Slovo starosty. Informace z radnice

Transkript

1

2 Slovo starosty O zlobì a závisti Vážení obèané, v poslední dobì se stává obvyklou skuteèností, že na svùj stùl zaèínám dostávat anonymní dopisy podepsané vizitkou Chlumeètí obèané. Poslední z nich je psán slohem, kterému øíkáme zvláš silná káva. Jsme v nìm jako radní vyzýváni k odchodu z radnice, nebo jsme dle názoru neznámého pisatele banda zkorumpovaných lumpù a tak podobnì. Podnìtem k tomuto dopisu byla jistì skuteènost, že v Chlumci nad Cidlinou probìhl tøetí rok za sebou motorkáøský sraz. Mìsto pronajalo dle smlouvy s Motobrouky (øádnì zaregistrovaný chlumecký motorkáøský klub) pro konání víkendového srazu koupalištì za ,- korun, kterými jsme alespoò èásteènì kompenzovali velkou finanèní ztrátu díky velmi nepøíznivému poèasí v èervenci. Anonym ve svém rozhorlení zdùrazòuje, že jsme mìli požadovat mnohonásobnì víc, vždy Motobrouci vydìlali statisíce! A se však najde nìkdo další, kdo bude riskovat v pøípadì nepøíznivého poèasí, protože jemu se jak známo poruèiti nedá, obrovskou finanèní ztrátu, jelikož tento sraz stál také skuteènì velké výdaje, které se platí dopøedu zálohovì! Anonymní pisálek dále obviòuje Mìsto, že nekontrolovalo poèty vstupenek, ušel mu tím zisk ze vstupného! Jaksi mu uniklo, že byla úpravou vyhlášky o poplatcích již v loòském roce zrušena ta èást, kde se poplatek ze vstupného na kulturních, spoleèenských a sportovních akcích již nevyžaduje. Proè? Jednoduchá odpovìï: mìstská rada i zastupitelstvo vítá aktivity poøadatelù v širokém spektru, aby se v našem mìstì taky kulturnì a spoleèensky žilo. Velmi se množily pøípady, kdy jsme odpouštìli poplatky ze vstupného, aby poøadatelé rùzných akcí pøímo neprodìlávali. Ono to pak snadno odradí od takového chvályhodného poèínání do pøíštích akcí. Anonym také chrabøe vyhrožuje, že èeká 14 dní a vše oznámí hospodáøské policii a Finanènímu úøadu. To by mìl najít odvahu a vystoupit z anonymity. Mìstu je to lhostejné. Mnì osobnì ale není jedno, že máme mezi sebou takové závistí a zlobou prolezlé lidi. Je to ale problém každého mìsta, všude žijí slušní, ménì slušní, a dokonce povahovì pøíšerní lidé. Pøál bych si, aby tìch poslednì jmenovaných u nás žilo co nejménì. Nìkde jsem od velice vzdìlaného èlovìka slyšel nádhernou pravdu o závisti. Chci se s Vámi o ni podìlit a tak cituji: Co je to závist? Závist je vlastnì sžíravý smutek nad štìstím druhého. Dá se pøirovnat k tìžké duševní depresi, je to nebezpeèná nemoc a krátí postiženému jeho životní pokøivenou dráhu. A tak si v Chlumci moc nezáviïme a budeme i zdravìjší. V závìru léta zdraví Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta Informace z radnice Z dùvodu dovolených jste v minulém èísle Chlumeckých listù zprávy z radnice nenašli, takže až dnes si mùžete pøeèíst informace ze dvou zasedání mìstského zastupitelstva (jedno bylo mimoøádné) a z pìti zasedání mìstské rady. Školství Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo Zmìnu zakládací listiny - dodatek è. 1, kterým se upravuje název školy na: Mateøská škola, Chlumec nad Cidlinou, Podìbradova 636/IV. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo se zámìrem Mìsta stát se zøizovatelem DDM a ZUŠ Chlumec nad Cidlinou jako samostatných pøíspìvkových organizací. MZ uložilo radì pøedložit do pøíštího zasedání zastupitelstva projekt této zmìny, který bude podrobnì øešit financování, pøevod majetku a další náležitosti. 2 Majetek Mìsta Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo zámìr bezúplatného pøevodu komunikace parc. è. 1344/2 (èást Zimovy ulice) ze správy Ministerstva obrany ÈR do majetku Mìsta Chlumec n.c. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s úplatným pøevodem pozemkù z majetku Mìsta do majetku SBD HK a to: pozemky zastavìné za cenu úøední tj. 110,- Kè/m 2, pozemky pøilehlé za cenu 20,- Kè/m 2. Výmìry budou upøesnìny po zamìøení. V textu kupní smlouvy bude ustanovení, které zaruèí, že pøi privatizaci bytù a pøevodu pozemkù na jejich vlastníky budou uplatnìny stejné ceny. Prodej pøilehlých pozemkù MZ uložilo mìstské radì projednat a zvážit z hlediska možnosti zahuštìní zástavby nebo jiného využití. Ø Starosta dostal za úkol požádat Pozemkový fond o úplatný pøevod pozemkù è. 361, 362, 364/1 a 364/2 (Malé Kladruby) o celkové výmìøe 2,9339 ha do majetku Mìsta za úèelem zcelení lokality vybrané pro prùmyslovou výstavbu. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s bezúplatným pøevodem pozemku 1365/19 o výmìøe 1365 m 2 (komunikace - èást Tylovy ul.), který nabídl Mìstu p. Zítko. MZ uložilo starostovi jednat s p. Zítkem a dalšími spoluvlastníky o bezúplatném pøevodu. Náklady na pøípadný geometrický plán uhradí Mìsto. Finanèní pøíspìvky Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo poskytnutí pøíspìvku Biskupství Církve øímskokatolické v Hradci Králové na opravu støechy kostela sv. Voršily v Chlumci nad Cidlinou ve výši ,- Kè. Ø Mìstská rada schválila poskytnutí pøíspìvku na nákup stanových plachet PS Táborník ve výši 5.000,- Kè.

3 Rùzné Ø Mìstská rada má za úkol spolu s ostatními poradními orgány pøipravit návrh zásad pro upøesnìní koncepce rozvoje bydlení. Ø Na svém mimoøádném zasedání mìstské zastupitelstvo schválilo text Smlouvy o sdružení investorù mezi Mìstem Chlumec nad Cidlinou a Bytovým družstvem Chlumec nad Cidlinou, která bude uzavøena za úèelem sdružení finanèních prostøedkù pro realizaci spoleèné výstavby bytového domu A. Ø Druhým bodem jednání mimoøádného zasedání mìstského zastupitelstva byla I. zmìna ÚP obce. Zastupitelstvo schválilo návrh zadání I. zmìny územního plánu obce Chlumec nad Cidlinou, který zpracoval URBA- PLÁN, spol. s r.o. Hradec Králové. Ø Mìstská rada souhlasila s tím, aby Ing. arch. Zima navrhl typ, poèet a umístìní lavièek v prostoru hlavního vchodu do ZŠ ze Smetanovy ulice. Dodávku a instalaci zabezpeèí ZŠ v rámci svého rozpoètu. Ø Pøipravuje se výstavba šatnového pavilonu pro 1. až 4. roèník v základní škole. Ø Mìsto nabídne pozemky naproti bývalému ÈSAD silnému investorovi za úèelem hromadné výstavby rodinných domkù. Ø Mìsto pøipravuje výstavbu krytého ohništì a nìkterých dalších zaøízení v areálu koupalištì za úèelem zvýšení atraktivnosti tohoto zaøízení. Ø Mìstská rada odsouhlasila opravu fasády radnice na jižní a západní stranì. Fasáda bude obnovena v zeleném odstínu dle návrhu Ing. arch. Zimy s plastickými prvky dle historické fotografie. Ø V kvìtnu pøíštího roku by se mìl na zámku Karlova Koruna uskuteènit (místo festivalu Jaro se otvírá ) slavnostní koncert u pøíležitosti životního jubilea chlumecké rodaèky Ivany Loudové. Z policejních záznamù n Z trestného èinu pokusu úvìrového podvodu obvinil vyšetøovatel 47 letého muže z Chlumce n. C., který na základì padìlaného potvrzení o výši pøíjmu uzavøel u HOME CREDIT a.s. smlouvu o pronájmu rùzných vìcí, které však pozdìji v rozporu se smluvními podmínkami prodal a peníze použil pro vlastní potøebu. n Z trestného èinu maøení výkonu úøedního rozhodnutí byl vyšetøovatelem obvinìn 42 letý muž z Chlumce n.c. za to, že nerespektoval rozhodnutí soudu v Hradci Králové, který mu vyslovil zákaz øízení motorových vozidel, a opìt øídil motorové vozidlo, dokonce po požití alkoholických nápojù, což bylo zjištìno pøi kontrole hlídkou PÈR. Vzhledem k tomu, že jde o opakovanou trestnou èinnost, pachatel je stíhán vazebnì. n Policie ÈR stále pátrá po neznámém pachateli, který dne v 1.45 hod. na silnici è. 327 mezi Chlumcem n. C. a obcí Nepolisy s nezjištìným vozidlem zezadu narazil do jedoucího cyklisty, který po nárazu vozidla svým zranìním na místì podlehl. Øidiè z místa nehody ujel. Žádáme obèany, aby jakýkoliv poznatek pøedali PÈR Obv. oddìlení Chlumec n. C. n V noci z 26. na dosud nezjištìný pachatel odcizil z elektrického vedení u písníku v obci Písek 1,7 km hliníkového vodièe tak, že za pomocí žebøíku vylezl na betonový sloup elektrického vedení a odštípal vodièe, které v tu dobu byly pod proudem. Tím zpùsobil na majetku ZD škodu ve výši cca ,- Kè a další následné škody, jelikož byl vyøazen z provozu plovoucí bagr. n PÈR pátrala po 51 letém muži obèanu Slovenské republiky, který v Chlumci n. C. u Sokolovny odcizil horské jízdní kolo, které následnì uložil v Pardubicích do zastavárny, a peníze použil pro vlastní potøebu. Vzhledem k tomu, že pachatel byl vèas zjištìn, bylo horské jízdní kolo poškozenému vráceno. Npor. Zima Informace ze sociální oblasti Vrácení danì z pøidané hodnoty zdravotnì postiženým osobám za zakoupená osobní vozidla v tuzemsku Od 1. dubna letošního roku vstoupila v úèinnost novela zákona o DPH (daò z pøidané hodnoty) è. 17/2000 Sb., která v 45 f) umožòuje vrátit daò za zakoupené osobní vozidlo zdravotnì postižené osobì, která takové vozidlo nakoupila v tuzemsku. Nejde tedy o nákup vozidla bez danì, ale prodávající plátce danì musí daò uplatnit jako souèást ceny a následnì má kupující, zdravotnì postižená osoba, možnost požádat o vrácení danì. Nárok na vrácení danì uplatòuje zdravotnì postižená osoba nejdøíve za kalendáøní mìsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nejdéle je možné uplatnit nárok do 3 kalendáøních mìsícù, které zaèínají prvním dnem po uplynutí mìsíce, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nárok se uplatòuje u místnì pøíslušného finanèního úøadu podle trvalého bydlištì zdravotnì postižené osoby, a to do 30 dnù ode dne následujícího po podání žádosti. Bližší informace podají pracovnice sociálního oddìlení MìÚ v Chlumci n. C. (tel. 0448/ ) nebo pøímo pøíslušné oddìlení Okresního úøadu v Hradci Králové (tel. 049/ ). Za sociální oddìlení MìÚ Mgr. Zdena Valentová Soòa Chloupková Verše... Nad moøem létali racci znavení soumrak udával tón èasu dej mi, lásko má, vìèné znamení ruku dej do mých havraních vlasù. Kdyby jen minuty a dny dìlily naše životy svìt byl by hned krásnìjší ty a já, já a ty. Den za dnem míjí naše kroky lásky náznak rok za rokem bože, a stane se zázrak. 3

4 Causa dostavba dálnice D11 Dne 14. èervna 2000 probìhla v našem mìstì protestní akce za dostavbu dálnice D11. Souèasnì zorganizoval petièní výbor podpisovou akci a tuto petici pøedali zástupci PV Petiènímu výboru PS PÈR (uvádíme její plné znìní). Parlament Èeské republiky Poslanecká snìmovna Petièní výbor Pøedseda Petièního výboru JUDr. Cyril Svoboda Vìc: Petice na dostavbu dálnice D11 Vážený pane pøedsedo, obracíme se na Vás s peticí na dostavbu dálnice D11 a žádáme Vás o zajištìní opatøení k urychlené dostavbì. Petici podepsalo celkem 2172 obèanù mìsta Chlumce nad Cidlinou, obcí Nového Mìsta a Lovèic. Dále to byli obèané, kteøí Chlumec navštívili a nebo jím projíždìli. O dùsledcích souèasné situace na bezpeènost obèanù, životní prostøedí a na život mìsta v minulém týdnu informovaly též sdìlovací prostøedky. Dostavba je ale problém jak po stránce zákonodárné, tak i po stránce výkonné moci státu. Obracíme se na Vás proto, protože Parlament zajiš uje zákonodárnou moc a ovlivòuje i výkonnou moc svými interpelacemi, schvalováním rozpoètu atd. Proto právì Vy máte znaèný vliv na zajištìní možnosti dostavby. Jedná se o: 1. Schválení státního rozpoètu ÈR, ve kterém budou vyèlenìny prostøedky na dostavbu dálnice. Rozpoètový výbor Poslanecké snìmovny ÈR by mohl prosadit, aby prostøedky na dostavbu dálnice z rozpoètu ÈR byly vyèlenìny, jestliže jedna z priorit vlády je doprava. 2. Zøízení Nejvyššího správního soudu, který jako instance bude pøezkoumávat postupy a rozhodnutí orgánù státní správy, jak pøedpokládá Ústava Èeské republiky. Toto opatøení by mohlo napomoci k zrychlení stavu rozhodování v této problematice. Obdobnì øešili tyto problémy ve východní èásti Nìmecka, kde nìmecký parlament schválil zákon o zkráceném schvalovacím øízení pro stavby dopravní infrastruktury. Plánovací rozhodnutí tam podléhá pøezkoušení pouze v jedné instanci - u Spolkového správního soudu (viz HN ). 3. Zlepšení práce státní správy. V Chlumci nad Cidlinou probíhala v minulém týdnu demonstrace za dostavbu dálnice. Zúèastnilo se jí asi 400 obèanù. Organizoval ji Mìstský úøad. Po demonstraci byla tisková konference, na které bylo konstatováno, že dostavba vázne na neodborné práci státních úøedníkù. Proto Vás žádáme o postoupení této petice i Ministerstvu vnitra ÈR a Ministerstvu dopravy ÈR, aby zajistily po stránce státní správy opatøení k zrychlení dostavby. Situace, která se v souèasné dobì vyvinula, pùsobí na naše obèany, i mimo ÈR znaènì nevìrohodnì a absurdnì. Souèasná dálnice D11 konèí v lužním lese. Proto vìøíme, že se jako naši volení zástupci budete snažit situaci øešit tak, aby tato absurdita byla co nejdøív odstranìna a v pøípadì dostavby dálnice se zlepšilo životní prostøedí v mìstì a obcích, v kterých žijeme. Žádáme Vás o podání celkové zprávy, jak bude situace kolem dostavby øešena. Tuto zprávu zveøejníme v místním tisku. V Chlumci nad Cidlinou 19. èervna 2000 Pøílohy: 2 petièní listy 127 podpisových archù 4 Petièní výbor za dostavbu dálnice D11 v Chlumci n. C. V tìchto dnech obdržel petièní výbor našeho mìsta následující odpovìï. POSLANECKÁ SNÌMOVNA PARLAMENTU ÈESKÉ REPUBLIKY Petiènímu výboru, byla jsem povìøena Petièním výborem PS PÈR zabývat se peticí obèanù ve vìci výstavby dálnice D11 Podìbrady - Hradec Králové - Jaromìø, kterou jste zaslali Petiènímu výboru Poslanecké snìmovny. Petici podepsalo 2172 obèané pøevážnì z obcí, kterých se zejména dotýká, že výstavba dálnice D11 byla pozastavena. Obrátila jsem se dopisy na ministra dopravy a spojù Ing. Jaromíra Schlinga, ministra pro místní rozvoj Ing. Petra Lachnita, ministra životního prostøedí RNDr. Miloše Kužvarta a ponìvadž šlo o chyby státních úøedníkù, které zapøíèinily zrušení územního rozhodnutí, a tyto chyby, jak jsem informována, se opìt opakují, na ministra vnitra Mgr. Stanislava Grosse, aby mi jednak podali informaci o stavu pøípravy výstavby dálnice D11, jednak odstranili chyby v práci státních úøedníkù a navíc, aby zpracovali metodiku pro povolování liniových staveb, které mají vliv na životní prostøedí. Všechny dopisy Vám v kopii zasílám. Souèasnì Vás informuji, že jsem požádala o zaøazení výstavby dálnice D11 do státního rozpoètu na rok K Vašim dalším pøipomínkám uvádím, že v ÈR dosud neexistují správní soudy. Souèasná vláda však již na jejich ustavení pracuje. Zákony o správním soudnictví jsou ve fázi výchozích tezí, které byly pøedloženy do PS PÈR dne k diskusi. Po projednání v pøíslušných výborech bude Poslanecká snìmovna o navržených variantách diskutovat a vybere øešení, kterým se bude ministerstvo spravedlnosti ubírat pøi paragrafovém znìní návrhù záhonù. Situaci v Chlumci nad Cidlinou znám, je skuteènì tristní. Sama za sebe mohu øíci, že budu výstavbu dálnice D11 podporovat a snažit se o urychlení její realizace. Po obdržení odpovìdí na moje dopisy od pøíslušných ministrù Vás budu neprodlenì informovat. Prosím, abyste s mojí odpovìdí seznámili obèany, kteøí petici podepsali. Formu seznámení ponechávám zcela na Vás. S pøáním, aby se dobrá vìc podaøila V Praze Ing. Hana Orgoníková mpø. Petièního výboru PS PÈR

5 Zprávy z mìstské knihovny Naše knihovna se pøihlásila do 2. a 3. kategorie: kategorie 2. - Oblast literárních soutìží a tvùrèího psaní s názvem: Svìt kolem nás, ve které by nám dìti napsaly drobnou literární tvorbu podle své fantazie. kategorie 3. - Oblast výtvarných soutìží s názvem: Namaluj nebo vytvaruj svoji pohádkovou postavièku (z libovolného materiálu). Naše mìstská knihovna pùjèuje kromì knih i èasopisy. Ty již dávno patøí ke knihovnímu fondu a jsou vyhledávaným doplòkem snad každého ètenáøe. Ze širokého sortimentu, který dnešní trh nabízí, vybíráme podle zájmu ètenáøù. Mezi vùbec nejètenìjší patøí v souèasné dobì èasopisy o bydlení. Naše nabídka obsahuje 6 titulù, a to: Domov, Bydlení, Mùj dùm, Koupelna, Dùm a zahrada, Støecha nad hlavou. Ženy si u nás mohou pùjèit Vlastu, Tinu, Ženu a život, Betty, Evu. Pro ty šikovné, které mají rády ruèní práce, odebíráme Praktickou ženu, Dorku, Burdu. Mladé maminky si u nás mohou pùjèit èasopis Dítì a Rodièe. Mezi oblíbené patøí i èasopisy o cestování. Z této kategorie máme ve fondu dva tituly a to Lidé a zemì a Koktejl. Co je nového v oblasti výpoèetní techniky, se ètenáøi doètou v Chipu a Score. Mezi tradièní èasopisy, které vycházejí øadu let a je o nì velký zájem, patøí Kvìty, Reflex, Zahrádkáø, Chataø & Chalupáø, Receptáø, 100+1, Mladý svìt, Svìt motorù. Dìti ze všeho nejradìji ètou Ètyølístek, Kaèera Donalda a ABC. Pro mládež odebíráme Dívku, Bravo, Cinemu a Modeláøe. Výpùjèní dny v mìstské knihovnì jsou: oddìlení pro dospìlé: úterý ètvrtek oddìlení pro dìti úterý støeda ètvrtek Èasto se mne lidé ptají, jak se v souèasné dobì, kdy je všude kolem nás nabídka nejrùznìjších možností využití volného èasu, ète. Je to s podivem, ale i v tak silné konkurenci, kterou knihy mají - televize, video, kino, divadlo, poèítaèe - lidé ètou. A možná více než kdy pøedtím. Tato situace není jen v chlumecké knihovnì, ale snad ve všech knihovnách v ÈR. Tìch dùvodù, proè lidé chodí do knihovny a knihy si pùjèují, je mnoho. A jeden z hlavních je možnost doplnit si znalosti. I statistické údaje nám to potvrzují. Za prvního pùl roku jsme pùjèily knih a èasopisù, z toho bylo knih a èasopisù s nauènou tematikou. Helena Holanová Mìstská knihovna se pøihlásila do projektu KDE KONÈÍ SVÌT Klubu dìtských knihoven SKIP k pøelomu tisíciletí 2000 až Smyslem projektu je zastøešit souèasné aktivity jednotlivých knihoven (kulturní a vzdìlávací akce pro dìti, dìtské ètenáøství a literární a výtvarné soutìže). Zajímáte se o hrady, zámky nebo tvrze a nemáte možnost je osobnì navštívit? Žádný problém. U nás totiž mùžete prostøednictvím CD-ROMu Hrady, zámky a tvrze v Èechách a na Moravì nahlédnout do obsáhlé nabídky. Abychom to alespoò trochu objasnili, pokusíme se vás blíže seznámit s tímto cédéèkem. V hlavním menu je abecední rejstøík, kde si vyhledáte urèitý objekt. Objeví se informaèní stránka a tam najdete zaøazení do turistického regionu, okres, typ, zda daný objekt má své www stránky a kontakt. Nechybí charakteristika, historie, obrázek, zajímavost. Napøíklad urèitý hrad si mùžete vyhledat pøes rejstøík okresù: okres Hradec Králové - naskoèí nám nabídka Hrádek u Nechanic, Chlumec nad Cidlinou, Rotemberk. Vybereme si Chlumec nad Cidlinou a již se otevøou další informace. K dispozici je samozøejmì fotogalerie a tam je možné si zalistovat. Uvedeny jsou i internetové adresy pøíslušných objektù. Od nejstarších dob až po souèasnost je uspoøádán pøehledný seznam panovníkù. Pokud by vás tento CD-ROM nezaujal, budete se ještì moci podívat na jiný, avšak podobnì uspoøádaný CD- ROM Hrady a zámky. Obsahuje také informace o historii, navíc je zadaný objekt zachycen kamerou. Dále jsou zahrnuty zajímavosti a turistické informace. Mezi novinky patøí velice podrobná Mapa Prahy. Mùžete si zjistit, jak autem cestovat po Praze, spojení MHD, Pracovnice knihovny by si pøály, aby se této soutìže zúèastnilo co nejvíce dìtí, a proto chceme tímto èlánkem pozvat do soutìže dìti nejen z Chlumce nad Cidlinou, ale i z okolí. Uzávìrka soutìže je Vybrané práce budou zaslány k celorepublikové pøehlídce. Danuše Jelínková dìtské oddìlení Co nového v Informaèním støedisku... jízdní øády MHD, v obsahu je zahrnuta nabídka autokempinkù, kin, hotelù, divadel,... vèetnì jejich telefonního èísla, adresy a ještì také lze dát si znázornit mapu s umístìním zadaného objektu. Vyhledávat konkrétní ulice s pøesným umístìním na mapì je rovnìž možné. A závìrem ještì jedna nabídka pro ty, kteøí se chtìjí procvièit v anglickém jazyce. Máme zde CD-RUM Atlas svìta. Veškeré údaje a informace jsou totiž v angliètinì. Budeme se i nadále snažit dobøe poradit a poskytnout potøebné informace. Informaèní støedisko Po - Pá So Helena Holanová Jana Tichá VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2000 ZÁØÍ Mezinárodní den ochrany ozónové díry Svìtový den míru Mezinárodní den Alzheimerovy choroby Den železnic Mezinárodní den neslyšících Svìtový den cestovního ruchu Mezinárodní den pøekladu 5

6 KDO JE KDO v Chlumci n. C.? Jan SLAVÍÈEK Za nìmecké okupace, od bøezna 1939 do poèátku kvìtna 1945, kdy byl rozvoj národního života v Protektorátu Èechy a Morava systematicky omezován prohlubujícím se plánovitým zaèleòováním èeských zemí do státního systému Velkonìmecké øíše, patøil sport k oblastem spoleèenského dìní, která si pomìrnì dlouho udržovala znaènou samostatnost a germanizací témìø nedotèený národní charakter. (Nepoèítáme-li naøízení, že hráèi obou mužstev museli pøi nástupu pozdravit diváky zvednutými pravicemi a na zvolání rozhodèího: Vùdci a vlasti! odpovìdìt sborovým Zdar!) I v Chlumci se èile a vcelku úspìšnì provozovala rozsáhlá sportovní èinnost, která si získala pøízeò poèetného diváctva. Kromì fotbalu patøila v našem mìstì k nejoblíbenìjším sportùm èeská házená, v níž chlumecké reprezentaèní mužstvo dosahovalo pozoruhodných výsledkù. K jeho oporám patøil hráè bohatýrské postavy Honza Slavíèek, hrdina zápasù, které zaèínaly témìø každou nedìli o desáté na sokolském høišti v dolíku pod Sokolovnou. Jen stísnìné a krajnì omezené protektorátní možnosti mu zabránily ve sportovním rozletu, který by zcela jistì daleko pøesáhl hranice regionu. Už tenkrát se o nìj zajímaly èinovníci ligových klubù, kteøí by tohoto hráèe prvotøídních kvalit rádi vidìli v sestavì svého mužstva. Byl opravdová jednièka a diváci ho zbožòovali. Vysoký, ramenatý útoèník, který dokázal jednou rukou, samozøejmì pravou, uchopit shora míè o rozmìrech støednì velkého melounu, rozrazit obránce jako kuželky a prudkým švihem paže z udivující dálky jej zavìsit pod bøevno soupeøovy branky s takovou prudkostí, že po nìm brankáø ani nestaèil zakoulet oèima. Více než jednou tak pøi každém zápase dopøával hustým zástupùm fandù lemujícím høištì, aby si nadšenì zaøvaly: Góóól! Narodil se v rodinì mìstského hajného v Chlumci n. C. 6. ledna Po ukonèení obecné a mìš anské školy v roce 1941 se bìhem dalších ètyø let vyuèil èernému øemeslu u firmy A. Belichar a spol., strojírna a slévárna v Chlumci. Jako sedmnáctiletý pohledný jinoch zdaøile zkusil své schopnosti i na prknech, která pøísloveènì znamenají svìt. Hrál divadlo ve spolku chlumeckých ochotníkù Klicpera. Pamìtník historie chlumeckého divadla Antonín Lauterbach si Jana Slavíèka živì pamatuje v roli syna jménem Knut v jisté norské høe, v níž si na chlumeckém jevišti pohostinsky zahrála s klicperáky tehdy populární divadelní a filmová hereèka Rùžena Šlemrová, známá ostatnì i dnes z filmù pro pamìtníky. Nejpilnìji se však mladý Jan Slavíèek vìnoval házené, v níž dosáhl opravdu životních úspìchù a velké popularity. Svými výkony se natrvalo zapsal mezi slavné Chlumeèany jako mimoøádnì zdatný sportovní reprezentant a jeden z prùkopníkù dnes již historického, ryze èeského sportu v Chlumci. Na dobu, kdy se hrála za jeho úèasti vysoce kvalitní házená, si èasto s chutí zavzpomíná. Tøeba zrovna teï: Ano, èlovìk tomu nechce pomalu ani vìøit, že už je to víc než šedesát let, když za nìmecké okupace naší republiky vznikl v nìkterých hlavách sportovních nadšencù u nás v Chlumci plán založit oddíl èeské házené. Od slov nebylo daleko k èinùm, a tak se narodil v Chlumci nový sportovní odbor pod názvem SK Sokol. Zázemí nutné k provozování házené vèetnì høištì a šaten nám poskytl výbor Sokola, ještì pøedtím než tuto organizaci Nìmci zakázali. S výstrojí byly potíže, hlavnì po finanèní stránce. V tìžkých zaèátcích nám hodnì pomáhal fotbalový klub AFK Chlumec n. C., který nám pùjèoval starší trièka, stulpny i kopaèky. - A co ostatní potøebné vìci? Myslíš míèe, branky, sítì, praporky... Po pøekonání poèáteèních potíží jsme pøišli na nápad vydìlávat si peníze sjednáváním zájezdových pøátelských zápasù, které nám vždycky vynesly pár korun startovného. Z tìch penìz se pak kupovalo, co bylo potøeba. - A jak jste, Jene, prosím tì øešili pøi zájezdech dopravu. Vlak nebo autobus stál taky nìjaké peníze. Jak jsme to øešili? Jednoduše. Jezdili jsme pokud možno na kolách. Jinak jsme si cestu pøi nejhorším zaplatili sami. To víš, házená byla nenároèný sport, ale pøece jenom vyžadovala materiální zabezpeèení a to všechno se muselo kupovat. Nìco jsme si tu a tam opatøili svépomocí, nìco jsme dostali darem od pøíznivcù. Tøeba sítì. Ty nám u místního provazníka Maxe Kòourka upletl jeho uèeò Bohumil Štoèek. O propagaci mistrovských i pøátelských zápasù se nám úplnì zdarma obìtavì staral náš vìrný pøíznivec pan Rudolf Pour, zamìstnanec lakýrnické firmy Ladislava Janeèka staršího. Maloval nám krásné plakáty a ještì nás každou nedìli chodil povzbuzovat. - Èeská házená mìla svá zvláštní pravidla. Lišila se od toho, co se pod názvem házená hraje dnes. Hráèù na èeskou házenou bylo sedm a hrálo se bez náhradníkù. Na rozdíl od mezinárodní házené mìla jiný rozmìr høištì i branek. Hrací plocha byla rozdìlena na tøi tøetiny. Do vlastní obranné tøetiny nesmìli vlastní útoèníci a do brankovištì mohl vstoupit jen bek a brankáø, ale ne halvové, to se pískalo jako pøešlap. Míè byl o nìco menší než na kopanou nebo odbíjenou, ale vìtší než na mezinárodní házenou. V ruce jej hráè nesmìl držet déle než tøi vteøiny, jinak soudce pískal drženou. Trestným hodùm na bránu za fauly se øíkalo sedmièky. Pøi nìkterých menších pøestupcích pomáhal brankáøi chytat i bek. Prostøelit oba hráèe nebylo vzhledem k rozmìrùm branky snadné. Èlovìk se musel poøádnì rozmáchnout a dát do rány všecku sílu. - Byli jste, pokud si vzpomínám, dokonale sehraný tým. Jak jste se pøipravovali na zápasy? Postupnì se ustálil základní kádr hráèù: obrana Zdenìk Øeháèek, Standa Honcnajman, Jarda Novák, Vašek Starý, Joska Fölkl, Pepík Slavíèek. V útoku hráli Mirek Volf, Zdenìk Tamele, Vlasta Dvoøák, Ludva Nìmec, já a Pepík Holý. Mužstvo pozdìji doplòovali mladší nadìjní odchovanci: Emil Štus, Dobra Tesaøík, Mirek Volejník, Jarda Honcnajman, Láïa Svoboda, brankáøi Oldøich Nevrlý, Vlastík Louda, Vašek Burýšek. Nesmím zapomenout, že jsme mìli taky zdárnì se rozvíjející družstvo žen èi pøesnìji dívek v prvotní sestavì: Jiøina Drbohlavová, Helena Austová, Líba Papíková, Milena Staòková, Jiøina Horynová, Máòa Urbanová, Zdena Eichlerová, Eva Šantrùèková a Jitka Fejfarová. 6

7 Ptáš se na pøípravu. V úterý a v pátek jsme mìli povinný trénink, v pondìlí a ve ètvrtek jsme chodili cvièit do tìlocvièny. - O pøíznivce jste nemìli nouzi. To rozhodnì ne. Na naše zápasy, jak víš, chodila spousta lidí. Stáli kolem celého høištì i na schodech a ochozech amfiteátru. I když lístky nebyly nijak drahé, vybrali jsme vždycky dost penìz. Musím øíct, že jsme pøitom mìli štìstí na obìtavé a šikovné funkcionáøe, kteøí se starali o pokladnu, organizaci a propagaci, poøadatelskou službu a zabezpeèovali všechno, co bylo pro èinnost oddílu zapotøebí. Karel Fölkl, Tonda Šetlík, Bohouš Tláskal, Standa Birampl, Pepa Èuøík... Oddíl mìl také své rozhodèí, kteøí dosáhli vysoké kvalifikace. Byl to Antonín Šetlík a Josef Èenìk, pozdìjší akademický mistr svìta v tenise... Èeská házená v Chlumci si získala velikou oblibu. Pro polovinu Chlumce se stala pravidelnou programovou naplní nedìlního dopoledne, která umožòovala lidem pozapomenout na ponuré starosti každodenního života v Protektorátu Böhmen und Mähren. Chlumecké mužstvo umìlo potìšit divácká srdce. Hrálo skvìle. Mìlo na každém postu v sestavì vynikající hráèe. Bystré, hbité a pozorné brankáøe, jako byl Zdenìk Øeháèek, houževnaté a náležitì tvrdé beky a halvy, bájeènì sehraný útok, který pøed soupeøovým brankovištìm roztáèel kombinaèní karusely s ukázkovou, nìkdy až žonglérskou technikou ovládání míèe a razantní støelbou z nejnemožnìjších pozic, ve výskoku, v pádu, s výklonem doleva èi doprava, zadovkou po nìkolikerém obratu (jak to dovedl Mirek Volf, zvaný Mazlík). Mužstvo sklízelo vítìzství za vítìzstvím a diváci odcházeli domù rozjaøení a vrcholnì spokojení s úrodou gólù v soupeøovì síti. Ještì dejme slovo Janu Slavíèkovi: V zaèátku naší hráèské existence jsme pro pouèení a instruktáže zvali na pøátelské zápasy mužstva zvuèných jmen, jako Ikar Kukleny, Star Moravany, Petøín Plzeò a další. Hra nás bavila a všechno jsme pøekonávali s elánem a vnitøním uspokojením z dosažených výsledkù v divizní oblastní soutìži, kde jsme se drželi na pøedních místech. Èeská házená byla výborný, dynamický kolektivní sport s minimální záludností. Uchvacoval diváky i hráèe. Škoda, že v našem mìstì není dnes v øadách mládeže obojího pohlaví nikdo, kdo by pøevzal po nás štafetu tohoto krásného a námi svého èasu tak nadšenì pìstovaného sportu. Pro úplnost pøedstavy o Janu Slavíèkovi dodejme: Po vyuèení pracoval ve Škodových závodech, ve výrobnì koèárkù, u firmy Agra Separátor s dvouletou pøestávkou vyplnìnou vojenskou základní službou. Oženil se a pøi zamìstnání formou veèerního studia absolvoval Støední prùmyslovou školu strojnickou v Novém Bydžovì. V roce 1960 nastoupil zamìstnání technika v chlumeckém Kovoplastu, kde pracoval patnáct let a kam se po pìtiletém pùsobení u vojenské správy budov opìt vrátil. Odtud také v roce 1985 odešel do dùchodu. Tìch jeho dnešních ètyøiasedmdesát let mu nikdo neuvìøí. Je živým dùkazem toho, že sport prospívá zdraví, pokud se ovšem pìstuje v rozumné míøe. To zøejmì Jan Slavíèek dìlal, i když jeho výkony byly tak mimoøádnì skvìlé... Karel Richter Životní moudra Závist je zármutek nad cizím dobrem Zenon Nebuï jako motyka: stále jen k sobì. Buï jako pila, jednou k sobì, jednou k tobì Tádžické pøísloví Kdo støeží ústa svá a jazyk, støeží svou duši pøed soužením Šalamoun Nepíchá-li trn, když je mlád, sotva kdy píchat bude Francouzské pøísloví Mladí potøebují radost a lásku, dospìlí práci a pøátelství, staøí mír a pokoj Konfucius Nùž a slovo ber za správný konec Kampuèské pøísloví Lv 7

8 NAŠE FOTOREPORTÁŽ Chlumecké volejbalové léto foto Ant. Fibigr 8

9 volejbal J volejbal J volejbal J volejbal J volejbal Postøehy z Chlumeckého volejbalového léta Tak to je zase za námi. Nevíte co? Pøece další roèník Chlumeckého volejbalového léta. Skonèil 19. roèník a èeká nás pøíští rok již jubilejní 20. roèník. Kdo z Vás se zúèastnil jako divák v sobotu, byl jistì nadšen výkony extraligových mužstev. V parném sobotním dni hrála extraligová mužstva, jako by jim šlo o postup do mezinárodní soutìže, ale vítìz si odvážel jen krásnì vyuzeného pašíka. Ale v podveèer byli jistì od sluníèka vyuzeni všichni hráèi extraligy i dorostu. Celým dnem nás provázel svým komentáøem pan Zdenìk Pommer, který je známou volejbalovou postavou a mimo jiné i trenérem družstva VK Benátky nad Jizerou. Výsledky extraligy: 1. VK Jihostroj Èeské Budìjovice 2. VK DANZAS Ostrava 3. VK Dukla Liberec 4. VK UNIS Brno Celkem se zúèastnilo 10 mužstev v soutìži extraligy. V dorostenecké soutìži se zúèastnilo celkem 16 družstev. První ètyøi místa byla obsazena takto: 1. Slavia Hradec Králové A 2. USK Praha A 3. Slavoj Vyšehrad 4. Dukla Liberec Dorostenci hráli ve ètyøech skupinách a naši dorostenci obsadili ve své skupinì tøetí místo. V našem areálu bylo vidìt i známou osobnost sportovního komentátorského svìta, a to pana Karla Malinu. Vyjádøil se velmi pochvalnì o našem turnaji, že se mu zde u nás velmi líbí. Objevil se zde hlavnì proto, že jeho syn trénuje jeden z dorosteneckých týmù (USK Praha). S manželkou zde vydrželi sledovat hru až do konce. Slíbil, že se o našem turnaji zmíní i na rozhlasové stanici, kde ještì obèas pùsobí. Nedìlního volejbalového reje se již zúèastnili všichni, kdo mìli ruce a nohy a hlavnì chu zahrát si volejbal. V nedìli si zahrálo celkem 14 mužstev, která byla výkonnostnì rozdìlena do dvou skupin. V každém mužstvu musely být zastoupeny nejménì 2 ženy. V první skupinì hráli: Trpajzlíci, Jenštejn, Pardubáci, Zvíøátka pana Krbce, Chvaletice, A je to, Delia Ranuni. Zvítìzilo mužstvo Delia Ranuni (název byl prý pøevzat z dalekého východu). Ve druhé skupinì hráli: Suchdol, Všestary, Kasandry 3, Jansa-tým, Žízeò, Vítìzové turnaje a FC Sviòov. Zvítìzil Suchdol a všichni, kdo si pøišli rádi zahrát. Tímto dìkujeme všem sponzorùm, a již byli èi nebyli uvedeni na plakátì, který zval k návštìvì tohoto turnaje. Dìkujeme všem, kteøí jakkoli pøispìli ke zdárnému prùbìhu turnaje. Vaše kuøe Názory obèanù Tak nám tu zase chcípnul pes Už delší dobu mì v našem mìstì trápí jedna vìc. Ale vím, že kritizovat je snadné, a proto jsem dlouho mlèela. Letošní chladný a deštivý èervenec však ve mnì tento problém opìt nenechal spát. Dny ponuré, èerné, jeden jak druhý. A déš, zataženo, déš, obèas pøeháòky - vždy si vzpomeòte. Nìkdo mìl štìstí a odjel za hranice všedních dnù a užíval tam tepla a slunce. My, co jsme zùstali doma v Chlumci, jsme také vlastnì mìli štìstí - doma je teplo a sucho, funguje nám televize, rádio, video a další vymoženosti 20. století. Ale co turisté, kteøí do našeho mìsta pøijíždìjí? Ano, vítá je krásný zámek, celkem slušná restauraèní zaøízení. Co však vìtšina z nich postrádá, stejnì jako spousta Chlumeèákù, je kultura ve mìstì. Existuje tu sice Centrum kultury, ale pokud si, jako já, pøeètete jeho nabídku, asi vás pøíliš neuspokojí. Vím, nauèili jsme se kupovat v levných obchodech, ale copak sekáè v Øíháku, to je ta pravá kultura pro Chlumeèáky? No, a pokud si pøeètete další nabídku tohoto zaøízení, témìø NIC! Vím, jsme malé mìsto a na kultuøe dnes nikdo nezbohatne... Právì proto je asi potøeba tuto práci dìlat s nadšením a nìkdy i riskovat prodìlek. Kulturní akce a akcièky v èeských a moravských mìstech a mìsteèkách mì zajímají, a tak vím, že spousta z nich poøádá rùzné hudební festivaly, pøehlídky divadel a filmù a další zajímavé poøady nejen bìhem celého roku, ale právì o prázdninách, aby naladili nejen domácí, ale i cestující a pøemis ující se dovolenkáøe. A vím, že na nìkteré akce je problém sehnat vstupenku. Právì zde potkávám mnohé známé z Chlumce a okolí. Proè musíme mnohdy za kulturou jinam? (Nìkdy i dost daleko.) Takhle je to pohodlnìjší. Kdo nic nedìlá - nic nezkazí! Teï asi nìkteøí namítnete, že lidé v Chlumci stejnì nikam nechodí, ale já tvrdím, že se odnauèili chodit. A kam také chodit?! Zbývají jen hospody, a tak hurá do nich! Km Oslava památky M. J. Husa V pøedveèer 585. výroèí upálení M. J. Husa se sešlo u jeho pomníku v Chlumci n. Cidl t.r. v 18 hodin asi 50 obèanù mìsta, bohužel jen starších, k uctìní jeho památky. Èlovìka ryzího charakteru, který pro pravdu byl dohnán až na hranici. Obøad uspoøádala Církev èeskoslovenská husitská v Chlumci nad Cidl. za úèasti faráøe p. Václava Žïárského a jeho nového nástupce p. Jaroslava Tesaøe. Po krátkém vzpomínkovém proslovu o životì a významu M. J. Husa byl pøeèten úryvek z dopisu psaného v Kostnici. Shromáždìní bylo zakonèeno spoleèným zpìvem písnì Hranice vzplála. Rozcházeli jsme se s dobrým duševním pocitem, že jsme vzpomnìli velkého èlovìka, jehož život psal velký kus našich dìjin ještì dlouho po jeho smrti. Em.Ba 9

10 Fakta o èerných baronech K 1. záøí 1950 byli povoláni do armády první tisíce mladých mužù s puncem politické nespolehlivosti k výkonu základní vojenské služby do novì zøízených jednotek - pomocných technických praporù (PTP). Byly ètyøi a jejich sídlem se staly vojenské výcvikové prostory èi tábory, Mimoò, Jínce, Libavá a Leš. Vznikly reorganizací ètyø praporù ženijních plukù, nazývaných silnièní, do nichž nastoupili první branci již v øíjnu Èekala je služba beze zbranì, jen s krumpáèem a lopatou, pøi tìžké manuální práci. Všichni byli u odvodu oznaèeni novì zavedenou klasifikací E, oznaèující politickou nespolehlivost a urèení k PTP. Klasifikace se urgovala na základì posudku orgánù Bezpeènosti, národních výborù, organizací KSÈ a ÈSM. Po vytvoøení prvních ètyø, tzv. lehkých pomocných technických praporù, urèených kromì práce ve vojenských výcvikových prostorech pøedevším k stavebním pracím, byly k 1. øíjnu zøízeny ètyøi tìžké neboli báòské PTP. Jak už název napovídá, jejich posláním byla práce v hlubinných dolech, kde nahradily vojenské báòské oddíly pomáhající dosud pøi tìžbì uhlí brigádnicky. Koncem roku 1950 již sloužilo v osmi PTP témìø mladých mužù s klasifikací E. Jestliže prvotním dùvodem k zøízení PTP byla snaha izolovat politicky nespolehlivé, potrestat je tìžkou prací, pokusit se je pøevychovat a v neposlední øadì je na vojnì izolovat tak, aby se nedostali ke zbraním i speciálním vojenským znalostem, velmi brzy zaèal vystupovat do popøedí i ekonomický význam tìchto jednotek. Pétépáci pøedstavovali velmi levnou a vysoce mobilní a pøísnì organizovanou pracovní sílu, s níž se dalo manipulovat podle potøeby. Navíc nebyly pøi jejím použití nutné žádné právní ohledy. Jakékoliv stížnosti na pracovní podmínky byly bezpøedmìtné a daly se snadno kvalifikovat jako pobuøování a likvidovat kázeòskými tresty nebo oznámením vojenskému prokurátorovi, což znamenalo soud a dlouholeté vìzení. Pøíslušníci PTP se dali použít k jakékoli práci nejen v rámci armády, ale byli i zapùjèováni za finanèní úhradu civilním podnikùm a institucím. Byli nasazeni i v Chlumci na výstavbu objektù vojenských skladù pohonných hmot. Z jejich mzdy, kterou za nì pøijímaly vojenské orgány, si armáda vìtšinu penìz ponechávala jako úhradu za stravu, ubytování, politickovýchovnou práci a služné. Z toho, co ze mzdy zbylo, dostal pétépák polovinu na ruku a druhá polovina se ukládala na knížku, kterou její majitel dostal až pøi propuštìní do civilu. Pétépáci byli nuceni plnit neustále zvyšované pracovní normy (pod hrozbou nevyplácení mzdy), nemìli nárok na vycházku ani dovolenou a byli všemožnì šikanováni. Byli nucenì zapojováni do socialistické soutìže a závazkového hnutí a museli pracovat i o nedìlích a svátcích. Armádì pøinášeli znaèný zisk. Jen v roce 1952 obnášel 40 milionù Kès. Vojenská správa mìla zájem vytváøet další pomocné technické prapory. Pøi odvodech na jaøe roku 1951 bylo k PTP urèeno na brancù. Z nich byly v dubnu zøízeny tøi nové lehké prapory v Mostì, Dìèínì a Rumburku. Na podzim vznikly další dva dùlní prapory na Ostravsku, kde pétépáci na podzim toho roku tvoøili více než 15 procent havíøù ostravsko-karvínského revíru. V záøí 1951 vedení MNO na doporuèení politbyra ÚV KSÈ pro nedostatek politicky nespolehlivých brancù doporuèilo zavést tak zvaná výjimeèná vojenská cvièení umožòující povolávat na neurèitou dobu muže od 17 do 60 let. Obìtí tohoto administrativního opatøení se staly osoby z tøídnì nepøátelských vrstev, pøedevším tak zvaní kulaci a jejich synové, bývalí kapitalisté a živnostníci, funkcionáøi a èlenové nekomunistických stran, lidé s nejrùznìjšími kádrovými vroubky. Stranì ani vládì, natož vedení armády nevadilo, že tento zpùsob povolávání na výjimeèné vojenské cvièení a celá služba u PTP jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, a odporují dokonce i tehdy platným ès. právním pøedpisùm. Mocipáni na místní, okresní, krajské èi celostátní úrovni tímto zpùsobem mohli kohokoli, kdo jim byl nepohodlný, poslat na nucené práce. Na konci roku 1951 bylo zøízeno již celkem 17 pomocných technických praporù, v nichž sloužilo pøes mužù. Pétépáci se tak stali jedním z nejpoèetnìjších druhù vojsk Èeskoslovenské lidové armády. Na poèátku roku 1952 bylo už pétépákù tolik, že pro správu jejich jednotek musela být na ministerstvu národní obrany zøízena zvláštní složka - Velitelství vojenských pracovních jednotek. Plány na zøízení nových pomocných technických praporù narazily na jaøe 1952 na závažnou pøekážku. Pøi odvodech bylo shledáno, že klasifikaci E dostalo pouze zhruba 2000 brancù. Po intervenci vojenské správy sice ministerstvo národní bezpeènosti vydupalo ze zemì ještì dalších 3000 politicky nespolehlivých, ale ani to nestaèilo k naplnìní poèetních stavù v situaci, kdy k 1. øíjnu mìli odejít do civilu ti, kteøí k PTP nastoupili v øíjnu Hrozilo nebezpeèí, že vojenské stavební podniky, øada civilních podnikù, jako Posista, Konstruktiva, Severostav, Stavoindustria a další, stejnì jako ostravské a kladenské doly zùstanou bez pracovních sil. Proto se vedení KSÈ a armády rozhodlo prodloužit všem éèkaøùm v základní službì i na výjimeèném cvièení službu v armádì na neurèito, nejménì do konce roku I toto rozhodnutí odporovalo platným zákonùm, ale tím si nikdo z vedení strany a státu hlavu nelámal. Politicky nespolehliví obèané navleèení nucenì do vojenských uniforem se tak ocitli v horší situaci než vìzòové, kteøí alespoò vìdìli, kdy jejich trest skonèí. Poèet pomocných technických praporù dosáhl takto koncem roku 1952 poètu 26 a do jejich rámce bylo zaøazeno pøes mužù. Rok 1953 pøinesl výrazné zmìny. Zemøel J. V. Stalin a nedlouho po nìm i Kl. Gottwald. Skonèila válka v Koreji. V mezinárodních vztazích se pohnuly ledy. Èím dál více se zaèalo mluvit a psát o mírovém soužití. Také v Èeskoslovensku nastalo mírné oteplování politických pomìrù. Došlo k propouštìní nìkterých politických vìzòù. Šrouby státní moci byly povoleny o nìkolik závitù. Náznaky uvolnìní pronikaly i do armády. Pocítili to i pétépáci. Zmírnily se zpùsoby šikanování, zlepšily se ubytovací, hygienické i životní podmínky. Vojenská správa ovšem nechtìla pøijít o poèetnou armádu kvalifikovaných dìlníkù a horníkù. Uvìdomovala si pøitom, že další existence PTP jako trestních jednotek s nucenou prací se v nových podmínkách stává neúnosnou. Proto se rozhodla zmìnit ponìkud jejich vnìjší vzhled, ale obsah ponechat beze zmìny. K 1. listopadu 1953 byla uskuteènìna reorganizace vojenských pracovních jednotek. Vojáci s klasifikací E byli podrobeni provìrkám a vìtšinì bylo ohodnocení politicky nespolehlivý zrušeno. Èást jich byla propuštìna do 10

11 civilu. Ti, kterým byla klasifikace E ponechána, zùstali soustøedìni u jednotek PTP, jejichž poèet byl snížen na devìt. Jejich pøíslušníky režim pokládal za tak nebezpeèné, že je chtìl mít i nadále pod kontrolou mimo civilní život. Šlo pøedevším o pøíslušníky tak zvaných knìžských rot a o osoby trestané za tak zvanou vlastizradu, pobuøování, pokus o útìk za hranice, protistátní èinnost, pobuøování, jakož i o kulaky, kapitalisty a další elementy, na jejichž izolaci mìla zájem StB. K 1. lednu byly zrušeny ještì dva ze zbývajících devíti praporù a v bøeznu se jejich poèet snížil o další tøi. Pøedposlední dubnový den roku 1954 podepsal ministr národní obrany Alexej Èepièka rozkaz o reorganizaci posledních ètyø pomocných technických praporù na technické. Stalo se tak k následujícímu dni a ke stejnému datu byla zrušena také klasifikace E a instituce výjimeèných vojenských cvièení. Všichni vojáci povolaní na cvièení toho druhu mìli být propuštìni k 7. kvìtnu 1954, ostatní bývalí éèkaøi k 1. èervnu, pokud si odsloužili nejménì 24 mìsícù základní vojenské služby. Vojenské pracovní jednotky se skládaly už jen z technických praporù a staly se pøedmìtem rozsáhlé popularizace v tisku i rozhlase, která mìla pøesvìdèit veøejnost i zahranièí o novém charakteru, poslání a velké prospìšnosti tìchto jednotek i o tom, že k nim již nejsou vojáci zaøazováni z politických dùvodù nebo z trestu. K 11. kvìtnu 1954 dokonce nìkteré vojenské pracovní jednotky i jednotlivci obdrželi vyznamenání - Øád práce, Za zásluhy o výstavku a Za vynikající práci. Nadále však žilo slovo pétépák jako oznaèení pøíslušníkù pracovních jednotek pejorativním významem. K tìmto jednotkám byli zèásti stále ještì zaøazováni branci s rùznými kádrovými závadami, ale život u nich a pracovní podmínky se už nedaly pøes všechny tìžkosti srovnat s tím, co prožívali éèkaøi v nìkdejších pomocných technických praporech. K. Richter Úspìchy juda Chlumec n. C. ve školním roce V tomto školním roce se našemu oddílu velmi daøilo, a to jak v soutìži jednotlivcù tak družstev. V soutìži družstev jsme sklidili dva historicky nejvìtší úspìchy našeho juda. Dìti vybojovaly 2. místo v Polabské lize a 9. místo na Bohemia Cupu v Jihlavì, kterého se úèastnili judisté z 54 oddílù ze 6 státù. Náš oddíl má 24 èlenù a 2 trenéry. Nejmladší èlen má 8 let, nejstarší 18. Tyto dìti se v letošním školním roce zúèastnily 28 soutìží v rùzných vìkových kategoriích. Ze 152 možných získaly 94 medailí nebo jiných ocenìní (38 zlato, 35 støíbro, 21 bronz). Kdo a kolikrát byl úspìšný, se mùžete doèíst pod naší fotografií, na které je vìtší polovina našeho oddílu. O vrchol tohoto školního roku se postaral náš nejlepší judista Pavel Lihan, a to tím, že se dokázal probojovat jako první judista našeho oddílu na mistrovství Evropy dorostencù, které se letos konalo v rumunském Oradeu. Doprava na ME byla kombinovaná, vlakem Praha - Budapeš a autobusem do Oradea. Cesta vlakem byla velmi nepohodlná, o špínì a zápachu ani nemluvì. Ubytování bylo celkem na solidní úrovni, ale strava byla pro sportovce nevhodná a bylo jí málo. Pavel zápasil bohužel jenom jednou a svùj zápas se Slovincem naprosto zbyteènì prohrál. Hned v úvodu hodil Slovince na Soe Nage a dostal 7 bodù. Tento chvat se dal posoudit i iponem, což by znamenalo Pavlovo vítìzství, ale bohužel rozhodèí urèili jinak. Hned z této akce dostal Slovinec Pavla do držení, z kterého se po 24 sekundách dostal. Poté mìl v celém prùbìhu zápasu Pavel jasnì navrch a vedl o 3 body, ale bohužel 5 sekund pøed koncem zápasu udìlal taktickou hrubku, které Slovinec využil, a Pavla porazil. I ostatní èeští judisté odjeli poraženi. Mistrovství se zúèastnilo 35 zemí, z kterých pøijelo 206 tìch nejlepších. Tohoto mistrovství se mohl zúèastnit Pavel jen díky finanèní pomoci Femaxu Drahotuše a Mìstského úøadu v Novém Bydžovì. Další pomoc pøislíbily i Mìstský úøad v Chlumci n. C. a Dùm dìtí a mládeže v Chlumci n. C. Za tuto pomoc jim dìkuji. Nábor nováèkù do našeho oddílu se koná dne v hod. v tìlocviènì DDM (u koupalištì). Mohou pøijít chlapci a dívky od roku narození 1992, po dohodì s trenéry i roèník Petr Èernohorský vedoucí oddílu První øada dole: naši tøi nejlepší judisté - zleva: Pavel Fölkl 8 x, Pavel Lihan 18 x, Petr Hrubý 8 x, druhá øada: Dominik Vágner, Veronika Vošoustová 4 x, Martin Steklý 2 x, Luboš Fölkl 8 x, Jan Mišík, Martin Khop 2x, Tomáš Šmíd 4 x a Filip Uchytil 8 x, tøetí øada: Miloš Steklý 5 x, Jiøí Tùma 5 x, Pavel Khop a trenéøi Pavel Tichý a Petr Èernohorský, dále Pavel Novák 3 x, Lenka Chárová 4 x. 11

12 Dva víkendy v Rakousku Chlumeètí hasièi byli opìt povìøeni reprezentovat èeské hasièe v zahranièí. Tentokrát to bylo v Burgenlandu, jedné z devíti spolkových republik Rakouska. První víkend patøil mužùm a ženám, kteøí startovali na 45. mezinárodním mistrovství Burgenlandu, které se konalo v okresním mìstì Mattersburgu. Mìsto leží zhruba 70 km jižnì od Vídnì, smìrem na Gratz a má asi obyvatel. Na soutìž jsme odjeli v pátek, v 5 hodin ráno, tøemi osobními auty a dodávkou D. Solara. V pùl jedné odpoledne jsme byli na místì, kde na nás na místním stadionu èekala paní Alena Wildová, která žije již 20 let v Rakousku a je sestrou pana ing. Zelinky z Chlumce n. C. Ta nám dìlala tlumoènici a zajiš ovala vìci kolem soutìže (ubytování, stravování ap.). Ubytováni jsme byli v internátu katolické školy. Soutìže se zúèastnilo 214 družstev z Burgenlandu, 8 z ostatních zemí Rakouska a 8 družstev z Èech, Chorvatska, Slovinska, Maïarska a Nìmecka. Soutìž zaèala v pátek v 15 hodin a konèila v sobotu v 16 hodin. Obì naše družstva startovala již v pátek. Družstvo mužù skonèilo na druhém místì a jediné družstvo žen v celé soutìži se mezi muži umístilo na pátém místì. V pátek veèer jsme se zúèastnili noèní párty, která se konala na námìstí. V sobotu dopoledne jsme si prohlédli mìsto a po vyhlášení výsledkù, které se konalo v 18 hodin, jsme se rozlouèili s paní Wildovou, která nám velmi pomáhala a fandila, a nastoupili cestu domù. Dojeli jsme 20 km za Znojmo do kempu v Jevišovicích, kde jsme pøespali. V nedìli dopoledne jsme ještì navštívili zámek v Jaromìøicích nad Rokytnou. Za družstvo mužù startovali: J. Frank, P. Sejkora, V. Kycelt, J. Holan, D. a E. Rohlíèkovi, J. a P. Liebichovi, M. Synek, A. Èerný a K. Drahorád. Družstvo žen tvoøily: sestry M. a Z. Karasovy, J. Loudová, L. Loudová, J. Vytlaèilová, Š. Hlaváèková, L. Matoušková, I. Hroudová a P. Holasová. Vedoucím výpravy byl starosta SDH M. Miller a družstvo vedl V. Zborník. Druhý víkend v èervenci odjela do Rakouska a opìt do Burgenlandu dvì družstva Mladých hasièù - chlapci a dìvèata. Družstvo chlapcù mìlo jet pùvodnì do Nìmecka na letní tábor se soutìží, ale 14 dní pøed zahájením byla tato akce odvolána, a tak chlapci jeli spoleènì s dìvèaty. 12 Ve mìstì Rechnitz se konalo ve dnech èervence mezinárodní mistrovství Mladých hasièù Burgenlandu. Mìsto Rechnitz leží 180 km jižnì od Vídnì, 5 km od maïarských hranic a 30 km od Slovinska. Leží ve vinaøské a zemìdìlské oblasti a má obyvatel. Ve ètvrtek v 5 hodin ráno jsme nasedli do dodávky D. Solara, do dodávky z Teromu a 3 osobních aut. Jeli jsme pøes Žïár n. S. a Znojmo, Vídeò a v pùl druhé odpoledne jsme pøijeli do Rechnitz. Po prezentaci jsme si postavili stany v táboøe, který byl v areálu stadionu. Po obìdì jsme si prohlédli mìsto. Protože bylo krásnì a velké teplo, využili jsme možnost, že v dobì soutìže je pro hasièe volný vstup na sportovní a kulturní akce, šli jsme se vykoupat na nedaleké koupalištì. Veèer ve 20 hodin byl slavnostnì otevøen tábor. V pátek odpoledne byl slavnostní nástup na stadionu a zahájena soutìž. Nástupu se zúèastnilo pøes 80 družstev z Burgenlandu a zahranièní družstva z Èech, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Nìmecka. Naše družstva soutìžila odpoledne za velkého tepla a vedla si velmi dobøe. Jejich èasy byly mnohem lepší než èasy družstev ze Slovenska a Slovinska, která startovala také v pátek. Jakmile jsme dokonèili soutìž, opìt jsme se jeli koupat. Po veèeøi se zaèalo od jihozápadu èernat nebe a zaèalo se blýskat. V pùl osmé byla svolána porada vedoucích, kde velení tábora oznámilo, že je hlášeno zhoršení poèasí. Protože v tomto kraji jsou obzvláš silné bouøe, je nutné upevnit stany a pøipravit se na možnou evakuaci tábora do nové hasièské zbrojnice. Bìhem pùl hodiny se zvedl vítr a zaèalo pršet. Dìti jsme nahnali do stanù a snažili se držet konstrukce stanù. Vítr rychle sílil, konstrukce stanù se zaèaly bortit. Menší kluky a dìvèata jsme poslali schovat se do auta a do mobilních hygienických bunìk. S vìtšími kluky jsme stany zbourali a spoleènì s vìcmi naházeli do dodávky z Teromu. Bouøe se zmìnila ve vichøici, byla naøízena evakuace tábora. Øidièi dobìhli pro auta a pøevezli dìti do nedaleké hasièské zbrojnice, dvakrát tak velké, jako je chlumecká. Ve zbrojnici se snažili vedoucí uklidnit vystrašené dìti, které byly promoklé, a bosým dìtem sehnat nìco teplého pod nohy. Rakouští hasièi zatím navozili pití. Zaèali vaøit èaj a jídlo. Øidièi se vrátili do tábora sesbírat zbytky stanù. V pùl desáté veèer rozhodlo vedení soutìže o ukonèení soutìže. Družstva z okolí pojedou ihned domù a zahranièní a vzdálená rakouská družstva budou spát ve zbrojnici. Teprve po odjezdu družstev z okolí se ve zbrojnici uvolnilo, a tak jsme pøistavili auta ke vchodùm, vynosili na jednu hromadu tašky, spacáky a vìci posbírané ze stanù. Každý si vybral svoje, dìti se pøestrojily do suchého obleèení. Nás a Slovince ubytovali v zasedací místnosti v 1. patøe. Kolem pùlnoci dìti zalehly, a také se utišila bouøe. Hasièùm pomáhal Èervený køíž a policie. Do zbrojnice navozili ze zásob Èerveného køíže zbrusu nové skládací postele, spacáky a deky. Poslední postele dovezli tìsnì po pùlnoci. Ve 3 hodiny ráno nás probudila siréna, když hasièi vyjíždìli k požáru. Protože byla soutìž neèekanì ukonèena a my jsme dìtem slíbili, že zajedeme ve Vídni do Práteru, zavolali jsme ještì v noci našim známým hasièùm do Fischamendu a požádali je, jestli bychom nemohli u nich pøespat ve zbrojnici ze soboty na nedìli. Bìhem pùl hodiny nám potvrdili, že je to zajištìno a že nás budou èekat. V sobotu ráno byla ve zbrojnici pøíprava snídanì a po snídani pøedal velitel soutìže našim dìtem bronzové a støíbrné odznaky za splnìné limity pøi soutìži. Škoda, že soutìž byla zrušena, dobré èasy, kterých jsme v pátek dosáhli, nám mohly pøinést i nìjaký pohár. Potom jsme se pøesunuli do Fischamendu, který leží asi 25 km od Vídnì. Tady nás již èekali naši kamarádi, s kterými máme již 3 roky družbu. Aèkoliv jsme je žádali jen o pøespání, pøipravili pro nás i obìd, svaèinu a veèeøi v sobotu a snídani a obìd v nedìli. Øekli nám, že v takovéto situaci jsou povinni se o dìti postarat a dál se o tom s námi nehodlají bavit. Po veèeøi dali ještì k dispozici dodávku a jeli s námi do Vídnì, kde jsme s dìtmi prošli zábavní park v Prátru až do pùlnoci. V nedìli po obìdì jsme podìkovali a rozlouèili se s našimi kamarády. Ti nám ještì na cestu dali jídlo, pití, èokolády a bonbóny. Do Chlumce jsme se vrátili po 19. hodinì. Dìti plné zážitkù a my plni dojmù z nezištného pøátelství a pomoci rakouských hasièù. Chtìli bychom ještì podìkovat za skvìlou tlumoènickou, ale i ostatní pomoc Pavlu Miffkovi, dále jeho firmì MESSER Technogas a našemu Mìstskému ú- øadu za sponzorování, TEROMU pana Mrkvièky a panu Horákovi za pùj-

13 èení auta a všem øidièùm, kteøí nás spolehlivì vozili. Soutìže se zúèastnilo 18 dìtí: sestry P. a Š. Hlaváèkovy, sestøenice D. a D. Zborníkovy, B. Uchytilová, A. Popelková, K. Pøerovská, P. Sejkora, Z. Jeníèek, P. Urban, L. Zumr, Š. Horák, J. Popelka, R. Holas, L. Kosina, P. Král, J. Pøerovský a P. Cincibus. Dále øidièi: D. Solar, P. Miffek, P. Synek, K. Zborník, P. Zborník a vedoucí M. Karasová, M. Zborníková a V. Zborník. Václav Zborník Lékárna informuje Pøetištìno z èasopisu ZDRAVÝ ŽIVOT Co dìlat se starými léky Léky s prošlou dobou použitelnosti mohou mít zvýraznìlé nežádoucí úèinky, pøípadnì v nich dochází k chemickým zmìnám, které je znehodnotí. Pøedpokládáme, že velkou vìtšinu starých lékù lidé likvidují naprosto nevhodnì, pøedevším spláchnutím do toalety a nebo vyhozením mezi odpadky. Léky však patøí mezi nebezpeèné odpady a poškozují životní prostøedí, proto bychom je mìli vracet do lékáren, které je pøedávají k likvidaci specializovaným firmám. Zákon zatím dosud lékárnám nenaøizuje, aby staré léky pøijímaly zpìt, pøesto v øadì z nich již najdete kontejner, do kterého je mùžete vyhodit. V poslední dobì lékáren s kontejnery rychle pøibývá, protože se do této akce zapojily i nìkteré okresní úøady. V novém zákonu o léku bude zakotvena povinnost lékárny prošlé léky pøijímat a jejich likvidaci bude organizovat stát. Nyní likvidaci platí lékárna ze svého. Nìkteøí lidé vracejí do lékáren také prázdné lahvièky od léèiv, ty se však berou spíše ze zvyku. Náklady na umytí a sterilizaci jsou èasto vyšší než použití nové sklenièky. Výjimkou bývají sklenièky od lékù, které se vyrábìjí pøímo v lékárnì. Pokud si nejste jisti, zda léky, které máte ve své domácí lékárnièce, jsou ještì použitelné, zaneste je do lékárny, kde vám poradí, jak dlouho a za jakých podmínek je ještì mùžete doma pøechovávat. U nìkterých lékù je na obalech doba expirace (doba užití) pøímo vyznaèena odpovídajícím datem. NEJSTARŠÍMU STUDENTU UNIVERZITY III. VÌKU BYLO 92 LET V èervnu jsme V Podzámèí zakonèili druhý semestr Univerzity III. vìku pøednáškou Mgr. Libora Koš ála o sociální sféøe v Anglii. Skonèil tak cyklus pøednášek, na kterých posluchaèùm z øad seniorù pøednášelo deset kvalitních lektorù. Témata byla volena tak, aby nových vìdomostí mohl každý využít v bìžném životì. Pøíkladem jsou pøednášky na téma Komunikace, Pamì a deprese v seniorském vìku, Rodina, Vztahy mezi generacemi. Mezi studenty byl velký vìkový rozdíl. Nejmladšímu bylo 60 let, nejstarším 92 let. Nabídka vzdìlávacích akcí bude v DD V Podzámèí pokraèovat Akademií III. vìku. První pøednáškou dalšího cyklu byly Události roku 1945, pøednášel prof. Jiøí Frajdl. Kromì vzdìlávání se senioøi vìnovali také sportovním aktivitám a to v hojné míøe. V pùli èervna vyrazilo nìkolik odvážlivcù plavat do plaveckého bazénu ve Všestarech. Byla to již druhá podobná akce, plavání získává mezi seniory stále vìtší oblibu. Sportovní akce se konaly v DD Tøebechovice a v DD Rožïalovice. Obou se zúèastnily naše vybrané týmy. Sousední domov dùchodcù Pohoda Humburky nás pozval na oslavu pátého výroèí. Kdo z našich obyvatel i klientù z terénu mìl zájem, jel s námi do Humburk posedìt s tamními seniory. Oslava byla díky pøíznivému poèasí na zahradì, k tanci i poslechu hrála kapela. My jsme poøádali pøes léto dvì slavnosti. První koncem èervna mìla být Zahradní, ale vzhledem ke studenému poèasí byla pøesunuta do prostor budovy. Díky kapele Lyra Club byla nálada výborná. Druhou slavností byla Annenská poøádaná každoroènì nejen na poèest svátku Anièek. Na slavnost byl pozván harmonikáø pan Berný. Abychom potìšili oko i srdce vypravili jsme se v èervenci na výstavu kvìtin do Lysé n. L. Výstava byla opìt krásnì upravená, množství kvìtù bylo naaranžováno pøímo mistrovsky. Cestou zpìt jsme se zastavili v motorestu v Kersku na obìdì a na soutoku Labe s Cidlinou na odpolední kávì. Po prázdninách chystáme další akce sportovního, vzdìlávacího i kulturního charakteru to budou další Seniorské sportovní hry, Sportovní hry mentálnì postižených, Gerontologický den, ve dnech až Seniorské dny, jejichž program ještì bude upøesnìn. A nezapomeòte, že 1. øíjen je Mezinárodním dnem seniorù! Za DD V Podzámèí Daniela Lusková Výzva pro obèany Chlumecka Domov dùchodcù V Podzámèí pøipravuje na øíjen u pøíležitosti Mezinárodního dne seniorù VÝSTAVU FOTOGRAFIÍ na téma BABIÈKA, DÌDEÈEK Pomoci vytvoøit tuto výstavu mùže každý dospìlý i dítì, který pøinese nebo zašle do Podzámèí fotografie týkající se života seniorù. Snímky mohou být nové i starší, barevné i èernobílé. Výstava bude uspoøádána v prostorách domova a bude zpøístupnìna široké veøejnosti. V rámci výstavy bude vyhodnocena Soutìž o nejlepší snímek, autor tohoto snímku bude odmìnìn. Adresa: Domov dùchodcù V Podzámèí Øíhova 365/IV, Chlumec n. C. Další informace na tel.: 0448/

14 Chlumecké pamìtihodnosti Tyèí se majestátnì v dolním, východním cípu Klicperova námìstí. Dal ho v roce 1709 postavit hrabì Norbert Kinský, nejvyšší kancléø a pozdìji dìdièný nejvyšší hofmistr království Èeského. Chtìl tímto budovatelským èinem zkrášlit mìsto, kde sídlil ve zdech starého, vodním pøíkopem obklopeného hradu, a zároveò si pøál monumentálnì oslavit øadu skvìlých vítìzství vojsk mladého, nadìjného císaøe Josefa I. v tehdy již devìt let trvající úporné válce s Francií, vedené ve prospìch dosazení jeho mladšího bratra arcivévody Karla na španìlský královský trùn uvolnìný smrtí jeho bezdìtného pøíbuzného krále Karla z rodu Habsburkù (zatímco francouzský král Ludvík XIV. prosazoval zbranìmi svého vnuka Filipa z Anjou). Tato válka, která se vedla hlavnì na pùdì Itálie a Španìlska a v níž na stranì Rakouska stála Anglie, Holandsko a Portugalsko, dala vyniknout geniálním vojevùdcovským schopnostem rakouského generalissima prince Evžena Savojského úspìšnì spolupracujícího s anglickým vojevùdcem vévodou z Marlborough (pøedkem Winstona Churchilla). Do historie vešla jako válka o dìdictví španìlské. Informaèní text na kamenné desce poøízené v rámci renovaèních úprav podstavce chlumeckého Mariánského sloupu obsahuje bohužel chybnou formulaci, že šlo o oslavu vítìzství ve válce o dìdictví Španìlska. Z pøedchozího výkladu ètenáø jistì vyrozumívá významový rozdíl mezi obìma 14 Mariánský sloup foto Ant. Fibigr výrazovými variantami. Ve zmínìné válce, která trvala celkem 13 let a skonèila po nenadálé smrti mladého císaøe Josefa I., když habsburský uchazeè o španìlskou korunu Karel se musel zøíci své kandidatury,vrátit se do Vídnì a ujmout se osiøelého trùnu rakouského a øíšského jako Karel VI. (který pak, na poèest své korunovace na krále èeského roku 1723 navštívil na pozvání hrabìte Františka Kinského, nejvyššího kancléøe královstí Èeského jeho novì postavený zámek v Chlumci n. Cidl., a to s poèetným doprovodem vznešeného panstva, v nìmž nechybìl ani slavný generalissimus princ Evžen Savojský). Zkrátka a dobøe: nešlo o žádné dìdictví Španìlska, nýbrž o to, kdo zdìdí Španìlsko, neboli komu pøipadne španìlské dìdictví, jestli rakouským, bavorským nebo francouzským pøíbuzným. Ježto mladièký bavorský pretendent vypadl ze hry náhlou smrtí, která vyvolávala podezøení z vraždy jedem, rvali se o dìdictví Rakušané s Francouzi. Španìlské dìdictví nakonec pøipadlo Filipovi z Anjou, a tedy v podstatì Francii Ludvíka XIV. Na kamenné desce je tedy chyba, nad kterou leckdo nejspíš mávne rukou s poznámkou, že si jí devìt lidí z desíti ani nebude vìdomo, ale chybou z toho dùvodu nepøestává být, nebo o žádné dìdictví Španìlska nebìželo. Naši ètenáøi si laskavì tuto chybu opraví sami. Bude to lacinìjší než tesat novou desku. Mariánský sloup je starobylá pamìtihodnost (k níž se nedávno velice nešetrnì a barbarsky zachoval zatím neznámý poberta, které odlomil a zcizil okrasné koule na balustrádì podstavce). Leccos pamatuje. Napøíklad setkání hrabìte Leopolda Kinského s pruským králem Fridrichem Velikým, k nìmuž podle historického záznamu došlo 23. ledna 1742 bìhem války, kterou vedla mladièká královna Marie Terezie proti Francii, Bavorsku, Sasku i Prusku na obranu svého územního dìdictví po nedávno zemøelém otci Karlu VI. Hrabì Kinský pøivítal právì zde u Mariánského sloupu obávaného a mocichtivého pruského monarchu, který tehdy již uchvátil Slezsko, Kladsko a brousil si zuby na èeské zemì. Asi pùl hodiny s ním rozmlouval u štátue, zøejmì velmi zdvoøile, aby odvrátil násilnosti a rabování, jichž se pruská vojska dopouštìla všude, kam vtáhla. foto Ant. Fibigr Rozhovor probíhal za hojné pozornosti zvìdavých Chlumeèanù. Poté hrabì dal vymìnit královy unavené koèárové konì za èerstvé ze svých stájí a Fridrich pokraèoval v cestì do Hradce Králové. Mariánský sloup zažil i jiné události, napøíklad pochod nekoneèných kolon ruského vojska, které táhlo pøes Chlumec na sever k Lázním Teplicùm, kde pak v bitvì u Chlumce spoleènì s Rakušany rozdrtilo Napoleonùv armádní sbor. Výèet historických událostí, které Mariánský sloup pamatuje, by byl velice obsáhlý. V roce 1944, nìkdy poèátkem léta, úder blesku za veliké bouøe, která se pøivalila na Chlumec, srazil soše Panny Marie hlavu. Nìjaký èas, než byla podle ní vytesána kopie, byla pádem poškozená hlava uložena v chodbì protìjšího domu øezníka pana Siegla, který mi jako svému pøíbuznému, tehdy ètrnáctiletému studentíkovi, dovolil, abych si ji nakreslil (viz pøiložený obrázek). kresba K. Richter Obrovskou cenu, kterou Mariánskému sloupu dodávají historická fakta jeho vzniku a patina památeènosti daná dovršením 291 let jeho existence na chlumeckém námìstí, je znásobena jeho výtvarnou hodnotou, jejíž posouzení pøenechávám sochaøce paní Marii Adamcové, s níž jsme již naše ètenáøe seznámili. Karel Richter

15 Krásné vìci se mají chránit Kdykoliv pøijíždím do Chlumce, vznáší se nad støechami pùvabná silueta Madony z pomníku Panny Marie Vítìzné, stojícího na dolním konci námìstí. Nad hlavou jí záøí svatozáø. Je to utìšený pohled a její obrys dává vždy tušit, že se blížíme k centru kraje. Na námìstí jsou vskutku tøi významné body. Kostel sv. Voršily, sousoší Panny Marie a pomník V.K. Klicpery. Až na Majorátní dùm jinak žádné historicky cenné domy, jak vídáme i v menších mìstech v okolí. Škoda. Pøitom, Chlumec stojí na hlavní trase na Hradec Králové, takže byste èekali vìtší výstavnost. Už je to tak, že historicky cenné památky a bohatá architektura dodává místu na dùležitosti a samozøejmì na kráse. Renesanèní domy, pøípadnì barokní, krásná podloubí - nic z toho Chlumec nemá. Chlumec mohl mít krásnou památku. Svùj hrad. I ten roznesli na své stáje a králíkárny. Nìkdy si øíkám, proè to tak bylo? To je jistì vìcí historika a bylo by zajímavé zjistit, proè je Chlumec tak chudý na krásné a historicky cenné stavby a stylové štíty domù? Proè? Už proto mne pøekvapuje, že se k památníku, který je krásný, po sochaøská stránce bezesporu velmi nároèný, bez diletantských poklesù a který zdobí dolní èást námìstí, chovají Chlumeèané tak macešsky. Podobnì nároèná sousoší si mohla postavit jen mìsta. Èím vìtší mìsto, tím nároènìjší kompozice a také vìtší poèet soch. Tedy svìtcù, kteøí mìli mìsto ochraòovat od zhouby a od nezdarù. Chlumecké sousoší patøí k tìm, která mívala mìsta menších velikostí. Pøesto je velmi krásné. A hyne mezi auty parkovištì, zakryto obrovskými rozmìry tirákù, které navíc rozkmitávají ten køehký památník minulosti. Nezasloužil si alespoò tøímetrový o- chranný pás trávníku s živým nízkým plotem, aby vandalové a øidièi nemìli možnost mu ublížit? Nové banky rozhodnì nejsou žádné skvosty a mají ochranný pás, lavièky, kvìtiny a hlavnì zákaz parkování. To je témìø políèek vysoké hodnotì, která jako Popelka tone mezi auty a smetím. Dnes se všechno pøepoèítává na peníze. Poèítejte se mnou. Pomník se skládá z jednoduchého schodištì s kuželkovou balustrádou, doplnìnou zdobnými prvky. Uprostøed je masivní sokl s textem a výzdobou. Na jeho rozích stojí ètyøi sochy, témìø v životní velikosti. Uprostøed je vztyèen pískovcový sloup a na jeho vrcholu je umístìna socha v nadživotní velikosti o váze nìkolika metrákù hmoty pískovce. To samo o sobì je mistrovský inženýrský výkon, nemluvì o kráse sochy samé. Sousoší nemùžeme poèítat na centy, ale na tuny. To vše pøedpokládá dùkladný propoèet na stabilitu a sílu základù, u kterých stavitel jistì poèítal s možnými zátopami, mrazy a jinými nástrahami èasu. Je to mistrný kousek jak umìlcù, tak inženýrù v tom roce Poèítáme-li dnes cenu tohoto výkonu, a to velmi skromnì, dosáhneme minimálnì šesti milionù. A to se držíme velmi pøi zemi. Pøitom jsme ještì nepøihlédli k jeho umìlecké a historické cenì. Ani teï vám není toho krásného svìdka minulosti líto? Kamiony rozechvívají pùdu pøi projíždìní mìstem, otøásají Mariánským sloupem tak, jak si to jeho tvùrci vùbec nebyli schopni pøedstavit. Obávám se, že tato pamìtihodnost nešetrným zacházením moderní doby dlouho nevydrží. Asi se opìt bude øíkat: Chlumec mìl barokní radnici, mìl krásnou secesní záložnu, mìl empírové štíty, mìl Klicperùv rodný domek a mìl krásné barokní sousoší na dolním konci námìstí. M. Adamcová Mateøská škola Pøevýšov oslavila 25. výroèí svého založení A jak jsme slavili? V sobotu 3. èervna, po slavnostním zahájení, vystoupily dìti z MŠ s pohádkou O ŠÍPKOVÉ RÙŽENCE. Pak si návštìvníci MŠ mohli prohlédnout výstavu výtvarných prací dìtí, zakoupit si na jarmarku dìtských výrobkù nìco na památku, nebo si zavzpomínat pøi prohlížení kronik a fotografií. Souèasnì probíhal také Den otevøených dveøí na novì zrekonstruovaném Obecním úøadì. V hodin zaèala pro všechny dìti loutková pohádka BYL JEDNOU JEDEN v podání divadla POLI z Hradce Králové. A odpoledne èekal dìti Velký sportovní den s doprovodným programem na fotbalovém høišti. Soutìží se úèastnilo pøes 80 dìtí z Pøevýšova a okolí ve vìku 1-15 let. Program pro nì pomáhali pøipravit èlenové Sboru dobrovolných hasièù z Pøevýšova a rodièe dìtí. Bohaté ceny mohly být zakoupeny díky darùm tìchto sponzorù: firma Building Plast Chlumec n. C., Sbor dobrovolných hasièù Pøevýšov, Zahrádkáøi Pøevýšov, SK Fotbal Pøevýšov, Obecní úøad Pøevýšov, Sala Žiželice, p. Votava, p. Kvasnièka, p.krafková, p. Zitová, p. Dubský, p. Køíž, p. Koucký - z Pøevýšova, p. Huèek z Lovèic p. Král z Olešnice a p. Weisová z Pøevýšova. A celý nároèný den zakonèila taneèní zábava se skupinou TOX Podìbrady na letním taneèním parketu pro všechny bývalé absolventy MŠ, jejich pøátele, rodièe dìtí, obyvatele Pøevýšova a všechny ostatní hosty. Dospìlí se dobøe pobavili a výtìžek z dobrovolného vstupného na taneèní zábavì zase potìšil naše dìti z MŠ, nebo jim uhradil výlet do ZOO ve Dvoøe Králové. Samozøejmì, že tak nároèný program bychom nemohli pøipravit sami. A tak dìkujeme Obecnímu úøadu v Pøevýšovì a všem, kteøí nám pomohli tento nároèný, ale velmi krásný a pøíjemný den uskuteènit. Dìti a zamìstnanci MŠ Pøevýšov 15

16 Volný pohyb osob, sociální politika, zamìstnanost 51 Právo volného pohybu obsahuje právo cestovat, svobodnì pracovat a žít v kterémkoliv èlenském státu. Vztahuje se i na svobodu nabývat majetek. Volný pohyb se nyní týká všech obèanù EU, i když za urèitých okolností (ochrana veøejné bezpeènosti èi veøejného zdraví) je možno vstup do jiného státu zakázat. Zásada volného pohybu osob se nejdøíve omezovala jen na pracovníky a zajiš ovala jim rovné nároky, pokud jde o zamìstnání, mzdu a další pracovní podmínky v celém Spoleèenství. Pozdìji se toto právo rozšíøilo i na dùchodce, studenty a osoby, které sice nejsou zamìstnány, ale mají dostateèné prostøedky na živobytí a platí si zdravotní pojištìní. 52 Obèan EU mùže v jiném než ve svém vlastním èlenském státu volit v místních (tedy obecních) volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Nejen to. Dokonce mùže v tìchto volbách sám kandidovat, a to za stejných podmínek jako státní pøíslušníci této zemì. 53 Nemusí. Pøíslušníci kteréhokoliv èlenského státu se pøi náhlém onemocnìní nebo úrazu mohou dožadovat první pomoci nebo lékaøské péèe stejnì jako obèané zemì, ve které se právì nacházejí EVROPSKÁ UNIE (pokraèování) Co všechno obnáší právo volného pohybu v rámci Evropské unie? Znamená volnost pohybu také možnost volit v kterékoliv zemi Evropské unie, v níž cestující obèan jiného èlenského státu v dobì voleb pracuje nebo žije? Pokud se obèan Evropské unie zraní nebo onemocní na dovolené èi na služební cestì v jiném èlenském státu, musí za lékaøské ošetøení platit? Pokud chce obèan jednoho èlenského státu Evropské unie odejít za zamìstnáním, pøípadnì zaèít podnikat v jiném èlenském státu, potøebuje pracovní povolení a povolení k pobytu? Pracovní povolení nepotøebuje. O povolení k pobytu musí zažádat - dostane jej však automaticky na dobu pìti let s tím, že jej poté lze dále prodloužit. Pokud jde o rodinu obèana, který odešel pracovat èi podnikat do jiného státu, musí se s jejími èleny (pokud jsou nejbližšími pøíbuznými - tzn. manžel èi manželka, dìti do 21 let, pøípadnì rodièe) zacházet stejnì jako s obèany pøíslušného státu, ve kterém nyní žijí (i pøíbuzní však musí být obèany nìkterého èlenského státu). Svému novému státu jsou povinni platit stejné danì a stejné sociální pojištìní jako pøíslušníci dotyèného státu. Pracovník i jeho rodina mají pøístup k dávkám sociálního zabezpeèení za stejných podmínek jako státní pøíslušníci hostitelské zemì. 55 Obecnì se dá øíci, že na obèana se vztahuje sociální zákonodárství toho èlenského státu, ve kterém pracuje. Pokud se pøestìhuje do dalšího státu, dostane se do sféry sociální legislativy nového státu. Každý obèan EU má právo na urèitou (minimální) úroveò sociálního zabezpeèení, a už pracuje èi žije v kterémkoliv èlenském státu. To je základní zásada možnosti svobodného pohybu v rámci EU. Pøedpisy o sociálním zabezpeèení se týkají starobních dùchodù, nemocenských a mateøských dávek, zabezpeèení pøi pracovních úrazech a nemocích z povolání, vdovských dùchodù, pøíspìvkù pøi úmrtí, podpor v nezamìstnanosti a rodinných pøíspìvkù. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na prostøedcích sociálnì potøebného obèana. 56 Neexistuje žádný dùchod poskytovaný Unií, existuje však nárok na dùchod zvláš z každé zemì, ve které byl obèan dùchodovì pojištìn - samozøejmì, pokud vyhovìl podmínkám stanoveným pro pøiznání dùchodu v jednotlivých zemích. Dùchody vyplácejí zemì, ve kterých na dùchod vznikl nárok. Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na dùchod od více než jedné zemì, bude i celkový dùchod sestávat z více položek vypoèítaných podle délky pojištìní v každé zemi. Tento výsledný dùchod si penzista mùže nechat posílat na jakoukoliv adresu v Unii, na které právì pobývá. 57 Na jaké sociální dávky má nárok obèan pracující èi žijící v jiné èlenské zemi? Od koho bude dostávat svùj starobní dùchod penzista, který se pøestìhoval do jiného èlenského státu? Jaká jsou základní sociální práva obèanù Evropské unie? Hlavním cílem sociální politiky EU je zlepšit životní a pracovní podmínky, podporovat zamìstnanost a rovnost pøíležitostí a garantovat minimální úroveò sociální ochrany. V roce 1991 pøijaly èlenské státy (s výjimkou Velké Británie) protokol o sociální politice, která vychází z tzv. Evrop-

17 ské sociální charty. Ta stanovuje minimální standardy sociálních práv obèanù EU, napø. právo na spravedlivou mzdu, na svobodu pohybu, na sociální ochranu, na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, právo na stejné zacházení bez ohledu na pohlaví, právo zamìstnancù na informace, konzultace a na spoluúèast èi právo na ochranu zdraví. Podepsáním Amsterodamské smlouvy z roku 1997 ke zmiòovanému sociálnímu dokumentu pøistoupila i Velká Británie a Evropská sociální charta se tak stala závaznou pro všech 15 státù EU. 58 Nezamìstnaný má právo ucházet se o práci v jiné zemi s tím, že jeho podpora v nezamìstnanosti z domovského státu se mu maximálnì na 3 mìsíce pøevede do zemì, kde hledá zamìstnání. Podmínkou je, aby byl pøedtím alespoò 1 mìsíc veden jako nezamìstnaný ve své zemi. Pokud se uchazeèi o zamìstnání nepodaøí ani po 3 mìsících najít v nové zemi práci, i tak zde mùže zùstat a dále si hledat zamìstnání, a to po dobu, která se stát od státu liší - obvykle je to 6 mìsícù. (Obyèejnì však mùže zùstat déle, pokud prokáže, že místo hledá a má nadìji ho získat.) Jestliže však po prvních 3 mìsících neúspìšného hledání chce stále pobírat podporu v nezamìstnanosti, musí se vrátit do své domovské zemì. Pokud jde o pøístup k pracovním místùm, obecnì neexistuje takové, které by obèan nemohl získat v jiné èlenské zemi. Pøesto však jsou urèitá místa ve veøejných službách (armáda, policie apod.), která lze omezit jen na pøíslušníky daného státu. 59 Jak je to s volným pohybem nezamìstnaných, kteøí se rozhodnou hledat práci v jiné èlenské zemi? Nemùže se stát, že pøestìhováním do jiného státu Evropské unie pracovník ztratí, respektive nebude mu uznána jeho odborná kvalifikace? Vzhledem k tomu, že v rùzných zemích stále existují rozdíly ve vzdìlání a pøípravì, stanovují se minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro všechny èlenské státy. Existují však tzv. regulovaná povolání (právníci, úèetní, uèitelé, fyzioterapeutové, psychologové atd.), jejichž regulaci obstarávají zmocnìné organizace, profesní sdružení nebo státní orgány. Pøesto zùstává zachováno právo tato povolání provozovat v jiných zemích, mùže-li stìhující se uchazeè o práci prokázat, že v této profesi pùsobil alespoò dva roky z posledních deseti let poté, co získal kvalifikaci vázanou na alespoò tøíleté vyšší vzdìlání. U øady èinností byly na úrovni EU harmonizovány požadavky na vzdìlání a praxi, což se týká napø. lékaøù, dentistù, zdravotních sester èi architektù. 60 Jakými prostøedky bojuje Evropská unie proti nezamìstnanosti? Boj s nezamìstnaností byl prohlášen za jednu z hlavních priorit ekonomické politiky EU. Unie definovala spoleènou strategii pro posílení politiky èlenských zemí, napø. pokud jde o odborné vzdìlávání pracujících, podporu pøi zakládání nových podnikù a zlepšení sociálního dialogu. Hlavní zbraní namíøenou proti nezamìstnanosti je sám o sobì vznik jednotného trhu EU se spoleènou mìnou, který má pøispívat k ekonomickému rùstu a vytváøení nových pracovních míst a tedy i k poklesu nezamìstnanosti. Dalším nástrojem je Evropský sociální fond ustavený v roce Poskytuje finanèní podporu na odborná školení, rekvalifikace a programy na vytváøení nových pracovních míst. Výrazná èást prostøedkù jde na boj s nezamìstnaností mladých lidí. Dùraz se ovšem postupnì pøesouvá na nové modernìjší cíle: na zlepšení fungování pracovního trhu èi na znovuzaèleòování nezamìstnaných a tìlesnì postižených do pracovního procesu. Politika Unie smìrovaná k podpoøe zamìstnanosti pøináší výsledky - nezamìstnanost se postupnì daøí snižovat. V souèasné dobì (listopad 1999) èiní prùmìrná míra nezamìstnanosti v EU 9,3 %. Nejlépe je na tom Lucembursko (2,8 %), nejvyšší míry nezamìstnanosti dosahuje Španìlsko (15,6 %). Døíve to opravdu hrozilo, pozdìji však byla pøijata øada smìrnic, které zajiš ují, že kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se považují za platné na celém území Unie. Pokraèování pøíštì Pøetištìno z publikace 100 otázek a odpovìdí o Evropské unii Je nedostatek vdìènosti mezi lidmi? Slovo dìkuji ještì všichni lidé nezapomnìli, ale èasto zùstává jen pouhým slovem! Èlovìka, tedy bližního svého, kterému dìkujeme kolikrát, ani nevnímáme. To potom není opravdová vdìènost. Vdìènost musíme pøijímat jako dobrou vùli èlovìka a dar pøijímat jako službu lásky a láskou za nìj odpovídat. Vždy než my sami nìco darujeme, byli jsme sami daleko bohatìji obdarováni a to Hospodinem i lidmi. Proto je dobré svìtit DEN SVÁTEÈNÍ, scházet se a rozpomenout se na všechny dary Boží i dary od lidí, abychom se uèili vdìènosti za pøijatá dobrodiní a dovedli se z nich radovat. Hlavnì to naše dìkuji a není jako ohmataná mince s pøedstavou, že dík je výmìnným zbožím za obdržený dar s otázkou: Co jsme dlužni? To pak ukazuje, že obdarování nectíme jako výraz nezištné lásky, nýbrž jako obchod. Mít vyrovnané úèty. Nejde tu však tolik o hmotné potøeby, ale o dobré slovo, uznání, povzbudivý pohled, úsmìv a též udìlat radost malou pozorností. Toto èiní lidský život opravdu dùstojným. To by mìlo být pøirozeným lidským chováním, dùvìrou v dobrotu druhých i v dobrotu Boží. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH 17

18 Chlumecká škola se hlásí Many money prachy, prachy, jsou kulaté jako hrachy... Milí ètenáøi, žáci 9.A (teï už bývalé) se vám svìøí, jak zatoèí se svými poctivì vydìlanými prvními penìzi. Za první vydìlané peníze bych si chtìl koupit nìjakou lepší motorku. I když vím, že si na ni za jedny prázdniny nemám šanci vydìlat, chtìl bych se k vysnìnému cíli trochu pøiblížit. Chci mít jednou za svoje peníze svou motorku. Ondøej Apoštol Své první peníze jsem si vydìlal pøed dvìma roky. Jednoho dne ta ka pøišel z práce s nabídkou, že má pro mì práci. Jakou? Budeme bourat v Kovoplastu kotelnu. Když jsem pøišel na místo, málem to se mnou seklo. To nebyla kotelna, to bylo peklo. Necouvl jsem. Pracovali jsme dost dlouho, ale odmìna byla sladká, 2 000,- Kè! Øekl jsem si, že když jsem si kvùli nim tolik užil, neutratím je za hlouposti. Zbynìk Lecnar První peníze jsem si vydìlal minulý rok s kamarády na sbìru jahod. Peníze jsem pak vložil do rybáøského náèiní. Od minulého roku si vydìlávám rozvážením novin po vesnici. Peníze si šetøím na prázdniny, pojedu na èundr a potøebuju peníze na benzín. Jan Èernièka Babièka zvìtšovala byt, a tak jsem s otcem pomáhal. Za dva dny jsme skonèili a babièka nechtìla slyšet, že za práci nic nechci. Vnutila mi 500,- Kè. První výplata šla na spoøitelní knížku. Jednou bych si chtìl uskuteènit svùj sen - motocykl. Mirek Hlubùèek Za první vydìlané peníze bych si koupil nové kopaèky, èást bych uspoøil na motocykl a také bych si koupil novou pøilbu. Milan Vaòura První peníze jsem si vydìlal u poèítaèe. Pøedminulý rok jsem se nauèil s HTML kódy stavìt internetové stránky, v té dobì jsem byl jeden z mála, kdo k nim mìl pøístup a nauèil se je sestavovat. První stránku jsem postavil pro firmu svého otce. Tímto krokem se mi otevøela brána do svìta placených stránek. Zaèal jsem stavìt stránky cizím firmám a všechny mnì rády zaplatily. Koneènì vlastním peníze a z vlastní práce! Jednoho dne jsem zajel do Hradce Králové, prochodil nìkolik hudebních obchodù a veèer jsem se vrátil s novou elektrickou kytarou. Dobøe jsem investoval. Honza Kosina O prázdninách pùjdu na brigádu a koupím si nìjaké zboží do své malé firmy. Moje grilovací firma prosperuje, ale potøebuje lepší zázemí... Tento rok si hodlám vydìlat na brigádì 15 tisíc. Jára Lhoták Opravdové peníze jsem si vydìlal asi pøed tøemi mìsíci, když jsem hrál s jednou kapelou na plese. Mùj honoráø èinil 200,- Kè. Než jsem si staèil rozmyslet, za co peníze utratit, kapelník rozhodl, že peníze pùjdou do spoleèné kasy - na papír a noty. A tak jsem své první opravdové peníze neopravdovì utratil. Nemrzí mì to. Martin Buèina Co s penìzi? To je mi otázka! Ani nevím, je to tìžké. Je plno vìcí, za kterými se lidé honí, ale co já? Obejdu se bez penìz. Zatím... Petr Vìøíš Pøed rokem za mnou pøišel ta ka, jestli si nechci vydìlat nìjaké peníze za roznášení novin. Proè ne? Dostal jsem 2000 výtiskù na celý Chlumec a jel jsem. Bìhem celého dne jsem si poprvé uvìdomil, jaká je skuteèná hodnota penìz. Noviny jsem rozvážel pìtkrát a potom mi práci vyfoukl nìkdo jiný. Letos o prázdninách mì èeká práce, která mì baví. Moc se tìším. Martin Lukáè Své první peníze jsem si vydìlal doma, i když to mùže být leckomu divné. Nìkdo chodí na døevo do lesa, já s bratrem zpracováváme døevo doma. Do naší vsi totiž není zaveden plyn. Tyto peníze utratím za drobné hlouposti, bez kterých bych se nemohl obejít. Ale malá radost je také radost. Lukáš Vaníèek Byl jsem pøímo posedlý touhou mít vlastní SKATEBOARD. Do cílové èástky mnì chybìla stokoruna. Ty, mami, víš, zaèal jsem nejistì, já bych si moc rád koupil... Co to asi bude? otázala se mamka se zjevným zájem (dobré znamení)! SKATE- BOARD! vyhrkl jsem a cítil pot na èele. Máš na nìj peníze? zareagovala matka. Mám a nemám, chybí mi stovka. Jsi jak chytrá horákynì. Víš co, zahraj nám svùj nový kousek. Vytáhl jsem kytaru, sedl na stolièku a zaèal hrát obtížné Andante Capricioso. To se pøece mamce líbí. Byl jsem v polovinì skladby a pøistála pøede mnou stovka. Na druhý den jsem se už prohánìl na novém skateboardu. Štìpán Honc Na žádné opravdové brigádì jsem ještì nebyl, ale o tìchto prázdninách plánuji práci v SALE Žiželice. Co bych si za první vydìlané peníze koupil? To je záludná otázka. Poctivì odpovím. V první øadì bych èást platu investoval na dárek pro svou kamarádku, protože bude mít v létì svátek. Další peníze budu potøebovat na benzín, který je stále dražší. Plánuji dokoupit nìjaké komponenty do poèítaèe, což je záležitost stovek a tisícù. Nebo si dokoupím nìjaké náøadí do dílny. Doufejte se mnou, že mùj první plat bude dostateènì vysoký... Pavel Chaloupka První peníze jsem si vydìlal na výrobì zámkové dlažby. S kamarádem jsem tam pracoval dva týdny. Umývali jsme formu na dlažbu. Vydìlal jsem si první peníze - 200,- Kè. Za nì jsem koupil benzín do motorky. Letos tam pùjdu opìt. Protože mnì je už 15 let, uzavøu pracovní smlouvu a vydìlám více penìz. Pøál bych si nový motocykl. Tak nevím... Vojta Rusín Svoje první peníze jsem si vydìlal pøed rokem. Bylo to na autokárových závodech v Kosicích. Jako pomocný poøadatel jsem mával žlutým praporkem, který informuje závodníky: Havárie na trati! Po skonèení závodu následovala výplata. První peníze! Pøed spaním mì napadlo: Co si tak ušetøit na motocykl? Touha ve mnì uzrávala, pøidával jsem další a další peníze a asi po pùl roce jsem si poøídil motorku. Nebyla to sice žádná super mašina, ale byla jenom moje! Michal Školník 18

19 Vyzpovídali jsme chlapce. Dokonce se z jejich vyznání dá vytušit, kam povede jejich životní cesta. Kdo ví!? A copak dívky? Mají už jiné, dívèí sny? Na brigádì jsem ještì nebyla, ale o letošních prázdninách bych ráda na brigádu šla. Chtìla bych si koupit nìco málo obleèení a toužím po nových pozlacených hodinkách. Šárka Hlaváèková Svoje první peníze jsem si vydìlala, když jsem kolem osmého roku se svým dìdou sbírala spadaná jablka. Nasbírali jsme jich 6 pytlù, odvezli je do sbìrny a dostali za nì 100,- Kè. Dìda se se mnou spravedlivì rozdìlil. Tenkrát jsem peníze utratila za cukrátka. Další peníze si vydìlávám postupnì za rùzné služby, u rodièù v obchodì apod. Za peníze kupuji svým blízkým a kamarádùm pøekvapení. Ráda dávám dáreèky. Jana Vytlaèilová Co si za první vydìlané peníze koupím? Tak nejprve musím najít nìjakou práci. Pak dostanu penízky a za nì si koupím šaty a lodièky, protože na podzim pùjdu do taneèních. A co dál? No, nìco do své nové školy : batoh, penál, obaly a uèebnice. L.K. Letos bych chtìla jít na první brigádu. A co mám naplánováno, že si koupím? Moc bych chtìla, vlastnì nutnì potøebovala mobilní telefon. Ale tolik penìz asi nevydìlám. No, nechám se pøekvapit. Hana Birtusová Své první peníze si vydìlám letos na brigádì. Koupím si za nì samé potøebné vìci. Už nechci z rodièù tahat peníze, když nìco potøebuji, protože i oni potøebují mnohé nové vìci. Jana Ondøichová Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km) Jak si poèínat, když vás èeká pøijímací pohovor? S pøijímacím pohovorem se setkáte prakticky v každé firmì. Ten bývá z pohledu zamìstnavatele jedním z rozhodujících kritérií pøi posuzování vaší zpùsobilosti na požadovanou pracovní pozici. Nabízíme nìkolik rad, které snad pøispìjí ke zmírnìní vaší nervozity a potenciálního šéfa pøesvìdèí o vašich kvalitách. Nepøátel se nelekejte......a na množství nehleïte. I tak by mohla znít rada è. 1. Skuteèností, že o stejné zamìstnání jako vy se uchází celá øada dalších adeptù, se nenechte vyvést z míry. Stojíte skuteènì o získání místa? Pak hlavu vzhùru, buïte zdravì sebevìdomí a suverénní a v duchu si zkuste øíci tøeba: nejsem horší než ostatní, dokážu to. Uvidíte, že takto povzbuzeni se dokážete i usmát. Pøipravte se na otázky Kdo je pøipraven, není ohrožen, praví známé úsloví, a tak nepodceòujte domácí pøípravu a vše si dostateènì srovnejte v hlavì vèetnì životopisných i profesních údajù. Zároveò si pøipravte odpovìï na otázku, v èem byste mohli být pøínosem na daném místì. Na lehkou váhu neberte ani svùj zevnìjšek. První dojem je nejdùležitìjší, v žádném pøípadì pak nelze zamìòovat pøijímací pohovor s módní pøehlídkou. Ženy by se mìly vyvarovat pøíliš krátkým sukním, vyvolávajícím dojem neserióznosti, stejnì tak zbyteènì hlubokým dekoltùm, což však neznamená, že by mìly být zahaleny od hlavy až k patì. Muži nic nezkazí košilí s límeèkem, kravatou a dlouhými kalhotami. Pro všechny pak platí stejné - nepoužívejte pøíliš výrazné parfémy a toaletní vody. Pøíliš solidnosti vám nedodají ani rozevláté a neupravené vlasy. Nepodceòujte neverbální projev Nezapomínejte, že mluvíte a sdìlujete mnoho informací i bez použití slov. Øeè je o vašem tìle. Samotný vstup do místnosti by nemìl být pøíliš zbrklý, na druhé stranì by nemìl pøipomínat ani tempo nedìlní procházky. Vejdìte vzpøímeni, držte rovnì ramena a nepøedklánìjte se - sklonìný trup by mohl být vykládán jako podøízenost. Pozorováni budoucím zamìstnavatelem nepøestanete být ani v okamžiku, kdy vám bude nabídnuto místo k sezení. Vìtšinou jím bývá køeslo, do kterého usedejte pomalu a rozvážnì, už proto, že ho neznáte. Vyhnete se tak pøípadné komické situaci. Ženy by mìly sedìt s koleny stále u sebe. Hlavu držte rovnì a osobì, s níž právì hovoøíte, se dívejte stále do oèí. Snažte se zcela vylouèit pozorování vzorku koberce èi dìní za oknem. Pokud potøebujete k vašemu slovnímu projevu pomoc rukou, zkoordinujte v maximální možné míøe jejich pohyb a zvedejte je pouze do výše prsou. Zamraèená tváø bude mít stejnì negativní dopad jako nucený a strnulý úsmìv, proto vsaïte radìji na pøirozenost. Pøetištìno z Mladé fronty DNES Zaèíná nový školní rok Prázdniny utekly jako voda. Dìti plné zážitkù zase zasednou do lavic a budou nuceny vymìnit dny naplnìné lenošením za denodenní plnìní úkolù ve škole i doma. Každý den volna navíc je proto vítán. A letošní prázdniny dìtem pøály. Místo 1. záøí bude školní rok zahájen až v pondìlí 4. záøí. Všechny dìti, kromì žákù l. tøíd, pøivítají tøídní uèitelé tradiènì v 8.00 hod. Pro naše prvòáèky zaène školní rok až v 9.00 hod. Je to proto, aby se jim mohli v tento pro nì tak dùležitý den vìnovat všichni vyuèující prvního stupnì. Jejich pøivítání se tradiènì úèastní pan starosta Ing. Miroslav Uchytil, øeditel školy Mgr. Miroslav Jezbera a paní øeditelky obou mateøských škol. Dìti si zazpívají se svými staršími spolužáky a pak v doprovodu svých rodièù budou plnit drobné úkoly. Na závìr dostanou kytièku a malý dárek. Èasem i tito nejmenší zjistí, že uèení není zas tak velká zábava, ale jistì si za nìjaký èas na své povinnosti zvyknou. Rodièe i vyuèující jim urèitì svým trpìlivým pøístupem pomohou. E.G. 19

20 A. Lauterbach KDE SE HRÁLO DIVADLO Pøed první svìtovou válkou v r mìlo mìsteèko Chlumec n. C. nìco málo pøes 3 a pùl tisíce obyvatel, honosilo se však øadou hotelù. Existovaly zde již hotel U jelena, Radnice, Gabler èili Bílý beránek, Liverpool a Okresní dùm. S ostatními hostinci a hospùdkami se ve mìstì dosáhlo èísla 17, nepoèítaje v to ještì 4 vinárny a 6 výèepù lihovin, takže pro spoleèenské vyžití, pro ukojení svìtských požitkù tìla, bylo ve mìstì míst habadìj, ale to dùležité, totiž stálé divadlo pro povznesení ducha tu stále chybìlo, i když se o nìm pøi jakékoliv dùležité kulturní události bohužel vždy jenom hovoøilo. A aby se to nepletlo, v roce 1907 pøibyl v Chlumci další hostinec, tak zvaný Vinarùv hotel U lva. (Viz obrázek) Nebyl tak honosný jako tøeba Liverpool nebo Okresní dùm, zato mìl proti ostatním nejvìtší sál. A protože byl postaven mnohem blíže ke støedu mìsta, než periferní Liverpool, je Dìlnický dùm v dobì adaptace na širokoúhlé kino logické, že se kulturní èinnost pomalu, ale jistì, zaèala stìhovat ke Lvu. Zvláštì jeho nový majitel Václav Ráliš se všemožnì snažil, aby v silné konkurenci obstál a aby vìtšina výhodných kulturních akcí se konala právì zde. V té dobì se Evropou šíøil epochální vynález bratøí Augusta a Louise Lumiérových, totiž kinematografický pøístroj pohyblivých obrázkù. Oba bratøi v r v Paøíži uspoøádali první filmové pøedstavení. Je pravdou, že k nám do Chlumce se film dostal o nìco pozdìji a své výhodné místo k provozování našel v hotelu U lva. Když pøed ním zastavily dvì nebo tøi obytné maringotky a jedna s velkým dynamem vyrábìjícím elektøinu potøebnou k promítání, vìdìlo se, že do Chlumce pøijelo soukromé koèovné kino, které potom ve mìstì hostovalo nìkolik týdnù. Napø. bio Viktoria, nebo Finkùv biograf Elektra, nebo dokonce The grand amerikan biograf Jindøicha Tomka, než zde U lva zaèalo provozovat své pravidelné pøedstavení ve støedu, v sobotu a v nedìli chlumecké bio Sokol. Prvním promítaèem byl kováø firmy A. Belichar V. Líbal. Pan Ráliš byl velmi podnikavý, nezalekl se finanèního zatížení. V roce 1923, vzhledem k nedostateènosti dosavadních jeviš v našem mìstì, se rozhodl k výstavbì nové rozsáhlé scény, kterou nechal pøistavìt k dosavadnímu sálu. Bylo to jevištì prostorné do šíøky i hloubky, šatny pro úèinkující byly umístìny pod jevištìm a spojeny širokou chodbou a schody, hudba byla umístìna v hloubi pod jevištìm s výstupkem pro dirigenta po vzoru velkých divadel. A tu se pojednou, po nìkolika mìsících horeèné práce, objevilo v Chlumci nìco, co už neslo jasné znaky touženého divadla. Pan hoteliér dále slíbil, dojde-li ve své snaze dostateèné podpory, že zøídí po pravé stranì nìkolik lóží s menším sálem. K tomu však nedošlo. Po smrti své manželky prodal hostinec U lva Svazu dìlnických tìlocvièných jednot v Praze, který jej pøedal Dìlnické tìlocvièné jednotì v Chlumci n. C. do správy. Od r nese tento hostinec název Dìlnický dùm. Stejnì tak jako Okresní dùm, když jej v r Okresní správní komise prodala Okresní hospodáøské záložnì, se zaèal jmenovat Záloženský dùm. Jevištì U lva ihned okupovali ochotníci z Klicpery a po zakoupení nezbytných zaøízení z vlastních prostøedkù zahájili divadelní sezónu na novém pùsobišti v sobotu dne 18. øíjna 1924 veselohrou od Karla Horkého Ba och. Shodou okolností i v Novém Bydžovì toho roku otvírali své Jiráskovo divadlo. Po jeho návštìvì redaktor Chlumeckých listù Václav Klemens pøi porovnávání obou scén si mimo jiné smutnì povzdechl. Cituji: Pøi odchodu po vykonané návštìvì v budovì této zaboleti musí každého, kdož zná pomìry v mìstì našem, kdož nezná jak rùznì cení a chápe se práce a snaha kulturní. Jak lehko pracuje se našim pøátelùm v Bydžovì a s jak tìžkými pomìry bojovati jest ochotnictvu našemu, nehledì ještì k tomu, jak mnozí z rùzných malicherných pøíèin a z ješitnosti dovedou chu k poctivé práci kulturní vzíti. Jak tìžko pracuje se nám, nemajíce odnikud finanèní podpory, každý høeb, každou sebemenší malièkost opatøiti si musíme jen z prostøedkù vlastních a vlastní pílí získaných. Nezávidíme Bydžovu tento stánek umìní, závidíme jim však muže, kteøí o uskuteènìní této stavby se pøièinili a tím výšku inteligence své potvrdili. Chlumec však š astným sotva bude. Nìco na tom pravdy bude, nebo ne vždy byly prosebné listy Klicpery o penìžitý dar vyslyšeny, jak v tomto pøípadì, kdy jednota poslala žádost o pøispìní ve prospìch zaøízení svìtelných efektù na jevišti v Dìlnickém domì ètyøem institucím mìsta, Okresní správní komisi, Okresní hospodáøské záložnì, mìstské radì a spoøitelnì. Okresní správní komise ji zamítla s odùvodnìním, že darová položka pro tento rok je vyèerpána. I v mìstském zastupitelstvu byla žádost zamítnuta, o èemž se jednota dozvìdìla teprve z rozpoètu, nebo jinak žádost nebyla vyøízena. Stejnì tak Hospodáøská záložna a spoøitelna žádost nevyøídily. V roce 1928, kdy byly slavnostnì otevøeny právì dokonèené významné budovy sokolovny a spoøitelny, zaèala DTJ provádìt rozsáhlou adaptaci svého domu. Realizovali vlastnì myšlenku hoteliéra Václava Ráliše, kterou se mu nepodaøilo uskuteènit. Na pravé stranì sálu a hostinské místnosti zaèali s pøístavbou vestibulu, v nìmž umístili pokladny a šatny, za ním pak pøísálí, které bylo spojeno s hledištìm sálu. V prvním poschodí u pùdy se rozhodli zbudovat pokoje. Jak se pozdìji ukázalo, proponované skladištì kulis a rekvizit, které mìlo být pøistavìno vzadu k jevišti, se neuskuteènilo. I když 20