DYNAMIC OF BASIC PARAMETERS CHANGES OF SHEEP MILK DURING LACTATION DYNAMIKA ZMĚN ZÁKLADNÍCH SLOŽEK OVČÍHO MLÉKA V PRŮBĚHU LAKTACE

Transkript

1 DYNAMIC OF BASIC PARAMETERS CHANGES OF SHEEP MILK DURING LACTATION DYNAMIKA ZMĚN ZÁKLADNÍCH SLOŽEK OVČÍHO MLÉKA V PRŮBĚHU LAKTACE Zajícová P., Kuchtík J. Útav chovu hopodářkých zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělká a lenická univerzita v Brně, Zemědělká 1, Brno, Čeká republika. pavlina@mendelu.cz ABSTRACT The appreciation of dynamic change in baic parameter of heep milk (protein, caein, whey protein, lactoe, fat and total olid) during lactation proce wa the objective of thi work. The dynamic of change wa performed in the 1 t lactation. Milk of 20 heep were tudied (VF ZV). The ample were taken in i interval on 46 th, 74 th, 102 nd, 132 nd, 162 nd and 190 th of lactation. The following total averaged value of baic heep milk parameter were found out: protein 5.93%, caein 4.53%, whey protein 1.40%, lactoe 4.99%, fat 5.93% and total olid 18.5%. The mathematic-tatitic evaluation baed on particular laboratory analye were done uing fundamental tatitic value. Keyword: heep milk, tage of lactation, milk quality ABSTRAKT Cílem práce bylo zhodnocení dynamiky změn základních ložek ovčího mléka (bílkovina, kaein, yrovátková bílkovina, laktóza, tuk a ušina) v průběhu laktace u 20 kuů ovcí (kříženky Východofríké ovce (VF) a Zušlechtěné valašky (ZV)) na 1. laktaci. Jednotlivé vzorky mléka byly odebírány v šeti pravidelných čaových intervalech, a to v průměrném 46., 74., 102., 132., 162. a 190. dni laktace. Za ledované období byly zjištěny náledující celkové průměrné hodnoty základních ložek ovčího mléka: bílkoviny 5,93%, kaein 4,53%, yrovátkové bílkoviny 1,40%, laktózy 4,99%, tuk 6,44% a ušina 18,5%. Na základě výledků jednotlivých laboratorních analýz bylo provedeno jejich matematicko tatitické vyhodnocení. ÚVOD Ovčí mléko e vým ložením výrazně odlišuje od mlék otatních avců. Oproti otatním druhům mlék obahuje podtatně vyšší procento duíkatých látek, laktózy, tuku a amozřejmě ušiny, jejíž variabilita je pak způobena zejména výrazným kolíáním obahu tuku a bílkovin. Množtví produkovaného mléka a jeho ložení je odvilé od celé řady faktorů, mezi které patří zejména plemenná přílušnot, délka a pořadí laktace, četnot vrhu, výživa, zdravotní tav, způob dojení atd. (Bencini & Pulina, 1997; Antunac & Havránek, 1999; Horák, 2001). day 1

2 Ovčí mléko e využívá především k výrobě ýrů (Roquefort, Feta, Hrudkový ýr atd.), jejichž množtví a zejména kvalita je odvilá od zatoupení jednotlivých základních ložek v mléce. MATERIÁL A METODIKA Hodnocení dynamiky změn základních ložek ovčího mléka v průběhu laktace bylo realizováno na základě analýz vzorků mléka odebraných od ovcí (kříženky plemen Východofríká ovce Zušlechtěná valaška), jež jou chovány na ekologické farmě pana Joefa Ondrucha ve Valašké Bytřici. V rámci tohoto pokuu byly hodnoceny obahy náledujících základních ložek ovčího mléka: bílkoviny, kaeinu, yrovátkové bílkoviny, laktózy, tuku a ušiny. Do celkového ledování bylo zařazeno mléko od 20 kuů ovcí, přičemž všechny ledované ovce byly na prvé laktaci. Začátek laktace byl u ledovaných ovcí v druhé polovině měíce března, náledně byl u nich prováděn tradiční odchov jehňat (pod matkami), a odtav jehňat e ukutečnil v průměrném 40. dni laktace. Odběry vzorků byly prováděny z ranního dojení, jež bylo prováděno trojně. Vzorky mléka byly odebírány v šeti pravidelných intervalech, a to v průměrném 46., 74., 102., 132., 162. a 190. dni laktace. Celkově bylo odebráno a zpracováno 120 vzorků mléka, do nichž nebyl ani v jednom případě přidán žádný konzervační přípravek. Všechny vzorky mléka byly ihned po odběru vychlazeny na teplotu 5 8 C a poléze, v termobou, převezeny do peciální rozborové laboratoře mléka na MZLU v Brně. Všechny ledované ovce byly v průběhu celého ledování chovány v identických podmínkách a po celou dobu ledování byly všechny tyto ovce zdravé a v dobrém výživném tavu. Obahy bílkovin, kaeinu a yrovátkových bílkovin (%) byly tanoveny na přítroji PRO MILK. Obah laktózy (%) byl tanovován polarimetricky podle ČSN Obah tuku (%) byl tanoven acidobutyrometrickou metodou dle Gerbera podle ČSN Obah ušiny (%) byl u jednotlivých vzorků mléka tanovován vážkovou metodou bez použití píku při teplotě 102 ± 1 C (Gajdůšek, 1999). Na základě výledků laboratorních analýz bylo provedeno matematicko tatitické vyhodnocení formou výpočtu základních tatitických hodnot. Poté byla pro vyhodnocení dynamiky změn mezi jednotlivými odběry aplikována jednofaktorová analýza variance nálednou aplikací mnohonáobného porovnávání. Pro tatitické zpracování bylo použito programu UNISTAT verze 5.1. VÝSLEDKY A DISKUSE Z hodnocení dynamiky změn základních ložek ovčího mléka (bílkovina, kaein, yrovátková bílkovina, laktóza, tuk a ušina) uvedených polečně jejich tatitickým vyhodnocením v tabulce 1. vyplývá náledující: Průměrný obah bílkovin v jednotlivých 2

3 analýzách e pohyboval v průběhu celého ledovaného období v rozmezí 5,24% až 6,64% a celkový průměrný obah bílkovin za laktaci činil 5,93%. Gajdůšek (2000), Horák et al. (2001) a Zadražil (2002) uvádějí tyto hodnoty mírně vyšší. Celkově nejnižší námi naměřená hodnota bílkovin (5,24%) byla v jednotlivých vzorcích tanovena v průměrném 46. dni laktace. Oproti tomu nejvyšší naměřená hodnota byla tanovena ve 190. dni laktace, když tato hodnota činila 6,64%. Námi zjištěné hodnoty zhruba odpovídají těm, jež uvádějí ve vé publikaci Pavić et al. (2002). Od prvního (46. den laktace) až do poledního šetého odběru (190. den laktace) měly námi zjištěné hodnoty průměrných obahů bílkovin lineárně vzetupnou tendenci. Toto potupné zvyšování obahů bílkovin v průběhu laktace je v ouladu údaji, jež uvádějí Boroš et al. (1985) a Manfredini et al. (1993). Celkový průměrný obah kaeinu za celkové, námi ledované, období měl hodnotu 4,53%, což je hodnota, jež odpovídá výledkům zjištěných Foem (1993). Průměrné hodnoty obahu kaeinu e v jednotlivých dnech odběru pohybovaly v rozmezí od 3,95% do 5,08%. Oproti tomu Jandal (1996) uvádí rozpětí hodnot 4,3% 4,6%. Průměrné obahy kaeinu měly během ledovaného období lineárně vzetupnou tendenci, tejně jako tomu bylo v případě bílkovin. V průběhu našeho ledování e průměrné hodnoty yrovátkových bílkovin pohybovaly v rozmezí 1,21% 1,57%. Jejich celková průměrná hodnota byla za celé ledované období 1,40%. Rovněž i v tomto případě byla u yrovátkových bílkovin zjištěna vzetupná tendence, což uvádějí i Boroš et al. (1985). Z tabulky 1. rovněž vyplývá, že e průměrné hodnoty laktózy pohybují od 4,78% 5,13%. Celková průměrná hodnota laktózy za ledovanou laktaci je 4,99%. Jandal (1996) a Gajdůšek (2000) uvádějí ve vých publikacích mírně nižší hodnoty laktózy. Během jednotlivých, námi prováděných odběrů, měla laktóza kolíavou tendenci. Mezi 46. a 74. dnem laktace e její hodnota zvýšila (z 4,97% na 5,09%), v náledném 102. dni laktace hodnota poklela (4,90%), poléze e v 132. dni laktace znovu hodnota zvýšila (5,13%) a během 162. a 190. dne laktace její hodnota opět potupně klela (z 5,05% na 4,78). Pavić et al. (2002) uvádějí hodnotu laktózy na počátku laktace 4,97% a v konečné fázi laktace 4,09%. Tato kutečnot odpovídá tomu, co uvádějí Dario et al. (1996) a Gajdůšek (2003), že laktóza potupem laktace kleá. Průměrné hodnoty tuku e během námi ledovaného období pohybovaly v rozmezí hodnot 5,45% - 7,70%, přičemž nejnižší hodnota (5,45%) byla zjištěna na počátku laktace (46. den laktace) a nejvyšší naměřená hodnota (7,70%) na konci laktace (190. den laktace). Pavić et al. (2002) uvádějí téměř hodnou hodnotu tuku (5,40%) na počátku laktace. Ovšem na konci laktace je jimi zjištěná hodnota (8,76%.) mnohem vyšší, než je tomu v našem případě. Celková průměrná hodnota tuku za laktaci tudíž činila v našem případě 6,44%. Oproti tomu Jandal (1996), Horák (2001) a Pavić et al. (2002) uvádějí tuto průměrnou hodnotu vyšší. 3

4 Polední námi zjišťovanou základní ložkou ovčího mléka je obah ušiny, který e během celého ledovaného období pohyboval v rozmezí hodnot 16,66% 19,98%. Nejnižší naměřená hodnota byla zjištěna na počátku laktace (46. den laktace) a naopak nejvyšší na konci laktace (190. den laktace), což e hoduje e kutečnotí, jež uvádějí Pavić et al. (2002). Nutno ovšem podotknout, že jimi zjištěné hodnoty ušiny e od našich odlišují. Na počátku laktace byla jimi zjištěná hodnota ušiny 17,57% a na konci laktace již měla hodnotu 20,21%. Celkový průměrný obah ušiny měl v našem případě hodnotu 18,50%. Jandal (1996) uvádí ve vé publikaci její hodnotu nižší, naopak Horák et al. (2001) a Zadražil (2002) uvádějí vyšší hodnotu ušiny. Ze tatitického vyhodnocení jednotlivých základních ložek ovčího mléka v průběhu laktace vyplývá, že byly u obahů bílkovin, kaeinu, laktózy, tuku a ušiny zjištěny vyoce tatiticky průkazné rozdíly (P 0,01) mezi jednotlivými průměrnými dny laktace, což e hoduje údaji, jež uvádějí Gonzalo et al. (1994) a Fuerte et al. (1998). Výjimku v našem případě tvoří yrovátkové bílkoviny, u nichž nebyl v 74. dni laktace zjištěn žádný tatiticky průkazný rozdíl. Ovšem na druhé traně byl i zde, tejně jako je tomu u výše uvedených ložek, zjištěn tatiticky vyoce průkazný rozdíl (P 0,01), a to mezi 46. a 162. dnem laktace, repektive mezi 46. a 190. dnem laktace. ZÁVĚR V průběhu námi ledovaného období byly zjištěny náledující celkové průměrné hodnoty základních ložek ovčího mléka: bílkoviny 5,93%, kaein 4,53%, yrovátkové bílkoviny 1,40%, laktóza 4,99%, tuk 6,44% a ušina 18,5%. Bílkoviny, kaein, yrovátkové bílkoviny, tuk a ušina měly v průběhu laktace lineárně vzetupnou tendenci. Na druhé traně laktóza měla během ledovaného období kolíavou tendenci výledným pokleem na konci laktace. Ze tatitického hodnocení dynamiky změn základních ložek ovčího mléka v průběhu laktace vyplývá, že v případě obahů bílkovin, kaeinu, laktózy, tuku a ušiny byly ve všech případech zaznamenány tatiticky vyoce průkazné rozdíly mezi jednotlivými odběry. Oproti tomu v případě yrovátkových bílkovin nebyl zaznamenán v průměrném 74. dni laktace žádný tatiticky průkazný rozdíl. Avšak tejně jako je tomu u výše uvedených ložek, byl i zde zjištěn tatiticky vyoce průkazný rozdíl (P 0,01), a to mezi 46. a 162. dnem laktace, repektive mezi 46. a 190. dnem laktace. POUŽITÁ LITERATURA ANTUNAC, N., HAVRANEK, L.J. (1999): Production, compoition and propertie of heep milk. Mljekartvo, 49, BENCINI, R., PULINA, G. (1997): The quality of heep milk: a review. Augut J. Ep. Agric., 37:

5 BOROŠ, V., KRČÁL, Z., ŠTEVONKOVÁ, E. (1985): Zmeny v zložení kozieho a ovčieho mlieka v priebehu laktácie. Czech Journal of Animal Science, 30: ČSN (1972): Metody pro tetování mléka a mléčných produktů. ÚNM Praha, 100. DARIO, C., LAUDADIO, V., BUFANO, G. (1996): Caratterizzazione della pecora Leccee. Latte: 20, FOX, P.F. (Ed.) (1993): Cheee: Chemitry, Phyic and Microbiology. Vol. 1, 2. Ed. by P.F.Fo, 2 nd ed., Chapman et Hall. FUERTES, J.A., GONZALO, C., CARRIEDO, J.A., PRIMITIVO, F.S. (1998): Parameter of tet day milk yield and milk component for dairy ewe. J. Dairy Sci., 81: GAJDŮŠEK, S. (2003): Laktologie. MZLU v Brně, 78. GAJDŮŠEK, S. (2000): Mlékařtví II. MZLU v Brně, 135. GAJDŮŠEK, S. (1999): Mlékařtví II. cvičení. MZLU v Brně, GONZALO, C., CARRIEDO, J. A., BARO, J. A., SAN PRIMITIVO, F. (1994): Factor influencing variation of tet day milk yield, omatic cell count, fat and protein in diary heep. J. Dairy Sci., 77: HORÁK, F. ET AL. (2001): Chov ovcí. Nakladateltví Brázda,.r.o, Praha, JANDAL, J.M. (1996): Comparative apect of goat and heep milk. Small Ruant Reearch, 22: MANFREDINI, M., STIPA, S., NANNI, N., BOATTINI, B. (1993): Variazioni annuali dei principali caratteri qualitativi del latte ovino di maa in alcuni allevamenti dell Emilia Romagna. Sci. Tecn. Latt. Caear., 44: PAVIĆ, V., ANTUNAC, N., MIOĆ, B., IVANKOVIĆ, A., HAVRANEK, J.L. (2002): Influence of tage of lactation on the chemical compoition and phyical propertie of heep milk. Czech Journal of Animal Science, 47 : ZADRAŽIL, K. (2002): Mlékařtví. ČZU v Praze a nakladateltví ISV. Praha, 127. PODĚKOVÁNÍ Sledování bylo realizováno podporou MSM

6 Tab. 1: Dynamika změn základních ložek ovčího mléka v průběhu laktace Průměrný den laktace Bílkoviny (%) Kaein (%) Syrovátkovébí lkoviny (%) Laktóza (%) Tuk (%) Sušina (%) v ma v ma v ma v ma v ma v ma 46. (A) 74. (B) 102. (C) 132.(D) 162. (E) 190. (F) 5,24 CD 0,149 EF 2,84 4,89 5,50 3,95 cd 0,666 EF 16,88 1,24 4,42 1,21 def 0,048 3,98 1,13 1,31 4,97 0,151 3,03 4,68 5,32 5,45 df CD 0,741 EF 13,60 4,41 6,84 16,66 EF 1,271 7,63 15,31 20,62 a, b, c, d, e, f - * - P 0,05 A, B, C, D, E, F - ** - P 0,01 5,30 CD 0,228 EF 4,30 4,73 5,67 4,04 CD 0,162 EF 4,00 3,67 4,29 1,30 0,054 4,15 1,20 1,40 5,09 0,142 2,79 4,84 5,31 FC 6,02 EF 0,931 15,47 4,70 8,07 16,92 EF 1,135 6,71 15,13 19,67 5,64 ABD 0,212 EF 3,75 5,20 5,95 4,34 abd 0,209 EF 4,80 3,95 4,70 1,36 0,612 15,16 1,09 3,94 4,90 ef BD 0,172 ef 3,52 4,56 5,24 6,41 AEF 0,791 12,35 4,40 7,43 17,66 EF 1,124 6,36 14,63 19,34 6,22 ABC 0,186 EF 2,99 5,84 6,67 4,79 ABC 0,199 ef 4,16 4,38 5,20 1,43 a 0,057 3,99 1,30 1,52 5,13 acf 0,097 1,88 5,00 5,29 6,49 AEF 0,968 14,90 4,74 8,05 17,79 EF 1,592 8,95 15,19 20,64 6,54 AB 0,607 CD 9,28 5,44 7,51 5,03 AB 0,497 Cd 9,88 4,08 5,86 1,51 Ac 0,135 8,94 1,28 1,72 5,05 0,130 2,56 4,81 5,43 7,54 cf AB 0,959 CD 12,72 5,89 9,90 19,91 AB 1,491 CD 7,49 17,17 21,86 6,64 AB 0,357 CD 5,38 6,06 7,37 5,08 AB 0,302 Cd 5,93 4,55 5,75 1,57 0,183 11,69 1,36 2,25 Ac 4,78 abc 0,303 DE 6,33 4,05 5,22 7,70 AB 1,081 CD 14,05 5,88 9,41 19,98 AB 1,580 CD 7,91 17,35 23,67 Ø 5,93 0,290 4,76 5,36 6,45 4,53 0,339 7,61 3,65 5,04 1,40 0,182 7,99 1,36 2,02 4,99 0,166 3,35 4,66 5,30 6,44 0,912 13,85 5,00 8,28 18,50 1,366 7,51 15,80 20,97 F -tet 70,50** 33,33** 4,91** 10,66** 17,93** 22,18** 6