkou linie od báze ouška levé síně po ústí levostranných plicních žil, kde je upřednostňován endokavitální přístup po resekci ouška levé síně). Je-li otevírána levá síň (při výkonech na mitrální chlopni), je preferováno endokavitální provedení lézí. Vlastní procedura (obr. 8) zahrnuje: provedení cirkulární léze kolem vyústění levostranných plicních žil, resekci ouška levé síně, endokavitální kryoablaci od báze ouška po ústí levostranných plicních žil, suturu báze ouška; dále je provedena léze cirkulárně kolem ústí pravostranných plicních žil (pokud je otevírána levá síň, je ventrální obvod této léze tvořen incizí levé síně); následují kryoléze na zadní stěně levé síně spojující levostranné a pravostranné plicní žíly a léze od anulu mitrální chlopně k ústí levostranných plicních žil. Obr. 8. Schéma kryoablace levé síně 3.3. Pooperační péče a sledování Antikoagulační terapie Všichni pacienti, kteří podstoupili výkon na chlopni, byli po operaci nastaveni na antikoagulační léčbu kumarinovými preparáty (warfarin). Antikoagulační terapie byla také 23

24 zavedena u nemocných po samostatné chirurgické revaskularizaci s předoperačně přítomnou permanentní FS, u nemocných po izolované revaskularizaci s perzistující FS trvající v okamžiku operace déle než 48 hodin nebo s FS pooperačně vzniklou a trvající déle než 48 hodin. Terapeutické hladiny INR byly definovány takto: INR 2,5-3,5 po náhradě chlopně, INR 2,5-3 po plastice mitrální nebo trikuspidální chlopně, INR 2-3 u nemocných s FS, bez výkonu na chlopni. Doba podávání antikoagulační léčby se řídila následujícími kritérii. Z pohledu základní srdeční operace pacienti po plastice chlopně a po náhradě chlopně bioprotézou jsou standardně léčeni warfarinem 3 měsíce, tudíž antikoagulace byla u těchto nemocných ponechána minimálně po dobu 3 měsíců od operace. Pacienti s mechanickou chlopenní protézou jsou antikoagulováni trvale. Antikoagulační terapie je vyžadována 3-4 týdny od kardioverze na sinusový rytmus, resp. předpokladem vysazení warfarinu je stabilní sinusový rytmus bez dokumentované recidivy FS nebo jiné supraventrikulární tachydysrytmie v posledních 3-4 týdnech. Jako další podmínku vysazení warfarinu jsme stanovili echokardiografický průkaz efektivní mechanické funkce levé síně, přičemž první echokardiografická kontrola byla dle protokolu uskutečněna za 3 měsíce po operaci Antiarytmika, elektrická kardioverze, 24hodinová ambulantní monitorace EKG Antiarytmickou medikaci po operaci obdrželi všichni pacienti, u kterých byla provedena kryoablace levé síně z indikace perzistující nebo permanentní fibrilace síní, a dále všichni nemocní s pooperační recidivou fibrilace síní (nebo jiné supraventrikulární tachyarytmie). Lékem volby byl amiodaron, jiná antiarytmika byla podávána při jeho kontraindikaci nebo nežádoucích účincích. Nasycovací dávka amiodaronu byla sumárně 10 gramů. Při stabilním sinusovém rytmu ověřeném 24hodinovou ambulantní monitorací EKG byl amiodaron vysazen po 6 měsících od operace. Holterovské monitorace EKG byly opakovány v půlročních intervalech. Záchyt symptomatické nebo asymptomatické recidivy FS nebo jiné supraventrikulární tachyarytmie byl posuzován individuálně; v případě rozhodnutí o kontrole rytmu byl indikací k opětovnému nasazení antiarytmické léčby (pokud nebyla aktuálně zavedena), event. k warfarinizaci a k elektrické kardioverzi. Za účelem elektrické verze fibrilace síní pacienti absolvovali jednodenní hospitalizaci. Standardně byly aplikovány synchronizované bifázické 24

25 výboje. Verze byla považována za úspěšnou, jestliže byl pacient dimitován se stabilním sinusovým rytmem Pooperační sledování V časném pooperačním období (v průběhu hospitalizace) jsme sledovali výskyt recidiv supraventrikulárních tachyarytmií, způsob jejich řešení (farmakologická nebo elektrická verze), procento indikací k trvalé kardiostimulaci a komplikace. Pacienti absolvovali klinické a echokardiografické kontroly s odstupem 1 (při této kontrole nebyla prováděna echokardiografie a arytmický Holter), 3,5, 6, 12, 18 a 24 měsíců od operace. Původně plánovanou kontrolu po 3 měsících od operace se u malé části nemocných nepodařilo zajistit z důvodu probíhající lázeňské léčby, takže proběhla nejpozději do konce 4. měsíce (proto odstup 3,5 měsíce). Součástí klinické kontroly bylo posouzení srdečního rytmu (aktuálního, v mezidobí mezi kontrolami a při 24hodinové ambulantní monitoraci EKG), zhodnocení a popř. modifikace medikace, rozhodnutí o případné elektrické kardioverzi a evidence potřeby implantace kardiostimulátoru a výskytu komplikací, zejména embolizačních. Za účelem stanovení ukazatele freedom from atrial fibrillation byla použita dvojí metodika. Nejprve byla provedena podrobná analýza vývoje srdečního rytmu u jednotlivých nemocných, zahrnuty byly všechny dokumentované recidivy FS (a ostatních supraventrikulárních tachydysrytmií typický a atypický flutter síní, supraventrikulární tachykardie všech typů), včetně atak v mezidobí mezi jednotlivými plánovanými kontrolami a paroxyzmů zachycených při 24hodinové ambulantní monitoraci EKG, se spontánní, farmakologickou nebo elektrickou verzí na SR. Trvání ataky FS muselo být delší než 30 sekund nebo byla FS nejasného stáří. V písemnictví bývá preferován jiný způsob kalkulace uvedeného parametru hodnocen je pouze srdeční rytmus v okamžiku plánované ambulantní kontroly. Transportní funkce levé a pravé síně byla hodnocena pomocí echokardiografie pulznědopplerovským vyšetřením diastolického transmitrálního a transtrikuspidálního průtoku (apikální čtyřdutinová projekce, umístění vzorkovacího objemu mezi okraje mitrálních, resp. trikuspidálních cípů). Jak již bylo zmíněno, kontrakci síně (u jedinců se SR) odpovídá vlna A spektrální dopplerovské křivky (tj. vrcholová rychlost plnění komory při síňovém stahu). Za hemodynamicky účinnou kontrakci levé, resp. pravé síně jsme pokládali vrcholovou rychlost 25

26 vlny A 25 cm/s, resp. A 10 cm/s. Obě hodnoty byly stanoveny arbitrárně. Uvedenou metodiku hodnocení transportní funkce síní jsme zvolili pro její jednoduchost a možnost opakovaného použití v běžné klinické praxi při rutinních echokardiografických kontrolách. Dále byl u pacientů se SR při jednotlivých kontrolách vypočten poměr E/A transmitrálního a transtrikuspidálního průtoku jako průměr ze 3 stahů (E vrcholová rychlost plnění komory v časné diastole). Sledovali jsme dynamiku velikosti levé síně, enddiastolického a endsystolického diametru levé komory (měřeno 2D způsobem v parasternální dlouhé ose levé komory). Analogicky byl monitorován vývoj systolické funkce levé komory v čase, ejekční frakce byla stanovována planimetricky dle Simpsona. Závažnost mitrální a trikuspidální regurgitace byla hodnocena pouze semikvantitativně (čtyřstupňová škála). Echokardiografická vyšetření byla provedena ve většině případů jedním kardiologem, na přístroji Hewlett Packard Sonos Na podkladě získaných údajů jsme se pokusili stanovit klinické a echokardiografické prediktory stabilního sinusového rytmu a transportní funkce levé síně po provedení perioperační ablace FS. Byla sledována třicetidenní a celková mortalita souboru a jejich příčiny. Analyzovaná data byla porovnána s dostupnými literárními údaji. Pro srovnání byla snaha nalézt reprezentativní soubory s dostatečným počtem zařazených pacientů Statistická analýza Pro popis souboru byly použity základní statistické charakteristiky (aritmetický průměr, medián, rozpětí, směrodatná odchylka, absolutní a relativní četnosti). Pro analýzu základních parametrů u podskupin paroxyzmální + perzistující versus permanentní FS byly užity v závislosti na typu parametrů následující statistické testy - χ 2 test, dvouvýběrový t-test a neparametrický dvouvýběrový Wilcoxnův test. Porovnání výskytu sinusového rytmu a transportní funkce síní u podskupin paroxyzmální + perzistující oproti permanentní FS bylo provedeno χ 2 testem a Fisherovým exaktním testem. Určení freedom from atrial fibrillation a freedom from stroke bylo provedeno Kaplanovou-Meierovou analýzou, pro srovnání křivek byl použit log-rank test. Pro stanovení prediktorů dosažení sinusového rytmu a prediktorů transportní funkce levé síně byl použit neparametrický dvouvýběrový Wilcoxnův test, χ 2 test, Fisherův exaktní test a dvouvýběrový t-test. Hodnocení vývoje echokardiografických parametrů bylo provedeno analýzou rozptylu (ANOVA) a následně 26

27 Bonferroniho testem, vztah těchto parametrů u podskupin paroxyzmální + perzistující oproti permanentní FS při jednotlivých kontrolách byl testován dvouvýběrovým t-testem. Všechny statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Statistická analýza byla provedena programem Stata v. 9 [62]. 27

28 4. SOUBOR NEMOCNÝCH 4.1. Základní charakteristiky souboru nemocných V období od ledna 2005 do září 2006 podstoupilo chirurgickou ablaci fibrilace síní s využitím kryoenergie jako součást kombinovaného kardiochirurgického výkonu 100 po sobě jdoucích nemocných. Základní charakteristiky souboru s rozdělením na podskupinu paroxyzmální + perzistující a permanentní FS uvádí tabulka 1. Tab. 1. Charakteristiky souboru FS celkem paroxyzmální + perzistující FS permanentní FS počet (n, %) 100 (100 %) 46 (46 %) 54 (54 %) p ženy (%) 41 41,3 40,7 NS věk (roky, průměr, SD, rozmezí) velikost LS (mm, průměr, SD, rozmezí) velikost LK enddiastola (mm, průměr, SD, rozmezí) velikost LK endsystola (mm, průměr, SD, rozmezí) ejekční frakce LK (%, průměr, SD, rozmezí) mitrální stenóza (n, %) mitrální regurgitace (průměrná závažnost*, SD, rozmezí) trikuspidální regurgitace (průměrná závažnost*, SD, rozmezí) LS - levá síň, LK - levá komora srdeční 67,6 ± 7,2 (50 82) 49,2 ± 6,6 (38 80) 54,2 ± 7,3 (38 74) 40,0 ± 8,0 (21 62) 49,1 ± 11,3 (22,5 78) 67,9 ± 7,3 (50 82) 46,7 ± 5,3 (38 60) 53,9 ± 6,9 (38 67) 39,5 ± 8,3 (21 58) 50,0 ± 12,9 (25 78) 67,4 ± 7,2 (52 82) 51,4 ± 6,8 (42 80) 54,4 ± 7,7 (39 74) 40,5 ± 7,8 (25 62) 48,2 ± 9,8 (22,5 70) NS <0,001 NS NS NS 12 (12 %) 4 (8,7 %) 8 (14,8 %) NS 2,6 ± 1,1 (0 4) 1,9 ± 1,0 (0 4) * hodnocení závažnosti regurgitace čtyřstupňová škála 2,4 ± 1,2 (0 4) 1,5 ± 1,1 (0 4) 2,7 ± 1,1 (0 4) 2,3 ± 0,9 (1 4) NS <0,001 Věkový průměr nemocných byl 67,6 roků (rozpětí roků), nebyl rozdíl v průměrném věku mezi muži a ženami. Početně mírně převažovali muži nad ženami (59 mužů, 41 žen). Čtyřicet šest pacientů (46 %) mělo paroxyzmální nebo perzistující FS a 54 (54 %) permanentní FS před operací. Nemocní s permanentní FS měli ve srovnání s pacienty s paroxyzmální nebo perzistující FS významně větší levou síň (51,4 ± 6,8 mm versus 46,7 ± 5,3 28

29 mm, p<0,001) a závažnější trikuspidální regurgitaci (2,3/4 st. versus 1,5/4 st., p<0,001), nesignifikantně častější byla mitrální stenóza. Trvání permanentní FS před operací ukazuje tabulka 2. U 21 pacientů (38,9 %) měla permanentní FS trvání do 5 let, oproti tomu u 11 (20,4 %) nemocných byla FS dokumentována po dobu delší než 10 let. Tab. 2. Trvání permanentní FS před operací n % 1-5 let 21 38, let 11 20,4 > 10 let 11 20,4 nezjištěno 11 20,4 celkem ,0 Sedm nemocných (7 %) mělo již v minulosti implantovaný kardiostimulátor (4x dvoudutinový, 3x jednodutinový VVI/R). Jeden pacient (1 %) byl nositelem implantabilního kardioverteru defibrilátoru (ICD) Přehled srdečních operací Spektrum chirurgických výkonů prezentují tabulky 3 a 4. Všichni nemocní podstoupili kryoablaci levé síně. Pokud jde o výkony na mitrální chlopni, plastika mitrální chlopně byla u 5 nemocných provedena samostatně, u 47 jako součást kombinovaného výkonu. Podobně izolovaná náhrada mitrální chlopně mechanickou nebo biologickou protézou byla realizována u 6 nemocných a u zbylých 16 pacientů pak v rámci sdruženého výkonu. U nemocných s permanentní FS byla oproti pacientům s paroxyzmální a perzistující FS častější (nesignifikantně) chirurgie mitrální chlopně (p=0,07) a méně četné izolované chirurgické revaskularizace myokardu (také nesignifikantně, p=0,08); nevýznamně častější byly i kombinované výkony (chlopeň + revaskularizace). Z tabulky 3 je patrné, že řada nemocných podstoupila poměrně náročné kombinované výkony. 29

30 Tab. 3. Spektrum výkonů Procedura n MVP/MVR izol. 11 MVP/MVR + CABG 18 MVP/MVR + AVR 1 MVP/MVR + AVR + subvalv. Ao stenóza 1 MVP/MVR + TVP 15 MVP/MVR + uzávěr ASD/PFO 3 MVP/MVR + Bentall 2 MVP/MVR + extirpace trombu LS 1 MVP/MVR + CABG + AVR 3 MVP/MVR + CABG + TVP 8 MVP/MVR + CABG + ASD/PFO 1 MVP/MVR + CABG + EACI 1 MVP/MVR + TVP + AVR 4 MVP/MVR + TVP + ASD/PFO 5 CABG izol. 14 CABG + AVR 2 CABG + ASD/PFO 1 CABG + Bentall 1 AVR 4 AVR + subvalv. Ao stenóza + EACI 1 Bentall 1 TVP + ASD 1 extrakce komorové elektrody pro IE 1 celkem 100 MVP/MVR - plastika nebo náhrada mitrální chlopně, CABG koronární bypass (chirurgická revaskularizace myokardu), AVR - náhrada aortální chlopně, subvalv. Ao stenóza - resekce subvalvulární aortální stenózy, TVP - plastika trikuspidální chlopně, ASD - defekt septa síní, PFO - perzistující foramen ovale, Bentall - Bentallova operace (náhrada aortální chlopně a vzestupné aorty konduitem s chlopní), LS - levá síň, EACI - endarterektomie vnitřní karotidy, IE - infekční endokarditida Tab. 4. Spektrum výkonů - souhrn FS celkem paroxyzmální + permanentní perzistující FS FS p n % n % n % výkon na mitrální chlopni (celkem) 74 74, , ,5 NS výkon na chlopni/chlopních izol , , ,0 NS výkon na chlopni/chlopních + CABG 34 34, , ,7 NS CABG izol , ,7 5 9,3 NS ostatní izol. 1 1,0 1 2,2 0 0 NS CABG - koronární bypass (chirurgická revaskularizace myokardu) 30

31 4.3. Sledování Průměrná délka pooperačního sledování činila 22,4 měsíců, medián doby sledování byl 24 měsíců, rozmezí měsíců. 31

32 5. VÝSLEDKY 5.1. Srdeční rytmus V průběhu hospitalizace (od ukončení operace do okamžiku propuštění domů nebo úmrtí) mělo trvalý sinusový rytmus 34 nemocných (34 %). Alespoň 1 recidiva fibrilace síní byla zachycena u 63 (63 %) nemocných, alespoň 1 epizodu flutteru síní nebo blokované síňové tachykardie jsme detekovali u 3 (3 %) pacientů. Horší výsledky byly podle očekávání v podskupině permanentní FS, kde byl stabilní sinusový rytmus v průběhu pobytu v nemocnici jen u 24,1 % nemocných (ve srovnání s 45,7 % u podskupiny paroxyzmální a perzistující FS). U 22 nemocných s fibrilací síní nebo jinou supraventrikulární tachyarytmií zachycenou během hospitalizace (22 % z celého souboru) byl dosažen SR farmakologicky, 18 (18 %) podstoupilo úspěšnou elektrickou kardioverzi. Se sinusovým rytmem bylo dimitováno 68 pacientů (76,4 % vztaženo k počtu přežívajících nemocných) (tabulka 5). Statisticky významně častější byl SR ve skupině paroxyzmální a perzistující oproti permanentní FS 88,1 % versus 66 % (p=0,01). 32

33 Tab. 5. Srdeční rytmus paroxyzmální + permanentní Časový odstup rytmus FS celkem p perzistující FS FS od operace n % n % n % dimise SR 68 76, , ,0 0,01 FS + jiné SV tachyarytmie* 21 23,6 5 11, ,0 celkem , , ,0 1 měsíc SR 63 70, , ,1 <0,001 FS + jiné SV tachyarytmie 26 29,2 3 7, ,9 celkem , , ,0 3,5 měsíce SR 67 79, , ,6 <0,001 FS + jiné SV tachyarytmie 17 20,2 1 2, ,4 celkem , , ,0 6 měsíců SR 65 77, , ,4 <0,001 FS + jiné SV tachyarytmie 19 22,6 2 5, ,6 celkem , , ,0 12 měsíců SR 61 75, , ,9 0,005 FS + jiné SV tachyarytmie 20 24,7 4 10, ,1 celkem , , ,0 18 měsíců SR 57 80, , ,8 0,001 FS + jiné SV tachyarytmie 14 19,7 1 3, ,2 celkem , , ,0 24 měsíců SR 37 72, , ,0 0,025 FS + jiné SV tachyarytmie 14 27,5 2 9, ,0 celkem , , ,0 * jiné supraventrikulární tachyarytmie = supraventrikulární tachykardie všech typů (zejm. síňová tachykardie s blokem), typický a atypický flutter síní Po 1 měsíci od operace mělo sinusový rytmus 70,8 %, za 3,5 měsíce 79,8 %, za 6 měsíců 77,4 %, za 12 měsíců 75,3 %, za 18 měsíců 80,3 % a s odstupem 24 měsíců 72,5 % ze všech přežívajících nemocných (tabulka 5). Sinusový rytmus byl opět statisticky významně častější u nemocných s předoperačně přítomnou paroxyzmální a perzistující FS v porovnání s permanentní. Plánované kontroly po 18 a 24 měsících ještě neabsolvovali všichni pacienti. Procentuální podíl jednotlivých supraventrikulárních tachyarytmií je uveden v tabulce 6. Jednoznačně převažovala fibrilace síní. 33

34 Tab. 6. Srdeční rytmus supraventrikulární tachyarytmie Časový odstup FS celkem arytmie od operace n % dimise fibrilace síní 16 18,0 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 1 1,1 flutter síní typický 0 0 flutter síní atypický 4 4,5 1 měsíc fibrilace síní 21 23,6 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 1 1,1 flutter síní typický 0 0 flutter síní atypický 4 4,5 6 měsíců fibrilace síní 13 15,5 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 4 4,8 flutter síní typický 1 1,2 flutter síní atypický 1 1,2 12 měsíců fibrilace síní 15 18,5 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 1 1,2 flutter síní typický 0 0 flutter síní atypický 4 4,9 18 měsíců fibrilace síní 10 14,1 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 3 4,2 flutter síní typický 0 0 flutter síní atypický 1 1,4 24 měsíců fibrilace síní 12 23,5 supraventrikulární tachykardie 0 0 síňová tachykardie s blokem 0 0 flutter síní typický 1 2,0 flutter síní atypický 1 2, Freedom from atrial fibrillation Pomocí Kaplanovy-Meierovy analýzy jsme stanovili parametr freedom from atrial fibrillation. Vycházeli jsme přitom ze srdečního rytmu po 3,5 měsících od operace. Zahrnuty byly všechny dokumentované recidivy FS trvající déle než 30 sekund. Bez recidivy FS (nebo jiné supraventrikulární tachyarytmie) bylo s odstupem 12, resp. 24 měsíců od operace 68,2 %, resp. 54,4 % z těch, kteří měli SR při 3,5měsíční kontrole (bez ohledu na typ FS před operací) (graf 1). 34

35 freedom from atrial fibrillation (%) čas (měsíce) Graf 1. Freedom from atrial fibrillation FS souhrnně Ve stejném časovém horizontu bylo free from atrial fibrillation v podskupině paroxyzmální a perzistující FS 73,9 % (69,6 %) nemocných, v podskupině permanentní FS 60,3 % (35,4 %) pacientů. Rozdíl mezi oběma křivkami byl statisticky významný (p=0,01) (graf 2). freedom from atrial fibrillation (%) čas (měsíce) paroxyzmální + perzistující FS permanentní FS Graf 2. Freedom from atrial fibrillation srovnání skupiny paroxyzmální + perzistující oproti permanentní FS Pokud byly vzaty v úvahu recidivy FS (nebo jiné supraventrikulární tachyarytmie) zachycené pouze v okamžiku plánované ambulantní kontroly, zjistili jsme následující: freedom from atrial fibrillation po 1 roce sledování 81,8 % (celý soubor), 89,5 % (paroxyzmální a perzistující FS), 71,1 % (permanentní FS), po 2 letech sledování 75,8 % (celý soubor), 86,3 % (paroxyzmální a perzistující FS) a 62,3 % (permanentní FS); statisticky 35

36 signifikantní rozdíl mezi křivkami pro paroxyzmální + perzistující oproti permanentní FS (p=0,03) hodinová ambulantní monitorace EKG V půlročních intervalech bylo nemocným prováděno 24hodinové ambulantní monitorování EKG s cílem zachytit asymptomatické paroxyzmy fibrilace síní (nebo jiné supraventrikulární tachyarytmie). Compliance byla výborná, monitoraci podstoupilo při jednotlivých kontrolách 95,8 97,6 % pacientů. Výsledky uvádí tabulka 7. Časový odstup od operace Tab hodinová ambulantní monitorace EKG trvale SR trvale FS nebo jiná SV tachyarytmie * SR s paroxyzmy FS nebo jiné SV tachyarytmie počet (podíl) Holter. monitorací EKG n % n % n % n % 6 měsíců 59 72, ,9 5 6, ,6 12 měsíců 50 63, ,3 9 11, ,5 18 měsíců 39 57, , , ,8 24 měsíců 27 55, , , ,1 * jiné supraventrikulární tachyarytmie = supraventrikulární tachykardie všech typů (zejm. síňová tachykardie s blokem), typický a atypický flutter síní Prevalence trvalého SR bez paroxyzmů supraventrikulárních tachyarytmií (při 24hodinové ambulantní monitoraci EKG) klesala s časem (s odstupem od operace) paralelně s nárůstem záchytu několikasekundových, několikaminutových, ojediněle několikahodinových opakovaných převážně asymptomatických paroxyzmů supraventrikulárních tachydysrytmií v rámci jednoznačně převažujícího základního sinusového rytmu. Uvedený jev měl pravděpodobně souvislost s postupným vysazováním antiarytmické medikace u pacientů se zdánlivě stabilním SR (dle standardního protokolu studie). Přítomnost SR s paroxysmy FS nebo jiné supraventrikulární tachydysrytmie byla posuzována individuálně a obvykle byla indikací k opětovnému nasazení antikoagulační či antiarytmické terapie. Ojedinělé diskrepance mezi srdečním rytmem při ambulantní kontrole a při 24hodinové ambulantní monitoraci EKG lze kromě výše uvedeného (paroxyzmy arytmií) vysvětlit nekompletností dat (24hodinová ambulantní monitorace EKG nebyla provedena u 100 % 36

37 pacientů), časovým intervalem mezi ambulantní kontrolou a ambulantní monitorací EKG (odlišný rytmus i při odstupu několika dní) a interpretací EKG nálezu v hraničních případech Antiarytmická medikace Dimise Preferovali jsme aktivní přístup k profylaxi a řešení recidiv fibrilace síní. Amiodaron jako antiarytmikum volby dostávalo v době dimise 82 % pacientů z celého souboru, přičemž nebyl rozdíl mezi skupinami indikovanými k chirurgické ablaci pro paroxyzmální + perzistující nebo pro permanentní FS 83,3 % a 80,9 % (tabulka 8). Do skupiny uzlových antiarytmik byly zahrnuty beta-blokátory, bradykardizující blokátory kalciových kanálů (verapamil a diltiazem) a digoxin, podávané samostatně, tj. bez kombinace s antiarytmiky třídy I a III dle Vaughana-Williamse. Z tabulky 8 je patrné, že tato bradykardizující medikace byla v okamžiku dimise použita sporadicky, stejně jako medikace sotalolem. Rovněž ponechání nemocného zcela bez farmak ovlivňujících srdeční rytmus bylo výjimečné. Další pooperační sledování Pokud nebyl důvod k dřívějšímu vysazení nebo naopak k pokračování v terapii, byla antiarytmika třídy IC a III po operaci podávána standardně po dobu 6 měsíců. Jestliže si všímáme amiodaronu, 12, 18 a 24 měsíců po operaci ho bylo nezbytné ponechat u 44,4 %, 38,0 % a 35,3 % všech pacientů (38,5 %, 30,3 % a 23,8 % nemocných skupiny paroxyzmální a perzistující FS a 50,0 %, 44,7 % a 43,3 % pacientů s původně permanentní FS) (tabulka 8). Tedy u nemocných s permanentní FS bylo po uplynutí 6 měsíců po operaci častěji nutné pokračovat v terapii amiodaronem (nebo ho opětovně nasadit). Důvodem byla ve většině případů recidiva FS (event. jiné supraventrikulární tachydysrytmie) s úspěšnou kardioverzí na SR. V pooperačním období narůstal podíl samostatné terapie uzlovými antiarytmiky, jejichž podávání bylo indikováno také z důvodu základního srdečního onemocnění a kontroly komorové frekvence FS. 37

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality

Více

Poruchy srdečního rytmu

Poruchy srdečního rytmu Poruchy srdečního rytmu Chirurgická léčba poruch srdečního rytmu: Co je to arytmie? Obecně lze říci, že se jedná se o poruchu srdečního rytmu, kdy elektrické impulsy, které za normálních okolností vznikají

Více

FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt

FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ Autor: Andrea Antonická Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) bývá právem označována jako kardiovaskulární epidemie. Touto nejčastější

Více

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06

Více

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Miroslav Solař I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Arytmie v anestezii Poruchy srdečního

Více

Supraventrikulární tachykardie

Supraventrikulární tachykardie Supraventrikulární tachykardie u dětí Jiří Kobr Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni 2011 Koncept Definice Klasifikace Patofyziologie Klinické příznaky Diagnostika Akutní léčba Léčba profylaktická

Více

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Hemodynamický efekt komorové tachykardie Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce

Více

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha

STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze

Více

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Hynek Říha Klinika anesteziologie a resuscitace, Kardiocentrum IKEM, Praha Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní

Více

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN Tachykardie Komorové tachykardie Jan Šimek 2. interní klinika VFN Definice: zrychlená srdeční aktivita o frekvenci nad 100/min (Tedy QRS komplexy jsou vzdáleny 3 velké čtverce nebo méně) Klinický obraz:

Více

Atestační otázky z oboru kardiologie

Atestační otázky z oboru kardiologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č.28a, systolický šelest, aortální stenóza D.Z., žena, 49 let Popis případu a základní anamnéza: Pacientka odeslána do poradny pro srdeční vady k echokardiografickému vyšetření pro poslechový

Více

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření základní principy doporučené postupy u vybraných diagnóz Oddělení neinvazivní kardiologie - Klinika kardiologie IKEM Únor 2009 Jednoznačné indikace : nový pacient Kliniky kardiologie ( Kardiocentra ) (akutní

Více

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK Hemodynamika srdečních vad Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK Srdeční vady Získané - vada v dospělosti - v celé populaci 0,2 % - nad 70 let 12% Chlopenní vady - aortální st. - mitrální reg.

Více

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ Souhrn dosavadních údajů z registru ICD od 1.1. do 31.12.2010 Export dat 26.1.2011 Odborná garance: MUDr. Jan Bytešník, CSc. V Brně, 24.6.2011

Více

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU Michal Král, Roman Herzig, Daniel Šaňák, David Školoudík, Andrea Bártková, Tomáš Veverka, Lucie Šefčíková, Jana Zapletalová,

Více

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou

Více

Interaktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha

Interaktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha Interaktivní echokvíz Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha Pacientka č. 1, PLAx projekce Normální jedinec Pacientka č. 1 Jaká struktura se u pacientky č. 1

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č. 16: Sick sinus syndrom 1. Popis případu a anamnéza: 69 letá žena je vyšetřována ambulantním kardiologem pro palpitace a presynkopální stavy. (Tab. 1 palpitace, Tab. 2 synkopa) Palpitace se

Více

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče

Více

Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)

Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica) Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica) Autor: Marek Hok Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie (dále jen HKMP) je poměrně častým geneticky podmíněným onemocněním primárně postihujícím

Více

Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc

Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc 1. Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější setrvalou poruchou srdečního rytmu (1). Její výskyt roste s věkem a prevalence

Více

Antitrombotická léčba u strukturálních intervencí. Michael Želízko

Antitrombotická léčba u strukturálních intervencí. Michael Želízko Antitrombotická léčba u strukturálních intervencí Michael Želízko 1. TAVI Antitrombotická léčba během a po TAVI: balancování mezi krvácením a trombózou Krvácivé komplikace (major 12%) z místa tepenného

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální

Více

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Zdravotnická péče, diagnostika a léčba je na interním oddělení poskytována ve třech úrovních, tzv. diferencovaná péče: na lůžkách jednotky intenzívní péče pro interní a neurologické pacienty na lůžkách

Více

FIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví

FIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví FIBRILACE SÍNÍ Hlavní autor: Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Spoluautoři: MUDr. Alan Bulava, Ph.D. Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s. MUDr. Miroslava

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č. 19: Palpitace z důvodu AV nodální re- entry tachykardie 1. Popis případu a anamnéza: 39 letá žena přivezena na příjmovou ambulanci interních klinik manželem pro palpitace spojené s presynkopálním

Více

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý

Více

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,

Více

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové

Více

9 Endokarditidy. Endokarditidy 9

9 Endokarditidy. Endokarditidy 9 9 Endokarditidy Echokardiografický průkaz typických vegetací a komplikací, které jsou spojeny s infekční endokarditidou, patří mezi základní kritéria pro stanovení této diagnózy. Endokarditidy vznikají

Více

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,

Více

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu

Více

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů Akutní koronární syndromy Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené Definice pojmů Akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris (NAP) minimální léze myokardu - mikroinfarkt

Více

Dětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie

Dětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie Dětský kardiolog na NICU Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie Echokardiografie v neonatologii Funkční echokardiografie Vrozené srdeční vady Arytmie Získané srdeční onemocnění Postnatální

Více

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG TEST 1 Kazuistika 1 Prezentace 39-letý muž byl přijat pro klidovou bolest levého ramene, tlak na hrudi s lehkou závislostí na poloze, horší v předklonu. Vyšetřen na ambulanci a následně JIP interního oddělení,

Více

FIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví

FIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví FIBRILACE SÍNÍ Hlavní autor: Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Spoluautoři: MUDr. Alan Bulava, Ph.D. Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s. MUDr. Miroslava

Více

CT srdce Petr Kuchynka

CT srdce Petr Kuchynka CT srdce Petr Kuchynka II. Interní klinika-klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum 1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice Historie / současná situace

Více

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Petr Peichl Klinika kardiologie IKEM Přirozený průběh FiS vs léčba ESC Guidelines 2010 Strategie léčby FiS Kontrola rytmu (rhythm control) Terapeutické postupy

Více

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Co je to ambulantní katetrizace? Jednodenní vyšetření a ošetření bez hospitalizace

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 1 2 U k á z k a k n i h

Více

Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)

Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG) Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG) Při posuzování 12-ti svodového EKG hodnotíme: 3. 4. 5. 6. 7. 8. Rytmus Frekvenci Výše kmitů QRS Elektrickou osu Časové intervaly

Více

Projekt: POHYBYM PROTI ARYTMII. režimová opatření v léčbě fibrilace síní

Projekt: POHYBYM PROTI ARYTMII. režimová opatření v léčbě fibrilace síní Projekt: POHYBYM PROTI ARYTMII režimová opatření v léčbě fibrilace síní JIRAVSKÁ-GODULA BOGNA 1, 3, JIRAVSKÝ OTAKAR 2, NEUWIRTH RADEK 2, MARUNOVÁ ELIŠKA 1, LOVEČKOVÁ ZUZANA 1, SOŠKOVÁ EVA 1 KUBIŠOVÁ KATARÍNA

Více

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu

Více

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha Mitrální insuficience Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha Mitrální 43% Operace chlopní v ČR 2010 Σ=4009 Ao + Mi 7% Mi + Tr 13% Ao + Mi + Tr 3% Ostatní 5% Aortální 52%

Více

prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Katetrizační ablace srdečních arytmií prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha joka@medicon.cz www.ikem.cz Schéma katetrizační ablace

Více

Interpretace hodnoty INR

Interpretace hodnoty INR Interpretace hodnoty INR Co bychom měli vědět o pacientovi? Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov Cíl antikoagulační léčby Dosáhnout co nejdelšího přežití v co nejlepší kvalitě

Více

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D. Chlopenní vady prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D. Aortální vady- stenóza, regurgitace Infekční endokarditis Aortální stenóza Aortální stenóza - etiologie s věkem fibrotizace, kalcifikace chlopně proces podobný

Více

Kardioemboligenní ischemické CMP. Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LFUK a FN v Hradci Králové

Kardioemboligenní ischemické CMP. Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LFUK a FN v Hradci Králové Kardioemboligenní ischemické CMP Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LFUK a FN v Hradci Králové Určení subtypu icmp Určení subtypu, tj. v podstatě příčiny iktu na základě: zhodnocení klinického obrazu

Více

DIAGNÓZA a LÉČBA ARYTMIÍ

DIAGNÓZA a LÉČBA ARYTMIÍ DIAGNÓZA a LÉČBA ARYTMIÍ ARK 1.LF UK a TN Praha ARYTMIE poruchy srdečního rytmu veškeré srdeční rytmy, které se odlišují od sinusového rytmu ARYTMIE Z klinického hlediska dvě základní skupiny : - tachyarytmie

Více

Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému

Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému Poruchy srdečního rytmu Vznikají na podkladě poruchy rychlosti, pravidelnosti, vzniku a vedení nervového vzruchu Příčinou těchto poruch je poškození

Více

infekční endokarditis Tomáš Paleček

infekční endokarditis Tomáš Paleček Chlopenní vady, infekční endokarditis Tomáš Paleček II. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha Chlopenní vady 1. Zúžení (stenóza) 2. Nedomykavost (regurgitace, insuficience) Symptomy: námahová dušnost stenokardie

Více

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc. Tranzitorní ischemická ataka pohled neurologické sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Bc. Kamila Carbolová Cévní mozková příhoda 2. - 3. místo v počtu č úmrtí (umírá 12 35% CMP) 1. místo

Více

Doporučení pro léčbu pacientů s fibrilací síní

Doporučení pro léčbu pacientů s fibrilací síní Doporučení pro léčbu pacientů s fibrilací síní Čihák R, *Heinc P. Klinika kardiologie IKEM, Praha, *I. interní klinika FN, Olomouc 1. Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější setrvalou poruchou srdečního

Více

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Typ stentu Důvod revaskularizace

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012 Tisková konference k realizaci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního k centra FN Olomouc Olomouc, 9. listopadu 2012 Fakultní nemocnice Olomouc je součástí

Více

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT Simona Janíčková Bc. Hana Javorková MUDr. Milan Sepši Ph.D. Proč lidé náhle umírají? Definice NSS: Přirozené úmrtí z kardiální příčiny do 1 hodiny od rozvoje symptomů u osob s nebo bez

Více

Antitromboticka profylaxe důležité rozhodnutí

Antitromboticka profylaxe důležité rozhodnutí MEDICÍNA PRO PRAXI X. Kongres praktických lékařů a sester 10. 11. října 2013, Kongresové centrum U HÁJKŮ, Praha Fibrilace síní: arytmie, o které bychom měli více vědět Antitromboticka profylaxe důležité

Více

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Výuka pomocí kasuistiky: 78-letá žena s 5 let trvajícími netypickými bolestmi na prsou a s akutní

Více

& Systematika arytmií

& Systematika arytmií Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální

Více

1. Výkony z pravostranné minitorakotomie

1. Výkony z pravostranné minitorakotomie Miniinvazivní výkony Minimálně invazivní výkony v kardiochirurgii V kardiochirurgii se ve většině srdečních operací používá klasického přístupu k srdci střední sternotomie (rozříznutí hrudní kosti). Kromě

Více

Synkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s.

Synkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s. Synkopa Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s. Náhle vzniklé bezvědomí (atraumatické) Krátkodobé Spontánně končící Úprava ad integrum + synkopa epilepsie koma přerušená NS psychogenní

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

PŘEHLED Antiarytmické terapie

PŘEHLED Antiarytmické terapie PŘEHLED Antiarytmické terapie Klinická praxe a ESC doporučení Bezpečnost a riziko léčby Speciální klinické případy Porucha automacie SA uzlu Porucha tvorby vzruchu fokální vznik signálu Porucha vedení

Více

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za

Více

MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM

MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM CHIRURGICKÁ LÉČBA ONEMOCNĚNÍ SRDCE MUDr. Jiří Malý, Ph. D. KC IKEM ANATOMIE SRDCE CHIRURGICKÁ LÉČBA CHOROB SRDCE Ischemická choroba srdeční aortokoronární bypass Chirurgie srdečních chlopní Chirurgie srdečního

Více

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kazuistika č. 14, dušnost, srdeční selhání M.B. žena, 76 let 1. Popis případu a základní anamnesa 76 letá pacientka s diagnózou dilatační kardiomyopatie, dle koronarografie s normálním nálezem na koronárních

Více

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Grada Publishing, a.s., 2006 Obrázky dodal autor. Cover Photo profimedia.cz/corbis,

Více

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze Diagnostika chronické ICHS Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze Chronická ICHS Stabilní AP Vazospastická AP Němá ischemie Koronární syndrom X Ischemická dysfunkce LK Arytmická forma ICHS Chronická ICHS

Více

ARYTMIE. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK

ARYTMIE. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK ARYTMIE Ústav patologické fyziologie 1. LF UK DĚLENÍ ARYTMIÍ 1) Lokalizace - supraventrikulární - ventrikulární 2) Tepová frekvence - bradyarytmie < 60/min - tachyarytmie > 100/min 3) Elektrické děje -

Více

Doporuèení. pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu

Doporuèení. pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu Kapesní verze Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad

Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, PhD. II. Interníklinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK Kardio team Ø

Více

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 9 9 Prof. MUDr. Jan Lukl,

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po

Více

Optimální kvantifikace aortální regurgitace

Optimální kvantifikace aortální regurgitace Optimální kvantifikace aortální regurgitace Zuzana Hlubocká II.interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.LF UK, Praha Výskyt chlopenních vad Euro Heart Survey

Více

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy MUDr. Gabriela Štěrbáková Kombinovaný doktorský studijní program,

Více

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice a rozdělení Komorové arytmie = poruchy srdečního rytmu vznikající ve svalovině komor v převodním systému

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Grada Publishing, a.s., 2006 Obrázky dodal autor. Cover Photo profimedia.cz/corbis,

Více

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Grada Publishing, a.s., 2006 Obrázky dodal autor. Cover Photo profimedia.cz/corbis,

Více

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D.

Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů. Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc. SRDEČNÍ ARYTMIE V KAZUISTIKÁCH Postupy podle léčebných standardů Recenzent: MUDr. Miloš Táborský, Ph.D. Grada Publishing, a.s., 2006 Obrázky dodal autor. Cover Photo profimedia.cz/corbis,

Více

Srdení arytmie a jejich lébal

Srdení arytmie a jejich lébal Srdení arytmie a jejich lébal Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentáln lní medicíny, Praha Srdení arytmie Souhrnný název pro poruchy srdeního rytmu, kterých je celáada druh

Více

PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PORUCHY SRDEČNÍHO RYTMU Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Arytmie 1 Fyziologickým udavatelem (pacemakerem) rytmu je SA uzel SINUSOVÝ rytmus typická křivka EKG http://www.wikiskripta.eu/index.php/projevy_poruch_tvorby_a_veden%c3%ad_vzruchu_na_elektrokardiogramu

Více

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3. Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3. LF UK Praha Infekční endokarditida pravého srdce vrozené vady, stimulační

Více

Týká se i mě srdeční selhání?

Týká se i mě srdeční selhání? Týká se i mě srdeční selhání? Tato brožura vám může pomoci si uvědomit některé časné příznaky srdečního selhání. Co je to srdeční selhání? Srdeční selhání sice může znít hrozivě, ale vlastně to znamená,

Více

ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS

ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS Chirurgická léčba ICHS M. Šetina ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS ICHS ICHS je způsobena postižením koronárního řečiště (arteriosklerosa)

Více

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM 11. 4. 2014 Perikardiální výpotek příčiny Mechanické: komplikace katetrizačních výkonů, trauma, poststernotomický sy Závažná celková onemocnění: celkové

Více

Popis EKG. Flu?er síní - akce je často pravidelná a je nález pravidelných jasných fluxerových síňových vlnek.

Popis EKG. Flu?er síní - akce je často pravidelná a je nález pravidelných jasných fluxerových síňových vlnek. Popis EKG 1. Rytmus Sinusový rytmus (SR) - základní rytmus zdravého srdce, charakterizován nálezem vlny P, která v pravidelných intervalech předchází komplex QRS. - vzruchy vznikají v SA uzlu normálně

Více

Fibrilace síní DOPORUČENÍ PRO

Fibrilace síní DOPORUČENÍ PRO DOPORUČENÍ PRO Doporučené postupy vycházejí ze soudobých poznatků lékařské vědy a považují se za postupy lege artis. Jde však o doporučení, nikoli předpisy, proto je nutný individuální přístup ke každému

Více

COR TRIATRIATUM přítomnost raritního echokardiografického nálezu nevylučuje jinou příčinu klinických obtíží

COR TRIATRIATUM přítomnost raritního echokardiografického nálezu nevylučuje jinou příčinu klinických obtíží COR TRIATRIATUM přítomnost raritního echokardiografického nálezu nevylučuje jinou příčinu klinických obtíží Petr Povolný - Cardiocentrum Kladno s.r.o. Eva Mandysová Kardiologické odd. NNH Pacientka (63

Více

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci Blue toe syndrom MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg.

Více

Diagnostika poškození srdce amyloidem

Diagnostika poškození srdce amyloidem Diagnostika poškození srdce amyloidem Tomáš Paleček Komplexní kardiovaskulární centrum 1. LF UK a VFN, II. Interní klinika kardiologie a angiologie, Praha ICRC-FNUSA, Brno Postižení srdce: 1. Pozitivní

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kazuistika č. 5, bolesti zhoršovaná nádechem ( perikarditida) P.K., muž, 51 let Popis případu a základní anamnesa 51 letý muž, kuřák, s anamnesou hypertenzní nemoci diagnostikované cca před 5 lety, tehdy

Více

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce SRDEČNÍ CYKLUS Srdeční cyklus je období mezi začátkem dvou, po sobě jdoucích srdečních stahů. Skládá se z: 1. kontrakce komor, označované jako systola a 2. relaxace komor, označované jako diastola. Obě

Více

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Kardiologie pro obor ošetřovatelství Eliška Sovová, Jarmila Sedlářová a kolektiv Kardiologie pro obor ošetřovatelství 2., rozšířené a doplněné vydání Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Eliška Sovová, Jarmila Sedlářová

Více