#$!%%%&'.,/ ,-

Transkript

1 !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ ,-,*/33/!

2

3

4 Zdokonalený parní stroj skotského vynálezce Jamese Watta byl nejprve užit pi oderpávání vody v dole a k pohonu dmychadel u vysokých pecí. Vyzkoušej si, jak funguje model parního stroje, a zobraz si popis jeho jednotlivých ástí: web.org/schema.html

5 Koncem 18. století dochází ve Velké Británii k modernizaci bývalých manufaktur. Budují se nové továrny na textil. Pvodní spádací stroje a mechanizované tkalcovské stavy na vodní pohon, které zpracovávaly tradiní vlnu a len i nov dováženou bavlnu, jsou pevádny na výkonnjší parní pohon. Tento prlom ve výrob, který s sebou pináší nkolikanásobné navýšení vyrobeného zboží za krátký as, nazýváme prmyslovou revolucí. Spádací stroj S. Cromptona z r ml až 2000 veten. Mechanizované tkalcovské stavy obsluhovaly pevážn ženy. Podívej se, jak fungují tyto stroje: Spinning mull Quarry Bank Mill April

6 Zavádní strojové výroby do dalších prmyslových odvtví vede ke zvyšování tžby uhlí a železných rud. Budují se vysoké pece, kde se z železných rud taví kvalitnjší železo, vyrábí se litiny a ocel. Využívá se koks pro svou vysokou výhevnost a další chemické pednosti pi tavení. Historická vysoká pec Moira, Velká Británie Arkwright Masson Mills - továrna z roku 1804, Velká Británie

7 V prbhu 1. poloviny 19. století se Velká Británie stala nejvysplejším prmyslovým státem na svt. Mla k tomu ideální podmínky už koncem 18. stol.: 1) vlastnila nejvíce kolonií (zdroj surovin a levné pracovní síly, mohla tam vyvážet hotové výrobky odbytišt anglického zboží) 2) vlastnila nejpoetnjší lostvo (levná doprava) 3) mla dostatek pracovních sil nejen v koloniích, ale i doma, kde lidé z venkova odchází do mst za prací 4) dostatek finanních prostedk (levná pracovní síla + rychlejší výroba + levná doprava + odbyt výrobk = zisk) 5) podnikatelé modernizují výrobu využíváním technických vynález. Porovnej stav britských kolonií v polovin 19. století s obdobím ped ped 1. svtovou válkou Na grafu vidíme, kolika procenty se na svtové výrob podílely nkteré státy svta od poloviny 18. stol. do konce 19. stol. Nárst podílu Velké Británie je po roce 1830 velmi výrazný.

8 Vytžené uhlí a rudy bylo nutné ve velkém množství pevážet do hutí a železáren. Na to však nemohly postaovat doposud využívané povozy. Hledal se nový zpsob pepravy zboží, a tím se stává železnice s parními lokomotivami. Mezi msty Darlington a Stockton vedla v roce 1821 první koská železnice. V roce1825 se na ní objevují první vlaky tažené parními lokomotivami. Mezi msty Liverpool a Manchester vedla v roce 1829 železnice, po níž se rovnž pohybovaly vlaky tažené parní lokomotivou. Richard Trevithick lokomotiva 1803 (8km/h) George Stephenson lokomotiva Raketa 1829 (16km/h) Podívej se, jak fungují tyto lokomotivy: PENYDARREN Rocket in Hyde Park Pt Mapa zobrazuje prmyslová stediska a železniní sí v Evrop v roce

9 Británie mní ráz krajiny pokládají se kolejnice, budují se mosty a viadukty. Osobní peprava z Liverpoolu do Manchesteru. Viadukt na trati Londýn Edinburgh z roku Ribbleheadský viadukt v Yorkshiru mí 400 m a dosahuje výšky 32 m. Na jeho stavb pracovalo po 7 let 6000 muž. Dílo bylo dokoneno v roce Maidenheadský železniní most postavený v roce 1838 v Berkshire nad ekou Temží pedstavuje nejširší a nejplošší cihlový most na svt

10 Výroba parovoz v 19. století rovnž navazuje na pokusy ze století pedchozího. Už v roce 1769 se Francií prohání rychlostí 4 km/h tíkolý parovz, jehož autorem je Nicolas Joseph Cugnot [kyo]. K zdokonalení parních automobil pispl i eský vynálezce Josef Božek, který pedstavil veejnosti svj parní vz v roce 1815 (max. rychlost 15 km/h) Na internetových stránkách paížského muzea Conservatoire des Arts et Métiers: si projdi ukázku ColectionVideos TransportsFardier à vapeur de Nicolas Joseph Cugnot, 1770 i animace technických vynález z 1. poloviny 19. století a na Cugnot Steamer in HD Fardier à vapeur

11 Parní Model z autobusy londýnského (omnibusy) muzea autorem zaínají R. G. Gurney s pepravou (1827) cestujících koncem 20. let 19. století v Londýn. Jezdily rychlostí 13 km/h. Podle tehdejších dopravnách pedpis, které chtly zajistit bezpenou jízdu mstem, bylo podmínkou, že ped vozidlem musel bžet bžec s erveným praporkem.

12 Pomocí parních válc se zkvalituje úprava silnic, budují se mosty a tunely. Se stavbou kvalitnjších silnic je spojeno jméno skotského stavitele Johna Laudona McAdama. Došel k závru, že vozovka musí být zdvižena nad okolní terén, musí být opatena odvodovacími píkopy, urovnaný podklad má být pokryt dvma vrstvami drceného kamene a jednou vrstvou štrku. Poslední dv vrstvy se musí uválcovat Model parního válce -1. pol. 19. stol. Realismus Gustave Courbet Štrkai

13 V roce 1802 skotský inženýr William Symington postavil první parnílun s lopatkovým kolesem na zádi nazvaný Charlotte Dundas. Podívej se, jak fungují lopatková kolesa: Trivapor Dampfschiff Neuchatel - Dampfmaschine inkl. Schaufelrad a na níže uvedených pipoj koleso k parnímu stroji

14 V roce 1807 se v konstruování lodí prosadil Amerian Robert Fulton. V Británii, kde studoval, zakoupil Wattv parní stroj pro svj kolesový parník a po návratu do USA zaal s pravidelnou paroplavbou na ece Hudson. Fultonv parník Clermont díve zvaný Severníeka plul z New Yorku do Albany rychlostí 8 km/h proti proudu. Vzdálenost 240 km zdolal za tehdy rekordních 32 hodin. Díky eskému vynálezci Josefu Resslovi byla pozdji kolesa nahrazena lodním šroubem Replika Fultonova parníku Clermont (1909)

15 apka F., Vykoupil L.: Djepis novovk, Nová škola, Brno 2009