Účetní závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kateřina SOJKOVÁ. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Účetní závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Kateřina SOJKOVÁ Ing. Eva SLÁDKOVÁ Znojmo, 2012

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účetní závěrka vypracovala samostatně pod vedením Ing. Evy Sládkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje, uvedené v přiloženém seznamu použité literatury. V Praze dne Kateřina Sojková

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Sládkové za cenné připomínky, odborné rady a čas, který mi během vypracování této bakalářské práce poskytla. Dále děkuji firmě TIBBIS, s.r.o. za poskytnuté informace.

4

5

6 ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce Účetní závěrka je poskytnout ucelený pohled na tvorbu účetní závěrky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol. V teoretické části se zabývá obecnými informacemi o účetní závěrce dle platné české legislativy. Je zde popsán proces účetní uzávěrky, definovány jednotlivé účetní výkazy a povinnosti související s ověřením a zveřejněním účetní závěrky. Praktická část je věnována sestavení účetní závěrky konkrétní společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty ABSTRACT The aim of the bachelor s thesis The Financial Statement is to provide a complex account of issuing a financial statement. The thesis is divided into two parts: theoretical and practical. The former deals with general information on financial statements in accordance with valid legislation in the Czech Republic. The procedure for closing the books is described and definitions of financial reports and duties pertaining to verification and publishing of the financial statement are introduced here. The latter presents the preparation of a financial statement of a specific company. KEYWORDS Closing the books; financial statement; balance sheet; profit and loss account

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Účetní závěrka a uzávěrka Vlastnosti účetní závěrky Právní úprava Proces účetní závěrky Účetní uzávěrka Inventarizace Oceňování k rozvahovému dni Přechodné účty Uzavírání účetních knih Výsledek hospodaření Daň z příjmů Účetní závěrka Druhy účetní závěrky Rozvaha (Bilance) Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) Příloha Přehled o peněžních tocích (Cash flow) Přehled o změnách vlastního kapitálu Povinnosti spojené s účetní závěrkou Ověření účetní závěrky auditorem Zveřejňování účetní závěrky... 29

8 4 Praktická část Charakteristika účetní jednotky Průběh účetní uzávěrky a závěrky Inventarizace Odpisy Zásoby Časové rozlišení a dohadné položky Kurzové rozdíly Daň z příjmů Uzavření účetních knih Účetní závěrka Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Analýza účetní závěrky Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek a obrázků Seznam zkratek Přílohy... 62

9 1 Úvod Účetní závěrka je vrcholnou fází v každé společnosti a uzavírá právě uplynulé účetní období. Veškeré informace o procesech a činnostech, které nastaly v účetní jednotce v průběhu celého období, jsou shrnuty do účetních výkazů tak, aby poskytovaly ucelený přehled o majetkovém složení společnosti, jejím výsledku hospodaření, jejích závazcích a finanční pozici. Účetní závěrka je základním zdrojem informací o hospodaření účetní jednotky a pro spoustu jejích uživatelů, hlavně externích, je i zdrojem jediným. Proto, aby účetní závěrka vykazovala veškeré potřebné informace, jsou obsah i uspořádání sestavovaných výkazů v České republice ustanoveny poměrně rozsáhlou legislativou. Samotnému vyhotovení účetních výkazů předchází řada procesů a operací, které zajišťují, že účetní závěrka podá úplný, ale zároveň věrný a poctivý obraz o majetkové a finanční situaci. Tato část veškerých kontrolních a dokončovacích prací je nazývána účetní uzávěrka. Při jejím zpracování probíhají procedury, které zajišťují úplnost, správnost a průkaznost účetních záznamů. Dochází k provedení inventarizací, doúčtování všech účetních případů a uzavření účetních knih. Je vyčíslen výsledek hospodaření, který je následně transformován na základ pro výpočet daně. Po provedení veškerých uzávěrkových operací následuje samotné sestavení účetní závěrky. Výstupem jsou účetní výkazy, které souhrnně vyjadřují veškerá účetní data. Dle zákona je soubor výkazů tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou k účetní závěrce. Zatímco rozvaha nám vykazuje přehled o stavu majetku a zdrojích jeho krytí k určitému okamžiku, výkaz zisku a ztráty informuje o finanční výkonnosti účetní jednotky za celé období a vykazuje zisk či ztrátu za každou jednotlivou oblast činností účetní jednotky. Příloha oba tyto výkazy doplňuje a upřesňuje. Účetní jednotky mohou připojit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu dle svého uvážení. 7

10 2 Cíl práce a metodika Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat celý proces zpracování účetní uzávěrky a závěrky v souladu s platnou právní úpravou a následně tyto poznatky aplikovat na účetní závěrku konkrétní společnosti. V teoretické části své práce shrnu jednotlivé procesy a operace účetní uzávěrky, které je potřeba dodržet, aby byly dodrženy právní předpisy a účetní zásady a došlo tak k naplnění charakteru účetní závěrky. Definuji podstatu účetní závěrky, její druhy a cíle, stejně tak jako vlastnosti, které musí účetní závěrka splňovat. Stručně uvedu související legislativu, která vymezuje požadavky, kladené na sestavení účetní závěrky a následné související činnosti. V závěrečné části popíšu jednotlivé výkazy, vysvětlím jejich vypovídací schopnost a požadavky kladené na jejich rozsah a způsob zveřejnění. Praktická část bude věnována konkrétní společnosti, kde popíšu jednotlivé kroky, vedoucí k úspěšnému vyhotovení účetní závěrky. Následně porovnám své teoretické poznatky s touto konkrétní společností, vyhodnotím vypovídací schopnost účetní závěrky, a v případě zjištění nedostatků či chyb, navrhnu zlepšení, směřující k odstranění chyb, či k lepšímu naplnění podstaty účetní závěrky. Při vypracování bakalářské práce použiji platné zákony, vyhlášky a účetní standardy i další odborné publikace, související s oblastí závěrkových a uzávěrkových procesů. V neposlední řadě využiji vlastních praktických zkušeností a informací získaných studiem. 8

11 3 Teoretická část 3.1 Účetní závěrka a uzávěrka Účetnictví je velmi rozsáhlý ucelený v penězích vyjádřený systém informací 1 Hlavním účelem účetnictví je zachycovat ekonomické informace o stavu a pohybu majetku za vymezenou účetní jednotku za určité účetní období. Účetním obdobím může být kalendářní nebo hospodářský rok. Kalendářním rokem se rozumí období od 1. ledna do 31. prosince, hospodářský rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, počínajících 1. dnem kteréhokoliv měsíce, kromě ledna. Každá účetní jednotka se při své činnosti setkává s větším či menším množstvím dalších subjektů, kterými mohou být vlastnící či zaměstnanci podniku, stejně jako externí uživatelé v podobě bank, věřitelů či státu, pro které jsou informace o hospodaření a majetku účetní jednotky nepostradatelným zdrojem informací. Jelikož informace, zpracovávané účetní jednou v účetnictví, jsou velice obsáhlé, je potřeba předložit informace v souhrnné podobě. Vymezeným uživatelům jsou tedy za každé jednotlivé účetní období předkládány informace o majetkové a finanční situaci účetní jednotky ve formě účetní závěrky v takovém uspořádání a obsahu, aby uspokojila co nejvíce svých uživatelů. Podstatou účetní závěrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku, závazků a vlastního kapitálu podniku, oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit na základě přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka sestavuje, hospodářský výsledek, a zachytit za vymezený časový interval (účetní období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně detail pohybu vlastního kapitálu. 2 1 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 2 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s. ISBN

12 V účetnictví jsou rozlišeny tyto pojmy: Účetní uzávěrka - dochází k završení celoročního účtování uzavřením účetních knih, zjištění hospodářského výsledku a zpracování souhrnných informací pro sestavení účetní závěrky. V rámci účetní uzávěrky prochází účetnictví řadou kontrolních činností, aby byla zaručena správnost a úplnost údajů. Účetní závěrka je vyvrcholením účetní uzávěrky, kdy dochází k sestavení účetních výkazů Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka, sestavená na jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zákon uvádí, že zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je zobrazen v souladu s účetními metodami dle zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Účetní metody je jednotka povinna použít způsobem, který vychází z předpokladu jejího nepřetržitého trvání. Účelem účetní závěrky je provést kontrolu průběžného evidování transakcí, k nimž v účetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace, související vždy s konkrétním účetním případem, aby bylo prokázáno, že jsou v účetnictví zachyceny veškeré účetní případy (že je účetnictví úplné), že zvolené účetní postupy odpovídají charakteru účetního případu, ale také platným normám (účetnictví je správné), a že jsou jednotlivé operace doloženy (účetnictví je průkazné). Uvedené principy jsou podřízeny dominantní účetní zásadě, kterou je zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti. Forma účetní závěrky je vymezena třemi základními prvky, které tvoří nedílný celek. Skládá se z účetních výkazů rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, doplněných o přílohu, která vysvětluje a doplňuje infima, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat též přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. 10

13 3.2 Vlastnosti účetní závěrky Kromě toho, že účetní jednotka musí při sestavování účetní závěrky dbát všeobecných účetních zásad, jsou zde stanoveny i požadavky na vlastnosti podávaných informací. Informace účetní závěrky musí být: 3 spolehlivé informace je spolehlivá, pokud účetní závěrka, sestavená na jejím základě, podává věrný a poctivý obraz, a je-li úplná a včasná z pohledu uživatele údajů účetní závěrky srovnatelné informace je srovnatelná, jestliže účetní závěrka, sestavená při respektování zásady nepřetržité doby trvání, splňuje zásadu stálosti účetních metod, tzn., že údaje jsou srovnatelné s předchozími účetními obdobími a to z pohledu období aktuálního. srozumitelné informace je srozumitelná, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů s použitím účetních metod významné informace se považuje za významnou, jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby informaci využívající 3.3 Právní úprava Aby byla účetní závěrka sestavena v souladu s platnými zákony a předpisy, je potřeba se před jejím sestavením seznámit s platnou legislativou. Na základě těchto předpisů je sestavená i moje bakalářská práce. V České republice je účetnictví upraveno soustavou těchto právních předpisů: zákon č. Sb., o účetnictví financí č. 500/2002 vyhláška Ministerstva 563/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších 3 SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN

14 předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník pokyny, informace a opatření Ministerstva financí České republiky vnitřní předpisy účetní jednotky Dále účetnictví nepřímo souvisí i s těmito předpisy: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech Zákon o účetnictví je základním pilířem pro účetnictví. Určuje nám následující: vymezuje účetní jednotky definuje předmět účetnictví a účetní období stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a použití účetních metod definuje účetní knihy, jejich otevírání a uzavírání a určuje směrnou účtovou osnovu, vymezuje účetní závěrku, okamžik sestavení, požadavky na obsah a její druhy určuje pravidla pro oceňování a inventarizace upravuje způsob vydávání další účetní metodiky Pro účetní závěrku je velmi významná prováděcí vyhláška, která nám upravuje zejména: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky obsahové vymezení položek jednotlivých účetních výkazů účetní metody a jejich použití metody konsolidace účetní závěrky směrnou účtovou osnovu 12

15 Dle 36 zákona o účetnictví vydává ministerstvo financí České republiky České účetní standardy pro dosažení souladu v používání účetních metod účetními jednotkami a zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. ČÚS nejsou právním předpisem, tudíž nejsou právně závazné, ale jsou doporučenou metodickou pomůckou, vydávanou MFČR. ČÚS byly poprvé publikovány v roce 2004, kdy nahradily Postupy účtování pro podnikatele. V současné době máme k dispozici 22 platných standardů. V současné době se předpisy mění tak, aby již neodpovídaly pouze národním standardům, ale i Mezinárodním účetním standardům (IAS) a směrnicím Evropské unie. 3.4 Proces účetní závěrky Aby účetnictví plnilo své úkoly a poslání, musí být dodržovány účetní principy, účetní metody, zásady a postupy při jeho uplatňování a vykázání výstupů pro uživatele 4 Účetní jednotky upravují postup a rozsah prací účetní uzávěrky vnitřními předpisy, ve kterých stanoví celý průběh účetní závěrky a odpovědnost za jednotlivé oblasti. Tyto vnitřní předpisy by měli být tvořeny vždy aktuálně pro dané účetní období. Uzavření účetního období v sobě přináší okruhy na sebe navazujících činností, které by se daly rozdělit do těchto fází: přípravné práce tyto činnosti mají zabezpečit správnost a úplnost údajů účetních knih a to provedením inventarizací a doúčtováním všech účetních případů, které se daného období týkají, prověřením použitých metod. účetní uzávěrka v této fází dochází k vyčíslení konečných zůstatků na rozvahových i výsledkových účtech, zjištění výsledku hospodaření, vyčíslení daně z příjmu splatné a odložené a její zaúčtování a následné uzavření účetních knih. sestavení účetní závěrky vyhotovení účetních výkazů. 4 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 13

16 následné související povinnosti v případě povinnosti ověření auditorem, vyhotovení výroční zprávy, schválení účetní závěrky a její uložení do sbírky listin. Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky Zdroj: BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I., str Účetní uzávěrka Zaúčtování veškerých účetních zápisů za účetní období do účetních knih je základním zdrojem pro zpracování účetní závěrky. Aby tyto informace mohly být vzaty za základ pro účetní výkazy, musí být nejprve porovnány se skutečným stavem, a to po stránce věcné, časové a po stránce správnosti a vhodnosti ocenění Inventarizace Provedení inventarizace je považováno za stěžejní bod přípravných prací. Zároveň je zásadní mimo jiné pro zajištění, že účetnictví je průkazné. 5 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s s. ISBN BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s. ISBN

17 Inventarizací zjišťují účetní jednotky skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování snížení hodnoty. Druhy inventur: fyzická používá se u hmotného a některého nehmotného majetku, zásob, hotovosti a cenin. Probíhá zjišťování skutečného stavu počítáním, měřením, vážením. dokladová používá se u pohledávek a závazků, rezerv a časového rozlišení, kde nelze zjistit stav inventurou fyzickou. Údaje mezi zjištěným skutečným stavem a stavem účetním by měly být totožné. Mohou však také vzniknout tyto inventarizační rozdíly: manko v případě, že skutečný stav je nižší než účetní přebytek skutečný stav je vyšší než účetní O těchto inventarizačních rozdílech musí být účtováno do období, za které byla provedena inventarizace. Při evidenci zásob způsobem B musí účetní jednotka k rozvahovému dni zaúčtovat do spotřeby počáteční stav zásob a naopak zaúčtovat na příslušný účet zásob na skladu konečný stav ověřený inventarizací Oceňování k rozvahovému dni Z důvodu dodržení zásady opatrnosti, která nám říká, že by v účetní závěrce nikdy neměla být nadhodnocena aktiva a podhodnoceny závazky, aby byla vzata v úvahu předvídatelná rizika, je potřeba při inventarizaci zohlednit tyto skutečnosti pomocí rezerv, opravných položek a odpisů. Opravné položky V případě, že účetní jednotka při inventarizací zjistí, že hodnota majetku je nižší, než hodnota uváděná v účetnictví, vykáže tento majetek v účetní závěrce v nižší hodnotě. Snížení ceny se provede pomocí opravné položky, a to v případě, že 15

18 snížení není trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem. Opravné položky se tvoří pouze k účtům majetku a není možno je použít pro zvýšení jeho hodnoty. Trvalé snížení hodnoty majetku se vyjadřuje jeho odpisem. Rezervy Pokud by účetní jednotka zjistila podhodnocení závazku, vytvoří rezervu. Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků či výdajů, u kterých je znám pouze účel, avšak není jistá částka a období. Rezervy nelze používat k úpravě ocenění aktiv. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených rezerv. 7 V rozvaze jsou rezervy vykazovány jako cizí zdroj, ale nikoliv jako závazek, protože skutečný závazek v době tvorby fakticky neexistuje. Kurzové rozdíly V průběhu účetního období přepočítává účetní jednotka majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, na českou měnu kurzem devizového trhu, vyhlášeným Českou národní bankou (ČNB) k okamžiku uskutečnění účetního případu dle příslušných ustanovení zákona o účetnictví. Účetní jednotka si stanoví vnitřním předpisem, zda bude používat denní kurz nebo pevný kurz pro určité období, kterým se rozumí kurz vyhlášený ČNB pro první den tohoto období. Konečné stavy majetku a závazků, vyjádřené v cizích měnách k rozvahovému dni, je účetní jednotka povinna přepočítat na českou měnu kurzem vyhlášeným ČNB k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka Přechodné účty Zásada akruálního principu říká, že skutečnosti musí být zachyceny do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Pokud tuto zásadu nelze dodržet, musí být o daných skutečnostech účtováno v období, ve kterém byla účetní jednotkou zjištěna. Základem je tedy určení okamžiku, kdy se účtuje o nákladu a výnosu a kdy 7 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN

19 se výnosům přiřazují s nimi související náklady a naopak. K dodržení této zásady nám slouží přechodné účty aktiv a pasiv, dohadné účty a rezervy. 8 Rezervy spíše zohledňují očekávaná rizika a ztráty. Občas je problém rezervy a přechodné účty odlišit. V případě pochybnosti lze tedy určit, o jakou položku se jedná v konkrétním případě, dle následujícího schématu: Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu Kritérium účel, čas a částka účel a čas Účel Nástroj časové rozlišení dohadné účty rezervy Zdroj: KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010, str Časové rozlišení Podmínkou pro účtování časového rozlišení je mít k dispozici současně tyto informace: účel věcné vymezení, čeho se časově rozlišovaná částka týká čas účetní období, kterého se týká částka přesná výše nákladu či výnosu Časové rozlišení je možné počítat na dny, měsíce nebo roky. Vhodné je ponechat standardní měsíční období. Pokud jsou splněny podmínky, rozlišujeme právě tyto čtyři druhy základních titulů: 10 náklady příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částky výdajů, které uskutečnila v běžném účetním období, avšak týkají se nákladů příštího období 8 KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok Český Těšín: PORADCE, s.r.o., s. ISBN AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, s. ISBN

20 výdaje příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částek nákladů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl uskutečněn výnosy příštích období - zde jsou vykazovány částky příjmů, přijatých v běžném účetním období, které časově patří do příštího nebo příštích období příjmy příštích období - slouží pro zachycování nepřijatých peněžních prostředků, které budou inkasovány v příštím období, avšak věcně a časově souvisejí s výnosy běžného účetního období Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu Výsledková položka v Vliv na výši Položka rozlišení časového Rozvahová položka běžném účetním období Výnosy náklady peněž. prostředků v běžném účetním období ANO NE ANO NE přírůstek úbytek Náklady příštích období aktivum X X Výnosy příštích období pasivum X X Příjmy příštích období aktivum X Výdaje příštích období pasivum X Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty ze STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka, str Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné položky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech není dotčen účel časového rozlišení a není tím záměrně upravován výsledek hospodaření, a také v případě opakujících se výdajů a příjmů. Dále časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. 11 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN

21 Dohadné položky Dalším nástrojem, který nám zajišťuje dodržení akruálního principu, jsou dohadné položky. Oproti časovému rozlišení zde však neznáme jejich přesnou výši. Jelikož dohadné položky nejsou součástí časového rozlišení, ale vykazují se jako pohledávky, resp. závazky, je nutné o nich účtovat vždy, je-li pro ně obsahová náplň, a to i tehdy, jedná-li se o částky nevýznamné či pravidelně se opakující. 12 Dohadné položky aktivní používáme v případech, kdy se jedná o pohledávku, jejíž přesná výše nám není známa, avšak výnos je spjat s běžným účetním obdobím. Nejčastěji se jedná o pohledávku za pojišťovnou z důvodu dosud nevyúčtované náhrady škody, nevyúčtované výnosové úroky či poplatky za propůjčenou licenci. Dohadné položky pasivní slouží pro zachycení závazků, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale neznáme jejich přesnou výši. Příkladem mohou být nevyfakturované dodávky za spotřebu energie, náhrady za nevyčerpanou dovolenou nebo závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu. Při stanovení hodnoty dohadné položky vycházíme z dostupných informací, uvedených ve smlouvě, obvyklých cen, či z cen předchozí dodávky, popř. z výše záloh. K zúčtování případného rozdílu mezi skutečnou fakturovanou částkou a výší dohadné položky dochází v období, ve kterém došlo k přijetí daného daňového dokladu Uzavírání účetních knih Po zaúčtování všech účetních případů za dané účetní období a provedení kontrol dochází k uzavírání účetních knih, při kterém dochází k těmto činnostem: 13 zjišťují se obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů zjišťují se konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů 12 PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., s. ISBN Český účetní standard pro podnikatele č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih 19

22 zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, případně odložená, účetní jednotky za účetní období, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu, který se nazývá Účet zisků a ztrát a převodem výnosů ve prospěch tohoto účtu uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu Účet zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný Při sestavování účetní závěrky nám může být Konečný účet rozvažný podkladem pro vyhotovení rozvahy, stejně tak Účet zisků a ztrát může být zdrojem pro vytvoření Výkazu zisku a ztráty Výsledek hospodaření Informaci o výsledku hospodaření získáme jak z Konečného účtu rozvažného jako rozdíl mezi aktivy a pasivy, tak i z Účtu zisků a ztrát jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud výnosy převyšují náklady, jedná se o účetní zisk, v obráceném případě by vznikala účetní ztráta. Účetní výsledek hospodaření můžeme rozdělit následovně: 14 provozní vychází z předmětu činnosti, účelu, pro který byla účetní jednotka zřízena finanční v souvislosti s finančními službami mimořádný výjimečné, neplánované, nepředpokládané skutečnosti, opravy chyb z minulých let či změny metod Daň z příjmů Pokud účetní jednotka provedla veškeré uzávěrkové práce a zaúčtovala všechny účetní případy, které s účetním obdobím souvisí, musí ještě stanovit výši daňové povinnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v jeho platném znění a tuto následně zaúčtovat, jakožto poslední zápis před definitivním uzavřením účetních knih. 14 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s. ISBN

23 Odložená daň Odložená daň se zjišťuje a je o ní účtováno u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek, a u všech účetních jednotek, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu podle 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Účtování o odložené dani daňovou povinnost neovlivňuje, má vliv pouze na výši výsledku hospodaření, jenž je určen k rozdělení. Odložená daň plyne z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek, kdy po přechodné období dochází k nesouladu výsledku hospodaření a daňového základu. Výše daně se spočítá jako součin sazby daně z příjmů, platné v daném účetním období, a výsledného přechodného rozdílu. Odložený daňový závazek je zdanitelný přechodný rozdíl, který se stane zdanitelnou částkou v budoucím období, to znamená, že v budoucnu bude zvýšen základ daně a tím i daňová povinnost. Vzniká nejčastěji v případech, kdy je účetní zůstatková cena majetku vyšší, než zůstatková hodnota daňová. O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy. Odložená daňová pohledávka je odečitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v částky, jež lze odečíst při určování základu daně budoucích období. S ohledem na zásadu opatrnosti by mělo být o účetní pohledávce účtováno pouze při dostatečné jistotě, že je její úhrada reálná. Příkladem vzniku odložené daňové pohledávky může být rozdíl, kdy účetní hodnota pohledávek, snížená o opravné položky, je nižší než hodnota pohledávek, snížená o opravné položky daňově účinné. Splatná daň Účtování o splatné dani je poslední účtovanou operací poté, co účetní jednotka sestaví daňové přiznání. Při zjišťování základu daně účetní jednotka vychází z výsledku hospodaření před zdaněním zjištěným v účetnictví, který se rozdělí na výsledek hospodaření za běžnou činnost a výsledek hospodaření za mimořádnou činnost. 15 Samotný výpočet je však prováděn mimo účetní knihy a to následovně: 15 V daňovém přiznání je vyčíslena daň jako jedna položka, členění na daň z běžné činnosti a daň z mimořádné činnosti je pouze pro účely účetnictví. 21

24 Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné Výnosy - Náklady = Účetní výsledek hospodaření před zdaněním + Daňově neúčinné náklady ( 25 ZDP) - Daňově neúčinné výnosy = Základ pro výpočet daně mezisoučet - Odečitatelné položky ( 34 ZDP) = Základ daně Základ daně zaokrouhlený na tisíce dolů x Sazba daně ( 21 ZDP) 16 = Daň z příjmů - Slevy na dani = Daňová povinnost Zdroj: vlastní zpracování 3.6 Účetní závěrka Obsah účetní závěrky je stanoven 18 Zákona o účetnictví, který nám říká, že účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: rozvaha výkaz zisku a ztráty příloha, která vysvětluje a doplňuje informace, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty přehled o peněžních tocích nepovinný přehled o změnách vlastního kapitálu nepovinný 16 Sazba daně platná pro období činí 19%. 22

25 Účetní závěrka musí obsahovat: jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou sídlo nebo u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno právní formu účetní jednotky předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje okamžik sestavení účetní závěrky K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo podpisový záznam fyzické osoby. Připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou Druhy účetní závěrky Řádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavovaná k rozvahovému dni, kdy účetní jednotka uzavírá účetní knihy. Dle zákona o účetnictví se při využívání kalendářního roku rozvahovým dnem rozumí 31. prosinec, při využívání hospodářského roku poslední den jakéhokoliv jiného měsíce než prosince. Mimořádná účetní závěrka je sestavována ve stejném rozsahu jako řádná účetní závěrka. Rozvahovým dnem je ten den, kdy se uzavírají účetní knihy, a není posledním dnem účetního období. Sestavení mimořádné účetní závěrky může být například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu dni, kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace na konkurs aj. Mezitímní účetní závěrka je účetní závěrka, sestavovaná k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis. Při sestavování mezitímní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy a inventarizace je prováděna pouze pro účely ocenění. Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou, která je v pozici ovládající či řídící osoby v jiné účetní jednotce. Konsolidovanou účetní závěrkou se 23

26 rozumí účetní závěrka za skupinu ekonomicky propojených podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s jí ovládanou osobou. 17 Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu sestavují účetní závěrku vždy akciové společnosti. Výkazy v plném rozsahu mají povinnost sestavit ty účetní jednotky, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a zveřejňovat informace z ní. Ty jsou dále povinny vytvářet výroční zprávu, která obsahuje ucelené, vyvážené a komplexní informace o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím hospodářském postavení Rozvaha (Bilance) Rozvaha je výkaz, vypovídající o finanční situaci účetní jednotky. Jedná se o uspořádaný přehled aktiv (majetku) na straně jedné a pasiv (zdrojů krytí) na straně druhé. Aktivem rozumíme prostředek vložený do podnikání, který účetní jednotka vlastní. Uspořádání položek aktiv je dáno jejich likviditou a jsou vykazovány v pořadí od nejméně likvidních položek po nejlikvidnější. V rozvaze jsou aktiva běžného účetního období oceněna v brutto hodnotě, která je formou opravných položek a oprávek upravována na netto hodnotu. Každá položka též obsahuje informaci o netto hodnotě minulého období. Pasiva jsou vykazována v členění na vlastní kapitál a závazky. Závazky vyjadřují povinnost účetní jednotky, která v budoucnosti sníží jeho ekonomický prospěch. Pasiva jsou vykazována vždy v brutto hodnotách, z důvodu dodržení zásady opatrnosti jsou korekce v tomto případě nepřípustné. 17 SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 24

27 Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v 5-19 vyhlášky k zákonu o účetnictví. 19 Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy AKTIVA PASIVA Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Fondy Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření (zisk) Oběžný majetek Cizí zdroje Zásoby Rezervy Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry Časové rozlišení Časové rozlišení AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM Zdroj: vlastní tvorba Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) Výkaz zisku a ztráty je stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů. 20 Jednotlivé stupně nám stanovují, ve které činnosti hospodaření byl výsledek hospodaření vytvořen: provozní výsledek hospodaření finanční výsledek hospodaření výsledek hospodaření za běžnou činnost mimořádný výsledek hospodaření 19 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 20 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., s. ISBN

28 výsledek hospodaření za běžné účetní období výsledek hospodaření před zdaněním Výnos lze definovat jako zvýšení ekonomického prospěchu, které se projeví zvýšením aktiv, případně snížením závazků. Náklad způsobí snížení ekonomického prospěchu, jež se projeví ve formě snížení aktiv nebo zvýšení závazků. 21 Uspořádání a označování položek výsledovky se stanoví v příloze č. 2 a č. 3 vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v vyhlášky k zákonu o účetnictví. 22 Příloha č. 2 prováděcí vyhlášky nám stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v druhovém členění. Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky specifikuje uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v účelovém členění. V případě, že se účetní jednotka rozhodne sestavit výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinností uvést jako součást přílohy k účetní závěrce rozpis nákladů a výnosů provozního výsledku hospodaření v druhovém členění Příloha Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje, vykázané v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Údaje, uvedené v příloze, by měly být významné, užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u kterých není ještě přesně známá jejich výše. 23 Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce je stanoveno 39 prováděcí vyhlášky. 21 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 23 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN

29 Příloha musí obsahovat zejména tyto informace: obecné informace o účetní jednotce a formální náležitosti informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty informace o propojených osobách, podrozvahové evidenci, půjčkách a úvěrech Přehled o peněžních tocích (Cash flow) Přehled o peněžních tocích podává informace o tocích peněžních prostředků v účetní jednotce. Zachycuje počáteční stav, změny v průběhu účetního období a konečný stav skutečných peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které má účetní jednotka k dispozici, čímž ukazuje, zda je společnost schopná uvolnit prostředky a splácet závazky. Peněžní toky jsou vykazovány jednotlivě za tyto činnosti: Provozní činnost peněžní toky související se základní výdělečnou činností Investiční činnost pořízení a prodej dlouhodobého majetku a ostatních investic Finanční činnost činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti dvěma způsoby: 24 Přímá metoda vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na výkaz zisku a ztráty Nepřímá metoda výsledek hospodaření je upraven o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, položky příjmů a výdajů, spojených s finanční a investiční činností. Nepeněžní transakce jsou takové, které nemají vliv na přírůstek či úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích. 24 PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., s. ISBN , str

30 Přehled o peněžních tocích je upraven českým účetním standardem č Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení a snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Současně účetní jednotka vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno. 3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Po sestavení účetní závěrky je potřeba ještě splnit další související povinnosti. Mezi takové patří například ověření účetní závěrky auditorem, zhotovení výroční zprávy a povinnost účetní závěrku zveřejnit Ověření účetní závěrky auditorem Povinnost ověřovat účetní závěrky je účetním jednotkám stanovena v 20 zákona o účetnictví v platném znění. U akciových společností tato povinnost nastává, pokud splní k rozvahovému dni alespoň jedno z uvedených tří kritérií za běžné a předcházející období. Ostatní společnosti mají povinnost auditu při splnění dvou těchto kritérií: Aktiva celkem více než Kč Roční úhrn čistého obratu více než Kč Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50 Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavují výroční zprávu. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky 25 Obsah výroční zprávy je vymezen v 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění. Pokud podléhá účetní závěrka ověření auditorem, vztahuje se tato 25 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. ISBN , str

31 povinnost i na ověření výroční zprávy. Účetní jednotka, která ověřuje účetní závěrku dobrovolně, není jí uložena povinnost zákonem, nemusí vyhotovovat výroční zprávu Zveřejňování účetní závěrky Zveřejňování účetní závěrky vyplývá z ustanovení 21a zákona o účetnictví a z 38i obchodního zákoníku. Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jejím uložením do sbírky listin. Za splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku se považuje předání těchto dokumentů příslušnému rejstříkovému soudu předepsaným způsobem. Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku, sestavenou v plném rozsahu, společně s výroční zprávou a zprávou auditora. Musí tak učinit do 30 dnů od ověření auditorem a schválení valnou hromadou. Uložení účetní závěrky do sbírky listin, bez ohledu na povinnost auditu, musí být provedeno nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období. Tímto krokem je účetnictví účetní jednotky za účetní období považováno za úplné. 29

32 4 Praktická část 4.1 Charakteristika účetní jednotky Společnost TIBBIS, s.r.o. byla založena třemi společníky, aby navázala na tradiční dlouholeté dodávky rotačních lamelových kompresorů výrobce CompAir do České republiky. Historie však sahá do roku 1993, od kterého jeden z pozdějších zakládajících společníků poskytoval servisní zásahy na tomto typu kompresorů a dovážel z Velké Británie nové modely a náhradní díly. Z důvodu nárůstu zakázek v tomto oboru a důležitosti postavení na trhu vznikla v roce 2001 společnost s ručením omezením, která se zároveň stala výhradním zástupcem společnosti CompAir v České a Slovenské republice. V současné době jsou základním kamenem společnosti dodávky speciálně upravených kompresorů do trolejbusů, které jsou vyráběny v České republice a Polsku. Neméně důležité je však pokrytí dodávek stlačeného vzduchu rotačními lamelovými kompresory ve výrobních podnicích v České a Slovenské republice, zabezpečení servisu těchto strojů a provádění školení zaměstnanců pro obsluhu a údržbu. Doplňkovou činností v oblasti prodeje kompresorů je i prodej pneumatického nářadí. V roce 2009 společnost TIBBIS, s.r.o. rozšířila své aktivity o maloobchodní prodej instalatérského zboží v prodejně v Praze 10. Další předměty činnosti podnikání jsou například reklamní činnosti, silniční motorová nákladní doprava či pronájem strojů a movitých věcí. Společnost TIBBIS, s.r.o. pro svoji činnost využívá ekonomický a účetní software MRP K/S, který umožňuje vedení veškerých potřebných agend, nutných pro chod společnosti, v uceleném a provázaném souboru. Výhodou tohoto programu je uchovávání dat na serveru, což umožňuje získávání stále aktuálních dat při každém připojení. Hlavní moduly, které společnost využívá pro vedení účetnictví, jsou dány tímto výčtem: Účetnictví Faktury vydané a přijaté Sklady 30

33 Majetek Pokladny, bankovní výpisy Evidence pro DPH Software poskytuje množství analýz a grafů, které umožňují porovnávání výsledků hospodaření či peněžních toků za jednotlivá období, dávají možnost analyzovat vývoj hospodaření ve společnosti a tím napomáhají při rozhodování o budoucím vývoji. Pro daňové účely nabízí možnost vyplnění všech potřebných druhů daňových přiznání v platném znění. 4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky Účetním obdobím společnosti TIBBIS, s.r.o. je kalendářní rok. Rozvahovým dnem je tedy 31. prosinec příslušného roku. Daňové přiznání je předkládáno daňovým poradcem, veškeré uzávěrkové a závěrkové operace tedy musí být provedeny tak, aby daňové přiznání bylo podáno do 30. června roku, následujícího po účetním období, za které je daňové přizná ní podáváno. Podle vnitřní směrnice společnosti TIBBIS, s.r.o. lze shrnout proces účetní závěrky do následujících kroků: Kontrola počátečních stavů účtů Fyzická inventura Dokladová inventura Zaúčtování zjištěných inventarizačních rozdílů, kurzových rozdílů pro účty, vedené v cizí měně, kontrola správnosti zaúčtování časového rozlišení a vyčíslení a zaúčtování dohadných položek, výpočet odpisů a jejich zaúčtování Výpočet daňové povinnosti a zaúčtování daně Uzavření účetních knih Sestavení účetních výkazů 4.3 Inventarizace Cílem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku a závazků, následné porovnání se stavem vedeným v účetnictví a případné opravení skutečných stavů 31

34 majetku a závazků v účetnictví z důvodu dodržení průkaznosti účetnictví. Ve společnosti TIBBIS, s.r.o. je prováděna inventarizace k inventarizační komisí, která je stanovena jednatelem společnosti, dle postupů stanovených vnitřní účetní směrnicí účetní jednotky. Postup inventarizace lze shrnout do těchto kroků: Zjištění skutečného stavu dlouhodobého majetku a zásob přepočítáním, resp. dokladovou inventurou u majetku a závazků nehmotné povahy. Zaznamenání skutečných stavů do inventurního soupisu. Porovnání skutečného stavu se stavem evidovaným v účetních knihách. Vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování do účetního období, za které byla inventarizace provedena. Posouzení, zda nenastaly důvody pro účtování o snížení hodnoty majetku Ve společnosti je prováděna fyzická inventura přepočítáním skutečných stavů u majetku hmotné povahy, kterým jsou zásoby zboží, dlouhodobý hmotný majetek, drobný dlouhodobý hmotný majetek a peněžní prostředky. Inventura je prováděna v posledním týdnu měsíce prosince a po jejím provedení nedochází v účetním období dále k žádným dalším pohybům tohoto majetku. Dokladová inventura je prováděna u majetku a závazků nehmotné povahy, u kterých není možné provést inventuru fyzickou. Takovéto zjištění skutečného stavu se prokazuje písemnostmi, kterými mohou být například účetní doklady, bankovní výpisy, smlouvy nebo i tzv. konfirmační dopisy, ve kterých se odsouhlasí stav pohledávek, respektive závazků, vedených u obchodních partnerů. Dokladová inventura probíhá ve společnosti na počátku následujícího účetního období a je zabezpečena účetní této společnosti. Účtová třída 0 Dlouhodobý majetek Samostatné movité věci Na tomto účtu je evidován majetek v pořizovací ceně vyšší než ,- Kč. K rozvahovému dni je prováděna kontrola, zda veškeré položky majetku má účetní jednotka v užívání a jsou plně funkční. 32

35 Účet Drobný dlouhodobý hmotný majetek V souladu s vnitropodnikovou směrnicí je na tomto účtu sledován drobný dlouhodobý hmotný majetek. Směrnice stanoví, že účetní jednotka odepisuje majetek v pořizovací ceně vyšší než ,- Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok formou měsíčních odpisů. I u tohoto majetku je provedena fyzická inventarizace Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Tento účet slouží pro účtování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je zde zachycena cena pořízení a všechny náklady s pořízením majetku související. Po uvedení do provozu je majetek zaúčtován v pořizovací ceně na vrub majetkového účtu 022. K rozvahovému dni bylo ověřeno, že veškerý majetek je již v užívání a stav tohoto účtu byl nulový Technická zhodnocení Účet slouží k zachycování technických zhodnocení v průběhu účetního období. K rozvahovému dni jsou technická zhodnocení sumarizována dle jednotlivých položek zhodnocovaného majetku. Pokud celková hodnota technického zhodnocení jednoho majetku nepřekročí hodnotu ,-, je technické zhodnocení přeúčtováno přímo do provozních nákladů pomocí účtu 548. Při překročení stanovené hranice je technické zhodnocení převedeno na majetkový účet a odepisováno v souladu se zákonem o daních z příjmů. Účtová třída 1- Zásoby 132 Zboží na skladě a v prodejnách U zásob zboží je prováděna taktéž fyzická inventura přepočítáním, popřípadě měřením. Do inventurního seznamu jsou zaznamenávány skutečně zjištěné stavy zboží. 33

36 Účtová třída 2 Krátkodobý finanční majetek Pokladna v Kč Na účtu jsou zachycovány veškeré toky peněžní hotovosti v české měně. Při inventuře pokladny jsou jednotlivé bankovky a mince spočítány a zaznamenány do výčetky platidel. K přepočítání stavu pokladny dochází mimo rozvahový den i na konci každého měsíce. 211XXX Pokladna v cizí měně Na účtech valutových pokladen je účtováno o pohybech hotovosti v cizích měnách. Valutová hotovost je využívána pro úhrady výdajů nutných na pracovních cestách zaměstnanců společnosti. V současné době jsou pokladny vedeny v měnách euro, maďarský forint a polský zlotý. Průběh fyzické inventarizace je stejný jako u pokladny v korunách Bankovní účet v Kč Termínovaný bankovní účet v Kč Bankovní účet v EUR U bankovních účtů je prováděna inventarizace dokladová, která spočívá v odsouhlasení konečného zůstatku podle bankovního výpisu k rozvahovému dni a stavu uvedeného v účetnictví. Pokud jsou nalezeny nesrovnalosti v těchto zůstatcích, je potřeba důkladně zkontrolovat všechny pohyby evidované na tomto účtu. 261XXX Peníze na cestě Peníze na cestě slouží pro zachycení časového nesouladu mezi výběry a vklady peněžních prostředků mezi pokladnou a bankou. Měl by mít nulový zůstatek, případně zde může být zachycen výběr, provedený ke konci účetního období, zaúčtovaný dle bankovního výpisu v období následujícím. I na tomto účtu je prováděna dokladová inventura dle bankovních výpisů. 34

37 Účtová třída 3 Zúčtovací vztahy 311XXX Pohledávky z obchodního styku 321XXX Závazky z obchodního styku Společnost vykazuje pohledávky i závazky z obchodního styku s tuzemskými i zahraničními obchodními partnery, a to v české i cizí měně. K rozvahovému dni musí konečné zůstatky v hlavní knize souhlasit se stavem skutečně nezaplacených vydaných, respektive přijatých, faktur. Z důvodu lepšího prokázání skutečného stavu je možné provést odsouhlasení pohledávek a závazků s obchodními partnery. Toto však společnost TIBBIS, s.r.o. neprováděla, protože její pohledávky a závazky byly k rozvahovému dni převážně do 10 dnů po splatnosti nebo jejich splatnost ještě nenastala a v průběhu účetní uzávěrky byly uhrazeny. 314XXX Poskytnuté zálohy 324XXX Přijaté zálohy K rozvahovému dni nebyly evidovány žádné přijaté zálohy, konečný zůstatek na účtu 324 byl tedy nulový. Konečný zůstatek na účtu Poskytnuté zálohy krátkodobé, vykazovaný v hlavní knize, odpovídal svou výší počtu měsíčních zaplacených záloh na energie, které jsou každoročně vyúčtovány v měsíci září. Na analytickém účtu jsou zaznamenány poskytnuté zálohy dlouhodobé a jeho zůstatek odpovídal složeným kaucím na nájemné za pronajímané prostory Zaměstnanci Závazky ke společníkům ze závislé činnosti 336XXX- Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Daň z příjmů ze závislé činnosti Konečné zůstatky vykazované na kreditních stranách těchto účtů byly prověřeny dle zúčtovací a výplatní listiny za měsíc prosinec a žádné rozdíly nebyly zjištěny. Všechny tyto závazky byly skutečně uhrazeny do výplatního termínu