TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vývoj parního stroje. Kateřina Balcarová

Transkript

1 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY ývoj parního stroje Kateřina Balcarová Centrum talentů M&F&I, Univerzita Hradec Králové, 00

2 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Parní stroj Tématika parních strojů názorně ukazuje, jak technická praxe svými podněty přispěla k vytváření teorie, která byla následně využívána v dalších oblastech, a s její aplikací se setkáme i v současné době. šimněme si také, že není příliš šťastné hledat, kdo objevil parní stroj. Ukážeme si, že parní stroj byl postupně vyvíjen a že se na jeho vzniku podílelo více autorů. Každý přispěl k vývoji svou myšlenkou. Obr. : Denis Papin [] Denis Papin (647 7) Denis Papin stál u zrodu parního stroje. My ho však známe více ve spojitosti s tlakovým hrncem zvaným Papinův hrnec, nebo také papiňák. Tlakový hrnec má velmi těsně přiléhající pokličku, díky níž se uvnitř hrnce dá vytvořit vyšší tlak. oda se vaří při vyšší teplotě, než za atmosférického tlaku a tím se urychlí příprava pokrmů. Úloha: Papinův tlakový hrnec Při předvedení tlakového hrnce byla společnost nadšena. I dnes je papiňák součástí mnoha domácností a urychluje přípravu pokrmů. Může se ale stát, že se ventil ucpe a potom je tlakový hrnec nebezpečný, protože hrozí jeho exploze. tlakovém hrnci se pokrmy vaří při teplotě až 30 C. Jaký je při této teplotě v hrnci tlak? K určení hodnoty tlaku využijte uvedenou křivku syté vodní páry. Řešení: Hodnotu tlaku vyčteme z grafu. Bodu varu vody při teplotě 30 C odpovídá hodnota tlaku 0,7 MPa. Obr. : Křivka syté páry

3 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Obr.3: Tlakový hrnec [7] Při pohledu na tlakový hrnec si Papin uvědomil, že pára tlačí na pokličku a snaží se ji nadzvednout. Napadlo ho, že by se toho dalo využít k pohonu pístu ve válci, a tak sestrojil parní stroj. Papinův parní stroj se skládal z mosazné válcové trubice, která byla naplněna z části vodou. K hladině vody doléhal píst, který se po zahřátí vody zvedal díky tlačící páře. Píst se navrátil do původní polohy, když se pára opět ochladila. Proces se mohl opakovat. Thomas Savery (650 75) Papinův parní stroj vylepšil tím, že páru chladil vstříknutím studené vody do válce s párou. Došlo k rychlému ochlazení a k následné kondenzaci páry. Proces byl rychlejší, než když se pára nechávala chladnout samovolně. Obr. 4 Thomas Savery [0] Thomas Newcomen (664 79) Zdokonalil parní stroj tím, že oddělil od stroje kotel. Newcomenův tepelný stroj se využíval v Anglii na odčerpávání vody z dolů. Tento stroj byl velice nedokonalý a ke svému provozu spotřebovával velké množství uhlí. I přes svou nedokonalost zajistil práci v dolech nezávislou na větru. Tepelný stroj fungoval podle [] takto: tomto stroji se vyráběla pára v primitivním kotlíku, z něhož se vpouštěla do válce pod píst a píst zdvíhala. Když se dostal píst do nejvyšší polohy, vstříkla se do válce dosud naplněného parou studená voda, která způsobila zkapalnění páry a vytvoření vzduchoprázdnoty. Píst se potom pohyboval tlakem atmosférického vzduchu dolů a táhl s sebou jeden konec dvouramenné páky, ke kterému byl připevněn. Na druhém konci páky byla řetězem připevněna pístní tyč pumpy. Tento parní stroj byl stojatý a nad ním byla v kamenném zdivu otočně upravena již zmíněná dvouramenná páka. Obr. 5: Newcomenův parní stroj [3]

4 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Funkce Newcomenova parního stroje: Obr. 6 [7] Obr. 7 [7] Obr. 8 [7] Obr. 6: Pára působí tlakem na píst a vytlačí ho do krajní polohy. Obr. 7: Do válce je vstříknuta studená voda a dojde ke snížení teploty a tlaku páry a k její kondenzaci. Obr. 8: Poklesem tlaku ve válci dojde k poklesu pístu. James Watt (736 89) Skotský rodák James Watt je nerozlučitelně spojen s parním strojem, který měl velký význam pro rozvoj průmyslu a rozpoutal tak průmyslovou revoluci. Úloha: Ze života Jamese Watta Když bylo Wattovi 7 let, zemřela mu jeho milovaná matka a v té době se začal rozhodovat o svém budoucím povolání. Rozhodl se tedy, že se bude v Glasgowě učit mechanikem. Po roce odchází do Londýna. knížce popisující život a práci Jamese Watta od Obr. 9 James Watt [8] Stanislava Kozla z roku 946 se dočteme: Tuto cestu vykonal se svým vzdáleným příbuzným lodním kapitánem Marrem koňmo za dní. Dnes však dojedeme z Glasgowa do Londýna za necelých 8 hodin dík Wattovu vynálezu! Kolikrát byla vyšší průměrná rychlost dopravního prostředku používaného v autorově době, než průměrná rychlost dopravního prostředku užitého Jamesem Wattem? Uvažujme, že cesta Wattovi trvala uvedených dní a doba uvažovaná autorem byla celých 8 hodin.

5 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Řešení: elikost průměrných rychlostí dáme do poměru. Průměrná rychlost se zvýšila 36-krát Obr. 0: Schéma Wattova parního stroje [7] Jak se vlastně Watt dostal k parnímu stroji? Na univerzitě v Glasgowě mu byl přidělen úkol opravit model Newcomenova parního stroje. Watt opravu provedl a sám se poté rozhodl stroj zlepšit. Stroj měl velice nízkou účinnost a vytvořená pára nebyla dostatečně dobře využita. Watt provedl několik zásadních úprav. Doplnil stroj o kondenzátor. Oddělil tak v parním stroji místa, kde byla pára ochlazována a ohřívána. álec byl stále horký a kondenzátor stále studený. Tím se docílilo velké úspory energie. Dále Watt doplnil parní stroj o čerpadlo, válec uzavřel na obou stranách a vytvořil tak dvojčinný parní stroj, kde pára pracuje na obou stranách. parním stroji se zasloužil o mnoho technických součástí. Např. odstředivý regulátor, setrvačník parního stroje, dvojcestný ventil, utěsnění pístu nebo planetové soukolí. Wattův regulátor Watt je vynálezcem technického zařízení, které vhodným způsobem přivírá nebo otvírá např. ventil. Dvě stejně hmotné koule visí na koncích dvou stejně dlouhých tyčí tak, že mohou na tomto sloupci ve svislé rovině volně stoupat a klesat při rotačním pohybu kolem osy sloupce. ýška výstupu koulí závisí na frekvenci otáčení. Tyče jsou souměrně spojeny kloubem na kroužku, který posunuje po sloupci nahoru a dolů. S tímto kroužkem je spojeno regulační zařízení. Obr. : Wattův regulátor [9] se Úloha: Wattův regulátor ypočtěte, při jaké frekvenci svírá tyč, na níž je upevněná koule, se sloupcem úhel 45, jestliže uvažujeme délku tyče 0,5 m. Řešení: elikost úhlu, který svírá tyč se sloupcem je rovna velikosti úhlu, který svírá vektor tíhové a odstředivé síly. r r Pro velikosti sil platí: F G = mg, v ω ( π ) ( π ) ϕ F O = m = m r = m f r = m f r l sin

6 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY elikost úhlu, který svírá tyč se sloupcem, dostaneme z rovnosti: FO tg ϕ = FG Planetové soukolí Pro další využití parního stroje bylo třeba převést přímočarý pohyb na otáčivý. e Wattově době byl znám nejjednodušší způsob klika naklínovaná na hřídel stroje. Tuto myšlenku si nechal již roku 780 patentovat Pickard, a proto ji nemohl Watt využít. Našel nový způsob tzv. planetové soukolí. Jedná se o dvě ozubená kola sluneční kolo a planetové kolo. Sluneční kolo je na hřídeli a planetové kolo je nasazeno na konci ojnice, která vede z konce vahadla stroje. Při pohybu ojnice obíhá planetové kolo sluneční kolo. Díky ozubení obou kol je sluneční kolo uváděno do pohybu s a ním také hřídel, na které je připevněno. Úloha: Planetové soukolí Planetové soukolí je tvořeno slunečním a planetovým kolem o stejných průměrech 0 cm. Jakou obvodovou rychlostí se pohybuje střed planetového kola, jestliže sluneční kolo se otáčí úhlovou rychlostí 3 rad s -. Řešení: Použijeme vztah pro obvodovou rychlost v = ωr, v = 0,6 m s -. Obr. : Planetové soukolí Obr. 3: Wattův parní stroj opatřený planetovým soukolím [4] Konstrukce parního stroje vyžadovala velice přesně vyrobené součástky. To bylo zpočátku problematické a Watt se tak potýkal s mnohými neúspěchy. Po čase se podařilo sestrojit funkční kusy. Wattův parní stroj nahradil Newcomenovy stroje na čerpání vody z dolů. Dále našel využití v mnoha dalších průmyslových odvětvích jako např. textilní průmysl, zemědělství ale také v dopravě.

7 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Úloha: Jednotka výkonu technické literatuře se ještě občas vyskytne stará jednotka pro výkon koňská síla. Tuto jednotku zavedl James Watt, protože potřeboval pro zákazníky vytvořit srovnání výkonu svých strojů s výkonem v té době běžně využívaných zvířat. Jednotku zavedl podle [9] takto: Jedna koňská síla je rovna výkonu, který podává soustavně pracující kůň, který zapřažený v žentouru zdvíhá náklad 80 liber a ujde při tom za hodinu 44 koleček o poloměru stop. současné době je jednotkou výkonu watt. Kolik je koňská síla wattů? Uvažujme, platí: libra = 0,45 kg, stopa = 0,3 m. Řešení: W mgs 80 0,45 0 π 0,3 44 P = = = = 73W t t 3600 Tedy koňská síla = 73 W. Podívejme se nyní na pokusy vytvořit vozy poháněné párou. Nicolas Joseph Cugnot (75 804) První vozidlo poháněné párou předvedl v Paříži roku 769 N. J Cugnot. Topilo se pod kotlem v přední části automobilu. Přední kolo bylo poháněno klikovým pohonem. Automobil se pohyboval rychlostí 4 km/h po dobu Obr. 4: Cugnotův parovůz [0] minut. Poté byla všechna pára vypuštěna do vzduchu a vůz se zastavil. Bylo nutné doplnit v kotlíku vodu a zatopit pod ním. Když se vytvořilo dostatek páry, dal se vozík opět na minut do pohybu. ůz byl řiditelný, ale nedal se regulovat jeho výkon. To vedlo při předvádění k nárazu do zdi, který je označován jako první automobilová nehoda. Cugnot poté vůz po první předváděčce ještě zdokonalil. Tento automobil měl veliké rozměry.

8 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Úloha: Cugnotův parovůz o hmotnosti,5 t se po jednom zatopení a doplnění vody pohyboval rychlostí 4 km h - po dobu minut. Poté se zastavil a bylo nutné opět doplnit kotlík vodou a zatopit. še se znovu opakovalo. a) Jakou dráhu parovůz urazil během doby od zatopení pod kotlem po zastavení, jestliže uvažujeme, že se vůz pohyboval po celou dobu rovnoměrným pohybem o uvedené velikosti rychlosti? b) Jaká byla kinetická energie parovozu těsně před nárazem do zdi, jestliže uvažujeme, že se v onu chvíli pohyboval rychlostí 4 km h -? Řešení: a) s = vt = 4 0, = 0,8 km = 800m b) Ek = mv = 500, J = 5,5 J Josef Božek (78 835) Obr. 5: Josef Božek [6] Obr. 6: Replika Božkova parovozu [0] Josef Božek byl významným českým mechanikem. Značně zasáhl do oboru hodinářství, ale zabýval se také parními stroji. Sestrojil svůj první miniaturní parní stroj a dále pracoval na stavbě parního vozu, který se stal druhým parním vozem po Cugnotovi. Předvedl ho roku 85 ve Stromovce. Lidé byli novým vozem nadšeni a vybrané peníze na vstupném stačily pokrýt náklady na výrobu parovozu. Božek se proto začal věnovat konstrukci lodi opatřené parním pohonem. Sestrojil malou lodičku s parním pohonem a kolesem, kterou předvedl na rybníku aldštejnského paláce. Koleso bylo kolo opatřené lopatkami. Při další prezentaci parovozu a parolodi mu byla odcizena kasa s vybraným vstupným, což dovedlo zadluženého konstruktéra k zničení parního stroje a ke konci jeho snahy o využití parního stroje v dopravě.

9 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Jsou parní vozy perspektivní? Richard Trevithick (77 833) Obr. 7: Richard Trevithick [9] Obr. 8: Parovůz Richarda Trevithicka [6] Roku 80 sestrojil také Richard Trevithick parní vůz, který se pohyboval se rychlostí spěchajícího chodce. Avšak parní automobily nebyly pro přepravu po silnicích příliš úspěšné. Neúspěšnost byla způsobena i nekvalitními cestami a problémy s tím spojenými. pozměněné podobě našly uplatnění v zemědělství. dopravě se pozornost začala soustředit na železnice. První parní lokomotivu sestrojil právě Richard Trevithick. Lokomotiva byla velice těžká, a proto se při jejím pohybu trhaly kolejnice, které nebyly kvalitně zpracovány. Na obr. 9 první parní lokomotivy si můžeme všimnout velkého setrvačníku, který udržoval lokomotivu v provozu. George Stephenson (78 848) Obr. 9: Trevithickova lokomotiva Do vývoje parních lokomotiv velice zasáhl George Stephenson. Od něho také pochází slovo lokomotiva pojmenoval svou lokomotivu Locomotion. ýznamným mezníkem ve vývoji parních lokomotiv je lokomotiva Rocket. Tato lokomotiva měla horizontálně umístěný Obr. 0: George Stephenson [9]

10 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY válec před kotlem, za kotlem bylo topeniště a tendr. Tendr je speciální vůz sloužící k uskladnění vody a paliva. Úloha: Lokomotiva Rocket Lokomotiva Rocket měla hmotnost 40 t a byla schopna pohybovat se rychlostí až 46 km h -. Jaká byla její kinetická energie ve chvíli, kdy se pohybovala maximální rychlostí? Řešení: K výpočtu použijeme vztah pro výpočet kinetické energie Ek = mv = 40000,8 = J = 3, MJ Obr. : Lokomotiva Rocket [5] Parní lokomotivy se ukázaly být velice užitečné pro železniční dopravu. Jejich výkon postupným vývojem rostl, ale základní princip zůstal stejný, jako byl u lokomotivy Rocket. Nahrazování parních lokomotiv začalo ve 30. letech 0. století elektrickými lokomotivami, nebo motorovými lokomotivami s dieselovými motory. Tyto lokomotivy byly rychlejší. Současně také probíhal vývoj kolejnic. Ukázalo se, že lepší než litinové jsou kolejnice z tepaného železa, které tak často nepraskaly. První parní vlak projel naším územím před 70 lety dne 6. června 839 z ídně do Břeclavi. Dále následoval pravidelný provoz mezi ídní a Brnem.

11 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Parní stroj našel uplatnění také v lodní dopravě, kam se podíváme nyní. Úspěšným parníkům předcházely pokusy s prvotními parníky. Británii experimentoval s parními loděmi William Symington (764 83) Jednalo se o první parní loď, přesněji řečeno spíše člun, s lopatkovým kolesem na zádi. První parníky se nazývaly tzv. kolesové parníky, neboť byly poháněné kolem opatřeným lopatkami, které se nazývalo koleso. Autorem nejvýznamnějšího parníku byl Robert Fulton (765 85) Roku 807 sestrojil nejvýznamnější parník Clermont. Tento parník se stal první parolodí, která zajišťovala pravidelnou dopravu. Obr. : Robert Fulton [9] Obr. 3: Parník Clermont [8] Úloha: Z New Yorku do Albany Parník Clermont urazil 40 km z New Yorku do Albany proti proudu řeky Hudson za 3 hodin. Rychlost proudu řeky mohla být m s-. a) Jaká byla průměrná rychlost parníku při plavbě z New Yorku do Albany? b) Za jak dlouho by parník urazil cestu zpět, kdyby se rychlost proudu řeky nezměnila a výkon parního stroje by zůstal stejný? s 40 = = 7,5 km h =,08 m s - t 3 b) ýsledná rychlost parníku je dána vektorovým součtem rychlosti parníku a proudu řeky v p = v vř rychlost parníku bez vlivu proudu: v = v p + vř = (,08 + ) m s - = 4,08 m s -. Řešení: a) v p = Popluje-li parník zpět po proudu, bude jeho výsledná rychlost:

12 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY v z = v + v ř = - - ( 4,08 + ) m s = 6,08 m s s Cestu zpět urazí parník za dobu: t = = = s = h v 6,08 První parníky sloužily jako poštovní nebo převoznické. Jejich rozměry byly malé. Lidé se domnívali, že nejsou vhodné na dlouhé plavby, protože by na palubě muselo být naloženo velké množství paliva. Dále se také parníky nepoužívaly k převozu těžkých nákladů, protože v kombinaci se zásobou paliva by byla loď přetížená. Tyto problémy pozastavily vývoj parníků, který se opět po několika letech obnovil. Ukázalo se, že tyto obavy jsou zbytečné. elký vliv na další rozvoj parníků měl I. K. Brunel. Parní stroje měly velký vliv, jak bylo ukázáno, na rozvoj dopravy. Podívejme se nyní i na další průmyslová odvětví, kde měl parní stroj také nezastupitelnou roli. Textilní průmysl Továrny textilního průmyslu byly závislé na pohonu vodního kola. Díky zavedení parního stroje se mohly textilky rozvíjet i v oblastech, kde se nevyskytují řeky. Průmyslová revoluce v textilní výrobě začala v Anglii v první polovině 8. století. českých zemích začala o 30 až 40 let později. První parní stroj v textilní výrobě v českých zemích byl nainstalován roku 830 v Mladé Boleslavi. Zemědělství Parní stroj nalezl uplatnění i zde např. v přístrojích na mlácení obilí, či na mletí zrní. Strojírenství Parní stroj se na počátku svého vývoje setkal s neúspěšnými pokusy modelů, protože jeho součástky vyráběli dělníci ručně. Stačila malá nepřesnost a stroj nefungoval, jak se předpokládalo. U parního stroje byla velice důležitá těsnost jednotlivých částí. Aplikace parního stroje do průmyslových oblastí kladla za nutnost vyrábět používané stroje přesných rozměrů z kovu. Např. v textilní výrobě byly stroje nejprve sestaveny z ručně opracovaných dřevěných částí. Ty s příchodem parního stoje nemohly obstát. Začalo se tedy s konstrukcí soustruhů, vrtaček a jiných strojů, což je pokládáno za vznik strojírenství.

13 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY ybudování teorie, vznik termodynamiky Parní stroje se rozšířily do mnoha průmyslových odvětví. Nastala potřeba lépe jim porozumět a vytvořit novou teorii, díky níž by bylo možné zvýšit výkon tehdejších strojů, či konstruovat nové typy strojů. Za zakladatele termodynamiky je považován Sadi Nicolas Léonard Carnot (796 83) Tento Francouz za svůj krátký život sepsal jediný významný spis Úvahy o hybné síle ohně a o strojích vhodných k rozvíjení této síly. tomto díle se zabývá dvěma základními otázkami. První otázkou bylo, zda dosažitelná síla a výkon tepelného stroje jsou nějakým způsobem omezeny. Druhou otázkou bylo, zda účinnost závisí na volbě pracovní látky. Od něho pochází slovní spojení: ideální reverzibilní tepelný stroj. Jedná se o stroj, v němž může proces vzájemných přeměn tepla a práce probíhat oběma směry a cyklicky se opakovat. To znamená, že se systém po proběhnutí cyklu nachází opět v původním stavu. Obr. 4: S. N. L. Carnot [4] Zkoumal ideální pracovní cyklus, který je po svém autorovi nazván: Carnotův cyklus Tento cyklus se skládá z izotermické expanze, adiabatické expanze, izotermické komprese a adiabatické komprese. Obr. 5: Carnotův cyklus []

14 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY izotermická expanze: dochází k rozpínání plynu, přičemž plyn odebírá teplo ze zásobníku W = nrt ln = Q. kde Q je teplo, které tepelný stroj přijme z ohřívače adiabatická expanze: nedochází k tepelné výměně W = C ( T T ) κ κ T = T 3 izotermická komprese: dochází ke stlačení plynu, přičemž plyn předává teplo chladiči 3 W 3 = nrt ln adiabatická komprese: nedochází k tepelné výměně W = C T T W = W + W W W = nrt ln W 3 + C W 4 4 T κ 4 = 4 ( ) T κ 3 ( T T ) nrt ln C ( T T ) 4 3 = nrt ln nrt ln () 4 Zároveň platí: T T T κ κ 3 = κ κ T4 4 = 3 () Tedy po dosazení () do () obdržíme vztah: W = nrln ( T T ) Pro účinnost Carnotova cyklu platí: W η = Q nrln η = nrt ln ( T T )

15 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY η = T T T Carnot tedy odvodil, že účinnost libovolného tepelného stroje závisí pouze na teplotě T ohřívače a na teplotě T chladiče. Carnotův cyklus je kruhový cyklus s nejvyšší účinností. Žádný jiný kruhový děj nemá vyšší účinnost. Jak již bylo uvedeno, v reverzibilním stroji může cyklus probíhat oběma směry. Bude-li v tomto případě cyklus probíhat v pořadí 3 4, bude stroj odebírat teplo ohřívači a předávat chladiči. Stroj koná práci. Bude-li cyklus probíhat opačným směrem, tedy 4 3, bude stroj odebírat teplo chladiči a předávat teplo ohřívači. tomto případě se chová jako chladící zařízení. Musí mu být dodávána práce z vnějšku.

16 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Seznam použité literatury [] ECKERTOÁ, L. Cesty poznávání ve fyzice. Praha: Prométheus, s. ISBN [] KOZEL, S. James Watt. Praha: Orbis, s. [3] KRAUS, I. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. Praha: Academia, 004, 70 s. ISBN X. [4] KRUŽÍK, M. Technické prvky ve vyučování fyzice na gymnáziu. Praha: SPN, 977, 66 s [5] SMRČEK, O. Stručné dějiny oborů, Strojírenství. Praha: Scientia, s. ISBN [6] ŠTOLL, I. Dějiny fyziky. Praha: Prométheus, s. ISBN [7] [8] [9] [0] Zdroje obrázků [] ECKERTOÁ, L. Cesty poznávání ve fyzice. Praha: Prométheus, s. ISBN [] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [0] img.photobucket.com [] [] [3] [4] [5] [6] [7] stroje.cz [8] [9] upload.wikimedia.org [0] vlastenci.cz []