Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Transkript

1 Katera geotechniky a pozemního stavitelství Zakláání staveb Návrh záklaů pole mezních stavů oc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace stuijního oboru Geotechnika CZ.1.7/2.2./28.9. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fonem a státním rozpočtem ČR.

2 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 NÁVR ZÁKLADŮ PODLE MEZNÍCH STAVŮ EC7 Plošné - ČSN (zrušena) Pilotové - ČSNN MEZNÍ STAVY I. skupina ÚNOSNOST (ULS) II. skupina POUŽITELNOST (SEDÁNÍ SLS) I. skupina Postup: a) ztráta stability zákla. půy b) přecho o plastického stavu Obr. 1. Únosnost záklaové půy. a - vývoj plastických oblastí při zvyšování zatížení, b - přestava o pružení zeminy při osáhnutí mezního stavu únosnosti, c - označení a efinice kluzných k ploch - 1 -

3 reg. č. CZ.1.7/2.2./ Vstupní veličiny pro návrh plošných záklaů zahrnují: A. Pro mezní stav únosnosti: geologický moel položí, geotechnický moel položí s ovozenými parametry geotechnických vlastností záklaové půy, přeevším smykových parametrů položí zatížení, které záklaová konstrukce bue přenášet pro mezní stav únosnosti je o součet stálého zatížení (G) a proměnného zatížení (Q) v soulau s ČSN EN 199 resp (říve extrémní zatížení) B. Pro mezní stav použitelnosti eformace (seání): geologický moel položí, geotechnický moel položí s ovozenými parametry geotechnických vlastností záklaové půy, přeevším eformačních parametrů položí zatížení, které záklaová konstrukce bue přenášet pro mezní stav použitelnosti je přeevším o stálé zatížení (G) v soulau s ČSN EN 199 resp (říve provozní zatížení) poklay pro posouzení tuhosti záklaové konstrukce a too ať již z pohleu výpočtu přitížení v položí po záklaem, tak pro náslené posuzování mezního o stavu STR vlastní záklaové konstrukce (v soulau s ČSN EN 1992 resp. 1994) 2 Záklaní pomínka návrhu plošných záklaů z pohleu mezního stavu porušení (ULS) typu GEO (1) Záklaní pomínku s ohleem na únosnost položí uváí EC 7-1 v ostavci V V R V R návrhová honota zatížení V svislé zatížení nebo složka celkového zatížení působící kolmo k záklaové spáře návrhová honota mezní únosnosti k zatížení (kn) Převeeno na napětí v záklaové spáře plošných záklaůů se záklaní pomínka mění na: V /A R /A ke Ke levá strana nerovnosti vyjařuje návrhovou honotu kontaktního napětí v záklaové spáře a pravá strana návrhovou únosnost položí (kn/m 2, kpa). A' efektivní plocha záklaové spáry Pro výpočet V zatížení pro mezní stav ULS se vychází jak ze z zatížení stálého, tak zatížení nahoiléhoo a oplněné o zatížení o tíhy záklau, tíhy jakéhokoliv zásypového materiálu viz.též ost EC 7-1 uváí, že při aplikaci analytické metoy lze použít běžněě používaných meto pro mezní únosnost plošných záklaů a v příloze D uváí jenu z těchto možností ve tvaru R/A. V kap je proto navíc uveena též metoa osu užívaná v ČSN 7311 s platností o roku 1988 o roku 21. Obobně v kap bue uveena běžná metoa výpočtu kontaktníhoo napětí v záklaové spáře pro ULS. (2) Záklaní pomínku s ohleem na oolnost proti usmyknutí v záklaové z spáře uváí ČSN EN v čl , ky se musí splnit nerovnost: H R + R p; ke H je návrhová honota H, kyž H je voorovné zatížení nebo složka celkového zatížení působící rovnoběžně se záklaovou spárou; R je návrhová honota oporu v záklaové spáře - 2 -

4 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 R p; návrhová honota oporujícíí síly vyvolaná zemním tlakem na stranu záklau 2.1 Kontaktní napětí v záklaové spáře pro posouzení mezníhoo stavu ULSS Pro centrické zatížení se při výpočtu kontaktního napětí v záklaovéé spáře (V/A ) za efektivní plochu záklau A osazuje při: záklaovém pase šířka záklau b (kyž zatížení je na stanoveno na bm záklaového pasu), resp. při obélníkové patce potom její celková plocha B x L, ke L je elší strana záklau. Pro osově excentrické zatížení potom: pro záklaový pas efektivní šířka b, ke B = B 2 e, ke e je excentricita zatížení pro čtvercovou patku efektivní plocha A = B x (B 2e) Pro obecně excentrické zatížení potom: pro obélníkovou patku efektivní plocha A = (B 2e 1 ) x (L 2e 2 ) Z pohleu excentricity nejsou zvláštní opatření nutná, poku excentricita je menší než 1/3 šířky obélníkového záklau nebo,6 poloměru kruhového záklau. 2.2 Mezní únosnost plošných záklaů Při výpočtu únosnosti plošných záklaů jee nutné zohlenit krátkoobé a louhoobé pomínky únosnosti, přeevším z pohleu jemnozrnných zemin a rychlosti výstavby. V běžných přípaech se pro únosnost v jemnozrnných zeminách vychází z krátkoobé únosnosti únosnosti za neovoněných pomínek, pro písčité či štěrkovité zeminy z louhoobé únosnosti únosnosti za ovoněných pomínek Speciální přístup vyžaují jemnozrnné zeminy s nízkým stupněm saturace, s ze je nutno zohlenit změnu stupně nasycení s časem. Krátkoobáá únosnost za neovoněných pomínek pro jemnozrnné zeminy v tomto přípaě je na konzervativní straně bezpečnosti Moely pro výpočet mezní únosnosti za neovoněných pomínek (1) Záklaní moel pro záklaový pas vychází z řešení Pranla (192) pro plastické jíly (konzistence měkká a tuhá) ky φ u = O, c u = konst.) R/A = (π+ 2) x c u + q = 5,14 c u + q ke q je tlak naloží nebo zatížení v úrovni záklaové spáry (pro záklaní přípa q = γ x D, ke D je hloubka záklaové spáry po povrchem terénu). (2) Obobný moel pro stejný přípa uváí i Bolton (1979): R/A = 5,7 c u + q (3) ČSN EN v příloze D uváí, že únosnost se může počítat ze vztahu: R/A = (π+ 2) c u b c s c i c + q Ke bezimenzionální součinitel b c vyjařuje sklon záklaové spáry : b c = 1 2 α/ (π+ 2) Kyž α je úklon záklaové spáry o voorovné Bezimenzionální součinitel tvaru záklau: s c = 1 +,2 (B /L ) pro obélníkový tvar s c = 1,2 pro čtvercovýý nebo kruhový tvar - 3 -

5 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 Bezimenzionální součinitel pro šikmost zatížení i c vyvolanou voorovným zatížením H: 1 i c ( 1 2 ke H A' c u. H 1 A' c cu ) Moel uváěný v ČSN EN vychází z Pranlova řešení, neb pro voorovnou záklaovou spáru, záklaový pas a svislé zatížení vztah plně přechází na rovnici Pranla. (4) ČSN 7311 ( ) o rovnice pro mezní únosnost zaváí kromě součinitele s (vyjařujícího tvar záklau a součinitele i (vyjařujícího vliv šikmosti zatížení) též součinitel (vyjařující vlivv hloubky založení) a uváí, že únosnost se může počítat ze vztahu: : Pro přípa ky φ u = : R/A = c u. (π+ 2). s c. i c. c + q. s q. i q. q Potom pro záklaový pas a centrickéé zatížení: R/A = c u. (π+ 2). c + q. q Pro malé hloubky založení, ky hloubka založení D je menší než šířka záklau B, je honota součinitele menší než 1,1 a tak jí lze zanebat. Potom opět vztah v přechází v záklaní rovnici Prynela. Pro přípa, ky φ u > (pro jemnozrnné zeminy konzistence pevné až tvré se stupněm saturace S r >,8): R/A = c u. N c. s c. i c. c + q. N q. s q. i q. q +,5. γ. B. N γ. s γ. i γ. γ Ke: N c, N q, N γ jsou součinitelé únosnosti a jsou funkcí totálního t úhlu vnitřního tření φ u : kyž: N c = (N q 1) cotg φ u pro φ u > (4.13a) N c = 2 + π pro φ u = (4.13b) (4.13c) (4.13) N q = tg 2 (45( + φ u /2). exp ( π. tg φ u ) N γ = 1,5 (N q 1) tg φ s c, s q q, s γ jsou součinitelé tvaru záklau: kyž: s c = 1 +,2 B/L (4.14a) s q = 1 + B/L sin φ u (4.14b) s γ = 1,3 B/L (4.14c) kyž pro čtvercový a kruhovýý zákla B = L i c, i q, i γ jsou součinitelé šikmosti zatížení: kyž: φ u - 4 -

6 i c = i q = i γ = (1 tg δ) Inovace stuijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 ) 2 kyž δ je úhel oklonu výslenice sil o svislice c, q, γ jsou součinitelé vlivu hloubky založení: kyž: c = 1 +,1 ( D/B) -1/2 (4.16a) q = 1 +,1 ( D/B. sin 2 φ u ) -1/2 (4.16b) γ = 1 (4.16c) Pozn. 1: Symboly a inexy byly přizpůsobeny y symbolům a inexům, které k využíváá ČSN EN Pozn. 2: ČSN 7311 ( ) symbolu R využívala pro vyjáření napětí (kpa), zatímco nyní ČSN EN 1997 využívá R pro sílu (kn), a pro napětí potom výraz R/A. Určitá nejenoznačnost v české verzi ČSN EN vyplývá z anglické verze, ke se termínu bearing resistence r používá jak pro výraz R (článek 6.5.2), tak i pro výraz R /A (Příloha D.3). (5) V přípaě, že záklaová spára není voorovná a terén v blízkosti plošného záklau je ukloněn, lze pro výpočet mezní únosnosti použít obecné rovnice Hansena, viz Hansen (197) či Vaníček ( 1982). (6) V obecném přípaě lze pro stanovení mezní únosnosti využít i analytických meto stability po smykové ploše, které jsou uveeny v kap. Chyba! Nenalezen zroj okazů. o Násypy Moely pro výpočet mezní únosnosti za ovoněných pomínek Moely pro výpočet mezní únosnosti za ovoněných pomínek jsou typické pro obře propustné písčité a štěrkovité zeminy. Lze je však aplikovat i pro zeminy s jemnou příměsí, poku konsoliace položí probíhá ostatečně rychle a opovíáá rychlosti výstavby. (1) ČSNN 7311 ( ) oporučovala obecný vztah se zaveením vlivu tvaru záklau,, šikmosti zatížení a hloubky založení ve tvaru: R/A = c. N c. s c. i c. c + q. N q. s q. i q. q +,5. γ. B. N γ. s γ. i γ. γ φ. ke: N c, N q, N γ jsou součinitelé únosnosti a jsou funkcí efektivního úhlu vnitřního tření kyž: N c = (N q 1) cotg φ (4.18a) N q = tg 2 (45( + φ /2). exp ( π. tg φ ) (4.18b) N γ = 1,5 (N q 1) tg φ (4.18c) s c, s q q, s γ jsou součinitelé tvaru záklau: kyž: s c = 1 +,2 B/L (4.19a) s q = 1 + B/L sin φ (4.19b) s γ = 1,3 B/L (4.19c) kyž pro čtvercový a kruhový zákla B = L - 5 -

7 i c, i q, i γ jsou součinitelé šikmosti zatížení: kyž: i c = i q = i γ = (1 tg δ) Inovace stuijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 ) 2 kyž δ je úhel oklonu výslenice sil o svislice c, q, γ jsou součinitelé vlivu hloubky založení: kyž: c = 1 +,1 ( D/B) -1/2 (4.21a) q = 1 +,1 ( D/B. sin 2 φ ) -1/2 (4.21b) γ = 1 (4.21c) (2) ČSNN EN uváí rovnici únosnosti za ovoněných pomínek v příloze D.3 a zvažuje vliv tvaru záklau a šikmosti zatíženíí (3) V přípaě, že záklaová spára není voorovná a terén v blízkosti plošného záklau je ukloněn lze pro výpočet mezní únosnosti použít obecné rovnice Hansena, viz Hansen (197) či Vaníček ( 1982). (4) V obecném přípaě lze pro stanovení mezní únosnosti využít i analytických meto stability po smykové ploše, které jsou uveeny v kap. Násypy Splnění záklaní pomínky mezního stavu ULS typu GEOO Pro splnění záklaní pomínky mezního stavu únosnosti plošných záklaů lee ČSN EN je nutno záklaní nerovnost: V/A R/A ke vstupními honotami jsou honoty charakteristické a to jak pro zatížení, tak pro parametry zeminy Převést na pomínku: V /A R /A resp. při aplikaci obecné rovnice z ČSN 7311 / ) na tvar: (V G + V Q + W z) / A c. N c. s c. i c. c + q. N q. s q. i q. q +,5. γ. B. N γ. s γ. i γ. γ Ke vstupními honotami jsou honoty návrhové (esign values) s inexem, a to opět jak pro zatížení, tak pro parametry zeminy (včetně všech součinitelů únosnosti, tvaru záklau, šikmosti zatížení a hloubky založení). ČSN EN zmiňuje 3 možnosti tohoto převou, tzv. návrhové přístupy. Pro Návrhový přístup 1 (NP 1) musí být záklaní pomínkaa splněna pro násleující kombinace ílčích součinitelů na zatížení (A), a na materiál (M): Kombinace 1: A1 + M1 Kombinace 2: A2 + M2 Pozn. ČSN EN v článku výše uveený vztah rozšiřuje o opor R, avšak to ze není třeba neb všechny ílčíí součinitele jsou v tomtoo přípaě rovny 1. Pro Kombinaci 1 se zatížení zvyšuje pomocí ílčích součinitelů zatížení γ G = 1,355 pro stálé zatížení, resp. γ Q = 1,5 pro proměnné zatížení (pro soubor A1) a parametry zeminy (pro soubor M1) se ponechávají ve svých charakteristických honotách (ílčí součinitel jee roven 1) - 6 -

8 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 Pro Kombinaci 2 se zatížení zvyšuje pouze ílčím součinitelem pro proměnné zatížení γ Q = 1,,3 (pro soubor A2) a parametry zeminy se (pro soubor M2) snižují pomocí p násleujících ílčích součinitelů: - pro efektivní úhel vnitřního tření φ. γ φ = 1,25 kyž tento součinitel se použije pro tg - pro efektivní souržnost - pro neovoněnou smykovou pevnost - pro pevnost v prostém tlaku - pro objemovou tíhu γ c = 1,25 γ cu = 1,4 γ qu = 1,4 γ γ = 1, Postup pro NP1 Kombinaci 1 a 2 je graficky znázorněn na obr Obr. 2. Zaveení ílčích součinitelů spolehlivosti pro jenotlivé kombinace NP1 Výslekem řešení záklaní pomínky je rozměr záklau B, resp. L splňující nejpřísnější pomínku z obou kombinací. Pozn. Ve většině přípaů je přísnější pomínkou Kombinace 2, která je nejbližší osavaní zkušenosti z aplikace ČSN 7311 ( ). Pro neovoněné pomínky jee návrh ovážnější s ohleem na nižší honoty ílčího součinitele spolehlivosti pro neovoněnou souržnost. Proto v přípaech, ky - 7 -

9 se plocha porušení pohybuje v oblasti malých normálových napětí (ca o 1 kpa), se oporučuje použít přísnější honotu součinitele γ cu (např. 1,6) či se oporučuje porovnání únosnosti za neovoněných a ovoněných pomínek, kyž nebezpečnější by měly být pomínky krátkoobé, neovoněné. 3 Záklaní pomínka návrhu plošných záklaů z pohleu mezního stavu porušení (ULS) typu STR Jelikož ČSN EN stanoví, že pomínka: V R Inovace stuijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 musí být splněna pro všechny mezní stavy porušení, je postup pro p splnění mezního stavu STR násleující: - pro navrženou šířku (plochu) záklau za aplikace NP 1 a (většinou po zaokrouhlení na,1 m) se zákla znovu posuzuje z pohleu Kombinace 1 pro soubor zatížení A1. - vyhonocení kontaktního napětí v záklaové spáře pro tento soubor zatížení, ať již za využití vztahů uveených v kap nebo za jiných přepoklaů (např. le BoussinesqaB a) a to pole tuhosti záklau viz. např. Šimek a Vaníček (1976) - výpočet maximálního momentu, kterým je namáhán navržený zákla; - navržení vyztužení betonového záklau za pomocí ČSNN EN 1992 resp Charakteristické honoty parametrů zeminy (1) ČSN EN specifikuje, že výstupem Zprávy o geotechnickémm průzkumu je přeevším: - přehle ovozených honot geotechnických parametrů (článek (1) - rozsah a jakékoliv seskupení ovozených honot geotechnických litologickou vrstvu (článek (2). úajů pro kažou (2) Projektant geotechnické konstrukce projektant zopověný za návrh n - o svých výpočtůů využívá charakteristické honoty geotechnických parametrů. Výběr charakteristických honot geotechnických parametrů se musí zakláat na výslecíchh a ovozených honotách z laboratorních a terénních t zkoušek k oplněných osvěčenou zkušeností (článek ( (1)P. Charakteristická honota geotechnického parametru se musí vybrat jako obezřetný oha honoty ovlivňující výskyt mezního stavu(článek (2)P. (3) Projektant geotechnické konstrukce spaající o 2 Geotechnické kategorie může s ohleem na riziko, s kterým je návrh spojen, vycházet při efinitivním výběru charakteristických honot z násleujících tří postupů silně ovlivněných opaem porušení navrhované konstrukce na okolí (tzv. consequence classes) le ČSN EN 199: - v přípaě malého rizika na okolí (Třía 1) ) a při obrých zkušenostech anouu lokalitou lze využít stanarních tabulek charakteristickýchh honot vztažených k inexovým vlastnostem z geotechnického průzkumu. Opět z těchto tabulek se z uváěného rozsahu musí charakteristická honota vybrat jako velmi obezřetná (článek (12)P. - v přípaě vysokého rizika na okolí (Tříaa 3) se výběr opírá o výsleky mechanicko-fyzikálních vlastností zjištěných při laboratorních či terénních zkouškách, jejichž počet pro kažou vrstvu je ostatečný pro statistické vyhonocení. Současná iskuse ke způsobu statistického vyhonocení ává přenost efinovat charakteristickou honotu jako honotu průměrnou ± SD/2 (stanarní ochylka /2)

10 reg. č. CZ.1.7/2.2./ v přípaě střeního rizika na okolí (Tříaa 2) se výběr opírá o výsleky v mechanicko- fyzikálních vlastností zeminy zjištěných při laboratorních či terénních zkouškách, jejichž počet není ostatečný pro statistické zpracování. Zjištěné výsleky se tak konfrontují s tabulkovými honotami pře finálním výběrem. Ve všech přípaech se oporučuje orientační citlivostní analýza vstupních charakteristických honot na řešené mezní stavy. 4.1 Stanarní tabulky charakteristických honot geotechnick kých parametrů (1) Pro výběr charakteristické honoty geotechnických parametrů pro návrh plošných záklaů lze využít tabulku Tab Je v principu o převzetí tabulky z ČSN 7311 ( ), s kterou jsou velmi obré zkušenosti, a současná iskuse vee k závěru, že osavaní tabulky označující ze uváěné honoty jako směrné či reprezentativní, lze z pohleu ČSN EN uvažovat jako charakteristické. (2) Pro zatříění o 5 tří zemin štěrkovitých, 5 tří zemin písčitýchh a 8 tří zemin jemnozrnných je využito trojúhelníkového iagramu tří záklaních frakcí zemin a plasticitního iagramu. Dělení konzistence jemnozrnných zemin je zřejmé z přnášky č. 2. Tabulkové charakteristické honoty mechanicko - fyzikálních vlastností zemin jemnozrnných zemin, třía F1 F4 Charakteristik Třía Symbol měkká a Konzistence tuhá pevná tvrá S r >,8 S r <,8 S r >,8 S r <,8 F1 MG,, [knm -3 ] =,35; =,62; = 19,1 vyšetří se E ef [MPa] c u [kpa] u [] c ef [kpa] vyšetří se ef [] F2 CG,, [knm -3 ] =,35; =,62; = 19,51 vyšetří se E ef [MPa] c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se 24 3 F3 MS,, [knm -3 ] =,35; =,62; = 18,1 vyšetří se E ef [MPa]

11 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se F4 CS,, [knm -3 ] =,35; =,62; = 18,51 vyšetří se E ef [MPa] 2, c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se Tabulkové charakteristické honoty mechanicko - fyzikálních vlastností jemnozrnných, tříy F5 F8 Třía Symbol Charakteristik a měkká Konzistence tuhá pevná S r >,8 S r tvrá <,8 S r >,8 S r <,8 F5 ML,, [knm -3- ] =,4; =,47; = 2,2 vyšetří se MI E ef [MPa]] 1, c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se F6 CL,, [knm -3 ] =,4; =,47; = 21 vyšetří se CI E ef [MPa] 1, c u [kpa] u [] c ef [kpa] vyšetří se - 1 -

12 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 ef [] F7 MH,, [knm -3 ] =,4; =,47; = 21 vyšetří se MV E ef [MPa] ME c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se F8 CH,, [knm -3 ] =,42; =,37; = 2,52 vyšetří se CV E ef [MPa] CE c u [kpa] u [] c ef [kpa] ef [] vyšetří se Tabulkové charakteristické honoty mechanicko fyzikálních vlastností zeminy písčité tříy S1 S5 E ef [Mpa] ef [] Činitele ovlivňující Třía Symbol [knm -3 ] I D =,33,67 I D = I D =,67 1,, 33,67 I D =,67 1, c ef [kpa] stanovení charakteristik v rámci rozpětí tříyt,2,7 S1 S2 S3 SW SP S F 8,2 8,3 8,7 8,7 2 18,5 17, I D, w, g, tvar zrn, angularita

13 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9,3,7 poíl jemných S4 SM částic a S5 SC,3,6 18, konzistence 5 2 zeminyy Tabulkové charakteristické honoty mechanicko fyzikálních vlastností - štěrky, tříy G1 G5 E ef [Mpa] ef [] Činitele ovlivňující Třía Symbol [knm -3 ] I D =,33,67 I D = I D = I D =,67 1,, 33,67,67 1, c ef f stanovení [kpa] charakteristi k v rámci rozpětí tříy,2,9 G1 G2 G3 GW GP G F,2,2,9, I D, w, g, tvar zrn, angularita 5 3,3,7 poíl jemných G4 GM částic a G5 GC,3,7 19, konzistence 4 zeminyy Hloubka z s a osah a s smykové plochy po záklaem le Prantlovaa vzorce: z s b cos e 2 o cos45 2 arc tg 4 2 b as 1 2tg45 e 2 2 tg 2 přibližné určení: u S1 až S3; G1 až G3: z s = 2b, a s = 6b. u ostatních tří: z s = b, a s = 2,5b. Obr. 3. Vliv voy pole ČSN

14 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 Možnosti pro výpočet 2 : 1) HPV v hloubce z s nebo hlouběji: 2 přirozeně vlhká zemina 2) HPV v úrovni zákl. spáry: 2 su 3) < HPV < z s : 2 2 su s z 4) HPV na úrovní zákl. spáry: 2 su; su 2 w s su Omezení tohoto ruhu výpočtu (otázka homogenity v oblasti osahu smykové s plochy) SVISLÁ ÚNOSNOST NEHOMOGENNÍHO PODLOŽÍ a) použití prům. vážených honot Obr. 4. K výpočtu svislé únosnosti vrstevnatého prostřeí přípa 3í vrstev: élky l i a plochy A i b) náhraa tvaru smyk. plochy trojúhelníkem m 3 c 1 1 c 2 2 c cm 3 3 s s 1 1 m s z1 2 2 s z2 33 s z 3 2 c) výpočet pro kažou vrstvu zvlášť a pak n R R l s i l i1 i s SVISLÁ ÚNOSNOST SKALNÍHO PODLOŽÍ ovlivňuje: pevnost, kvalita a hustota iskontinuit R c r p

15 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 Hustota iskontinuit součinitel p velmi malá a malá 1, stření a nízká 1,8 velmi a extrémně velká 3, Tab. 3. Součinitel p. Třía R1, R2 R3 R4 R5 R6 pevnost neroz ,5 1,5,5 c /Mpa// houje souč. r ,5 2,5 1, Tab. 4. Součinitel r. VODOROVNÁ ÚNOSNOST ZÁKLADOVÉ PŮDY 1) Posunutí pomínka: H Hu H V tg c u stp e stp - souč. stability polohy: A ef S p pro posunutí =,,9 pro převržení na zemině =,88 na nepoajném m položí =,9 V e - svislá složka S p - voor. složka zemního oporu 2) Převržení pomínka: M M u

16 reg. č. CZ.1.7/2.2./28.9 Obr. 5. Stabilita proti převržení záklau Ke klopné hraně záklau, pro oběě hrany zvlášť M H M M n stp L 2 G V e 3) Vynoření pomínka: V V u pro objekty očasně nebo trvale po HPV H Vu G Ve stp V n sit f Vw w