Lesní avenkovní pedagogika příručka k projektu Alma Mater Studiorum. Magdaléna Kapuciánová

Transkript

1 Lesní avenkovní pedagogika příručka k projektu Alma Mater Studiorum Magdaléna Kapuciánová UK v Praze Pedagogická fakulta Praha 2010

2 LESNÍ A VENKOVNÍ PEDAGOGIKA Magdaléna Kapuciánová Jazyková korektura: Grafická úprava: Sazba: Obálka: Technická spolupráce: Odpovědný redaktor: Ing. arch. Olga Badová PhDr. Martin Adamec PhDr. Martin Adamec Ing. arch. Olga Badová Ing. Věra Čapková PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. ISBN Vydala Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta v roce Publikace byla zpracována v rámci projektu Alma Mater Studiorum. Číslo projektu: CZ.1.07/1.3.04/ Vytiskla RETIDA, spol. s r. o.,

3 Obsah Úvodní slovo... 5 O autorce... 9 Anotace...10 Teorie...10 Úvod Lesní a venkovní pedagogika RVP PV z pohledu venkovní pedagogiky Kompetence rozvíjené v přírodním prostředí Různorodé přírodní prostředí a jeho působení na zdravý tělesný a duševní vývoj Vnímání rytmů v koloběhu přírody Počátky lesní a venkovní pedagogiky ve světě a u nás Ukázka praxe mateřské školy zaměřené na výchovu v souladu s přírodním prostředím Zahrada Areál Toulcova dvora a okolí Získávání odpovědnosti k přírodnímu prostředí i k sobě samotnému Školní vzdělávací program Bezpečnost dětí Evaluační systém Stravování Práce s rodiči informovanost, spolupráce Rizika, se kterými je třeba počítat Závěr poděkování Literatura a zdroje... 49

4

5 Úvodní slovo Vážené paní učitelky! Vážení páni učitelé! Dostala se Vám do rukou brožurka semináře projektu Alma Mater Studiorum. Jak jeho název napovídá, jedná se o další vzdělávání na (pro většinu učitelů) rodné Univerzitě. Cílem projektu je zlepšit připravenost učitelů k realizaci environmentální výchovy, vyučovat přírodovědné předměty, vyučovat interdisciplinárně a v terénu; seznámit se s vhodnou technikou a ICT podporou. Projekt Alma Mater Studiorum je připravován převážně pracovníky Pedagogické fakulty UK v Praze. Učitelům ze Středočeského kraje, kteří se zabývají otázkou Jak začlenit průřezové téma Environmentální výchova do mého předmětu, popř. do ŠVP?, nabízí zdarma (z ESF a státního rozpočtu dotované) programy. Náš tým si jako prioritu stanovil kvalitu, užitečnost a funkčnost celé nabídky. Autory textů, lektory seminářů a vedoucí exkurzí jsme vybírali mezi špičkovými odborníky. Ti se do vytváření kurzů a psaní textů vložili srdcem. Inovací projektu Alma mater je nabídka pro učitele jiných než přírodovědných aprobací (češtináře, učitele ZSV a ekonomie, výtvarné výchovy aj.). Několik kurzů je určeno učitelům primárního vzdělávání. S texty, které v rámci projektu vznikly, jsem velice spokojená. Doufám, že i Vy z nich budete mít radost a užitek. Kurzy a exkurze budou realizovány od září Více informací se dozvíte na webových stránkách projektu PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. odborný garant seminářů 5

6 Seznam seminářů a informace o jejich propojení na RVP Název Garant, lektor interdisciplinární propojení 1 Praktické úlohy a projekty z mikrobiologie 2 Možnosti výtvarné výchovy v rámci environmentálního vzdělávání na základní škole, krajina a výtvarné umění, land art a prostor 3 Jak vzdělávat pro udržitelný rozvoj 4 Co je ekologické nemůže být ekonomické? aneb Požírají ekonomické principy přírodu? Nebo to dělají jen krátkozraká rozhodování lidí? 5 Matematika a environmentální výchova aneb Kolik má housenka tělních článků? RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D., Mgr. Eva Tarabová biologie, výchova ke zdraví PhDr. Jan Šmíd, Ph.D. VV, estetika PhDr. Tereza Vošahlíková průřezová témata doc. Ing. RNDr. Hana Scholleová, Ph.D. matematika, ZSV, český jazyk, popř. ekonomika podniku (SEŠ) RNDr. Alice Bílá, Ph.D. matematika 6 Digitální fotografie PhDr. Petr Novotný ICT 7 Statistické zpracování dat na PC RNDr. František Mošna, Ph.D. ICT, matematika doporučeno pro učitele výtvarná, resp. estetická výchova ZSV a ekonomie 6

7 Název Garant, lektor interdisciplinární propojení 8 Příprava a využití mikroskopických RNDr. Eva Lišková, CSc. biologie preparátů ve výuce 9 Biologické sbírky ve výuce a mimoškolním vzdělávání metody sběru, preparace a uchování Mgr. Jan Mourek, RNDr. Eva Lišková, CSc. 10 Lesní a venkovní pedagogika Magdalena Kapuciánová, ředitelka MŠ Semínko v Toulcově dvoře biologie EVVO 11 Výroba z přírodních materiálů PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. pracovní činnost doporučeno pro učitele vychovatelé 12 Ekologie společenstev a ekomorfologie obratlovců aneb Jak komu zobák narost Mgr. Jindra Mourková biologie, ekologie, (zoo)geografie 13 Proč se nebát chemie? PhDr. Martin Adamec chemie 14 Vyučování za pomoci drobných živočichů 15 Ekonaratologie: Vyprávění a příběhy o přírodě a pro přírodu PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D., Bc. Jana Bravencová EVVO PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. jazyk a komunikace mateřské školy 1. stupeň základních škol 2. stupeň základních škol gymnázia a střední odborné školy 7

8 Seznam exkurzí a informace o jejich propojení na RVP Název Garant, lektor interdisciplinární Délka propojení 1 Vysokohorská smrčina jako Ing. Jan Andreska, Ph.D. botanika, zoologie, historie 5 dní didaktický prostor 2 Sovy jako modelová skupina pro environmentální výchovu 3 Netopýři jako modelová skupina pro environmentální výchovu 4 Krajina středního Polabí jako didaktický prostor 5 Příměstská krajina jako didaktický prostor 6 CHKO Český Kras a CHKO Křivoklátsko jako výukový prostor 7 CHKO Blaník jako didaktický prostor RNDr. Jenny Andresková zoologie, IT, environmentalistika 2 dny PhDr. Pavla Špringerová zoologie, IT, environmentalistika den PaedDr. Zdeněk Souček botanika, zoologie 3 dny PhDr. Jaroslav Vodička botanika, zoologie, geologie 3 dny doc. PhDr. Petr Dostál, CSc. botanika, zoologie, geologie 3 dny prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. botanika, zoologie, geologie, environmentalistika 3 dny Exkurze jsou určeny pro všechny pedagogické pracovníky, bez rozlišení stupně školy. 8

9 O autorce Magdaléna Kapuciánová absolvovala Střední pedagogickou školu, nyní dokončuje magisterské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je mámou dvou báječných dětí. Pracovala jako lektorka programů pro rodiče s dětmi v mateřském klubu Mateřídouška ve Středisku ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr. V Toulcově dvoře spolupracovala na projektu: Odcizování městských dětí přírodnímu prostředí, na vytvoření internetových stránek Děti a příroda. Byla jedním z iniciátorů výzvy Zpátky pod stromy o hledání cest jak neztrácet kontakt s přírodou. S paní Mgr. Emilií Strejčkovou spolupracovala na založení Mateřské školy Semínko, o. p. s. Ve školce Semínko od počátku učila. Nyní je ředitelkou této neobvyklé mateřské školy. Své zkušenosti a poznatky předává dál na konferencích o ekologické výchově, které jsou nazývány Mrkvička. Toto téma jsem si zvolila, jelikož pracuji v mateřské škole, ve které se snažíme o to, aby většina činností dětí byla směřována ven. Z častých telefonátů, dopisů a setkání s rodiči malých dětí vidím, že takovou školku pro své děti hledají. Na konferencích se setkávám s učitelkami a učiteli, kteří chtějí vychovávat děti venku, v souladu s přírodou a hledají cesty, jak to udělat. Příspěvek pojednává o tom, jakými cestami jsme se ubírali při vytvoření harmonického a zdravého prostředí pro děti. Podaří-li se probudit v dítěti předškolního věku lásku k přírodě i k člověku, je naděje, že se to v dospělosti odrazí v jeho postojích, způsobu života a v jeho působení na své okolí. 9

10 Anotace V příspěvku je popsáno, jak lesní a venkovní pedagogika inspiruje práci pedagogů v Mateřské škole Semínko, odráží se ve školním vzdělávacím programu, v dlouhodobých projektech i každodenních činnostech dětí. Stručně se zastaví u Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní výchovu, klíčových kompetencí, pohledu do historie. Pokusí se ukázat praxi mateřské školy zaměřené na výchovu v souladu s přírodním prostředím. Nejvíce se věnuje uspořádání zahrady, ale také pobytu dětí se zvířaty, výletům, stravování, a velmi důležité spolupráci s rodiči. Představí naši cestu získávání odpovědnosti k přírodnímu prostředí, k okolí i k sobě samotnému. Teorie Úvod Život nedává nic zadarmo. Utečeš od praktického seznamování svých dětí s přírodou k pohodlnějšímu předávání informací pomocí slova a obrazů. Ušetřil sis čas, námahu a různé komplikace s deštníky, přepravou, bolením nohou, žízní a co já vím, čím ještě mohou děti obtěžovat rodiče na cestách za poznáním. Dítě jsi ale trvale ochudil o hloubku skutečných pravdivých zážitků, o nedeformované chápání souvislostí mezi vším, s čím jste mohli přijít do kontaktu. (Strejčková, Děti, aby byly a žily, 2005) Zvyšuje se počet dětí s poruchami učení a pohybu. Mohou sice své pohybové schopnosti posilovat v různých kroužcích (jako je např. gymnastika, balet, hokej, plavání), tam ovšem nemají takovou možnost samostatnosti, jaká je možná ve vhodném přírodním prostředí s dalšími dětmi. 10

11 Nekonečný prostor pro zážitky a zkušenosti nabízí les, pole, louka nebo voda. Venku mohou děti daleko lépe poznávat přírodní živly: oheň, vodu, zem a vzduch, pozorují proměnu ročních období, hrají si s přírodními materiály, naplňují své potřeby pohybu, učí se zacházení s rostlinami, zvířaty a lidmi. Tělesný, duševní a sociálně citový vývoj je posilován pobytem a pohybem probíhajícím v přírodě. Přírodní prostor není zaplavený dráždivými prvky, množstvím hraček, materiálů a médii jako je televize a počítač. V přírodě je vedle psychické odolnosti posilována také tělesná a manuální schopnost dětí. Pobyt venku má přínos v posilování tělesného zdraví i prevenci nemocí. Děti prostřednictvím svých vlastních zkušeností, prožitků, činů a jejich následků posilují sebedůvěru a své kompetence. Hra s nestrukturovaným materiálem, kterého poskytuje příroda dostatek, podporuje kreativitu, komunikační schopnosti a plánování. Pobyt venku podporuje vytrvalost, schopnost koncentrace a radost z provádění pokusů. V přírodě je možné prožívat ticho, vytváří se úcta ke všemu živému a ochopení vazeb propojení sebe s celkem. Pobyt venku má vliv na dobré tělesné zdraví, je posilován imunitní systém. Pobyt venku je vhodný i pro prevenci nemocí, viry a bakterie se na čerstvém vzduchu nešíří tak, jako v uzavřených prostorách interiéru. Lesní a venkovní pedagogika Pod pojmem lesní (příp. venkovní) pedagogika máme většinou na mysli pedagogické působení na děti (žáky, studenty ) ve venkovním prostředí s využitím všech možností, jaké nám dává okolní příroda. Při 11

12 tom všem je kladen důraz na vštěpování myšlenek trvale udržitelného rozvoje. Lesní pedagogika není definována v naší ani v evropské legislativě. V březnu 2010 byl zástupci Lesů České republiky, Ministerstva zemědělství a řady lesnických organizací podepsán dokument: Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů. Dokument obsahuje zásady, které napomohou k tomu, aby jednotlivé lesnické organizace v oblasti lesní pedagogiky používaly společná pravidla. V Rakousku mají od roku 2002 v lesním zákoně zakotvenu povinnost zajišťovat lesní pedagogiku a jejím garantem je ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství. Cílem je zajistit účast každého dítěte minimálně na jedné akci v průběhu jeho školní docházky. V Rakousku a Německu jsou pořádány kurzy lesní pedagogiky. Tyto kurzy jsou otevřené absolventům s lesnickým vzděláním, aby si rozšířili vzdělání v pedagogice a absolventům pedagogického vzdělání, aby se vzdělali v lesnictví. Lesní mateřská škola Lesní mateřská škola je formou předškolního zařízení, v jehož programu se většina aktivit odehrává venku, děti si hrají a učí se za každého počasí v lese, v krajině, v prostředí, které bylo po staletí pro vývoj dítěte přirozeným. Práce s dětmi je propojována s ročním obdobím. Prostřednictvím osobních zkušeností a zážitků se děti seznamují s přírodními zákony, učí se vzájemné spolupráci, rozvíjejí pozorovací schopnosti, vnímání vlastního těla rozvíjejí sebedůvěru. V lesních mateřských školách nechybí činnosti výtvarné, ani činnosti zaměřené na jemnou motoriku, rozvoj řeči a školní připravenost. Lesní mateřské školy (dále LMŠ) jsou již několik desetiletí úspěšně provozovány v Německu (Waldkindergarten), Švédsku, Dánsku, Rakousku, Velké Británii (outdoor preschool/nature preschool/forest kindergarten) a dalších zemích. 12

13 V sousedním Německu vznikaly první LMŠ od roku Statut oficiální denní předškolní péče jim byl uznán roku Od té doby jsou plnohodnotnou variantou ke klasickým mateřským školám. Roku 2005 jich bylo v Německu evidováno kolem 450, v současné době jich je dvojnásobek. Existují dva typy LMŠ: LMŠ založena čistě na pobytu v přírodě, zpravidla je polodenní integrovaná LMŠ využívající zázemí klasické MŠ, s polodenním či celodenním provozem. V České republice zatím vznikají dětské kluby, které jsou provozovány po vzoru lesních mateřských škol. Právní postavení mají jako občanská sdružení. O pokusné ověřování provozu lesní mateřské školy při mateřské škole zařazené v rejstříku škol usilujeme v Mateřské škole Semínko. RVP PV z pohledu venkovní pedagogiky Rámcově vzdělávací program pro předškolní výchovu (RVP PV) poskytuje mateřským školám základní informace, pokyny a podněty k tvorbě a realizaci školního vzdělávacího programu. RVP PV stanovuje cíle předškolního vzdělávání, povinný obsah vzdělávání i podmínky, za nichž má vzdělávání probíhat. Jako pedagogický dokument poskytuje celkový rámec, a je tedy závazný jako celek. Cíle, obsah i podmínky jsou chápány globálně. 13

14 Mezi hlavními principy RVP PV patří: Vytváří prostor pro rozvoj různých programů a koncepcí i pro individuální profilaci každé mateřské školy. Umožňuje mateřským školám využívat různých forem i metod vzdělávání a přizpůsobovat vzdělávání konkrétním regionálním i místním podmínkám, možnostem a potřebám. Kompetence rozvíjené v přírodním prostředí Koncepce předškolního vzdělávání je založena na týchž zásadách, jako ostatní obory a úrovně vzdělávání a řídí se s nimi společnými cíli: orientuje se k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání, umožňující mu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti znalostí. (Smolíková, RVP PV, 2006, str. 7) Klíčové kompetence reprezentují v současném vzdělávání cílovou kategorii, vyjádřenou v podobě výstupů. Obecně jsou formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Kompetence představují soubory činnostně zaměřených a prakticky využitelných výstupů, které se propojují a doplňují. Jejich osvojování je proces dlouhodobý a složitý. Dobré a dostatečné základy klíčových kompetencí, položené v předškolním věku, mohou být podstatným příslibem dalšího příznivého rozvoje a vzdělávání dítěte. Nedostatečné základy naopak brzdou, která dítě na jeho životní a vzdělávací cestě může znevýhodňovat. Proto předškolní vzdělávání o jejich vytváření cíleně usiluje. Některé klíčové kompetence se překrývají. Je to proto, že klíčové kompetence neexistují na papíře, ale v dítěti. Dobře zvládat nějakou prá- 14

15 ci, nějakou úlohu znamená obvykle i dobře myslet, dobře postupovat i dobře komunikovat s ostatními. Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské Pročteme-li podrobně očekávané úrovně jednotlivých kompetencí, které jsou definovány v Rámcově vzdělávacím programu předškolní výchovy, zjistíme, že všechny úrovně je možné rozvíjet venku. Žádná z kompetencí není taková, aby pro její dosažení musely být děti v interiéru. Různorodé přírodní prostředí a jeho působení na zdravý tělesný a duševní vývoj Různorodé přírodní prostředí a jeho působení na zdravý tělesný a duševní vývoj V přírodě je posilována nejen psychická odolnost, ale také odolnost tělesná i manuální zručnost. Také je pozitivně podporován duševní, citový a sociální vývoj dětí. Pobyt venku posiluje imunitní systém a pomáhá v prevenci úrazů i nemocí. Hra v přírodě u dětí podporuje kreativitu, komunikační schopnosti, plánování, ale i neméně důležité prvky, jako sebedůvěru, vytrvalost, schopnost soustředění. Prostředí 15

16 děti inspiruje k tvůrčí činnosti, šikovnosti, rozvíjení fantazie. V přírodě je možné vše citlivěji prožívat a to všemi smysly. V předškolním období se formují základní životní návyky. V tomto věku se tvoří základy praktické inteligence, vytrvalosti, obratnosti, přizpůsobivosti, tolerance a schopnosti improvizovat. Je třeba, aby se dětem od nejútlejšího věku dostávalo dostatku pohybu v přírodním prostředí. Aby se děti seznamovaly s přírodou, která je obklopuje a zároveň se jim vtiskávala důležitost a nezastupitelnost přírody spolu s nutností ohleduplnosti k ní. Pohyb ve volné přírodě umožňuje dětem zdravý růst. Úplně přirozeně si pak uvědomí, že příroda je neoddělitelnou součástí jejich života, váží si jí, milují ji a jsou připraveni ji chránit. Maximum aktivit přesouváme do venkovního prostředí, do zahrady s členitým přírodním terénem a do okolního přírodního prostředí, které poskytuje dostatečné možnosti pohybového vyžití. K získávání nových poznatků jsou využívány metody problémového učení a metody spojené s pozorováním, tvořením a pokusy. 16 Děti se učí na základě praktických zkušeností a prožitků. Starat se o něco živého, o květinu, záhonek zeleniny, lnu nebo o zvířecího kama-

17 ráda je základem pro výchovu k udržitelnému rozvoji a také základem k budoucímu vlastnímu rodičovství. Vnímání rytmů v koloběhu přírody Školní vzdělávací program mateřské školy zaměřené na venkovní pedagogiku vychází z koloběhu přírody. Při každodenním pobytu venku mohou děti pozorovat změny kolem sebe. Pak také dokážou zcela bezprostředně vnímat vše živé. Je úžasné pozorovat, jak na ně působí změny ročního období, když jsou obklopeny třešňovým a jabloňovým sadem, když sledují život v mokřadu a rybníčku, pozorují žáby, mloky či raky nebo opatrně sledují život okolo včelích úlů. Věříme, že tak můžeme dětem do celého budoucího života darovat krásné vzpomínky a vtisknout lásku a úctu ke všemu živému. Z této lásky pak může v člověku vzklíčit chuť poznávat Zemi, starostlivě o ni pečovat a spravovat ji. Doufáme, že touto svou troškou přispějeme k tomu, aby v naší společnosti vyrůstalo ze semínek více osobností, které budou umět a chtít žít zodpovědně ke svému okolí. Počátky lesní a venkovní pedagogiky ve světě a u nás Ačkoli lesní a venkovní pedagogika není a nebyla jasně definována. O prospěšnosti vzdělávání venku, v pohybu, při práci byli přesvědčeni již staří čeští pedagogové. Jan Amos Komenský zdůrazňoval, aby se u dětí záhy pěstovalo dobré zdraví, aby byly vedeny k otužilosti, ale i k čilosti a činnostem, které jsou předpokladem pozdější pracovní aktivity. Stálý zřetel nejen ke zdraví tělesnému, nýbrž i duševnímu je zřejmý a záměrný: Čím více dítě dělá, běhá, pracuje, tím lépe na to spí, tím lépe zažívá, tím lépe roste, tím lépe jadrnosti a čerstvosti těla i mysli nabývá (Čapková, 1968: str. 91) 17

18 Příkladem je pokus Eduarda Štorcha, vyvést školní žáky z těsných budov škol do přírody, na Dětskou farmu na Libeňský ostrov. Eduard Štorch patří mezi nejznámější osobnosti českého reformního pedagogického hnutí meziválečného období. Tento učitel obecných a měšťanských škol dospěl k principům tzv. zážitkové pedagogiky nejen prostřednictvím odborné literatury, ale hlavně vlastní výchovou a vzdělávací praxí na školách ležících v průmyslových regionech Čech (Mostecko, Praha Karlín, Praha-Libeň), které byly pro život a vývoj dětí nepříznivé. Jeho názory na zlepšení životních podmínek dětí a mládeže prostřednictvím dlouhodobých pobytů v přírodě vycházely přímo z potřeb praxe. Své přesvědčení Štorch opíral o zjištění prof. MUDr. Stanislava Růžičky toho času přednosty Ústavu hygieny Lékařské fakulty University Komenského v Bratislavě, který byl přesvědčen, že téměř tři čtvrtiny všech nemocí mají společný základ v tom, že lidstvo ztratilo základní přirozenou cestu života. Zvláště život ve městě nevyhovuje požadavkům zdravovědy. Právě život v přírodě se vším, co dětem přináší, je nejkrásnější reformou, jakou můžeme v našem školství zavésti. Na volném vzduchu samy se učiteli nabízejí přečetné moderní metody, které ve staré škole zůstávají namnoze nesplnitelnými ideály poznámka Štorcha k úvodu do výuky (Rýdl, 1999: str. 14) Učební program Dětské farmy obsahoval mimo jiné i následující body: Stálý pobyt na čerstvém vzduchu a slunci, přiměřená lehká tělesná práce, zejména zahradní. Štorch se inspiroval ve Francii, Německu a Švýcarsku, kde byly založeny podobné školy v přírodě s moderní výchovou. Jejich program byl zaměřen na tyto tři oblasti. Tělesná výchova, život venku v dostatku vody, vzduchu a světla. Činné práce, povinné pro všechny žáky: polní práce, truhlářství, zahradnictví, kovářství. Tělesné zdraví je základem duševního zdraví. Duševní výchova, nikoliv pamětní učení. Vychází se ze skutečnosti a postupuje se k myšlence. Užití vědecké metody, pozorování, hypotéza, potvrzení, zákon. 18

19 Mravní výchova, rodinný život. Nikoliv autorita, která působí zvenčí dovnitř, nýbrž mravní svoboda, která tvoří individuální i sociální pravidla z vnitřku navenek. Výchova k iniciativě, odpovědnosti, k sebevládě. Na Libeňském ostrově založil Štorch školu v přírodě Dětskou farmu v roce Postupně zde budoval zahradu. Kvetlo zde nepřeberné množství květin, ovocných keřů a stromů, které děti se Štorchem vysazovaly. Na farmě byla políčka, na kterých děti hospodařily, místa pro hry v trávě a místo ke koupání. Bylo zde místo pro drobné domácí zvířectvo i pro malou opatrovnu, kde se starší dívky staraly o malá dítka. Farma měla mnoho obdivovatelů, mezi ně patřil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ukázka praxe mateřské školy zaměřené na výchovu v souladu s přírodním prostředím Naše mateřská škola nese název Semínko. Už název je plný přírody. Jedno dánské přísloví říká: Sklizeň celého roku záleží na jaře, kdy se seje. A to si myslíme i my. Společně s rodiči se snažíme, aby to lidské jaro bylo pro naše dětská semínka co nejpříznivější. Školku založila nestorka ekologické výchovy paní magistra Emilie Strejčková. Celý život prosazovala co nejčastější kontakt dětí s přírodou, aby nevyrůstaly odtržené od světa kolem sebe. V areálu Toulcova dvora vedla Emilie Strejčková, z podnětu Ministerstva životního prostředí, Výzkum odcizování člověka přírodě. Výsledky výzkumu upozorňují na nedostatečný, až alarmující, kontakt městských dětí s přírodou. 19

20 Budova školky bývala stodolou zemského statku Toulcův dvůr, nyní je areál celého statku po rekonstrukci a slouží k ekovýchovným účelům. Čtyři organizace, které společně tvoří Zájmové sdružení Toulcův dvůr, Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy, si daly za úkol ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Jednou z těchto organizací je mateřská škola Semínko. Zahrada Zahrada mateřské školy vznikala úplně z ničeho. Při pokládání inženýrských sítí do plochy zahrady byla zjištěna vysoká vrstva toxického popílku. Půda až do hloubky dvou metrů musela být vytěžena, odvezena k likvidaci a na místo byla navezena zemina nová. To nám poskytlo možnost podílet se na modelaci členitého terénu, který bude vyhovovat potřebám dětí a ekologicko-výchovnému zaměření. Podařilo se zahradu vymodelovat tak, aby na ní mohly vzniknout tři úrovně, které umožňují dětem lezení a kutálení, posilování fyzické zdatnosti, rozvíjení šikovnosti a obratnosti. Díky vytvořeným svahům mohl být v zahradě později zbudován vodní prvek. Odvoz zeminy se protáhl, a tak hned po rozhrnutí a uválcování hlíny byla zaseta tráva. Bylo třeba každý den trávu kropit, aby nezaschla. Každodenní zalévání nám dalo čas na rozhlížení se a plánování. Pro další budování zahrady jsme velmi přihlíželi na nejlepší využití travnaté plochy tak, aby vyhovovalo co největšímu rozpětí dětské všestrannosti. Začali jsme postupně, což se ukázalo jako výhodné. Bylo možné pozorovat děti při pohybu v terénu a zjistit, jak které části využívají a poté je co nejvíce přizpůsobit, jak potřebám a chuti dětí, tak i krajině. Budování zahrady prošlo několika etapami. Nejdříve bylo třeba zbudovat dřevěné oplocení a kamennou zídku, která dnes odděluje zahradu školky od technického provozu sousedního zahradnictví. Ve svahu zahrady byly instalovány dvě cisterny, do kterých je svedena dešťová voda ze střech nad mateřskou školou a sousední budovou. Tato voda je zdrojem pro zalévání nejen na zahradě školky, ale i zalévání sousední ukáz- 20

21 kové zahrady. Ta slouží k ekovýchovným účelům dětem z pražských škol, které do Toulcova dvora jezdí na jednodenní programy. Přepad z cisteren je sveden do mokřadu. Nad cisternami byla rovná plocha a po nedlouhých úvahách bylo rozhodnuto tuto plochu zastřešit, aby na zahradě vzniklo místo, kde se děti budou moci ukrýt před sluncem. Některé mateřské školy mají ve třídách takzvaná centra činnosti. U nás jsou centra činnosti i na zahradě. Zahrada má otevřené plochy i zákoutí, je zde pískoviště i prolézačky. V následujících bodech je popsáno, jaké prvky jsme na zahradě vytvořili. Stromy Bylo třeba vysadit stromy. Při výběru dřevin jsme hledali domácí odrůdy. Důvodů bylo několik. Proto, aby děti obklopovaly stromy, které rostou ve volné přírodě, proto, že na nich žije domácí hmyz a také proto, že domácí odrůdy jsou nesrovnatelně levnější, než odrůdy z cizích krajin. Vysazovaly se borovice, lísky, oskeruše, mišpule, rakytník, hruška, jabloň jeřabina i rybíz. Při sázení přiložily ruce k dílu nejen učitelky s dětmi, ale i rodiče. Vrbové proutky učitelky s pomocí dětí zasadily do tvaru podkovy. Po zakořenění tak vznikl vrbový domek. Ten poskytuje stín před přímým sluncem, soukromí, ale i možnost procítění větru při zaposlouchání se do šustotu listí na stromě. V objetí vrbových stromků děti rády sedají. 21

22 Záhony Na záhonech máme část bylinkovou, kde je možné utrhnout meduňku, mátu, šalvěj, rozmarýn, libeček, mateřídoušku, dobromysl či pažitku, i část okrasnou a ta poskytuje radost oku. Od jara do podzimu se květiny předhánějí v rozdávání krásy. Voní tu sněženka, kvete bledule, petrklíč, koniklec, tulipán, narcis, měsíček, slezová růže, slunečnice a spousta dalších kytek a kytiček. Zbudovali jsme také vyvýšené záhony, které jsou dětem lépe přístupné při péči o byliny a nejsou tak zranitelné při hře. Záhony jsou zespoda vystlané suchým listím a větvičkami, aby teplo vzniklé kompostováním zahradních zbytků mohlo být využito ve prospěch rostlin. K vyvýšení jsme použili staré trámy z krovů dvorce, které již nejsou vhodné pro stavby. Toto slouží jako ukázka druhotného využití materiálu. Ze strany, kde trámy přicházejí do styku s půdou, jsou natřeny. Nic se nemohlo obejít bez potřebné dětské pomoci. Všechny děti se rády zúčastnily a se zaujetím pozorovaly, jak se mění půda v záhon. Děti zde pěstují bylinky a koření a učí se soustavně starat o živé organismy. Nejčastěji jsou děti vidět v záhoně zeleninovém. Zasetá semínka mrkve, ředkviček, hrášku, salátů či kedlubnů potřebují péči. Zalévání, protrhávání a pletí je pro děti radostnou povinností. Odměnou jim je pak uzrálá zelenina, kterou mohou po důkladném omytí sníst. 22

23 Děti stále sejí nová semínka do kelímků od jogurtů a pak rostlinky přesazují ven. Snažíme se vysazovat a vysévat zejména domácí dřeviny a byliny, jelikož tímto můžeme přispět k rozmnožování těchto do okolní volné přírody. V loňském roce jsme začali spolupracovat s pěstiteli sdruženými v o. p. s. Gengel, od nich získáváme semena původních českých rostlin, které se chystáme pěstovat a naše výpěstky budeme zase distribuovat dál mezi rodiče. Vítr Hned u vchodu do školy je umístěn větrník. Větrník umožňuje dětem pozorovat sílu větru. Navíc je obohacen o dynamo, které při roztočení červeně rozsvěcuje kontrolku, což děti hned okouzlilo, překvapilo a pobavilo zároveň. Pozorujeme s dětmi, jak vítr dokáže rozsvítit LEDku. Nepotřebuje k tomu žádné baterie, a přesto produkuje dostatek elektřiny k rozsvíce- 23

24 ní. Podařilo se nám pořídit ještě jeden větrník, který je přenosný. Větrník je našroubovaný na láhvi s vodou. V zimním období, když je ráno po příchodu dětí ještě tma a navečer se brzy stmívá, dáváme větrný generátor ven na terasu a společně pozorujeme, jak se LEDka rozsvěcí, když fouká vítr. Pokud nám počasí přeje a větrník se točí, můžeme pozorovat světelné představení. Říkáme si, jak lehce větrník přeměňuje vítr ve světlo. K procítění větru též přispívají vysázené již zmiňované pruty vrb. Ohniště Své místo má v zahradě ohniště, kde si děti mohou péct brambory či opékat jablka. Chtěli jsme vytvořit takové místo, u kterého si pohromadě sedneme a budeme si moci zazpívat nebo zahrát na kytaru. Samozřejmě je při zapálení třeba zajistit dětem bezpečnost. Oheň je zapálen tehdy, když máme dostatek personálu a jeden dospělý může být neustále jen u ohně. Vodní prvek Vodní prvek evokuje skutečný vodní tok a přibližuje tak dětem koloběh vody v přírodě. Technicky je prvek řešen jako uzavřený oběh vody za pomoci ručního čerpadla. Káď je položena na svahu, vedle ní je umístěna pumpa ve tvaru kormidla, odtud je rozhled po celé dráze vody. Dno dřevěné kádě je pohyblivé, aby zde nebylo nebezpečně velké množství vody. Voda, která vytéká z pumpy, teče do kádě, odkud si ji děti mohou nabírat do konývek, či jiných nádob. Z kádě voda teče do nakloněného 24

25 koryta z akátového dřeva a odtud protéká tunelem z akátového kmene. Na konci kmene voda tryská na dřevěný mlýnek, který je proudem vody otáčen. Pod mlýnkem voda teče kamenným korytem až dolů, kde se ztrácí v oblázkové ploše. Pod plochou z oblázků je zabudována nádrž na vodu s pochozím roštem, kterým protéká voda. Přepad je odveden do vsakovací jámy vysypané štěrkem. Součástí jímky je i ukazatel výšky vody v nádrži. Děti mají přístup k vodě z kteréhokoli místa, můžou tedy sedět u mlýnku, nebo přilévat vodu do korýtka, posílat si lodičky, či pozorovat, jak se voda ztrácí mezi kameny. Při hrátkách s vodou děti poznávají její vlastnosti a vlastnosti jiných materiálů ve vztahu k vodě. Např. jestli předměty plavou, nebo se potopí apod. Děti mají v kádi jen určité množství vody. Vědí, že jestliže si svou zásobu vypotřebují, další voda již ten den nebude. Vědí 25

26 také, že když si vodu zašpiní, poteče jim zašpiněná voda do kádě. Učí se hospodařit s vodou. Pískoviště a blátoviště Vedle velkého pískoviště jsme vybudovali místo, které jsme pojmenovali blátoviště, tady si děti hrají s vodou a hlínou. Budují cestičky, korýtka a potůčky, mosty a staví z bláta. Zde zapojí svou tvůrčí činnost i ty nejmenší z dětí. Pro pobyt v blátovišti máme také pravidla. Kdo si chce hrát v blátě, musí se patřičně obléci. Patřičné oblečení jsou u nás rybářské gumové kalhoty a holinky. Kompost V rohu zahrady leží kompost, kam nosíme zbytky ze záhonů, trávu a zbytky zeleniny a ovoce od svačiny. V kompostě žijí žížalky ale i ponravy zlatohlávků, sviňky a sviňule. Děti je pozorují, nebo si je prohlížejí v kelímkových lupách. Z kompostu pak odebíráme úrodnou ze- 26

27 minu, kterou žížaly přetvořily z odpadů. Spíše pro radost a za účelem pozorování máme malý vermikompostér. Žížalám v akváriu dáváme zbytky od svačiny. Akvárium je umístěno v šatně, aby děti, které se brzy obléknou, mohly žížalky pozorovat. Divočina pro motýly V části zahrady máme divočinu, kde rostou kopřivy. Na nich je možné pozorovat housenky běláska kopřivového. I do záhonů plných květů zalétají často motýli, včely a čmeláci. Pítko a krmítka pro ptáky Pítko pro ptáky ze starého pekáče slouží k napojení ptáků vodou. Na plotě kolem zahrady máme krmítka, kam si ptáci chodí pro semínka slunečnic. Nejčastěji sem létají straky, sojky a sýkory. V zimě vyrábíme z tuku a semínek krmné kuličky, které na krmítka zavěšujeme. 27

28 Kmeny Na zahradě je místo s ležícími velkými částmi kmenů stromů. Děti si zde hrály na vláčky. Nyní, jelikož dřevo nebylo nijak ošetřeno proti hmyzu a trouchnivění, se dřevo postupně rozpadá. Mnoho hmyzích zástupců si zde našlo úkryt. Děti si zde ještě stále hrají na vláčky a auta, ale často také zjistí, že něco vylézá ze škvíry a pozorují toho tvora. K pozorování drobných živočichů mají děti na zahradě k dispozici kelímkové lupy. Živáčky, které uloví (sviňky, sviňule, pavouky, mravence, střevlíky, ruměnice, berušky, nosatce...) a které si pomocí lupy prohlížejí, vždy zase pustí na svobodu. Ještěrkoviště Zahrada je sice orientována spíše na sever a západ, ale v jednom místě se podařilo vytvořit terén tak, aby mohl chytat i jižní slunko. Tam jsme zbudovali při rodičovské brigádě ještěrkoviště. Vykopali jsme díru, za- 28

29 sypali kamením, listím a kůrou a zakryli hromadu kamenů. Doufáme, že se zde ještěrky, které přes zahradu občas přeběhnou, usídlí trvale. Týpí V dolní části zahrady je postaveno plátěné týpí. Slouží jako úkryt pro děti před sluníčkem, jako domeček při hrách nebo jako další venkovní učebna. Celé jarní, letní i podzimní měsíce je týpí postaveno a na zimu je schováno, aby se mrazem a sněhem nepoškodilo. Mohlo by být sice na zahradě i v zimě, ale museli bychom zajistit pravidelné topení nejméně dvakrát v týdnu, aby se vysušovalo, a to nemůžeme. Zahradní dřevěná učebna Projekt zahradní učebny sponzorsky vypracoval otec tří dětí, které školku navštěvovaly. Zahradní dřevěná učebna v podobě seníku je využívána každý den. Při parných dnech poskytuje stín, jsou zde umístěny stoly, na kterých mohou děti malovat a pracovat s proutím, vlnou, a dalšími přírodními materiály. V učebně je místo pro hrnčířský kruh a děti zde pracují s keramickou hlínou. Venkovní učebna se stoly a židličkami umožňuje, aby děti mohly venku svačit nebo hodovat při narozeninových slavnostech. Velikost altánu umožňuje jeho využití při slavnostech a akcích, při kterých se účastní i rodiče. V těchto nestísněných podmínkách na čerstvém vzduchu se dobré vztahy mezi dětmi, pedagogy, rodiči a zdejším prostředím upevňují mnohem lépe, než v uzavřených prostorách tříd. Dá se říci, že zahrada v sobě spojuje dobré podmínky pro ekologickou výchovu a zároveň dostatečné herní a sportovní vyžití předškolních dětí. Vytvořili jsme 29

30 takové venkovní prostředí, ve kterém se děti, pomocí metody prožitku průběžně seznamují s vodou, půdou, ohněm, větrem, rostlinami i živočichy. Podařilo se vybudovat příjemnou a bezpečnou zahradu, která se stala nedílnou součástí života dětí v naší mateřské škole. Areál Toulcova dvora a okolí Zvířata V areálu Toulcova dvora je farma s původními plemeny hospodářských zvířat (chovány zde jsou králíci, kozy, ovce, kráva s teletem, koně, prasátka, husy, kachny, slepice). Děti pravidelně navštěvují zvířata ve výbězích. Máme možnost pozorovat, jak rostou a jak se starají o mláďata. 30

31 Na poli Často chodíme i na pole, kde pomáháme se zemědělskými pracemi setím obilí, kukuřice, sázením brambor a řepy, pomáháme při okopávání řepy, sbírání mandelinek bramborových, při sklízení. Výlety Jak už bylo patrno z předešlého textu, cílem nás učitelů mateřské školy je nenosit přírodu do interiérů, ale chodit za ní ven a vidět ji ve svém přirozeném prostředí. Jednou v týdnu chodíme ven na celé dopoledne. Nejčastěji do lesa, do starého jabloňového sadu, či k meandrům potoka Botiče. Venku pozorujeme ptáky, jak si staví hnízda, kachny na potoce, v rybníce čolky, raky, pulce a žáby. Namísto výletů do ZOO pořádáme výlety do našeho okolí a do CHKO, kde se v klidu a daleko od mas lidí snažíme dětem ukázat krásu naší přírody. Pomáháme jim otevírat oči a vidět krásu vedle sebe. Teprve to, co poznají, budou mít děti rády, a co budou mít rády, budou chránit. Učíme děti např., že přirozeným domovem medvěda, vlka, rysa, lišky a jiných šelem je les. Na jednodenních ekovýchovných programech v Toulcově dvoře se stává, že když se lektor zeptá, kde bydlí medvěd, v 80 % případů rychle získá odpověď, že v ZOO. Velice je potom zarazí lektorův negativní 31

32 postoj k této odpovědi, který je obvykle formulovaný: Dobře, někteří medvědi jsou zavření v ZOO, ale já se ptám, kde normálně bydlí, kde jsou doma. Následuje chvilka přemýšlení, a pak se obvykle dopracují k odpovědi, že medvěd bydlí v lese. Podle pozorování lektora je více než 30 % doprovázejících pedagogů s odpovědí v ZOO spokojených a považují ji za správnou a vyčerpávající. (Obzvláště to pak platí, je-li otázka položena ohledně cizokrajného zvířete.) (Korda, 2005: str. 31) Vybavení MŠ Semínko je specifická tím, že se chodí ven za každého počasí. Děti ovšem musí být dobře vybaveny z domova. Zejména jsou důležité pevné a teplé boty a nepromokavé oblečení. Často potřebujeme pláštěnky a holinky ty nejen v dešti, ale také v létě, kdy je po ránu na zahradě a na louce rosa. Pláštěnky se také dají dobře použít na klouzání po svahu s mokrým listím. 32

33 Získávání odpovědnosti k přírodnímu prostředí i k sobě samotnému Snažili jsme se založit takovou školku, kde nebudou děti zahrnuty slovními a obrazovými informacemi týkajícími se přírodního prostředí. Školku, kde budou poskytovány příležitosti, aby se učily vnímat přírodní prostředí všemi smysly současně a ve spojení se silnými prožitky vlastní úspěšnosti takového charakteru, že také ony něco dovedou, že i jejich zásluhou je přírodě lépe, že mají svůj podíl na dobré situaci nějakého typu venkovního prostředí. Aktivní a hravou formou rozvíjíme tělesnou zdatnost, procvičujeme smysly, řeč, myšlení, motoriku, cit, vnímavost, pozornost a soudnost. Morálně volní vlastnosti rozvíjíme nejen ve vztazích mezi sebou, ale i ve vztahu k rostlinám a živočichům. 33

34 Je zde důležité zmínit se o hračkách. V zájmu udržení dětské fantazie, potřebné pro schopnost tvůrčího přístupu k životu, raději nabízíme takové hračky, které podpoří hravost a svou jednoduchostí neuzavřou dětskou fantazii, tolik typickou pro děti. K tomuto účelu výborně poslouží hračky z přírodních materiálů. Například šité panenky, dřívka různých druhů, oblázky, kousky ovčí vlny, hedvábné šátky nebo stavebnice Kapla. Máme zkušenost, že i malá, obyčejná lavička poslouží, viděna dětským zrakem, jako koráb či bouda pro pejska, a působí tak daleko výchovněji než například autodráha, kde je vše dopředu určeno. Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program vydává ředitelka školy, na jeho zpracování se podílejí všechny paní učitelky i ostatní pracovníci školy. Je závaz- 34

35 ným dokumentem pro tvorbu neustále doplňovaného a obměňovaného třídního programu. Školní vzdělávací program je sestaven tak, aby zahrnoval hlavně pobyt venku a aby se většina řízených činností otáčela kolem soužití dětí s koloběhem v přírodě a kolem vnitřního etického, sociálního a estetického vývoje. Využíváme metody problémového učení a metody spojené s pozorováním, tvořením a pokusy k získávání nových poznatků. Děti se učí na základě praktických zkušeností prožitků. Dítě si rádo hraje a tvoří, učitelka je v roli poradce, pozorovatele a partnera. Učitelka musí být garantem příjemné pohody v kolektivu dětí, aby děti cítily jistotu a rády se vracely. Integrované bloky Učivo je uspořádáno do integrovaných bloků. Tento způsob nejlépe vyhovuje psychologickým i didaktickým specifikům vzdělávání dětí předškolního věku. Pro předškolní dítě je přirozený, motivující, snadno uchopitelný a přehledný. Naše témata vycházejí z koloběhu v přírodě a ze života kolem nás. Integrované bloky jsou příležitostí přirozeně skloubit základní požadavky na vzdělávání dětí předškolního věku: umožňují nabízet dětem různorodé činnosti a příležitosti, které spojuje dítěti blízké a srozumitelné společné téma; vycházejí z přirozených vzdělávacích potřeb dětí; respektují potřebu dětí osvojovat si poznatky i dovednosti v reálných souvislostech a umožňují jim vidět smysl toho, čemu se učí; učí děti tomu, co si mohou vyzkoušet a následně pak použít a uplatnit v životní praxi či dalším učení. Názvy jednotlivých bloků: Seznamujeme se spolu navzájem i s prostředím Toulcova dvora. Jsme dobře připraveni my i příroda, o kterou se staráme, na zimu? 35

36 Jak to dělali naši dědečkové a babičky, jsme stejně šikovní? Semínka aby na jaře bylo hodně nových rostlinek a také mláďátek od zdejších zvířat. Všechno souvisí se vším. Jsme jedné krve, ty i já. Umím a chci pomáhat. Jaro, ukaž se! Umím si všímat. Až se zima zeptá, cos dělal v létě? Není těžké začít starat se o něco, ale vydržet! Domov není jen obývák s televizí, do přírody nechodíme jen na návštěvu známe i okolí. Čas v životě kolem nás: mládí, dospělost, stáří, smrt v přírodě nic nepřichází na zmar. Jak se dělá radost druhým. Koně. Ptáci. Život ve vodě. Život na louce. Masopust. Témata jsou pouze orientační, učitelky si mohou libovolně přesunovat témata. Též mohou, pokud to považují za přínosné, doplňovat témata nová. Doplňující programy a další aktivity Jako další náměty jsou zařazovány lidové tradice a oslavy svátků společně s rodiči (Dožínky, podzimní slavnost, Den stromů, Martinská slavnost s lampiony, Vánoční a Velikonoční dílničky, Den Země, loučení s předškoláky). Dílničky při slavnostech probíhají tak, že paní učitelky mají každá své místo, svou dílničku. Děti s rodiči pak chodí po školce a zahradě a vedou své rodiče k jednotlivým činnostem. Společně si potom u stolečku nebo v trávě něco vyrobí. Neodmyslitelné jsou i narozeninové oslavy dětí. Rodiče přinesou pohoštění, které většinou připravili se svými dětmi. Oslavenec se posadí na narozeninovou židli, ostatní děti mu zazpívají oblíbené písničky 36

37 a pak probíhají přání a gratulace. Společně pak děti připraví dárek, který si oslavenec odnese s sebou domů. Dárek většinou souvisí s tématem, které právě ve školce probíhá. Dalšími doplňujícími programy jsou návštěvy knihoven, divadel, výstav, které dětem otevírají svět kultury. Smíšené skupiny a předškoláci Třídy v MŠ Semínko jsou smíšené. V jedné skupině jsou spolu děti tříleté i děti šestileté. Učitelé to vidí jako velkou výhodu. Děti se tolik nesrovnávají, nebojují mezi sebou o své místo. Vyšší menšímu podá to, na co nemůže dosáhnout, obratnější méně obratnému vleze pod stůl a podá pastelku, ten kdo umí psát napíše kamarádovi jméno na obrázek. Pro mladší jsou starší vzorem a pomocníkem. O pomoc děti nejdříve požádají kamaráda, a když to nejde, pak paní učitelku. Tím, že děti předávají své dovednosti mladším si je lépe upevňují. 37

38 Předškoláci sami se pravidelně scházejí jednou týdně. Aktivity nejsou stavěny na pouhé nápodobě, ale dávají prostor pro experimentování. Je důležité, aby mělo dítě radost z procesu řešení a dokončení práce. Nedílnou součástí přípravy dítěte na školu je proces vytváření představ, jejich porovnávání, rozlišení, zjednodušení, obměnění, opravy, jejich popis a zviditelnění. Podněty dítě čerpá ze svého okolí, změn, které v něm probíhají. Vedle mentální přípravy se zaměřujeme i na přípravu fyzickou a technickou. Správné držení těla je předpokladem pro práci s knihou a sešitem stejně jako úchop tužky. Práce s papírem jako je stříhání, překládání, práce s modelínou, se stavebnicí, s přírodním materiálem jsou nejen tréninkem ruky a oka, stimulem pro vytváření představ, pro řeč, ale i tréninkem pro algoritmy činností a pro koordinaci pravé a levé ruky. Přípravu na školu nelze odtrhnout od aktivit pohybových manipulativních, od výtvarných a jazykových činností, od hudebních činností, ani od zvládání základů hygienických a společenských pravidel. 38

39 Bezpečnost dětí Bezpečnost dětí po předání do péče Za bezpečnost dětí v MŠ odpovídají pedagogičtí zaměstnanci v úzké spolupráci s provozními zaměstnanci, od převzetí dítěte od jejich zástupce do doby jejich předání zástupci dítěte nebo jím pověřené osobě. V případě školního úrazu je pedagogická pracovnice povinna zajistit prvotní ošetření dítěte. Rodiče jsou vyrozuměni bezodkladně. Školní úraz je definován jako úraz, který se stal dítěti při výchovně vzdělávací činnosti v prostorách MŠ nebo při akcích konaných MŠ. Odpovědnost za škodu v případě dětí docházejících do MŠ se řídí ustanovením občanského zákoníku, zejména 422. Informace MŠMT ve věci odpovědnosti (č. j / , 23 ze dne ) je v souladu se stanoviskem pojišťoven a zní: Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Rodiče nesou část odpovědnosti za své dítě i po dobu, kdy je v MŠ: odpovídají za to, co mají děti v šatních skříňkách, učitelky nejsou povinny a nemohou kontrolovat obsah skříněk, zda neobsahují nebezpečné věci (ostré předměty, léky apod.) Rodiče plně odpovídají za oblečení a obutí svých dětí 39

40 a za věci, které si dítě bere s sebou do MŠ (mohou např. zapříčinit úraz dítěte). Bezpečnost na akcích s rodiči V případě konání akce, jejíž pořádání není v přímé souvislosti s činností školy a je tedy dobrovolná a účast na ní je dána přítomností rodičů či jiného zákonného zástupce, ti za dítě plně odpovídají. Pokud se akce zúčastní dítě, které doposud nebylo předáno rodičům, odpovídá za jeho bezpečnost pracovník školy, který byl dohledem pověřen. Pokud si rodiče vyzvedli dítě z MŠ a bezprostředně se přesunují na místo konání akce, dítě již není ve školce a škola tedy již nenese odpovědnost za případný úraz z pohledu vyhl. č. 64/2005 Sb. (úrazy dětí, mládeže a studentů). V průběhu konání akce jsou všichni zúčastnění povinni dodržovat všechny zásady pro zajištění bezpečnosti, zejména: Pokud se jedná o akci, na které děti plní jednotlivé úkoly, jsou rodiče a děti seznámeni s požadavky a pravidly. Bezpečnost účastníků na stanovištích zajišťuje pověřená osoba. Všechny zúčastněné osoby jsou povinny pokyny respektovat. Pokud se někomu přihodí úraz, je možnost vyžádání si první pomoci u zaměstnanců MŠ. V případě, že je součástí akce oheň je před vlastním zapálením ohně stanovena osoba, která bude přikládat a zajišťovat dohled ohniště včetně úplného uhašení. Evaluační systém Přehled o evaluační činnosti školy Výchova a vzdělávání jsou průběžně hodnoceny. Na základě získaných poznatků jsou realizovány změny. Evaluace nám poskytuje zpětnou vazbu o kvalitě výchovy a vzdělávání. 40

41 Vnitřní evaluace a hodnocení probíhá na úrovni školy a na úrovni třídy. Provádí ji ředitelka školy a jednotlivé učitelky. Formy hodnocení jsou: hospitace, kontrola plnění dlouhodobých záměrů školy, pedagogické a provozní porady, dotazník, pohovory s rodiči. Vnitřní uspořádání MŠ umožňuje neustálou kontrolu zaměstnanců navzájem. Hodnotí se vzdělávací proces, podmínky, za kterých probíhá, i výsledky, jichž MŠ či učitelky ve vzdělávání dosahují. Porovnáván je školní a třídní program s RVP PV a na základě zjištěných poznatků jsou navrženy úpravy. Ředitelka hodnotí svou vlastní práci i práci ostatních učitelek a celého kolektivu školy. Hodnocení metod a forem práce je prováděno na základě vyplněné tabulky, nad kterou posléze probíhají rozhovory o případných změnách. Pravidelně jsou vyhodnocovány podmínky vzdělávání pomocí SWOT analýzy. Tento proces po vyhodnocení vede ke zkvalitnění práce v MŠ. Jednou týdně se pedagogický sbor setkává ke krátké poradě o aktuálních událostech. Minimálně jednou do měsíce je svolána pedagogická porada. Důležité je hlavně hodnocení individuálních výsledků dětí. Proto je kladen důraz na to, abychom dobře poznali každé dítě a porozuměli mu. Průběžně je každé dítě hodnoceno zvlášť, je sledován jeho rozvoj a jeho pokroky krůček po krůčku v učení i ve vzdělávání. Zaměřujeme se na to, abychom vedly dítě k počátkům sebehodnocení. Rozvoj dítěte a jeho vzdělávací pokroky jsou na škole dokumentovány průběžným zápisem do hodnotících archů. Ředitelka MŠ vypracovává pro každý školní rok výroční zprávu, která obsahuje část výchovně vzdělávací a část hospodářskou. Evaluace integrovaných bloků Denní hodnocení Respektuje činnost potřeby dětí, vychází z jejich zájmu? 41

42 Byla vhodně zvolena organizace činností? Byly vhodně využity pomůcky (přiměřené množství, )? Byl splněn vzdělávací cíl činnosti (pokud ne, jak činnost upravit)? Na konci tematického bloku Zvolené téma Došlo během vzdělávacího tématu ke změnám v komunikaci dětí (včetně rozšíření slovní zásoby)? Objevilo se téma ve spontánní hře dětí? Vznikly tematicky zaměřené výtvory, díla, Pozorovaly a účastnily se tématu i rodiny dětí (zapojily se?). Plánování Naplnily činnosti rozvoj plánovaných kompetencí? Odpovídá naplánované téma potřebám dětí a vychází z jejich zájmu? Zodpovědnost: ředitelka a všechny učitelky. Diagnostika dětí Diagnostika dětí probíhá v pravidelných intervalech (při vstupu, při odchodu a jinak v průběhu jednou ročně. Cílem diagnostiky dětí je: Sledovaní individuálního vývoje dětí. Vyhodnocování a srovnávání s předpokládaným vývojem dítěte. 42

43 Shromažďování a analyzování výrobků dítěte (vývoj úrovně jemné motoriky, fantazie). Pro některé děti je vypracováván individuální vzdělávací plán, který je v případě zájmu poskytován i rodičům. Zodpovědnost: všechny učitelky. Evaluace tříd Probíhá vždy na pedagogické poradě, vzchází z evaluace TVP, hospitací pozorování běžného režimu. Hodnocení švp Probíhá nejméně dvakrát ročně. Na první pedagogické poradě shrnutí informací, závěry z předchozích evaluací, určení navazujících opatření pro nadcházející období. Závěrečné celoroční prezentování výsledků zápisy z hospitací, hodnocení TVP, stav plnění úkolů z ročního plánu školy cíle pro další rok. Autoevaluace vlastní práce Učitelky Sebekritické posouzení vlastní práce, schopnost pracovat na základě RVP PV a školního vzdělávacího plánu. Schopnost využití rozmanitých forem a metod, další vlastní vzdělávání. 43

44 Provozní zaměstnanci Sebekritické posouzení úrovně vlastní práce. Evaluace rodičů Rodiče jsou pravidelně (dvakrát ročně) vyzýváni k evaluaci na rodičovských schůzkách. Jednou měsíčně jsou pořádány společné akce, při kterých dochází k rozhovorům o dětech, o práci školky, rodiče hovoří o pokrocích svých dětí. Každý týden mohou rodiče přijít o konzultačních hodinách a informovat se na to, jak si jejich dítě vede. Závěrečné hodnocení školního vzdělávacího plánu Probíhá jednou za tři roky po ukončení platnosti ŠVP, při tvorbě nového ŠVP se navazuje na získané poznatky. 44

45 Stravování Součástí mateřské školy je školní jídelna. Strava je připravována převážně z produktů zdravé výživy, pomáhá dětem přivykat zdravému životnímu stylu. Ke každému jídlu kuchařka připravuje dětem na stolky obložený zeleninový nebo ovocný talíř. Každý si může vzít tolik zeleniny, kolik potřebuje, a nikdo nevyhazuje, co mu nechutná. Součástí zdravé výživy je i pitný režim. Děti mají ve školce i na zahradě možnost kdykoli se napít a k pití jsou často vyzývány paní učitelkou. Nejčastěji děti pijí vodu nebo slabý čaj. Cukr se postupným snižováním dávek podařilo omezit. Při nakupování surovin dáváme přednost českým a místním farmářům. Ve velkém městě to možné není, ale považuji za výborné, když mohou děti jíst potraviny vypěstované na poli, okolo kterého jezdí do školky. Od počátku provozu byly do jídelníčku zařazovány i bio suroviny. Jejich plošnější používání naráželo na vysokou cenu a nedostatek dodavatelů. Někteří rodiče ale o vyšší podíl biopotravin měli zájem, a tak jsme začali hledat cesty. S těmi pomohlo občanské sdružení Pro- -Bio Liga. Při vyhodnocování ceny našli velkoobchodního dodavatele, který dodává i biopotraviny. Získali kontakty na dodavatele, kterými jsou přímo farmáři. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že všichni rodiče jsou pro zavedení vyššího podílu biopotravin, ale se zvýšením ceny bylo ochotno počítat jen 54%. Bylo uspořádáno několik setkání rodičů, personálu školky s odborníky na zdravou výživu. Po těchto setkáních se podstatněji zvýšila náklonnost k biopotravinám, i vůle zaplatit více. Většina surovin dodávaných do kuchyně je bio. Na nástěnce v šatně je každý měsíc vyvěšováno, kolik potravin v bio kvalitě bylo na vaření spotřebováno. Biopotraviny jsou zdravé a chutné. Jejich pěstování nezatěžuje přírodu tolik jako konvenční zemědělství. Jsou pro nás i rodiče dětí přirozenou volbou. Při výběru biopotravin ale také hledíme na to, aby pro nás nemusely být vezeny přes celou Evropu, či z jiného kontinentu. Pak se částečně smysl pro bio vytrácí. 45

46 Podrobné informace o postupném zavádění biopotravin do jídelníčku je možné nahlédnout na: Stránky obsahují i podrobný návod pro další zájemce. V předešlém textu je zmíněno, že zahradničíme na poli i na záhonkách na zahradě. Zeleninu, kterou vypěstujeme, nevyhodíme. Na záhonkách vypěstované ředkvičky jsou lepší než ledajaké lahůdky. Děti si pochutnávají při konzumaci jahod, ostružin, rybízu, ale i ředkviček. Při konzumaci vypěstovaného ovoce a zeleniny dbáme, aby vše bylo dobře omyté a aby se děti při porcování nezranily. Jsme si jisti, že jinak jim čerstvě utržený výpěstek nemůže ublížit, ba naopak vlastní výtvor je nejlepší pedagogická pomůcka. 46

47 Práce s rodiči informovanost, spolupráce Dlouhodobým cílem je vychovávat nejen děti, ale přirozeným způsobem působit na životní styl rodin, které dávají své děti do naší mateřské školy. Všech brigád v interiéru i na zahradě se aktivně zúčastňují rodiče dětí. Tak se rodí nejen krásná zahrada, ale i přátelské vztahy mezi rodiči a učiteli. Některé maminky přicházejí do školky a pomáhají při denních činnostech nebo na výletech. Tuto formu občanské výpomoci velice vítáme. Mezi učiteli a rodiči probíhá neustálá komunikace a usilujeme o dobrý partnerský vztah. Rodiče jsou srdečně zváni, aby se ptali, na jakékoliv informace týkající se jejich dítěte. MŠ Semínko pořádá pravidelná setkání, kdy se rodiče mohou dozvědět aktuální informace o MŠ, o pořádaných akcích, plánech, vzdělávacím programu a o svých dětech. Prostor pro rozhovory hlubšího rázu mají rodiče při konzultačních hodinách, kterých využívají v plném rozsahu. Aby odloučení dětí od rodičů probíhalo co nejlépe, mají rodiče přístup do tříd při ranních hrách a po předběžné dohodě jim umožníme zúčastnit se průběhu celého dne. Dále jsou uskutečněny dvě třídní schůzky, na kterých společně sladíme různé výchovné přístupy. Zaznamenali jsme, že někteří rodiče mají jiné představy o ideálním přístupu k výchově a tyto představy nejsou sladěné s celkovým základním nasměrováním školky. Stávalo se totiž zpočátku například, že někteří rodiče nosili do školky v dobré víře různé umělohmotné hračky a hračky na baterky a posléze nás i tlačili k tomu, abychom je pořizovali do celkového vybavení. Snažili jsme se co nejcitlivěji jednat, ale stejně se někdy zkřížila naše pojetí a vznikaly zcela zbytečné neshody. Po této zkušenosti jsme pozměnili formu zápisu dětí do MŠ. Zápisy v posledních letech probíhají formou individuálních rozhovorů s rodiči. V těchto pozitivně laděných rozhovorech, naplněných specifickými tématy je mimo jiné rodičům předložen základní přehled pravidel naší školky. Takto je rodičům s jinými výchovnými cíly dána možnost ještě 47

48 se rozmyslet, zdali opravdu do takového zařízení chtějí své dítě dát. Rodiče upozorňujeme na to, že děti chodí ven za každého počasí, je potřeba dohlédnout na to, aby byly dobře vybaveny z domova, je potřeba počítat s tím, že budou častěji prát a zašívat. Rizika, se kterými je třeba počítat Pedagogové si jsou vědomi rizik, která mohou děti ohrozit. Společně s dětmi postupně tvoří pravidla, která je chrání. Děti dokážou vymyslet řadu rozumných pravidel. Pak děti nemusí být nepřetržitými příjemci zákazů a příkazů. Stává se, že dělají něco, co by neměly. Často stačí, když pravidlo připomeneme, a není třeba dalšího napomínání dítěte. 48