V dy láska v kraj rodný a jeho krásy drobné tvoøí lidské štìstí má-li býti plodné.

Transkript

1 Èíslo 10 øíjen 2006 Mezi pøední osoby mìsteèka patøili uèitelé. Na veøejných školách se jejich hmotné zabezpeèení velmi zlepšilo. Vedle uèitelù mu ù se ji pøed první svìtovou válkou objevují uèitelky. V Proseèi byly tehdy dvì školy základního stupnì, veøejná pìtitøídní na námìstí è.18, a soukromá evangelická, ale s právem veøejnosti, dvoutøídní, ale v r pøemìnìná na trojtøídní. Škola vyššího stupnì, mìš anská, tehdy v Proseèi ještì nebyla. Evangelická škola mìla svou budovu v Záboøí è. 112, hmotné zabezpeèení jejich uèitelù bylo podstatnì horší ne na veøejné škole, øíd. uèitel Jaroslav Špaèek mìl základní plat K roènì a k tomu 150 K roènì za hraní na varhany, cvièení sborového zpìvu a bezplatné u ívání bytu. V èeském uèitelstvu probíhal tehdy proces šíøení liberálních názorù a kritického postoje k nábo enství, uèitelé v Proseèi se vìnovali své školní práci a domácnosti, øíd. uèitel Antonín Trkal se zajímal velmi intenzivnì o historii obce a shroma ïoval materiál k sepsání kroniky Proseèe a potom i dalších okolních obcí. Byl spíše konzervativního smýšlení, hrál na varhany v katolickém kostele, byl však objektivní a oceòoval kladnì práci evangelických uèitelù. Velký vliv na veøejné mínìní mìla v této dobì stále ještì církev prostøednictvím práce duchovních. Katolický faráø Frant. Martínek mìl za sebou velké dílo výstavby nového kostela, ale byl velmi zklamán a nespokojen, e nebyl jmenován do Nových Hradù na faru v sídle patrona. Jeho protìjškem byl evangelický faráø Miloslav Novák. V obyvatelstvu se v této dobì objevují vedle rolníkù, øemeslníkù, ivnostníkù a obchodníkù i podnikatelé v prùmyslové výrobì a roste poèet dìlníkù. Kromì Kopperlovy továrny na dýmky na okraji Záboøí z r vznikla tovární výroba dýmek i v samé Proseèi. V r.1908 zøídil dýmkaøskou továrnu Josef Hemerka v Proseèi è. 170 v bývalé obuvnické továrnì, vystavìné r.1899 a 1900 Karlem Schiffmannem /dnes sokolovna/. Odtud se pøestìhovala tato Hemerkova továrna do hostince Hornièky è. 97 k Václavu Petrovi. Roku 1912 se Hemerkova továrna znovu pøestìhovala do Podmìstí è. 48 do bývalé olejny u rybníka. Hemerkovým spoleèníkem byl jeho ze Josef Vrabka. Po nìjakém èase tuto továrnu najal mladý sna ivý dýmkaø Jaroslav Jehlièka ze Záboøí a dobøe prosperoval, tak e mohl pomýšlet na výstavbu vlastní továrny. Mistrem v továrnì Josefa Hemerky byl František Jarský, pùvodním jménem Jebálek. Byl také podnikavý a samostatný a v r koupil stavení od sokolského letního cvièištì v Proseèi v ulici na domkách poblí domku Terézy Novákové a promìnil je na dýmkaøskou továrnu a pohonem 12 HP. V té e dobì vznikla i øada vìtších dýmkaøských dílen, Kuèerova dílna zamìstnávala 15 dìlníkù, stejnì tak i Marešova dílna v Záboøí mìla 15 dìlníkù. Plat dýmkaøských dìlníkù byl pøed první svìtovou válkou 2 K a 8 K dennì. Kadlecùv obchod, vedený Marií Kadlecovou, kupoval dýmky od drobných domácích výrobcù a prodával je dalším obchodním podnikùm. Chvilka poezie Nálady Jiøí Popelka Kde v podzim šípek èervená tam z jara kvetly rù e, pak èlovìk ivý pøírodou si zavzpomínat mù e. Kraj kolem jenom zlátne a všechno je hned dra ší, nevadí mu pojednou, e mládí bylo snazší. Však k tomu šípku pøijde zas, kdo nechtìl by se vrátit, snad cítit vùni domova tu nechce nikdo ztratit. V dy láska v kraj rodný a jeho krásy drobné tvoøí lidské štìstí má-li býti plodné. Zase u jsou louky plné pampelišek, nebylo by špatné být tak rogalem a dívat se na všechno z výšek vtom èase právì nastalém. Jak srnky bì í do remízku, na louce se to zahnìdí, e mají v tìle mládí jiskru skryjí se hned v mladém jehnìdí. Stála tam i lipka støíbrná, co nastavuje vìtru rùzné tváøe, vzpomínka to vpravdì mistrná, jak blesk tu srazil hospodáøe. To vše jsem vídal ve snu mládí cestou k lesu jménemamerika, e za dne ten les hezky chladí a za noci, e svìtluška v nìm bliká. To rogalo však spadlo na zem, kdy pluh tam tvoøil celiny, lípa za nás mluvila by s èasem, teï ze snù jsou jen piliny. Proseèský zpravodaj 10/2006 1

2 Zpráva z matriky Obecního úøadu Jubilanti øíjen Narození Rozlouèili jsme se Vìra Faltová, Záboøí 75 let Erika Havelková, Proseè Bla ena Koutná, Záboøí Rù ena Koutná, Martinice 91 let Anna Marie Kopecká, Proseè Zdenìk Pytlík, Miøetín Stanislava Èešková, matrikáøka VOLBY 2006 Vá ení spoluobèané, všem, kteøí jste se zúèastnili voleb do Senátu Parlamentu ÈR a zastupitelstva obce srdeènì dìkujeme. Rovnì všem dìkujeme za podporu a dùvìru, kterou jste projevili svými hlasy novým zastupitelùm obce Proseè. Ing. M. Novák, Fr. Skála Sezóna na našich rozhlednách Rozhledny Toulovcova, Terezka a Borùvka postavené v Mikroregionu Toulovcovy Maštale patøí k velkým turistickým lákadlùm, o èem opìt svìdèí i letošní, ji uplynulá turistická sezóna. Pro zajímavost uvádíme poèty návštìvníkù, zajímajících se o výhledy z ptaèí perspektivy a podle tìchto èísel mù ete posoudit, zda byl jejich poèet v dobì od 1. dubna do 31. øíjna dostateèný èi nikoliv. Rozhledna Terezka (Proseè - Paseky) dospìlých a dìtí Toulovcova rozhledna (Budislav) Rozhledna Borùvka (Hluboká) dospìlých a 565 dìtí dospìlých a dìtí Sdru ení obcí Toulovcovy Maštale Proseèský zpravodaj 10/2006

3 Informace ze ZŠ Mezinárodní projekt Zdravý ivotní styl pro pøíští pokolení Ji v loòském školním roce jsme zahájili spolupráci našich dìtí s polskými dìtmi sdru enými ve Školním evropském klubu pøi Základní škole v Novém Tomyšlu.Velmi intenzivnì probíhalo dopisování, prozatím spíše mezi dospìlými, nyní si zaèínají dopisovat i dìti. Pùvodnì jsme zamýšleli naši spolupráci zamìøit na oblast hudby, folklóru a kultury celkovì, pozdìji jsme ale své zámìry zmìnili. Proto e naši kamarádi pøi polské škole svùj školní pìvecký sbor nemají, sna ili jsme se najít téma, které by vyhovovalo obìma skupinám. Nejvíce nás oslovil projekt Zdravý ivotní styl pro pøíští pokolení ten je vskutku mezinárodní, prolíná se generacemi a rozhodnì zajímá nás všechny. Pro další rozvoj naší spolupráce jsme byli pozváni na schùzku do Nového Tomyšlu.Ta se uskuteènila 19. a 20. záøí 2006 a zúèastnili se zástupci naší školy i obecního úøadu. V Polsku jsme byli pøijati skuteènì jako nejlepší pøátelé, podaøilo se nám domluvit další prùbìh naší spolupráce, termíny, oèekávané výsledky atd. Na jaøe pøíštího roku bychom rádi uskuteènili i vzájemný výmìnný pobyt našich ákù. Z této navázané spolupráce máme velkou radost a doufáme, e se i nadále bude rozvíjet k naší oboustranné spokojenosti. Pøíprava ŠVP ZŠ Proseè pokraèuje Pøed èasem jsem vás informoval o prùbìhu pøípravy školního vzdìlávacího programu naší školy, jak nám to ukládá zákon. (Podle tohoto dokumentu budeme uèit od školního roku 2007/2008). Jsme velice rádi, e velké mno ství rodièù o tuto skuteènost projevilo zájem a e se vyjádøili k této vìci formou ankety, touto cestou vám chceme podìkovat. Vaše názory jsme zapracovali do pøipravovaného dokumentu a jsme rádi, e se vaše názory na vzdìlávání vesmìs shodovaly s našimi názory. V souèasné dobì celý pedagogický sbor pracuje na osnovách jednotlivých pøedmìtù. Všichni se sna íme upravit je tak, abychom naše dìti uèili všemu podstatnému, abychom je nezatì ovali zbyteènostmi, ale aby byly zároveò schopné obstát u pøijímacích zkoušek, byly pøijaty do škol, do uèiliš a tam se bez problémù vyuèily, vystudovaly. Zároveò usilujeme o to, aby dìti nemìly ze školy zbyteèný strach, aby je práce bavila, ve škole se cítily bezpeènì a pøíjemnì, ale aby si také uvìdomovaly vlastní spoluodpovìdnost za své výsledky i celkové klima ve škole. Pøípravì ŠVP vìnujeme desítky hodin, vzdìláváme se na rùzných školeních a kurzech, sna íme se náš ŠVP pøipravit tak, aby byl opravdu kvalitní a mìl na naše dìti pøi jeho realizaci co nejlepší dopad. V textu jsem úmyslnì zvýraznil slovo naše, proto e v proseèské škole máme i vlastní dìti.avìøte, e i pro nì chceme to nejlepší. Mgr. Zdenìk Pecina, koordinátor tvorby ŠVP ZŠ Proseè Informace z Perálecké ZŠ Jana Pavlovièová a Karla Nováková Pod jednou støechou e je pátek a k tomu 13. neš astným dnem? Pro nás, perálecké školáky, byl úplným opakem. Všichni jsme se zúèastnili projektu Pod jednou støechou, ve kterém jsme si pøi rùzných hrách, kvízech, úkolech a hádankách dokazovali, jak dùle itá jsou slova - kamarád, tolerance, vzájemná pomoc, spolehlivost. Po bohatém odpoledním programu v pøírodì jsme si opekli buøty a zazpívali si s kytarou u ohýnku. Vyvrcholením veèera byla módní pøehlídka v py amech všech zúèastnìných vèetnì paní uèitelek. Následovala diskotéka, a kdy u jsme byli skuteènì unaveni, rádi jsme ve tøídách zalezli do spacákù a spali a do rána. Po vydatné snídani, kterou nám paní uèitelky pøichystaly, jsme se rozešli domù. Celý program se nám velice líbil a u se tìšíme na další. áci roèníku ZŠ Perálec Proseèský 4 zpravodaj 10/2006 3

4 Vznik Èeskoslovenska 1918 V prùbìhu první svìtové války v Èechách vládla neobyèejnì sklíèená atmosféra. Èeská spoleènost nepøijala rakouský stát za svùj ani døíve, tì ko to mohla udìlat v dobì, kdy jí nabízel jen perspektivu války. Je oèividné, e k tomuto postoji pøispìlo také nepøátelské chování rakouských úøadù. V zásadì tolerantní Rakousko se dosti zmìnilo. Byl uzavøen parlament, demokratická práva byla omezena a na øízení státu získávalo stále vìtší vliv armádní velení. Èeská politika se odmlèela. Za tìchto okolností nabývala na významu èeská kultura. Jen novináøi, herci, spisovatelé se mohli veøejnì obracet k národu. Úøady nedokázaly formulovat pøita livý propagandistický a kulturní program, zatajováním a pøekrucováním zpráv z bojištì jen podryly dùvìru v jakékoli zpravodajství, a tak jim jako hlavní nástroj kulturní politiky zbyla jen cenzura. Zdálo se, e v duchu, teoreticky se s Rakouskem rozešel u kdekdo, ve skuteènosti našel odvahu k tomuto kroku jen jediný mu Tomáš Garrigue Masaryk. V prosinci 1914 se odebral do emigrace. Masarykovo postavení zpoèátku vypadalo beznadìjnì. Jediné na co se mohl spolehnout doma byl jen úzký prou ek pøíznivcù pod vedením Edvarda Beneše, kteøí vytvoøili tajnou organizaci, ji nazvali Mafie. V zahranièí nacházel odezvu zprvu u anglosaských publicistù a intelektuálù, podporovat ho zaèaly i organizace krajanù, hlavnì v USA. K personálnímu posílení odboje došlo a na konci roku V záøí pøijel do Paøí e E. Beneš, a v prosinci navázal s Masarykem spojení i slovenský astrofyzik Milan Rastislav Štefánik. Tito tøi mu i sestavili v prùbìhu roku 1916 Èeskou, pozdìji Èeskoslovenskou národní radu jako hlavní orgán protirakouského odboje. Aby svým koncepcím dodala Národní rada skuteèné váhy, podporovala ze všech sil vytváøení èeskoslovenského zahranièního vojska, legií, které se na italské, francouzské a ruské frontì formovaly z èeských a slovenských pøedváleèných emigrantù a pøedevším z vojenských zajatcù a pøebìhlíkù. Vojenská hodnota èeskoslovenských legií se nejvýraznìji uplatnila na ruské jihozápadní frontì v létì Èeskoslovenská støelecká brigáda v síle tøí plukù se vyznamenala v bitvì u Zborova. Dobøe organizované a vyzbrojené legionáøské oddíly se pøitom mohly stát i zárodkem velké protisovìtské akce. V okam iku, kdy se 21. pìší pluk chystal posílit spojenecké pozice, uznala národní radu, jako legální pøedstavitelku obou národù Francie a pozdìji se k ní pøipojily i Spojené Státy a Velká Británie. Mezitím se výraznì zmìnila i domácí politická scéna. Všechny nadìje na ruskou pomoc pohøbila porá ka carských armád u Gorlice v kvìtnu Èeská politika upadla opìt do hluboké deprese. Mezi Èechy se zaèala rýsovat myšlenka aktivní podpory rakouského státu, který mìl za odmìnu více pøihlí et k pøáním èeského národa. Tuto iniciativu podpoøily i další politické strany vèetnì sociální demokracie, které se v listopadu 1916 dohodly, e vytvoøí dvì spoleèné organizace Èeský svaz a Národní výbor. Koncentrace èeských politických sil byla pova ována za nutnou pøedevším s ohledem na pøedpokládané ústavní zmìny, spojené s nástupem nového císaøe Karla I. v roce Své pøedstavy o potvrzení jednoznaèné nadvlády nìmecké bur oazie v Rakousku nìmeètí politici neuskuteènili. Na jaøe 1917 se politické klima v monarchii zmìnilo natolik, e nemohli riskovat ádné experimenty. Èeské veøejné mínìní se výraznì radikalizovalo, zaèalo se uva ovat buï o zásadní pøestavbì Rakouska, tentokráte podle èeských pøedstav, nebo o jeho úplném rozbití. Èeský svaz se pøizpùsobil mìnící se situaci a 30. kvìtna vydal prohlášení, ádající, aby habsburská monarchie byla upravena ve spolkový stát svobodných a rovnoprávných národù. Nepøímo, nicménì jasnì, se vyslovil i pro budoucí spojení Èechù a Slovákù v jednom státì. Slo itého úkolu se ujal zreorganizovaný Národní výbor, který byl sestaven podle výsledkù posledních voleb z roku Jeho pøedstavitelé si uvìdomovali, e nebude problém samostatnost vyhlásit, ale udr et, nedopustit násilnosti a krveprolití, pøipravit fungující státní aparát a pøíslušná opatøení, jimi by se pøerušil styk s Vídní a Budapeští a vytvoøila vlastní ekonomická základna státu. Vojenskou porá ku monarchie a hospodáøský chaos násobilo ještì nebezpeèí politické dezintegrace, k ní valným dílem pøispívali právì Èeši. Èeská politika se rozhodla oddìlit své zemì od ostatního støedoevropského prostoru, hrozícího dalšími zmatky a revolucemi. Císaø nekladl èeským snahám velký odpor. Mohl alespoò doufat, e novì konstituovaný èeský stát nepøeruší s Rakouskem všechny svazky. Kdy 27. øíjna odeslal ministr zahranièí Julius Andrássy nótu Spojeným státùm, v ní jeho vláda ve snaze ukonèit válku za ka dou cenu pøislíbila i uznání práv Èechoslovákù a Jihoslovanù, pochopilo úøadující pøedsednictvo Národního výboru, e pøišel èas. 28. øíjna pøevzal Národní výbor hlavní zásobovací centrálu, Obilní ústav, a pozdìji i další úøady vèetnì místodr itelství. Odpoledne byla na Václavském námìstí oficiálnì vyhlášena samostatnost. pøevzato z internetu 17. listopad - Sametová revoluce Ještì ráno 17. listopadu 1989 nebyl tento den nièím vyjimeèný. Pro normálního èlovìka normální listopadový pátek. Vìtšinu obyvatelstva èekaly odpoledne nezbytné fronty, spojené s nákupem na víkend. Nìkteøí plánovali odjezd na chatu èi chalupu. Bude ji tøeba zazimovat. Veèer se v zpravodajství Èeskoslovenské televize lidé dozvìdìli, e na Národní tøídì v Praze musela Veøejná Bezpeènost rozehnat další z demonstrací a obnovit zde poøádek. V Èeskoslovensku se po roce 1968 demonstrovala, pouze pøi rùzných oficiálních pøíle itostech, jednota lidu s komunistickou stranou. V prùbìhu 80. let se však v Praze konaly demonstrace komunistickou stranou neorganizované a tudí nelegální. Vìtšinou u pøíle itosti výroèí 21. srpna 1968 nebo výroèí vzniku republiky 28. øíjna O vìtšinì z nich se obèané z oficiálních sdìlovacích prostøedkù nedozvìdìli. Pozdìji maximálnì zmínka o ztroskotancích, kteøí narušili veøejný poøádek. Problémy existují, ale ty komunistická strana øeší. Ti, kteøí poslouchali západní rozhlasové stanice vìdìli víc. Vìdìli, e demonstrace byla jiná. Nešlo jen o zásah vodními dìly a prùbì né zatýkání. Nyní byla pou ita hrubá síla proti mladým lidem. A snad také jeden z nich zemøel. Informace se rychle rozšíøila mezi lidmi. Veèer ji nebyl 17. listopad 1989 obyèejným dnem. Ve veøejnosti se cosi hnulo. Snad poslední kapka pøetekla a události dostaly rychlý spád. Na konci byly svobodné volby a zmìna spoleèenského øádu. 4 pøevzato z internetu Proseèský zpravodaj 10/2006

5 Sháníte práci? DIPRO, výrobní dru stvo invalidù Proseè u Skutèe pøijme zamìstnance: DO DØEVOVÝROBY NA OBSLUHU CNC OBRÁBÌCÍHO CENTRA DO PROVOZU LAKOVNY Pro práci na uvedených místech pracovníky zauèíme! dále pøijmeme: - TRUHLÁØE Tato pracovní místa jsou vhodná i pro obèany se zmìnìnou pracovní schopností. Bli ší informace budou podány na adrese: DIPRO, výrobní dru stvo invalidù Proseè u Skutèe 149 tel. è , fax è dipro@dipro-prosec.cz kontakt: p. Zanina Milan, p. Macháèková Stanislava Pozvánka ZO ÈS BUDISLAVSKÝ ENSKÝ KLUB Vás srdeènì zve na NETRADIÈNÍ VÁNOÈNÍ VÝSTAVU Zahájení výstavy: ve 13:30 hod. do 17:00 hod., v KD KRÈMA Po Pá od 14:00 17:00 hodin Prodejní dny výstavy: So Ne od 10:00 17:00 hodin Mo nost zakoupení adventních vìneèkù! Výstava potrvá do nedìle Zubní pohotovost 2006 (soboty, nedìle, svátky 8-11 hodin) MuDr. František Zeman, Litomyšl, Smetanovo nám. 132, tel MuDr. Silva Adamcová, Poliklinika Polièka, Smetanova 55, tel MuDr. Stanislav Adamec, Poliklinika Polièka, Smetanova 55, tel MuDr. Ivana Veselíková, Litomyšl, Smetanovo nám. 97, tel MuDr. Adolf Eliáš, Litomyšl, Kpt.Jaroše 404, tel MuDr. Vladimíra Nebotová, Dolní Sloupnice 188, tel MuDr. Jiøina Koèí, Dolní Újezd, tel MuDr. Jitka Sejkorová, Polièka, Husova 25, tel MuDr. Leona Kašparová, Polièka, Janáèkova 523, tel MuDr. Jan Joukl, Litomyšl, Mariánská 1137, tel MuDr. Pavel Kössler, Polièka, Haškova 445, tel MuDr. Jitka Kösslerová, Polièka, Haškova 445, tel Proseèský 4 zpravodaj 10/

6 Sháním v Proseèi a okolí (i ïárské vrchy) pro rekreaci i bydlení dùm, byt, chalupu, pozemek, les. Nabídnìte. Tel. è SKUTEÈ TEL: CHORVATSKO 2007-PODGORA HOTEL*** PP sleva 20 % nebo rodinný balíèek Kè pro 4 osoby vèetnì polopenze LY OVÁNÍ V ALPÁCH - široká nabídka ubytování a dopravy ADVENTNÍ ZÁJEZDY od 2 400Kè velký výbìr zájezdù CHATY, PENZIONY, HOTELY, SILVESTROVSKÉ POBYTY NÁŠ TYP NA LISTOPAD EGYPT 10 nocí v hotelu**** letecky+ P 7 990,- EGYPT 10 nocí v hotelu**** letecky+ Al ,- EGYPT 7 nocí v hotelu**** letecky+ P 6 990,- TUNISKO 7 nocí v hotelu*** letecky+ P 4 990,- TUNISKO 10 nocí v hotelu*** letecky+ P 5 990,- DJERBA 10 nocí v hotelu*** letecky+ P 5 990,- KANÁRSKÉ OS. 7 nocí v apartmánu letecky 5 990,- KANÁRSKÉ OS. 7 nocí v apartmánu letecky +PP 7 990,- KANÁRSKÉ OS. 7 nocí v apartmánu letecky +Al 9 990,- SPOJ. AR. EM. 7 nocí v hotelu**** letecky+ P ,- KARIBIK ISL.M. 11 nocí v hotelu*** letecky+ Al ,- DÌTI JEŠTÌ LEVNÌJI P - polopenze, PP - plná penze, All inclusive!!! ZA NAŠE SLU BY NEÚÈTUJEME PØÍPLATKY!!! BLI ŠÍ INFORMACE NA SKUTEÈ, PAL. NÁM. Po-Pá , KOUPÍM POŠTOVNÍ ZNÁMKY, celé sbírky, vìtší mno ství i pozùstalost po sbìrateli. Platím v hotovosti. Informace na tel. è prosince 2006 se koná Country bál. Zaèátek hodin, sokolovna Proseè, hraje BOLASO, mo nost pøespání v sále sokolovny. Další informace a rezervace na tel.: