ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 1 Ke stavebnímu vývoji hradu (zámku) v Kvasicích do závru 16. století Jan Šttina Krátký text vychází z autorova przkumu zámku v Kvasicích (okr. Kromíž), realizovaného v letech pi píležitosti oprav interiér objektu, již od poloviny 20. století využívaného jako sociální ústav. Odborná literatura zámek v Kvasicích rozhodn neopomíjela; od dob vypracování stavebn historického przkumu1) a soupisových hesel zaazených v pracích B. Samka2) a M. Plaka3) se však poznání zejména starších fází vývoje sídla výrazn prohloubilo. Smyslem krátkého textu není celistvé zpracování komplikovaného stavebního vývoje kvasického hradu ve století, ale pouze pokus o struný vhled tená do peripetií stavebního vývoje této pozoruhodné památky Zlínského kraje (obr. 1). Kvasice, položené ve výhodné, tokem eky Moravy chránné poloze, náleží ke starým sídlm, jež do písemných pramen pronikla už ped polovinou 13. století.4) Již první z historicky doložených Benešovic, Ondej z Benešova, majitel Kvasic v roce 1248, zde ml své sídlo. Dnes však nelze urit podobu a dokonce ani polohu kvasického sídla Benešovic ve 13. století. O významu a ambicích Benešovic ve 13. století i jejich vazb na Kvasice však svdí dnešní hbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, situovaný na dominantním vrcholku pi západním zakonení nkdejší vsi. Výstavbu nejstarší ran gotické fáze kostela mžeme podle dochovaných architektonických prvk datovat do tetí tvrtiny 13. století. Tomuto vroení odpovídá i kamenný sanktuá s lomeným záklenkem, ve vrcholu opateným štítkem s rodovým erbem Benešovic zavinutou stelou. Pestože poloha na vrcholu vyvýšeniny a výhodná vazba na sakrální stavbu jist lákala k využití opevnným sídlem, pímé doklady pro potvrzení existence tvrze prvních majitel Kvasic pi kostele postrádáme. V otázce lokalizace nejstaršího kvasického sídla ve 13. století lze za daleko pravdpodobnjší pokládat existenci tvrze v poloze stávajícího zámku, tedy na vyvýšené terénní terase, vystupující do nivy eky Moravy. Mezi tvrzí pi Morav a kostelem Nanebevzetí Panny Marie se pak intenzivn rozvíjelo zprvu vesnické osídlení, které již kolem poloviny 14. století nabylo charakteru msteka, jímž Kvasice prokazateln byly již roku ) Pedpokládáme, že tvrz, na níž sedl Ondej a po nm další lenové rodu erbu zavinuté stely známí z písemných pramen, zejména Milota z Benešova (1269) a Beneš II. z Benešova (1302), mla zpoátku devnou podobu; naopak tém jisté je, že v jejím opevnní hrála stžejní roli voda. Nejspíše nkdy ve 14. století, možná kolem jeho poloviny, byla starší tvrz nahrazena kamennou stavbou, která, a je v pramenech nadále zvána tvrzí (1353, 1365), se svým charakterem spíše blížila vrcholn gotickému hradu. Práv zmínka o tvrzi s mlýnem z roku 1365 nasvduje existenci hradu v lokalit stávajícího zámku, tedy na východním konci msteka, ve vazb na tok eky Moravy, která sídlu souasn poskytovala kýžené bezpeí. Obr. 1. Kvasice (okr. Kromíž), zámek. Pohled na západní, dnes vstupní prelí nenaznauje vysokou míru dochování stedovkých konstrukcí v organismu souasného zámku (všechny kresby a fotografie autor ). Stavební podobu nejstarší fáze gotického hradu v Kvasicích mžeme rekonstruovat pouze pibližn. Hrad ml pdorys lehce nepravidelného lichobžníku o velikosti 35 x 31 x 42 x 32 m. Hradní jádro vymezovala mohutná hradba tloušky kolem 2 m, jejíž severovýchodní, ke vstupu orientované nároží bylo vyvinuto do ostrého bitu. Hradba dosahovala znané výšky její obranný ochoz se nacházel pibližn v úrovni podlahy dnešního druhého patra zámku. Následovala ješt užší poprsní ze, pozdji využitá jako vnjší obvodová ze pozdn gotického druhého patra palá- 1

2 Obr. 2. Východní prelí, jehož stedem prochází prjezd pvodní vstup do hradu. Nárožní nástavby jsou výsledkem pestaveb 19. století, ani jihovýchodní blok (vlevo) tedy neobsahuje konstrukce díve pedpokládané hranolové vže. cových budov v nádvoí. Pochozí úrove vnitního dvora ležela asi o 1 m níže nežli stávající niveleta nádvoí. První fázi výstavby náležel pravdpodobn trojprostorový palác pi východní hradb. Jižním oddílem paláce procházel pvodní vstup do hradního jádra (stávající prjezd do parku; obr. 2). Pod severní místností paláce byl pvodn plochostropý suterén, dosažitelný z nádvoí schodišovou šíjí piloženou k severní hradb a pístupnou kamenným portálkem s okosenou hranou. Severní místnost v pízemí si ve dvorním prelí uchovala i nevelké obdélné okénko v kamenném okoseném ostní. Palác byl ve zdné hmot zejm jednopatrový, ve všech ástech plochostropý. Literaturou uvádná hranolová vž, která se mla nacházet v jihovýchodním nároží hradu, nikdy neexistovala zesílení zdiva v této ásti náleží teprve barokní pestavb a bylo vynuceno dodateným vložením klenby. Další pedpokládané budovy v nádvoí mly zejm jen devnou konstrukci, stejn jako prvotní pedhradí severn i západn od hradu. Hlavní obrannou stavbu kolem poloviny 14. století pedstavovala vysoká obvodová hradba chránící palác a vnitní nádvoí, což (za souasného stavu vdomostí) dovoluje hrad v Kvasicích piadit k hradm s plášovou zdí (obr. 3). Katalog našich plášových hrad, ped asem publikovaný L. Svobodou, bude tedy nutno doplnit o další položku.6) K pedstav pvodní mohutnosti kvasického hradu a jeho opevnní si musíme domyslet ješt široký, patrn zavodnný okružní píkop, doplnný sypaným vnjším valem. Obojí odstranily terénní úpravy završené poátkem 19. století. Snad ješt ve 2. polovin 14. století vznikla patrn jednoprostorová stavba v severozápadním rohu nádvoí, k hradb piložená na spáru. Mohutné kamenné základy stavby byly nalezeny v roce 2007 pi stavb výtahu v nádvoí; przkum však neumožnil hlubší poznání krátkodob odkrytého objektu. Hypoteticky soudíme, že tato stavba mohla zaniknout pi dobytí kvasického hradu v období husitských válek (1423). Následující pestavby z 15. století již se zaniklým severozápadním objektem nepoítaly. Nová etapa stavebního vývoje hradu v Kvasicích je spojena s významným vladyckým rodem Kužel z Žeravic, kteí kvasické panství vlastnili v letech Poškození hradu v husitských válkách iniciovalo po odeznní válených vav rozsáhlou pestavbu, z níž mžeme identifikovat hlavn rozšíení obytných budov v nádvoí. Pi západní hradb, tedy naproti starému, východnímu paláci, vyrostlo nové obdélné stavení s dvouprostorovým dlením suterénu a pízemí. V prvním pate se snad již v 15. století nacházel velký prostor (sál?), ze dvora osvtlovaný vn špaletovanými okny se segmentovými záklenky. Suterén a pízemí západního paláce mlo valené klenby a podobné klenby vznikly i ve sklepech a pízemí staršího, protilehlého východního paláce. Nabízí se komunikaní propojení pater obou palác devnou pavlaí pi severní hradb, která zejm využila zdných schodišových šíjí v pízemí. V pozdní gotice, nejspíše 2. polovin 15. století, má pvod i pinejmenším pízemí užšího jižního a jižní ásti západního kídla, jehož ustoupení za nádvorní líc staršího západního paláce indikuje vznik v mladší stavební fázi. Tyto plochostropé a nepodsklepené budovy zejm sloužily hospodáským úelm (obr. 4). V roce 1511 se, po tyleté epizod, v níž Kvasice náležely Hynku Bokovi z Kunštátu, hrad a panství Kvasice dostává do rukou mocného šlechtického rodu Šternberk. Ti podnikli další stavební práce, které smovaly ke zvýšení obytných kapacit nov nabytého hradu. Novostavbou z poátku 16. století je úzké severní kídlo, pvodn s výsostn komunikaním posláním. Pízemí kídla se do nádvoí otevíralo trojicí širokých arkád s plkruhovými záklenky, ovšem pouze stední arkáda umožovala vstup ke schodišovým šíjím. Ob boní arkády byly slepé, jelikož byly pedloženy ped jižní líce krátkých kidélek s gotickými schodišovými šíjemi do sklep. Patro severního kídla obsahovalo patrn zdnou chodbu, spojující východní i západní palác. Pinejmenším západní palác byl v rozsahu své severní ásti zvýšen do dvoupatrové podoby, obytné prostory v jeho druhém pate osvtlilo náron eené pravoúhlé okno s bohatou profilací již goticko-renesanního charakteru, patrn z pokroilejší 1. poloviny 16. století. Podailo se objevit i fragmenty jednoduché malované výzdoby dvorního prelí. V prvním pate východního kídla byly odkryty pozstatky obdélných oken s okoseným omítkovým ostním a kvalitn provedenými omítkovými paspartami.7) Pravdpodobn i východní kídlo bylo zvýšeno do dvoupatrové podoby, ímž zanikla pinejmenším ást obranného ochozu na hradb. Lze jen spekulovat o tom, jak vypadalo pedhradí, tedy zda již mlo alespo základ podoby rozmrného hospodáského areálu ped severním a západním prelím hradu, známého z novovkých mapových podklad. Šternberská pestavba z první Obr. 3. Pokus o rekonstrukci podoby hradu v Kvasicích v závru 14. století, pohled od jihozápadu. 2

3 Stavba arkády ped severním kídlem nejspíše souvisela se zízením již ist renesanního dvouramenného schodišt, jehož hmota musela být ve form rizalitu pedsunuta ped severní prelí zámku. Vertikální komunikaci v protilehlém jihovýchodním rohu dvora zajistilo šnekové schodišt v subtilní válcové vížce. Souasná je nejspíše i úzká chodba ped jižním kídlem, do nádvoí otevená renesanními okny. Stavba arkád pi východním a západním kídlem probíhala až v mladší renesanní fázi. Pemnu zámku v typické sídlo renesanního aristokrata však dovršil až další majitel, jímž byl Havel Kurovský z Vrchlabí v letech Všechna tyi kídla byla zvýšena do dvoupatrové podoby. Dvorní fasády pestavného východního i západního paláce dostaly jednotná pravoúhlá ostní okenních otvor s parapetními a nadokenními ímsami. Nového ešení se dostalo i vstupu ten zaujal sted západního kídla a byl akcentován hranolovou vží; pvodní vstup uprosted východního kídla zstal však zachován. Také pi dvorních prelích východního a západního kídla byly nov vybudovány úzké arkádové chodby, jejichž výstavbou renesanní pestavba patrn vyvrcholila. V pízemí se nachází masivní pilíová arkáda, kdežto v obou patrech byl uplatnn hustý rytmus válcových sloupk s toskánskými hlavicemi a prostými Obr. 4. Pdorys prvního patra zámku dosud vymezuje stedovká obvodová ze, itelné jsou i gotické a pozdn gotické palácové budovy piložené k vnitním lícm hradby v severní ásti nádvoí. poloviny 16. století vlastn zapoala pemnu kvasického hradu na zámek, dovršenou však až výraznou renesanní pestavbou v závru 16. století (obr. 5). Následující necelé tvrtstoletí vlády pán z Ludanic ( ) pravdpodobn pineslo další krok k pestavb sídla v tehdy moderní renesanní zámek. Snad do období po polovin 16. století se hlásí severní kídlo arkádové chodby, jehož válcové sloupy vrcholí neobvyklými, tvarov archaickými kalichovitými hlavicemi, úsporn vyzdnými z cihel. Omítané hlavice doplovala ješt iluzivní výmalba. Obr. 5. Pokus o rekonstrukci podoby hradu v Kvasicích po pozdn gotických pestavbách na poátku 16. století, pohled od jihozápadu. 3 Obr. 6. Renesanní arkádové nádvoí zámku, pohled k severu (2005). Za arkádou vpravo se ukrývá hmota nejstaršího hradního paláce, pozdji zalenného do východního kídla zámku. plkruhovými záklenky (obr. 4 a 6). Vnitní chodba v prvním pate arkády dostala hebínkové klenby, kdežto chodba ve druhém pate mla již jen rovné stropy. Severozápadní nároží prvního patra zaujímá rozmrný sál s pozdn renesanní klenbou s dvma dvojicemi protilehlých výseí, doplnnými koutovými výseemi.8) Renesanní dispozice prvního patra, kde se nepochybn nacházely reprezentaní a obytné prostory zámku, zstala

4 dodnes dobe dochována. Druhé patro bylo již ešeno mén náron a jeho dnešní rozvrh je až výsledkem mladších pestaveb. Renesanního pvodu byl areál pedzámí, ve form velkého hospodáského dvora obdélného pdorysu lemující severní a západní obvod zámku. Pvodn snad jen pízemní budovy pedzámí v 17. a 18. století prošly adou pestaveb, jejich západní úsek byl poátkem 19. století odstrann a dnes se tedy dochovaly pouze severn od zámku. Na jihu a západ nkdejší budovy pedzámí navazovaly na vyzdný okružní píkop snad ješt s valem, jehož vnjší oprnou zídku zpevovala dvojice drobných válcových bašt. Fortifikaní úlohu kvasického zámku dále snížilo založení zahrady v jeho okolí, pozdji parkov upravené. Následující úpravy v prbhu století dodaly nkdejšímu hradu výsostn zámecký charakter a informace o nich budou, spolen s adou detailních zjištní, týkajících se všech etap stavebního vývoje objektu, publikovány formou monografické studie. Poznámky: 1) Krampl, J.: Zámek Kvasice, okres Kromíž. Standardní nedestruktivní stavebn historický przkum. Textová ást a pílohy. Kromíž Uloženo ve spisovém archivu NPÚ úop v Kromíži. 2) Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska 2. Praha 1999, s ) Plaek, M.: Hrady a zámky na Morav a ve Slezsku. Praha 1996, s ; Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s ) K historii Kvasic souhrnn zejména Klapil, P. Koutáková, K.: Kvasice. Hýsly Ke stavebnímu vývoji hradu pedevším na s ) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku III. Praha 1998, s ) Svoboda, L.: O plášových hradech. In: Nekuda, V. (ed.): Archaeologia historica 20. Brno 1995, s ) Šttina, J.: Pozstatky pozdn gotického prelí východního paláce hradu v Kvasicích (okr. Kromíž). In: Djiny staveb Plze 2007, s ) Pdorys 2. nadzemního podlaží zámku s hrubou vývojovou analýzou uvádí dílo cit. v pozn. 3. Djiny hospodáského dvora a zámku Gutštejna-Dakova První písemná zmínka o existenci hradu Gutštejna (okr. Tachov) je z roku 1319, kdy Vyšemír, opat tepelský, pronajal ti vesnice Dtichovi z Gutštejna a jeho synu Sezemovi na deset let. August Sedláek pedpokládal, že hrad založil pedek toho Dticha, pravdpodobn otec, rovnž jménem Dtich, jenž se psal z Krašovic a ml žít v letech ) Další jisté datum k existenci hradu poskytuje až rok 1366, kdy ti brati Jan, Dtich a Pta z Gutštejna uplatnili podací právo v blízkých Líšanech, kam tehdy dosadili nového faráe. Už v roce 1379 držel však Gutštejn Pta sám, a pozdji hrad a panství postoupil Dtichovi (sám pak držel Brod a Trpísty). Dtich vlastnil také Všeruby a zemel roku Dva jeho synové, Burian a Jan starší, drželi pak njaký as Gutštejn spolen, urit ješt roku 1422, kdy husitská vojska obléhala hrad. V pozdjší dob, nkdy od 30. let 15. století, držel však hrad a panství již jen Jan, protože v roce 1433 uplatnil podací právo do blízkého Šipína a v roce 1439 je už vysloven jmenován sezením na Gutštejn. 2) Po Janovi z Gutštejna (zemel roku 1452) držel hrad jeho bratr Burian, který však sídlíval na jiných hradech, na Rabštejn, Tachov, na Netinách. Stejn i jeho syn a nástupce Burian, zvaný Bohatý se bžn psával sezením na Netinách, a vlastnil mnoho jiných velkých statk s dalšími hrady. Zemel roku 1489 a z jeho pti syn držel Gutštejn naposledy Volf, který zemel až roku Volfv syn Viktorin prodal roku 1549 hrad a panství Hanušovi Elpognárovi z Dolního Šenfeldu, který jej pipojil k panství Bezdružice. 3) Prodejní smlouva zmiuje už vedle zámku Gutštejna i dvr Gutštejn. 4) Pipojení statku a zámku Gutštejna k panství Bezdružice bylo od té doby už trvalé, pokud byl Gutštejn nkdy pi dalším dlení na as vylenn, byl chápán a jmenován jen jako ást statku Bezdružice, a znamenalo to potvrzení dalšího poklesu významu hradu. Celé bezdružické panství, zvtšené o Gutštejn, po Janu Elpognárovi zddili jeho synové Jan a Kašpar, ale nehospodaili dobe, ponvadž po jejich smrti bylo panství pro pílišné dluhy v roce 1569 prodáno zemskými úedníky Jáchymovi ze Švamberka za kop groš eských. 5) Vratislav Ryšavý 4 Po Jáchymovi panství zddil Jan, po jeho smrti v roku 1615 pešlo panství na syny Janova bratra Jiího Petra, po nichž roku 1624 celé panství pevzal Jan Bedich ze Švamberka. Ten držel statek pomrn dlouho, a protože neml dti, odkázal panství své choti Marii Magdalen, rozené z Donína. Ta jej pevzala po smrti manžela v roce Za Jana Bedicha ze Švamberka byly zámek a msteko Bezdružice vypáleny v roce 1646 od švédského vojska. 6) Topograf Sommer uvádí pálení švédským vojskem i pímo v Gutštejn, bu v roce 1639 nebo až ) Po vdov Marii Magdalen Švamberkové, rozené z Donína, pešlo panství v roce 1669 na Jana Kryštofa, hrabte z Heissensteinu. Za nho vypuklo velké selské povstání v echách a na jeho panství na Ovím vrchu u Bezdružic byli selští povstalci v roce 1680 vojskem obleženi a nakonec poraženi. 8) Po smrti hrabte Jana Kryštofa bylo v roce 1693 panství naas rozdleno mezi jeho ti dcery, piemž Gutštejn dostala Marie Alžbta. Panství bylo ocenno na zlatých. 9) Bylo to jen na krátký as, protože už v roce 1696 celé panství Bezdružice dostala hrabnka Marie Kateina z Roggendorfu, rozená z Heissensteinu. Další rok 1697 táž hrabnka prodala panství Bezdružice Jiímu Jindichovi svob. pánu Stadionovi, který po 10 letech držení Bezdružic v roce 1707 prodal celé panství Gertrud knžn Berlepšové. Od jejího nástupce Petra Filipa Berlepše v roce 1712 koupil panství Bezdružice Maxmilián Karel kníže z Löwensteinu-Wertheimu. 10) Tím se panství i s Gutštejnem dostalo do více než dvousetletého vlastnictví tohoto rodu. Za éry Löwenstein už existuje pomrn hodn písemných pramen k djinám tohoto panství na rozdíl od dívjších zápis pouze z desek zemských, vesms velmi povšechných a ani ne ve všech pípadech dodnes dochovaných. Z dchodních út panství hned od následujícího roku 1713 lze vyíst adu zmínek o pracích na hospodáském dvoe (Mayerhof) Gutštejn,vtšinou drobných nepodstatných inností, v rámci bžné údržby. 11) Dležitjší než práce samy jsou pro nás informace o stavu dvora a jeho okolí. Tak už v roce 1713 byla pi gutštejnském dvoe chmelnice (Hopfengarten) stejn ale

5 Dvr Gutštejn-Dakov na výezu z císaského otisku mapy stabilního katastru Okrouhlé Hradišt z r (viz pozn. 18). jako nap. v Cebivi, Zádubu, Švamberku, Bezdružicích a jinde. Pi dvoe byla také cihelna (s cihláem Simonem Haasem, zmínným k roku 1713) a jmenuje se tu i rybní- ek (Guttensteiner Teichtl), zvaný též nkdy Oví, pípadn Šafáský rybníek (Schaff Teichtl 1726). Pi dvoe byla i hluboká studna, kterou musel obas istit rybníká s pomocníkem. V letech je pi této innosti uveden nejmenovaný rybníká z Kokašic a Štpán Obroník z Okrouhlého Hradišt. Vtšina stavení dvora Gutštejna byla kryta šindelem, protože pomrn asto je zmiováno opravení vadné stechy práv šindelem. Nkdy v letech bylo asi nov pokryto obydlí šafáe v Gutštejnském dvoe, celkem asi 7000 kusy šindel, další vtší výmna stešní krytiny 5000 šindel je zaznamenána k roku Obasné zprávy o opravovaných kachlových kamnech ve dvoe znamenají, že tam tehdy byl byt alespo šafáe (jak už ostatn doloženo pi pokrývaských pracích). Zedníci tu spravovali i Backenhofen, pec na peení chleba. 12) Jedné ásti dvora se tehdy íkalo šafáství (Schäferay), v roce 1726 tam tesa z Okrouhlého Hradišt udlal 2 kusy nových dveních futer. K uchování mléka pro šafáe zedník Mates Pitroff a jeho pomocník z Kozolup v roce 1720 vylámali ve skále otvor, zejm s funkcí tzv. mokrého sklepa na uchování nápoj. Dvr uzavírala devná brána, obnovená roku ) V topografii z roku1788 je jmenován dvr (Mayerhof) Gutštejn a rozvalený zámek (tj. hrad) Gutšten. 14) S oznaením jedné ásti dvora jako zámek i zámeek se v písemnostech setkáváme až v 19. století, ale jen ojedinle, dávno ped úpravou budovy na vrchnostenský zámek. Tak nap. v útech za práce v letech je užit termín zámeek (Schlösschen). 15) Protože dlouho pedtím ani potom se tento termín bžn nepoužíval, je skoro jisté, že pocházel z ústní tradice, která ovšem nkde musela mít reálný základ. Ten bude pocházet z doby, kdy bylo okolí dvora upraveno na daí oboru, což se stalo roku ) Pi té píležitosti vznikl nejspíše ve dvoe lovecký záme- ek. 17) Císaský otisk mapy stabilního katastru z roku 1839 ukazuje dvr nepravidelného tyúhelníka s vodní nádrží na nádvoí, otevený jedním vjezdem v jihovýchodním rohu, piemž každou stranu ohraniuje jedna zdná budova, vždy obdélného pdorysu. Na jižní stran uzavírá dvr budova s polygonální vžikou v jihozápadním rohu, tsn na ní je nastavená mohutnjší zdná budova, uzavírající dvr na stran západní. Jižní budova s nárožní vžikou odpovídá dnešní budov zámku Dakova svými rozmry. Ke dvoru patila i dv stavení západoseverozápadn od dvora, z nichž jedno bylo pomrné dlouhé a druhé malé, ob zdné. 18) Vlastníkem menší budovy byl tehdy Tadeáš Benedikt, rolník, vlastníky vtšího domu byli Samuel a Isak Khonové, oznaeni jako Izraelité. 19) Jde o bývalý ovín a ováckou chalupu na I. vojenském mapování z let Schafferei ; 20) zrušeno patrn v souvislosti se vznikem obory. Hospodáský inventá dvora Gutštejna s lesovnou (Forstei) Okrouhlé Hradišt, se Šipínem, Dudákovským mlýnem a oborou (Tiergarten) pro léta jmenuje v zámeku (bei Schlössel) tyto místnosti: v pízemí pedsí, vchod, obydlí poklasného i hlídae se dvma místnostmi (první místnost zleva, druhá místnost), malou místnost vpravo, kuchyni, sklep. V prvním pate: úednické obydlí, první místnost vlevo, druhou místnost, místnost vedle kuchyn, kuchyni, pedsí naproti chodb, na chodb pobité (beschlagene) dvee záchodu, pobíjené další dvee proti vchodu, první kvelb, druhý kvelb, tetí kvelb. Sýpka (Getreidboden), pda domu. Vedle zámeku tu tehdy stálo ješt zvláš obydlí šafáe, ovín a obydlí vrchního krmie dobytka (Obermasters-Wohnung). 21) Nkdy krátce na to, možná už koncem 60 let, ješt ped rokem 1872, bylo obydlí úednické zmnno na byt lesního, protože ke dni psal centrální úad löwensteinských panství na stavební knížecí úad, že je teba provést stavební opravy mj. v Gutštejn, v obydlí lesního (Forstenwohnung). 22) Tém celá 70. léta pak zde bydlel pan lesní. Už vlastn ke dni je tu jmenována ást obydlí lesního záchod (Forster-Abtritt). V roce 1875 mu tu byla vyzdna nová pec na vaení (Kochofen) a opraven komín nad stechou, v roce 1877 byla vyspravena dlažba v pedsíni. 23) V roce 1879 bylo obydlí fota adaptováno na byt pachtýe. Rozpoet k tomu je datován Švamberk 18. dubna 1879 a podepsán S. Adam. V textové píloze k tomu 19. dubna toho roku stavitel poznamenává, že vtšina trám v prvém pate je zcela špatná, takže musí být vymnná. Také, že stav zdiva je všude velmi špatný, takže bude nejvýš žádoucí zpevnní vnjších zdí (sepnutí, svázání Verankerung). Rozpis prací k rozpotu piložený je velmi podrobný a dovoluje pomrn pesn stanovit, o tehdy mlo jít. Zednické práce demoliního charakteru, resp. i prolamování starších zdí v parteru neboli v pízemí mly zahrnovat: demolici starého schodištního pilíe v pedsíni, demolici zdi mezi pedsíní a následující kuchyní, demolici chlebové pece v erné kuchyni, prolomení dvou Stockpfünger (?) mezi kanceláí a kvelbem pachtý- e a mezi obma kvelby na brambory, prolomení jednoho otvoru k položení eine Obertrutsche (?) Podobné práce v pate mly zahrnovat: snesení jednoho komínového tlesa v úrovni krovu a stechy, prolomení dvou boních stn pi kuchyni a ložnici k vestavní chodby, vylomení kusu štukového zdiva u dveí salonu k vezdní komína, prolomení jednch dveí z chodby do salonu, prolomení kusu zdi pi jižní vnjší stn pro vestavní záchodu, prolomení tí okenních otvor, prolomení jednoho dveního otvoru pi arkýi (vžika), položení oprnho pilíe (Hiegelpflaster) v pedsíni pachtýe, v erné kuchyni dlouhé 5,1 m a široké 2,1 m. V prvním pate položení dlaždic, 5

6 pedtím odstranní starého materiálu a vyištní, odstranní poškozených rákosových strop v prvním pate: v obývací místnosti a ložnici rozmr 9,8 x 6,9 m, v kuchyni 6,9 x 3,5 m a v pedsíni 5,1 x 3 m. Také odstranní (snesení Abtragen) starého schodišt do prvního patra a na pdu, rozebrání pti kamen (Ofen zejm kachlových) a všech oken a dveí v tch místech. Zdní základ znamenalo: pro senkruvnu, pro zdné schodišt, základy pro vezdný kotel na praní a základy pro dv komínová tlesa. Vyzdívání nových zdí zahrnovalo v pízemí vyzdní celé senkruvny, vyzdní schodišového tlesa dlouhého 1,5 m, širokého 0,3 m a vysokého 3,1 m, vyzdní zdi pi schodišti do sklepa (5,1 x 0,15 x 3,1 m), vezdní prádelního kotle (1,1 x 1,1 x 1 m) a vyzdní dvou komínových tles z cihelného zdiva s ásten jednostranným, ásten oboustranným omítnutím vrchní omítkou (Verputz). Podobné práce následovaly v prvním pate: schodištní tleso a stny kolem nho, ze pi záchodu (3,3 x 2,5 x 0,15m), ze u komína v kuchyni salonu (2,8 x 4,2 x 0,15), pizdívka pi dveích salonu (0,6 x 0,6 x 2,5 m), pizdní u osmi oken (délka 0,75, šíka 0,6 a výška 1,7m). Totéž u tí oken v arkýi (d. 0,6, š. 0,6, v.1,5 m), pizdívka u celkem 23 trám (spolená délka 30 m, š. 0,3, v. 0,45 m). Zízení Riegelmauerwerk (?) u spíže a ložnice. Podobné práce v úrovni pdy: vyzdní dvou komínových tles (0,8 x 0,8 x 5,6 m v.). Vyzdívání kleneb v pízemí obsahovalo: vyzdní jednoho pasu ve spíži (d. 2,7, š. 0,45 x 0,45 m), dvou pas v pedsíni (0,86 x 0,3 x 0,45 m), jeden pas tamtéž (3,4 x 0,45 x 0,45 m), další pas tamtéž (2,2 x 0,3 x 0,3 m), stlaená klenba v pedsíni (5,1 x 1,5 x 0,15 m), další stlaená klenba tamtéž (2,6 x 2,5 x 0,15 m). Podobné práce byly i v prvním pate: tyi dvení výklenky u arkýe-vžiky (3,2 x 0,45 x 0,6 m), jeden dvení výklenek pímo v arkýi (1,2 x 0,45 x 0,6 m), osm výklenk u oken (1,2 x 0,6 x 0,45 m), ti u oken arkýe (3,0 x 0,45 x0,6 m). Cihlové dláždní zahrnovalo v pízemí: pedsí (5,1 x 2 m), ernou kuchyku (5,1 x 2,1 m), senkruvnu (1,8 x 1,8 6 m), prádelnu (6,3 x 3,1 m). Totéž v prvním pate: pedsí (3 x 5,1 m), prostory u vyústní schodišt (3,4 x 3,2 m). Omítání Plán zámeku Gutštejn-Dakov ped úpravou z r (SOA Plze, Vs Bezdružice, plán. M 35; kresba Z. Procházka 1988). Opravy probhly až v roce Z pilíe byla nejdíve otluena stará omítka, a pak byl celý snesen vetn odstranní jeho základu. Základ byl znovu peliv založen a na nm pak celý pilí z kamenného zdiva na vápennou maltu vyzdn. Stejný pilí se zachoval i na druhé stran budovy, tedy na severozápadní(?) stran domu. Revize út pro rok 1875 zmiuje ale ješt mimo jiné povrchové omítnutí pilíe na jihovýchodní stran domu, rákosových strop v pízemí: kancelá (4,5 x 3,4 m). V prvním pate ložnice, obytná místnost, hostinský pokoj, další ložnice a pedsí kuchyn (dohromady délka 35,5 x 7 m), prostor u schod na pdu (3,4 x 1,8 m). 24) Stav ped zahájením tchto úprav ukazuje zamení stávajícího stavu budovy datované 2. února 1879 a podepsané S. Adam. V pízemí byly tehdy dv nejvýchodnji položené místnosti bytem hlídae, další prostor západn byl z vtší ásti schodištm do patra, jižn od nj ležela erná kuchyn se zdnou pecí s kotlem. Další místnost západn byla obytnou místností njakého penzionovaného úedníka nebo bývalého knížecího zamstnance. Dále západn ležel sklep, zejm sklenutý dvma plackami s pasy, který patil lesnímu. Dva velké klenuté prostory na západním konci domu byly využívány jako sklepy, vtší, východnjší z nich byl uren ke skladování brambor. V pate ve dvou nejvýchodnjších pokojích bydlel lesní, v prostoru nkdejší erné kuchyn pan adjunkt, kuchyn zaujímala další prostor západním smrem. Zbývající ti nestejn široké prostory sloužily jako sýpka. 25) Tyto úpravy probhly ješt v roce K nim patila i údržba vnjšku, protože stavební knížecí úad z Boru u Tachova, v dopise datovaném na centrální knížecí správu uvádl, že stecha obytného domu v dvoe Gutštejn je opravena, stešní vikýe jsou nov osazeny štíty (zejm devnými) a okna pízemí i v pate byla nov natena. Stecha tu byla tehdy urit šindelová, protože ješt v hlášení o stavebních úpravách za léta je u Gutštejna uvedeno, že na zámku byla upravena šindelová stecha. 26) V roce 1880 dopisem datovaným 26. dubna upozornil knížecí stavební úad centrální knížecí správu, že pilí pi obydlí pachtýe v Gutštejn, položený na severovýchodním nároží, k nmuž byly díve pistavny záchody obydlí lesního, se tím odtrhl, takže základ bytu pachtýe, ale i praseí stáje poblíž se nacházející se porušily v základech a díky letošní tuhé zim se pohnuly. V zájmu budovy je tento pilí co nejdíve vyspravit, eventuáln nov vyzdít, pokud by se opravy ukázaly jako nerentabilní. 27)

7 Zámeek Gutštejn-Dakov od jihovýchodu. tedy na vnjší stran objektu. 28) Bhem osmdesátých let probíhaly na Gutštejn jen bžné udržovací práce. Roku 1890 je budova s nárožní vžikou v útech opt pojmenována jako zámek. K roku 1892 se ve výtu prací poprvé objevuje termín panské obydlí, ale už ne dosavadní obydlí pachtýe. V roce 1895 bylo konstatováno, že díve ve dvoe vyvral pramen isté vody, který zásoboval zdnou cisternu ve sklep. Po postavení nové stáje na nevhodné místo se ve sklep objevuje spíše dobytí mo a infikuje celou budovu, takže píina toho musí být co nejrychleji odstranna. Starý špatný kanál na odtok dobytí moi musí být zlikvidován a poízen nový, vhodnji umístný s obezdním a krytý, aby neprosakoval (16. 4., ). 29) Od roku 1897 tu byla také zízena knížecí stavební kancelá s obydlím stavebního asistenta J. Korna. Ten odtud pak vydával rozhodnutí o opravách panských budov na všech Lowensteinských dominiích v echách. Zízení knížecí stavební kanceláe práv zde mlo nepochybn pímou souvislost s úpravou objektu na píležitostný knížecí zámek, stejn jako adaptace nkdejšího kvelbu (zatím není jisté kterého) v pízemí budovy na byt koího v roce ) Z dochovaných út není zatím jednoznan zejmé, od kterého roku získala budova tuto novou funkci. Úpravy pro tento úel však probíhaly už jist v posledních 3 i 4 letech 19. století. Panské obydlí zaujímalo asi celé prvé patro domu. Byla opravena všechna okna a dvee, vyištny podlahy, v kuchyni osazena dlažba z cementových cihel, ped hlavním vchodem bylo opraveno dláždní. Pi opravách vnjšku zaznamenal v dopise ze dne 20. kvtna 1897 stavitel Korn, že u okenních otvor prvního patra na jihozápadní stran budovy se pod opadanou vnjší omítkou objevily Sprünge und Risse, které se táhnou místy až dovnit, tedy i po špaletách oken (lze peložit nejpravdpodobnji jako úskoky a trhliny i praskliny ve zdivu). Okenní rámy mly být zcela oprýskané. 31) S úpravou na píležitostný zámek asi souvisela i snaha vyspravit hradní zíceninu blízkého Gutštejna, která se projevila v roce K adaptaci by podle mínní stavebního úadu bylo poteba až 40 m 3 lomové bidlice. Nakonec bylo rozhodnuto pouze o vyspravení cesty nad údolím smrem ke hradu. Dopis je datován ) Po roce 1900 je už budova pravideln nazývána zámkem. Z bžných udržovacích prací je pro nás zajímavá informace o obnovení stechy vžiky (Erneuerung das Turmknopfes), snad jen makovice, nkdy v letech Tsn pedtím, asi v letech byl opt od- erpán vodní píkop (rückwärts auslaten des Wassergraben) bez bližší lokalizace. 33) Mohlo by se jednat o vodní nádrž na nádvoí. V držení knížat Löwenstein byl Gutštejn s oborou a hospodáským dvorem až do roku 1937, kdy jej s pozemky o rozloze 620 ha prodal kníže Alois z Löwensteinu Karlu Alexandru Schaeferovi, prezidentu 1. všeobecné pojiš- ovny ve Vídni. Témuž patil Gutštejn a okolí až do roku 1946, kdy na základ Benešových dekret tu byla ustanovena Národní správa. 34) Ješt roku 1930 se dvr se zámkem nazýval úedn Gutštejn (nmecky Guttenstein). 35) Pojmenování po zvi, chované v oboe, se objevuje až v poválené dob a pod heslem Dakov jej najdeme jak na souasných mapách, tak nap. v soupisu panských sídel západních ech. 36) Ješt je možné dodat, že po celé délce objektu, na stran obrácené do nádvoí, je ve výši prvního patra situována devná pavla. V souasnosti se zámeek adaptuje. Poznámky: 1) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII, Plzesko a Loketsko. Praha 1905, s ) Citace v pozn. 1. 3) Citace v pozn. 1, s ) Národní archiv (dále NA) Praha, fond DZV,. 9, fol. C 16. 5) Heslo Bezdružice in: Ottv slovník nauný III, Praha 1890, s ) Blohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV, Západní echy. Praha 1985, s. 33, ) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen VI. Pilsner Kreis. Prag 1838, s ) Citace v pozn. 6, s ) NA Praha, DZV 79 F ) Citace v pozn. 1, s. 56; citace v pozn. 6, s ) Státní oblastní archiv (dále SOA) Plze, fond Vs (velkostatek) Bezdružice, K (kniha) 83 dchodní úty panství Bezdružice ) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 83 (dchodní úty 1713), 84 (totéž 1714), 91 (totéž 1726). 13) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 86 (dchodní úty 1720), K 91 (totéž 1726). 14) Schaller, J.: Topographie des Königreich Böhmen IX. Prag und Wien 1788, s ) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 15 inventá dvora Gutštejn ) Citace v pozn ) Procházka, Z. Úlovec, J.: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 1. Tachov 1988, s ) Katastr Okrouhlé Hradišt. Dostupné na cuzk.cz. 19) NA Praha, indikaní skica Plz 446, Scheibenradisch, Též Stabilní katastr Plz 446, Scheibenradisch, ) I. vojenské mapování, dostupné na cz, map. list ) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 15 inventá dvora Gutštejn ) SOA Plze, ÚS (ústední správa) Löwenstein, kart. 309, sign.57a výstavba budov na velkostatcích a jejich opravy. 23) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 524, sign. XXXVIII/2 stavební úpravy byt zamstnanc ) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 522, sign. XXXVIII/1 provádní stavebních prací ) SOA Plze, Vs Bezdružice, sign. M 35 a M ) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 49 popisy stavebních oprav a úprav na velkostatku Bezdružice ) Citace v pozn. 24, kart ) Citace v pozn ) Citace v pozn ) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 516, sign. XXXVII/6 rzné stavební záležitosti ) Citace v pozn. 24, kart ) Citace v pozn ) Citace v pozn ) SOA Plze, Vs Bezdružice, inventá fondu. 35) Statistický lexikon obcí v zemi eské. Úední seznam míst na základ sítání lidu z roku Praha 1934, s ) Karel, T. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Plzesko. eské Budjovice 2006, s