ESKÁ REPUBLIKA JAKO DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT

Transkript

1 ESKÁ REPUBLIKA JAKO DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT Oekávané výstupy dle RVP GV: žák vymezí, jakou funkci plní ve stát ústava a které oblasti života upravuje objasní, pro je státní moc v R rozdlena na ti nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgán státní moci R vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem ízení sociálních skupin a státu, porovná postavení obana v demokratickém a totalitním stát objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve stát obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážliv vystupuje proti jejich porušování Užitené internetové adresy (nejen) k tomuto tématu- vybrány zejména odkazy na oficiální stránky státních institucí: ob tyto adresy otevírají cestu k celé státní správ eské republiky; najdete na nich jednak odkazy na všechny druhy státních úad a organizací, jednak spoustu užitených informací a pehled - stránky Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky -jasný název- stránky Horní komory parlamentu R - opt jasné- stránky Úadu vlády R - hrad samozejm Pražský- sídlo a úad prezidenta republiky - oficiální server eského soudnictví a Ministerstva spravedlnosti - stránky ministerstva vnitra, na tchto stránkách najdete i výborného prvodce obana po jednáních na úadech - Úad není labyrint dostupný z: Další adresy a odkazy najdete prbžn v textu a u úkol a otázek. ÚSTAVA a ÚSTAVNÍ PÁDEK Každý z nás nkdy snil o verneovských dvou letech prázdnin nkde na zapomenutém ostrov. V okamžiku, kdy bychom se na takovém ostrov ocitli ne sami jako Robinson, ale ve skupin, jako ve Verneov románu, museli bychom díve i pozdji ešit otázku, jak bude naše minispolenost organizovaná, kdo bude rozhodovat, jak se budeme dlit a podobn. V djinách se podobné situace vyskytly mnohokrát a nešlo zdaleka o extrémní situaci ztroskotání na vzdáleném ostrov- v podstat vždy, když se mní režim, koní válená období, rozpadají se i naopak sluují zem, je teba tyto otázky ešit. Zpravidla se sepíše dokument, na nmž stojí - konstituuje se - stát. Takovému dokumentu se tradin íká ústavakonstituce. úkoly: Najdte v našich djinách práv taková zlomová místa, kdy se tvoila nová ústava. Vyhledejte si v knihovn/archivu/na internetu texty ústav naší zem z 20. století a porovnejte je. Ve kterých bodech se shodují? Co z tchto shod vyplývá? Které základní prvky musí mít každý stát, a už se opírá o jakoukoli ideologii?

2 Skupinová práce: Hra na ztroskotání- pedstavte si situaci popsanou v úvodu. Rozhodnte ve skupin, jaká bude základní podoba vaší spolenosti- kdo bude velet, jak bude dlena moc, jaké zavedete instituce, jaké základní body bude mít vaše ústava. Svj dokument sepište. Vyhledejte v knihovn/na internetu ústavy evropských zemí, USA pípadn zemí, které vás zajímají, a porovnejte je s naší ústavou. Hledejte shody a rozdíly. V souasné dob je velmi frekventovaným tématem Evropská ústava. Vyhledejte si její text a pokuste se jej prostudovat. Porovnejte si argumenty zastánc a odprc tohoto dokumentu. Na kterou stranu se pikláníte a pro? Napište krátkou úvahu. Skupinová práce: Rozdlte tídu na 2 velké skupiny, které budou obhajovat i kritizovat text euroústavy (je vhodné nejprve nechat studenty, kteí již mají svj názor, a se zaadí do skupin sami, ostatní nerozhodnuté pidlit). Jejich úkolem je pipravit prezentaci svého postoje, jako by mli vytvoit a realizovat volební kampa. Cílem je pesvdit volie (uitel). Po prezentaci kampaní vytvote kruh, v nmž spolen proberete pro a proti textu a institutu evropské ústavy. je pravdpodobné (a ovené), že ada student zmní svj pvodní názor, pípadn si vytvoí nový. po této diskusi je ješt možné zaadit další úkoly, nap. vytvoit plakát demonstrující daný názor, pípadn napsat úvahu/esej pro íci ano i ne euroústav. Ústava neboli konstituce je listina, která zakládá (konstituuje) stát a definuje to, jakou bude mít podobu, jak bude dlena moc, jaký bude mít vztah k obanm, jakou bude mít vnitní strukturu. Ústava je stžejní dokument zem, proto také má íslo 1 v poadí zákon- naši ústavu tedy najdete jako Ústavní zákon R.1/1993 Sb. Úkol: Co znamená 1/1993 Sb.? Dokument ústavy najdete nap. na stránkách Poslanecké snmovny nebo na stránkách našeho prezidenta Ústava definuje formu státu (nap. republika) a asto i formu vlády (nap. demokracie). Úkol: Jaké formy státu a vlády znáte? Vypište všechny, na které si vzpomenete. Projdte si jednotlivé státy EU- jaké formy státu a vlády najdete? Které se vyskytují nejastji? (k vyhledání informací zkuste pro zaátek nap Nahlédnte do historie naši zem. Kolik forem státu a vlády najdete? Ústava stanoví základní pilíe státu: Území- hranice, podmínky zmny hranic. Obyvatelstvo- problematika obanství. Vláda- dlba moci, struktura a organizace státních orgán, zpsob volby/jmenování do tchto orgán, legislativní proces (tj. proces pijímání zákon), zárove také vymezuje vnitní lenní státu na jednotlivé ásti- samosprávné jednotky.

3 Ústava je právní akt nejvyšší síly, tudíž všechny ostatní právní normy musí z ústavy vycházet a být s ní v souladu. Úkol: ím je urována právní síla jednotlivých právních dokument? Která instituce má na starosti hlídání toho, aby ostatní normy byly v souladu s ústavou, a pokud nejsou, mže zakroit a tyto normy zrušit? Ústavy se objevují v tchto podobách: - psaná celistvý dokument, který byl pijat najednou, má své jednoznané uzákonní (taková je nap. naše ústava) - nepsaná vychází ze zvyk (obyejové právo), tvoí ji ada dokument, ústavních zvyklostí a precedent (nap. Velká Británie). Úkol: Vyhledejte další zem, které mají ústavu psanou a nepsanou. Které pevažují?zmapujte takto nap. celou EU. Vyhledejte si, co znamenají tyto právní pojmy: obyej, obyejové právo, precedens. Ústavy jsou pijímány zákonodárným sborem nebo všelidovým hlasováním- referendem. Jak je tomu v naší zemi? Co je to tzv. ústavní vtšina? Podívejme se te detailn na text naší ústavy: Souasná Ústava R byla schválena eskou národní radou a nabyla úinnosti dnem Skládá se z preambule a 8 ástí, tzv. hlav, které jsou dále dleny do 113 lánk. PREAMBULE Na základ proteného textu preambule definujte, co to vlastn preambule je, jaký je její smysl a úel. V preambuli se píše o dobrých tradicích dávné naší státnosti. Na které dobré tradice bychom podle vás mli navázat? Po rozpadu eskoslovenska je eská republika budována na principu obanském, zatímco Slovenská republika podle ústavy na principu národním. V em je podle vás rozdíl? HLAVA I. l. 1 eská republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úct k právm a svobodám lovka a obana. nejdležitjší, základní ustanovení, jímž se dává najevo charakter státu. Rozklíujte jednotlivé charakteristiky, slovo od slova. Jak rozumíte slovu svrchovaný? V této souvislosti se hovoí i o svrchovanosti vnitní a vnjší- jak byste je definovali? Je svrchovanost totéž, co nezávislost?

4 Úvaha: jsme nezávislým státem? Lze dnes být nezávislý? Pesah: tzv. nezávislí politikové, jejich zvyšující se množství, dokonce celé nezávislé strany, snad až módnost na dnešní politické scén- pro? Úvaha, námt k diskusi... l. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostednictvím orgán moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon mže stanovit, kdy lid vykonává státní moc pímo. (3) Státní moc slouží všem obanm a lze ji uplatovat jen v pípadech, v mezích a zpsoby, které stanoví zákon. (4) Každý oban mže init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. K bodu (2): Nejastjší formou pímé demokracie je referendum. Jiné zpsoby pímé demokracie (nap. pímé navrhování zákon) u nás nemají tradici. Sk. práce: prodiskutujte ve skupinách, ve kterých pípadech by podle vás mlo být vypisováno referendum. Sk. práce/úkol na doma: pozitiva/negativa referenda. Zpracujte formou prezentace/plakátu/ úvahy výhody a nevýhody pímé demokracie. K bodu (3) a (4): jak zní okídlená vta o tom, že oban mže... a stát mže..., která vymezuje roli práva ve vztahu ke státu a obanovi? Pomoc ze stránek Ministerstva vnitra- Úad není labyrint : l. 3 Souástí ústavního poádku R je Listina základních práv a svobod. Listina se stala souástí ústavního poádku R a byla zveejnna pod ísle 2/1993 Sb., zárove ji však mžeme nalézt i pod íslem 23/1991 Sb. Jak je to možné?? l.4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Jakým zpsobem souvisí tento lánek s tím, že žijeme v tzv. právním stát? l.5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostedek k prosazování svých zájm. Tento bod de facto ustavuje tzv. politický pluralismus. Námt k diskusi: výhody/nevýhody politického pluralismu, 1 vládnoucí strana/ 2 soupeící strany/ více stran. Porovnejte situaci v naší zemi se zemmi s jednou stranou (totalitní režimy), s dvma silnými stranami (nap. Velká Británie, USA), ale i se zemmi, v nichž soupeí o moc více politických stran. Hra/skupinová práce: Vytvote vlastní politickou stranu. Nejprve zjistte, jaké náležitosti musíte splnit (domácí úkol). Ve skupin vytvote stranu, její základní program, znak, heslo. Nechejte se inspirovat

5 eskou scénou. Pokuste se vytvoit alternativu k souasné eské politické situaci. jaký politický subjekt vám na naší politické scén chybí? Pesah: pro jsou lidé dle przkum tak zklamáni, asto až zhnuseni politikou? Mají budoucnost ženské strany?- Námt k debat, zajímavé a akní bude urit rozdlení na mužskou a ženskou ást debatujících. Podobn- mají budoucnost strany, hájící zájmy urité skupiny obyvatelstva- nap. nkdejší raketový vzestup a pád strany Dchodci za životní jistoty? Formulá ministerstva vnitra na registraci politické strany najdete dostupný z: Užitené informace k založení politické strany najde dostupné z: l. 6 Politická rozhodnutí vycházejí z vle vtšiny vyjádené svobodným hlasováním. Rozhodování vtšiny dbá ochrany menšin. Tento lánek vybízí k nadasové úvaze o tom, zda má vtšina pravdu... (start k debatám o síle vtšiny, zneužitelnosti hlasování a pehlasování, ochran menšinového hlasu, kde jsou hranice demokratického rozhodování a tyranie vtšiny...). l. 7 Stát dbá o šetrné využívání pírodních zdroj a ochranu pírodního bohatství. Dbá?- cesta k obsáhlé debat- dv strany, jedna vyhledává fakta o tom, co stát dlá ve vztahu k ochran pírody a krajiny, jaké ustanovuje úady apod., druhá strana hledá chyby, další skupina se mže zamit na obanské aktivity v oblasti ochrany pírody a krajiny. l. 8 Zaruuje se samospráva územních samosprávných celk. Vyhledejte si, jaký je rozdíl mezi samosprávou a státní správou. Samospráv je vnována VII. hlava ústavy. Skvlým zdrojem informací jsou obsáhlé stránky- rozcestník pípadn l. 9 (1) Ústava mže být doplována i mnna pouze ústavními zákony. (2) zmna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranní nebo ohrožení základ demokratického státu. Naše ústava zejména díky bodu (1) patí mezi tzv. rigidní normy. Odhadnte podle obsahu, pípadn vyhledejte, co to znamená. Jak s tímto lánkem ústavy souvisí tzv. kvalifikovaná neboli ústavní vtšina? l. 10

6 Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je eská republika vázána, jsou bezprostedn závazné a mají pednost ped zákonem. Které mezinárodní smlouvy týkající se lidských práv R ratifikovala? Tento lánek evokuje vzpomínku na jednu ást nedávných eských djin- na události kolem Charty 77. Jaká je souvislost tohoto lánku s Chartou 77? Jak a pro Charta vznikla? Vyhledejte si její text, pípadn dobové reakce na tento text a na jeho tvrce. Mezinárodní smlouvy, které R ratifikovala, mžete najít ve Sbírce mezinárodních smluv, která je dostupná nap. z: l. 11 Území R tvoí nedílný celek, jehož státní hranice mohou být mnny jen ústavním zákonem. l. 12 (1) Nabývání a pozbývání státního obanství R stanoví zákon. (2) Nikdo nemže být proti své vli zbaven státního obanství. Jaké jsou podmínky nabytí státního obanství? Je možné, aby ml oban naší zem dvojí obanství? Mže být lovk za spáchání njakého trestného inu potrestán tím, že mu bude odejmuto státní obanství? Opt oficiální informace o státním obanství je možno získat ze stránek Ministerstva vnitra ze sekce Úad není labyrint l. 13 Hlavním mstem R je Praha. Oficiální stránky našeho hlavního msta najdete na adrese L. 14. (1) Státními symboly eské republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pee a státní hymna. (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. Státní symboly, státní vyznamenání a státní svátky vyjadují úctu k naší zemi.

7 ! Soutž/hra: Vyuující pipraví pro studenty sady s obrázky souasných i bývalých státních symbol, lístky s daty v kalendái a lístky s názvy státních svátk, obrázky vyznamenání, názvy vyznamenání a fotky osobností, které obdržely tato vyznamenání v minulém roce. Úkolem student bude seskládat správn dvojic dat a svátk, vyznamenání, názv a osobností a vyadit neaktuální symboly. Vhodná je motivaní odmna pro vítzný tým. Námty na úvahu/diskusi: Pálení vlajky jak forma protestu proti establishmentu, niení symbol/ neúcta k symbolm, jejich zneužívání, devalvace vyznamenání (státní vyznamenání pro Karla Gotta?), státní svátky jako vítaný den volna, u njž lidé nevdí, pro je volno... HLAVA II, III. a IV. Tyto ti hlavy ústavy se týkají dlby moci v našem stát. Vymezují její jednotlivé podoby a instituce, které tuto moc mají ve svých rukou. K následující práci si vezmte do ruky text naší ústavy, pípadn si otevete nap. odpovzte s pomocí textu ústavy na následující otázky: 1. Mže být student gymnázia zvolen senátorem? 2. Mže student gymnázia volit senátory? 3. Mže lovk s nmeckým obanstvím žijící trvale v naší zemi volit do obecního zastupitelstva? 4. Mže oban R volit pímo svého starostu? 5. Kdo rozhoduje o tom, kdo bude ministrem ve vlád? 6. Mže prezident njak ovlivovat chod Poslanecké snmovny? Jak? 7. Mže být pijat zákon, aniž by byl projednán v Senátu? 8. Mže být pijat zákon, aniž by jej podepsal prezident? 9. Mže být pijat zákon, aniž by jej schválil pedseda Poslanecké snmovny? 10. Co znamená pasivní a aktivní volební právo? 11. Mže být rozpuštna Poslanecká snmovna? 12. A Senát? 13. Jsou volby do Poslanecké snmovny veejné, nebo tajné? 14. Co znamená to, že volební právo je rovné a pímé? 15. Mohu být zárove poslancem i senátorem? 16. Poslancem a lenem vlády? 17. Poslancem a soudcem? 18. Prezidentem a senátorem? 19. Mohou mne z pozice poslance i senátora odvolat? Pokud ano, tak za jakých podmínek? 20. Mže se oban zúastnit jednání Poslanecké snmovny nebo Senátu?

8 21. Mže oban podat návrh zákona? 22. Kdo vlastn mže podat návrh zákona? 23. Kdo pijatý zákon podepisuje? 24. Musí jej podepsat i prezident, i když zákon odmítl? 25. Kdo volí prezidenta? Pojmy, kterým by ml rozumt ne-li každý oban, urit student gymnázia: - horní/dolní komora Parlamentu R - aktivní/pasivní volební právo - volby všeobecné, rovné, pímé - mandát - poslanecký klub, výbor, komise - legislativní proces - legislativní iniciativa - suspenzivní veto - poslanecká interpelace Sk. práce: Dokázali byste vysvtlit laikovi, jak vlastn vznikne vláda? Kde se bere, jakým zpsobem o ní rozhodují volii?vymyslete prezentaci, zábavnou formou, nap. nco jako televizní reklama, pedvolební spoty, teleshopping a pod. Sk. práce: Porovnejte pravomoci vlády (pedseda, ministr), Poslanecké snmovny (poslanec) a prezidenta. Kterou funkci byste si vybrali? Která pravomoc se vám nejvíce líbí? Pro? Z které pravomoci byste mli nejvtší obavy? Kde leží nejvtší zodpovdnost? Již od dob novovkých osvícenc, jako byli Locke a Montesquieu, je moc dlena na složku zákonodárnou- legislativní, výkonnou- exekutivní a soudní- justici (jurisdikci). Tyto jednotlivé složky by se zárove mly vzájemn hlídat a kontrolovat- takováto kontrola je pak oznaována jako princip brzd a protiváh (rovnováh). Úkol: Nakreslete si trojúhelník, v jehož vrcholech budou umístny jednotlivé instituce, které drží složky státní moci. Vete šipky od jedné složky moci ke druhé a k nim vepište, jaký vliv na sebe mají, jakou kontrolu vykonávají, ím brzdí jedna moc druhou. Posute, která složka moci, která ústavní instituce, má ve svých rukou podle vás soustednu nejvtší moc. Zajímavé také je, že v naší ústav jsou jednotlivé složky moci pro jistotu drženy v rukou dvojích : moc zákonodárná moc výkonná moc soudní dynamická složka Poslanecká snmovna vláda soustava obecných soud

9 strategická složka Senát prezident republiky ústavní soud Dlení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní složku se íká horizontální dlba moci. Moc je však dále dlena také v rovin vertikální, ím je mínna dlba moci z centra na periferie, z ústedí na nižší stupn. Takovéto dlení pak de facto znamená decentralizaci mocimoc je rozvrstvena mezi orgány vrcholné (Parlament, vláda, prezident...) a nižší samosprávné orgány. Tmi jsou v naší zemi krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Podobn také funguje vztah mezi vrcholnými státními orgány a jednotlivými úady. Nap. krajská a obecní zastupitelstva mohou samostatn vydávat své vyhlášky, státní zastupitelství jedná samostatn a nemže jej úkolovat vláda (by v naší zemi asto média spekulují...), rzné úady vydávají svá povolení a udlují sankce a pod. Podobn ješt mžeme mluvit o dlb moci asové: Úkol: Vymezte pesn, jak dlouhá jsou volební/funkní období jednotlivých složek moci (PS PR, Senát PR, vláda, prezident, soudci, ústavní soudci, krajská a obecní zastupitelstva). Zárove zmapujte, kdy se konají volby do tchto orgán a na jakém principu. Prodiskutujte, pro je systém nastaven zrovna takto. HLAVA V. a VI. NKÚ a NB kontrola a peníze V hlav V. je definována existence Nejvyššího kontrolního úadu, který má svj úkol nadepsán ve svém názvu- jeho smyslem a cílem je kontrolovat hospodaení se státním majetkem a plnní státního rozpotu. Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké snmovny. eská národní banka, kterou najdeme definovánu v hlav VI., je ústední bankou státu a jejím hlavním úkolem je pée o stabilitu mny. Funkcí vykonává celou adu, více naleznete v ekonomických kapitolách. HLAVA VII. Územní samospráva Veškeré pehledné informace o krajích, jejich podob, úadech apod. jsou dostupné z:

10 (obrázek dostupný z HLAVA VIII. Pechodná a závrená ustanovení poslední lánek: l. 113 Tato ústava nabývá úinnosti dnem (tj. dnem vzniku samostatné eské republiky).