INFLUENCE OF STAGE OF LACTATION ON THE CHEMICAL COMPOSITION OF SHEEP MILK VLIV LAKTAČNÍ FÁZE NA CHEMICKÉ SLOŽENÍ OVČÍHO MLÉKA

Transkript

1 INFLUENCE OF STAGE OF LACTATION ON THE CHEMICAL COMPOSITION OF SHEEP MILK VLIV LAKTAČNÍ FÁZE NA CHEMICKÉ SLOŽENÍ OVČÍHO MLÉKA Novotná L., Kuchtík J., Zajícová P., Útav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělká a lenická univerzita v Brně, Zemědělká 1, Brno, Čeká republika. xnovot22@node.mendelu.cz, kuchtik@mendelu.cz ABSTRACT The evaluation of influence of tage of lactation on ewe milk compoition wa performed on the bae of analye of milk ampled from 22 heep (Lacaune x Eat Frieian x Improved Walachian). 11 ewe were on the 1 t lactation and another 11 ewe were on the 2 nd lactation. The ampling wa carried five time during whole lactation on 65 th, 99 th, 139 th, 167 th and 202 nd day of lactation. The analyi involved a total of 110 milk ample. Milk wa analyed by tandard method for total olid, fat, olid-non-fat, protein, caein, whey protein, lactoe and urea (mg/100ml) content. Recorded data were tatitically analyzed by program UNISTAT 5.1. Sheep milk contained on average 19,359 % total olid, 7,411 % fat, 11,948 % olid-non-fat, 6,356 % protein, 4,932 % caein, 1,424 % whey protein, 4,489 % lactoe and 71,184 mg/100ml urea. The reult of thi tudy indicate that high tatitical ignificant effect (P 0,01) of tage of lactation wa found on all choen chemical content. Key word: ewe, heep milk, lactation, tage of lactation, chemical compoition ABSTRAKT Cílem našeho ledováni bylo pooudit vliv laktační fáze na chemické ložení ovčího mléka. Hodnocení bylo realizováno na základě rozborů mléka, zíkaného od 22 kuů bahnic (kříženek plemen Lacaune x Východofríká ovce x Zušlechtěná valaška), z čehož 11 bahnic bylo na 1. laktaci a dalších 11 na 2. laktaci. Vzorky byly odebírány v pěti intervalech v průběhu celé laktace a to v průměrném 65, 99, 139, 167, 202 dni. Celkově bylo vyhodnoceno 110 vzorků. Jednotlivé analýzy mléka byly prováděny tandardními metodami na tanovení obahů ušiny, tuku, bílkovin, kaeinu, yrovátkových bílkovin, laktózy a močoviny. Zíkané údaje byly zpracovány pomocí tatitického programu UNISTAT 5.1. Ovčí mléko obahovalo v průměru 19,359 % celkové ušiny, 7,411 % tuku, 11,948 % tukuproté ušiny, 6,356 % bílkovin, 4,932 % kaeinu, 1,424 % yrovátkových bílkovin, 4,489 % laktózy a 71,184 mg/100ml močoviny. Z výledků této práce vyplývá, že byl prokázán vyoce tatitický vliv (P 0,01) laktační fáze na obahy všech ledovaných chemických ložek. Klíčová lova: bahnice, ovčí mléko, laktace, laktační fáze, chemické ložení

2 ÚVOD V ČR jou tavy dojných ovcí v poměru k chovaným maným nebo trojtranně užitkovým plemenům na nízké úrovni i přeto je produkce ovčího mléka a výroba ovčích ýrů perpektivní (Bucek, et al. 2006). Ovčí mléko je vodnatá, bílá nebo lehce nažloutlá tekutina mírně natrpklou chutí. Složením e ovčí mléko značně liší od mléka kravkého. Obahuje průměrně 5,5% bílkovin, 7% tuku, 5% cukru a 0,9% popelovin (Štolc a Nohejlová, 2003). Ovčí mléko e u ná k přímému konzumu nepoužívá (Štolcová et al., 2006). Je na rozdíl od kravkého a kozího mléka využíváno téměř výhradně k výrobě ýrů. Při jejich výrobě hraje důležitou roli chemické ložení mléka a variabilita obahu jednotlivých ložek (Pugliee et al., 2000). Složení a kvalita ovčího mléka je ovlivňována celou řadou faktorů jako je plemenná přílušnot, fáze a pořadí laktace, počet narozených a odchovaných jehňat, klimatické podmínky, výživa, zdravotní tav a management chovu (Bencini and Pulina, 1997; Fuerte et al., 1998; Pugliee et al., 2000; Antunovic et al., 2001; Pavic et al., 2002). Vlivem laktační fáze na ložení ovčího mléka e podrobněji zabývali Jelinek et al. (1990), Gonzalo et al. (1994), Fuerte et al. (1998), Antunovic et al. (2001), Pavic et al. (2002). MATERIÁL A METODIKA K laboratorním analýzám byly použity vzorky ovčího mléka z ekologické farmy ve Valašké Bytřici. Do pokuu bylo zařazeno 22 kuů bahnic kříženek plemene Lacaune (L), Východofríká ovce (VF) a Zušlechtěná valaška (ZV), z toho 11 bahnic na 1. laktaci a dalších 11 na 2. laktaci. Všechny ledované bahnice byly chovány v identických podmínkách a po celou dobu ledování byly v dobrém zdravotním a výživném tavu. Jejich krmná dávka v průběhu celého ledování byla založena na ad libitní celodenní patvě na trvalém travním porotu. Doplněk krmné dávky tvořily pšeničné otruby, jejichž průměrná potřeba na ku a den činila kg a minerální liz (ad libitum). Bahnění u ledovaných ovcí probíhalo na začátku měíce března, náledně byl prováděn tradiční odchov jehňat pod matkami. Odtav jehňat tejně tak počátek dojení e ukutečnil v průměrném 60. dni laktace (konec měíce dubna) Dojilo e do začátku měíce října. Odběry vzorků byly realizovány v pravidelných intervalech pětkrát v průběhu celé laktace a to v průměrném 65, 99, 139, 167, 202 dni. Dojení ovcí bylo prováděno trojně, přičemž vzorky mléka na laboratorní analýzy byly odebírány z ranního dojení a ihned po odběru vychlazeny na teplotu 5-8 C a poté, v termoboxu, převezeny do rozborových laboratoři na MZLU v Brně a do Laboratoře pro rozbor mléka (LRM) v Brně Tuřanech. V rámci laboratorních analýz na MZLU v Brně byly zjišťovány obahy náledujících mléčných ložek: ušina (S), tuk (T), tukuprotá ušina (TPS) bílkoviny (B), kaein (Ka), yrovátkové bílkoviny (SB) a laktóza (L). V LRM Brno Tuřany byla tanovována koncentrace močoviny (Moč). Celkově bylo vyhodnoceno 110 vzorků. Obah S byl tanovován vážkovou metodou při teplotě 102 ± 2 C dle ČSN ISO Obah T byl tanovován acidobutyrometrickou metodou dle Gerbera dle ČSN ISO Obah TPS byl zjištěn výpočtem, když obah tuku byl odečten od obahu ušiny. Obahy B, Ka a SB byly tanoveny na přítroji PRO MILK (Danih Co. Fo Electric,

3 ČSN ). Obah L byl tanovován polarimetricky dle ČSN Koncentrace močoviny v mléce e tanovovala metodou enzymaticko-konduktometrickou na přítroji UREAKVANT (ČR). Statitické zpracování bylo realizováno využitím tatitického programu UNISTAT 5.1. K určení diferencí mezi jednotlivými kupinami bylo využito Krukal-Walliovi analýzy rozptylu a Mann-Whitneyova U tetu. VÝSLEDKY A DISKUZE Průměrné chemické ložení ovčího mléka za celou laktaci polu e tatitickým vyhodnocením vlivu laktační fáze na chemické ložení jou uvedeny v tabulce 1. Je patrné, že v případě všech ložek byly zaznamenány tatiticky vyoce průkazné rozdíly (P 0,01) mezi jednotlivými odběry. Obahy ušiny, tuku, tukuproté ušiny, bílkovin, kaeinu e během ledovaného období měnily v obdobném trendu nejdříve došlo ke zvýšení hodnot, pak natal pokle e vzrůtající produkcí mléka ve 139. dni laktace a náledoval vzetup do konce laktace, zatímco obah laktózy e měnil v přeně opačném trendu. Obahy yrovátkových bílkovin měly lineárně etupnou tendenci. U obahu močoviny docházelo k pokleu až po 139. den, kdy byla zjištěna maximální hodnota a v dalších ledovaných úecích laktace náledovalo výrazné nižování. Snížení obahu ušiny tuku tukuproté ušiny bílkovin kaeinu a yrovátkových bílkovin tejně tak zvýšení obahu laktózy v 139. dni laktace ouvií e zvyšující e produkci mléka, která vykazovala maxima právě ve třetím odběru. Tato kutečnot odpovídá tomu, co publikuje Bencini, 2001, že koncentrace ušiny, tuku, bílkovin a jejich jednotlivých frakcí je vyoká na začátku a na konci laktace a nízká na vrcholu laktace. Zatímco obah laktózy kopíruje laktační křivku. V práci Seviho et al. (2000) e měnily v průběhu laktace obahy bílkovin, kaeinu tuku a laktózy dle tejného trendu. Průměrný obah ušiny za celou laktaci doáhl hodnoty 19,359 %, tato hodnota je rovnatelná výledky Pavice et al., (2002) (19,11 %) a mírně vyšší než hodnota, kterou uvádějí Fuerte et al., (1998) (18,57 %). Obah ušiny e během celého ledovaného období pohyboval v rozmezí 17,618 až 23,658 %. Nejnižší hodnota byla zjištěna na vrcholu laktace (139. den) a nejvyšší na konci laktace (202. den), což e hoduje e závěry, jež uvádí Čapritak et al. (1995) a Bencini, (2001). Naproti tomu Boroš et al. (1985), Aganga et al., (2002); Pavic et al., (2002) uvádějí, že průběh změn obahu ušiny měl vzetupnou tendenci od začátku ke konci laktace. Průměrná hodnota tuku za celou laktaci činila 7,411 %. Jandal (1996) a Pavic et al., (2002) uvádějí rovnatelné hodnoty (7,62 % rep. 7,52 %), zatímco Gonzalo et al. (1994) a Čapitrák et al. (1995) uvádějí nižší hodnoty (6,76 % rep. 6,7 %). Obahy tuku e v záviloti na dni laktace pohybovaly v rozmezí hodnot 6,146 až 10,013 %. Nejnižší hodnota byla zjištěna na vrcholu laktace (139. den) a nejvyšší na konci laktace (202. den), tejně tak jako v případě ušiny. To koreponduje poznatkem Bencini (2001), že koncentrace tuku je vyoká na začátku a na konci laktace a nízká na vrcholu laktace a také tvrzením Gajdůška (2003), že obah tuku fyziologicky vzrůtá ke konci laktace. A dále ouhlaí výledky Čapitráka et al (1995), když nejnižšího obahu tuku bylo doaženo na vrcholu laktace.

4 Zatímco Boroš et al. (1985), Gonzalo et al. (1994), Aganga et al., (2002); Pavic et al., (2002) uvádějí opět vzetupnou tendenci obahu tuku od začátku ke konci laktace. Průměrný obah tukuproté ušiny za celou laktaci činil 11,948 %, přibližně tejnou hodnotu (11,45%) zjitili Pavic et al., (2002) a naopak nižší hodnoty (10,90 % rep. 10,33 %) zaznamenali Boroš et al. (1985) a Jandal (1996). Mezi 65. a 99. dnem laktace docházelo k vzetupu obahu tukuproté ušiny až po 139. den (vrchol laktace), kdy byl zaznamenán pokle, poté byla opět zjištěna vzetupná tendence. Nejnižší obah tukuproté ušiny 10,974 % byl zaznamenán při 1. odběru (65. den), přičemž nejvyšší hodnota 13,645 % byla zjištěna na konci laktace (202. den). Ploumi et al. (1998) uvádějí téměř hodnou hodnotu tukuproté ušiny (10,86 %) na počátku laktace. Ovšem na konci laktace je jimi zjištěná hodnota (12,17 %) mírně nižší, než je tomu v našem případě. Také Boroš et al. (1985) zaznamenali zvyšování obahu tukuproté ušiny v průběhu laktace maximální hodnotou na konci laktace (11,60 %). Zatímco Pavic et al., (2002) nezjitili zvýšení obahu tukuproté ušiny na konci laktace. Byla zaznamenána průměrná hodnota bílkovin za celou laktaci 6,356 %. Gonzalo et al. (1994) a Jandal (1996) uvádí obdobné hodnoty (6,28 % rep.6,21 %). Naproti tomu nižších hodnot ve vé práci doáhli Boroš et al. (1985) a Pavic et al., (2002) (5,75 % rep.5,9 %). Obah bílkovin zaznamenal v podtatě tejný průběh jako obah tukuproté ušiny, přičemž minimální hodnota 5,5 % byla zjištěna na počátku laktace (65. den) a maximální hodnota 8,01% na konci laktace (202. den). Pokle e vzrůtající produkcí mléka a náledný vzetup do konce laktace uvádí také Jelínek et al. (1990) a Sevi et al. (2000). Průměrný obah kaeinu za celou laktaci doáhl hodnoty 4,932 %. Naproti tomu Gajdůšek a Jelínek (1992) a tejně tak Fuerte et al. (1998) zjitili nižší průměrné obahy (3,995 % rep. 4,32 %) a Jandal (1996) naopak zaznamenal hodnotu vyšší (5,16 %). Obah kaeinu vykazoval tejný trend jako předchozí ložky nejnižší hodnotou 3,846 % v 65. dni (na počátku laktace) a nejvyšší hodnotou 6,865 % ve 202 dni (na konci laktace). Tomuto trendu odpovídají i výledky Jelínka et al. (1990) a Secího et al. (2000). Průměrná hodnota yrovátkových bílkovin za celou laktaci činila 1,424 %. Naše zjištění je v ouladu údaji autorů Gajdůška a Jelínka (1992) a Fuertee et al., (1998), kteří uvádějí tyto hodnoty (1,395 % rep.1,38 %). Kdežto Jandal (1996) publikoval průměrnou hodnotu yrovátkových bílkovin výrazně nižší (0,81 %). Průměrné obahy yrovátkových bílkovin měly během ledovaného období lineárně etupnou tendenci, maximální hodnoty 1,654 % bylo doaženo na začátku laktace (65. den) a minimální 1,155 % na konci laktace (202. den). Námi zjištěné výledky nekorepondují údaji, jež uvádí Aganga et al., (2002) a Zajícová a Kuchtík (2003), kteří naopak zaznamenali vzrůtající tendenci. Byl zjištěn průměrný obah laktózy za celou laktaci 4,485 %. Přičemž Boroš et al. (1985), Gajdůšek a Jelínek (1992), Fuerte et al., (1998) uvádějí vyšší hodnoty (4,54 %, 4,701 %, 5,35 %) zatímco Jandal (1996) hodnotu nižší (3,7 %). Od počátku laktace až po 139. den (vrchol laktace) docházelo k vzetupu obahu laktózy. V dalším období laktace e množtví mléčného cukru nižovalo, nejnižší hodnoty 4,160 % bylo doaženo na konci laktace. Naše zjištění koreponduje údaji Zajícové a Kuchtíka (2003). Tato kutečnot také odpovídá

5 tomu, co uvádí Bencini (2001), že obah laktózy kopíruje laktační křivku, tudíž její obah kleá potupem laktace (pokle dojivoti). I Ploumi et al. (1998) uvádějí, že na konci laktačního období došlo k pokleu obahu laktózy. Stejně tak Pavic et al. (2002), když zjitili na konci laktace nejnižší hodnotu obahu laktózy (4,09 %). Nicméně Boroš et al. (1985) zjitili, že obah laktózy e výrazněji neměnil v průběhu laktace. Průměrná koncentrace močoviny za celou laktaci doáhla hodnoty 71,184 mg/100ml. Naopak Gajdůšek a Jelínek (1992) uvádějí hodnotu řádově dvakrát nižší (32,736 mg/100ml). Mezi 65. a 99. dnem laktace docházelo k pokleu obahu močoviny až po 139. den (vrchol laktace), kdy byla zjištěna maximální koncentrace močoviny 84,530 mg/100ml. V dalších ledovaných úecích laktace náledovalo výrazné nižování minimální hodnotou 62,55 mg/100ml na konci laktace v 202.dni.

6 Tab. 1 Vliv laktační fáze na chemické ložení ovčího mléka Ukazatel Sušina Tuk Průměr Průměrný den laktace za celou laktaci x 19,359 17,798 ABC 19,084 ADE 17,618 DFG 18,636 BFH 23,658 CEGH x 2,771 1,587 1,112 1,422 1,111 2,668 v 14,3 8,9 5,8 8,1 6,0 11,3 x 7,411 6,825 aab 7,253 acd 6,146 ACEF 6,816 EG 10,013 BDFG x 1,739 1,119 0,858 0,928 0,840 1,616 v 23,5 16,4 1,18 15,1 12,3 16,1 Tukuprotá x 11,948 10,97 ABCD 11,830 AEF 11,472 BEGH 11,820 CGI 13,645 DFHI ušina x 1,129 0,658 0,394 0,607 0,400 1,105 v 9,5 6,0 3,3 5,3 3,4 8,1 Bílkoviny Kaein x 6,356 5,500 aabc 6,204 ADE 5,886 adfg 6,172 BFH 8,019 CEGH x 1,057 0,586 0,397 0,474 0,413 0,973 v 16,6 10,6 6,4 8,1 6,7 12,1 x 4,932 3,846 ABCD 4,596 aae 4,459 BFG 4,895 acfh 6,865 DEGH x 1,220 0,557 0,370 0,567 0,576 1,062 v 24,7 14,5 8,1 12,7 11,8 15,5 Syrovátkové x 1,424 1,654 ABC 1,608 ade 1,428 abaf 1,276 bbd 1,155 CEF bílkoviny x 0,314 0,271 0,311 0,204 0,228 0,241 v 22,0 16,4 19,4 14,3 17,9 20,9 Laktóza Močovina (mg/100ml) x 4,489 4,465 AB 4,555 C 4,656 AD 4,608 E 4,160 BCDE x 0,311 0,289 0,220 0,245 0,193 0,334 v 6,9 6,5 4,8 5,3 4,2 8,0 x 71,184 72,776 ABC 64,224 ADE 84,530 BDFG 71,842 EFI 62,550 CGI x 12,164 10,929 8,578 9,379 8,771 9,568 v 17,1 15,0 13,4 11,1 12,2 15,3 a, b = mezi hodnotami v řádcích e tejnými pímeny byly prokázány tatiticky průkazné rozdíly (P 0,05), A, B, C, D, E, F, G, H, I = mezi hodnotami ve řádcích e tejnými pímeny byly prokázány tatiticky vyoce průkazné rozdíly (P 0,01)

7 ZÁVĚR Z výledků této práce vyplývá, že byl prokázán vliv laktační fáze na obahy všech ledovaných chemických ložek a byly zaznamenány tatiticky vyoce průkazné rozdíly (P 0,01) mezi jednotlivými odběry. Ovčí mléko obahovalo v průměru 19,359 % celkové ušiny, 7,411 % tuku, 11,948 % tukuproté ušiny, 6,356 % bílkovin, 4,932 % kaeinu, 1,424 % yrovátkových bílkovin, 4,489 % laktózy a 71,184 mg/100ml močoviny. Obahy ušiny, tuku, tukuproté ušiny, bílkovin, kaeinu e během ledovaného období měnily v obdobném trendu, nejdříve došlo ke zvýšení hodnot, pak natal pokle e vzrůtající produkcí mléka ve 139. dni laktace a náledoval vzetup do konce laktace, zatímco obah laktózy e měnil v přeně opačném trendu. Obahy yrovátkových bílkovin měly lineárně etupnou tendenci. U obahu močoviny docházelo k pokleu až po 139. den, kdy byla zjištěna maximální hodnota a v dalších ledovaných úecích laktace náledovalo výrazné nižování. LITERATURA AGANGA, A. A., et al. Effect of Stage of Lactation on Nutrient Compoition of Twana Sheep and Goat Milk. Journal of Food Compoition and Analyi.2002, 15, ANTUNOVIC, Z., et al. Change in ewe milk compoition depending on lactation tage and feeding eaon. Czech Journal of Animal Science. 2002, 47, BENCINI, R. Factor Affecting the Quality of Ewe Milk. In THOMAS, D. L. and PORTER, S. (ed.) Proceeding of the 7th Great Lake Dairy Sheep Sympoium. Eau Claire, Wiconin: [.n.], 2001: BENCINI, R. and PULINA, G. The quality of heep milk: A review Autralian Journal of Experimental agriculture.1997, 37, BOROŠ, V., et al. Zmeny v zložení kozieho a ovčieho mlieka v priebehu laktácie. Živočišná výroba. 1985, 30, BUCEK, P., et al. Ročenka chovu ovcí a koz v Čeké republice za rok [.l.] : [.n.], ISBN ČAPISTRAK, A., et al. Produkci a zloženie mlieka oviec plemena zošlechtěná valaška poča dojnej periódy. Živočišná výroba. 1995, 40, ČSN Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků. Vydavateltví ÚNM (Úřad pro normalizaci a měření), Praha, ČSN ISO Mléko - Stanovení obahu tuku (Rutinní metoda). Čeký normalizační intitut, Praha,

8 ČSN ISO Mléko, metana a zahuštěné nelazené mléko - Stanovení obahu celkové ušiny. Čeký normalizační intitut, Praha, GAJDŮŠEK, S. Laktologie. 1. vyd. Brno: MZLU, GAJDŮŠEK, S a JELÍNEK, P. Vzájemné vztahy mezi ložkami ovčího mléka a yřitelnotí. Živočišná výroba. 1992, 37, GONZALO, C., et al. Factor influencing variation of tet day milk yield, omatic cell count, fat and protein in diary heep. Journal of Dairy Science. 1994, 77, FUERTES, J., et al. Parameter of tet day milk yield and milk component for dairy ewe. Journal of Dairy Science , JANDAL, J. M. Comparative apect of goat and heep milk. Small Ruminant Reearch. 1996, 22, JELÍNEK, P., et al. Změny základního ložení a vlatnotí ovčího mléka v průběhu laktace. Živočišná výroba. 1990, 35, PAVIĆ, V., et al.. Influence of tage of lactation on the chemical compoition and phyical propertie of heep milk. Czech Journal of Animal Science. 2002, 47, PLOUMI, K., et al. Some factor affecting daily milk yield and compoition in a flock of Chio ewe. Small Ruminant Reearch. 1998, 28, PUGLIESE, C. et al. Evolution of chemical compoition, omatic cell count and renneting propertie of the milk of Maee ewe. Small Ruminant Reearch. 2000, 35, ŠTOLC, L. a NOHEJLOVÁ, L. Mléčná užitkovot ovcí. In Den mléka. [.l.] : [.n.], ŠTOLCOVÁ, J., et al.ovčí mléko v podmínkách Čeké Republiky. In Den mléka [.l.] : [.n.], ZAJÍCOVÁ,P. a KUCHTÍK, J. Dynamika změn základních ložek ovčího mléka v průběhu laktace. In MendelNet vyd. Brno: Mendelova zemědelká a lenická univerzita v Brně, 2003,. 75. ISBN Poděkování Sledování bylo realizováno podporou MSM