N_STP Sociální teorie a politika Obsah

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "N_STP Sociální teorie a politika Obsah"

Transkript

1 N_STP Sociální teorie a politika Obsah Úvodní blok... 2 Aktuální informace... 4 Tematický blok 1: Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení... 5 Tematický blok 2: Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky... 7 Tematický blok 3: Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů Tematický blok 4: Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy Tematický blok 5: Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy Tematický blok 6: Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky Tematický blok 7: Sociálně-demokratický penzijní model, penzijní reformy v postkomunistických zemích Tematický blok 8: Nemoci, úrazy, invalidita, dlouhodobá péče (teorie a politika) Tematický blok 9: Zdravotnické modely a systémy. Zdravotnický systém USA, Obamova reforma Tematický blok 10: Zdravotnické reformy ve vybraných zemích Tematický blok 11: Teorie a politika zabezpečení rodin s dětmi, jejich výchovy a vzdělání Tematický blok 12: Systémy financování sociálního bydlení. Teorie a politika zaměstnanosti, zabezpečení v nezaměstnanosti Závěrečný blok... 46

2 Úvodní blok Úvod Sociální teorie a politika je povinným předmětem na navazujícím magisterském studiu oboru Veřejná správa, vyučovaným na prezenčním studiu v rozsahu 3 hodin přednášek týdně a na kombinovaném studiu v rozsahu 12 hodin řízených konzultací. Anotace Sociální teorie a politika je pojata jako sociální politika a teorie sociální politiky, v širokých souvislostech ekonomické teorie a sociální teorie, jakož i celého sociálního a soukromého zabezpečení. Studijní cíle předmětu Předmět je zaměřen na sociální teorii a politiku ve světě i u nás, v širokém kontextu veřejné ekonomiky a veřejných politik. Posluchači získají poznatky o koncepcích všech významných dávek sociálního pojištění a sociálního zabezpečení vůbec, o možnostech privatizace sociálního zabezpečení, jakož i o financování sociálního zabezpečení a o koncepcích propojení těchto veřejných výdajů s daněmi. Osnova předmětu 1. Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení 2. Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky 3. Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů 4. Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy 5. Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy 6. Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky 7. Sociálně-demokratický penzijní model, penzijní reformy v postkomunistických zemích 8. Nemoci, úrazy, invalidita, dlouhodobá péče (teorie a politika) 9. Zdravotnické modely a systémy. Zdravotnický systém USA, Obamova reforma. 10. Zdravotnické reformy ve vybraných zemích. 11. Teorie a politika zabezpečení rodin s dětmi, jejich výchovy a vzdělání. 12. Systémy financování sociálního bydlení. Teorie a politika zaměstnanosti, zabezpečení v nezaměstnanosti. Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Tematické celky představují vždy obsah a zaměření 3 hodin výuky pro prezenční studium.

3 Informace o vyučujících prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., katedra práva a veřejné správy VŠFS, vedoucí CESTA VŠFS Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, TOMEŠ, I.: Obory sociální politiky. Praha: Portál, VOSTATEK, J.: Panevropský penzijní systém jako alternativa vládní důchodové reformy. In: Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference Důchodová reforma jak dál?. Praha: VŠFS, VOSTATEK, J.: Česká důchodová reforma: co dál? In: Důchodová reforma jak dál? Sborník z 3. mezinárodní vědecké konference Praha, VŠFS, ISBN VOSTATEK, J.: Sociální modely a sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je jinak. Praha: VŠFS (IGA), VOSTATEK, J.: Zdravotní pojištění a zabezpečení. Základní vývojové tendence. Zdravotnictví v ČR, 2010, č. 3. VOSTATEK, J.: Paradigmatické důchodové reformy ve světě a jejich aplikace na Česko. In: Závěry výzkumu VŠFS na úseku důchodové reformy. Materiál pro devizní sféru (CD). Praha, VŠFS, červenec VOSTATEK, J.: Sociální důchodové pojištění můžeme mít také. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 3. VOSTATEK, J.: Penze vládní politika kontra teorie. CEP Newsletter Centra pro ekonomiku a politiku, březen VOSTATEK, J.: Důchodová reforma: břímě mladých? Research Paper. Praha: CESTA, VOSTATEK, J.: Jaká je role pojišťoven v důchodových systémech sousedních států? Pojistný obzor 2013, č. 2, s VOSTATEK, J.: Lži o důchodové reformě. Hospodářské noviny, Doporučená literatura: SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, HOLZMANN, R., PALMER, E., ROBALINO, D.: Nonfinancial Defined Contribution Pension Schemes in a Changing World. 2 díly. Washington: The World Bank, 2012.

4 HOLZMANN, R., PALMER, E. (eds.:) Pension Reform: Issues and Prospects for Non-Financial Defined Contribution (NDC) Schemes. Washington: The World Bank, SIMONOVITS, A.: The mandatory private pension pillar in Hungary: An obituary. In: Sborník z 2. mezinárodní vědecké konference Důchodová reforma jak dál?. Praha: VŠFS, OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries. Paris: OECD Publishing, Dostupné z: Vostatek, J.: Návrh "Bezděkovy" komise je krokem zpět. Pojistný obzor, 2010, č. 3. WORLD BANK: Averting the Old-Age Crisis: Policies to Protect the Old and Promote Growth. New York: Oxford University Press, Pokyny Studenti se povinně přihlašují na zkoušku. Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu (s nahodile vybranými 5 tematickými otázkami) a z případné následující ústní zkoušky. Časový limit pro písemný test: 1 hodina Aktuální informace Jméno vyučujícího prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

5 Tematický blok 1: Pojetí sociální teorie a politiky. Metody soukromého a sociálního zabezpečení Úvod Cílů sociální politiky lze dosáhnout mnohdy různými metodami, které s sebou obvykle nesou odlišné doprovodné jevy a mají různé dopady na redistribuci příjmů i různé náklady. Mnoho přitom rovněž závisí na celkovém zakotvení jednotlivých metod a nástrojů sociálního a soukromého zabezpečení včetně governance jednotlivých systémů a institucí. Při využívání jednotlivých metod se uplatňují i ideologické přístupy, politická hlediska i zájmy jednotlivých aktérů sociální politiky. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Dřívější a dnešní úloha rodinné péče. Soukromé spoření a investování z pohledu sociálního zabezpečení. Individuální a kolektivní investování a jejich vztah k sociálnímu pojištění. Soukromé pojištění jako metoda sociálního zabezpečení. Podnikové zaopatření a jeho propojení se soukromými finančními institucemi. Úloha veřejných transferů a neformálních soukromých transferů v USA, západní a východní Evropě. Mezigenerační transfery a osobní služby. Vzájemná pomoc v rámci společenství dříve a v současnosti. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Domovské právo Samopojištění Book reserves Sociální soukromé zabezpečení Schodiště sociálního zabezpečení Adresná dávka Plošně poskytovaná dávka Kauzální zásada Finální zásada Zásada sociální spravedlnosti Zásada sociální solidarity Zásada ekvivalence Zásada subsidiarity

6 Zásada participace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Je veřejné zdravotní pojištění sociálním pojištěním? Co znamená termín solidární pojištění? Jaké konstrukce dávek sociálního zabezpečení znáte? Jaké dávky a konstrukce sociální pomoci znáte? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 2. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitola 1. Doporučená literatura: SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, 2008, kapitola 1.

7 Tematický blok 2: Sociální modely. Daně jako nástroj sociální politiky Úvod Sociální modely chápeme jako welfare regimes, v pojetí G. Espinga-Andersena. Výzkum na VŠFS potvrdil účelnost rozlišování tří základních sociálních modelů pro potřeby koncipování a hodnocení jednotlivých odvětví sociálního a soukromého zabezpečení. Tři základní sociální modely jsou modelovými výrazy dnešní liberální, konzervativní i sociálně demokratické politiky a představují benchmark pro hodnocení stávajících sociálních systémů v jednotlivých zemích, významným kritériem přitom jsou jak věcné analýzy efektivnosti jednotlivých odvětví sociálního a soukromého zabezpečení v jednotlivých zemích, tak i náklady s tím spojené, tak jak je analyzuje OECD (rektifikované sociální výdaje). Daně jsou významným nástrojem sociální politiky. Klasické liberální ( Edingburghské ) pravidlo praví, že daněmi se nemá měnit rozdělení důchodů (příjmů) ve společnosti, to však dnes již nikdo významný nepožaduje. Dnešní největší liberálové požadují jen rovnou (jednu) sazbu daně z příjmů, která je z hlediska redistribuce často i podstatně modifikována daňovými výdaji a výsledkem takového redistribučního mechanismu může být i velká progresivita rovné daně z příjmů. Mnoho závisí i na dalších daních a zde neoliberální teorie tíhne ke zdanění spotřeby, zejména v podobě daně z přidané hodnoty. Třetím podstatným daňovým kanálem obecně jsou příspěvky na sociální zabezpečení, ty by však neměly být součástí neoliberálního systému, protože neoliberální sociální zabezpečení je modelově financováno ze státního rozpočtu. Konzervativní sociální model naopak předpokládá rozsáhlé segmentované sociální pojištění, k němuž patří i odpovídající segmentované pojistné sociálního pojištění. Konzervativní daňový model vychází z praktické politiky a k ní patří progresívní daň z příjmů, také s využitím daňových výdajů jako alternativy přímých veřejných sociálních výdajů. Vzhledem k tomu, že pojistné sociálního pojištění je srovnatelně s daní z příjmů vlastně regresívním zdaněním mezd, může dojít k situaci, kdy součet progresívní daně z příjmů a regresívního pojistného sociálního pojištění je blízký proporcionálnímu zdanění příjmů; tento analytický přístup není ovšem v konzervativním sociálním modelu logický, protože pojistné sociálního pojištění je součástí systému sociálního pojištění, který se opírá o zásadu ekvivalence, a účelem tohoto pojistného není přinést daňové příjmy do státního rozpočtu i z toho důvodu, že modelové sociální pojištění není součástí státního rozpočtu. U nás je ovšem všechno jinak, jak je zřejmé z předchozích tematických bloků. Nečasova vláda se hlásí k neoliberalismu, s výdaji na sociální pojištění zachází jako s obtěžujícími rozpočtovými výdaji (což má neoliberální logiku), nicméně zrušit toto pojištění a odpovídající pojistné nemá v plánu. Sociálně-demokratický daňový model je zřetelně progresívní, odmítá daňové výdaje, takže za jinak stejných podmínek má nejvyšší daňovou kvótu ze všech tří uvažovaných sociálních modelů již z technických důvodů. Z toho vůbec nevyplývá, že se sociálně-demokratickým modelem jsou spojeny vyšší sociální výdaje; praxe spíše potvrzuje opak.

8 Mexico Slovak Rep. Ireland New Zealand Poland Czech Rep. Norway Spain Australia Finland Luxembourg Canada Japan Portugal Denmark Italy Netherlands Austria Sweden USA UK Belgium Germany France Mean EU15 Mean OECD-24 OECD se zabývá rektifikací sociálních výdajů vykazovaných jednotlivými státy. Podle běžně publikovaných údajů, které OECD označuje jako veřejné sociální výdaje, vykazuje Švédsko nejvyšší sociální kvótu relaci sociálních výdajů k HDP z 24 zemí OECD v roce 2005: viz obrázek. Na druhém konci žebříčku je Mexiko a USA. Vypovídací schopnost takto definované sociální kvóty je ovlivněna celou řadou podstatných parametrů, mj. sociálními výdaji, které zajišťuje soukromý sektor, a zdaněním. Např. ve Švédsku jsou dávky sociálního pojištění důsledně zdaňovány. OECD při rektifikaci bere na zřetel nejen daň z příjmů, ale i zdanění spotřeby. Rektifikovaná sociální kvóta má v čitateli čisté veřejné a soukromé sociální výdaje, které zahrnují mj. i výdaje systémů zaměstnaneckého penzijního a zdravotního pojištění, pokud jsou spojeny s daňovými výdaji. Rovněž sem patří i náhrady mezd vyplácené zaměstnancům v době nemoci. Čistá sociální kvóta, zahrnující i soukromé sociální výdaje, se u řady zemí dosti liší od předchozího ukazatele. Nejvíce je to vidět na údajích za liberální USA, které se rázem přesunuly na druhý konec žebříčku, na 5. místo a přitom přeskočily i sociálně demokratické Švédsko, které se propadlo o 5 míst. Čistá sociální kvóta také liberální Velké Británie je ještě vyšší, než v případě USA a Švédska. Podle tohoto žebříčku by nejvíce sociálními státy byly konzervativní Francie, Německo a Belgie. Sociálně-demokratické země jsou v žebříčku rozptýleny kolem průměru na obě strany. Mezi Norskem a Finskem je liberální Austrálie. Čest liberálů zachraňují Nový Zéland a Irsko. Obrázek uvádí čistou sociální kvótu, v rozčlenění sociálních výdajů na čisté veřejné sociální výdaje a na vliv soukromých schémat a daní. Obrázek: Čisté veřejné a soukromé sociální výdaje, % HDP, Impact private arrangements and taxes Net public social expenditure Pramen: Goudswaard Caminada 2011

9 Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Vliv korupce, lobbingu a osobních zájmů na sociální systémy jednotlivých zemí. Vysoké sociální výdaje a zdravotnická politika USA. Vysoké sociální výdaje a penzijní politika Velké Británie. Vysoká daňová kvóta a sociální politika Švédska. Redistributivní, výkonový a reziduální typ sociální politiky. Účinnost daňových výdajů a přímých sociálních výdajů. Daňové zacházení se sociálním pojištěním. Různé koncepce rovné daně. Vzájemné vztahy daňové a sociální politiky. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Sociální tržní hospodářství Welfare state Welfare regime Sociální stát Konzervativní model Liberální modely Neoliberální modely Sociálně-demokratický model Segmentované sociální pojištění Univerzální model Univerzální sociální pojištění Sociální doktrína Příspěvek na národní pojištění ve Velké Británii Zásada prospěchu Zásada ekvivalence Přerozdělování pojistného Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Změnil se sociální stát? Jakému sociálnímu modelu dáváte přednost? K čemu se používá Lorenzovy křivky? Jaké nástroje sociální politiky se rozlišují? Co jsou objekty a subjekty sociální politiky? Je sociální stát v krizi? Je pojistné na všeobecné zdravotní pojištění skrytou daní?

10 Jak Ústavní soud posuzoval vazbu pojistného a dávek sociálního zabezpečení? Jak přistupoval M. Friedman k americké payroll tax? Jaký smysl má, aby stát platil zdravotní pojistné za některé pojištěnce? Jaký význam a smysl má tripartitní financování sociálního pojištění? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitoly 2 a 3. VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitoly 12 a 20. VOSTATEK, J.: Sociální modely a sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je jinak. Praha: VŠFS (IGA), Doporučená literatura: KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, SPICKER, P.: Social Policy. Themes and approaches. Bristol: The Policy Press, 2008, kapitoly 7 a 8.

11 Tematický blok 3: Konstrukce dávek sociálního zabezpečení. Sociální výdaje, sociální minima. Teorie a praxe záporné daně z příjmů Úvod Východiskem analýz sociálních výdajů je klasifikace OECD a rektifikace těchto výdajů, prováděná nově též OECD. Tyto rektifikace jsou nezbytné s ohledem zejména na podstatný vliv daňových výdajů, zdanění důchodů a dalších sociálních dávek a výdajů na povinné soukromé systémy sociálního zabezpečení, na ukazatel sociálních výdajů. Druhým dílčím tématem v tomto bloku jsou otázky chudoby, životního či existenčního minima a přístupů dnešních vyspělých zemí a EU k těmto otázkám. Sociální služby a dávky sociální pomoci jsou sice finální složkou systému sociálního zabezpečení, jsou však velmi často propojeny s jinými dávkami a službami a nezřídka mají významný vliv na chování rezidentů a zaměstnanců. Podle neoliberálních koncepcí sociální politiky je efektivní nahradit všechny či některé sociální dávky občanskou dávkou, resp. zápornou daní z příjmů, v částečné verzi této politiky se má uplatnit tento přístup částečně. Touto cestou dochází k propojení problematiky sociální péče s daňovou teorií a politikou. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Daňová a rektifikovaná sociální kvóta. Efektivnost přímých sociálních výdajů a daňových výdajů. Rozlišování životního a existenčního minima. Sociální péče jako fakultativní část sociální ochrany. Poskytování služeb a poskytování dávek. Subjektivní a objektivní koncepty chudoby. Hranice chudoby a životní minimum. Vazba občanské dávky na sazbu daně z příjmů. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Sociální rizika Daňové výdaje Čisté veřejné a soukromé sociální výdaje Minimální mzda

12 Sociální péče Sociální pomoc Stigma chudoby Sociální služby Sociální prevence Sociální dávka Chudoba Deprivace Moderní chudoba Past chudoby Sociální vyloučení Sociální síť Potravinové známky Hranice chudoby Občanská dávka Věcná dávka Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Je správné zdaňovat starobní a pozůstalostní důchody? Mají se zdaňovat dávky v nemoci a invalidní důchody? Jsou sociální výdaje vyšší v USA nebo ve Švédsku? Jsou vyšší sociální výdaje v Německu nebo ve Švédsku? Která trojice daňových výdajů je nejvýznamnější v USA u daně z příjmů? Které daňové výdaje jsou nejvyšší ve Velké Británii u daně z příjmů? Které daňové výdaje jsou nejvyšší v Německu u daně z příjmů? Existuje v USA záporná daň z příjmů? Jak je významná korelace mezi výdaji na zdraví a průměrnou délkou života ve světě? Jak se měří chudoba? Jakého ukazatele chudoby používá OECD a EU? Jak M. Friedman koncipoval zápornou daň z příjmů? Jakou slovenskou koncepci občanské dávky znáte? Co navrhuje britské hnutí za občanskou dávku? Jaký koncept občanské dávky byl prosazován v Německu? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 11. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2010, kapitola 5 a 13. VOSTATEK, J.: Sociální modely a sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je jinak. Praha: VŠFS (IGA), Doporučená literatura: TOMEŠ, I.: Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011, kapitola 15.

13 Tematický blok 4: Penzijní modely, systémy a pilíře. Služební systémy Úvod Penze jsou nejvýznamnější částí sociálních výdajů v prakticky všech zemích OECD. V rámci penzijních sociálních výdajů většinou převažují veřejné penze, nicméně soukromé penze nejrůznějšího druhu jsou však často také významné a v některých zemích i dokonce převažují. Obecně jsou možné i zásadně odlišné základní penzijní pilíře v jednotlivých zemích. Z pohledu teorie zde mnoho závisí i na vládní politice, resp. ideologii. Politici a s nimi spříznění teoretici požadují i výhradní uplatnění soukromých penzí, nebo naopak veřejných penzí v základním penzijním pilíři. Mnozí liberálové takto buď zcela odmítají veřejné penze, nebo jim přisuzují pouze okrajovou (reziduální) úlohu. Mnozí i u nás tak požadují minimalizaci úlohy veřejného sektoru, a to již z principiálních důvodů, protože jsou přesvědčeni o absolutní výhodnosti soukromého sektoru i v tomto odvětví. Obdobně se setkáme s politiky a ekonomy sociálně-demokratického střihu, kteří rovněž již z principiálních důvodů odmítají účast soukromého sektoru v základním důchodovém pilíři. Přístup k důchodovému zabezpečení v jednotlivých sociálních modelech je tedy již z těchto pohledů diametrálně odlišný. V praxi se výrazně uplatňují historické zkušenosti dané země, politické zájmy a v neposlední řadě i lobbing. Historicky prvním penzijním systémem je státní zaopatření státních zaměstnanců. Služební penzijní model byl především součástí platového systému státních služebníků, z tohoto pohledu vlastně nešlo o samostatný penzijní model, ale jen o odpočivný plat státních či veřejných zaměstnanců ve výslužbě. Služební model s penzí na úrovni až předchozího platu odpovídal významnosti této sociální skupiny a není bez zajímavosti, že se stal vzorem pro komunistické programy sociálního pojištění dělnictva, prosazované bolševiky za kapitalismu. I dnes penzijní systémy veřejných zaměstnanců v řadě vyspělých zemí vycházejí ze služebního penzijního modelu. Uplatňují se však i produktově zajímavé dodatkové penzijní systémy, za vzor je často dáván Thrift Savings Plan v USA. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Růst výdajů na veřejné penze v návaznosti na ekonomický a demografický vývoj. Významná úloha mezigeneračních transferů mezi důchodci a jejich dětmi a vnoučaty. Propojení mzdového a penzijního systému u veřejných zaměstnanců. Politická loajalita jako předpoklad pro výkon státní služby a nárok na penzi. Koexistence zvláštního penzijního systému veřejných zaměstnanců a obecného veřejného penzijního systému.

14 Koncepce dodatkového penzijního systému, jeho návaznost na základní penzijní systém veřejných zaměstnanců. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Rodinný model Chudinská péče Domovské právo Výminek Provident funds Důchod jistý Renta Anuita Rentový obchod Podnikové zaopatření Státní zaopatření Naděje dožití Dar z milosti Pensijní normál Thrift Savings Plan (TSP) Matching contributions Default fund Leninský program sociálního pojištění Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jak OECD klasifikuje sociální výdaje? Jak řádově vysoké jsou výdaje na veřejné starobní penze v relaci k HDP v průměru vysokopříjmových a středněpříjmových zemí? Jaké metody soukromého důchodového zabezpečení znáte? Co je typické pro odškodňování podle občanského zákoníku? Co je charakteristické pro odškodňování pracovních úrazů? Jaké metody sociálního důchodového zabezpečení znáte? Jaké konstrukce dávek sociálního zabezpečení znáte? Které základní odlišnosti liberálního, konzervativního a sociálně-demokratického sociálního modelu znáte? Umíte vyjmenovat modely sociálního důchodového zabezpečení? Jak lze charakterizovat ideální penzijní systém? Jaké jsou tradiční argumenty pro existenci veřejných penzí? Jak vznikl služební penzijní model? Jaká je modelová výše penze ve služebním modelu? Co víte o výši odpočivných platů? Čím se liší penzijní systém federálních zaměstnanců USA od OASDI? Může federální zaměstnanec USA přijít o penzi? Jak jsou financovány penze ve služebním penzijním modelu? Nač mohou klienti použít prostředků z TSP? Kdo poskytuje penze z TSP? Jak byl v praxi realizován leninský program sociálního důchodového pojištění?

15 Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitoly 3-6. VOSTATEK, J.: Sociální modely a sociální výdaje na penze, zdravotní péči a vzdělávání: všechno je jinak. Praha: VŠFS (IGA), Doporučená literatura: ŠULC, J.: Alternativy reformy penzijního systému v České republice. Praha: VŠFS, 2005, kapitola 2. Thrift Savings Plan. Washington: Federal Retirement Thrift Investment Board, PALACIOS, R., WHITEHOUSE, E.: Civil-service pension schemes around the world. Washington: The World Bank, Dostupné z:

16 Tematický blok 5: Konzervativní a liberální penzijní modely a systémy Úvod Předstupněm konzervativního modelu je zaměstnanecký model, který spočívá v tom, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnanců penze jako zaměstnanecké benefity. Modelově jsou tyto benefity poskytovány na bázi dobrovolnosti a mohou být i diferencované podle významu příslušných zaměstnanců pro zaměstnavatele, jímž je ideálně soukromý vlastník podniku, klasický kapitalista, resp. továrník, který je současně manažerem tohoto podniku. Benefity pro klíčové zaměstnance podniku mohou mít svůj vzor ve služebním modelu, resp. v základním důchodovém zabezpečení veřejných zaměstnanců. Stejně jako stát, tak i továrník může svým zaměstnancům poskytovat penze a tím si je zavazovat. Konzervativní penzijní model spočívá v tom, že stát reguluje systémy povinných penzí pro zaměstnance a případně i pro další sociální skupiny. Základním typem konzervativního penzijního modelu je segmentované sociální důchodové pojištění, jehož vznik je spojen s německým kancléřem Otto von Bismarckem. Bismarckův model vznikl tím, že stát učinil např. dělnické důchodové pojištění povinným s tím, že jeho správa byla svěřena samosprávným institucím neziskovým sociálním důchodovým pojišťovnám. Nedílnou součástí Bismarckova systému je i pojistné, které slouží k financování příslušných pojišťoven, ve výchozím systému v zásadě podle pravidel soukromého pojištění. V segmentovaném sociálním pojištění je výše penzí diferencovaná podle sociálních skupin a pojistné odráží výši penzí (v relaci k výdělku) a tím se i promítá do nákladů práce. Dělnické penze takto původně byly maximálně na úrovni existenčního minima, zatímco penze a penzijní podmínky v soukromých úřednických systémech se spíše přimykaly k penzím veřejných zaměstnanců. Služební penzijní model lze považovat za zvláštní případ konzervativního penzijního modelu. Z pohledu zaměstnanců má v konzervativním modelu každá sociální skupina takový penzijní systém, který si vybojuje. Můžeme hovořit též o segmentovaném sociálním zabezpečení. Výchozí liberální penzijní model je velmi jednoduchý, protože odmítá jakékoliv státní zasahování do důchodového zabezpečení. Řečeno lapidárně slovy Václava Klause: Stát není pojišťovna. Tedy přesněji řečeno: stát nemá být pojišťovnou, protože důchodové zabezpečení je typickým soukromým statkem, a nikoliv veřejným statkem. V rozporu s liberalismem je i důchodové zabezpečení veřejných zaměstnanců. Podle liberální teorie je optimální, když si každý za své peníze obstará důchodové zabezpečení podle svých potřeb a možností. V souladu s tímto přístupem Milton Friedman požadoval zrušení amerického sociálního zabezpečení (OASDI), a to bez náhrady. Vždyť každý ví, že zestárne (pokud se mu nestane něco horšího) a může se podle toho zařídit. Výchozí liberální penzijní model odmítá jakékoliv veřejné penze. To nevylučuje existenci sociální pomoci pro potřebné spoluobčany, bez ohledu na jejich případné stáří, invaliditu či bezmocnost. Taková obecná sociální pomoc může mít i motivačně orientovanou podobu univerzální dávky pro všechny občany, bez ohledu na jejich příjmy. Milton Friedman navrhoval takovou dávku propojit se

17 zdaněním příjmů; jde o koncept záporné daně z příjmů, v němž univerzální dávka funguje jako refundovatelná sleva na dani (tax credit) zásadního významu. Modifikované liberální penzijní modely připouštějí selhání trhu a rodiny do té míry, že počítají s existencí veřejných penzí, a to ve dvou základních podobách: ve formě dávky sociální pomoci (jen pro staré a invalidní), nebo v podobě rovného důchodu. Penze s touto konstrukcí jsou dnes charakterizovány jako sociální nebo solidární penze. Tyto penze mají být financovány ze státního rozpočtu. Zvláštní variantou liberálního penzijního modelu je Beveridgeův v zásadě rovný důchod, který je součástí systému univerzálních dávek britského národního pojištění. Na toto národní pojištění jako celek jsou vybírány příspěvky, plynoucí do Fondu národního pojištění, které vytvářejí nárok na penze a další dávky národního pojištění. Liberální ekonom a později i politik Sir William Beveridge kladl důraz na pojištění jako nosný prvek systému, koncipovaného jeho komisí za 2. světové války. Důslední liberálové odmítají zaměstnanecké (podnikové) penze a dotování soukromých (osobních) penzí všeho druhu. Běžné podniky se nemají zabývat činnostmi, kterým profesionálně nerozumí, nemají svým zaměstnancům poskytovat služby, které si tito mohou nejlépe koupit sami, podle svých individuálních potřeb. Dotování a jiné zvýhodňování soukromých penzí deformuje penzijní a navazující trhy a vede k nadměrnému užívání příslušných produktů nad rámec jejich účelnosti a efektivnosti. Na dotace a slevy se musejí vybrat daně, které dále deformují ekonomiku a ji od optima. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Konzervativní sociální model vychází z tradiční koncepce rodiny a konzervativní penzijní model kopíruje stavovské rozdíly. Vznik Bismarckova systému byl podpořen konzervativci i katedrovými socialisty. Instituce sociálního pojištění mohou být platformou odborů, socialistů a pravověrných komunistů. Sociální pojištění jako produkt, který může být naplněn i výrazně odlišnými parametry (výše penzí, výše pojistného, důchodový věk). Pozůstalostní a invalidní důchody jako základní dávky původního sociálního důchodového pojištění. Starobní důchod jako zvláštní případ invalidního důchodu. Dělnická a úřednická koncepce vdovských důchodů odrážejí východiska konzervativního penzijního modelu. Původní koncepce vdoveckých důchodů jako výraz tradiční, konzervativní koncepce rodiny. Sirotčí důchod jako důchod odvozený z důchodu originálního. Kapitálové financování v sociálním pojištění a význam sociálních důchodových pojišťoven na kapitálovém trhu. Jednotlivé systémy sociálního pojištění mohou být dotovány z veřejných rozpočtů. Zvyšování penzí a snižování důchodového věku po 2. světové válce.

18 Dvojí úloha výdělkového stropu v sociálním pojištění. Selhání soukromých trhů důchodového a dalšího zabezpečení, jeho různá intenzita v různých zemích. Penzijní trhy z pohledu behaviorální ekonomie. Vliv governance na kvalitu penzijních a dalších finančních trhů. Náklady na veřejné pojistné penze, podnikové penze a osobní penze. Nízký stupeň anuitizace hlavního australského penzijního pilíře. Propojení univerzálních penzí s univerzálními příspěvky na národní pojištění. Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: Tripartitní systém financování Provisní pojištění Korporativismus Zásada ekvivalence Zásada sociální solidarity Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách Penzijní formule Dávkově definovaná penze Náhradní doba pojištění Invalidní koncepce starobního důchodu Výsluhová koncepce starobního důchodu Bodový systém Valorizace důchodů Reziduální penzijní model Věková penze (age pension) Univerzální důchod Rovný důchod Demogrant NZ Superannuation Scheme Superannuation Guarantee KiwiSaver Auto-enrolment Platová konverze Penzijní spoření Anuitizace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky: Jaký účel byl sledován vznikem dělnického důchodového pojištění v Německu? Jaký význam měl důchodový věk v době vzniku Bismarckova systému? Kdy a jak vzniklo dělnické důchodové pojištění na českém území? Kdy a jak vzniklo úřednické důchodové pojištění na českém území? V čem spočíval boj o národní pojištění v Československu? Je sociální pojištění vnitřním pojištěním státu? Jaký výdělkový strop se dnes používá v nejvýznamnějším systému německého důchodového pojištění? Jak se vypočte penze v původním systému sociálního pojištění?

19 Jak se v původních systémech sociálního pojištění přistupovalo k souběhu penze a výdělečné činnosti? Jak byly valorizovány starobní důchody v Německu v tomto tisíciletí? V čem spočívají důchodové reformy v Německu v letech ? Jaké veřejné penze či jiné sociální dávky pobírají staré osoby v Austrálii? Jakou výhodu má demogrant před reziduální dávkou? Jaké parametry NZ Super znáte? Z jakých pilířů se dnes skládá novozélandský penzijní systém? Z jakých pilířů sestává australský penzijní systém? Jaké penzijní instituce existují v Austrálii? Je KiwiSaver penzijním produktem, nebo finančním produktem? Jak byl koncipován Beveridgeův univerzální důchod? Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: ČSSZ: Důchody v České republice a ve Spolkové republice Německo. Praha: ČSSZ, VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 1. Doporučená literatura: OECD: Pensions at a Glance 2011: Retirement-income Systems in OECD and G20 Countries. Paris: OECD Publishing, Dostupné z:

20 Tematický blok 6: Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky Úvod Chilský penzijní systém před jeho paradigmatickou reformou v roce 1981 představoval velmi segmentované a asi i nevalně spravované sociální důchodové pojištění. Reforma z roku 1981 vstoupila do dějin jak svou razancí, tak i jako součást zcela nové hospodářské a sociální politiky, jíž se chopili Chicago Boys. Umožnil jim to generál Augusto Pinochet a jeho vojenská junta; ti si pouze vymínili, že se důchodová reforma nebude vztahovat na ozbrojené složky pro ty i nadále platil a platí dodnes služební model. Přívrženci Chicagské školy však realizovali zcela jinou reformu, než by odpovídalo této ekonomické škole. Místo okamžitého či postupného zrušení v zásadě veřejných penzí (ze systémů sociálního pojištění) nastoupil de facto povinný systém soukromého důchodového pojištění. Přesněji řečeno nový systém byl povinný pouze pro zaměstnance poprvé vstupující na trh práce. Pro ostatní, původně tedy skoro všechny zaměstnance byl aplikován systém opt-out, k jehož realizaci byli nasazeni prodejci soukromých penzijních fondů, s mocnou podporou státu. Zásadním stimulem bylo snížení pojistného za důchodové pojištění, jež se projevilo v okamžitém zvýšení čisté mzdy v průměru o 11 %. Vláda také slíbila, že budoucí penze budou na úrovni zhruba 70 % předchozího výdělku pojištěnce. Tedy podstatně vyšší důchod při podstatně nižším pojistném. Neberte to, i při investičním riziku. Výsledky penzijní reformy z roku 1981 sice nejsou zdaleka tak skvělé, ale nicméně nedošlo k zásadní antireformě ani po nástupu levicových vlád v Chile. Zásadní dílčí důchodovou reformou bylo zavedení poměrně významného solidárního veřejného penzijního pilíře v letech Světová banka podstatně ovlivnila světovou teorii a politiku svými analýzami a doporučeními, které v koncentrované podobě publikovala v roce Již samotný název této studie deklaruje zásadní manévr, jímž se nejen vyhneme starobní krizi, ale naopak ochráníme starce a ještě k tomu současně podpoříme ekonomický růst. Studie Světové banky a další celé seriály vědeckých a odborných prací ze všech koutů světa dokazují nový ekonomický a sociální zázrak, konkrétně díky privatizaci veřejných penzí. Nutno uvést, že návrh na privatizaci veřejných penzí v praxi převážně sociálního důchodového pojištění není nic neobvyklého v tehdejší či koneckonců i dnešní době. Privatizace má být v celé řadě odvětví veřejné ekonomiky i samotné veřejné správy klíčem k zastavení neustálého růstu veřejných výdajů a daní, k potlačení korupce a vládních selhání v regulaci soukromé ekonomiky atd. V tomto kurzu se věnujeme pouze privatizaci veřejných penzí a jejím výsledkům a přínosům. Již na první pohled je privatizace penzí v mnohém velmi zvláštní na rozdíl od jiných odvětví: zatímco při privatizaci běžných státních podniků má stát výnos z prodeje těchto podniků, při privatizaci penzí takové výnosy zcela chybí, resp. stát se ani nepokouší prodat fungující veřejné důchodové pojišťovny. A naopak při privatizaci penzí dochází k okamžitému výpadku ve veřejných příjmech; zvláště tato okolnost byla hrubě podceněna v podstatě ve všech zemích privatizujících penze. Situace je o to závažnější, že ve většině zemí se systémem sociálního pojištění došlo po druhé světové válce ke zrušení či podstatnému omezení fondů (rezerv) sociálního pojištění z praktických i ideologických důvodů. Hlavním ideologickým důvodem byl potenciální zásadní význam fondů

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, 4. 6. 2014 4 základní sociální modely starobních penzí Liberální modely Konzervativní modely Sociálně-demokratické

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Péče o děti v daňových systémech

Péče o děti v daňových systémech Péče o děti v daňových systémech Jaroslav Vostatek Workshop CESTA VŠFS 17. 6. 2015 Osnova Fiskalizacedětských dávek Modely zdanění osobních příjmů vč. navazujících dětských dávek Liberální modely Konzervativní

Více

VÝVOJOVÉ TENDENCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA EVROPU A ČESKO

VÝVOJOVÉ TENDENCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA EVROPU A ČESKO VÝVOJOVÉ TENDENCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA EVROPU A ČESKO Jaroslav Vostatek 27. 11. 2009 OSNOVA Bismarckův model: sociální pojištění Česko: sociální pojištění nemáme Beveridgeův model Občanský

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj.

TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNY TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. VELMI STRUČNÁ HISTORIE V

Více

PANEVROPSKÝ PENZIJNÍ SYSTÉM PRO ČESKO (návrh reformy základního penzijního pilíře, sociálních penzí a soukromých penzí včetně

PANEVROPSKÝ PENZIJNÍ SYSTÉM PRO ČESKO (návrh reformy základního penzijního pilíře, sociálních penzí a soukromých penzí včetně PANEVROPSKÝ PENZIJNÍ SYSTÉM PRO ČESKO (návrh reformy základního penzijního pilíře, sociálních penzí a soukromých penzí včetně konkurenčních produktů) Konference VŠFS a CESES FSV UK Důchodová reforma jak

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Výsledky vědecko-výzkumné práce

Výsledky vědecko-výzkumné práce Výsledky vědecko-výzkumné práce na úseku penzijní teorie a politiky prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 25. 2. 2010 PENZIJNÍ TEORIE A

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění

Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, PT 1 28. 7. 2015 Osnova Správní modely penzí Model veřejných penzí Model životního pojištění

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více

II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST

II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST II. SOUKROMÝ DŮCHODOVÝ PILÍŘ JE VÍC NEŽ ZTRACENÁ PŘÍLEŽITOST Jaroslav Vostatek Panelová diskuse FontesRerum/ EH 26. 2. 2013 MAINSTREAMOVÁ PENZIJNÍ TEORIE 21. STOLETÍ Panevropský penzijní systém (Světová

Více

ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU

ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU ROLE LIDSKÉHO KAPITÁLU V DŮCHODOVÉM SYSTÉMU Zdeňka Musilová Abstrakt Příspěvek s názvem "Role lidského kapitálu v důchodovém systému" se zabývá fungováním důchodových systémů ve vybraných evropských zemích,

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

MODELOVÁ ANALÝZA ČESKÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU: POTŘEBNÉ REFORMY

MODELOVÁ ANALÝZA ČESKÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU: POTŘEBNÉ REFORMY MODELOVÁ ANALÝZA ČESKÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU: POTŘEBNÉ REFORMY Jaroslav Vostatek pracovní konference Odborné komise pro důchodovou reformu 13. 11. 2014 Český penzijní systém První pilíř: důchodové pojištění

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Metodický list pro kombinované studium předmětu. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci.

Metodický list pro kombinované studium předmětu. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Tento předmět je určen zejména těm studentům, kteří nemají

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

předmětu Penzijní připojištění

předmětu Penzijní připojištění Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Pozice penzijního připojištění jako součásti (českého) penzijního systému Cíl: Objasnit ambice a možnosti doplňkového

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR)

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) M a r t i n Š t ě p á n e k MPSV, Odbor sociálního pojištění 20. března 2008 Eurocentrum Praha, Jungmanova 24, Praha1 Obsah přednášky Malé úvodní zamyšlení o důchodové

Více

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

NÁVRH REFORMY PENZIJNÍHO SPOŘENÍ/POJIŠTĚNÍ

NÁVRH REFORMY PENZIJNÍHO SPOŘENÍ/POJIŠTĚNÍ NÁVRH REFORMY PENZIJNÍHO SPOŘENÍ/POJIŠTĚNÍ Jaroslav Vostatek Odborná komise pro důchodovou reformu, PT 1 5. 2. 2015 Osnova Vznik českého penzijního připojištění: účelová liberální politika Další vývoj:

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA DŮCHODOVÁ REFORMA VÝZVA I NEBEZPEČÍ SENÁT 24. března 2011 odborný seminář www.proalt.cz ZÁKLADNÍ TEZE ProAlt

Více

30. března 2011 Lenka Fialková

30. března 2011 Lenka Fialková Důchodová reforma 30. března 2011 Lenka Fialková Důvody reformy Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95% příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) velmi solidární/rovnostářský

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

N_PoTP Pojistná teorie a politika

N_PoTP Pojistná teorie a politika N_PoTP Pojistná teorie a politika Obsah Úvodní blok... 2 Aktuální informace... 4 Tematický blok 1: Historické milníky pojistné teorie a politiky... 5 Tematický blok 2: Komunistická a postkomunistická pojistná

Více

Český důchodový systém

Český důchodový systém Český důchodový systém Jiří Král CEVRO 18.dubna 2011 Obsah: I. Základní informace o českém DS II. Důchodové reformy III. Současný stav DR v ČR I. Základní informace o českém důchodovém systému Základní

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Souvislosti důchodového systému Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Mandát odborné komise Základní cíle: změny důchodového systému v širším sociálně

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz 1 Obsah 1. CH: Confoederatio Helvetica Spolkový stát Švýcarsko 2. Sociální zabezpečení

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření. A. OBEC Á ČÁST DŮVODOVÁ ZPRÁVA IVc Tento zákon je doprovodným zákonem k zákonu o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Závěrečná zpráva Ředitel ústavu: Odpovědný řešitel projektu: Řešitelský tým: Ing. Miloš Paleček, CSc. Ing. Vladimír

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku?

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? Mezinárodní konference Systémy financování vysokého školství Praha, 10. listopadu 2005 Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? PhDr. Walter Bartoš předseda Výboru pro vědu, vzdělání,

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

PENZIJNÍ REFORMY V ZEMÍCH OECD S BLIŽŠÍM ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU. Ing. Marcela Cupalová, Ph.D.

PENZIJNÍ REFORMY V ZEMÍCH OECD S BLIŽŠÍM ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU. Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. PENZIJNÍ REFORMY V ZEMÍCH OECD S BLIŽŠÍM ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. Studie č. 5.303 listopad 2010 2 Obsah: SITUACE V ZEMÍCH OECD... 2 SITUACE VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ

Více

POROVNÁNÍ PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ VYBRANÝCH ZEMÍ EU

POROVNÁNÍ PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ VYBRANÝCH ZEMÍ EU Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance POROVNÁNÍ PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ VYBRANÝCH ZEMÍ EU The Comparison of Selected EU Countries Pensions Systems Diplomová práce Vedoucí diplomové

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Replika k Připomínkám k materiálu prof. Vostatka Úvodní info o důchodových systémech a způsobu jejich financování od Vladimíra Bezděka z 10. 6.

Replika k Připomínkám k materiálu prof. Vostatka Úvodní info o důchodových systémech a způsobu jejich financování od Vladimíra Bezděka z 10. 6. Replika k Připomínkám k materiálu prof. Vostatka Úvodní info o důchodových systémech a způsobu jejich financování od Vladimíra Bezděka z 10. 6. 2014 Jaroslav Vostatek Název a první odstavec kritického

Více

Důchodový systém a jeho reforma. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Důchodový systém a jeho reforma. Ministerstvo práce a sociálních věcí Důchodový systém a jeho reforma Ministerstvo práce a sociálních věcí Obsah vystoupení - Diskuse o reformě - Demografická situace a její vliv - Charakteristika důchodového systému v ČR - Shrnutí vývoje

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí: b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

B_VF Veřejné finance. Úvodní blok. Úvod. Studijní cíle předmětu

B_VF Veřejné finance. Úvodní blok. Úvod. Studijní cíle předmětu B_VF Veřejné finance Úvodní blok Úvod Veřejné finance jsou předmětem určeným pro studenty bakalářského stupně studia zakončeným zkouškou a navazujícím na předmět Makroekonomie. Jde o poměrně široce dimenzovanou

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

Návrh důchodové reformy ANO. Český penzijní systém a návrhy na jeho reformu. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

Návrh důchodové reformy ANO. Český penzijní systém a návrhy na jeho reformu. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Návrh důchodové reformy ANO Český penzijní systém a návrhy na jeho reformu prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Centrum pro ekonomické studie a analýzy (CESTA) Working Paper 3/15 červenec 2015 Předmluva

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Penzijní reforma v České republice leden 2012

Penzijní reforma v České republice leden 2012 Bulletin BBH Penzijní reforma v České republice leden 2012 Obsah 1. Penzijní reforma - obecný přehled... 2 2. Důchodové spoření - nový druhý pilíř penzijního systému... 3 3. Doplňkové penzijní spoření

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Sociální a správní modely důchodového pojištění a spoření

Sociální a správní modely důchodového pojištění a spoření Sociální a správní modely důchodového pojištění a spoření Social and Provision Models of Pension Insurance and Savings prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Centrum pro ekonomické studie a analýzy (CESTA)

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU Bydlení DŮVODY PRO VEŘEJNOU PODPORU BYDLENÍ Bydlení: veřejný i soukromý statek Externality, vyloučení z trhu Důležitost obydlí Základní lidská potřeba Součást

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Jak zrušit důchodové spoření Návrh změn v doplňkovém penzijním spoření

Jak zrušit důchodové spoření Návrh změn v doplňkovém penzijním spoření Jak zrušit důchodové spoření Návrh změn v doplňkovém penzijním spoření Subkomise pro důchodovou reformu Sociální komise ČSSD (únor 2014 II. verze) V Praze dne 20. února 2014 Zpracoval: Dr. Vít Samek I.

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu.

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu. Téze souvislostí důchodového systému. PROČ? V práci důchodové komise se potkáváme s příčinami a důsledky řady společenských jevů, které mají souvislost s důchodovým systémem a pro které chceme hledat řešení

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více