Mikroekonomie. Bronislava Ho ejší MIKROEKONOMIE

Transkript

1 Mikroekonomie Bronislava Hoejší MIKROEKONOMIE 2010

2 1. Úvod 2. Struktura výkladu mikroekonomie 3. Literatura

3 Ekonomické modely Koncentrují se na podstatu reálných událostí Pomáhají pochopit ekonomické jevy zobrazují jak se rozhodují jednotlivci, jak se chovají firmy,

4 Trh výstupu Poptávka Individuální Struktura Nabídka Individuální Poptávka Individuální Nabídka Individuální - tržní Všeobecná rovnováha

5 Literatura Mikroekonomie. Management Press ISBN X Nicholson, W.: Microeconomic Theory: Basic Principles and Extensions. 8th ed. Thomson Learning ISBN Hirshleifer, J.: Price Theory and Applications. New Jersey, Prentice Hall ISBN X Gravelle, H. and Rees, R.: Microeconomics. 2nd edition, Addison Wesley Longman Publishing, New York ISBN Pindyck, R.S. Rubinfield, D.L.: Microeconomics. 5th ed. Prentice Hall International ISBN Varian, Hal.R.: Microeconomic Analysis. 3rd ed.w. W. Norton and Company, New York ISBN

6 2. Rozhodování

7 1. Axiomy rozhodování 2. Kardinalistický model užitku kardinalistická formulace optima 3. Ordinalistický model užitku ordinalistická formulace optima

8 preferencí 1. Srovnání (úplnosti) 2. Tranzitivity 3. (nonsatiation)

9

10 Potraviny 40 C D 30 B 20 A 10 E

11 Definice užitku Užitek je prom, jejíž relativní

12 Funkce užitku Užitek jedince je závislý na: U = f(x 1, X 2,, X n ) jiných faktorech (estetické parametry, módnost výrobku, zkušenost, tlak Tyto nekvantifikovatelné faktory rozhodování považuje zprav. ekceteris paribus ) Funkce užitku U = f(x 1, X 2,, X n ; X 1, X 2,.., X n jsou množství každého z n

13 Kardinalistická verze užitku If U = f(x) TU X dtu MU X = dx zákon klesajícího MU P x =MU x If U = f(x,y) TU TU MU x = ; MU Y = X Y MU X MU = Y P X P Y

14 Kardinalistický TU = f(x,y) model užitku G D U R B A T C y y 3 S x 2 x y 2 x 1 y 1 0

15 Ordinalistický model užitku G TU = f(x,y) E E D D C B C B y y 4 C D E E D C x 4 x y 3 x 3 y 2 x 2 y 1 0 x 1

16 I a - jsou zpravidla klesající - neprotínají se - každým bodem grafu prochází indif. - jsou zpravidla konvexní k

17 Vlastnosti y S A Q R u 2 u 1 x

18 Mezní míra substituce ve C ) užitek = - dy/dx je záporná (- ; 0) pohyb po IK jv nahrazovat statek Y statkem X klesá s tím, jak se snižuje množství Y a zvyšuje množství X

19 Preference a charakter statku Statky s pozitivní preferencí (žádoucí) Neutrální statky (lhostejné) Statky s negativní preferencí (nežádoucí)

20 Statky žádoucí Statky s pozitivní preferencí y y y U 2 U 2 U 1 U 2 x U 1 x U 1 x

21 Statky lhostejné (neutrální) y u 1 u 2 y u 2 u 1 x x

22 Statky nežádoucí Statky s negativní preferencí y u 2 y u 1 u 1 u 2 x x

23 Ceny P x, P y ) y I/P Y P x X+P y Y= I Y = (I/P y ) (P x /P y )X dy/dx = -(P x /P y ) = MRS E P X X+P Y Y=I I/P X x

24 y I 3 P Y I 2 P Y I 1 P Y y I PY y I P Y3 I P Y2 I P Y1 I 1 P X I 2 P X I 3 x P X I P X1 I P X2 I P X3 x I PX x

25 Optimum vzájemná míra nahraditelnosti (MRS C ) determinovaná jeho preferencemi je stejná jako míra, za kterou mohou být na trhu E) ) C = MRS E (MU x /MU y ) = (P x /P y )

26 Optimum Y U 1 Y* MUx/MUy = Px/Py X* P X X+P Y Y=I X

27 y MRS C < MRS E pouze y y u 1 MRS C > MRS E pouze x y* BL BL u 1 x x* x

28 3. Formování poptávky

29 1. Faktory poptávky a omezená poptávková funkce 2. Vliv na poptávku 3. poptávku 4. poptávku 5. Tržní poptávka

30 y I2 I 2 P I1 P y y I 1 ICC y 2 y 1 u 2 u 1 X 1 X 2 I1 P x I2 P x x

31 y I2 P y ICC y 2 I1 P y u 2 y 1 I 1 u 1 I 2 x 2 x 1 I1 P x I2 P x x

32 Odvození Engelovy Normální statky y x I2 P y ICC E.C. I1 P y I 2 x y x 2 x I I 1 u 2 x 1 x 1 x 2 I P 1 x u 1 I P 2 x x I 1 I 2 I

33 Odvození Engelovy y Luxusní statky x I 2 P Y I 2 E.C. x I I 1 P Y I 1 ICC x 2 y 2 y 1 u 2 x 1 u 1 x 1 I 1 x I 2 2 x P X P X I 1 I 2 I

34 Odvození Engelovy Nezbytné statky y x I 2 P Y I 2 ICC x y x I I 1 P Y I 1 u 2 x 2 E.C. x 1 u 1 x 1 x 2 I 1 P X I 2 P X x I 1 I 2 I

35 y I I 2 Odvození EC pro 2 P y ICC y 2 I1 P y I 1 u 2 y 1 u 1 x x 2 x 1 I1 P x I2 P x x x 1 I x x 2 E.C. I 1 I 2 I

36 elasticita poptávky x x I I x I I x x 2 x 1 I x E.C. oblouková elasticita e ID % x % I x I 1 I 2 E.C. x x I I x I I x I elasticita

37 Interpretace e ID e ID >0 I x Normální statek >1 I o 1% x o >1% Luxusní statek 0<e ID <1 I o 1% x o <1% Nezbytný statek <0 I x (I x)

38 Normální statky:

39 Cenová y I P x P y PCC u 3 u 2 u 1 I 1 I 2 I 3 I I I x P x1 P x2 P x3

40 Odvození indiv. poptávky y I P y u 3 u 2 u 1 PCC I P x 1 P I P2 x P I P x 3 P y y y y y y x 1 x I 2 1 x 3 I I x P x P x P x2 P x3 P 1 P 2 P 3 d x 1 x 2 x 3 x

41 Cenová elasticita poptávky e PD % x % P x x x P P x x x P P x P x x P x P 1 P 2 P x x 1 x x 2 d x oblouková elasticita x x P P x x x P P x P x x P x d x elasticita

42 Interpretace e PD e PD <0 P x x (P x x) normální statky <-1 =-1 P x o 1%x o >1% Elastická poptávka P x o 1%x o 1% poptávka >-1 P x o 1%x o <1% Neelastická poptávka >0 P x x (P x x)

43 Cenová elasticita a celkové výdaje Celkové výdaje (TE) = P X. X Elastická popt. Elast. popt. P x o 1% x o víc než 1% (P x x ) => TE P x o 1% x o víc než 1% (P x x ) => TE P x o 1%x o 1% => žádná TE Neelastická popt. P x o 1% x 1% (P x x ) => TE P x o 1% x 1% (P x x ) => TE

44 y PCC a cenová elasticita poptávky PCC y 2 u 2 y 1 x 1 P x x 2 u 1 I 1 I 2 x P 1 P 2 x 1 x 2 d x

45 u 1 u 2 y PCC a cenová elasticita poptávky y 1 y 2 x 1 I 1 I 2 x 2 PCC x P x P 1 P 2 d x 1 x 2 x

46 y PCC a cenová elasticita poptávky x 1 u 2 I u 1 1 I 2 x 2 PCC x P x P 1 P 2 d x 1 x 2 x

47 statek y PCC u 2 x 2 x 1 u 1 I 1 I 2 x P x d P 1 P 2 x 2 x 1 x

48 a efekt CE = SE + DE popt x U konst. P P x x (P x x) SE < 0 x P x RI x (normální statky) DE < 0 P x RI DE > 0 x SE < 0 + DE < 0 CE < 0 CE < 0 SE < 0 + DE < > 0 CE < > 0 statky statek

49 a X, Y - Normální statky efekt X - statek y P x y P x Q S Q SE R DE S CE DE - záporný CE - záporný u 1 u 2 I 1 I 2 I 1 I 2 x SE - vždy záporný SE CE R DE u 1 u 2 DE - kladný CE - záporný x

50 y efekt S X- statek P x I 1 u 2 SE - vždy záporný Q R I 2 DE - kladný CE - kladný CE SE DE u 1 x

51 elasticita poptávky x x P P y y e CD % x % P y x x P P y y x P y P y x > 0 < 0 P ( P P ( P y y y y x x) x x) x a y jsou SUBSTITUTY x a y jsou KOMPLEMENTY

52 a efekt: x P y /u konst. Py x k.se 0 efekt: x RI P RI x y P y RI x k. DE 0 X = normální statek x k. DE 0 CE = k. SE > 0 + k. DE < 0 CE > 0 CE 0 X a Y jsou SUBSTITUTY X a Y jsou KOMPLEMENTY

53 a y y u 2 I 2 u 2 P y I 2 P y u 1 u 1 S I 1 R Q S I 1 R Q k. SE x k.se x k. DE k.de CE CE (CE<0) (CE>0) Py x KOMPLEMENTY P y x SUBSTITUTY

54 Tržní poptávka (MD) - funkce poptávky po x je: x 1 =d x1 (P x, P y, I 1 ) x 2 =d x2 (P x, P y, I 2 ) funkce tržní poptávky po x je: x=d x1 (P x, P y, I 1 ) + d x2 (P x, P y, I 2 ) x=d x (P x, P y, I 1, I 2 ) - if n m individuální poptávka j--tém statku je: x ij = d ij (P 1, P 2,..., P n, I j ) funkce tržní poptávky po i-tém statku je: x m i xij MDi (P 1,, Pn, I1,,Im) j1

55 Konstrukce tržní poptávky P X P X P X P* X d 1 d 2 D X 1 * x X 2 * x X* x Poptávka Honzy Poptávka Jany Tržní poptávka

56 4. Rozhodování v podmínkách rizika

57 4. Neumann-Morgensternova funkce užitku a její alternativní tvary 6. Snižování rizika

58 Definice Jistota: má pouze jeden výsledek, který je Nejistota: rozhodnutí více možných

59 Typy nejistoty Riziko: rozhodující se subjekt zná všechny možné svého rozhodnutí a je schopen každého z nich => F. H. Knight: Risk, Uncertainty and Profit, 1921 Nejistota ve vlastním smyslu: rozhodující se subjekt nezná všechny svého rozhodnutí nebo není schopen každého z nich Daniel Kahneman: Nobelova cena za ekonomii, 2002

60 If 1 cen akcií = 1/4 2 cen akcií = 3/4 její ceny na 400,- její ceny na 200,- EX = 400.1/ /4 (=250) EX = X 1 1 +X 2 2 Pro n možných EX n x i i1 i

61 Ochota vyrovnané EX = (0,5 x 10) + (0,5 x -10) = 0 EX = (0,5 x 1000) + (0,5 x -1000) = 0 Daniel Bernoulli: lidé

62 if - = 20 if - = 5 if i cen akcií je stejná (tj. 0,5) = 20. 0, ,5 (=12,5) EU(X) = U(X 1 ). 1 + U(X 2 ). 2 EU(X) n j1 U(x j ) j

63 1. užitku rizika charakter kardinalistické analýzy 2. charakter ordinalistické analýzy

64 Axiomy funkce užitku úplnosti srovnání tranzitivity preferencí kontinuity nezávislosti if 1, zatímco druhý cenu X 2 nestejné losy s identickými výhrami bude jednotlivec vždy volit ten, který

65 Axiom kontinuity =X 2 ) (X 1 =nejvíce preferovaný výsledek) (X 3 = preferovaný výsledek) If 1 výsledku X 1 (= výhry 400 ) vysoká - 2 (1-1 ) výsledku X 3 (= 0 ) nízká - If 1 nízká - preference jistoty jistotou

66 Volba mezi jistotou a rizikem U EU A D E B 1. jistota: (stávající ): K[u=13], bod D 2. riziko: (=0.5, u=18), bod B (=0.5, u=10), bod A EX = * * 0.5 = EU = U * U * 0.5 = 18 * * 0.5 = 14 bod E U jistoty (13) < EU rizika (14) I

67 Volby: 2. Házet mincí a a) padne- b) padne- averze k riziku preference rizika lhostejnost k riziku

68 Spravedlivá sázka (vyrovnané riziko) riziko, jehož hodnota je stejná jako penežní hodnota jistoty výnos = jistý výnos EX = X Jedinec lhostejný k riziku je lhostejný i ke spravedlivé sázce

69 U A Averze k riziku C E B [u=16] bod C 2. riziko:, bod B) bod A) EX = 30000* * 0.5 = EU = U * U * 0.5 = 18 * * 0.5 = 14 bod E U jistoty (16) > EU rizika (14) PREFERENCE JISTOTY

70 Preference rizika U EU 18 B [u=16], bod C 2. riziko: =0.5, u=18, bod B) =0.5, u=3, bod A) 10,5 D EX = EU(X) = U * U * 0.5 = 18 * * 0.5 =10.5 bod D 3 A U jistoty (8) < EU rizika (10.5) PREFERENCE RIZIKA

71 Lhostejnost k riziku U EU 18 B 1. jistota: K[u=12] bod C 2. riziko: =0.5, u=18, bod B) 12 6 A C =0.5, u=6, bod A) EU = U * U * 0.5 = 18 * * 0.5 = 12 bod C U jistoty (12) = EU rizika (12) LHOSTEJNOST

72 podmínkách rizika I= (C 10 = X 2 ) CL: podle ní platí C 30 =C 10 E C CL EX X 1 X EX X 1 2 X 2 2 (C 30 = X 1 )

73 Optimum averzního k riziku Ten, kdo odmítá riziko riskantní možnost (=C) musí ležet na nižší IK než jistá možnost (=E) C 10 CL E C u1 u 2 u 3 C 30

74 preferujícího riziko Ten, kdo preferuje riziko riskantní možnost (=C) musí ležet na vyšší IK než jistá možnost (=E) C 10 CL E C u 1 u 2 u 3 C 30

75 Optimum lhostejného k riziku Tomu, kdo je k riziku lhostejný (=E i C) riskantní možnost (=C) musí ležet na stejné IK jako jistá možnost (=E) C 10 CL E C u 1 u 2 u 3 C 30

76 Informace Lepší užitku Zvláštnosti informace: poté,co byly použity je významným ek. zdrojem, majícím svou H asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím informaci) existuje) funguje nedokonale

77 Informace U EU B Jistota Riziko: nákup akcií Výnos 2 mil. s = 0,1 Ztráta 0,8 mil. s = 0,9 U C EX = -0,52 mil. bohatství na 0,48 mil. U jistoty > EU rizika preference jistoty EU A D Výnos 2 mil. s = 1 Ztráta 0,8 mil. s = 0 EX = 2 mil. P inf : EX s informací EX bez ní 0,2 0,48 1 1,48 3 W

78 U EU U EU C E B D Celkový majetek: Riziko: =0,1 =0,9 EX = 4,6 mil. A Maximální pojistka Vyrovnaná pojistka Vyrovnaná pojistka: rozdíl mezi jistotou EL = L. Max. pojistka: U jistoty (dosažené 1 4,6 5 W

79 Diverzifikace U EU B C 20% (=0,5) 20% (=0,5) f.a: 1 mil. f.b: 1 mil. 0% (=0,5) 0% (=0,5) EX = , ,5 = (=10%) U EU D F Diverzifikace 0,5 mil do f.a a 0,5 mil. do f B 20% 20% f.a: 0,5 mil. 0% f.b: 0,5 mil. 0% EU A E v 1. období: EX akcií f.a=20% EX akcií f.b=10% v 2. období: EX akcií f.a= 0% EX akcií f.b= 10% EX=15% EX=5% EX=10% I Menší rozdíl mezi EU a U, tj. rizikem a jistotou diverzifikace riziko

80 Volba technologie firmou

81 1. horizont rozhodování firmy 2. - výnosy z variabilního vstupu nákladové optimum - výnosy z rozsahu

82 - Nezbytnost a ek. výhodnost kooperace spec. - minimalizace koooperace spec) Ronald Coase (Nobelova cena 1973) Specifika soudobých firem - rozmanitost vlastnických forem - - rozhodování v podmínkách nejistoty Velikost firmy - Cíle firmy

83 funkce Vztah mezi výstupem a vstupy použitými k jeho Q = f (K, L, A, E, ) funkce: => tabulkou => grafem => rovnicí

84 funkce Vlastnosti: => výstup být vyroben kombinací => vychází z dané technologie => neefektivní výrobní procesy definice funkce: 1. Vztah mezi množstvím použitých k v daném období a maximálním množstvím výstupu v tomto období 2. Vztah mezi množstvím výstupu vyrobeném v daném období a minimálním množstvím použitých k jeho

85 horizont v rozhodování firmy velmi krátké období krátké období (SR) dlouhé období (LR) velmi dlouhé období Základní determinanta krátkodobé funkce: výnosy z variabilního vstupu Základní determinanty dlouhodobé funkce: výnosy z rozsahu substituce

86 P funkce v SR Q f (K,L) Q AP TP TP vstup TPP AP L AP K Q L Q K Q MP vstup MP L MP K Q L Q K MP d dq vstup MP L MP K Q L Q K V SR nedefinován

87 Krátkodobá funkce Jednotky fix. Jednotky var. Množství výstupu Nespojitý Spojitý vstupu vstupu (L) Q=21L+9L 2 -L 3 MP L MP L =21+18L-3L 2 AP L =21+9L-L

88 Q/t Rostoucí výnosy Klesající výnosy Záporné výnosy Q tempem Bod maxima TP Bod maxima AP Bod maxima MP B C Q=21L+9L 2 -L 3 Q tempem A L/t MP L, AP L A B 30 AP L =21+9L-L 2 20 MP L =21+18L-3L 2 10 C 0 L/t

89 Pouze rostoucí výnosy z variabilního vstupu Q (práce) Q=bL+cL 2 Q/L MP L =b+2cl L/t AP L =b+cl L/t

90 Pouze konstantní výnosy z variabilního vstupu (L) Q/t Q= bl Q/L L/t MP = AP L = b 0 L/t

91 Pouze klesající výnosy z variabilního vstupu (L) Q/t Q=bL-cL 2 Q/L L/t 0 AP L =b-cl L/t MP=b-2cL

92 Q/t A B D E K/t K D A B E L L/t K 1 K 0 L 0 L1 0

93 Izokvanta Definice: => množina kombinací K a L vedoucích k => soubor K a L, splnujících vztah f(k,l) = Q 1 Vlastnosti: => => => neprotínají se =>

94 Mezní míra technické substituce K K K L Q = konst. L Q 1 MRTS K L dk dl Q = konst. Q 1 L

95 0 dq 0 dl L Q dk K Q dl L Q dk K Q K L MP MP K Q L Q dl dk Mezní míra technické substituce

96 Elasticita substituce % (K /L) % MRTS d(k /L) K /L d MRTS MRTS d(k /L) d MRTS K /L MRTS d(k /L) d MRTS MRTS K /L Vysoká hodnota : => izokvanta > 0 Nízká hodnota : =>

97 Elasticita substituce K K Q 2 Q 1 Q 2 Q 1 Dokonale nahraditelné vstupy = L = 0 L

98 Optimální kombinace => kombinace K a L výrobu daného výstupu s minimálními náklady => kombinace K a L výrobu maximálního výstupu s danými náklady

99 Izokosta Definice: K TC P K TC P L L P K K K dk dl TC TC PK P P L K P P L K L TC P L L

100 Nákladové optimum K K* MRTS P P L K L* TC 1 Q 1 L MP P ( ( ) MP P L L L K ) (úpravou - least cost rule) K K MP P L MP P K Technologická možnost Ekonomická možnost

101 Nákladové optimum Maximalizace výstupu K/t K/t TC 2 TC 1 TC K* K* Q 3 Q 1 Q 1 Q 2 L* L/t L* L/t

102 rostoucího výstupu minimalizuje Množina nákladových optim K TC 3 výstupu TC 2 Q 3 TC 1 Q 1 Q 2 L

103 Alternativní tvary K výstupu K TC 2 Q 1 TC 1 Q 2 Q 2 rostoucího výstupu Q 1 L TC 1 TC 2 L

104 výstupu a funkce LTC K LTC TC 3 TC 3 TC 2 TC 2 TC 1 TC 1 Q 3 Q 1 Q 2 L Q 1 Q 2 Q 3 Q

105 Výnosy z rozsahu Vztah mezi všech if Q f(k,l) Q f(tk, tl) (t 1) kons tantní výnosy výnosy výnosy

106 Konstantní výnosy z rozsahu K 3 je stejný jako procentní Vzdálenosti mezi izokvantami 2 1 Q=30 Q= % 2 50% 3 Q=20 L

107 Rostoucí výnosy z rozsahu K Q=30 Q=90 K Q= L 100% 50% 2 1 Q=10 Q=30 Q=20 Q=90 Vzdálenosti mezi izokvantami se zmenšují 1 2 L

108 Klesající výnosy z rozsahu K 3 2 Q=20 1 Q=15 K Q= % 2 50% 3 L 2 1 Q=20 Izokvanty se vzdalují Q= L

109 6.

110 1. 2. Krátkodobá nákladová funkce 3. Dlouhodobá nákladová funkce

111 Explicitní a implicitní náklady Explicitní náklady: výdaje, založené v knihách = TR - explicitní náklady Implicitní náklady: výnos z nejlepší alternativy použití = TR - explicitní n. - implicitní n. if implicitní (alternativní) náklady = 0 => náklady (sunk costs)

112 Náklady na práci a kapitál Náklady na práci => podle : explicitní => podle : explicitní => mzdová sazba (w) = za 1 hodinu práce Náklady na kapitál => podle : explicitní => podle : implicitní (tím, že firma sama používá kapitálový statek, se vzdává nájemného, které by byl ochoten za jeho platit) => nájemné (r) = za 1 hodinu fungování kapitálového statku

113 Zjednodušení analýze Firma používá jen dva vstupy - homogenní práci (L), v hodinách - homogenní kapitál (K), v hodinách výchozí funkce: Q = f(k,l) nákladová funkce: TC = f(q) Firma najímá vstupy na jejich DK trzích => firma najmout veškeré služby práce nebo kapitálu, které najmout chce, za jejich tržní ceny => ceny práce a kapitálu jsou v rozhodování firmy parametrem, tzn. firma jejich výši ovlivnit

114 Krátkodobé náklady STC STC SAC SAC rk FC STC Q AFC AFC = FC = Q AVC = VC = Q SMC = wl VC FC VC Q AVC r K = Q w L = Q FC Q 1 r = AP K 1 w = AP L STC = Q dstc = dq VC Q r APK w APL FC VC + = Q Q dvc dq VC Q = w L = Q 1 w = MP L w MPL

115 konstantních výnosech L Q/t Q 4 Q = bl STC = a + bq Q 3 Q /Q Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 VC = bq Q/t FC = a Q 1 MP L AP L L/t Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 SAC AVC = SMC AFC Q/t MP AP b L/t L L

116 Náklady rostoucích výnosech L Q/t Q 4 Q = bl+cl 2 STC=a + bq - cq 2 Q Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 VC=bQ-cQ 2 FC = a Q/t Q 2 Q 1 MP L AP L L/t MP L = b + 2cL AP L = b + cl SAC 0 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 AVC SMC Q/t AFC L/t

117 klesajících výnosech L STC=a + bq + cq 2 VC=bQ + cq 2 Q/t Q 4 Q 3 Q 2 Q= bl - cl 2 Q FC = a 0 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q/t SMC SAC AVC MP L AP L L/t AP L = b - cl MP L = b 2cL 0 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 AFC Q/t L/t

118 Náklady a klesajících výnosech L Q/t STC=a+bQ-cQ 2 +dq 3 Q 3 Q 2 Q=bL+cL 2 -dl 3 VC=bQ-cQ 2 +dq 3 Q 1 0 L 1 L 2 L 3 L/t FC=a MP L AP L /Q Q 1 Q 2 Q 3 Q/t SMC AVC L 1 L 2 L 3 AP L =b+cl-dl 2 x MP L =b+2cl-3dl 2 SAC 0 Q 1 Q 2 Q 3 AFC Q/t

119 Dlouhodobé náklady Všechny vstupy variabilní v LTC =rk+wl výnosy z rozsahu if rostoucí výnosy z rozsahu: LTC rostou pomaleji než Q if klesající výnosy z rozsahu: LTC rostou rychleji než Q

120 Dlouhodobé náklady LTC min. LMC A min. LAC B 0 Q Q Q/t LMC LAC A B 0 Q Q Q/t

121 Dlouhodobé K/t a krátkodobé náklady TC 3 A : STC = min. LTC na výrobu Q 1 B : min. LTC na výrobu Q 2 F : STC na výrobu Q 2 TC 2 K 2 B K 1 TC 1 A F Q 2 Q 1 L 1 L 2 L 3 L/t

122 STC LTC K 1 A S R STC=LTC SAC=LAC SMC=LMC STC=min. LTC pro Q 1 0 Q 1 Q 2 Q 3 SMC Q/t SAC LMC LAC A S Min. SMC Q 0 Q 1 A Q 2 R Q 3 Q/t

123 STC 1 STC 2 C STC 3 LTC =obal STC K 3 K 2 K 1 A B 0 Q 1 Q 2 SMC 1 SMC 2 SAC SAC 3 1 Q 3 SMC 3 Q/t LMC SAC 2 LAC = obal SAC Q 1 Q 2 Q 3 Q/t

124 dokonalá konkurence TR = P. Q P je konstantní TR je funkcí pouze Q TR Q

125 nedokonalá konkurence P Q Klesající lineární funkce poptávky P=a-bQ TR = P Q TR = aq - bq 2 TR Q

126 AR TR Q V dokonalé konkurenci V nedokonalé konkurenci AR AR Q Q

127 MR dtr dq d(p Q) dq dp dq Q dq dq P dp dq Q P P Q dp dq

128 v dokonalé konkurenci: dp dq 0 d MR P Q 0 Q MR P d = MR Q

129 v nedokonalé konkurenci: d=ar Q dp dq If P 0 = a - bq MR P TR = aq - bq 2 MR = a - 2bQ MR dvakrát rychleji než lineární poptávka MR AR Q

130 MR a cenová elasticita D dq dp Q P MR P P dq dp P P Q P P MR 2 dq dp P Q 1 P MR Q P dp dq 1 1 P MR e PD 1 1 P MR

131 Mezní a cenová elasticita D if e PD <-1MR>0 if e PD =-1MR=0 if e PD >-1MR<0 AR MR Q

132 Optimum dokonale a rovnováha na dokonale

133 1. maximalizace zisku nezávislá na tržní 2. Volba optimálního výstupu v krátkém období a individuální nabídka 3. Tržní nabídka v krátkém období a rovnováha DK trhu 4. Optimální výstup firmy v dlouhém období 5. Tržní nabídka v dlouhém období

134 podmínka maximalizace zisku (q) = TR(q) - TC(q) q* q/t max. : d dq d dq dtr dq 0 dtc dq dtr dq dtc dq 0 MR = MC

135 maximalizace zisku 2 d max. : 0 2 dq 2 d 2 dq 2 d TR 2 dq 2 d TC 2 dq 2 d TR 2 dq dmr dq 2 d TC dq 2 dmc dq dmc dq 0 0 dmr dq funkce MC funkce MR

136 všechny statky jsou homogenní na všechny trhy je volný vstup a výstup informace o cenách a množstvích maximalizují užitek transakce nevyžadují žádné náklady

137 STC TR max. q 0 q 1 q 2 q 3 SMC SAC q/t CELK. ZISK P=MR=AR (+) FC (-) q 0 q 0 q 1 q 2 q 3 q/t max. q 1 q 2 q 3 q/t

138 min. ztráta STC VC TR CELK. ZTRÁTA q 0 q 1 q 2 q 3 q/t SMC SAC AVC P=MR=AR q 0 q 1 q 2 q 3 q/t (+) FC min. ztráta q/t (-)

139 Ztráta STC VC TR CELK. ZTRÁTA q 2 q/t SMC SAC AVC P=MR=AR (+) 0 FC (-) q 2 q/t q/t

140 Ztráta STC VC TR CELK. ZTRÁTA q 0 q 2 q/t SMC SAC AVC P=MR=AR (+) FC q 0 q 2 q/t q/t (-)

141 Formování nabídky P=MR=AR DK firmy v SR SMC S P 2 P 2 P 1 AVC P 1 S D P 3 P 3 S P 4 P 4 D q 4 q 3 q 1 q firmy Q 1 Q 3 Q 2 q 2 Q 4 Q trh

142 Tržní nabídka v SR SMC 1 SMC 2 P 3 P 2 P 1 e S Q/t

143 Charakteristika tržní rovnováhy v SR 1. na druhý jsou v SR variabilní

144 Tendence k nulovému ekonomickému zisku P = MR = AR LMC P 1 P 2 LAC P 1 P 2 S 1 P 3 P 3 D q 3 q 2 q 1 q firmy S 2 Q 1 Q 2 S 3 Q 3 Q odv.

145 Tendence k nulovému ekonomickému zisku P = MR = AR LMC LAC P 3 P 2 P 3 P 2 S 3 P 1 P 1 S 2 D q 1 q 2 q 3 q firmy Q 3 Q2 S 1 Q 1 Q odv.

146 Optimum firmy v LR SMC LMC SAC LAC Z P=MR=AR q* q/t

147 Charakteristika tržní nabídky v LR Na rozdíl od krátkého období, kdy tržní nabídku determinovaly SMC jednotlivých firem, tržní nabídku v dlouhém období

148 Tržní nabídka v LR - konstantní náklady MC LAC S S x S P 2 P 3 P 1 P 2 P 3 P 1 LIS D D q q firmy Q 1 Q 3 Q 4 1 Q trhu q 3 q 2

149 Tržní nabídka v LR - rostoucí náklady LAC MC MC S S P 2 LAC P 2 LIS P 3 P 3 P 1 P 1 D D q 1 q 2 q 3 q firmy Q 1 Q 2 Q 3 Q trhu

150 Tržní nabídka v LR klesající náklady P 2 LAC LAC MC MC P 2 S S P 1 P 1 P 3 P 3 LIS q 1 D D q 2 q 3 q firmy Q trhu Q 2 Q 1 Q 3

151 = P*. q* TC(q*) [P*. 0 TC(0)] = TR(q*) TC(q*) 0 + FC = zisk z výroby q = q* = zisk z výroby q = 0 = * + FC = * = FC P* SMC=s P*=MR q* q

152 nabídkou S P* D Q* Q

153 protože neexistují FC protože ekonomický zisk = 0 * + FC = výrobce by mohl realizovat stejný výnos na jakémkoliv jiném trhu kterémkoliv jiném trhu

154 (DK trhu) v LR

155 = plocha nad tržní nabídkou v LR (LIS) a pod P* výnosy LIS P* D Q* Q

156 8 Optimum nedokonale rovnováha nedokonale

157 1. Monopol 2. Monopolistická konkurence 3. Oligopol 4. Alternativní teorie firmy

158 1. Monopol a) b) optimální výstup c) stanovení ceny d) monopolní zisk e) f) cenová diskriminace g) neefektivnost monopolu a snaha o

159 Bariéry konkurence Realizace úspor z rozsahu více firem AC (Alcoa) mimotržní okolnosti (Gripeny, el.mýtné,...) právní restrikce (vynálezy,,,...) D Q

160 Optimum monopolu LTC 0 TR Q* MC Q 0 Q* MR D=AR Q

161 Monopolní cena - maker) P > MC elasticitou poptávky MC = MR MC = P (1 + 1/e PD ) (P-MC)/P = -(1/e PD )

162 Monopol realizuje monopolní zisk MC AC P m AC ZISK D=AR 0 Q* Q MR

163 Monopol realizuje nulový ekonomický zisk MC AC P m =AC D=AR 0 Q* MR Q

164 Monopol realizuje ztrátu MC AC AC ZTRÁTA P m 0 Q* MR D=AR Q

165 množství za stejnou cenu MC P 2 = P 1 D 2 0 Q 1 Q 2 MR 1 MR 2 D 1 Q

166 Monopol prodává stejné MC P 1 P 2 0 D 1 D 2 Q 1 = Q 2 MR 1 MR 2 Q

167 Cenová diskriminace Podstata: Stanovení rozdílných cen stejných Cíl: Formy: : individuální ceny jednotlivým množství

168 Nediskriminující monopol MC TR=10 TR =Q* MR D = AR

169 Cenová diskriminace MC TR= If cenová diskriminace protože MR = AR modifikace nutné podm.: AR = MC TR =Q* Q** D = AR

170 Nediskriminující monopol MC 10 D=AR 0 4=Q* Q MR

171 Cenová diskriminace MC max : AR=MC D=AR 0 2 4=Q* 6 Q

172 Cenová diskriminace 2 podmínky: => nemožnost vzájemného prodeje mezi rozhodování diskriminujícího monopolu: => o celkovém výstupu Q T (q 1 + q 2 ) => o velikosti q 1 a q 2 modifikace nutné podmínky maximalizace zisku: MR 1 = MR 2 = MC

173 Cenová diskriminace MC P e MR1 MR 2 P 1 1 e 2 PD1 PD2 P 1 P 2 P P epd 1 1 e PD 2 1 MC MR T 0 q 2 q 1 MR 1 Q T MR 2 D 1 D 2 Q/t

174 cenová diskriminace P 1 P 2 D 2 =AR 2 AC=MC D 1 =AR 1 MR 2 MR 1 0 q 1 q 2 Q

175 Stanovení cen P 2 MC P 1 MR 2 D 2 =AR 2 D 1 =AR 1 0 q 1 q 2 Q MR 1

176 dokonalé konkurence cena D Celková hodnota pro DEQ*0 P** P* A E MC ( =AC) MR Celkové výdaje 0 Q** Q* Q

177 neefektivnost monopolu cena D P** MR B váhy) P* A E MC ( =AC) 0 Q** Q* Q

178 neefektivnost monopolu cena D P** B P* Transfer k firmám A E MC ( =AC) MR 0 Q** Q* Q

179 neefektivnost monopolu cena D MR P** B P* Transfer od k firmám A Ztráta mrtvé váhy hodnota E MC ( =AC) 0 Q** Q* Q

180 2. Monopolistická konkurence a) Optimum firmy v krátkém období b) Optimum firmy v dlouhém období c) model

181 monopolistické konkurence rozhodovací nezávislost firem DK velká diferenciace produktu monopolní síla firmy nad jejím produktem, ale: Individuální poptávka není totožná s tržní poptávkou malé

182 Monopolistická konkurence P (+) 0 FC (-) STC Max TR q 1 q* q 2 q/t SMC ZISK q 1 q* q 2 SAC AR q/t MR q 1 q* q 2 q/t

183 Monopolistická konkurence P (+) 0 FC (-) STC VC TR q 1 q* q 2 q/t SMC SAC ZTRÁTA q 1 q* q 3 q 1 q* q 2 AVC AR q/t MR q/t

184 STC Monopolistická konkurence (+) 0 FC (-) P ZTRÁTA q* q* q* MR VC SMC AR TR SAC AVC q/t q/t q/t

185 Formování optima firmy v LR LMC SAC LAC P 1 P 2 ZISK d 1 MR 1 d 2 q* LR q* SR MR 2 q/t

186 Optimum firmy v LR MR = LMC AR = LAC LMC SAC LAC P 2 d 1 MR 1 d 2 q* LR MR 2 q/t

187 Edward Chamberlin, model publikován v r rozhodovací nezávislost firem 3. všechny firmy mají stejné nákladové a poptávkové funkce jednou z nich 2. d

188 Individuální poptávka d je velmi elastická Individuální poptávka d P 3 P 1 P 2 d d q d3 q d3 q d1 q d2 q d2 q/t

189 d MC P d MR q d q d q

190 formování optima firmy v SR d P 1 SMC P 2 P 3 d 1 d 2 d 3 MR 1 q d q d q d =q d q d q d MR 2 MR 3 q

191 optimum firmy v LR LMC LAC P d d q* MR q

192 3. Oligopol b) Kartel c) model d) model g) Modely založené na teorii her

193 => duopol => rozhodovací závislost => homogenní => diferencovaný => úspory z rozsahu => náklady na diferenciaci produktu => právní restrikce

194 Struktura Homogenní oligopol Ignorují reakce Berou v úvahu reakce Kartel Model s cenovým Diferencovaný oligopol Modely založené na teorii her

195 Kartel Chová se jako monopol = P.Q - [TC 1 (q 1 ) + TC 2 (q 2 ) + + TC n (q n )] nutná podmínka maximalizace zisku: q MR(Q) i MR(Q) MC (q ) i i MC (q ) MC každé MR firmy i (q i )) i i 0

196 Kartel MC 1 MC 2 MC AC 1 AC 2 P P P D MR(Q) q 1 q/t q 2 q/t Q Q/t MR(Q) = MC 1 (q 1 ) = MC 2 (q 2 )

197 model oligopolu duopol homogenní produkt východisko: první (i-tá výstup druhé (j-té firmy) za konstantní q j q i 0 pro všechna j i ; P q i 0 q q i j 0 pro všechna j i; P q j 0 Nutná podmínka max. i MR i(q i) MC i(q i) q i 0 MR i (q ) i MC (q ) i i

198 Rovnováha duopolu výstupu druhé firmy => q 1 = f 1 (q 2 ) => q 2 = f 2 (q 1 ) optimu: q 1 * = f 1 (q 2 *), q 2 * = f 2 (q 1 *)

199 q 2 model oligopolu q 1 = f 1 (q 2 ) q 2 * q 2 = f 2 (q 1 ) q 1 * q 1

200 duopol homogenní produkt Východisko: q q j i 0 (i-tá firma zjistí, jak bude j-tá firma i-tá firma bude realizovat first mover advantage -tá firma

201 Oligopol => za cenu stanovenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoli objem výstupu P = MC i (q i ) i = 2,3,,n

202 Oligopol s dominantní firmou S KO P 1 A B C MC D P 2 d D P D MR D D T Q KO q D Q T Q

203 Oligopol se zalomenou produkt; jejich výrobky jsou blízkými substituty východisko: => zvýší-li jedna z firem oligopolu cenu, ostatní firmy tento krok nenásledují => sníží-li jedna z firem oligopolu cenu, i ostatní firmy

204 Oligopol se zalomenou MC 2 MC 1 B d 1 A MR 1 q* MR 2 d 2 q

205 Modely oligopolu založené na teorii her vzájemná závislost firem => strategické rozhodování hry => kooperativní => nekooperativní strategie: => volba mezi 2 strategiemi výsledky => výnosy = zisky firem A a B strategií = výplatní matice

206 Pojetí rovnováhy teorie her: výsledek strategických rozhodnutí firem, NASHOVA ROVNOVÁHAa* a b*) budou v rovnováze, pokud: a* strategie b* firmou B a b* strategie a* firmou A

207 Modely oligopolu založené na teorii her Nashova Strategie firmy B A 10 ; 8 8 ; 6 9 ; 6 9 ; 4

208 Modely oligopolu založené na teorii her Nashova Strategie firmy B P=10 K P=15 K A P=10 K 10 ; 8 18 ; 13 P=15 K 5 ; ; 12

209 Modely oligopolu založené na teorii her Strategie B v P Nep A P 24 ; 24 0 ; 36 Nep 36 ; 0 6 ; 6

210 Alternativní teorie firmy složitá vlastnická struktura dnešních firem komplikované vztahy mezi vlastnictvím a nedostatek informací ( nejistota)

211 Alternativní teorie firmy Manažerské teorie firmy Jednoduchý manažerský model Behavioristické teorie firmy

212 Dynamizace funkce zisku Maximalizace zisku v dlouhém období n V = t (1 + r) t t =1

213 Jednoduchý manažerský model TU = f( R, M) = R + M R Z A u M

214 Klesající lineární funkce poptávky Tvar fce TR: parabola F TC max TR 0 q q F q

215 Behavioristické teorie firmy R.M.Cyert, J.G.March (1963): analýza rozhodovacích Firma = koalice zájmových skupin Žádná ze skupin nejspíš nedosáhne maximalizace svého cíle; proto všechny usilují o dosažení Je-li dosažen, je zachován status quo

216 Model J. Vanek: The General Theory of Labor-Managed Market Economies, Cornell University Press, Ithaca, NY, 1970 Mzda: její výše determinována trhem práce (ten je ovlivnit mzdovou sazbu)

217 9. Trh práce

218 1. Nutná podmínka 2. Poptávka na dokonale práce a) dokonale b) 3. Poptávka na nedokonale 4. Nabídka práce

219 d dk Maximalizace zisku dtr dk na (K,L) = TR (K,L) - TC (K,L) dtc dk 0 d dl dtr dl dtc dl 0 MRP K = MFC K MRP L = MFC L Nutná podmínka max. : 0 2 K 2 2 ; 0 L 2

220 MRP L = ARP L MFC L AFC L TR L TC L TC L Jednotkové TR L MR P A A Q L na trhu práce MP A L (w.l) L w L L P w A w AP L TR Q L A w L Q L A w DK: L NDK: w L 0 0 MFC MFC L L w w

221 na trhu kapitálu K A A A K AP P K Q P K TR ARP r K K r K TC AFC K MRP K = K TR K Q Q TR MP MR A A K A K TC MFC K K r L r K K) (r

222 Hlavní aspekty firmy prodávající výstup A na DK trhu : firma A firma stejnou cenu P A = MR A fce individuální Hlavní aspekty firmy najímající L na DK trhu práce: firma L (w) firma stejnou cenu P L (w) = MFC L fce individuální osou x

223 Optimální množství L v SR max. TR:C TFC L = w L max. ARP L :B max. MRP L : A TR = P A Q A /L (w) A B L* L/t w MFC L =AFC L =s L ARP L L * MRP L C L/t

224 Individuální poptávka po L v SR w 5 MFC L = AFC L =s L5 w 4 MFC L = AFC L =s L4 w 3 MFC L = AFC L =s L3 w 2 ARP L MFC L = AFC L =s L2 w 1 MFC L = AFC L =s L1 d L L 3 * L 2 *L 1 * L/t MRP L

225 Optimální množství L v LR K/t w K 1 K 2 A B C q 2 q 1 TC 1 TC 2 L 1 L 2 L/t SE PE CE

226 Individuální poptávka po L v LR (w) MRP L2 MRP L1 E 1 w 1 E 2 s L1 =MFC L1 =AFC L1 w 2 s L2=MFC L2=AFC L2 d L L 1 * L 2 * L/t

227 FIRMA Tržní poptávka po práci TRH PRÁCE w w w 1 A s L1 =MFC L1 w 1 A w 2 C B s L2 =MFC L2 C B w 2 d 1 =MRP L1 d 2 =MRP L2 D L L 1 * L 2 * (L 2 ) L/t L T1 L T2 (L T2 ) L/t

228 Poptávka monopolu, oligopolu nebo monopolistické firmy po práci na jejím DK trhu A, na trhu práce L (w) individuální poptávka po výstupu A je klesající => MR A < P A Za jinak stejných okolností bude MRP L NDK firmy nižší než MRP L DK firmy

229 Individuální poptávka (w) po práci v LR MRP L2 MRP L1 w 1 E 1 s L1 =MFC L1 =AFC L1 E 2 w 2 s L2 =MFC L2 =AFC L2 d L L 1 * L 2 * L/t

230 trh práce (= A), tzn, je monopolem, oligopolem nebo monopolistickou firmou monopsonem: jediná firma najímající práci oligopsonem monopsonistickou firmou: jedna z mnoha firem najímajících Firma A i ceny práce P L (w) aby vyšší cenu => rostoucí funkce s L

231 rostoucí s L a) L w L b) MFC w L MFC w L c) pokud je s L lineární, pak: rovnice s L je: w = AFC L = a + bl rovnice TC L je: TC L = w.l = (a + bl).l = al+bl 2 rovnice MFC L je: MFC L L TC L L a 2bL

232 (w) Volba optimálního množství L v SR MFC L w 1 w 2 s L =AFC L MRP L L * L/t

233 Volba optimálního množství práce v LR MPL P L MP P K K MPL MFC L MP K MFC K ukazuje proporce mezi použitými vstupy neukazuje absolutní objem použitých vstupù MRPL MFC L MRP MFC K K Protože musí platit MFC = MRP MRP MFC L L MRP MFC K K 1

234 Mzdová diskriminace monopsonu w MFC L1 S L1 MFC L2 MFC L S L2 w 2 w 1 MRP L L 1 L 2 L* L/t

235 Maximalizace užitku jednotlivce nabízejícího práci Užitek je dán U = f (C, H) Tuto funkci chce jednotlivec maximalizovat

236 Maximalizace užitku jednotlivce nabízejícího práci OMEZENÍ 1 den = 24 hodin => L+H=24 => L = 24 - H if mzdová sazba = w C = w L C = w (24-H) C = 24w - wh 0 = 24w - C - wh = omezení jednotlivce

237 C 24 w Optimum jednotlivce nabízejícího práci w U / U / H C MU H MU C MRS C* H* U=f (C, H) C=w (24-H) 24 H (volný v hod./den)

238 mzdové sazby na optimum jednotlivce C 24 w 2 w (w 2 > w 1 ) C 2 24 w 1 B C C 1 A U 1 U 2 H 2 H 1 SE DE CE 24 H

239 mzdové sazby na optimum jednotlivce C 24 w 2 w (w 2 > w 1 ) u 1 u2 24 w 1 R C 1 C 2 Q S SE H 1 DE CE H 2 24 H

240 Nabídka práce C w s L u 3 u 2 u H L

241 Monopol na trhu práce - odborové svazy w L w = celková mzda d(l w) MR L dl mezní mzda L D L MR L L/t

242 Prosazování monopolní síly w w 1 Maximalizace ekonomické renty A Ekonomická renta = rozdíl mezi mzdou (L 1 w 1 ) a transferovou cenou práce Transferová cena práce = cena, za niž je jednotlivec ochoten nabízet další jednotku (hodinu) práce => je totožná s S L s L L 1 MR L D L L

243 Prosazování monopolní síly w Maximalizace celkové mzdy w 2 MR L B s L D L L 2 L

244 Prosazování monopolní síly w C s L w 3 MR L D L L 3 L

245 Bilaterální monopol w MFC L w 2 S L w 1 L 2 L 1 MR L D L L/t

246 10. Trh kapitálu

247 1. Výchozí poznámky 2. rozhodování 3. rozhodování a) neexistenci kapitálového trhu b) existenci kapitálového trhu 4. rozhodování pro více období 5. Vliv inflace na rozhodování 6. Vliv rizika na rozhodování

248 Obecné principy tvorby cen na trhu kapitálu Optimální objem poptávaného kapitálu je odvozen ze vztahu MRP K = MFC K podmínkou je (d 2 / dk 2 ) < 0 poptávka jedné firmy po kapitálu (individuální poptávka) je v funkce MRP K tržní poptávka je poptávek všech firem po kapitálu. rostoucí tržní nabídky kapitálu ( úsporami domácností) a tržní poptávky po kapitálu determinuje rovnovážné množství a cenu kapitálu

249 Specifika na trhu kapitálu Kapitál není primární výrobní faktor formy kapitálu: => kapitálové statky => kapitál => lidský kapitál formám: v budoucnu obvykle výnos (, užitek )

250 otázky vstupu na kapitálový trh 1. Jak velkou použít na nákup dnes a jak velkou v budoucnu? => rozhodování - rozhodování mezi a budoucí - rozhodování v 2. Jak nejlépe použít dnes? => rozhodování

251 1. Neexistuje inflace 2. Neexistuje riziko b 3. DK na trhu kapitálu => MFC K = r

252 výdaje => úspory P jeden statek (C) ve dvou obdobích 0 1 TU = f (C 0, C 1 ) => P C v obou obdobích

253 Komparace s rozhodováním na trhu : maximalizace TU omezení Rozdíl: V teorii rozhoduje ek. subjekt o dvou (x a y) v jednom období V teorii kapitálu rozhoduje ek. subjekt o jednoho statku (C) ve dvou obdobích

254 TU = f (C 0,C 1 ) definice: množina kombinací a budoucí statku C, stejný celkový užitek vlastnosti: => konvexní C 1 => klesající => IK = vyšší TU U 0 U 1 C 0

255 :, v je ochoten jednu jednotku statku C v za (1 + ) jednotek statku C v budoucnosti aniž by to vedlo ke TU (1 + ) dc 0-1 => dc 1 = => dc 1 = -(1 + ) TU = konst. dc 0 mezní míra preferencí = za se

256 Linie tržních = omezení neexistuje riziko => zná i budoucí (I 0, I 1 ) => c 0 ic 1 neexistuje inflace => P c je v obou obdobích stejná definice: množina kombinací a budoucí statku C dané výši A obdobích. C 1 H B C 0 C 1 D D: C 0 C 1 H: C 0 = 0; C 1 A I 0 (1 + r) + I 1 J: C 1 = 0; I 0 + I 1. [1/(1 + r)] C 0 B J C 0

257 Linie tržních : svou budoucí statku C když sníží svou o jednu jednotku konstantním a cenách statku C (1 + r) dc 0-1 => dc 1 = => dc 1 = - (1 + r) I a P = konst. dc 0 r = reálná úroková míra

258 C 1 H H H : if C 0 o 1 jednotku r dosáhne A J : J J C o

259 C 1 H C 1 E C 1 A U 0 U 1 C 0 C 0 J Optimum: -(1 + ) = - (1 + r) = r C o Reálná úroková míra

260 dosavadní analýza: => existence kapitálového trhu umožnila jednotlivci nyní: investice do výroby stejný cíl: maximalizace TU z celkové (=asné + budoucí) 2 kroky analýzy: => if neexistuje kapitálový trh => if existuje kapitálový trh

261 rozhodování neexistenci kapitálového trhu TU = f (C 0, C 1 ) => ind. Omezení: budoucí hranice výrobních možností (PPF) Definice: množina všech efektivních (max. dostupných) kombinac možnostech. : o kolik se v investic do výroby zvýší budoucí statku C, sníží-li se jeho o jednotku C 1 dc 1 = (1 + R) dc 0-1 => dc 1 = - (1 + R) dc 0 A R = mezní míra výnosu z investice C 0

262 Optimální rozhodnutí neexistenci kapitálového trhu C 1 P C 1 - (1 + R) = - (1 + ) F procento R = Mezní míra Úspory jednotlivce (C 0 -C 0 ) se rovnají velikosti jeho investice, nebot nemohl využít služeb kap. trhu. C 1 A U 0 U 1 C 0 C 0 Q C 0

263 Optimální a rozhodnutí existenci C 1 kapitálového trhu H C 1 E r = C 1 C 1 C 1 F U 1 U 2 F 1 A R = r Celkové úspory: C 0 -C 0 C 0 -C 0 : investice C 0 -C 0 : jinému subjektu na kap. trhu C 0 C 0 J C 0 C 0 J C 0

264 hodnota budoucího If pouze jedno budoucí období pokud daný subjekt investuje, se tím úroku, který by získal, kdyby tuto uložil do banky => úrok = alternativní náklad investice => vyšší úroková míra => tím vyšší alternat. náklady => tím nižší hodnota budoucího => budouc alternativní náklady PV = 1. I resp. I r 1 + r I 1

265 - úroková míra = 20% - PV = 1260 (1 + 0,20)

266 hodnota budoucího If investice po let => investor hodnotu v každém roce sníží (diskontuje) o hodnotu alternativních : If je N stejné: PV = N 1 PV = + N N n (1 + r) (1 + r) 2 (1 + r) n N + N N (1 + r) (1 + r) 2 (1 + r) n

267 hodnota budoucího if investice 3 roky pravidelný výnos 420 a if r = 20% => PV 1. rok: 420/(1 + 0,2) = 350 => PV 2. rok: 420/(1 + 0,2) 2 = 291,66 => PV 3. rok: 420/(1 + 0,2) 3 = 243,06 (investor 3x o úroky a proto je PV nejnižší ) PV všech : 884,72 if investice pravidelný po let (perpetuita = renta) N PV = r

268 Reálná a nominální úroková míra od nominální úrokové míry (r n inflace (a) r n a = r (reálná úroková míra) r n = r + a If a PV N PV = (1 + r n )n snižuje rozsah investic

269 v podmínkách rizika investor averzní k riziku trh bez monopolní síly Investice úspor do 2 aktiv rizikového (R) R úspory na nákup R = b jistého (J) výnos = N J úspory na nákup J = (1 b) N R >N J P = b. N R + (1 b). N J

270 Riziko jako odchylka Rizikové aktivum (investice) Varianta výnos A 0, B 0, = 35,4 = R C 0,

271 Investice do 1 rizikového a 1 jistého aktiva P = P = b. R + (1 b). J Protože J = 0 P = b. R P = b R N P = b. N R + (1 b). N J Np N P = N J + b. (N R N J ) (N R N J ) N P = N J +. P R BL P

272 Definice: mohou být dosaženy se 2 aktivy Rovnice: (N R N J ) N P = N J +. P R = cena rizika = jak velké riziko musí investor Np N R BL N J R P

273 If TU = f (Np, P ) Definice: investorovi stejný TU Np kladná U 3 U 2 U 1 MRS c mezi rizikem TU dn P P MRS c = = d P TU NP P

274 Optimum investora v podmínkách rizika = optimální kombinace rizika a výnosu Np (NR NJ) MRS c = R N R N * A U 3 U 2 U 1 BL N J * R P

275 11. Všeobecná rovnováha

276 Efektivnost ve Efektivnost ve Efektivnost výrobkového mixu

277 dosud: nyní: cíl: Všeobecná rovnováha analýza rovnováhy každý trh zkoumán jako nezávislý analýza všeobecné rovnováhy všechny dílí trhy vzájemn propojeny rovnováhy na všech trzích souasn Rovnováha na všech trzích vyžaduje rovnováhu: mezi všemi efektivnost ve smn mezi všemi výrobci efektivnost ve výrob mezi všemi spotebiteli a výrobci výrobn-spotební efektivnost

278 2 2 vstupy 2 statky analýzy L K A (Anna) B (Bohumil) jsou ve vlastnictví A a B, jejich prodejem získávají jejich celkové množství je fixní, ale mohou být z výroby jednoho do výroby druhého statku C () F (potraviny) na jejich nákup vynakládají A a B celý C (vyrábí statek C ) 2 firmy F (vyrábí statek F potraviny) všechny trhy jsou dokonale neexistuje obchod

279 analýzy fixního množství je efektivní, jestliže jeho být jednomu polepšeno, aniž by nebyl poškozen druhý 100F 200C 130 B C F A B R A 70 Edgeworth box-diagram 200C 100F

280 100F jako nástroj zlepšení situace A i B 200C u B2 u B3 R u B1 B u A3 u A1 100F A 200C R: MRS C Anny ( U A2 ) než MRS C Bohumila ( U B2 ) Anna je ochotna vzdát se 2 jednotek F, aby získala 1 jednotku C (MRS CA =2) Boh. je ochoten vzdát se 0,5 jednotek F, aby získal 1 jednotku C (MRS CB =0,5) u A2

281 200C 100F Zvýšení užitku A a B v B u B1 u B2 R T A u A2 u A CF

282 Rovnováha ve 100F 200C T B M A 200C M: neexistuje žádná další možnost, která by byla výhodná pro oba, tj. kterou by jeden preferoval a druhý by spokojen MRS CA = MRS CB 100F

283 Smluvní 0 B u B1 u B3 u B2 M u A3 u A2 0 A u A1 Smluvní ivka množina všech dobrovolných mezi racionálními a informovanými množina všech efektivních rozdlení (alokací) dvou statk mezi dva spotebitele

284 Smluvní 0 B u B u B G W Z U M u A F u A 0 A

285 200 Nerovnováha ve vzhledem k cen Zavedení tržní (cenového systému) B 100 u B B* 30 P c = 1 P F R Smna 1:1 BL 30 A* u A BL 0 A

286 Rovnováha ve vzhledem k cen u B 0 B u B A* u 62 A 38 u B B* R u A BL A u A MRS P P P P CA C F C F P 5 P MRS (1,2) CB C F P P C F

287 Efektivnost ve Fixní množství bude v ekonomice tehdy, když nebude možné vyrobit množství jednoho statku, aniž by bylo nutné omezit výrobu druhého statku. 100L 0 F 50K q F K=50 q F R L=100 q F q F q c q c q C q c 50K 0 Smluvní C 100L MP LC MP LF = množina technicky efektivních výrob = MP KC MP KF = množina tangent izokvant MRTS C = MRTS F

288 Nerovnováha ve vzhledem k cen zavedení tržní smny (cenového systému) 50K 100L 65 P L izokosta P K0F q F F C TC L C q C 50K

289 Rovnováha ve vzhledem k cen P L P K 50K 100L q F q F F q F R q C q C 0 F F: MRTS MRTS MRTS C C F P P L K P P MRTS F L K P P L K TC q C TC TC 50K 0 C 100L MP MP LC KC MP MP LF KF P P L K

290 Odvození PPF ze smluvní 100L 50K C 100L F 0 C E q C =200 E 200 q C =400 F q F =250 F q F = q C =500 G q F =100 G 0 F (575) C 0 F q C =f c (K;L) q F =f F (K;L) 0 C: f C (0;0)=0C f F (50;100)=275F 0 c E: f C (14;30)=200C 50K f F (36;70)=250F E F: f C (22;53)=400C f F (28;47)=200F F G: f C (38;76)=500C f F (12;24)=100F 0 F :f C (50;100)=200C f F (0;0)=250F G 0 F

291 Mezní míra transformace produktu (MRPT) =, ve kterém být snížena výroba jednoho statku (. F) ve výroby jednotky druhého statku (C) fixním množství F = C =smrnice PPF Náklady každé kombinace výroby C a F: TC (C;F) podél PPF konstantní (protože množství vstup je fixní) dtc = 0 TC dtc dc C TC F TC TC df - dc F C TC df C df TC dc dc F df MC MC C F 0 V podmínkách dokonalé konkurence: P C * (=MR) = MC C P F * (=MR) = MC F P C * MRPT = PF *

292 F 200 F B F A u B3 Všeobecná rovnováha P C efektivnost smny: MRS CA MRSCB PF efektivnost výroby: MRPT MRTS F PC úprava do podoby: MRPT PF výrobn spotební efektivnost: MRS C MRPT F(0 B ) u B1 P C PC PF PF M u A3 cen cen poptávky nabídky u B2 u A2 PPF u A1 0 A C A C 400 B C

293 Limity trhu

294 1. Nedokonalá konkurence 2. Externality Asymetrické informace

295 Nedokonalá konkurence Výrobní neefektivnost MRS = MRPT (P C /P F )* = P C */P F * If je trh statku C NDK a trh statku F je DK: (P C /P F )* P C */P F * ale (P C /P F )* = MR C */P F * Protože MR C <P C => MRS > MRPT (P C /P F )* > MR C */P F * a tedy není dosaženo všeobecné rovnováhy

296 Nedokonalá konkurence F B: MRS MRPT E: MRS = MRPT B E U 3 PPF U 1 U 2 C

297 Externality není reflektován tržním mechanismem tržní ceny druhé strany Arthur Cecil Pigou (The Economics of Welfare, 1920):

298 Záporné externality soukromé náklady SMC = MC + EMC SMC MC P 2 P 1 t EMC D=SMU x 2 x 1 x

299 Kladné externality výnosy SMU = MU + EMU D=MU SMU SMC P 2 P 1 EMU s x 1 x 2 x

300 První pokus o definici a klasifikaci: Paul A. Samuelson (The Pure Theory of Public Expenditure, 1954) 2. Nerivalita (bageta, auto,...) nebo nemožné => nemožnost vybírat poplatky (národní obrana,

301 národní obrana) auto,...) MC = 0 program,...

302 ANO NE ANO rivalita NE

303 Optimální množství MU = MC = pseudopoptávková MC P 1 E D = d 1 + d 2 x 1 d 1 d 2 x

304 Asymetrie informací ale jsou-li náklady na získání informací vysoké a rozdíl v asymetrie informací: a) morální hazard

305 Morální hazard (Skryté chování) Pokud se vlastník auta pojistí proti krádeži, nebude se snažit stranu (za nájemce) cíl (P) i (A): maximalizace užitku 2. pozorování

306 (skrytá informace) =>zhoršení kvality

307 0 B u B u B30 C u B20 u B10 D F u A20 u A A C UPF D F 0 A u A UPF = množina kombinací užitku dvou, dosažitelných fixním množství A: U A = U B 0 B u A

308 u B Sý blahobyt fce (A. Bergson, 1938) blahobytu SW = f(u A,U B ) Množina kombinací užitku dvou, stejnou užitku. B SW 3 SW 2 SW 1 UPF U A

309 Neefektivnost trhu S P * P 2 A B P 1 D Q S Q S Q * Q D Q D Q

310 Neefektivnost 2) Monopol trhu MC P M D=d Q * M MR Q

311 Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel info@vsem.cz