2. Vzdělávání v mateřské škole, rodina mateřská škola. 5. Cíle a obsah předškolního vzdělávání (PV)

Transkript

1 Obsah a formy předškolního vzdělávání I. 1.a 2.přednáška 1. Doporučená literatura 2. Vzdělávání v mateřské škole, rodina mateřská škola 3. Mateřská škola dnes 4. Kurikulární dokumenty 5. Cíle a obsah předškolního vzdělávání (PV) 6. Cíle PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání 7. Rámcové cíle 8. Výchova k hodnotám 9. Podpora samostatnosti dětí 10. Klíčové kompetence 11. Obsah PV v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání Rámcový program pro předškolní vzdělávání, VUP Praha Opravilová, E. - Gebhartová, V.: Rok v mateřské škole. Praha, Portál, SVOBODOVÁ, E. a kol. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Praha: Portál, 2010 zej. kapitola H. Švejdové Prožitkové učení v mš Svobodová, E, Váchová A. a Vítečková M., Do školky za zvířátky: metodika práce s příběhy v MŠ. Praha, Portál, 2012 Helus, Z.: Dítě v osobnostním pojetí, Portál Praha, Budínská, H.: Hry pro šest smyslů, Gamma, Praha Svobodová, E.: Obsah a formy předškolního vzdělávání, JČU, České Budějovice 2007.

2 Kol. autorů: Metodiky předškolní výchovy. Národní program rozvoje vzdělávání - Bílá kniha. Švejdová, H.:. V každém jablíčku je malá jabloň. PC, Plzeň Kafomet : katalog forem a metod práce, INFRA s.r.o, Stařeč Informatorium Vzdělávání v mateřské škole S rozvojem mateřských škol vyvstává otázka: Prospívá dětem vytržení z rodinného prostředí? Je pro dítě předškolního věku prospěšnější dát ho do mateřské školy, nebo ho vychovávat pouze doma? Přednosti obou prostředí rodina láska nejbližších, záleží jim na dítěti, je pro ně nejdůležitější osobou, znají ho od narození, vše o něm vědí individuální přístup, model rodiny a mezigenerační vztahy MŠ odborné vedení, styk s dalšími dětmi (od 4 let dítě další děti potřebuje), sociální kontakty a dovednosti, podnětné prostředí, cílevědomá diagnostika, řád J.Průcha, Srovnávací pedagogika.s. 66, Předškolní výchova v instituci 1. prospívá rozvoji dětí, především těch ze socioekonomicky či jinak znevýhodněného prostředí intelekt, sociální, komunikační dovednosti, postoj k učení 2. Napomáhá: - délka PV ( Průcha: čím déle, tím lépe - to podle mě neplatí pro děti z podnětných rodin ) kvalita vzdělávání, podpora PV ze strany rodičů, jejich ochota spolupracovat s MŠ a věnovat se dítěti, posilovat to, co se v MŠ naučí MŠ dnes doplňuje rodinu! Vzájemně se podporují. Do 2 let ovlivňuje nejvíce matka, následně efekty v MŠ nebyly tolik významné u dětí z podnětných rodin. Vstup do mš Nové prostředí, nové vztahy setkání s cizí autoritou osamostatnění dítěte kolektivní pravidla kniha Děti potřebují hranice pravidla musí vyhovovat věku dítěte

3 3. Mateřská škola dnes Osobnostně orientovaný model (persinalizace, humanizace partnerský vztah k dítěti, respekt bez přizpůsobování normám) opakování z 1.ročníku vztah k dítěti, rodině, dalšímu vzdělávání, alternativnost, individualizace, hra a učení, tvořivost a samostatnost Dítě, jako základní východisko předškolního vzdělávání Znaky dětství Helus Z., Dítě v osobnostním pojetí: Dětství je plnohodnotné životní období Dětství má mnoho potencialit růstu a rozvoje musíme mu k tomu dát příležitost Dítě je odkázané na ostatní lidi je tedy možné jej ovládat (učitel určuje míru tohoto ovládání) Dítě se chce vymanit z odkázanosti na dospělé Dítě je zranitelné Předškolní dítě dnes podle výzkumu je toto dítě zvídavé, iniciativní, informované, sebevědomé, s vadami řeči, společenské, hravé, méně pohyblivé naše názory: nesoustředěné, hlučné, technicky zdatné děti jsou dnes vytíženější (aktivita hnaná za výkonem), ale nemají prostor pro dětství Změny rodiny- vyšší sňatkový věk, méně dětí, nestabilita (rozvody), dvoukariérová manželství Změna životního stylu Vyspělost fyzická, psychická, sociální Problémy-hmotnost x výkon, řeč, potíže v komunikaci, tlak na úspěšnost, citové neuspokojení, neúčast na běžných pracích v rodině, nerovnoměrný vývoj, nezralost Zneužití dítěte Rýdl - k reklamě (jako aktér i konzument), ve světě i k vojenským účelům zajímavosti:: Zatímco sňatků velmi ubylo ( r r.2005), rozvodů přibylo ). Nejvíc mezi 2.a 8.rokem manželství (7 600) tzn.děti v předškolním věku. Soňa Koťátková

4 Mgr. Pavla Kicková: Aktuální sonda do dětské duše tázala se dětí na otázky: Na co se těšíš? (děvčata na někoho, chlapci na činnost), Čeho se bojíš? (holčičky strašidel, kluci méně - mají pistoli),... Principy pojetí vzdělávání Helus - rutinní prakticismus vychází pouze z osvědčeného, nepřipouští nic nového, vše vychází z tradic takhle jsme to dělady vždycky, tak nebudeme žádné novoty zavádět Studium je velmi dobré jako prevence rutinního prakticismu i syndromu vyhoření. Statický: Do středu zájmu staví dítě jako objekt vzdělávání Učitel řídí, předává poznatky, učí dovednosti Kvantita poznatků, příprava na školu Důraz na produkt Jádro vzdělávání v řízených činnostech Důraz kladen na dostatek vědomostí, dovedností, nadstandardní aktivity, kroužky Cíle dané centrálně, nutnost plnění Realizace vyzkoušenými způsoby,rutinní prakticismy; nefunguje evaluace nebo je formální Dynamický princip vzdělávání: - do středu zájmu staví dítě, jeho potřeby a prožitky - respektováno jako partner a iniciátor - učitel průvodce --důraz na orientaci v informacích, chuť vzdělávat se a objevovat svět -vzdělávání vše v MŠ -vzdělávání by mělo být pro dětí činností přirozenou a pro pedagoga cílevědomou -důraz na proces -počítá s průběžnými změnami v zájmu zkvalitňování procesu vzdělávání funkční evaluace Prožitkové učení pro dítě jsou důležité emoce prožívání je subjektivní, každé dítě má svůj vnitřní život

5 na základě zkušeností a znalosti dětí by učitelka měla vědět, zda nějaké dítě nebude mít negativní prožitky a pokud ano, jak se zachová, co jí situace dovolí učení = získávání zkušeností během života, které vede ke změně chování opak vrozeného každá změna chování nemusí být učením (např. opilost)!!! informace v knize Zdravá matřská škola a od H. Švejdové celostnost účast všech smyslů konkrétní činnost manipulace, experimentování aktivita, tvořivost vytvářet pro to prostor komunikativnost verbální i neverbální objevnost radost z poznávání spontaneita vnitřní pohnutka dítěte, emoce ( Pojmy 1.Vzdělávání 1. získávání systému vědomostí, dovedností, návyků, postojů, hodnot formální neformální Informální - 2.vzdělání 2. výsledek vzdělávání) 4. Kurikulární dokumenty Kurikulum = chápání není jednotné, (obsah vzdělávání, vzdělávací program ) definice Průchy v moderní pedagogice 2005 Kurikulum = obsah vzdělávání, který zahrnuje veškerou zkušenost, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, zejména jejich plánování, zprostředkování a hodnocení....vše spojuje vzdělávací cíl, který z obecného hlediska určuje vzděl.obsah Kurikulum jako vzdělávací program - obsahuje cíle, obsah, podmínky, evaluaci vzdělávání Systém kurikulárních dokumentů - tabulka rvp pv str. 5

6 Státní úroveň: Národní program vzdělávání (NPV) Rámcové vzdělávací programy (RVP) RVP PV ; RVP ZV, RVP GV, RVP SOV, Ostatní RVP (ZUV, JV ) Školní úroveň: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY Cíle a obsah předškol vzdělávání cíle a obsah jsou ve vztahu. Cíle: vyjadřují co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat a podporovat Obsah: představuje prostředek k naplnění cílů. Oobojí odráží úroveň společnosti poznání, hodnoty, ideje, kulturní tradice, sociální, politické a ekonomické potřeby Obsah vzdělávání = Učivo /prostředek kultivace dítěte, prostředek vzdělávání, zajišťuje předávání kultury, vyrovnávání se se změnami současnosti (prostředí, poznání, věda a technika, multikultura ) a přípravu na změněné podmínky života v budoucnosti/ Je závislý na cílech vzdělávání. Obsah x cíl Obsah - pozorování na vycházce Cíl? např: vést děti k vnímání krásy přírody, rozvíjet poznatky o podzimu apod. Vzdělávání jako celek složený z vnitřně propojených komponent cíle vzdělávání obsah vzdělávání (učivo) interakce učitele a dítěte používané metody a formy vzdělávání podmínky vzdělávání evaluace Všechny složky vzdělávání jsou na sobě vzájemně závislé

7 Změna jedné ovlivní i ostatní. Vazby, které tento vzájemně podmíněný vztah v celku vzdělávání vytváří, jsou poměrně pevné, ale pružné. Potřebujeme a snažíme se reagovat na změny, které nastanou v kterékoliv z nich. Obsah vzdělávání ve vztahu k ostatním složkám: potřebujeme znát cíle a klíčové kompetence, ke kterým máme směřovat vytvořit vhodné podmínky zvládat metody a formy znát vzdělávaného i vzdělávajícího zvyšovat kvalitu vzdělávání - evaluovat

8 6. Cíle v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV ) Cíle jsou v RVP PV formulované jako: Záměry Rámcové cíle Dílčí cíle v jednotlivých oblastech Výstupy Klíčové kompetence Očekávané (dílčí) výstupy v jednotlivých oblastech Na obecné úrovni jsou to Rámcové cíle a Klíčové kompetence, na dílčí úrovni Dílčí cíle a Očekávané (dílčí) výstupy v jednotlivých oblastech Rámcové cíle (RC) 1) rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení 2) osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3) získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí 1. Co se právě teď dítě učí? Jak se rozvíjí? Jaký získává vztah k učení? 2. S jakou hodnotou se právě teď dítě setkává? 3. Jaký má právě teď dítě prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situaci, ve které se nachází? Pomohou zjistit, zda působíme správně, popř. jak vzdělávání měnit, lze si je položit v každé situaci 1. RC ( učení..) = rozvojový cíl Tělesný rozvoj a zdraví, pohoda, řeč, smysly, myšlení, paměť, tvořivost, pozornost, zvídavost, chuť k učení a poznávání 2. RC ( hodnoty ) = hodnotový

9 Na jakých hodnotách by měla být založena naše společnost? Nedotknutelnost lidských práv, rovnost, indiv.svoboda, soucítění, solidarita se slabšími, úcta k člověku, ohleduplnost, důstojnost, tradice, vztah ke kulturnímu dědictví, jazyku 8. Výchova k hodnotám Pojem hodnota to, čeho si jednotlivci nebo skupiny váží, cení, za co jsou ochotni něco obětovat spojen s významem objektu (činnosti, chování, jevu ), který jedinec či skupina tomuto objektu přikládá. Hodnoty normativní kategorie = je s nimi spojeno hodnocení, posuzování toho, co je dobré - špatné, co je morální - nemorální - jádrem hodnocení je to, co má být, co je žádoucí hodnoty úzce souvisí s morálními normami ty nejdůležitější chráněny právem zákony (Deklarace lidských práv, Úmluva práv dítěte Individuální x všeobecně uznávané akceptování všeobecně uznávaných je předpokladem souladu s ostatními lidmi nelze je chápat odděleně, vždy tvoří uspořádané soustavy, hierarchie hodnot rozdíly u různých kultur, nutnost tolerance i netolerance (těch proti přírodě, životu, člověku, individualizaci a občanským svobodám) Všeobecně uznávané hodnoty POCTIVOST ODVAHA MÍRUMILOVNOST SAMOSTATOST A VÝKONNOST SEBEKÁZEŇ VĚRNOST ODDANOST, SPOLEHLIVOST RESPEKT, ÚCTA LÁSKA

10 NESOBECKOST SRDEČNOST, VLÍDNOST SPRAVEDLNOST Utváření hodnot v rodině - škole Vzor Rozpor slov x činů Vliv vrstevníků Vliv médií (literatura, film, televize ) Zkušenost, události Třídění hodnot různé - podle Pg encyklopedie přírodní životní (zdatnost, zdraví..) a sociální (vztah k lidem, k sobě samému, milovat a být milován, mezilidské vztahy a city..) civilizační společenská organizace od rodiny po stát, komunikace, technika a ekonomie společnosti, společenské poznání (věda a zkušenost) duševní lidská osobnost, hledání smyslu a podstaty života, mravnost Jiné třídění Výkonové pracovitost, houževnatost, tvořivost, samostatnost Etické mravnost, pomoc potřebným, věrnost, pravdomluvnost, odvaha, čestnost Estetické umění, krása přírody podle řecké mytologie: Dionýsovské veselí, zábava konzum, luxus, vlastnictví Herkulovské moc, touha vlastnit a ovládat proménheus boj proti zlu V mateřské škole vychovat dítě k lidskosti, úctě k druhým, vést ho k etickému a odpovědnému chování ve společnosti podle určitých pravidel Morální vývoj dítěte (Kohlberg)

11 1. úroveň předkonvenčního morálního usuzování (MU) = těsné vázanost na osobní zájem (trest, odměna); 2. úroveň konvenčního MU = ulpění na aplikaci doslovného znění principu (zákona, pravidla); 3. úroveň postkonvenčního MU = plné uznání pravidel, ale tak, že jej nezbavují osobní odpovědnosti; V předškolním věku Premorální fáze - respektování normy s ohledem na druhé - např. maminka by se zlobila, budu potrestán nebo odměněn?, chci být hodným dítětem, chci prožívat pozitivní emoce (tzn. 1. Kolbergovo stadium), důležitost pozitivní a negativní zpětné vazby. norma je ta, kterou určili dospělí potřeba neměnnosti norem = dětská potřeba jistoty)- nebere ohled na všechny aspekty vzniklé situace; egocentrismus = dobré je to, co je dobré pro mě, tj. důsledek určité situace z jejich pohledu Postupně se rozvíjejí morální emoce (stud, vina, empatie, soucit), učí se uspokojit nejen vlastní, ale také potřeby jiných lidí. Vznik svědomí = schopnost dítěte pociťovat vinu za nežádoucí chování, i když ho nikdo nevidí, autoregulační mechanismus E. Erikson (1963): potencionální konflikt mezi vlastní aktivitou a pocity viny zvýšená citlivost svědomí předškolních dětí (i nadměrné svědomí -strach a úzkost) Říčan Cesta životem - nepřipomínat pocit viny, aby se dítě nebálo pak cokoli dělat PŘÍKLAD ŽEBŘÍČKU HODNOTOVÝCH PREFERENCÍ PODLE /centrum pro výzkum veřejného mínění/ žít ve spokojené rodině pomáhat rodině, přátelům mít přátele, se kterým si rozumím žít podle svého přesvědčení žít ve zdravém životním prostředí žít zdravě, starat se o sebe žít v hezkém prostředí mít zajímavou práci

12 3.RC ( samostatnost )= postojový Postoje označují zaměřenost člověka (to, co je pro něj typické) - Jak se utváří? Mění se během života? (ovlivňují lidé, události, potřeby - rodina, osobnost, skupina..) 9. Podpora samostatnosti dětí Dobrý rodič pomáhá dítěti na cestě k samostatnosti. Také dobrá učitelka pomáhá dítěti na cestě k samostatnosti. ( pomoz mi, abych to dokázal sám Co vše se dítě naučí samostatně dělat do 3 let? Pekařová Lidmila: Jak žít a nezbláznit se vychovatel má stát vedle dítěte a naučit ho, co kam jak v rámci řádu, stálých míst ne pomáhat či dokonce posluhovat (to většinou kazí prarodiče) nejde o výchovu k bezohlednosti, ale samostatnosti V MŠ opakující se situace, dobré pro upevňování návyků Nepotlačovat samostatnost přílišným vedením, řízením, obsluhováním Účast na veškerém dění v rámci možností náročné, ale vrací se V rámci tohoto cíle i poznávání sebe sama, rozvoj sebeúcty, sebedůvěry, spoluodpovědnosti (Často je v ŠVP PV : Všechny děti mají stejné povinnosti NE - každý má mít to, co zvládne a potřebuje Tzn.každé dítě si zaslouží tolik pozornosti a pomoci, kolik jí potřebuje tolik úkolů a povinností, kolik zvládne bez újmy) Mnohem důležitější než pomoc se zajištěním fyziologických potřeb je být nablízku, když potřebují pomoci při řešení svých starostí, smutků a bolestí na duši naslouchat a dívat se - vidět a slyšet to, co nám přímo neříkají a neukazují Pro zájemce Obecné cíle v základním vzdělávání Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro CŽU Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

13 Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i přírodě Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít s ostatními lidmi Pomáhat žákům rozvíjet jejich schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci/??? lidské mládě je možná nejvíce ze všech mláďat závislé na péči dospělých dobrý rodič pečuje o své dítě

14 10. Klíčové kompetence v předškolním vzdělávání Pojem klíčové kompetence = Takové souhrny znalostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou pro osobní život člověka jako jedince i pro jeho uplatnění ve společnosti nejvýznamnější Někdy nazývány obecné, popř.životní, přívlastek klíčové zdůrazňuje důležitost univerzálně použitelné 5 okruhů KK v RVP PV ( vždy po názvu je uvedený stručně jejich hlavní obsah, ke kterým směřují po nich citace znění z RVP PV - ty se týkají dětí, které odcházejí do 1.třídy), v předškolním vzdělávání jen jejich základy, další stupně škol na ně navazují! 1. kompetence k učení 2. k řešení problémů 3. komunikativní 4. sociální a personální 5..činnostní a občanské kompetence k učení Učení je přirozený celoživotní proces, chci se učit, je to pro mě dobré Umím se učit a baví mě to. kompetence k učení v RVP PV dítě ukončující předškolní vzdělávání: - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů - získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení - má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije - klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům - odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých

15 - pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí Další stupně škol navazují na mateřskou školu Předškolní vzdělávání (PV) - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům Základní vzdělávání (ZV) - vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení PV - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje ZV- samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti Pro zajímavost se můžete podívat na Kompetence k učení v RVP GV tzn. gymnaziální vzdělávání Žák: - své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; - efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení; - kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; - kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci. Co děláme pro získávání kompetencí k učení Podporujeme zájem a zvídavost dítěte, díváme se kolem sebe, vysvětlujeme si, pojmenováváme, odpovídáme na otázky, oceňujeme (i snahu), učíme se to, co má smysl z hlediska celoživotního, hodnotíme, co se nám povedlo, rozvíjíme pozornost, soustředění (Doplníte si sami.)

16 K řešení problémů Umím vyzrát nad problémem. Vnímat je jako součást života, nebát se jich, zkoušet nová řešení Řeším, zkouším, nebojím se chyb, dobrá řešení využívám dál kompetence k řešení problémů v RVP PV dítě ukončující předškolní vzdělávání: - všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem - řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého - problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost - při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích - zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti - rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit - chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit - nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu / Pro zajímavost Kompetence k řešení problémů v RVP GV - Žák: - rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; - vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; - uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; - kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; - je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků. / (Návaznost na mš:

17 PV - opakující se situace se snaží samostatně, náročnější s pomocí dospělého ZV - Samostatně řeší problémy, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému GV - vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;)

18 KK komunikativní tzn. jednou by měl člověk komunikovat bez problémů s kýmkoli ve svém i cizím jazyce - být schopný a ochotný navazovat kontakty s lidmi z odlišných kultur, v jakékoli situaci, v mluvené i psané formě, nyní i digitální; rozumět i neverbálním vyjádřením Mít rád svůj jazyk, literaturu Užívat jazyk ke svému rozvoji a učení Klíčová slova: mateřský jazyk, cizí jazyk, dialog, naslouchání, sdělování, zařizování KK komunikativní v RVP PV dítě ukončující předškolní vzdělávání: - ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog - dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) - domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci - v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou - ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní - průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím - dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) - ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Kompetence komunikativní v RVP GV - Žák: s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; - používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; - efektivně využívá moderní informační technologie; - vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; - prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; - v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.

19 Sociální a personální Je schopen empatie. Je schopen pomoci. důvěřuje a je empatický ve vztahu k druhým Respektuje druhé, váží si jejich hodnot, je tolerantní k názorům a jednání druhých. Kontroluje vlastní jednání - Co se nelíbí mně, neprovádím ostatním. - stříbrné pravidlo zlaté pravidlo: Jak chci, aby se chovali lidé ke mně, tak se chovám já k nim. Klíčová slova: samostatnost, odpovědnost za své jednání, respektovat a být respektován, prosociálnost, tolerance k odlišnostem, netolerance k bezpráví Sociální a personální v RVP PV dítě ukončující předškolní vzdělávání: - samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej - uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky - dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost - ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy - napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí - spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim - při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout - je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem - chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

20 Kompetence činnostní a občanské I dítě bude občanem a ovlivňovat život ve své rodině, místě, městě, zemi; dodržovat právní řád V dospělosti chrání kulturní a historické dědictví. Účastní se kulturního a sportovního života. Chápe environmentální problémy. Chrání přírodu. Dodržuje zákony. Pracuje a práce si váží má základní pracovní návyky -plánuje, organizuje, analyzuje a hodnotí vlastní činnosti, spolupracuje Klíčová slova: aktivita, právo, morálka, odpovědnost k lidem, prostředí, zemi, práci, sobě; práceschopnost Kompetence činnostní a občanské v RVP PV dítě ukončující předškolní vzdělávání: - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky - odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem - chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá - má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých - zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění - chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky - má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat - spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat - uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu

21 - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit - dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské) Fedor Gál O odlišnosti úloha řadového občana

22 11. Obsah vzdělávání v RVP PV Rozdělen do následujících oblastí: Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět = vzdělávací oblasti, oblasti vzdělávání Biologická = dítě a jeho tělo Psychologická dítě a jeho psychika Interpersonální = dítě a ten druhý Sociálně kulturní = dítě a společnost Environmentální = dítě a svět

23 SEMINÁRNÍ PRÁCE: Do poslat na Požadavky budou mailu. cca 2 A4, max. 4 strany cíl a dílčí cíl z RVP, příp. klíčové kompetence, ale hlavně konkrétní činnosti Cíle: svými slovy zformulovat 3 cíle činnosti daného dne činnost na 1 dopoledne ranní hry něco poskytneme v rámci tématu např. Naučit děti znát některé druhy ovoce. - podle RVP vzdělávací obsah v dílčích cílech najdeme cíl tomuto odpovídající Př: cíle učit děti rozumět pocitům druhého, pěstovat kamarádské vztahy cíl rvppv posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem podporovat u dětí vyjadřování názorů, nápadů, pocitů cíl rvppv rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností recepticních i produktivních učit děti přemýšlet nad problémy cíl tvppv poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace rozvoj tvořivosti pomůcky: věk dětí: počet dětí:... činnosti, jež předcházely v tématickém celku postup: Čtení, povídání, přemýšlení, hra,... rizika:... hodnocení:... důležité aktivita hlavně dětí (ne jen učitelky), vhodnost aktivit (radši ne výtvarku), ne přednášet,... Obecná úroveň: rámcové cíle klíčové kompetence

24 dílčí (oblastní) úroveň: dílčí cíle dílčí (očekávané) výstupy Cíl tohoto studia student zná cíle (učení - rozvíjející, hodnoty - hodnotový, samostnost - postojový) a klíčové kompetence. Co se dítě právě teď učí, s jakou hodnotou se setkává, jaký má prostor pro samostatnost? Tenhle medvěd dává med palce nahoru dá lištičce sestřičce palec + ukazováček dá veverce do hrnce palec + prostředníček ježkovi dá medu soudek palec + prsteníček zajíčkovi dá na zoubek palec + malíček zvířátka se radují pohyby všech prstů či celé dlaně medvědovi děkují dotyk palce s každým prstem každé zvířátko medvědovi poděkuje