1. ZÁKLADNÍ POJMY FINANČNÍ MANAGEMENT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. ZÁKLADNÍ POJMY FINANČNÍ MANAGEMENT"

Transkript

1 1. ZÁKLADNÍ POJMY FINANČNÍ MANAGEMENT Pojem finančního managanementu zahrnuje 2 prvky. Jednak prvek finančního řízení a jednak prvek plánování. Finanční řízení má za úkol zefektivnění činnosti organizace zejména ve vztahu k dosahování stanovených úkolů a k využívání zdrojů. Kromě toho má tyto funkce: pomáhá harmonizaci všech aktivit organizace zajišťuje dostatečné zdroje pro plnění všech cílů organizace minimalizuje riziko výpadku finančních zdrojů nastavuje mechanismy pro vyrovnávání se s neočekávanými událostmi, které mají vliv na stabilitu organizace (zejména finanční) poskytuje informace o využívání zdrojů. Finanční plánování Jedná se tvorbu rozpočtů organizace v závislosti na plánu její činnosti. Rozpočty se sestavují s dostatečným předstihem před začátkem dotčeného období. Součástí finančního plánu je jednak výdajová stránka, ale i příjmová, tj. z jakých zdrojů se budou krýt budoucí výdaje. Příjmovou stránkou rozpočtu se zabývá fundraisingový plán. Jakmile je plán sestaven, nastává období získávání finančních zdrojů, které se obvykle překrývá s obdobím samotné realizace plánu činnosti (finančního nebo hospodářského roku). Po ukončení tohoto období je nutné provést zhodnocení (evaluaci). Tato fáze je důležitá jednak pro dárce a jednak pro sestavení plánu na další období. Operativní finanční řízení Tato aktivita se zaměřuje na krátkodobé porovnávání skutečnosti a stanovených cílů. K operativnímu finančnímu řízení jsou nezbytně nutné informace z účetní evidence. Dalším krokem je následné porovnání stanoveného finančního plánu (rozpočtu) a skutečného stavu za určité období (měsíc, čtvrtletí). Porovnáním se zjistí odchylky, které je nutné analyzovat. Důležité je vědět nejen kde (čas, místo, druh nákladu) odchylka vznikla, ale také proč. Díky těmto informacím je možné stanovit nápravné opatření, jejichž účinnost bude vyhodnocena v dalším následujícím období. Z praktického hlediska lze všem neziskovým organizacím doporučit, aby struktura rozpočtu z hlediska druhového členění byla co nejpodobnější analytickému členění účetní evidence. V takové případě je srovnávání plánu a skutečnosti podstatně jednodušší. Význam účetnictví pro řízení Další ze základních nástrojů finančního řízení představuje účetnictví. Účetnictví představuje vnitřně uspořádanou soustavu informací, pomocí níž se vyjadřují ekonomické vztahy v organizaci i vně ní a to z hlediska: struktury majetku (aktiv) krytí (pasiv) hospodářského výsledku. Historicky se účetnictví používá pro zjišťování hospodářské stability, ale také finanční efektivity činnosti organizace a neziskové organizace používají účetnictví také ke sledování čerpání prostředků na předem stanovený účel. Z těchto potřeb se rozvinuly 3 základní druhy účetnictví

2 finanční účetnictví - zachycuje vztahy organizace k vnějšímu prostředí, dává informace o organizaci jako celku, podstatnou složkou sledování jsou zákonem stanovené výkazy, daňové účetnictví - je zaměřeno za stanovení daňové povinnosti organizace, bývá odděleno od běžného finančního účetnictví, tj. daňová povinnost se zjišťují mimoúčetně, manažerské (projektové) účetnictví sleduje průběh ekonomické činnosti v organizaci z hledisek vnitroorganizačního řízení, nebývá regulování právními předpisy a slouží vnitřní potřebě organizace Osoby, podílející se na realizaci finančního managementu ředitel (předseda, vedoucí programu) ekonom (příp. jiná zodpovědná osoba) účetní pokladní fundraisor kontrolní orgán (dozorčí rada, správní rada, revizní komise) FUNDRAISING Slovo fundraising je skloňováno ve stále více pádech. Přitom je velmi pravděpodobné, že tento nepříliš libozvučný termín fundraising zůstane v češtině i v mnoha dalších jazycích součástí žargonu občanského sektoru. Co se tedy pod pojmem fundraising skrývá: Je to obor zahrnující různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost organizací občanské společnosti. Je to věda o tom, jak přesvědčit druhé, že Vaše organizace dokáže řešit důležité problémy a že je potřebnou součástí společnosti. Je to nástroj, jehož pomocí lze druhé inspirovat k dobrým skutkům, přesvědčit je, že peníze nejsou všechno a dát jim možnost darovat i svůj čas, zájem a důvěru fundraising je nesmírně důležitou součástí práce organizace a v mnohém rozhoduje o míře jejího úspěchu. Každá organizace potřebuje k plnění předmětu činnosti peníze aby uhradila náklady na projekt, připravila budoucí programy, aby zaplatila své zaměstnance, nájem kanceláře a všechny další potřebné provozní náklady, aby si mohla dovolit nové technické vybavení, atd. Fundraising není jen o získávání prostředků potřebných k přežití v tuto chvíli. Dotýká se především toho, zda bude organizace životaschopnou a stabilní organizací, která bude trvale udržitelná. Plánování fundraisingu 1. Plánování fundraisingových procesů je nezbytné pro zajištění finanční stability organizace a posílení její konkurenceschopnosti. 2. Rozsah fundraisingových plánů se odvíjí od činnosti organizace. 3. Fundraisingový plán by měl vzít v úvahu všechny relevantní zdroje. 4. Pravidelné vyhodnocování plánu je nutné pro případné korekce a změny fundraisingových strategií. Fundraisingový plán =

3 Důvody plánování fundraisingu: zjištění potřebného rozsahu prostředků, včetně lidských zdrojů, pro realizaci cílů, posílení důvěryhodnosti, stability a konkurenceschopnosti organizace. Jak postupovat při plánování: Plánování začínáme pohledem dozadu. V tabulce zachytíme jednotlivé zdroje a jejich procentuální pokrytí v čase. Z tohoto záznamu je možné vysledovat tendence z minulosti, odhadnout trendy do budoucna a objevit rezervy. Optimální je zpracovat fundraisingový plán na základě strategického plánu organizace a v něm definovaného poslání. Na základě poslání lze udělat první selekci zdrojů. Dále můžeme v selekci pokračovat zvážením etické přijatelnosti zdroje atd. Vymezíme účel, na který zdroje potřebujeme, potřebnou částku a termín, do kterého ji musíme zajistit. Tím je dokončena první polovina plánu. Jejím porovnáním s dostupnými zdroji dotvoříme výsledný plán. Co je třeba vzít v úvahu při plánování: poslání organizace, poměr výtěžnosti zdrojů k nákladům na jejich získání, možná rizika. Kritéria pro výběr zdroje: dosažitelnost zdrojů a možnost přístupu ke zdrojům, opakovatelnost podpory, trvalá podpora, možnosti a forma plnění, použitelnost zdrojů. Co je dále třeba vzít v úvahu při stanovování strategie přístupu ke zdrojům: etická přijatelnost zdroje, lokalita, ve které se projekt realizuje, přitažlivost tématu, rozsah potřebných zdrojů, využití stávajících zdrojů (vytěžili jsme je na maximum?), případnou konkurenci, se kterou se u zdroje setkáme, omezení, vyplývající z právního typu naší organizace. Vyhodnocování: Předem stanovíme kritéria a na jejich základě provedeme vyhodnocení. Hodnotit lze z několika hledisek (celková plánovaná suma/celková získaná suma, náklady na jeden získaný dar, průměrný příjem z daru apod.). Průběžně vyhodnocujeme činnost fundraisera. Počítáme s tím, že práce fundraisera je v prvním roce jeho činnosti zpravidla ztrátová ZDROJE FINANCOVÁNÍ NNO musí pravidelně, opakovaně a systematicky vyhledávat finanční zdroje na svou činnost. Tyto zdroje se každý rok proměňují a získání finančních prostředků v jednom roce nezakládá žádný nárok na totéž v letech následujících. V ČR se uplatňují tyto základní formy:

4 A/ Granty a dotace Žádost o grant je písemný dokument, na jehož základě lze získat finanční příspěvek. Nutným předpokladem je, že žadatel a potenciální dárce mají společné cíle a hodnoty. Pojem "grant" se užívá v souvislosti s nadacemi, nadačními fondy a agenturami (soukromé zdroje), a také v případě ministerstev, obcí a krajů (veřejné zdroje), často se setkáme také s termínem "dotace" (zejména u zdrojů z veřejných). Získávání zdrojů formou grantů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhody: větší finanční částka na určité období, akci možnost plánování aktivit grant se může stát pravidelným zdrojem Nevýhody omezení podporovaných aktivit představami dárce dlouhý rozhodovací proces prostředky jsou účelově vázány složitý proces vyúčtování B/ Darování a sponzorské příspěvky Je nutné si uvědomit rozdíl mezi darem, kdy dárce neočekává za svůj dar žádnou protihodnotu a tzv. sponzorským příspěvkem, kdy bývá obvyklé protiplnění v podobě reklamních služeb. Takový příjem pak podléhá režimu daně z příjmu. Pojem sponzorský dar není v právním řádu definován, proto je nutné dbát na přesnou definici vzájemných práv a povinností v uzavírané smlouvě. Výhody může být každoroční může se rozšiřovat na další druhy podpory může dopomoci k dalším dárcům Nevýhody menší suma na počátku spolupráce každoroční pečlivé dokládání prospěšnosti daru poměrně náročná soustavná práce s dárcem omezení aktivit dle názoru dárce Velkou roli hraje tzv. individální dárcovství. Pod tímto pojmem chápame získávání finančních prostředků od osob, nejčastěji od konkrétních osob, které známe a se kterými udržujeme dlouhodobý kontakt. Naproti tomu lze vyvíjet aktivty, které přinášejí dary anonymní a jednorázové (např. veřejné sbírky). Individuální dárcovství snižuje finanční závislost NNO na příspěvku z veřejných zdrojů či nadací, přináší prostředky na náklady obtížně hrazené z jiných zdrojů (např. platy zaměstnanců, fundraising, investice, občerstvení), umožňuje vytvářet finanční rezervu (nárazový polštář v případě krize) a pomáhá navázat užší vztah s veřejností (vtáhnout ji do své práce). C/ Vlastní činnost (doplňková) Přestože nezisková organizace by neměla být založena za účelem dosahování zisku (podnikání), není vyloučené, aby jedním z možných zdrojů příjmů byla také výdělečná činnost. Jedná-li se o příjmy, které nesouvisí s posláním (cílem) organizace, bude se jednat o tzv. doplňkovou činnost. Jestliže taková činnost naplňuje podmínky živnostenského zákona, měla by si organizace požádat o vydání živnostenského oprávnění. Příjmy z výdělečné činnosti můžeme dělit na příjmy z:

5 a) z vlastní činnosti - tržby za prodané vlastní výrobky - tržby za vykonané činnosti a poskytnuté služby - tržby za zboží b) z vlastního majetku - tržby za pronájem movitého a nemovitého majetku - výnosy z cenných papírů a kapitálového majetku - příjmy plynoucí z práv k duševnímu vlastnictví (autorské právo, právo k patentům a vynálezům) Výhody: relativně stálý příjem nezávislý na aktuální dotační politice veřejných zdrojů prostředky nejsou účelově vázány Nevýhody: nesmí snižovat kvalitu a rozsah činností a služeb hlavní činnosti podléhá dani z příjmů nutno účetně odlišovat od hlavní činnost 2.2. TVORBA ROZPOČTU (zpracováno podle P. Baboučka) Rozpočet Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Zjednodušeně lze říci, že rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. V rozpočtu neziskové organizace najdeme, kolik peněz bude potřebovat k zajištění své činnosti a z jakých zdrojů tyto peníze hodlá získat. Tvorba rozpočtu má přímou vazbu na strategické plánování celé organizace, neboť nejdříve musíme vědět jaké činnosti hodláme provádět a teprve potom můžeme sestavovat rozpočet. Základní přístupy ke tvorbě rozpočtu 1) Tvorba rozpočtu na základě výsledků organizace z minulých let. Při tvorbě rozpočtu zjišťujeme, kolik jsme utratili na danou činnost v loňském roce a zda neplánujeme v příštím roce nějaké významné změny. Tento přístup k tvorbě rozpočtu lze použít v situaci, kdy je činnost organizace stabilizovaná a více méně z roku na rok neměnná. Výhodou tohoto přístupu je relativní jednoduchost a menší pracnost (na rozdíl od jiných přístupů). Nevýhody spočívají zejména v časovém zpoždění - ve chvíli, kdy sestavujeme rozpočet na další rok, neznáme ještě celkové výsledky roku minulého, což může vést k tomu, že některé údaje jsou zastaralé. Navíc vycházíme z předpokladu, že organizace pracovala v minulosti ideálně a omezujeme prostor pro kritické zhodnocení této práce a pro případné změny. 2) Rozpočet organizace na základě plánu činnosti na další období. Na základě co nejkonkrétněji vyjádřeného a vyčísleného plánu činnosti organizace sestavíme rozpočet, ve kterém oceníme veškeré náklady a výnosy, které s sebou organizační činnost přinese. Tento přístup je pracnější, klade větší nároky na organizaci jako celek, neboť plánovacího procesu se musí účastnit všichni pracovníci organizace. Nicméně tím, že se dívá výhradně do budoucnosti, umožňuje lépe reagovat na plánované změny. 3) Kombinace obou předchozích přístupů

6 Ta část rozpočtu, která je relativně neměnná, je sestavena na základě výsledků minulého roku (s přihlédnutím k pravděpodobným změnám, např. inflace ). Nové činnosti nebo projekty, které se výrazně změní, jsou plánovány za pomoci druhého přístupu. Programový rozpočet Rozpočet může být (a většinou bývá) rozdělen podle jednotlivých oblastí činnosti - tzv. programů. Ukazuje na jedné straně předpokládané náklady k zabezpečení každého jednotlivého programu organizace (včetně režie) a na straně druhé předpokládané zdroje finančních prostředků na každý jednotlivý program. Cílem je zachytit komplexně předpokládané výnosy a náklady v daném období. Nejdůležitějším požadavkem na programový rozpočet je přehlednost. Jednotlivé kroky tvorby programového rozpočtu Krok č.1 - identifikace jednotlivých programů (středisek) Je nutné vycházet z náplně činnosti konkrétní organizace a její struktury. Programy by měly být zvoleny dle logiky "zdravého rozumu" tak, aby bylo umožněno plánovat a sledovat hospodaření v jednotlivých oblastech činnosti organizace. V prvních letech činnosti organizace je vhodné sledovat hospodaření co nejpodrobněji, abychom získali co nejvíce informací a zkušeností, jak jsou výnosy a náklady rozděleny mezi jednotlivé programy. Příliš jemné dělení je však ve svých důsledcích (účetní evidence) velmi pracné a časově náročné. Krok č.2 - vyjádření přímých nákladů na jednotlivé programy Přímý náklad je takový náklad, který je spojen přímo s konkrétním projektem. Poté co zjistíme druhy přímých nákladů pro jednotlivý program, můžeme je vyjádřit v peněžních jednotkách. Pro toto vyjádření, které je mnohdy jedním z největších problémů tvorby rozpočtu, můžeme využít několik pomocných vodítek: údaje z minulých období porovnání původních rozpočtů se skutečnými výsledky minulých období nám poskytne informace pro aktuální rozpočet. prodejní ceny, katalogy zdroj informací o aktuálních cenách, zejména materiálu, vybavení nebo služeb. údaje z podobných organizací - možnost porovnání odhadů firemní kultura organizace má vliv na výběr dodavatelů podle etických hledisek, výše mzdy pracovníků neziskové organizace aj. Základní členění nákladů: náklady vynaložené na nákupy materiálu/zboží (např. nábytek, kancelářské potřeby) náklady na nákup služeb (např. nájem kancelářských prostor, platby za energii, otop, vodné a stočné, opravy, údržba, náklady na tisk a propagaci) osobní náklady (funkce, pracovní zařazení, úvazek) odpisy investičního majetku (náklady na dané vybavení ve výši ročního odpisu z pořizovací ceny vybavení) ostatní náklady (nutno specifikovat) náklady na správu organizace (režijní náklady) Krok č.3 - odhad výnosové stránky rozpočtu Příjmová část rozpočtu je velmi závislá na strategii získávání finančních prostředků, kterou zvolí daná organizace. Cílem je vyrovnání nákladové a příjmové stránky rozpočtu na další období, příp. mírný příjmový přebytek tak, abychom měli kryty všechny náklady daného

7 období a ještě určitou rezervu do období příštího. Pokud tedy po odhadnutí příjmů zjistíme, že nedosahují potřebné výše, nezbývá nám než zjistit, kde by se daly zkrátit dříve naplánované náklady a nebo naplánovat více aktivit na získávání finančních prostředků, např. veřejnou sbírku. V určitých případech můžeme samozřejmě sestavit i deficitní rozpočet, kde náklady budou vyšší než výnosy, ale to znamená, že musíme mít z minulých období dostatečnou finanční rezervu - v tomto případě je také vhodné v komentáři vysvětlit důvod, který nás vedl k sestavení deficitního rozpočtu. Základní členění výnosů: sponzorské dary dary od individuálních dárců členské příspěvky přijaté úroky výnosy z prodeje služeb nebo i zboží přijaté půjčky Vzhledem k tomu, že v programovém rozpočtu plánujeme i výnosy v rozdělení dle jednotlivých programů, může dojít k tomu, že určitý program je pro sponzory atraktivnější a tudíž nepředpokládáme problémy s jeho financováním, zatímco jiný program není tak atraktivní a tudíž jeho výnosy nemusí být dostatečně vysoké. Pokud je vedení organizace přesvědčeno, že takový "neatraktivní" program je potřebný a chce jej realizovat, nezbývá než přerozdělit přebytek finanční z atraktivnějších programů. V praxi to poté vypadá tak, že dary, dotace nebo granty, které jsou zcela jasně poskytnuty na určitý program, používáme přesně podle účelu a naopak dary, jejichž využití není přesně specifikováno, používáme podle naší potřeby. Je tedy vhodné při získávání finančních zdrojů používat určitý program jako tzv. "vlajkovou loď organizace", ale zároveň upozorňovat, že máme i programy jiné, stejně potřebné a snažit se, aby poskytnuté dary byly určeny na činnost celé organizace. 3. VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Účetnictví jsou povinny vést všechny právnické osoby, a to ode dne jejich vzniku až do jejich zániku. V této kapitole zmíníme některé pojmy a zásady, se kterými se setkáte při vedení účetnictví. Účetnictví a výkaznictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, který upřesňují Opatření ministerstva financí (publikovány v Finančním zpravodaji). Postupy účtování jsou dále uvedeny ve Vyhlášce MF ČR č. 504/2002 Sb. Účetní soustava V jaké soustavě účtují jednotlivé typy neziskových organizací je uvedené vždy v příslušných kapitolách. Obecně platí, že účetní jednotka (organizace) nesmí měnit v průběhu účetního období (kalendářní rok) postupy účtování, postupy odepisování aj. V jednoduchém účetnictví se účtuje o příjmech a výdajích, v podvojném účetnictví se účtuje o nákladech a výnosech. V obou soustavách se zachycuje stav, popř. pohyb majetku a závazků. Účetním obdobím je kalendářní rok. V současné době musí všechny právnické osoby vést podvojné účetnictví.

8 Zákon o účetnictví však během tzv. přechodného období umožňuje občanským sdružení, církvím, účelovým zařízením církve a honebním společenstvům vést jednoduché účetnictví a to až do , za předpokladu, že vedli jednoduché účetnictví k POVINNOSTI ZE ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ: 1. Vést účetnictví za účetní jednotku jako celek 2. Vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. 3. Používat jednoduchý a přehledný účtový rozvrh 4. Vést seznam účetních knih: účetní deník, hlavní účetní kniha, kniha závazků (faktur přijatých), kniha pohledávek (faktur vydaných), další knihy dle potřeby (pokladní deník, kniha jízd apod.) 5. Popsat projekčně programovou dokumentaci při používání výpočetní techniky (znaky, symboly, řazení, opravy atd.) 6. Vydat směrnici o oběhu účetních dokladů 7. Vydat směrnici o oceňování majetku a závazků a opravných položkách 8. Stanovit účetní odpisový plán veškerého dlouhodobého majetku 9. Vydat směrnici o inventarizaci majetku a závazků 10. Vydat směrnici o účetní uzávěrce (seznam všech příloh) 11. Vydat směrnici o úschově účetních písemností 12. Vydat směrnici o vedení operativní evidence majetku a podrozvahové evidence (zapůjčování majetku, evidence cizího majetku a evidence leasingu atd.) 13. Na každé účetní období jmenovat: hlavní inventarizační komisi, likvidační komisi, škodní komisi a stanovit metodické pokyny pro tyto komise Zákon o účetnictví umožňuje občanským sdružením, církvím a náboženským společnostem nebo účelovým zařízením církve, obecně prospěšným společnostem, honebním společenstvem a nadačním fondům vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. To znamená, že tyto účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, dále mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize. Kromě toho nemusí vést knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů Účetní doklad Účtovaní se provádí na základě účetních dokladů. Jejich podoba nebo tvar nejsou zákonem dané, ale je nutno dodržet jejich průkaznost. Účetní doklad musí tyto náležitosti: označení účetního dokladu (pokud to z něj alespoň nepřímo nevyplývá) popis obsahu účetního případu a označení účastníků peněžní částku nebo údaj o množství a ceně datum vyhotovení účetního dokladu datum uskutečnění účetního případu podpis osoby odpovědné za finanční operaci Účetní knihy Organizace účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou: peněžní deník (o stavu a pohybu peněžních prostředků v daňovém členění) knihu pohledávek a závazků pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů (pokud pro ně mají použití)

9 Organizace účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují: v deníku (zápisy jsou řazeny chronologicky) v hlavní knize (zápisy jsou řazeny systematicky z věcného hlediska) v knihách analytické evidence (podrobně rozvádějí zápisy z hlavní knihy) Evidence majetku a závazků Organizace jsou povinny vést evidenci svého majetku a závazků v tomto členění: dlouhodobý nehmotný majetek nehmotný majetek (např. programové vybavení, který má pořizovací cenu vyšší ,- Kč a dobu upotřebitelnosti delší než 1 rok, eviduje se v inventární knize nebo na inventárních kartách, drobný dlouhodobý nehmotný majetek nehmotný majetek (např. programové vybavení, který má pořizovací cenu nižší než ,- Kč a zároveň vyšší než Kč a dobu upotřebitelnosti delší než 1 rok, eviduje se v knihách pomocné evidence dlouhodobý hmotný majetek nemovitý majetek (budovy a pozemky) a dále movité věci nebo jejich soubory s výjimkou zásob (např. PC sestava), jejich vstupní cena je vyšší než ,- Kč a doba upotřebitelnosti delší než 1 rok, eviduje se v inventární knize nebo na inventárních kartách, drobný dlouhodobý hmotný majetek movité věci (vybavení kanceláře), jejichž vstupní cena nepřevyšuje ,- Kč a zároveň vyšší než Kč a doba upotřebitelnosti je delší než 1 rok, eviduje se v knihách pomocné evidence, (jedná se jen o majetek zařazení do evidence do ) zásoby evidují se v knize zásob nebo na skladových kartách pohledávky evidují se v knize pohledávek, závazky evidují se v knize závazků, peněžní prostředky peníze v hotovosti i na účtech, finanční majetek zejména cenné papíry, eviduje se ve zvláštní inventární knize. ceniny vedou se v operativní evidenci ANALYTICKÁ EVIDENCE 1. Členění majetku (podle jednotlivých druhů majetku, hmotně zodpovědných osob, míst uložení; zvlášť majetek daný do zástavy) 2. Členění pohledávek (podle jednotlivých odběratelů) 3. Členění závazků (podle jednotlivých věřitelů, podle časového hlediska) 4. Cenné papíry 5. Členění na českou a cizí měnu při účtování pohledávek, závazků, peněžních prostředků a cenin, cenných papírů a vkladů atd. 6. Členění podle položek účetní závěrky 7. Členění nákladů a výnosů na činnosti, z nichž příjmy: a) podléhají dani z příjmů b) jsou osvobozené c) nejsou předmětem daně z příjmů 8. Členění pro daňové účely 9. Členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 10. Členění z hlediska potřeb finančního řízení

10 11. Členění podle požadavků externích uživatelů INVENTARIZACE Inventarizace majetku a závazků je nutná k zachování průkaznosti účetnictví. Organizace by měla provádět inventarizaci peněžních prostředků v hotovosti alespoň čtyřikrát ročně. U hmotného majetku alespoň jednou za dva roky. U zásob se doporučuje provádět inventarizaci průběžně. Řádná inventarizace vždy k 31. prosinci (poslednímu dni účetního období) Mimořádná inventarizace k zahájení či ukončení organizace, k datu vyhlášení konkursu, splynutí či rozdělení Průběžná inventarizace pouze u zásob a dlouhodobého majetku Hmotná odpovědnost vždy písemná forma na svěřené pokladní hotovosti a ceniny, zásoby a ostatní majetek, který zaměstnanec má individuálně zabezpečen Všeobecná odpovědnost vyplývá z pracovního zařazení a je popsána v pracovní náplni (svěřené vybavení kanceláře, referentské vozidlo atd.) Funkčnost plnění funkce majetku při zajišťování činnosti organizace provozuschopný, morálně nezastaralý a bez nároku na finančně neúměrné opravy) Upotřebitelnost využívaný organizací k plnění hlavních úkolů, pro které byla organizace zřízena (zřizovací listina) INVENTURA - zjištění fyzicky či dokladově stav majetku a závazků 1. Fyzická inventura - provádí se přepočítáním, zvážením, změřením apod. a používá se u majetku hmotné, popř. nehmotné povahy: a) peněžní prostředky (hotovost) v pokladně b) investiční majetek c) zásoby materiálu, zboží, výrobků, zvířat apod. 2. Dokladová inventura provádí se zkontrolováním existence a úplnosti dokladů, dokládajících existenci závazků a složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru: a) peníze na bankovních účtech (podle posledního výpisu) b) pohledávky a závazky dosud nesplacené (skutečný stav na základě evidovaných účetních dokladů o vzniku pohledávky či závazku) c) majetkové vztahy (pozemky, budovy) porovnané se zápisem v katastru nemovitostí d) zákonné rezervy (skutečný stav podle existujících účetních dokladů o tvorbě a zúčtování rezerv) 3. Inventární soupisy zaznamenané stavy zjištěné fyzickou a dokladovou inventurou, podepsané zodpovědnou osobou (osobou, která provedla inventarizaci) Zápis inventarizační komise obsahuje: a) zaznamenání stavu zjištěných inventurou do předepsaných formulářů, zjištění funkčnosti a upotřebitelnosti majetku s prohlášením odpovědných osob b) porovnání fyzicky či dokladově zjištěných stavů s účetními a vyčíslení inventarizačních rozdílů c) návrhy na vypořádání inventarizačních rozdílů d) ostatní návrhy na odstranění nedostatků ( nedostatečná péče, ochrana, či neúměrná cena atd. )

11 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA 1. Přípravné práce a) inventarizace majetku a závazků b) zúčtování uzávěrkových účetních případů: zúčtování výsledků inventarizace vyúčtování kurzových rozdílů vyúčtování průběžných položek zúčtování materiálu a zboží na cestě zúčtování konečného stavu zásob (pouze u způsobu B) kontrola zúčtování poskytnutých a přijatých záloh kontrola zúčtování časového rozlišení nákladů a výnosů kontrola a zúčtování opravných položek vypořádání dotací, příspěvků, grantů apod. zjištění daňového základu, výpočet a zaúčtování daně z příjmů c) kontrola účetních písemností věcná a formální kontrola účetních dokladů kontrola knih (kontrolní soupisky) 2. Uzavření účetních knih a) zjištění součtů jednotlivých sloupců peněžního deníku b) zjištění konečných zůstatků peněžní hotovosti a bankovních účtů a konečných stavů nákladů a výnosů c) zjištění účetního hospodářského výsledku d) zjištění výše majetku a závazků (z operativní evidence) Účetní závěrku tvoří 1. rozvaha (jsou předepsány závazné formuláře schválené MF ČR) 2. výkaz zisků a ztrát (jsou předepsány závazné formuláře schválené MF ČR) příloha Rozvaha Vyjadřuje finanční situaci organizace v určitém okamžiku. Podává informace o celkových aktivech (jmění) a pasivech (dluhy) Aktivum Jedná se o majetkové prostředky, které jsou do organizace vloženy nebo jsou výsledkem minulé hospodářské činnosti. Pasivum Jedná se o informaci o tom, kdo vnesl kapitál do organizace, čím je aktivum kryto. Výkaz zisků a ztrát Porovnává celkové výnosy (ne pouze reálné peněžní příjmy) se spotřebovanými náklady (ne pouze reálně vydané peněžní výdaje) za určité období. Náklady

12 Jedná se o úbytek aktiv (popř. zvýšení závazků) v důsledku ekonomické činnosti organizace. Nejčastěji se jedná o v penězích vyjádřenou spotřebu zboží či služeb nebo snížení hodnoty majetku (odpisy) Výnosy Vyjadřují přírůstek aktiv (popř. snížení závazků) v důsledku ekonomické činnosti organizace. Nejčastěji se jedná o příjmy z prodeje zboží nebo služeb. U neziskových organizací se mohou do výnosů započítávat také peněžní příjmy z veřejných rozpočtů nebo nadační příspěvky. Úschova účetních záznamů Organizace jsou povinny uschovávat účetní záznamy následujícím způsobem: účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. V případě zániku je organizace povinna uschování účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv. PROJEKTOVÉ ÚČETNICTVÍ Jedná se o vedení účetnictví z hlediska jednotlivých účelů i jednotlivých zdrojů na ně vynaložených. Výhodou je přehlednost a zjednodušení postupu při vyúčtování. Varianta 1: Rozlišování projektů a dárců podle analytické evidence. Vhodné pro neziskové organizace s menším množstvím projektů a zdrojů. Výhodou jsou malé nároky na účetní software. Nevýhodou je omezení členění dle druhu nákladů. Varianta 2: Rozlišování projektů a dárců podle středisek a akcí (dle možností účetního softwaru). Vhodné pro neziskové organizace s větším množstvím projektů a zdrojů. Výhodou je možné detailní rozlišení nákladů a výnosů jednak podle druhu, jednak podle dárce nebo projektu. ČLENĚNÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ 1. Členění podle předmětu daně z příjmů a) náklady a výnosy, které nejsou předmětem daně z příjmů b) náklady a výnosy, které jsou předmětem daně z příjmů c) náklady a výnosy, které jsou předmětem daně z příjmů, ale zároveň jsou od této daně osvobozeny 2. Členění podle jednotlivých činností d) náklady a výnosy, spojené s hlavní činností (pro kterou byla organizace zřízena) e) náklady a výnosy, spojené s doplňkovou činností (tj. činností, jejímž smyslem je dosažení účinnějšího využití majetku, přičemž nesmí dojít k ohrožení výkonu hlavní činnosti) f) náklady a výnosy, nepatřící do předchozích skupin (potřeby vnitroorganizačních celků, správa organizace apod.) 3. Členění podle jednotlivých projektů

13 ÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ Náklady se účtují v těchto účtových skupinách: 50 spotřebované nákupy 51 služby 52 osobní náklady 53 daně a poplatky 54 ostatní náklady 55 odpisy, prodaný majetek, rezervy, časové rozlišení, opravné položky 58 poskytnuté příspěvky vč. převodů mezi vnitroorganizačními jednotkami 59 daň z příjmů ÚČTOVÁNÍ VÝNOSŮ 60 - tržby z prodeje vlastních výkonů (výrobky, služby) 61 - změny stavu zásob 62 - aktivace materiálu, zboží, prací, služeb a dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku 64 - ostatní výnosy (smluvní pokuty, úroky z prodlení, kurzové zisky) 65 - tržby z prodeje majetku, rezervy, časové rozlišení, opravné položky 68 přijaté příspěvky vč. převodů mezi vnitroorganizačními jednotkami 69 - provozní dotace (příspěvky z veřejných rozpočtů, nadací apod.) 4. PRACOVNĚ-PRÁVNÍ VZTAHY Organizace by měla dosahovat svého poslání především prostřednictvím pracovně právních vztahů. Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou, u vedoucích pracovníků volbou nebo jmenováním. Ostatní vztahy jsou uzavírány mimo pracovní poměr. Základní právní úprava: zákon č. 65/1965 Sb. zákoník práce zákonem č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání zákon č. 88/1968 o prodloužené mateřské dovolené zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích zákon č. 1/1992 Sb. o mzdě zákon č. 119/1992 Sb. o cestovních náhradách nařízení vlády č. 108/1994 Sb. kterým se provádí zákoník práce nařízení vlády č. 333/1993 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů nařízení vlády 303/1995 Sb. o minimální mzdě Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy (příp. jmenovací listiny) vhodný pro zaměstnance na plný úvazek uzavírá se převážně na dobu neurčitou zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní pojištění, daně Pracovní smlouva druh práce místo výkonu práce (město, provozovnu, apod.) den nástupu do práce

14 rozsah pracovní doby ustanovení o platu (výše, způsob výpočtu) dobu, na kterou se sjednává pracovní poměr zkušební dobu (max. 3 měsíce) Dohoda o pracovní činnosti obsahuje náplň sjednané práce, výši odměny, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se dohoda uzavírá vhodná pro zaměstnance na max. poloviční úvazek uzavírá se na dobu určitou (max. 12 měsíců) i na dobu neurčitou zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní pojištění, daně Dohoda o provedení práce obsahuje pracovní úkol, dobu práce a výši odměny maximální rozsah práce 100 hodin ročně odpracovaných pro 1 zaměstnavatele (vhodné pro příležitostné činnosti) uzavírá se na dobu určitou (např. 1 měsíc) zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní pojištění, pouze daně Kontrakt dobrovolníka Dobrovolnická smlouva se typově řadí pod smlouvu příkazní, která se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Dobrovolníkem může být prakticky kdokoliv (člen sdružení, příznivec, student na praxi apod.). Kontrakt dobrovolníka obsahuje: pracovní úkol a dobu práce zmocnění k vykonávání určité činnosti (např. zastupování organizace) ustanovení o úhradě nákladů (např. cestovného) dobu trvání kontraktu ustanovení o tom, že dobrovolníkovi nenáleží žádná odměna Dohoda o výkonu dobrovolnické služby Jméno a příjmení: Rodné číslo: Bydliště: (dále jen dobrovolník ) a Název: IČ: Sídlo: Zastoupená: (dále jen vysílající organizace ) Dohody o výkonu dobrovolnické služby dle 5 zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě I. Předmět 1. Předmětem této smlouvy je výkon dobrovolnické služby v rámci programu... v souladu s akreditací MV ČR. 2. Dobrovolník bude vykonávat v rámci dobrovolnické služby tyto činnosti: Výkon dobrovolnické služby bude probíhat na území ČR, ve... na oddělení..

15 II. Práva a povinnosti vysílající organizace 1. Vysílající organizace je povinna seznámit dobrovolníka s právy a povinnostmi, které z výkonu dobrovolnické služby vyplývají, a je mu povinna sdělit možná rizika spojená s jeho činností, zejména s ohledem na prostředí výkonu dobrovolnické služby. 2. Vysílající organizace smí vyslat dobrovolníka k výkonu dobrovolnické služby přijímající organizace jen se souhlasem dobrovolníka. 3. Vysílající organizace se zavazuje zajistit dobrovolníkovi potřebný výcvik, pravidelné supervize a možnost individuálních konzultací. 4. Vysílající organizace je povinna dobrovolníka pojistit pro případ odpovědnosti za škodu na majetku a na zdraví způsobenou v souvislosti s výkonem pravidelné dobrovolnické činnosti a dále je povinna pojistit dobrovolníka pro případ škody na majetku a zdraví, kterou utrpěl v souvislosti s výkonem pravidelné dobrovolnické činnosti. 5. Vysílající organizace je povinna vytvořit dobrovolníkovi podmínky pro řádný a bezpečný výkon dobrovolnické činnosti. Zajistit dobrovolníkovi dostatečné označení a poskytnut dobrovolníkovi potřebné pomůcky a vybavení nutné k výkonu jeho dobrovolnické služby. 6. Vysílající organizace si vyhrazuje možnost ukončit spolupráci s dobrovolníkem v případě, že nesplnil některou z povinností stanovených zákonem o dobrovolnické službě nebo touto smlouvou. III. Práva a povinnosti dobrovolníka 1. Dobrovolník se zavazuje vykonávat dobrovolnickou službu v rozsahu... hodin týdně po bodu min.... měsíců a v celkovém rozsahu min.... hodin. 2. Dobrovolník je povinen se zúčastnit základního výcviku a odborný výcvik, ještě před zahájením dobrovolnické služby. 3. Dobrovolník je povinen účastnit se supervizních nebo jiných evaluačních setkání v dohodnutém rozsahu a formě. Dobrovolník je povinen se ze supervizního nebo evaluačního setkání omluvit, pokud se na něj nemůže dostavit. Dle potřeb je poté možno sjednat náhradní (individuální) termín schůzky. 4. Dobrovolník se zavazuje neposkytnout třetí osobě žádné informace, které se v souvislosti s plněním této smlouvy dověděl, zejména se zavazuje zachovávat úplnou mlčenlivost o všech informacích týkajících se klientů (jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů apod.), o informacích získaných ze supervizních a evaluačních setkání, především skutečnosti týkající se druhých dobrovolníků, o informacích týkající se svěřených dokumentů a právních dokumentů, o informacích o účasti dalších dobrovolníků, o informacích o spolupracujících organizacích apod. Dobrovolník nesmí poskytovat sdělovacím prostředkům žádné informace o předmětu této smlouvy a o dobrovolnickém programu bez souhlasu vysílající organizace. Dobrovolník se dále zavazuje neposkytovat sdělovacím prostředkům žádné informace o organizaci, ve které bude vykonávat dobrovolnou činnost bez dohody s kontaktní osobou v této organizace, s výjimkou obecných informací o jejích cílech. 5. Dobrovolník se dále zavazuje dbát na prospěch a dobré jméno vysílající organizace. 6. Dobrovolník se zavazuje neprodleně oznámit změnu svých kontaktních údajů. 7. Dobrovolník se bude při vlastním výkonu dobrovolnické služby řídit především pokyny pověřeného pracovníka přijímající organizace, v ostatní věcech se bude řídit pokyny vysílající organizace. Dobrovolník je povinen dodržovat předpisy bezpečnosti práce a další obecně závazné předpisy vztahující se k výkonu dobrovolnické služby. 8. Dobrovolník se nebude aktivně podílet na ošetřování a vyšetřování pacientů přijímající organizace. IV. Úhrada nákladů spojených s výkonem dobrovolnické služby 1. Vysílající organizace je povinna uhradit dobrovolníkovi vzniklé náklady, zejména náhrady cestovních výdajů a jiné účelně vynaložené výdaje, a to pouze tehdy, pokud jejich vynaložení dobrovolník předem oznámí a pokud jejich úhradu vysílající organizace odsouhlasí. Na úhradu těchto nákladů může poskytnout vysílající organizace dobrovolníkovi přiměřenou zálohu. 2. Vysílající organizace nehradí dobrovolníkovi pojistné na důchodové pojištění. 3. Vysílající organizace neposkytuje dobrovolníkovi stravování, ubytování a kapesné. Dobrovolník v průběhu výkonu dobrovolnické služby nemá nárok na úhradu těchto nákladů. 4. V případě předčasného ukončení dobrovolnické služby nebo nedodržení celkového rozsahu dobrovolnické služby dle čl. III odst. 1 z jiných než zřetele hodných důvodů, musí dobrovolník vrátit vynaložené náklady na svoji přípravu (školení apod.). Mezi důvody hodné zřetele patří dlouhodobá nemoc dobrovolníka nebo osoby blízké, o níž pečuje, či nástup k výkonu trestu. Mezi důvody hodné zřetele nepatří mimo jiné nástup do zaměstnání či změna trvalého bydliště. V. Doba a zánik smlouvy 1. Smlouva se uzavírá na dobu od.. do. 2. Smlouva zaniká: a) uplynutím lhůty podle odst. 1 b) výpovědí jedné ze stran, c) smrtí dobrovolníka. 3. V případě zániku smlouvy z důvodu výpovědi podle odst. 2, písm. b) činí výpovědní lhůta 14 dnů.

16 VI. Odměna Dobrovolníkovi nenáleží za výkon dobrovolnické služby žádná finanční odměna. VI. Závěrečná ustanovení 1. Dobrovolník souhlasí s tím, že jím poskytnuté osobní údaje budou použity pouze pro vnitřní potřebu programu, zejména k evidenčním a statistickým účelům, pro sjednání pojištění dobrovolníka a k informování přijímající organizace, které si dobrovolník zvolí pro svou činnost. Dobrovolník dále souhlasí s tím, že přijímající organizaci bude sdělena skutečnost o případném odsouzení za trestný čin. 2. Tato smlouva se řídí zákonem o dobrovolnické službě. Ve věcech náhrad cestovních nákladů se přiměřeně použijí ustanovení zákona o cestovních náhradách. Ve věcech pracovní doby a doby odpočinku se přiměřeně použije zákoník práce a související předpisy. 3. Strany si smlouvu přečetly, souhlasí s ní, což potvrzují svými podpisy. 4. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze stran obdrží jedno. 5. Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky. V Hradci Králové dne. dobrovolník... vysílající organizace Mlčenlivost dobrovolníka v rámci programu... ( dále jen program ) Dobrovolník. Rodné číslo Se zavazuje: 1) Zachovávat úplnou mlčenlivost o všech informacích, se kterými přijde během své dobrovolnické činnosti do styku. Jedná se především o: - všechny informace týkající se klientů (jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů apod.), - informace získané ze supervizních a evaluačních setkání, především skutečnosti týkající se druhých dobrovolníků, - informace týkající se svěřených dokladů a právních dokumentů, - informace o účasti dalších dobrovolníků, - informace o spolupracujících organizacích apod. 2) Neposkytovat sdělovacím prostředkům žádné informace o programu bez dohody s koordinátorem, s výjimkou obecných informací o jeho cílech. V případě zájmu médií odkázat na koordinátora. 3) Neposkytovat sdělovacím prostředkům žádné informace o organizaci, ve které bude vykonávat dobrovolnou činnost bez dohody s kontaktní osobou v této organizaci, s výjimkou obecných informací o cílech organizace. V případě zájmu médií odkázat na pověřenou osobu organizace. 4) Chránit veškerou dokumentaci před zneužitím. Bere na vědomí: 1) Že je touto mlčenlivostí vázán vůči všem dalším organizacím a osobám. Výjimku tvoří situace, kdy je každému občanu uložena ze zákona oznamovací povinnost. V takovém případě je doporučena konzultace s koordinátorem. 2) Že mlčenlivost nezaniká ukončením účasti dobrovolníka v programu ani ukončením programu. 3) Že pouze koordinátor může rozhodnout o tom, která z informací může být uvolněna a komu poskytnuta. 4) Při použití informací je třeba dbát zvýšené ochrany klientů používat pouze statistické údaje, bez osobních dat, změna pohlaví atd. 5) Že porušení výše uvedených zásad může být důvodem k ukončení účasti dobrovolníka v programu. V Hradci Králové dne 200_ Podpis dobrovolníka...

17 4. POJIŠTĚNÍ Mezi důležité instituty patří problematika zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění. Podrobně je upravena v následujících právních předpisech: Komunitární právo EU /nařízení Rady 1408/71 a 574/72 Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužené mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, v platném znění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění Zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění Veřejné zdravotní pojištění Povinnost odvádět platby na zdravotní pojištění se týká osob, které vykonávají zaměstnání, jež jim založilo účast na nemocenském pojištění. činnost musí být vykonávána na území ČR musí se jednat o činnost na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti činnost nesmí mít charakter příležitostného zaměstnání (netrvá méně než 7 po sobě jdoucích pracovních dnů nebo nedosahuje 400 Kč za kalendářní měsíc) Zaměstnavatel má povinnost oznámit zdravotní pojišťovně, pro kterou bude provádět platby zdravotního pojištění svůj obchodní název, IČ, sídlo, právní formu, číslo bankovního účtu. Dále je organizace povinna oznamovat všechny změna v uvedených údajích nejpozději do 8 dnů. Zaměstnavatel je povinen oznámit do osmi dnů nástup nového zaměstnance do zaměstnání, ve kterém mu vzniká účast na nemocenském pojištění, a ukončení takového zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen nejpozději v den splatnosti pojistného předa každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištění jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného. Na žádost zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného vč. rodného čísla každého zaměstnance a vést průkaznou evidenci o platbách pojistného. Zaměstnavatel je povinen zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc. Zaměstnavatel je povinen do osmi dnů provést oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

18 Zaměstnavatel za zaměstnance oznamuje do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (odchod do důchodu, nástup na mateřskou dovolenou apod.) Zaměstnavatel má za povinnost odvádět platby pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu (úhrn příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem zaměstnání za kalendářní měsíc) za každého jednotlivého zaměstnance. Jednu třetinu pojistného zaměstnavatel srazí z hrubé mzdy zaměstnance, dvě třetiny hradí ze svých prostředků zaměstnavatel. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění (výplatou dávky je důchod) a nemocenské pojištění (výplatou dávky je nemocenská). Zaměstnavatelé se pro účely sociální zabezpečení dělí na malé organizace (do 25 zaměstnanců) a organizace (nad 25 zaměstnanců). Malé organizace mají za povinnost přihlašovat svého zaměstnance do 8 dnů od vstupu do zaměstnání, hlásit změnu výplatního termínu a předkládat nejpozději v den splatnosti pojistného přehled o vyměřovacích základech a o pojistném. Organizace mají za povinnost se přihlásit, popř. odhlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, oznamovat do osmi dnů změnu názvu a sídla. Dále oznamovat změnu výplatního termínu a předkládat nejpozději v den splatnosti pojistného přehled o výši pojistného a vyplacených dávek nemocenského pojištění. Zaměstnavatel má za povinnost odvádět platby pojistného za zaměstnance. Výše pojistného činí 34% z vyměřovacího základu (úhrn příjmů zúčtovaných všem zaměstnancům, kteří jsou účastni sociálního pojištění za kalendářní měsíc). Jednu třetinu (8%) srazí z hrubých mezd zaměstnanců a dvě třetiny (26%) hradí z vlastních prostředků. Malá organizace odvádí pojistné v plné výši na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Organizace odvádí pouze rozdíl mezi pojistným a vyplacenými dávkami nemocenského pojištění na účet České správy sociálního zabezpečení. 5. DANĚ Nevládní neziskové organizace, stejně jako všechny ostatní osoby, podléhají soustavě daňových zákonů. V této kapitole zmíníme daně, se kterými se neziskovky v praxi nejčastěji setkávají. K orientaci v daňové problematice je nutné znát některé projmy: podnikání - soustavná samostatná činnost, provozovaná vlastním jménem na vlastní účet za účelem dosažení zisku daň - povinná platba do státního nebo místního rozpočtu, určená k úhradě nákladů spojených s plněním funkcí orgánů veřejné správy plátce daně - fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za vyúčtování a odvod daně finančnímu úřadu poplatník - fyzická nebo právnická osoba, k jejíž tíži je daň účtována základ daně hodnota, ze které se daň vypočítává předmět daně skutečnost, která zakládá daňovou povinnost

19 obrat - příjmy (jednoduché účetnictví) a výnosy (podvojné účetnictví) za zdanitelná plnění (tj. prodej výrobků a služeb), snížené o plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty (poštovní služby, zdravotnické služby, sociální pomoc, loterie, výchova a vzdělávání, převod staveb a pronájem pozemků a staveb apod.) REGISTRACE K DANÍM Daňové řízení upravuje zák. č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Povinnost registrovat se u místně příslušného správce daně (finančního úřadu) mají poplatníci, které získali oprávnění podnikat (živnostenské oprávnění), a to ve lhůtě 30 dnů. Registrovat se dále musí také plátci, kterým vznikla povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni či daň vybírat od jiných poplatníků (např. zaměstnanců), a to do 15 dnů. Statutární orgán podá přihlášku na příslušném tiskopise a uvede na ni daně, jejichž placení přichází v úvahu. U neziskových organizací přichází vždy v úvahu daň z příjmu právnických osob. Méně často pak s daní z přidané hodnoty. Pokud však organizace zaměstnává pracovníky nebo poskytuje odměny statutárním orgánům, měla by se registrovat jako plátce daně fyzických osob ze závislé činnosti, popř. k dani vybírané zvláštní sazbou. NEJČASTĚJI PLACENÉ DANĚ Neziskové organizace se během své činnosti mohou setkat s řadou různých daňových povinností. Tyto povinnosti nejsou stanoveny žádným zvláštním předpisem odlišujícím neziskové organizace od organizací založených za účelem podnikání, a proto vyplývají z obecných daňových předpisů. V našem právním řádu rozlišujeme tzv. daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně patří zejména: daně z příjmu, daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědická a darovací a z převodu nemovitosti. Mezi nepřímé daně patří: daň z přidané hodnoty, daně spotřební. S těmito daněmi se setkávají nejenom podnikatelé, ale za určitých okolností se s nimi může setkat prakticky každý. Daň z příjmu Daň z příjmu je upravena zákonem č. 586/1992 Sb o daních z příjmů. Zákon rozlišuje daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Pro zjednodušení budeme pracovat s jediným případem, kdy se nezisková organizace setká s daní z příjmů fyzických osob, a tou je daň ze závislé činnosti a funkčních požitků, kterou plátce (zaměstnavatel) sráží poplatníkům (pracovníkům) a odvádí ji finančnímu úřadu. Předmětem této daně jsou příjmy z pracovního, služebního, členského nebo obdobného poměru, odměny členů statutárních orgánů. Předmětem této daně jsou i naturální plnění zaměstnavatele (služební automobil, apod.). Předmětem této daně nejsou náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných pomůcek apod., a dále jsou od této daně osvobozen výdaje na vzdělání pracovníka, hodnota stravování, plnění FKSP apod. Plátce daně (zaměstnavatel) srazí zálohu na daň z příjmů ze zdanitelné mzdy (úhrn příjmů zúčtovaný a zaplacený poplatníkovi za měsíc, snížený o částky od daně osvobozené, částky sražené na pojistné na sociální a zdravotní pojištění, nezdanitelné částky základu daně). Sazba daně je progresivní a činí nejméně 15%.

20 Předmětem daně z příjmu právnických osob jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání (neziskové organizace) jsou vždy předmětem daně příjmy z reklam, z členských příspěvků (s výjimkou členských příspěvků členů občanského sdružení) a příjmy z nájemného. U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy činností vyplývajících z jejich činnosti (uvedené ve statutu, stanovách, atp.) za předpokladu, že náklady na tuto činnost jsou vyšší, a dále nejsou předmětem daně z dotací a příspěvků ze státního rozpočtu, rozpočtu okresních úřadů a měst a obcí, a z úroků z vkladů ně běžných účtech. Kromě toho jsou od daně osvobozen členské příspěvky občanských sdružení podle stanov, příjmy kostelních sbírek a příjmy z výnosů nadačního jmění. Základem daně je rozdíl, o který příjmy (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny) převyšují výdaje. Poplatníci, kteří nejsou založeny za účelem podnikání mohou snížit svůj základ daně až o 30%, maximálně však o 3 mil. Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. Sazba daně činí 24% ze základu daně. Kromě shora uvedeného mohou právnické nebo fyzické osoby snížit svůj daňový základ o hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, na účely tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení. Právnické osoby mohou v úhrnu odečíst nejvýše 5% ze základu daně, pokud hodnota daru činí alespoň 2.000,- Kč. Jsou-li v úhrnu obsaženy také dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou, může být v úhrnu odečteno až 4% ze základu daně. Fyzické osoby mohou v úhrnu odečíst nejvýše 10% ze základu daně, pokud výše darů přesáhne 2% ze základu daně nebo činí alespoň 1.000,. Kč. Daňové přiznání podává poplatník místně příslušnému správci daně nejpozději do následujícího kalendářního roku po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník, který není založen za účelem podnikání, nemá příjmy, které jsou předmětem daně nebo má pouze příjmy od daně osvobozené, daňové přiznání podávat nemusí. Daň z nemovitostí Tuto daň upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o daně z nemovitostí. V dani z nemovitostí je obsažena jednak daň z pozemků a jednak daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR zapsané v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku, u pozemků ve vlastnictví ČR je poplatníkem osoba, která k nim má právo hospodaření nebo trvalého užívání. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky tvořící funkční celek s budovami soužícími k výkonu náboženských obřadů církví a náboženských společností a dále pozemky, které tvoří funkční celek se stavbou ve vlastnictví občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, a to za předpokladu, že neslouží k podnikatelské činnosti a nejsou pronajímány. Základem daně je výměra pozemku. Sazba daně je stanovena částkou za m 2. Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby, u staveb ve vlastnictví ČR (ve

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Organizační směrnice

Organizační směrnice ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Organizační směrnice Obsah: 1. Základní údaje o sdružení 2. Systém zpracování

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

Co si vybavíte, když se řekne účetnictví?

Co si vybavíte, když se řekne účetnictví? Co si vybavíte, když se řekne účetnictví? Co je úkolem účetnictví? 1.1 Právní úprava, předmět a funkce účetnictví - 563/1991 Sb. - Účetní jednotky Cíl a předmět účetnictví Funkce účetnictví: - Dokumentační

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků - Vnitřní směrnice č.5/2011 starosty obecního úřadu ový Kramolín, kterou se řídí Inventarizace majetku a závazků 1. Předmět úpravy Ustanovení této směrnice vymezuje inventarizaci majetku a závazků. Inventarizace

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/Základy účetnictví Přednáška 4 a 5 a 6 Nabytí dlouhodobého

Více

DAŇOVÁ EVIDENCE. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím

DAŇOVÁ EVIDENCE. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím DAŇOVÁ EVIDENCE Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti: Formou vedení DEV (DEV = daňovou evidencí) Formou vedení UČE (UČE = účetnictví) Formou paušálních výdajů (PV) Právní předpisy zákon o daních

Více

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10 460 01 Liberec 1 IČO 25916751 Příloha dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě

Více

Přehled přednášek a cvičení

Přehled přednášek a cvičení 1. Význam účetnictví, předmět účetnictví Právní úprava účetnictví Účetní doklady Přehled přednášek a cvičení 2. Rozvaha majetek, zdroje krytí (aktiva, pasiva) Typické změny rozvahových stavů Inventarizace

Více

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2012 (v Kč) IČ 70822301 Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Občanské sdružení Martin Bendova 5/1121 163 00 Praha 6 - Řepy Občanské sdružení NÁKLADY Hlavní Činnost

Více

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Ing. Hana Čermáková Účetní závěrka v JÚ a vyplnění DP za rok 2003 Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Účetní závěrka v JÚ se týká fyzických

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

INFORMACE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014

INFORMACE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014 INFORMACE K VEDENÍ PENĚŽNÍHO DENÍKU A K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE (JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ) S PROMÍTNUTÍM ZMĚN OD 1.1.2014 PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI A KAPITULY BRNĚNSKÉ DIECÉZE Biskupství brněnské 31. 7. 2014 1

Více

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Felina ČR s.r.o. I. Obecné informace 1) Popis účetní jednotky Obchodní firma: Felina ČR s.r.o. Sídlo: Korunovační 6, Praha 7, 170 00 IČ: 49615840

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků Obec Vysoké Vysoké 34, 59191,Žďár nad Sázavou IČO:00842397 Směrnice č. 2/2011 Inventarizace majetku a závazků Právní rámec: Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 270/2010

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová

Jednoduché účetnictví. Hana Jurajdová Jednoduché účetnictví Hana Jurajdová Účetnictví Jednoduché (účetnictví?) Podvojné Výdaje a Příjmy Základ daně Tok finančních prostředků Knihy: peněžní deník, evidence Náklady a Výnosy Zobrazení skutečnosti

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků Bc. Jitka Pohnerová, září 2011 Odborné semináře pro obce, Brno Cílem videokurzu je vysvětlit podstatu inventarizace, shrnout základní požadavky na zajištění inventarizace

Více

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků Cílem videokurzu je vysvětlit podstatu inventarizace, shrnout základní požadavky na zajištění inventarizace ve vybraných účetních jednotkách a seznámit se s povinnostmi,

Více

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ KURZ ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014 UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Obsah: 2 1. Úvod do účetnictví 1.1. ZPŮSOBY VEDENÍ EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Daňová evidence je upravena

Více

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 Příloha usnesení rady městské části Praha 12 č. 109.21.10 Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 v rámci V. programu Podpora MČ v sociální oblasti

Více

řádná mimořádná mezitimní * typ závěrky označte X

řádná mimořádná mezitimní * typ závěrky označte X ÚČETNÍ ZÁVĚRKA neziskových organizací Období: 12 / 2014 IČO: 68308655 Název: Místo pro děti-spolek řádná mimořádná mezitimní * typ závěrky označte X Sestavená k rozvahovému dni 31.12.2014 Sídlo účetní

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace.

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace. 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace 22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 19, příspěvková organizace Majetek školy Škola se 1.1.2001 stala příspěvkovou organizací zřízenou

Více

Obsah 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15. Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13

Obsah 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15. Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13 Obsah Úvod... 11 Seznam legislativních zkratek... 12 Seznam použitých zkratek... 13 1 ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ... 15 1.1 Funkce a použití Českých účetních standardů pro podnikatele v České republice.... 15

Více

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 1. Rozvaha funkce a obsah rozvahy koloběh složek OM hospodářské operace a účetní případy typické změny rozvahových stavů účet podstata, funkce a forma

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU:

SBÍRKA PŘEDPISŮ PROFIL PŘEDPISU: Ročník 2015 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například

Více

V Z O R. Smlouvao vedení účetnictví

V Z O R. Smlouvao vedení účetnictví V Z O R Smlouvao vedení účetnictví Firma: se sídlem: zastoupená: IČO: DIČ: Bank.spojení: č.účtu: dále jen dodavatel a Firma: se sídlem: zastoupená: IČO: DIČ: Bank.spojení: č.účtu: dále jen odběratel uzavřeli

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014 ČL. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ, NÁZEV SMĚRNICE A ZÁSADY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ 1.1 V souladu s ustanoveními stanov vydává Sdružení rodičů a přátel při uměleckých školách v Opavě se sídlem Nádražní 674/11, 746 01

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ 1) ÚČETNICTVÍ 2) MAJETEK 3) ZÁSOBY 4) ROZVAHA 5) ÚČETNÍ KNIHY 6) ZÚČTOVACÍ VZTAHY 7) KAPITÁLOVÉ ÚČTY 8) ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTECH 9) INVENTARIZACE 10) ZAMĚSTNANCI 11) PLATEBNÍ

Více

Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014. Základní škola a mateřská škola da Vinci Na drahách 20 252 41 Dolní Břežany IČ 71341137

Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014. Základní škola a mateřská škola da Vinci Na drahách 20 252 41 Dolní Břežany IČ 71341137 Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2014 Na drahách 20 IČ 71341137 Příloha je zpracována v souladu s Vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Více

Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Převodový můstek - účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Obsahové vymezení jednotlivých položek Pomocného konsolidačního přehledu je upraveno v 25 až 64 konsolidační vyhlášky státu Rozvaha

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce sestavené společností Chemin a.s. ke dni 31.12.214 v tis. Kč Příloha k účetní závěrce za rok 214 1. Obecné vysvětlivky k rozvaze a výkazu zisku a ztráty Tato příloha k účetní závěrce

Více

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty

Účtová skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 Pozemky 032 Umělecká díla a předměty Směrná účtová osnova Příloha č. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 EKONOMICKÁ ČÁST Výkaz zisku a ztráty NÁKLADY název ukazatele číslo hlavní hosp. I. Spotřebované nákupy celkem 02 1 271 01. Spotřeba materiálu 03 516 02. Spotřeba energie 04 755

Více

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná

Více

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost, předpokládaná držba či smluvená splatnost

Více

Základy účetnictví 5. přednáška

Základy účetnictví 5. přednáška Základy účetnictví 5. přednáška 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy 2) Kontrola v systému podvojného účetnictví 3) Inventarizace Ad 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy - průkaznost účetních údajů

Více

***) nutné porovnat a upravit podle vyhlášky 500/2002, viz FIA-literatura sb174-02.pdf, a 500/2015, viz vyhláška 500-2015.pdf

***) nutné porovnat a upravit podle vyhlášky 500/2002, viz FIA-literatura sb174-02.pdf, a 500/2015, viz vyhláška 500-2015.pdf , který vychází z předpisu: Opatření, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, Ministerstvo financí podle 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění dalších předpisů,

Více

Vnitřní směrnice obce Malešovice č. 4/2012

Vnitřní směrnice obce Malešovice č. 4/2012 Vnitřní směrnice obce Malešovice č. 4/2012 PRO PROVEDENÍ INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ OBCE Směrnici zpracoval: Irena Hledíková Směrnici schválil: Ing. Zdeněk Pavlík Směrnice nabývá účinnosti: 01. 10.

Více

Základní pojmy účetnictví nevýdělečných organizací

Základní pojmy účetnictví nevýdělečných organizací Základní pojmy účetnictví nevýdělečných organizací Osnova 1. Obecné vztahy spolků a účetnictví 2. Vyhláška 504/2002 Sb. 3. České účetní standardy 401-414 4. Předmět účetnictví 5. Období vedení účetnictví

Více

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč)

ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný. ve zjednodušeném rozsahu. ke dni 31.12.2012 Svojšovická 24 (v celých tisících Kč) Zpracováno v souladu s vyhláškou ROZVAHA Obchodní firma nebo jiný č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve zjednodušeném rozsahu název účetní jednotky (v celých tisících Kč) Bytové družstvo ke

Více

Pátá přednáška z UCPO. Téma: Účtová třída 3 (dokončení)

Pátá přednáška z UCPO. Téma: Účtová třída 3 (dokončení) Pátá přednáška z UCPO Téma: Účtová třída 3 (dokončení) Účtování o ostatních pohledávkách V účtové skupině Ostatní pohledávky se účtuje o takových pohledávkách, které se přímo nevztahují k pojištění či

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

ROZVAHA A K T I V A +164 +146 +8 +8 +8 +8 +581 +581 +581 +581. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

ROZVAHA A K T I V A +164 +146 +8 +8 +8 +8 +581 +581 +581 +581. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Výčet položek podle vyhlášky č 504/2002 Sb ROZVAHA 3 1 1 2 2 0 1 4 ke dni ( v tisících Kč ) IČ 0 0 5 4 0 7 0 Název, sídlo a právní forma účetní jednotky Česká rugbyová unie Zátopkova 100/2 Praha 1017 A

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

ÚČETNICTVÍ A DANĚ PRO PRAXI

ÚČETNICTVÍ A DANĚ PRO PRAXI ÚČETNICTVÍ A DANĚ PRO PRAXI UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze 1 OBSAH 1. Úvod do účetnictví... 3 1.1. Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti... 3 1.2.

Více

Orel župa vydává Rozhodnutí č. o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR v oblasti sportu na rok 2010 (dále jen Rozhodnutí)

Orel župa vydává Rozhodnutí č. o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR v oblasti sportu na rok 2010 (dále jen Rozhodnutí) Orel župa vydává Rozhodnutí č. o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR v oblasti sportu na rok 2010 (dále jen Rozhodnutí) Příjemce dotace Statutární zástupce ICO Článek 1 Orel jednota

Více

Oběh účetních dokladů obecního úřadu na rok 2 0 0 9

Oběh účetních dokladů obecního úřadu na rok 2 0 0 9 Oběh účetních dokladů obecního úřadu na rok 2 0 0 9 1. Schvalování hospodářských operací 1.1 Zřízení účtů u peněžního ústavu, nakládání s prostředky na účtech Oprávnění ke zřízení účtů a disponování s

Více

ROZVAHA A K T I V A. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Název, sídlo a právní forma účetní jednotky. ke dni... ... ( v tisících Kč ) ...

ROZVAHA A K T I V A. Výčet položek podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Název, sídlo a právní forma účetní jednotky. ke dni... ... ( v tisících Kč ) ... Výčet položek podle vyhlášky č 504/2002 Sb ROZVAHA 3 1 1 2 2 0 1 4 ke dni ( v tisících Kč ) IČ 2 6 2 0 2 4 1 Název, sídlo a právní forma účetní jednotky VOLONTÉ CZECH ops Thámova 20/11 Praha 1000 A K T

Více

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Směrná účtová osnova 2013 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software

Více

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013

Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti Butterfly services, s.r.o. k 31. 12. 2013 Příloha je zpracována v souladu s Opatřením MF ČR čj. 281/97 417/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví obsah účetní

Více

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ 2) informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odpisování 3) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty je třeba vysvětlit každou významnou položku či skupinu položek, pohledávky

Více

INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ

INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ SMĚRNICE č. 2/2011 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ Obec: Xaverov Adresa: Xaverov 3, 285 06 Sázava IČO: 473421 Směrnici zpracoval: Petra Novotná Směrnici schválil: Jiří Hervert Projednáno a schváleno v

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů .8 Základní účtování nákladů a výnosů.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady Při zhotovování výrobků nebo provedení jiných výkonů dochází ke spotřebě výrobních činitelů (spotřeba materiálu, pracovní

Více

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích.

účtech a průběžných položek. (4) Informace uvedené v odstavci 1 se uvádějí v přehledu o příjmech a výdajích. Strana 4354 Sbírka zákonů č. 325 / 2015 325 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2015, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

Více

Město Lipník nad Bečvou. Zřizovací listina příspěvkové organizace

Město Lipník nad Bečvou. Zřizovací listina příspěvkové organizace Město Lipník nad Bečvou Zřizovací listina příspěvkové organizace Město Lipník nad Bečvou, IČ 00301493, vydává na základě usnesení Zastupitelstva města Lipník nad Bečvou č. 551 / 2009 - ZM 19 ze dne 22.

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2009 EKONOMICKÁ ČÁST Výkaz zisku a ztráty NÁKLADY název ukazatele číslo hlavní hosp. I. Spotřebované nákupy celkem 02 1 404 01. Spotřeba materiálu 03 729 02. Spotřeba energie 04 675

Více

ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI

ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI 1. Všeobecná ustanovení 1.1. Tyto zásady stanoví postup pro poskytování neinvestiční dotace z

Více

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004

Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví k 1. 1. 2004 Ing. Hana Čermáková daňová poradkyně certifikovaná bilanční účetní Přechod z jednoduchého na podvojné k 1. 1. 2004 Povinnosti podnikatele při přechodu z jednoduchého (dále JÚ) na podvojné (dále PÚ): Způsob

Více

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 Označ. AKTIVA řádek Běžné účetní období Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 A K

Více

Roční výkaz o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb lůžkové zařízení

Roční výkaz o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb lůžkové zařízení Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví. ČV 175/15 ze dne 17.9.2015 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2015. Vyplněný výkaz laskavě předložte pracovišti státní

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I.

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální

Více

1. Úvod do účetnictví

1. Úvod do účetnictví 1. Úvod do účetnictví 1.1. Účetnictví Je ucelený systém informací o hospodaření a o hospodářském výsledku. Pravidla pro vedení účetnictví určuje zákon o účetnictví (číslo zákona najít na internetu) ve

Více

Energie pro život příležitost pracovat. ROZVAHA. k 31.12 2013

Energie pro život příležitost pracovat. ROZVAHA. k 31.12 2013 NADĚJE, otrokovická o.p.s. Energie pro život příležitost pracovat. ROZVAHA k 31.12 2013 Příloha k výroční zprávě 2013 Název: NADĚJE, otrokovická o.p.s. Sídlo: WOLKEROVA 1274, 765 02 OTROKOVICE Předmět

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Pro účely těchto pravidel a podmínek: a) žadatelem o dotaci se rozumí poskytovatel sociálních služeb, registrovaný podle

Pro účely těchto pravidel a podmínek: a) žadatelem o dotaci se rozumí poskytovatel sociálních služeb, registrovaný podle Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace hlavního města Prahy v sociální oblasti pro rok 2010 prostřednictvím Městské části Praha 16 V. Program Podpora městských částí v sociální oblasti Městská část

Více

Směrná účtová osnova pro PO - 2012

Směrná účtová osnova pro PO - 2012 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Směrná účtová osnova pro PO - 2012 Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015

Více

Příloha č. 1 - Rozvaha ZÁKLADNí

Příloha č. 1 - Rozvaha ZÁKLADNí MÚZO Praha Sro - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 05032012 čas: 1034 Příloha č 1 - Rozvaha ZÁKLADNí IČO: 00057266 Název organizace: Národní filmový archiv Právní forma: příspěvková organizace Sídlo: Malešická

Více

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám.

VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) ZŠ Miličín, Tyršovo nám. IČO: Kapitola: Právní forma: Okamžik sestavení: 71006648 700 Příspěvková organizace 25.2.2015 7:30:22 VÝKAZNICTVÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ PŘÍLOHA Sestavená k 31.12.2014 (v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu.

OBSAH ÚVOD. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část. Zákon o účetnictví. Videokurz je úvodem do účetnictví státu. ÚČETNICTVÍ STÁTU I. část Zákon o účetnictví OBSAH I. Právní rámec účetnictví státu - Vybrané účetní jednotky - Zákon o účetnictví a vyhláška 410/2009 - České účetní standardy - Technická a inventarizační

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav

Více

ÚČETNICTVÍ ROZPOČETNICTVÍ. Účetnictví a daňové předpisy neziskových organizací

ÚČETNICTVÍ ROZPOČETNICTVÍ. Účetnictví a daňové předpisy neziskových organizací ÚČETNICTVÍ ROZPOČETNICTVÍ Účetnictví a daňové předpisy neziskových organizací Účetnictví a daně neziskových organizací Neziskové organizace = právnické osoby Vedou účetnictví= povinně účtují prostřednictvím

Více

Pořízení zásob. 5. Pořízení zásob nákupem

Pořízení zásob. 5. Pořízení zásob nákupem Pořízení zásob 5. Pořízení zásob nákupem Tabulka 9 Účtování materiálových zásob dodavatelsky způsob A 1. Faktury dodavatelů za pořízení materiálu 111 321 2. Úhrady faktur za nakoupený materiál 321 241

Více

Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek

Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek Účetní a daňová problematika společenství vlastníků jednotek 1. Vznik společenství vlastníků jednotek právnické osoby... 1 2. SVJ účetní jednotka... 2 2.1. Účetní předpisy... 2 2.2. Účtování příspěvku

Více

9. 6. účtová třída - Výnosy

9. 6. účtová třída - Výnosy 9. 6. účtová třída - Výnosy Výnosy = výstupy činností podniku určené k prodeji (tržby + další výnosy). Členění výnosů - pro potřeby finanční analýzy: 1. provozní výnosy (60-65 úč. skupina), vznikají z

Více

Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ. Inventarizace majetku, pohledávek a závazků

Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ. Inventarizace majetku, pohledávek a závazků Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ Inventarizace majetku, pohledávek a závazků Čj.: SŠNM/1827/2012 Zpracovala: Radka Hepnarová, finanční referentka - účetní Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka

Více

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 9.2 - Převodové daně LS 2012. Převodové daně. úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 9.2 - Převodové daně LS 2012. Převodové daně. úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti Převodové daně Specifika: daně bez zdaňovacího období jednorázové daně spojené s okamžikem úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti není stanoven pevný termín (datum) splatnosti daně není

Více

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Smluvní strany: 1. Jihomoravský kraj zastoupený: Ing. Stanislavem Juránkem hejtmanem Jihomoravského kraje

Více

Název nadřízeného orgánu: Název účetní jednotky: Zotavovna Pracov Sídlo: Radimovice u Želče 390 11 Radimovice u Želče Právní forma: příspěvková organizace Předmět činnosti: ROZVAHA (BILANCE) organizačních

Více

3. Účtová třída - zúčtovací vztahy

3. Účtová třída - zúčtovací vztahy 3. Účtová třída - zúčtovací vztahy Zúčtovací vztahy - představují vztahy podniku k vnějšímu světu, které mají formu pohledávek nebo závazků. Členění umožňuje sledovat pohledávky a závazky z obchodního

Více

Příloha. ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Účetní jednotka:

Příloha. ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Účetní jednotka: Okamžik sestavení: 16.4.2014 10:54:48 A 1 Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Nic nenasvědčuje tomu, že účetní jednotka nebude pokračovat ve své činnosti. č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. A 2 Informace

Více

SMLOUVA O ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE. Milevský software s.r.o. - účetní a poradenská kancelář

SMLOUVA O ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE. Milevský software s.r.o. - účetní a poradenská kancelář SMLOUVA O ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE Milevský software s.r.o. - účetní a poradenská kancelář 1 Smlouva o zpracování daňové evidence uzavřená mezi zadavatelem firma, jméno sídlo: IČ: na straně jedné a zpracovatelem

Více

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Fondy příspěvkové organizace str. 1 PO Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Tvoří ho příspěvkové organizace a organizační složky státu. Územní samosprávné celky mohou tvořit sociální fond podle pravidel,

Více