ORIGINÁLNÍ PRÁCE ORIGINAL ARTICLES ZMĚN ĚNY OB Y OBJEMU A V JEMU A VOLTÁŽE
|
|
- Květa Svobodová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZMĚNY OBJEMU A VOLTÁŽE LEVÉ SÍNĚ PO KOMPLEXNÍ ABLACI PRO PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ Martin Fiala, Jan Gorzolka, Dorota Wojnarová, Veronika Bulková, Jan Chovančík, Jaroslav Januška, Marian Branny Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí a. s., Třinec Cílem práce bylo srovnání objemů a voltáže levé síně (LS) před první ablací a před první opakovanou ablací u pacientů s dlouhotrvající perzistentní fibrilací síní (FS). Metodika: Do souboru bylo zahrnuto 58 pacientů (14 žen, věk 56 ± 9 let). Při prvním výkonu byla použita komplexní ablační strategie zahrnující obkružující léze s izolací plicních žil a lineární léze zasahující i přepážku a přední stěnu LS. Srovnávaly se objemy a voltážové charakteristiky LS získané při elektroanatomickém mapování. Výsledky: Před první opakovanou ablací bylo ve srovnání s výchozím stavem zaznamenáno zmenšení objemu LS ze 169 ± 42 na 137 ± 40 ml (P < 0,001) i zmenšení objemu LS vztaženému k povrchu těla z 81 ± 20 na 65 ± 18 ml/m 2 (P < 0,001). Zastoupení LS bodů jevících voltáž < 0,2 mv se zvýšilo ze 32 ± 21 na 46 ± 17 %, zatímco počet bodů jevících voltáž 0,2 1 mv se snížil z 54 ± 15 na 38 ± 10 % (obě P < 0,001). Zastoupení bodů s voltáží > 1 mv a maximální voltáž v oušku LS se nesignifikantně zvýšily ze 14 ± 11 na 16 ± 13 %, respektive ze 4,07 ± 2,3 na 4,54 ± 2,64 mv (P = 0,24, respektive 0,15). Závěr: Po komplexní ablaci dochází v LS k nárůstu zastoupení nízkovoltážových bodů především na zadní stěně LS, kde byla aplikována většina radiofrekvenční energie. Na druhé straně se signifikantně zmenšuje objem LS a v oušku jako hlavní kontraktilní struktuře LS dochází k mírnému zvýšení zastoupení bodů jevících voltáž > 1 mv a k mírnému zvýšení maximální měřené voltáže. Tyto změny mohou naznačovat reverzní strukturální remodelaci v oblasti ouška LS i za situace, kdy po ablaci stále převládá recidivující arytmie. Klíčová slova: fibrilace síní perzistentní, katetrová ablace, levá síň, objem, voltáž. LEFT ATRIAL VOLUME AND VOLTAGE CHANGES AFTER COMPLEX ABLATION FOR PERSISTENT ATRIAL FIBRILLATION The aim of the study was to compare left atrial (LA) volume and voltage changes prior to the first versus first repeat ablation in patients with longstanding persistent atrial fibrillation (AF). Methods: Fifty eight patients (14 females, age 56 ± 9 years) were involved in the study. During the first procedure, complex ablation strategy including circumferential pulmonary vein isolation and linear lesions targeting also the septum and anterior LA wall was employed. LA volumes and voltage characteristics obtained during the electroanatomic voltage mapping were compared. Results: Compared to the baseline parameters, before the first repeat ablation the LA volume decreased from 169 ± 42 to 137 ± 40 ml (P < 0.001), and LA volume related to the body surface area from 81 ± 20 to 65 ± 18 ml/m 2 (P < 0.001). Proportion of the LA points exhibiting voltage < 0.2 mv increased from 32 ± 21 to 46 ± 17 %, while the proportion of the points showing voltage mv decreased from 54 ± 15 to 38 ± 10 % (both P < 0.001). Proportion of the points with the voltage > 1 mv, and maximum voltage in the LA appendage increased insignificantly from 14 ± 11 to 16 ± 13 %, respectively from 4.07 ± 2.3 to 4.54 ± 2.64 mv (P = 0.24, respectively 0.15). Conclusion: After complex ablation, the proportion of the low-voltage LA points increases mainly at the posterior LA wall largely targeted by the radiofrequency energy. On the other hand, the LA volume was reduced, and the proportion of the points exhibiting voltage > 1 mv, and the maximum voltage found in the appendage, representing the major contractile component of the LA, moderately increased. These changes may indicate reverse structural remodeling of the appendage even in the case of predominating recurrent arrhythmia. Key words: atrial fibrillation persistent, catheter ablation, left atrium, volume, voltage. Úvod Trvalé odstranění dlouhotrvající perzistentní (neboli chronické) fibrilace síní (FS) vyžaduje komplexní ablační strategii zasahující celou levou síň (LS) a často i svalovinu koronárního sinu (CS) a případně i pravou síň (1 4). Otázkou zůstává, zda výsledné poranění a fibrózní přestavba LS negativně neovlivní hemodynamiku LS a celého srdce a následné riziko rozvoje srdečního selhání a tromboembolických komplikací. Některé předchozí studie s chirurgickou maze ablací naznačují, že funkce LS se nemusí zcela obnovit, zatímco většina studií s katetrovou ablací koncentrovanou na zadní stěnu LS prokázala, že morfologie a funkce LS se po ablaci nezhoršuje, ale spíše zlepšuje (5 8). Podmínkou funkční úpravy LS po ablaci je její zmenšení a zachování dostatečné myokardiální masy v klíčové kontraktilní struktuře LS, kterou je její ouško. Myokardiální masu LS lze s jistými výhradami hodnotit prostřednictvím voltáže intrakardiálních EKG signálů při elektroanatomickém mapování (9 13). Cílem tohoto sdělení bylo zjistit vliv komplexní ablace v LS na objem a voltáž LS u pacientů s dlouhotrvající perzistentní FS. Metodika Soubor pacientů Do studie bylo zahrnuto 58 po sobě následujících pacientů, kteří podstoupili opakovanou ablaci (reablaci) pro dlouhotrvající perzistentní FS. Tito pacienti představovali 42 % z celkového počtu 139 po sobě následujících pacientů, kteří MUDr. Martin Fiala, Ph.D. Článek přijat redakcí: Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí a. s., Konská 453, Třinec Článek přijat po přepracování: martin.fiala@gmail.com Článek přijat k publikaci:
2 ORIGINÁLNÍ PRÁCE podstoupili ablaci dlouhotrvající perzistentní FS od května 2004 do dubna Dlouhotrvající perzistentní FS byla definována jako arytmie trvající bez přerušení více než 6 měsíců, rezistentní na maximální antiarytmickou léčbu včetně amiodaronu, pokud nebyl kontraindikován, a rezistentní na elektrickou kardioverzi nebo po ní recidivující do 7 dnů. Perzistentní FS trvala 7 12, respektive 13 24, respektive více než 24 měsíců u 9 (16 %), respektive 25 (43 %), respektive 24 (41 %) pacientů. Podrobnosti jsou v tabulce 1. Elektrofyziologické vyšetření Antiarytmika I. a III. třídy byla před výkonem vysazována na dobu pěti poločasů s výjimkou amiodaronu. K elektrofyziologickému vyšetření a ablaci se zaváděl 10polární katétr (Daig, St. Jude Medical, Minnetonka, MN, USA) do CS a dále 10polární cirkulární katétr (LASSO, Biosense Webster, Diamond Bar, CA, USA) a 4polární mapovací/ablační katétr s 3,5 mm koncovou chlazenou elektrodou (NaviStar ThermoCool, Biosense Webster, Diamond Bar, CA, USA) do LS a plicních žil (PŽ). Standardní povrchové a bipolární endokardiální EKG signály filtrované v pásmu od 30 do 400 Hz se zaznamenávaly na systému Cardiolab (Prucka Engineering, Sugar Land, TX, USA). Radiofrekvenční (RF) energie se aplikovala generátorem Stockert (Biosense Webster, Diamond Bar, CA, USA). Trojrozměrná mapa se vytvářela pomocí systému CARTO (Biosense Webster, Diamond Bar, CA, USA). Pro chlazenou ablaci kontrolovanou výkonem se používal průtok chlazeného fyziologického roztoku o rychlosti postupně v průběhu let od 5 ml do ml/min a maximální limit pro teplotu a výkon byl 42 C, respektive 35 W. Strategie první ablace Ablační strategie používaná při první ablaci byla podrobně popsána dříve (3, 4). Ve stručnosti se ablace sestávala z obkroužení PŽ, lineárních lézí v LS a z případných dalších fokálních lézí v LS a z ablace v CS nebo ve velké srdeční žíle. Cílem ablace bylo postupné odstranění případné ektopické aktivity v PŽ a následně dalších reentry nebo fokálních zdrojů arytmie ve volné stěně LS nebo v srdečním žilním systému. Lineární léze byly provedeny po izolaci PŽ v následujícím pořadí: napříč posterolaterálním mitrálním isthmem, napříč stropem LS, napříč posteroseptálním mitrálním isthmem, napříč horní části přepážky k oválnému okénku (později často nahrazena rozšířením obkružující léze kolem pravostranných PŽ) a napříč přední stěnou LS od mitrálního prstence ke stropu mediálně od ouška LS. Od roku 2006 bylo snahou ponechat v této posledně jmenované anteriorní lineární lézi převodní mezeru, aby nedošlo přerušení časné aktivace ouška LS skrze Bachmannův svazek. Proto se ouško LS mapovalo cirkulárním katétrem od okamžiku, kdy ablace postoupila na přední stěnu LS, síňovou přepážku a do nitra CS. Oblasti s komplexními frakcionovanými potenciály (CFAE) nebyly specificky cíleny, ale byly obvykle zasaženy lineárními lézemi a pokud byly přítomny po dokončení lineárních lézí, byly zasaženy následnými fokálními aplikacemi RF energie. Fokální ablace dále cílila místa s krátkou délkou cyklu a endokardiální aspekt CS. Cílové momenty výkonu byly postupně izolace PŽ a obnovení sinusového rytmu (SR) ablací. Od roku 2006 se stala součástí výkonu maximální možná snaha od zachování časné aktivace ouška LS. Nepodařilo-li se obnovit SR ablací, provedla se elektrická kardioverze. Strategie opakované ablace Perzistentní nebo indukovaná udržující se FS či nestabilní alternující mnohočetné LS tachykardie se řešily opakováním výše uvedené komplexní ablační strategie. Stabilní perzistující LS tachykardie byly mapovány a cíleny ablací selektivně. Když se při ablaci původní tachykardie přímo konvertovala do jiné tachykardie, nebo když se jiná tachykardie vyvolala stimulací po ukončení primární Tabulka 1. Základní charakteristika souboru Počet pacientů (žen) 58 (14) Věk (roky) 56 ± 9 (24 71) Trvání perzistentní FS (měsíce) 32 ± 29 (7 147) Arteriální hypertenze 35 (62 %) Tyreopatie 17 (29 %) Ischemická choroba srdeční s koronární intervencí 4 (7 %) Diabetes mellitus 7 (12 %) Ejekční frakce levé komory ( %) 53 ± 8 (20 65) Amiodarone někdy před ablací 54 (93 %) Amiodarone bezprostředně před ablací 30 (52 %) Hodnoty jsou vyjádřeny jako průměr ± směrodatná odchylka nebo jako poměrné zastoupení v % tachykardie, byla podle okolností tato nová tachykardie buď opět mapována selektivně nebo byla cílena výše uvedenou substrátovou ablací. Cílovým momentem výkonu bylo ukončení arytmie a dosažení nevyvolatelnosti žádné arytmie vzestupnou stimulací síní do 300/min. V případě zotavení elektrického spojení LS a PŽ byla integrálním průběžným cílovým momentem výkonu reizolace PŽ. Elektroanatomické voltážové mapování Elektroanatomické mapy LS se vytvářely rutinním způsobem s cílem získat co nejvěrnější trojrozměrnou rekonstrukci LS pro následné aplikace RF energie ve všech relevantních oblastech. Proto byla vždy vyvíjena snaha získat co nejhustší síť rovnoměrně rozložených LS bodů. Voltáž se měřila od pozitivního k negativnímu vrcholu bipolárního EKG signálu filtrovaného od 30 do 400 Hz. Dobrý kontakt katétru s endokardem se na každém místě kontroloval současným hodnocením kvality bipolárního EKG signálu zaznamenaného na systému Cardiolab a případně skiaskopickou vizualizací pohybu katétru ve vztahu k pohybu srdce. Nečinily se žádné pokusy o hodnocení lokální voltáže v určitém místě v delším časovém intervalu. PŽ byly zrekonstruovány pomocí tzv. vessel tag funkce a ústí PŽ byla stanovena pomocí kombinované informace získané ze srovnání skiaskopické polohy katétru s angiografií PŽ, záznamu elektrické aktivity a podle poklesu impedance. Srovnávaly se hodnoty získané z elektroanatomické mapy před první ablací a před první reablací. Hodnotil se objem LS, který je automaticky vypočítán softwarem CARTO a objem LS vztažený k povrchu těla (BSA). Dále byla každá mapa LS arbitrárně rozdělena na skupinu bodů s voltáží < 0,2 mv (o nichž se přepokládalo, že víceméně reprezentují závažnou intersticiální fibrózu), skupinu bodů s voltáží mezi 0,2 1,0 mv a skupinu bodů jevících voltáž > 1 mv (o nichž se předpokládalo, že víceméně reprezentující normální síňový myokard) (obrázek 1). Srovnalo se zastoupení těchto bodů a také maximální voltáž zaznamenaná v LS. Statistické hodnocení Číselné hodnoty byly vyjádřeny jako průměr ± směrodatná odchylka nebo jako procenta. Číselné hodnoty se srovnávaly pomocí párového studentova τ testu. Zastoupení pacientů ve skupinách bylo srovnáno pomocí χ 2 testu s Yatesovou korekcí. Hodnota P 0,05 se považovala za statisticky významnou. Výsledky Arytmie při opakované ablaci Ze souboru 58 pacientů podstoupilo 10 (17 %) pacientů dvě reablace a 3 (5 %) pacienti podstoupili tři reablace. První reablace byla provedena po 11 ± 8 (2 41) měsících od první ablace a druhá, respektive třetí reablace byla provedena po 12 ± 6 (5 21), respektive 18 ± 5 (14 24) měsících od předchozí ablace. 179
3 Při první reablaci byla v perzistentní formě přítomna nebo stimulací síní indukována setrvalá FS u 34 (59 %) pacientů, mnohočetná alternující LS tachykardie u 16 (27 %) pacientů a LS tachykardie jednoho tvaru u 8 (14 %) pacientů. Při druhé reablaci se řešila perzistentní FS u 1 (10 %) pacienta, mnohočetná alternující LS tachykardie u 5 (50 %) pacientů a LS tachykardie jednoho tvaru u 4 (40 %) pacientů. Při třetí reablaci se byla přítomna mnohočetná alternující LS tachykardie u 1 pacienta, LS tachykardie jednoho respektive dvou tvarů u 2 pacientů a ektopické ložisko ve volné zadní stěně LS paroxyzmálně spouštějící nepravidelnou síňovou tachykardii u 1 pacienta. Doba výkonu, skiaskopie a aplikace RF energie Doba výkonu, celkový skiaskopický čas výkonu a doba aplikace RF energie u všech 71 opakovaných ablačních výkonů byly 251 ± 82 (60 430) minut, 21 ± 9 (6 46) minut a 69 ± 36 (5 160) minut. Obrázek 1. Srovnání elektroanatomických voltážových map LS u 57letého pacienta s hypertenzí a po embolizační cévní mozkové příhodě, u nějž perzistentní FS trvala před první ablací nejméně 14 měsíců. A, B jsou mapy LS před první ablací, C, D jsou mapy LS před první opakovanou ablací o 8 měsíců později, kdy mapa byla získána při FS trvající několik týdnů, ačkoli před tím převažoval sinusový rytmus. Došlo ke zmenšení objemu LS ze 200 na 177 ml, respektive z 93 na 83 ml/m 2 tělesného povrchu. Zastoupení bodů jevících voltáž nad 1 mv se zvýšilo ze 2 na 14 % a maximální voltáž zaznamenaná v oušku LS se zvýšila z 1,86 na 3,75 mv. U tohoto pacienta se dokonce snížilo zastoupení bodů s voltáží pod 0,2 mv ze 62 na 45 %. Počet zdrojových LS bodů byl 162 vs. 160 a obě mapy byly získány při léčbě amio daronem. Uvedené změny nasvědčují možné pozitivní reverzní strukturální remodelaci LS v důsledku alespoň dočasného obnovení sinusového rytmu navzdory rozsáhlé ablační strategii použité při prvním výkonu. V elektroanatomických voltážových mapách jsou červenou barvou kódována místa s voltáží < 0,2 mv, fialovou barvou jsou kódována místa s voltáží > 1 mv a ostatními barvami jsou označena místa s voltáží 0,2 1 mv. Výsledky opakované ablace Při první reablaci se podařilo běžící arytmii ukončit u 50 (86 %) pacientů a nevyvolatelnosti žádné arytmie bylo dosaženo u 35 (60 %) pacientů. Při druhé reablaci byla arytmie ukončena ablací u všech 10 pacientů a nevyvolatelnosti bylo dosaženo u 9 z nich. Při třetí reablaci byla arytmie ukončena a nevyvolatelnosti bylo dosaženo u všech 3 pacientů. Dlouhodobé výsledky Po dobu sledování 15 ± 13 (2 47) měsíců od poslední ablace zůstává 51 (88 %) pacientů bez klinicky významných recidiv arytmie, z nichž 15 (29 %) pacientů užívá nadále amiodarone (9 pacientů) nebo sotalol (6 pacientů). Dva pa cienti mají nadále perzistentní nebo paroxyzmální FS a 5 pacientů má perzistentní nebo paroxyzmální síňovou tachykardii. Srovnání medikamentózní léčby Užívání medikamentózní léčby, která by mohla ovlivnit proces reverzní strukturální remodelace, se zásadně nelišilo před první ablací a první reablací. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, respektive blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II (sartany) bralo 30 (52 %) pacientů před prvním výkonem (sartan mělo 7 pacientů) a 32 (55 %) pacientů před první reablací (sartan mělo 9 pacientů) (P = 0,96). Amidarone mělo před první ablací 30 (52 %) pacientů a před první reablací 19 (33 %) pacientů (P = 0,25). Změny objemu LS Při porovnání objemů LS bylo před první reablací zaznamenáno významné zmenšení LS v absolutních hodnotách i po korekci na BSA (tabulka 2). U 10 pacientů, kteří podstoupili dvě nebo tři reablace došlo k dalšímu významnému snížení objemu LS, respektive objemu LS/BSA získanému před posledním výkonem ve srovnání s hodnotami získanými před první reablací (121 ± 23 (98 160) vs. 95 ± 19 (73 141) ml; P < 0,01, respektive 60 ± 7 (50 67) vs. 46 ± 7 (33 57) ml/m 2 ; P < 0,001). Změny voltáže LS Srovnání zastoupení bodů v jednotlivých voltážových rozmezích ukázalo před první reablací signifikantní nárůst bodů s voltáží < 0,2 mv a signifikantní úbytek bodů s voltáží 0,2 1 mv. Před první reablací byl zjištěn nesignifikantní nárůst proporce bodů > 1 mv, stejně jako nesignifikantní zvýšení maximální naměřené voltáže v oušku LS. Výsledky srovnání byly identické jak v celé skupině, tak i v podskupině 34 pacientů, u nichž byla mapovanou arytmií FS i před reablací (tabulka 2). U 10 pacientů se dvěma či třemi reablacemi došlo dokonce před posledním výkonem k dalšímu nesignifikantnímu nárůstu maximální změřené voltáže Vysvětlivky: LH, LD, PH, PD = levá horní, levá dolní, pravá horní a pravá dolní plicní žíla; MP = mitrální prstenec; O = ouško levé síně Tabulka 2. Srovnání objemů a voltáží levé síně Před 1. ablací Před 1. reablací P Objem LS (ml) 169 ± 42 (87 297) 137 ± 40 (74 251) < 0,001 Objem LS/BSA (ml/m 2 ) 81 ± 20 (43 129) 65 ± 18 (36 113) < 0,001 Voltáž LS max (mv) 4,07 ± 2,3 (0,44 10) 4,54 ± 2,64 (1,12 12,99) 0,15 Voltáž LS max (mv)/fs 3,77 ± 2,17 (0,9 10) 4,12 ± 2,64 (1,12 12,99) 0,27 % bodů LS < 0, 2 mv 32 ± 21 (2 82) 46 ± 17 (3 80) < 0,001 % bodů LS < 0, 2 mv/fs 35 ± 21 (2 82) 47 ± 18 (3 80) < 0,01 % bodů LS 0, 2-1 mv 54 ± 15 (18 85) 38 ± 10 (17 61) < 0,001 % bodů LS 0, 2-1 mv/fs 51 ± 14 (18 74) 36 ± 10 (17 58) < 0,001 % bodů LS > 1 mv 14 ± 11 (0 56) 16 ± 13 (1 80) 0,24 % bodů LS > 1 mv/fs 14 ± 12 (0 56) 16 ± 16 (1 80) 0,24 N.LS bodů 146 ± 34 (75 219) 142 ± 46 (65 274) 0,28 N.LS bodů/fs 140 ± 33 (90 208) 144 ± 50 (65 274) 0,34 Zkratky a vysvětlivky: LS = levá síň; BSA = povrch těla (= body surface area); Voltáž LS max = maximální voltáž naměřená v levé síni (v oušku); /FS = hodnoty jsou srovnány v podskupině 34 pacientů, u nichž bylo mapování provedeno při FS jak před první ablací, tak před první reablací, jinak jsou hodnoty srovnány v celém souboru pacientů; hodnoty jsou vyjádřeny jako průměr ± směrodatná odchylka (4,45 ± 2,3 (1,28 7,59) vs. 5 ± 3,31 (1,2 11,95) mv; P = 0,33) a také k nevýznamnému nárůstu proporce bodů > 1 mv [14 ± 12 (2 39) vs. 16 ± 10 (1 31) %; P = 0,38). Ve srovnání s výchozími charakteristikami u této podskupiny pacientů (maximální voltáž 3,12 ± 2,06 (0,44 6,8) mv; respektive zastoupení bodů > 1 mv 11 ± 7 (0 20) %) došlo dokonce po více ablacích ke zlepšení ve smyslu trendu 180
4 (P = 0,07, respektive P = 0,12). Další zvýšení zastoupení bodů < 0,2 mv a snížení zastoupení bodů 0,2 1 mv po opakovaných ablacích oproti stavu před první reablací již nebylo statisticky signifikantní. Počet hodnocených zdrojových bodů se nelišil v celé skupině 58 pacientů (146 ± 34 (77 219) vs. 142 ± 46 (65 274); P = 0,28) ani ve skupině 34 pacientů, u nichž byla mapována FS i před reablací (140 ± 33 (90 208) vs. 144 ± 50 (65 274); P = 0,34). Amiodarone užívalo před první ablací nesignifikantně více pacientů a to jak v celé skupině (30 vs. 19; P = 0,25), tak i v podskupině 34 pacientů s mapovanou FS (16 vs. 12; P = 0,68). Diskuze Cílem této práce bylo zhodnocení objemů a voltáží LS z elektroanatomických map získaných před první ablací a následnými reablacemi u pacientů s primární dlouhotrvající perzistentní FS, rezistentní na veškerou možnou antiarytmickou léčbu. Komplexní ablace v celé LS, a často také v CS nebo na pravé straně síňové přepážky, jejímž cílem je ukončení arytmie prostými aplikacemi RF energie, zákonitě čelí otázce, jaký je její vliv na následující morfologii a funkci LS a potažmo globální hemodynamiku a riziko tromboembolické komplikace. Hlavní výsledky této studie jsou: 1. po komplexní ablaci v LS se objem LS signifikantně snížil; 2. zvýšilo se sice zastoupení míst s nízkou voltáží < 0,2 mv hlavně na úkor bodů s voltáží 0,2 1 mv v oblastech s menší kontraktilní aktivitou, ale proporce bodů s voltáží nad 1 mv a maximální voltáž v oušku LS se mírně zvýšily. Voltážové mapování LS Voltážové mapování se může použít jako měřítko strukturálních změn srdečních oddílů. Zvýšený poměr nízké voltáže k celkové ploše LS navíc v jedné recentní studii koreloval se sníženou mechanickou funkcí LS hodnocenou prostřednictvím ejekční frakce LS a transmitrálního průtoku (9). Ve studii na zvířeti se na modelu chronického infarktu myokardu u prasete ukázalo, že elektroanatomické mapy levé komory korelovaly s nálezy získanými z patologické analýzy (10). U lidí pak bylo stanoveno, že voltáž bipolárního signálu< 0,5 mv odpovídá poinfarktové jizvě levé komory a že voltáž nad 1,5 mv identifikuje normální myokard levé komory (11). Voltážové kritérium < 0,5 mv se později také použilo v několika studiích k identifikaci oblastí s nízkou voltáží jako měřítko intersticiální fibrózy v levé a pravé síni, ovšem při SR nebo při stimulaci síní (12 13). Nicméně hraniční hodnoty definující normální a abnormální síňový myokard při běžící FS nebyly doposud stanoveny. Výše uvedená hraniční hodnota 0,2 mv k identifikaci míst, která by mohla anatomicky korelovat s pokročilou intersticiální fibrózou, byla stanovena arbitrárně pro potřeby srovnání a vycházela z předpokladu, že při FS bude v LS zaznamenána nižší voltáž ve srovnání s voltáží, která by byla snímána ve stejných místech během SR. Podobně jsme uvažovali, že při silnější stěně levé komory a existujícím voltážovém kritériu normálního myokardu levé komory při SR (11) bude hranice 1 mv během FS poměrně přísným kritériem k identifikaci víceméně normálního myokardu LS. Zmenšení objemu LS V této studii se po ablaci objem LS významně zmenšil a to i přesto, že u většiny pacientů po značnou část poablačního období přetrvávala perzistentní FS nebo LS tachykardie. Mechanizmem zmenšení LS je zřejmě jizvení ablačních linií, ale vliv může mít i jen dočasné obnovení SR umožňující reverzní strukturální remodelaci. Podle našich doposud nepublikovaných výsledků u jiného souboru pacientů se po ablaci perzistentní FS u pacientů se SR významně zmenšily i pravé síně, které nebyly ablací nijak zasaženy. Předchozí studie ukázaly, že velikost LS se menší po chirurgické i katetrové ablaci s izolací PŽ (5 8). Nicméně především po chirurgické ablaci se nemusí mechanická funkce LS zlepšit nebo se může dokonce zhoršit navzdory obnovení SR (6, 14, 15). Na druhé straně po katetrové obkružující ablaci kolem PŽ bylo s použitím echokardiografie a počítačové tomografie popsáno nejen zmenšení LS, ale i zlepšení její kontraktilní funkce (7). Jedna studie s magnetickou rezonancí demonstrovala zmenšení ouška LS po úspěšné ablaci FS. Ukázalo se, že se dilatované ouško v důsledku reverzní remodelace zmenšilo nejen ve své délce, ale zmenšil se i průměr jeho krčku, přičemž se kruhově dilatovaný krček vrátil do svého původního eliptického tvaru (16). Změny voltáže LS Podle očekávání se po komplexní ablaci sice zvýšil počet nízkovoltážových bodů především na zadní stěně LS v důsledku úplné izolace vestibul PŽ a dalších segmentů zadní stěny, ale ukázalo se, že se tak děje na úkor bodů, které před první ablací jeví voltáž mezi 0,2 a 1 mv, tedy bodů, které reprezentují pro mechanickou funkci LS méně důležité oblasti. Navíc především zadní stěna LS bývá již primárně postižená jistou mírou vazivové přestavby. Nejdůležitější je nález, že navzdory rozsáhlé ablační strategii došlo k mírnému zvýšení zastoupení bodů s voltáží nad 1 mv a zvýšení maximální voltáže. Tyto pozitivní změny byly zaznamenány zvláště v oblasti ouška, které je hlavní kontraktilní strukturou LS. U pacientů s FS bylo zjištěno, že v oušku LS dochází k myocytolýze a k progresi intersticiální fibrózy méně než ve volné stěně LS (17). Proto má ouško zřejmě větší potenciál k reverzní strukturální remodelaci a zmenšení objemu. Vzhledem k tomu, že tento nález byl konzistentní i v podskupině pacientů, u nichž bylo mapování vždy provedeno při FS, lze se domnívat, že příčinou voltážových rozdílů nebyla změna charakteru arytmie, ale že k tomu došlo v důsledku reverzní strukturální remodelace LS, k níž zřejmě stačí alespoň dočasné obnovení SR. Vliv léků s potenciálním účinkem na reverzní strukturální remodelaci, tedy léků zasahujících do systému renin-angiotenzin-aldosteron, byl v tomto souboru vyloučen. U pacientů, u kterých bylo dosaženo trvale SR a kteří nepodstoupili opakovanou ablaci, lze předpokládat, že tyto pozitivní změny bývají ještě výraznější. Tyto změny mají význam i pro globální funkci LS, o níž se dá zjednodušeně říci, že závisí především na výsledné funkci ouška, zatímco ablaci zadní stěny, často již primárně těžce fibroticky změněné, funkce LS jako celku již příliš neztrácí. Posouzení voltáže síňového myokardu může být vnímáno jako nepřímé měřítko rezultujících funkčních změn. Naše následné doposud nepublikované výsledky ukazují, že po ablaci na farmakologickou léčbu rezistentní dlouhotrvající perzistentní FS se signifikantně zvyšuje výdejová rychlost ouška, ejekční frakce levé komory a tepový objem a že současně dochází k signifikantnímu poklesu NTproBNP, což reprezentuje nejen pozitivní hemodynamické důsledky, ale i preventivní efekt proti tromboembolickým komplikacím. Zachování časné aktivace ouška LS je pak předpokladem pro efektivní hemodynamické využití jeho zlepšené kontraktility. Limitace Práce má několik metodologických limitací, které ovšem nijak zásadně neovlivňují výsledky uvedeného srovnání ani jeho interpretaci. Např. voltáž měřená z bipolárních signálů může být ovlivněna orientací elektrod, směrem aktivační vlny ve vztahu k orientaci elektrod nebo filtrací signálů. Přesnější měření by se získalo při snímání nefiltrovaného unipolárního signálu. Také dyssynchronní aktivace projevující se jako frakcionovaný potenciál by byla asi lépe reprezentována sumou více frakcionovaných potenciálů. Dalo by se také namítnout, že reproducibilita lokální voltáže získaná určitém místě z jednoho náhodného stahu nereprezentuje průměrnou hodnotu v určitém místě za časovou jednotku. Tyto případné námitky jsou relevantní, ale jen pokud se jedná o individuální body. Nejsou relevantní pro srovnání všech zdrojových bodů, které byly získány se stejnou pravděpodobností individuální chyby, že budou nebo nebudou odpovídat průměrné hodnotě voltáže v daném místě LS. Protože počet zdrojových bodů 182
5 ORIGINÁLNÍ PRÁCE hodnocených v každé skupině přesáhl 8 000, respektive počet bodů v každé podskupině 34 pacientů, u nichž byla mapována FS i před reablací, dosáhl téměř 5 000, je nepravděpodobné, že by celkové hodnocení voltáže bylo v některé skupině ovlivněno směrem k vyšším nebo nižším hodnotám a že by tak bylo ovlivněno celé srovnání. Totéž platí pro hodnocení jednotlivých bodů ve vztahu k výpočtu objemu LS. Voltážové limity předjímající normální myokard síní nebo možnou významnou fibrózní přestavbu byly stanoveny arbitrárně. Přesné určení voltážových kritérií identifikujících normální myokard a jizvu v síních při běžící FS by vyžadovalo podrobné patologické korelace v experimentálních studiích. Nicméně ani toto arbitrární rozdělení voltáže neovlivnilo srovnání jednotlivých skupin. první ablací zvýšilo zastoupení bodů s nízkou voltáží pod 0,2 mv především na úkor bodů s voltáží 0,2 1 mv a to zejména v oblastech s menším významem pro globální mechanickou funkci LS. Na druhé straně došlo k mírnému zvýšení zastoupení bodů jevících voltáž nad 1 mv a také k mírnému zvýšení maximální voltáže v oušku, tedy v hlavní kontraktilní struktuře LS. Tyto změny naznačují pozitivní vliv reverzní strukturální remodelace síní a jsou morfologickým substrátem potenciální funkční úpravy LS po ablaci. To, že tyto změny byly zaznamenány u pacientů, u nichž převážně pokračovala arytmie, naznačují, že u pacientů, kteří mají trvale SR a kteří nemuseli podstoupit opakovanou ablaci, bude strukturální a funkční úprava LS ještě výraznější. Závěr Srovnání elektroanatomických map získaných u pacientů s dlouhotrvající perzistentní FS ukázalo, že kromě signifikantního zmenšení objemu LS se po Zčásti podporováno grantem Ministerstva zdravotnictví IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL Modrý Hroch N. 15/2007. Literatura 1. Haïsssaguerre M, Sanders P, Hocini M, et al. Catheter ablation of long-lasting persistent atrial fibrillation: critical structures for termination. J Cardiovasc Electrophysiol 2005; 16: Oral H, Chugh A, Good E, et al. Radiofrequency catheter ablation of chronic AF guided by complex electrograms. Circulation 2007; 115: Fiala M, Chovančík J, Nevřalová R, et al. Termination of long-lasting persistent versus short-lasting persistent and paroxysmal atrial fibrillation by ablation. Pacing Clin Electrophysiol 2008; 31: Fiala M, Chovančík J, Wojnarová D, et al. Results of Complex Left Atrial Ablation of Long-Lasting Persistent Atrial Fibrillation. J Interv Card Electrophysiol 2008; DOI: /s Thomas L, Boyd A, Thomas SP, et al. Atrial structural remodelling and restoration of atrial contraction after linear ablation for atrial fibrillation. Eur Heart J 2003; 24: Lonnerholm S, Blomstrom P, Nilsson L, et al. Atrial size and transport function after the Maze III procedure for paroxysmal atrial fibrillation. Ann Thorac Surg 2002; 73: Verma A, Kilicaslan F, Adams JR, et al. Extensive ablation during pulmonary vein isolation has no adverse impact on left atrial function. J Cardiovasc Electrophysiol 2006; 17: Tsao HM, Wu MH, Huang BH, et al. Morphologic remodeling of pulmonary veins and left atrium after catheter ablation of atrial fibrillation: insights from longterm follow-up of three-dimensional magnetic resonance imaging. J Cardiovasc Electrophysiol 2005; 16: Sung SH, Chang SL, Hsu TL, et al. Do the left atrial substrate properties correlate with the left atrial mechanical function? A novel insight from the electromechanical study in patients with atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2008; 19: Callans DJ, Ren JF, Michele J, et al. Electroanatomic left ventricular mapping in the porcine model of healed anterior myocardial infarction: Correlation with intracardiac echocardiography and pathological analysis. Circulation 1999; 100: Marchlinski FE, Callans DJ, Gottlieb CD, et al. Linear ablation lesions for control of unmappable ventricular tachycardia in patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy. Circulation 2000; 101: Sanders P, Morton JB, Davidson NC, et al. Electrical remodeling of the atria in congestive heart failure: Electrophysiological and electroanatomic mapping in humans. Circulation 2003; 108: Sanders P, Morton JB, Kistler PM, et al. Electrophysiological and electroanatomic characterization of the atria in sinus node disease: evidence of diffuse atrial remodeling. Circulation 2004; 109: Thomas L, Thomas SP, Hoy M, et al. Comparison of left atrial volume and function after linear ablation and after cardioversion for chronic atrial fibrillation. Am J Cardiol 2004; 93: Bauer EP, Szalay ZA, Brandt RR, et al. Predictors for atrial transport function after mini-maze operation (discussion). Ann Thorac Surg 2001; 72: Chang SH, Tsao HM, Wu MH, et al. Morphological changes of the left atrial appendage after catheter ablation of atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 17: Corradi D, Callegari S, Bemussi S, et al. Myocyte changes and their left atrial distribution in patients with chronic atrial fibrillation related to mitral valve disease. Human Pathol 2005; 36:
kdy tachykardií navozená kardiomyopatie
Kazuistiky Tachykardií navozená kardiomyopatie. Ménì obvyklé pøíèiny, ménì obvyklá øešení. 3 kazuistiky B. Holek, M. Fiala, J. Chovančík, M. Branny Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí
VíceFibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?
Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality
VíceKey words: atrial fibrillation, catheter ablation, intracardiac echocardiography. Interv Akut Kardiol 2006;5:
INTRAKARDIÁLNÍ ECHOKARDIOGRAFIE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ Robert Čihák, Josef Kautzner, Hanka Mlčochová, Petr Peichl, Dan Wichterle Klinika kardiologie, IKEM, Praha Úvod: Katetrizační
VíceFIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt
FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ Autor: Andrea Antonická Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) bývá právem označována jako kardiovaskulární epidemie. Touto nejčastější
VíceNové možnosti farmakologické léčby
Když řešením není jen ablace Nové možnosti farmakologické léčby Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Czech registry on catheter ablation 2011 Celkem Fibrilace síní (N = 1 590) Procento výkonů indication
VíceFIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE
FIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE Autor: Robin Ševčík Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) dnes představuje nejčastější klinicky manifestovanou arytmii. Její prevalence
Víceprof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Katetrizační ablace srdečních arytmií prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha joka@medicon.cz www.ikem.cz Schéma katetrizační ablace
VíceHemodynamický efekt komorové tachykardie
Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce
VíceSrdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty
Srdeční selhání a fibrilace síní Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty Počet nemocných s FS v USA (miliony) Fibrilace síní, SS, MS: Epidemie 21. století 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Předpokládaná
VíceÚvod. Pùvodní práce. ICD zjevné, že četnými vý- 577
Pùvodní práce Setrvalá monomorfní komorová tachykardie u pacientù se strukturálním posti ením srdce. Rùzné arytmogenní substráty, rùzné mo nosti paliativní nebo kurativní léèby katetrovou ablací v éøe
VíceSupraventrikulární tachykardie
Supraventrikulární tachykardie u dětí Jiří Kobr Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni 2011 Koncept Definice Klasifikace Patofyziologie Klinické příznaky Diagnostika Akutní léčba Léčba profylaktická
VíceSTRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha
STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze
VíceIncizionální a neincizionální síòové makroreentry tachykardie u dospìlých pacientù. Pøíèiny, principy mapování a dlouhodobé výsledky katetrové ablace
Pùvodní práce Incizionální a neincizionální síòové makroreentry tachykardie u dospìlých pacientù. Pøíèiny, principy mapování a dlouhodobé výsledky katetrové ablace M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc
VíceKurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII. Dan Wichterle
Kurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII Dan Wichterle 6.4.2013 Anamnéza Palpitace (charakter, četnost, intenzita, trvání) Nespecifické projevy (slabost, únava, nevýkonnost, dušnost, oprese až bolest na
VíceSupraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Supraventrikulární tachyarytmie Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice Supraventrikulární tachyarytmie (=SVT) Porucha srdečního rytmu K udržení je potřeba myokardu síní Frekvence
VíceÚčinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů
Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů Michal Horáček, Jan Beroušek, Tomáš Vymazal KARIM 2. LF UK ve
VíceKatetrizační ablace u fibrilace síní
R. Čihák Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější klinickou arytmií. Výskyt přitom stále stoupá a podle odhadů se v příštích dekádách zvýší až 2,5krát [1]. Základem léčby FS je léčba farmakologická. Ta
VíceMarkéta Koželuhová, Petr Peichl, Robert Čihák, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
KATETRIZAČNÍ ABLACE INCESANTNÍCH FOREM KOMOROVÉ TACHYKARDIE PO INFARKTU MYOKARDU ZA PODPORY ELEKTROANATOMICKÉHO MAPOVÁNÍ Markéta Koželuhová, Petr Peichl, Robert Čihák, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika
VíceZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FN u sv. Anny v Brně - ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční ve VVZ: 226004 Evidenční zadavatele:
VíceFibrilace síní. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Fibrilace síní Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Epidemiologie Prevalence 1-2% Výskyt vzrůstá s věkem >80 let prevalence 10% U nemocných se srdečním selháním 20% prevalence Přirozená
VíceLéèba symptomatické intermitentní fibrilace síní katetrovou ablací v levé srdeèní síni. Bezprostøední a dlouhodobé výsledky u 150 pacientù
Pùvodní práce Léèba symptomatické intermitentní fibrilace síní katetrovou ablací v levé srdeèní síni. Bezprostøední a dlouhodobé výsledky u 150 pacientù M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc 2, R. Neuwirth
VícePoruchy srdečního rytmu
Poruchy srdečního rytmu Chirurgická léčba poruch srdečního rytmu: Co je to arytmie? Obecně lze říci, že se jedná se o poruchu srdečního rytmu, kdy elektrické impulsy, které za normálních okolností vznikají
VíceFokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace
Pùvodní práce Fokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc 2, R. Neuwirth 1, R. Nevřalová 1, I. Nykl 1, M. Branny 1 1 Kardiocentrum
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek, Jan Šimek Fyziologický srdeční rytmus II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Anatomické poznámky Vznik
VíceTranskraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí
Transkraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí Abstrakt V tomto článku se poprvé zkoumala účinnost transkraniální elektrické stimulace (TES) v programu rehabilitace dětí
VíceAtestační otázky z oboru kardiologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba
VíceDlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?
Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Petr Peichl Klinika kardiologie IKEM Přirozený průběh FiS vs léčba ESC Guidelines 2010 Strategie léčby FiS Kontrola rytmu (rhythm control) Terapeutické postupy
VícePacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?
Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Hynek Říha Klinika anesteziologie a resuscitace, Kardiocentrum IKEM, Praha Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní
VíceXVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM
XVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM 11. 13. listopadu, 2018 Kongresové centrum: Hotel Clarion Ostrava, Česká republika Vědecký program Konferenční sál 1 Neděle,
VíceVZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král
VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové
VíceKatetrizační ablace fibrilace síní: naděje pro všechny výrazně symptomatické pacienty
Katetrizační ablace fibrilace síní: naděje pro všechny výrazně symptomatické pacienty M. Fiala, J. Chovančík, R. Neuwirth, R. Nevřalová, O. Jiravský, I. Nykl, M. Branny Klíčová slova fibrilace síní paroxyzmální
VíceSoučasné možnosti katetrizační ablace komorových tachykardií u strukturálních onemocnění srdce
Současné možnosti katetrizační ablace komorových tachykardií u strukturálních onemocnění srdce Petr Peichl, Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Podobně
VícePŘEHLED Antiarytmické terapie
PŘEHLED Antiarytmické terapie Klinická praxe a ESC doporučení Bezpečnost a riziko léčby Speciální klinické případy Porucha automacie SA uzlu Porucha tvorby vzruchu fokální vznik signálu Porucha vedení
VíceVýstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž
Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž 1 Hodnocení srdeční práce Hodnocení funkce systoly - ejekční frakce hodnotí funkční výkonnost
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální
VíceTEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG
TEST 1 Kazuistika 1 Prezentace 39-letý muž byl přijat pro klidovou bolest levého ramene, tlak na hrudi s lehkou závislostí na poloze, horší v předklonu. Vyšetřen na ambulanci a následně JIP interního oddělení,
VíceMECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ
MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ VZTAH DÉLKA - TENZE Pasivní protažení, aktivní protažení, izometrický stah, izotonický stah, auxotonní stah SRDEČNÍ VÝDEJ (MO)
VíceNově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu
Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu MUDr. Martin Bláha XXIV. Výroční sjezd ČKS, 17.5.2016 Brno Srdeční selhání při fibrilaci síní s rychlou odpovědí
VíceZobrazovací techniky a obrazová integrace v katétrové léčbě fibrilace síní přehled problematiky a vlastní zkušenosti
114 Zobrazovací techniky a obrazová integrace v katétrové léčbě fibrilace síní přehled problematiky a vlastní zkušenosti Alan Bulava Kardiocentrum Nemocnice České Budějovice, a. s. Zdravotně sociální fakulta
VíceRecidivy arytmií u pacientů po kardiochirurgické operaci s konkomitantní terapií fibrilace síní zkušenosti našeho kardiocentra
Cor et Vasa Available online at www.sciencedirect.com journal homepage: www.elsevier.com/locate/crvasa Původní sdělení Original research article Recidivy arytmií u pacientů po kardiochirurgické operaci
VíceJan Bělohlávek, Tomáš Kovárník
Nové možnosti hemodynamická monitorace na JIP aneb Co byste od kardiologa nečekali Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Cíle
VíceKatetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu
Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06
VíceKAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN
Tachykardie Komorové tachykardie Jan Šimek 2. interní klinika VFN Definice: zrychlená srdeční aktivita o frekvenci nad 100/min (Tedy QRS komplexy jsou vzdáleny 3 velké čtverce nebo méně) Klinický obraz:
VíceKlinický význam resekce ouška levé síně při chirurgické ablaci fibrilace síní
Klinický význam resekce ouška levé síně při chirurgické ablaci fibrilace síní Vojtěch Kurfirst Bohuslav Kuta Júlia Čanádyová Aleš Mokráček Kardiochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Význam
VíceKrevní tlak/blood Pressure EKG/ECG
Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za
VíceDiagnostika poškození srdce amyloidem
Diagnostika poškození srdce amyloidem Tomáš Paleček Komplexní kardiovaskulární centrum 1. LF UK a VFN, II. Interní klinika kardiologie a angiologie, Praha ICRC-FNUSA, Brno Postižení srdce: 1. Pozitivní
VíceCHA2DS2-VASC STRATIFIKACE RIZIKA TROMBOEMBOLIE U FIBRILACE SÍNÍ
Fibrilace síní: je vše jasné? Je CHA2DS2-VASC STRATIFIKACE RIZIKA TROMBOEMBOLIE U FIBRILACE SÍNÍ OPTIMÁLNÍ? Ne! Čihák R Je CHA 2 DS 2 -VASc skóre optimální? Disclosure V doporučených postupech pro léčbu
VíceMartin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala. Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací
Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala
VíceLéčba arytmií v anestezii a intenzivní péči
Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Miroslav Solař I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Arytmie v anestezii Poruchy srdečního
VíceElektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií
Elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií Za jakým účelem se vyšetření provádí? Toto vyšetření se provádí pro poruchy srdečního rytmu (arytmie), jejichž společným
VíceMUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D.
MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D. RAO LAO AKCE RYTMUS FRQ OSA QRS P QRS QT ST T Patologické změny ARYTMIE Šíření aktivace v pravé a následně levé síni P vlna je zápis splynutí dvou vln Aktivace pravé
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FNUSA-ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční číslo ve VVZ: 226004 Evidenční číslo zadavatele:
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 7 5 6 (elektronická (tištěná
VícePatogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy MUDr. Gabriela Štěrbáková Kombinovaný doktorský studijní program,
VíceResynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou
Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou O. Spurná, J. Hojerová, S. Dvořáková, P. Kubuš, Dětské kardiocentrum FN v Motole, Praha, 2016 Etiologie srdečního selhání dle
VíceROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU
V. ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU Rozdílová tabulka návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní
VíceKomplexní řešení pacientky s HOCM a sekundárně vzniklou závažnou mitrální regurgitaci. MUDr.Darina Krausová,Kardiocentrum Třinec Podlesí
Komplexní řešení pacientky s HOCM a sekundárně vzniklou závažnou mitrální regurgitaci MUDr.Darina Krausová,Kardiocentrum Třinec Podlesí Kazuistika Žena 77 let HOCM s těžkou klidovou obstrukci Arteriální
VíceInstitut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka
Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology
VíceProjekt: POHYBYM PROTI ARYTMII. režimová opatření v léčbě fibrilace síní
Projekt: POHYBYM PROTI ARYTMII režimová opatření v léčbě fibrilace síní JIRAVSKÁ-GODULA BOGNA 1, 3, JIRAVSKÝ OTAKAR 2, NEUWIRTH RADEK 2, MARUNOVÁ ELIŠKA 1, LOVEČKOVÁ ZUZANA 1, SOŠKOVÁ EVA 1 KUBIŠOVÁ KATARÍNA
VíceZdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno
Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální
Více9.45 11.00 Akutní ischemická cévní mozková příhoda Předsedající: M. Bar, D. Václavík, D. Školoudík, D. Kučera
PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM Úterý 22.10. 8.00 Registrace účastníků 9.30 9.45 Zahájení kongresu a zdravice 9.45 11.00 Akutní ischemická cévní mozková příhoda Předsedající: M. Bar, D. Václavík, D. Školoudík, D. Kučera
VíceDopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata
Dopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata MUDr. Patricie Kotalíková Nemocnice Kadaň s.r.o. 6. 11. 2018 Přehled vybraných témat Akutní selhání ledvin Chronické selhání ledvin Diabetes mellitus
VíceVýznam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar
Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů Jindřich Špinar Renin angiotenzin aldosteronový systém Co o něm víme? Proč inhibujeme systém RAA? Indikace blokátorů receptoru 1 pro AII Jsou rozdíly
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol 65let - kuřačka, hypertonička, porucha glc tolerance - IM před 15 lety- bez dispenzarizace??? - v posledních 2 letech
VíceFIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví
FIBRILACE SÍNÍ Hlavní autor: Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Spoluautoři: MUDr. Alan Bulava, Ph.D. Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s. MUDr. Miroslava
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,
VícePřínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání
Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.
VíceFitness for anaesthesia
Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální
VíceOriginální práce. Úvod
1 Originální práce Rotační atriografie levé síně nová zobrazovací metoda sloužící k podpoře radiofrekvenční ablace v levé síni: srovnání anatomických dat levé síně získaných z trojrozměrné rotační atriografie
VíceKomorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie
Komorové tachykardie EKG atributy tachyarytmií 0. Frekvence 1. Šířka QRS komplexu Tachykardie se štíhlými komplexy (QRS 120ms) Supraventrikulární tachykardie Supraventrikulární tachykardie Jan Šimek 2.
VíceMonitorování EKG po ablaci fibrilace síní
187 Monitorování EKG po ablaci fibrilace síní Jan Chovančík, Veronika Bulková, Martin Fiala Oddělení kardiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec MDT Medical Data Transfer, s.r.o., Brno Jedním z cílů katetrové
VíceFIBRILACE SÍNÍ. Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pracovníky ve zdravotnictví
FIBRILACE SÍNÍ Hlavní autor: Prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Spoluautoři: MUDr. Alan Bulava, Ph.D. Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice a.s. MUDr. Miroslava
VíceDiagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií. Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV
Diagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV Supraventrikulární tachykardie Většinou paroxysmální Incidence 34/ 100 000 osob/rok Sinusový
VíceÚloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM
Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou
VíceDětský kardiolog na NICU. Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie
Dětský kardiolog na NICU Jiří Mrázek, Filip Kašák Oddělení dětské kardiologie Echokardiografie v neonatologii Funkční echokardiografie Vrozené srdeční vady Arytmie Získané srdeční onemocnění Postnatální
VíceKardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny
Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,
VíceLekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám
Lekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D. Evropský fond pro regionální rozvoj Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Podpořeno projektem Materiálně technická
VíceInterpretace hodnoty INR
Interpretace hodnoty INR Co bychom měli vědět o pacientovi? Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov Cíl antikoagulační léčby Dosáhnout co nejdelšího přežití v co nejlepší kvalitě
VíceDiagnostika infarktu myokardu pomocí pravidlových systémů
pomocí pravidlových systémů Bakalářská práce 2009 pomocí pravidlových systémů Přehled prezentace Motivace a cíle Infarkt myokardu, EKG Pravidlové systémy Výsledky Motivace Infarkt myokardu Detekce infarktu
VíceZáklady hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM
Základy hemodynamiky Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM Invazívní měření tlaků 1. Nula=referenční hladina 1. Midchest level střed hrudníku 2. Skiaskopicky 2. Kalibrace systému 1. Elektronický range
VíceOběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce
Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,
VícePopis EKG. Flu?er síní - akce je často pravidelná a je nález pravidelných jasných fluxerových síňových vlnek.
Popis EKG 1. Rytmus Sinusový rytmus (SR) - základní rytmus zdravého srdce, charakterizován nálezem vlny P, která v pravidelných intervalech předchází komplex QRS. - vzruchy vznikají v SA uzlu normálně
VíceIdiopatická komorová extrasystolie katetrová ablace jako léèebná alternativa
Pùvodní práce Idiopatická komorová extrasystolie katetrová ablace jako léèebná alternativa J. Chovančík, M. Fiala, H. Szymeczek, R. Neuwirth, R. Nevřalová, I. Nykl, M. Branny Kardiologické oddělení, Kardiocentrum,
VíceRegistr Herceptin Karcinom prsu
I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy
VíceÚskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu
Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý
VíceLokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava
NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP za rok 2010 Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Martin Roubec Garant centra: MUDr. Michal Bar, Ph.D. Garant
VíceSrdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz
Srdeční selhání Patofyziologie a klinický obraz Vojtěch Melenovský Klinika kardiologie IKEM Praha Epidemiologie chronického srdečního selhání Prevalence ChSS v EU: 2-3 % dospělé populace, ČR: 250 000 osob
VíceKardiovaskulární rehabilitace
Kardiovaskulární rehabilitace MUDr.Vladimír Tuka, Ph.D. Centrum kardiovaskulární rehabilitace 3. interní klinika VFN a 1.LF UK Změna paradigmatu způsobu uvažování Epizodická péče léčíme akutní choroby
VíceLéčba. Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha
Léčba Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Farmakologická léčba Léčba fibrilace síní Léčba pacienta s fibrilací síní Kontrola rytmu Antiarytmika IA,IC,III nová antiarytmika Upstream léčba ACE-I,ARB...
VíceInhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru?
Inhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru? Karel Cvachovec KARIM 2. LF UK Praha ve FN Motol KAIM IPVZ Praha FZS TU v Liberci Inhalační anestetika Předpokládaným hlavním
VícePřístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský
Přístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský XXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti Brno 5.5.2013 Cor et Vasa 54(2012) E113-E134. Guidelines ČKS 2011 Europea Heart Journal 2012;33,
VíceInteraktivní echokvíz. Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha
Interaktivní echokvíz Tomáš Paleček II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN, Praha Pacientka č. 1, PLAx projekce Normální jedinec Pacientka č. 1 Jaká struktura se u pacientky č. 1
VíceNáhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence
Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,
VíceAntiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK
Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Typ stentu Důvod revaskularizace
VíceElektrofyziologické vyšetření
Elektrofyziologické vyšetření Miloš Táborský, Tomáš Skála 29.11.2013 Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) 1812: baron Hildprant studium medicíny v Praze Základy anatomie srdeční elektrofyziologie: Současná
Více