URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA,

Transkript

1 URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN STAŘEČ Datum: únor 2017 projektant: Ing. arch. Jiří Hašek

2

3 Základní údaje zpracovatele: Název zakázky: Územní plán Stařeč Místo zakázky: Městys Stařeč Kraj: Kraj Vysočina Objednatel: Městys Stařeč Pořizovatel: Městský úřad Třebíč Oddělení Úřad územního plánování Oprávněná osoba pořizovatele: Mgr. Jana Sklenářová Zpracovatel: Ing. arch. Jiří Hašek ČKA Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r.o. Spolupráce: Jana Kubátová dopravní řešení Dana Menšíková digitalizace Ing. Michal Kovář ÚSES Datum zpracování: březen únor 2017 Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Název dokumentace Vydávající orgán Územní plán Stařeč Zastupitelstvo městyse Stařeč Nabytí účinnosti Mgr. Jana Sklenářová, vedoucí oddělení Úřad územního plánování. Městský úřad Třebíč Oddělení Úřad územního plánování Oprávněná úřední osoba pořizovatele : Podpis Razítko - 1 -

4 I. ÚZEMNÍ PLÁN IA. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Vymezení zastavěného území Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18, odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst. 1 katastrálního zákona Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona Vymezení plochy a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části IB. GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1 Výkres základního členění 1 : Hlavní výkres 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 :

5 Seznam použitých zkratek: BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČOV čistírna odpadních vod EIA dokumentace vyhodnocení vlivu za životní prostředí ETAP etapizace k. ú. katastrální území LC lokální biocentrum LK lokální biokoridor LP levobřežní přítok NN nízké napětí NP nadzemní podlaží ORP obec s rozšířenou působností p. č. parcela číslo PP pravobřežní přítok PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní pozemek) PÚR Politika územního rozvoje ČR 2008 RD rodinný dům RZV plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy) STL středotlaký TS trafostanice ÚAP územně analytické podklady ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability ÚP územní plán ÚS územní studie VDJ vodojem VN vysoké napětí VTL vysokotlaký VVN velmi vysoké napětí ZPF zemědělský půdní fond ZÚR Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina v platném znění - 3 -

6 I. ÚZEMNÍ PLÁN IA. Textová část územního plánu 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (1) Hranice zastavěných území jsou vymezeny k datu (2) V územním plánu je vymezeno zastavěné území sídla Stařeč, zastavěné území sídla Kracovice, zastavěné území osady Červená Hospoda, zastavěné území části Stařeč - nádraží, zastavěné části Krahulov nádraží, zastavěné území navazující na část Třebíč- Borovina, zastavěná území samot, zastavěná území samostatně stojících objektů a ploch technické infrastruktury a zastavěné území plochy pro rekreaci u sídla Čechočovice. (3) Hranice zastavěných území jsou zakresleny v grafické části územního plánu ve výkrese základního členění a v hlavním výkrese. 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A ROZVOJE JEHO HODNOT KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Hlavní zásady koncepce rozvoje městyse (4) Rozvoj území městyse bude respektovat vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. (5) Rozvoj území městyse bude respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. (6) Při rozvoji území městyse dbát na zachování a obnovu kulturní krajiny a posílení její stability, hospodárné využívání zastavěného území a ochranu nezastavěného území. (7) Pro zajištění rozvoje území budou rozvíjeny jednotlivé funkce, vycházející z významu městyse. (8) Bydlení bude přednostně rozvíjeno v sídle Stařeč. (9) Pro rozvoj obytného území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské a bydlení v rodinných domech venkovské. (10) Plochy rekreace jsou vymezeny jako stabilizované. Nové plochy rekreace nejsou vymezeny. (11) Budou vytvářeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu. (12) Rozvoj občanského vybavení bude realizován zejména na stabilizovaných plochách občanského vybavení. Jsou vymezeny rozvojové plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury a občanského vybavení tělovýchovných a sportovních zařízeních. (13) Pro umístění funkce bydlení společně s jinými neobytnými funkcemi jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy smíšené obytné - komerční. (14) Výrobní funkce budou směřovány do stabilizovaných a rozvojových ploch výroby a skladování. (15) Rozvojové plochy pro výrobu a skladování zemědělskou výrobu a výrobu a skladování drobnou a řemeslnou výrobu budou směřovány do návaznosti na zemědělský areál ve Starči

7 (16) Pro zajištění podmínek rozvoje území bude dobudována dopravní infrastruktura. Úprava silnice I/23 bude řešena homogenizací stávající trasy a přeložkou této silnice. Úprava silnice II/405 bude řešena homogenizací stávající trasy. V ostatních částech bude rozvoj území bude vycházet ze stávající koncepce dopravní infrastruktury. (17) Budou vytvářeny podmínky pro rozvoj environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). (18) Pro zajištění podmínek rozvoje území bude dobudována technická infrastruktura městyse, zejména systém zásobování pitnou vodou a odkanalizovaní a čištění odpadních vod. (19) Rozvoj obce musí respektovat přírodní podmínky území, terénní reliéf, vodní toky a vodní plochy. Nová zástavba musí respektovat urbanistické a krajinářské hodnoty území. (20) V územním plánu jsou v celém řešeném území navržena opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny, jsou navržena protierozní opatření a opatření ke zvýšení ekologické stability území Hlavní cíle rozvoje území městyse (21) Navrhnout změny v území směřující k optimálnímu využívání území umožňující dlouhodobý, vyvážený a harmonický rozvoj obce (22) Respektovat urbanistickou strukturu městyse a vymezená veřejná prostranství (23) Zachovat přírodní a krajinářské hodnoty území, respektovat podmínky jejich ochrany a navrhnout opatření ke zvýšení ekologické stability území. (24) Pro zajištění předpokladů mírného nárůstu trvale bydlících obyvatel vymezit přiměřené rozvojové plochy pro bydlení, zejména ve Starči. V sídle Stařeč preferovat využití území pro bydlení. (25) Respektovat vymezené plochy občanského vybavení, doplnit chybějící plochy občanského vybavení (26) Pro rozvoj výroby a podnikatelských aktivit vymezit rozvojové plochy výroby a skladování. (27) Umístění větších výrobních aktivit přednostně směřovat mimo sídlo Stařeč do ploch výroby a skladování v návaznosti na silnici I/23. (28) Stanovit koncepci řešení dopravy, vymezit koridory pro rekonstrukci silnic I/23 a II/405 (29) Stanovit koncepci technické infrastruktury, vymezit plochy a koridory pro chybějící technickou infrastrukturu 2. 2 KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Urbanistické a architektonické hodnoty (30) Územní plán vymezuje urbanistické a architektonické hodnoty: a) Urbanisticky hodnotné území: Stavebně ucelená zástavba ulice Horní, Jakubského náměstí a ústí ulice Perk (k. ú. Stařeč) Stavebně ucelená zástavba na návsi (k. ú. Kracovice) b) Významné architektonicky hodnotné stavby: Stará pošta (st. 36/1, k.ú. Sařeč) Nová pošta (st. 142/2, k.ú. Stařeč) Radnice (st. 84, k.ú. Stařeč) Hasičská zbrojnice (st. 81, k.ú. Stařeč) Sandrův dům, zdravotní středisko (st. 118/1, k.ú. Stařeč) Kaple sv. Rodiny na Červené Hospodě (st. 302, k.ú. Stařeč) - 5 -

8 Kaple na návsi (st. 5, k.ú. Kracovice) Stavení č.p.1 (st. 1/2, k.ú. Kracovice) c) Významné stavební dominanty obce: Kostel sv. Jakuba Staršího (k.ú. Stařeč) Kaple na návsi (k.ú. Kracovice) (31) Územní plán stanovuje podmínky ochrany a rozvoje urbanistických a architektonických hodnot: a) Bude respektován historický půdorys zastavění a stávající urbanistická struktura jednotlivých sídel. b) Budou chráněny stávající hodnoty urbanistické kompozice, nemovité kulturní památky, památky místního významu, objekty architektonicky a historicky hodnotné a objekty drobné architektury. c) Při přestavbách a zástavbách proluk v celém území obce respektovat charakter současné okolní zástavby. d) V urbanisticky hodnotném území je nutné: d1. respektovat historickou komunikační osnovu a respektovat základní parcelaci a umístění a orientaci staveb tak, aby byl zachován charakter urbanisticky hodnotného území; d2. postupně regenerovat kulturní památky a jejich soubory, zhodnocovat všechny prostory v území; d3. nové objekty musí svým architektonickým ztvárněním a objemovými parametry respektovat charakter okolní zástavby; d4. respektovat měřítko stávající zástavby, při přestavbách v území maximálně respektovat současné vnější hmoty objektů; e) U významných architektonicky hodnotných staveb je nutné respektovat stávající vnější vzhled budov, případně řešit obnovu původního vzhledu budov. f) Nová zástavba musí respektovat měřítko prostoru a urbanistickou strukturu danou historickým vývojem. g) V zastavěném území a rozvojových plochách v celém území obce nesmí být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily uvedené architektonické a urbanistické hodnoty. h) Změny v území musí respektovat významné stavební dominanty obce a dálkové pohledy na sídla Stařeč a Kracovice Historické a kulturní hodnoty (32) Územní plán vymezuje historické a kulturní hodnoty: a) památky místního významu b) pietní místo c) místa významných událostí: o místo pobytu MUDr. V. Šilhavého a PhDr. B. Václavka (33) Územní plán stanovuje podmínky ochrany památek místního významu: a) V řešeném území se nacházejí drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní, historický a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (architektonicky významné objekty, drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny). Tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je - 6 -

9 jakkoliv upravovat či doplňovat. V okolí těchto staveb nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohli nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení místních památek. b) Pietní místo bude respektováno včetně bezprostředního okolí, přístupových cest a exponovaných pohledů. c) Místa významných událostí budou respektována včetně bezprostředního okolí. (34) Podmínky ochrany dalších hodnot: a) Respektovat a chránit území s archeologickými nálezy. b) Respektovat a chránit nemovité kulturní památky Přírodní hodnoty území (35) Respektovat vodní plochy a toky v řešeném území. (36) Podél koryt vodních toků bude respektován manipulační pruh pro účel správy toku. (37) Respektovat obecné významné krajinné prvky. (38) Respektovat hodnotné solitéry, aleje a skupiny stromů na území obce. (39) Respektovat krajinný ráz území. (40) Vytvářet podmínky pro realizaci územního systému ekologické stability. (41) Je nutné respektovat pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a vzdálenost 50 m od okraje lesa. Stavby na PUPFL a stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa lze umístit pouze pokud nenaruší navazující lesní porosty. (42) V celém řešeném území neumisťovat stavby, plochy a zařízení, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí a krajinný ráz území Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí (43) V plochách s převažující funkcí bydlení (v plochách bydlení a plochách smíšených obytných) jsou nepřípustné stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí a veřejné zdraví překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech (vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení). (44) V plochách výroby a skladování - drobné a řemeslné výroby a plochách občanského vybavení lze umístit chráněné prostory definované platným právním předpisem na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinností stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku příp. vibrací. Chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno, že celková hluková zátěž splňuje hodnoty hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy. (45) U ploch výroby a skladování a u ploch technické infrastruktury nebude stávající a navrhované využití ploch negativně ovlivňovat nadlimitními hodnotami hluku a pachových emisí chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. (46) Plochy ohrožené nadlimitním hlukem ze silniční dopravy jsou v územním plánu vymezeny jako podmíněně přípustné. Podmíněná přípustnost je uvedena v podmínkách využití jednotlivých ploch. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. (47) U přípustných nebo podmíněně přípustných činností v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, jež mohou být zdrojem hluku, nesmí negativní vlivy těchto činností zasahovat stávající chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb

10 (48) Při posuzování vlivů na prostředí jednotlivých ploch bude posuzování provedeno sumárně ze všech provozů umístěných v dané ploše, popř. součtem negativních vlivů zasahujících danou plochu. (49) V územním plánu jsou stanoveny podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a základní podmínky prostorového uspořádání pro zástavbu navrhovaných ploch objekty. Ty jsou popsány v podmínkách využití zastavitelných ploch. (50) Respektovat vypočtenou hranici negativního vlivu od zemědělského areálu ve Starči. (51) Respektovat vzdálenost 100 m od pohřebiště. 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ NAVRHOVANÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE (52) Územní plán charakterizuje urbanistickou koncepci: a) Sídelní struktura je charakterizovaná svou členitostí. Jádrem osídlení je sídlo Stařeč, prostorově oddělená je zástavba sídel Kracovice a Červená Hospoda a částí Stařeč - nádraží a Krahulov nádraží. Z hlediska vazeb mezi sídly jsou nejvýznamnější vazby mezi Starčí a Třebíčí Borovinou. b) Výraznou urbanistickou osou sídla Stařeč je zástavba podél komunikace ve směru Třebíč Mastník. c) Jádrem sídla Stařeč je zástavba podél 3 hlavních historických komunikací, v místě křížení těchto komunikací je nejhodnotnější soubor budov vytvářející centrum městyse - Jakubské náměstí. Zástavba Jakubského náměstí má městský charakter. d) Uliční zástavba venkovského charakteru je situována podél ulic Horní, Perk a Tyršova. e) Zástavba Jakubského náměstí, ulic Horní, Perk a Tyršova je charakterizovaná málo narušenou původní urbanistickou strukturou, urbanistická struktura této části musí být zachována a chráněna. f) V zástavbě sídla Stařeč převládá nízkopodlažní zástavba. Zástavba je tvořena menšími usedlostmi a domky. Převažující výšková hladina zástavby jsou 2 nadzemní podlaží, bytové domy 3 nadzemní podlaží. g) Základní urbanistická koncepce městyse je charakterizována výrazně převládající funkcí bydlení v sídle Stařeč a umístěním převážné části výrobního území mimo toto sídlo. h) Plochy občanského vybavení jsou situovány v prostoru náměstí a dále jsou plochy občasného vybavení rozmístěny v obytném území. i) Jako rekreační a sportovní území městyse je rozvíjeno území u Stařečského potoka v okolí koupaliště. j) Výrobní území sídla Stařeč je tvořeno zemědělským areálem v jižní části sídla a stabilizovanými plochami drobné a řemeslné výroby. k) Jádrem sídla Kracovice náves, dominantou vnitřního prostoru návsi je kaple. l) V zástavbě sídla Kracovice nízkopodlažní obytná zástavba. Zástavba je tvořena převážně zemědělskými usedlostmi. Výšková hladina zástavby je 1-2 nadzemní podlaží

11 (53) Územní plán stanovuje zásady urbanistické koncepce: a) Urbanistická koncepce vychází z respektování současné urbanistické struktury městyse a respektování hodnot území. b) Urbanistická koncepce je vyjádřená zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek jejich využití a vymezením jejich změn. c) Zastavitelné plochy budou přednostně vymezeny ve vazbě na zastavěná území jednotlivých sídel, rozvojové plochy budou umístěny ve vazbě na plochy shodného nebo slučitelného způsobu využití. d) Centrální části Starče a Kracovic budou zhodnocovány úpravami veřejných prostranství a parkovými úpravami. Bude respektována urbanistická struktura a historický půdorys jader obou sídel. e) Je nutné zachovat současný charakter nízkopodlažní zástavby obou sídel, přiměřeně respektovat místní charakter tradiční zástavby, zejména v nejstarší části obou sídel, respektovat a vhodně dotvářet prostorové vztahy v zastavěném území. f) Je nutné respektovat veřejná prostranství, nezastavovat vnitřní prostor veřejných prostranství a respektovat zeleň a objekty drobné architektury na veřejných prostranstvích. g) Při úpravách veřejných prostranství respektovat urbanistické, architektonické, historické a kulturní hodnoty městyse. h) S přihlédnutím ke stávajícímu způsobu využití území je rozvoj obce zaměřen na rozvoj ploch bydlení, ploch občanského vybavení, ploch smíšených obytných a ploch výroby a skladování. i) Rozvojové plochy pro bydlení budou přednostně vymezeny s vazbami na stávající obytné území. Využití zastavitelných ploch pro bydlení bude směřovat k ucelenému obvodu sídla. j) Nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů ve stabilizovaných plochách bydlení a ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude svou hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. k) Plochy rekreace jsou vymezeny jako stabilizované, členěné na plochy staveb pro hromadnou rekreaci a zahrádkové osady. l) Občanská vybavenost obce bude umísťována zejména na stabilizovaných plochách a rozvojových plochách občanského vybavení. m) Plochy občanského vybavení jsou dále členěny na plochy: občanské vybavení veřejná infrastruktura, občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední, občanské vybavení- tělovýchovná a sportovní zařízení a občanské vybavení - hřbitovy. n) Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení budou rozvíjeny v návaznosti na stávající rekreační území u koupaliště, nové plochy budou dále vymezeny v částech Kracovice a Červená Hospoda. o) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované a rozvojové plochy smíšené obytné. p) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované i zastavitelné plochy výroby a skladování, které jsou dále členěny na výrobu a skladování - drobná a řemeslná výroba a výrobu a skladování zemědělskou výrobu. q) Rozvojové plochy výroby a skladování budou přednostně umísťovány do návaznosti na stávající výrobní a zemědělské areály. r) Nová výstavba na stabilizovaných plochách výroby a skladování bude realizována podle podmínek využití jednotlivých ploch a s ohledem začlenění do stávající zástavby a začlenění do krajiny, respektování dálkových pohledů na sídlo. s) Plochy zemědělské výroby a plochy smíšené výrobní budou na svém okraji směrem do volné krajiny osázeny izolačním pásem zeleně

12 (54) Podmínky prostorového uspořádání: a) Územní plán stanovuje jako součást urbanistické koncepce podmínky prostorového uspořádání. b) Podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny v podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. c) U zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou podmínky prostorového uspořádání uvedeny v tabulce Výčet zastavitelných ploch a stanovení podmínek pro jejich využití VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH (55) Zkratky a pojmy použité v tabulkách: a) ÚS = ne rozhodování o změnách v území není podmíněno zpracováním a schválením územní studie a jejím vkladem do evidence územně plánovací činnosti. b) Etap = 0 není stanoveno pořadí změn v území (etapizace). c) Podkroví - podlaží, který svým stavebně technickým řešením další podlaží opticky nevytváří. d) Intenzita zastavění poměr zastavěné části stavebního pozemku včetně zpevněných ploch k celkové ploše stavebního pozemku. (56) Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek pro jejich využití Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch BI BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ Z1 Stařeč U koupaliště I ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN v ploše včetně ochranného pásma. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60%. Z2 Stařeč U koupaliště II Z3 Stařeč Záhumenice I Z4 Stařeč Záhumenice II Z5 Stařeč K nádraží I ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60%. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60%. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace, která bude rozšířena. Respektovat sdělovací kabel včetně ochranného pásma. Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m 2 včetně max. 60%. Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m 2 max. 50%. ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice a ze stávající cesty. Respektovat telekomunikační kabel včetně ochranného pásma. Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m 2 včetně max. 60%. Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m 2 max. 50%

13 Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch Z6 Stařeč K nádraží II Z7 Stařeč Źlíbek I Z9 Stařeč Jih Z10 Stařeč U hřiště I Z11 Stařeč K Třebíči I Z12 Stařeč K Třebíči II Z13 Stařeč K Třebíči III ne 0 Zástavba do max.1 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací. Respektovat telekomunikační kabel včetně ochranného pásma. Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m 2 včetně max. 60%. Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m 2 max. 50%. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 45%. Plocha se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 45 %. Využití plochy je podmíněno prokázáním v následných řízeních podle stavebního zákona, že pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku a zdraví škodlivých emisí. V případě jejich překračování není možno výstavbu chráněných objektů realizovat. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m 2 včetně max. 60%. Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m 2 max. 50%. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat liniová vedení technické infrastruktury v ploše včetně ochranných pásem (VN, VVN, telekomunikační kabel). Respektova manipulační pruh 6 m od drobného vodního toku. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat vedení VN a trafostanice v ploše včetně ochranných pásem. Využití plochy je podmíněno prokázáním v následných řízeních podle stavebního zákona, že pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku a zdraví škodlivých emisí. V případě jejich překračování není možno výstavbu chráněných objektů realizovat. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat liniová vedení technické infrastruktury v ploše včetně ochranných pásem (VN, VVN, telekomunikační kabel). Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa

14 Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch Z14 Stařeč U Stařečského potoka I ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat vedení VN a trafostanice v ploše včetně ochranných pásem. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. Z40 Stařeč U Stařečského potoka II ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice III. třídy. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat kanalizační řad v ploše včetně ochranného pásma. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. BV PLOCHY BYDLENÍ - BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉ Z16 Kracovice I ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice III/4103. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Plocha se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Z17 Kracovice II ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Respektovat telekomunikační kabel včetně ochranného pásma. OV - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Z18 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat liniová vedení technické infrastruktury v ploše včetně ochranných pásem (VN, VVN, telekomunikační kabel, kanalizace). Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Část plochy leží v ochranném pásmu hřbitova. OS - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Z19 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice III/4101. Respektovat manipulační pruh 6 m břehové hrany drobného vodního toku Z20 Stařeč Z21 Červená Hospoda ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví a výšky 9,5 m. Dopravní napojení ze stávající účelové komunikace. ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace

15 Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch Z22 Kracovice ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. SK - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ KOMERČNÍ Z23 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 60 %. Z24 Stařeč Kracovice Z25 Červená Hospoda Z26 Červená Hospoda ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze silnice III/4103 a stávající místní komunikace Respektovat liniová vedení technické infrastruktury v ploše včetně ochranných pásem (VN, VVN, telekomunikační kabel). Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 70 %. ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní ze stávající místní komunikace nebo sjezdem ze silnice. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 70 %. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma v ploše. Využití plochy je podmíněno prokázáním v následných řízeních podle stavebního zákona, že pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku a zdraví škodlivých emisí. V případě jejich překračování není možno výstavbu chráněných objektů realizovat ne 0 Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. Dopravní ze stávající místní komunikace nebo sjezdem ze silnice. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 70 %. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma v ploše. Využití plochy je podmíněno prokázáním v následných řízeních podle stavebního zákona, že pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku a zdraví škodlivých emisí. V případě jejich překračování není možno výstavbu chráněných objektů realizovat TI - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA INŽENÝRSKÉ SÍTĚ Z27 Stařeč ne 0 Plocha pro čistírnu odpadních vod Čechočovice. Dopravní napojení ze stávající cesty. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. VD - VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - DROBNÁ A ŘEMESLNÁ VÝROBA Z28 Stařeč ne 0 Zástavba do výšky 10 m od úrovně upraveného terénu. V následných řízeních podle stavebního zákona bude prokázáno, že využití plochy nebude negativně ovlivňovat pachovými emisemi a překročením hygienického limitu hluku chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb

16 Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch Dopravní napojení ze stávající komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. VZ - VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Z29 Stařeč ne 0 Zástavba do výšky 12, 5 m (kromě technologických objektů) od úrovně upraveného terénu. Dopravní napojení ze stávající komunikace v ploše zem. výroby. V následných řízeních podle stavebního zákona bude prokázáno, že využití plochy nebude negativně ovlivňovat pachovými emisemi a překročením hygienického limitu hluku chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. Do plochy zasahuje vypočtená hranice negativního vlivu zemědělského areálu Respektovat STL plynovod včetně ochranných a bezpečnostních pásem. Na jižní a východní hranici plochy bude vysázena izolační a clonící zeleň. PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Z30 Stařeč ne 0 Plocha pro místní komunikaci ke zlepšení dopravního napojení východní části sídla. Komunikace bude na silnici II/410 napojena novou křižovatkou. Umožnit realizaci případných inženýrských sítí v ploše. ZS PLOCHY ZELENĚ ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ Z31 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. Respektovat sdělovací kabel včetně ochranného pásma. Z32 Stařeč Z33 Stařeč Z34 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Respektovat liniová vedení technické infrastruktury v ploše včetně ochranných pásem (VN, VVN, telekomunikační kabel, kanalizace). Respektovat manipulační pruh 6 m břehové hrany drobného vodního toku

17 Plocha ÚS Etap Podmínky využití ploch Z35 Stařeč Z36 Stařeč Z37 Stařeč ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. ne 0 Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající komunikace. Intenzita zastavění v závislosti na velikosti pozemku je uvedena podmínkách prostorového uspořádání plochy ZS. Respektovat vedení VVN včetně ochranného pásma. Respektovat telekomunikační kabel včetně ochranného pásma. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. Část plochy se nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. ne 0 Respektovat kanalizační řad v ploše včetně ochranného pásma. Respektovat manipulační pruh 6 m od břehové hrany drobného vodního toku. Vzhledem k ochrannému pásmu kanalizace nelze v ploše umístit zahradní chatky, garáže, sklepy a kůlny. ZP- PLOCHY ZELENĚ ZELEŇ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU Z38 Stařeč ne 0 Plocha zeleně u Stařečského potoka. Plocha je vymezena uvnitř lokálního biokoridoru LK1. Respektovat podmínky využití v plochách a koridorech ÚSES. Respektovat manipulační pruh 6 m od drobného vodního toku. Respektovat liniová vedení technické infrastruktury včetně ochranných pásem. Z39 Červená Hospoda ne 0 Plocha zeleně u silnice I/23 v Červené Hospodě. Respektovat podmínky využití ploch uvnitř koridoru DK VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVEB (57) Zkratky a pojmy použité v tabulkách: a) ÚS = ne rozhodování o změnách v území není podmíněno zpracováním a schválením územní studie a jejím vkladem do evidence územně plánovací činnosti b) Etap = 0 není stanoveno pořadí změn v území (etapizace) c) Podkroví - podlaží, který svým stavebně technickým řešením další podlaží opticky nevytváří. d) Intenzita zastavění poměr zastavěné části stavebního pozemku včetně zpevněných ploch k celkové ploše stavebního pozemku

18 (58) Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek pro jejich využití Plocha US Etap Podmínky využití ploch OV OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA P1 Stařeč ne 0 Zástavba do 2 nadzemních podlaží + podkroví Dopravní napojení ze stávající místní komunikace Respektovat manipulační pruh 6 m od drobného vodního toku TO PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY P2 Stařeč ne 0 Max. výška zástavby do 10 m. Dopravní napojení stávajícím sjezdem ze silnice II/410 Respektovat telekomunikační kabel v ploše. Intenzita zastavění stavebního pozemku max. 50 % KONCEPCE SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ (59) Územní plán vymezuje samostatné plochy zeleně členěné na plochy ZP zeleň přírodního charakteru a plochy ZS - zeleň soukromá a vyhrazená (60) Stabilizované plochy zeleně vymezené územním plánem budou respektovány. (61) Budou maximálně respektovány také další hodnotné plochy zeleně, hodnotné solitéry a stromořadí v zastavěném území, které jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména na plochách veřejných prostranství a plochách občanského vybavení. (62) V rámci navrhování a úprav veřejných prostranství maximálně umísťovat zeleň. (63) Bude respektována stávající izolační a ochranná zeleň. (64) V územním plánu je navrženo doplnění izolační zeleně na jižním a východním okraji zemědělského areálu ve Starči. (65) V územním plánu je navrženo doplnění doprovodné liniové zeleně kolem komunikací a polních cest. (66) Z hlediska doplnění a úprav zeleně je třeba respektovat vhodnou skladbu dřevin a zejména používat domácí druhy dřevin. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 4. 1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (67) Silniční doprava a) Územní plán vymezuje stabilizované plochy dopravní infrastruktury silniční. b) V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci a novou trasu silnice I/23. c) V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci silnice II/405 a nové komunikační propojení silnic I/23 a II/405 západně od sídla Červená Hospoda. d) Trasy ostatních silnic v řešeném území jsou územně stabilizovány, silnice budou upravovány ve stávajících trasách, na kterých budou odstraňovány dílčí dopravní závady. e) Silnice mohou být upravovány také na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití podle podmínek využití těchto ploch

19 f) Trasy nové technické infrastruktury budou v následné dokumentaci navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dotčení silnic a dopravních ploch a koridorů. g) Změny v území budou respektovat silniční síť. h) Mimo souvislé zastavěné území budou respektována ochranná pásma silnic. i) Při dopravním řešení v podrobnější dokumentaci bude upřednostněn sjednocený dopravní systém napojení na silnice. j) Počet vjezdů na silnice bude minimalizován. (68) Ostatní komunikace a) Plochy se stávajícími místními komunikacemi v zastavěném území jsou vymezeny jako veřejná prostranství. b) Územní plán stanovuje respektovat místní komunikace. c) V územním plánu je vymezena plocha veřejného prostranství pro novou místní komunikaci pro zlepšení napojení stávajícího zastavěného území na silnici II/410 ve východní části městyse. d) Místní komunikace pro obsluhu území je možné umístit v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestaveb podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. e) Je vymezena hlavní cestní síť k zajištění prostupnosti krajiny a základní dopravní obsluhy nezastavěného území. (69) Navrhované koridory dopravní infrastruktury a stanovení podmínek využití v dopravních koridorech a) Územní plán vymezuje koridor DK1 pro homogenizaci stávající trasy silnice I/23 o šířce 100 m, v zastavěném území je koridor zpřesněn na šířku stávající dopravní plochy, u zastavitelných ploch Z25 a Z26 je koridor zpřesněn podle vymezení v grafické části územního plánu. b) Územní plán vymezuje koridor DK2 pro přeložku silnice I/23 o šířce 150 m podle vymezení v grafické části územního plánu. c) Územní plán vymezuje koridor DK3 pro homogenizaci stávající trasy silnice II/405 o šířce 80 m podle vymezení v grafické části územního plánu. d) Územní plán vymezuje koridor DK7 pro přeložku silnice II/405 o šířce 80 m podle vymezení v grafické části územního plánu. e) Územní plán vymezuje koridor DK4 pro komunikační propojení silnic I/23 a II/405 o šířce 80 m podle vymezení v grafické části územního plánu. f) Územní plán vymezuje koridor DK5 pro rekonstrukci cesty z Kracovic k rozhledně na Pekelném kopci o šířce m. g) Územní plán vymezuje koridor DK6 pro spojovací cestu u koupaliště o šířce 10 m. h) Koridory jsou vymezeny k ochraně území pro realizaci staveb veřejné dopravní infrastruktury. Působnost koridoru dopravní infrastruktury končí realizací stavby. i) Územní plán stanovuje podmínky pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití, zasahujících do vymezených koridorů dopravní infrastruktury, a to: Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní výstavbu dopravní stavby, pro níž byl koridor vymezen. Podmíněně přípustné je využití podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, které koridor dopravní infrastruktury překrývá, za podmínky, že neztíží realizaci dopravní stavby, pro kterou byl koridor vymezen

20 Nepřípustné je jakékoliv využití, které znemožní nebo ztíží realizaci dopravní stavby, pro kterou byl koridor vymezen. (70) Ostatní dopravní plochy a) Územní plán stanovuje respektovat autobusové zastávky v řešeném území. b) Podle prostorových možností budou na veřejných prostranstvích (PV) zřizována odstavná stání i parkoviště. c) Parkoviště a odstavná stání pro stavby a zařízení umisťované v plochách s rozdílným způsobem využití lze umisťovat pouze v rámci těchto ploch podle stanovených podmínek využití v jednotlivých plochách a dále na plochách veřejného prostranství PV. (71) Železniční doprava a) Územím prochází železniční trať č. 241 Okříšky - Znojmo s železniční stanicí Stařeč v řešeném území a trať č. 240 Jihlava Brno. b) Železniční tratě budou respektovány včetně ochranných pásem. c) Územní plán navrhuje na trati č. 240 Okříšky Brno novou železniční zastávku u osady Červená Hospoda 4. 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (72) Zásobování pitnou vodou a) Městys Stařeč je zásoben pitnou vodou z VDJ Stařeč 250 m 3, zdrojem vody jsou studny a vrty v okolí stařeckého nádraží. b) Místní část Kracovice nemá vybudovaný veřejný vodovod, místní část je zásobována z vlastních studní. c) Místní část Červená Hospoda má částečně vybudovaný vodovod, část je napojena na zásobovací řad Heraltice Třebíč, část na vlastní samostatný zdroj vody (věžový vodojem). Ostatní obyvatelé jsou zásobeni z vlastních studní. d) Městys Stařeč a místní část Kracovice budou napojeny na skupinový vodovod Třebíč (VDJ Třebíč Borovina). e) V místní částech Kracovice a Červená Hospoda bude vybudována rozvodná vodovodní síť veřejného vodovodu. f) Místní část Červená Hospoda bude napojena na skupinový vodovod Třebíč na vodovodní přivaděč Heraltice - Třebíč. g) Pro novou výstavbu budou vybudovány vodovodní řady. Navrhované vodovodní řady budou umisťovány zejména na veřejných prostranstvích a na jednotlivých zastavitelných plochách. h) Vodovodní řady v nových zastavitelných plochách budou přednostně zaokruhovány. i) Nutno respektovat stávající objekty systému zásobování pitnou vodou včetně ochranných pásem. (73) Odkanalizování a čištění odpadních vod a) Městys Stařeč má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je z větší části napojena stávajícím kanalizačním sběračem na ČOV Třebíč. Malá část stokové sítě je zaústěna do místního recipientu

21 b) Místní části Kracovice a Červená Hospoda nemají vybudovanou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách nebo septicích. c) Stávající koncepce odkanalizování v městysi Stařeč zůstane zachován, odpadní vody budou odváděny na ČOV Třebíč. d) Bude probíhat postupná rekonstrukce nevyhovujících úseků stávající kanalizace, rekonstrukce bude probíhat převážně ve stávajících trasách na veřejných prostranstvích a plochách dopravy. e) Rozvojové lokality budou napojeny kanalizační systém městyse. Pro novou výstavbu budou dobudovány nové kanalizační řady, případně bude řešeno zkapacitnění stávajících řadů. Nové kanalizační řady budou umisťovány zejména na veřejných prostranstvích a na jednotlivých zastavitelných plochách. Při odkanalizování nových zastavitelných ploch bude preferována oddílná kanalizace. f) V místní části Kracovice je navrženo vybudování splaškové kanalizace. Splaškové vody budou sváděny do centrální jímky a odtud čerpány výtlakem do Starče a odtud na ČOV Třebíč. g) V osadě Červená Hospoda je navrženo vybudování splaškové kanalizace. Odpadní vody budou odváděny kanalizačním sběračem na ČOV Třebíč. h) Do doby vybudování splaškové kanalizace v místní části Kracovice a osadě Červená Hospoda bude zajišťována individuální likvidace odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV, apod.). i) V plochách, které nebude možné z technických důvodů napojit na kanalizační systém je možné individuální čištění odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV, a.j.). j) Územní plán vymezuje koridory technické infrastruktury pro odvedení splaškových vod z Kracovic a Červené Hospody. k) Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů v povodí. l) Odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není - li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace. m) Zástavba v k.ú. Stařeč a Kracovice bude max. na 70% pozemku s ponecháním 30% volných ploch vhodných pro zasakování dešťových vod. n) Nutno respektovat stávající objekty systému odkanalizování včetně ochranných pásem. (74) Zásobování elektrickou energií a) Obec Stařeč včetně místní části Kracovice je zásobena elektrickou energií z kmenové linky VN 22 kv č. 184, odbočky Stařeč. b) Osada Červená Hospoda je zásobena odbočkou z kmenové linky VN 22 kv č c) Stávající koncepce je vyhovující, přenos požadovaného výkonu bude ve výhledu zajišťován i nadále ze stávajících kmenových linek. d) Zajištění elektrické energie pro zastavitelné plochy bude řešeno při realizaci jednotlivých záměrů. Navrhované záměry budou přednostně pokryty ze stávajících trafostanic. e) Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury pro umístění trafostanice a vedení VN

22 f) Případná nová nadzemní i podzemní vedení elektrické energie, jejich přeložky, umístění nových trafostanic a rekonstrukce stávajících na vyšší kapacitu jsou přípustné dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití. g) Stávající energetická zařízení budou respektována včetně ochranných pásem. (75) Zásobování zemním plynem a) Obec Stařeč včetně místní části Kracovice komplexně plynofikována STL plynovodním řadem odbočkou VTL plynovodu Střítež - Krahulov. b) Osada Červená Hospoda je připojena na středotlakou plynovodní větev ze Starče. c) Stávající koncepce zásobování plynem je vyhovující. d) Nové zastavitelné plochy mohou být napojeny na stávající systém zásobování plynem prodloužení plynovodních řadů. e) Stávající plynárenská zařízení v řešeném území budou respektována včetně ochranných a bezpečnostních pásem. (76) Spoje a) Řešeným území prochází sdělovací kabely, řešeným územím prochází radioreleová trasa. b) Zařízení spojů je nutno respektovat včetně jejich ochranných pásem. (77) Koncepce nakládání s odpady a) Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství obce, tj. svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území obce. Pevný domovní odpad přetříděn a ukládán do nádob a svozovou firmou svážen a ukládán na řízenou skládku mimo řešené území. b) V územním plánu je vymezena plocha staveb a zařízení pro nakládaní s odpady. (78) Navrhované koridory technické infrastruktury a stanovení podmínek využití v koridorech technické infrastruktury. a) Územní plán vymezuje koridor TK1 pro přívodní vodovodní řad do Kracovic v šířce 20 m. b) Územní plán vymezuje koridor TK2 vodovodní a kanalizační řad z Kracovic do Starče v šířce 9-20 m. c) Územní plán vymezuje koridory TK3 a TK4 pro přívodní vodovodní řad do obce Mastník v šířce 20 m. d) Územní plán vymezuje koridor TK5 kanalizační řad k odvedení splašků z části Červená Hospoda v šířce 20 m. e) Územní plán vymezuje koridor TK6 pro kanalizační řad k odvedení odpadních vod z obce Mastník v šířce 20 m. f) Územní plán vymezuje koridor TK7 pro vedení VN 22kV a novou trafostanici ve Starči v šířce 20 m. g) Působnost koridorů technické infrastruktury končí realizací stavby. h) Územní plán stanovuje podmínky pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití, zasahujících do vymezených koridorů technické infrastruktury, a to: Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní realizaci stavby technické infrastruktury, pro níž byl koridor vymezen

23 Podmíněně přípustné je využití podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, které koridor technické infrastruktury překrývá, za podmínky, že neztíží realizaci stavby technické infrastruktury, pro kterou byl koridor vymezen. Nepřípustné je jakékoliv využití, které znemožní nebo ztíží realizaci stavby technické infrastruktury, pro kterou byl koridor vymezen OBČANSKÉ VYBAVENÍ (79) Územní plán vymezuje plochy občanského vybavení, které jsou dále členěny na veřejnou infrastrukturu OV, komerční zařízení malá a střední OM, tělovýchovná a sportovní zařízení - OS a hřbitovy - OH (80) Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu a plochu přestavby pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu. (81) Územní plán vymezuje v městysi Stařeč a místních částech Kracovice a Červená Hospoda zastavitelné plochy pro občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení. (82) Hřbitov je vymezen jako stabilizovaná plocha občanského vybavení - hřbitovy. (83) Občanská vybavenost může být umísťována i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ (84) Územní plán vymezuje stávající i zastavitelné plochy PV veřejná prostranství (plochy s převládající dopravní funkcí). (85) Plochy veřejných prostranství mohou být umisťovány i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch, především v plochách bydlení. 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (86) Vymezení ploch v krajině a) Územní plán vymezuje v krajině plochy s rozdílným způsobem využití: ZS Zeleň soukromá a vyhrazená W - Plochy vodní a vodohospodářské NZ - Plochy zemědělské NL - Plochy lesní NP - Plochy přírodní NS - Plochy smíšené nezastavěného území

24 b) Pro takto vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny využití, které jsou prostředkem pro usměrňování utváření krajiny. (87) Výčet jednotlivých ploch změn v krajině: Plocha k.ú. ÚS Etap Podmínky využití ploch PLOCHY PŘÍRODNÍ - NP K2 Stařeč ne 0 Plocha pro navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biocentra LC3.. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - NS K3 Stařeč ne 0 Protierozní opatření - především trvalé zatravnění pozemků. K4 Stařeč ne 0 Protierozní opatření - především trvalé zatravnění pozemků. K5 Stařeč ne 0 Plocha pro protipovodňová opatření. K6 Stařeč ne 0 Plocha pro protipovodňová opatření. K7 Kracovice Stařeč ne 0 Plocha smíšená nezastavěného území s možností výstavby vodní nádrže, tůněk. Snížení eroze a zvýšení retenční schopnosti území, doplnění zeleně v krajině. K8 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK7. K9 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK9. K10 Kracovice ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK10. K11 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK11. K12 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK12 K13 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK13. K14 Stařeč ne 0 Plocha úprav v krajině pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK14 K15 Kracovice ne 0 Protierozní opatření - především trvalé zatravnění pozemků. K16 Kracovice ne 0 Protierozní opatření - především trvalé zatravnění pozemků

25 (88) Opatření k ochraně a tvorbě krajiny: a) Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu CZ0610-OB003 Želetavsko (západní část řešeného území) a oblasti krajinného rázu CZ CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko (východní část řešeného území). Je třeba zachovat historickou siluetu sídel. V nezastavěném území neumisťovat výškové stavby do prostor, odkud mohou vizuálně kontaminovat dochované historicky cenné prostory s typickými kulturními dominantami a dochovanými prostory komponované krajiny. b) V místě krajinného rázu Kracovice je nutné zachovat přírodní charakter mezí a kamenic, zvyšovat podíl trvalých travních porostů a respektovat břehové porosty podél Stařečského potoka. c) Při změnách v území respektovat dálkové pohledy na městys a jeho dominanty, respektovat významné vyhlídkové body. d) V urbanizovaném území sídel i ve volné krajině není žádoucí stavební činností vytvářet nové dominanty krajiny. e) V maximální míře je nutné respektovat stávající krajinnou zeleň, doprovodnou zeleň podél komunikací, aleje podél cest. f) Doplnit doprovodnou a ochrannou liniová zeleň kolem komunikací a polních cest. g) Je nutná ochrana stávající rozptýlené zeleně podél vodních toků a vodních ploch v krajině, doplnění břehových porostů. h) Bude realizována revitalizace vodních toků (zejména v rámci vymezených prvků ÚSES podél toků). i) Je přípustné a žádoucí zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území. V rámci podmíněně přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění. j) Je přípustné a žádoucí zvýšit podíl trvalých travních porostů, zejména na svažitých plochách ohrožených erozí a podél vodotečí. k) V územním plánu jsou navrženy plochy změn v krajině s předpokladem trvalého zatravnění a výsadbou krajinné zeleně především pro založení nefunkčních prvků územního systému ekologické stability krajiny. l) Je nepřípustné snižování podílu rozptýlené zeleně a zeleně rostoucí mimo les na úkor zemědělských ploch. m) Je přípustné zvýšení podílu vodních ploch v katastru. V rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněna realizace vodních ploch, které zadržují vodu v krajině a zvyšují ekologickou stabilitu území. n) U nových staveb ve stabilizovaném území a u navrhovaných zastavitelných ploch je v podmínkách využití jednotlivých ploch stanovena výšková hladina zástavby a jsou stanoveny základní požadavky na intenzitu využití ploch - tyto požadavky jsou uvedeny v podmínkách využití ploch jednotlivých ploch. o) Ve volné krajině nelze umístit vertikální stavby vyšší než 10 m s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury. (89) Prostupnost krajiny: a) V územním plánu je vymezena hlavní cestní síť v krajině (polní a lesní cesty). b) Stávající cestní síť k zajištění prostupnosti krajiny bude respektována a rozšiřována při respektování hodnot území, zejména požadavků ochrany přírody a krajiny. Je nepřípustné narušení vymezené prostupnosti krajiny např. oplocováním. c) Doplnění cestní sítě je přípustnou činností na plochách s rozdílným způsobem využití nezastavěného území podle podmínek využití jednotlivých ploch

26 5. 2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) (90) Souhrnný popis navržených prvků ÚSES a) ÚSES obce Stařeč tvoří 30 základních segmentů ÚSES (biocenter a biokoridorů) lokální biogeografické úrovně (úroveň nadregionální a regionální není zastoupená). Lokální ÚSES je zastoupen třemi hydrofilními a pěti mezofilními větvemi. b) První hydrofilní větev je vymezena ve vazbě na tok Stařečského potoka. Tvoří ji čtyři lokální biokoridory (LK 1, LK 3 až 5) a tři lokální biocentra (LC 1, LC 3 a LC 4). Druhá hydrofilní větev je vázána na pravostranný přítok Stařečského potoka, tvoří ji jeden lokální biokoridor (LK 2) a jedno lokální biocentrum (LC 2). Poslední hydrofilní větev je vázána na tok Širokého potoka a tvoří ji jediný lokální biokoridor (LK 6) a jedno lokální biocentrum (LC 7). c) První mezofilní větev je vymezena v souvislém lesním celku ve svazích návrší Zadní a Horní hory. Tvoří ji sedm biokoridorů (LK 14 až 19 a LK 21, 22) a čtyři biocentra (LC 5 až 8). Druhá hydrofilní větev je vymezena v severní části obce, kde napojuje větev v lesním celku na návrší Zadní a Horní hory na lesnaté svahy v údolních svazích řeky Jihlavy. Větev tvoří dva biokoridory (LK 12 a 13) a jedno biocentrum (LC 3). Třetí mezofilnií větev prochází jižní částí obce a propojuje lesní celek ve svazích návrší Zadní a Horní hory s lesním celkem v okolí Pekelného kopce. Větev tvoří tři biokoridory (LK 7, 9 a 20) a jedno biocentrum (LC 2). Čtvrtá mezofilní větev je vedena pravobřežním svahem v údolí Stařečského potoka a jeho bezejmenného přítoku, tvoří ji jediný biokoridor (LK 8) - přestože za součást větve je také možné považovat část biokoridoru LK 7 a biocentrum LC 2. Poslední mezofilní větev prochází východní částí obce, kde vychází z lesního celku v okolí Pekelného kopce, a je vedena přibližně v severním směru k svahům údolí Jihlavy. Větev tvoří dva biokoridory (LK 10 a 11). (91) Podmínky pro využití ploch ÚSES a) Hlavní je využití sloužící k udržení či zvýšení funkčnosti ÚSES. b) Podmíněně přípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší přirozené podmínky stanoviště a nesníží míru funkčnosti ÚSES. Z jiných typů staveb lze do vymezených ploch ÚSES umisťovat podmíněně: stavby pro vodní hospodářství (včetně staveb protierozní či protipovodňové ochrany), pokud jde o stavby ve veřejném zájmu, za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby veřejné dopravní infrastruktury, které nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby veřejné technické infrastruktury, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES. Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. c) Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující funkčnost ÚSES. Do vymezených ploch ÚSES nelze umisťovat budovy

27 (92) Přehled navržených biocenter Označení biocentra LC 1 Škorpíky LC 2 Stařeč LC 3 Pastvištní mlýn LC 4 Pastvištní mlýn LC 5 Palouky LC 6 Dolní hora LC 7 U Lávky LC 8 Horní hora Biogeografický význam a funkční typ Soustava prvků ÚSES Návaznost mimo řešené území Lokální biocentrum Hydrofilní Návaznost ve správním území města Třebíč Lokální biocentrum Smíšené Bez návaznosti mimo řešené území Lokální biocentrum Smíšené Bez návaznosti mimo řešené území Lokální biocentrum Hydrofilní Bez návaznosti mimo řešené území (možná návaznost v obci Čechočovice) Lokální biocentrum Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území Lokální biocentrum Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území Lokální biocentrum Smíšené Návaznost v obci Rokytnice Lokální biocentrum Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území (93) Přehled navržených biokoridorů Označení biocentra Biogeografický význam a funkční typ Soustava prvků ÚSES Návaznost mimo řešené území LK 1 Lokální biokoridor Hydrofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 2 Lokální biokoridor Hydrofilní Návaznost v obci Mastník LK 3 Lokální biokoridor Hydrofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 4 Lokální biokoridor Hydrofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 5 Lokální biokoridor Hydrofilní Návaznost v obci Čechočovice LK 6 Lokální biokoridor Hydrofilní Návaznost v obci Rokytnice LK 7 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Mastník LK 8 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Třebíč LK 9 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 10 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Slavice LK 11 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Třebíč LK 12 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Krahulov LK 13 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 14 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Čechočovice LK 15 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 16 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 17 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území (navazuje na BC v obci Rokytnice) LK 18 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Markvartice a Čechočovice. LK 19 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Markvartice a Rokytnice. LK 20 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obcích Mastník a Slavice LK 21 Lokální biokoridor Mezofilní Bez návaznosti mimo řešené území LK 22 Lokální biokoridor Mezofilní Návaznost v obci Čechočovice

28 5. 3 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ (94) Protierozní opatření jsou přípustná na zemědělské půdě. (95) Realizovat zatravnění pozemků v místech výrazné eroze, nepříznivých spádových poměrů a v okolí vodních toků. (96) Realizace ÚSES bude řešena takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. (97) Zemědělské obhospodařování pozemků podřídit půdně ochranným aspektům. (98) Územní plán vymezuje plochy změn v krajině pro realizaci nefunkčních částí prvků ÚSES, které budou mít rovněž protierozní účinek OCHRANA PŘED POVODNĚMI (99) Záplavové území vodních toků v řešeném území není stanoveno. (100) Budou realizovány změny v území, které zvýší retenci povrchových vod v krajině. (101) Pro zvýšení retenční schopnosti krajiny a protipovodnňová opatření jsou vymezeny plochy změn v krajině. (102) Změny využití jsou podmíněny nezhoršením odtokových poměrů území DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ (103) V řešeném území není evidováno poddolované území z minulých těžeb. (104) V řešeném území nejsou evidována sesuvná území. (105) V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj, nejsou zde stanovena chráněná ložisková území. (106) V řešeném území není stanoven dobývací prostor. 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍMEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU AS TRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ). (107) Územní plán vymezuje v hlavním výkrese barevně odlišené plochy s rozdílným způsobem využití. - Územní plán stanovuje v textové části pro tyto jednotlivé plochy podmínky využití, a to hlavní využití, přípustné, nepřípustné popř. podmíněně přípustné využití ploch. - stupeň přípustné - optimální využití plochy, splňující podmínky, které jsou v území běžné, bezkolizní vztahy. - stupeň podmíněně přípustné - plocha je k danému účelu využitelná při splnění uvedené podmínky

29 - stupeň nepřípustné - zakázaný, nedovolený způsob využívání plochy. Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. U stupně nepřípustné nejsou ve výčtu činností v regulativech ploch uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí hlavní. (108) Plochy změn jsou označeny identifikátorem - písmennou zkratkou s číselným indexem (např. Z1). (109) Vymezenému členění ploch musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn jejich využití. Stavby a jiná opatření, které vymezenému členění ploch neodpovídají nelze na tomto území umístit nebo povolit. (110) Dosavadní způsob využití území a ploch, který neodpovídá navrženému využití ploch podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru SEZNAM PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ (111) Plochy bydlení a) BH - Bydlení v bytových domech b) BI - Bydlení v rodinných domech městské a příměstské c) BV - Bydlení v rodinných domech venkovské (112) Plochy rekreace a) RH Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci b) RZ Rekreace zahrádkové osady (113) Plochy občanského vybavení a) OV Občanská vybavení veřejná infrastruktura b) OM Občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední c) OS Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení d) OH Občanské vybavení - hřbitovy (114) Plochy smíšené obytné a) SK Plochy smíšené obytné - komerční (115) Plochy dopravní infrastruktury a) DS - Dopravní infrastruktura - silniční b) DZ Dopravní infrastruktura - železniční (116) Plochy technické infrastruktury a) TI - Technická infrastruktura inženýrské sítě b) TO Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (117) Plochy výroby a skladování a) VD Výroba a skladování drobná a řemeslná výroba b) VZ Výroba s skladování zemědělská výroba (118) Plochy smíšené výrobní a) VS Plochy smíšené výrobní (119) Plochy veřejných prostranství a) PV - Veřejná prostranství (120) Plochy zeleně a) ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená b) ZP Zeleň přírodního charakteru (121) Plochy vodní a vodohospodářské a) W - Plochy vodní a vodohospodářské (122) Plochy zemědělské a) NZ - Plochy zemědělské

30 (123) Plochy lesní a) NL - Plochy lesní (124) Plochy přírodní a) NP - Plochy přírodní (125) Plochy smíšené nezastavěného území a) NS - Plochy smíšené nezastavěného území STANOVENÍ PODMÍNEK VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A VYUŽITÍ PLOCH HLAVNÍ, PŘÍPUSTNÉ, PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ A NEPŘÍPUSTNÉ PLOCHY BYDLENÍ (126) BH Bydlení v bytových domech a) Hlavní: Plochy pro bydlení v bytových domech. b) Přípustné: Stavby pro bydlení vícepodlažní - bytové domy, bytové domy s integrovaným občanským vybavením, např. drobné prodejní plochy a neobtěžující služby. Stavby a zařízení pro sociální služby, např. domovy pro seniory. Stavby a zařízení pro zdravotnictví, veřejnou správu, administrativu, veřejné stravování. Stavby a zařízení pro sport a relaxaci s funkcí bydlení související. Plochy, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, chodníky, odstavná stání, parkoviště, garáže a další. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, zeleň, drobná architektura, mobiliář obce c) Podmíněně přípustné: Malé provozovny veřejného stravování, které svým charakterem a kapacitou nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše nebo sousedních nemovitostech a nezvýší dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch BH výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle. Nové plochy BH nejsou vymezeny. (127) BI Bydlení v rodinných domech městské a příměstské a) Hlavní: Plochy pro bydlení se zázemím rekreačních a užitkových zahrad. b) Přípustné: Stavby pro bydlení. Zahrady s funkcí okrasnou a užitkovou Doplňkové stavby a činnosti související s funkcí bydlení na pozemcích staveb hlavního využití, např. garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, kůlny, oplocení. Rekreace ve stávajících objektech (rekreační chalupy), stavby a zařízení pro agroturistiku, penziony

31 Dětská a rekreační hřiště. Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, plochy pro parkování, odstavná stání, chodníky apod. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, sídelní zeleň, drobná architektura, mobiliář obce. c) Podmíněně přípustné: Integrované občanské vybavení, pokud nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a je slučitelné s bydlením (malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zdravotnictví a sociální péče). Výrobní činnost, jejíž účinky nenarušují obytnou pohodu obyvatel v sousedních nemovitostech a to například hlukem, zápachem, prachem, světelnými efekty apod. (např. řemesla a služby). Chov drobného hospodářského zvířectva (drůbež, králíci, holubi apod.), pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru. d) Nepřípustné: Stavby, činnosti, děje a zařízení, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je max. výška zástavby a intenzita zastavění uvedena podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch BI výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle (max. do 2 NP, výjimečně do 3 NP). (128) BV - Bydlení v rodinných domech - venkovské a) Hlavní: Plochy pro bydlení venkovského typu se zázemím rekreačních a užitkových zahrad. b) Přípustné: Stavby pro bydlení. Zahrady s funkcí okrasnou a užitkovou Doplňkové stavby a činnosti související s funkcí bydlení na pozemcích staveb hlavního využití, např. garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, kůlny, oplocení. Rekreace ve stávajících objektech (rekreační chalupy), stavby a zařízení pro agroturistiku, penziony. Stavby a zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury. Dětská a rekreační hřiště. Pozemky, stavby a zařízení veřejné dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, plochy pro parkování, odstavná stání, chodníky apod. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, sídelní zeleň, drobná architektura, mobiliář obce. c) Podmíněně přípustné: Stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti, které svým charakterem a kapacitou nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše nebo sousedních nemovitostech (např. nezvyšují dopravní zátěž v území), např. malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování (penziony)

32 Výrobní činnost, jejíž účinky nenarušují obytnou pohodu obyvatel v sousedních nemovitostech a to například hlukem, zápachem, prachem, světelnými efekty apod. (např. řemesla a služby). Chov drobného hospodářského zvířectva (drůbež, králíci, holubi apod.), pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru. d) Nepřípustné: Stavby, činnosti, děje a zařízení, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita využití uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch BV výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle (zástavba do 2 nadzemních podlaží + podkroví) PLOCHY REKREACE (129) RH Rekreace plochy staveb pro hromadnou rekreaci a) Hlavní: Stavby pro hromadnou rekreaci a turistiku. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro hromadnou rekreaci. Stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s hlavním využitím (např. zařízení pro stravování). Pozemky, stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu. Ubytovací zařízení. Doplňkové stavby a činnosti související s rekreační a sportovní funkcí - např. přístřešky, pergoly, altány apod. Vodní plochy a toky včetně koupaliště. Veřejná prostranství, rekreační louky, zeleň, drobná architektura, mobiliář obce. Související dopravní a technická infrastruktura. c) Nepřípustné: Stavby, činnosti, děje a zařízení, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. d) Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch RH zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby v navazujícím území (max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví). (130) RZ Rekreace zahrádkové osady a) Hlavní: Rekreační zahrady soustředěné v zahrádkových osadách sloužící k rekreaci a zahrádkaření. b) Přípustné: Zahradní domky Účelové stavby pro zahrádkaření, např. skleníky, kůlny, drobné stavby pro chov domácího zvířectva, přístřešky, pergoly. Plochy pro rekreační sport související s rekreační funkcí plochy

33 Zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. Zeleň, oplocení, drobné vodní plochy a toky. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Dopravní infrastruktura, např. místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro pěší, cyklotrasy a cyklostezky, individuální parkovací místa na vlastních pozemcích. c) Nepřípustné: Stavby pro bydlení, výrobní činnosti a sklady, garáže, stavby a činnosti nesouvisející s rekreační funkcí plochy. Činnosti, zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru.. d) Podmínky prostorového uspořádání: Zástavba do 1 nadzemního podlaží + podkroví a výšky 5 m. Na pozemcích o výměře do 400 m 2 včetně se stanovuje intenzita zastavění do 7,5 %. Na pozemcích o výměře nad 400 m2 se: každému jednotlivému stavebnímu pozemku stanovuje teoretická výpočtová plocha 400 m2. intenzita zastavění k teoretické výpočtové ploše se stanovuje do 7,5 % PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (131) OV Občanské vybavení veřejná infrastruktura a) Hlavní: Plochy občanského vybavení, které jsou součástí veřejné infrastruktury a slouží pro uspokojování společných potřeb občanů. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, stavby církevní. Plochy, stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu související s hlavním využitím plochy. Občanské vybavení komerční menšího rozsahu - např. malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, ostatní služby a zařízení nevýrobního charakteru. Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, parkoviště, garáže, odstavná stání, plochy pro pěší. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, sídelní zeleň, drobná architektura, mobiliář obce, oplocení. c) Podmíněně přípustné: Byty integrované ve stavbě občanského vybavení, pokud nebude pohoda bydlení narušena okolním využitím. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, pokud nesnižují kvalitu souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy veřejné občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru

34 e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti. (132) OM Občanské vybavení komerční zařízení malá a střední a) Hlavní: Plochy pro komerčního občanského vybavení. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro komerční administrativu. Stavby a zařízení pro obchod, stravování, ubytování. Stavby a zařízení ostatních služeb a zařízení především nevýrobního charakteru. Stavby a zařízení veřejné občanské vybavenosti. Plochy, stavby a zařízení pro sport a hromadnou rekreaci. Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury např. místní komunikace, parkoviště, garáže, odstavná stání, plochy pro pěší. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, sídelní zeleň, drobná architektura, mobiliář obce, oplocení. c) Podmíněně přípustné: Byty integrované ve stavbě občanského vybavení, pokud nebude pohoda bydlení narušena okolním využitím. Řemesla a služby, výrobní činnost, pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti. (133) OS Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení a) Hlavní: Sportovní a tělovýchovná zařízení organizované i neorganizované. b) Přípustné: Sportovní a rekreační hřiště a jejich vybavenost. Zařízení pro administrativu, veřejné stravování (např. občerstvení, bufet), ubytování a další služby sloužící obsluze těchto území a vážící se k určující funkci. Dopravní infrastruktura, parkovací a odstavné plochy, účelové a přístupové komunikace. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Veřejná prostranství, zeleň, oplocení, mobiliář obce, drobná architektura. c) Podmíněně přípustné: Byty integrované ve stavbě občanského vybavení, pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení podle platných hygienických předpisů. d) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru

35 e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch OS zástavba do 2 nadzemních podlaží + podkroví. (134) OH Občanské vybavení hřbitovy a) Hlavní: Plochy pro pohřbívání. b) Přípustné: Hroby a hrobky, urnové háje, rozptylové louky, pomníky, pamětní desky. Stavby církevní. Stavby a zařízení občanského vybavení sloužící k provozování veřejného pohřebiště. Související dopravní a technická infrastruktura, parkovací a odstavné plochy, účelové a přístupové komunikace. Veřejná prostranství, zeleň, oplocení, mobiliář obce, drobná architektura. c) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení neslučitelné s hlavním využitím plochy. Činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním využitím plochy. d) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (135) SK - Plochy smíšené obytné - komerční a) Hlavní: Smíšené území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitelů. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro bydlení společně s umístěním neobtěžujících drobných řemeslných provozů, služeb a obchodů. Doplňkové stavby a činnosti související s funkcí bydlení na pozemcích staveb hlavního využití, např. garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, kůlny. Stavby a zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury. Stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti - obchodu a služeb, veřejného stravování a ubytování. Plochy, stavby a zařízení pro sport a rekreaci. Stavby a zařízení dopravní infrastruktury a technické infrastruktury Veřejná prostranství, sídelní zeleň, oplocení. c) Podmíněně přípustné: Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, stavby pro skladování, pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch SK zástavba do 2 nadzemních podlaží + podkroví

36 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (136) DS - Dopravní infrastruktura - silniční a) Hlavní: Plochy silniční dopravní infrastruktury, plochy hlavních místních a účelových komunikací a plochy pro dopravní obsluhu území. b) Přípustné: Plochy pozemních komunikací včetně souvisejících pozemků a objektů náspy, mosty, tunely, opěrné zdi a ostatní zařízení. Stavby a zařízení pro parkování a odstavování vozidel. Autobusové zastávky, autobusové nádraží, čekárny pro cestující, chodníky, cyklistické stezky, dopravní zařízení. Plochy doprovodné zeleně kolem komunikace, ÚSES. V zastavěném území stavby a zařízení technické infrastruktury. V nezastavěném území stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury. c) Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. d) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. (137) DZ - Dopravní infrastruktura - železniční a) Hlavní: Plochy, stavby a zařízení železniční dopravní infrastruktury. b) Přípustné: Plochy, stavby a zařízení železniční dopravy včetně souvisejících pozemků a objektů náspy, mosty, tunely, opěrné zdi a ostatní zařízení. Stavby a zařízení pro parkování a odstavování vozidel, komunikace. Veřejná prostranství, doprovodná zeleň, ÚSES. Objekty občanské vybavenosti sloužící cestujícím na železnici. V zastavěném území stavby a zařízení technické infrastruktury. V nezastavěném území stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury. c) Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. d) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (138) TI - Technická infrastruktura inženýrské sítě a) Hlavní: Plochy staveb technické infrastruktury. b) Přípustné Stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií, teplem, telekomunikační zařízení a zařízení pro trubní přepravu produktů včetně zařízení sloužících k obsluze těchto území. Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. Stavby a zařízení související dopravní infrastruktury

37 Zeleň, oplocení. c) Nepřípustné Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s určující funkcí plochy. d) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. (139) TO Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady a) Hlavní: Plochy sloužící pro odpadové hospodářství. b) Přípustné Stavby a zařízení sloužící obsluze sběrného dvoru. Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí. Stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury Izolační zeleň, oplocení. c) Podmíněně přípustné Stavby a zařízení pro drobnou a řemeslnou výrobu, výrobní služby, pokud tato činnost neohrozí nebo neomezí hlavní využití plochy. d) Nepřípustné Činnosti, děje a zařízení neslučitelné s hlavním využitím plochy. Činnosti a děje, které nesouvisí s hlavním, přípustným či podmíněně přípustným využitím plochy. e) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (140) VD Výroba a skladování drobná a řemeslná výroba a) Hlavní: Plochy určené pro drobnou výrobu, malovýrobu a přidruženou výrobu, pro výrobní služby a řemeslnou výrobu. b) Přípustné: Plochy, stavby a zařízení drobné výroby, sloužící k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě řemeslnické. Stavby a zařízení skladů. Stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti. Stavby a zařízení dopravní infrastruktury - komunikace, garáže, parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Zeleň, oplocení. c) Podmíněně přípustné: Byty pro majitele a osoby zajišťující dohled, pokud splňují požadavky na ochranu veřejného zdraví. Stavby a zařízení lehkého průmyslu, pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: Bydlení, kromě bytů uvedených v podmíněně přípustném využití, t. j. byty majitelů nebo služební byty. Využití pro sport a tělovýchovu, rekreaci, zemědělskou výrobu

38 Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s hlavní funkcí plochy. e) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch VD zástavba do 10 m od úrovně upraveného terénu. (141) VZ Výroba a skladování - zemědělská výroba a) Hlavní: Plochy určené pro umístění zemědělských areálů a zemědělských objektů. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, jejího technického vybavení a skladování zemědělské produkce. Stavby a zařízení pro lesní hospodářství, zpracování dřevní hmoty a rybářství. Stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, drobnou výrobu, výrobní řemesla, obchod, služby. Stavby a zařízení dopravní infrastruktury - komunikace, hromadné a halové garáže, parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Plochy zeleně, liniová a ochranná zeleň, oplocení. c) Nepřípustné jsou: Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, zařízení sportu a tělovýchovy, zařízení pro rekreaci. Výroba se silným negativním dopadem na prostředí, např. s velkými nároky na dopravu, životní prostředí apod. Činnosti, děje a zařízení neslučitelné s hlavním využitím plochy. Činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím. d) Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je výšková regulace zástavby a intenzita zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch a ploch přestavby. U stabilizovaných ploch VZ zástavba do 12,5 m (kromě technologických objektů) od úrovně upraveného terénu PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ (142) VS- plochy smíšené výrobní a) Hlavní: Plochy k umísťování pozemků staveb průmyslové výroby, zemědělské výroby a skladování. b) Přípustné: Stavby a zařízení pro průmyslovou výroby. Stavby a zařízení výrobních služeb a řemeslné výroby. Stavby a zařízení skladů. Stavby a zařízení zemědělské výroby a skladování zemědělské produkce. Stavby a zařízení pro lesní hospodářství, zpracování dřevní hmoty a rybářství. Stavby a zařízení dopravní infrastruktury - komunikace, parkoviště, garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Stavby a zařízení technické infrastruktury. Zeleň, oplocení

39 c) Podmíněně přípustné Pozemky staveb občanské vybavenosti komerčního charakteru (kromě objektů pro ubytování, sport, tělovýchovu, kulturu) za podmínky, že nebudou omezovat hlavní využití plochy. d) Nepřípustné: Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, zařízení sportu a tělovýchovy, zařízení pro rekreaci. Výroba se silným negativním dopadem na prostředí. Činnosti, děje a zařízení neslučitelné s hlavním využitím plochy. Činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. e) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (143) PV - Veřejná prostranství a) Hlavní: Veřejně přístupný uliční prostor a prostor návsí s převažující komunikační funkcí. b) Přípustné: Dopravní infrastruktura např. místní, obslužné a účelové komunikace, chodníky, pěší cesty parkoviště a odstavná stání, autobusové zastávky, cyklotrasy a cyklostezky. Stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství (např. čekárny pro cestující, stavby pro občerstvení, veřejně přístupné přístřešky, dětská hřiště včetně oplocení apod.). Drobné sakrální stavby, mobiliář obce. Zeleň, drobné vodní plochy (např. tůně, t. j. vodní plochy bez hráze a výpustních zařízení, požární nádrže, mokřady, jezírka), vodní toky. Zařízení a stavby technické infrastruktury. c) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují hlavní využití plochy. d) Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny PLOCHY ZELENĚ (144) ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená a) Hlavní: Plochy okrasných a užitkových zahrad a sadů v zastavěném území. b) Přípustné: Zemědělská rostlinná činnost bez negativního dopadu na okolní prostředí. Zahradní chatky, garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, sklepy, kůlny, drobné stavby pro chov hospodářského zvířectva a další doplňkové stavby související se zahrádkařením Oplocení. Drobné vodní plochy (např. tůně, t.j. vodní plochy bez hráze a výpustních zařízení, požární nádrže, mokřady, jezírka), vodní toky, plochy zeleně. Nezbytné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury

40 c) Nepřípustné: Stavby, činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné či podmíněně přípustné využití. V zastavitelné ploše Z37 nelze umístit zahradní chatky, garáže, sklepy a kůlny. d) Podmínky prostorového uspořádání: Pro stabilizované a zastavitelné plochy jsou stanoveny podmínky: Zástavba do 1 nadzemního podlaží + podkroví a výšky 7,5 m. Na pozemcích o výměře do 1000 m 2 včetně se stanovuje intenzita zastavění do 10 %. Na pozemcích o výměře nad 1000 m 2 se: každému jednotlivému stavebnímu pozemku stanovuje teoretická výpočtová plocha 1000 m 2 intenzita zastavění k teoretické výpočtové ploše se stanovuje do 10 %. (145) ZP - Zeleň přírodního charakteru a) Hlavní: Plochy zeleně udržované v přírodě blízkém stavu. b) Přípustné: Pozemky zeleně v zastavěném území s izolační a kompoziční funkcí. Pozemky zeleně určené pro průchod územního systému ekologické stability v zastavěném území. Dětská hřiště, mobiliář obce, drobná architektura. Veřejná prostranství, plochy pro pěší, cyklostezky a cyklotrasy. Vodní plochy a vodní toky. Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území. Stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. Nezbytné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury. c) Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratně znehodnocující zeleň přírodního charakteru. d) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: Nejsou stanoveny PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (146) W - Plochy vodní a vodohospodářské a) Hlavní: Vodní plochy a toky. b) Přípustné: Pozemky vodních ploch (rybníky a ostatní vodní nádrže) toků a koryt. Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), Stavby, zařízení a jiná opatření související s údržbou, chovem ryb, případně vodní drůbeže. Revitalizační opatření, protipovodňová opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES, plochy zeleně

41 Stavby, zařízení a jiná opatření veřejné dopravní a technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území. Stavby, zařízení a jiná opatření dopravní a technické infrastruktury v zastavěném území. Stavby a opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a stavby, které s nimi bezprostředně souvisí). c) Nepřípustné Je umístění staveb, zařízení a činností jiných funkcí a činností negativně ovlivňující vodní režim v území PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (147) NZ - Plochy zemědělské a) Hlavní využití: Zemědělská půda a plochy související s hospodařením na zemědělské půdě. b) Přípustné využití: Pozemky zemědělského půdního fondu - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady. Přípustné jsou změny kultur v rámci ZPF. Protipovodňová a protierozní opatření. Stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability, plochy zeleně, ochranná a izolační zeleň. Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury. c) Podmíněně přípustné využití: Stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, které jsou nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, ohradníky, přístřešky pro dobytek), pokud nedojde k narušení zájmů ochrany přírody a krajiny. Stavby a zařízení pro výkon práva myslivosti, pokud nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. Nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení (vodní plochy a toky), pokud zvýší ekologickou stabilitu území a zlepší vodohospodářské poměry v povodí. Stavby a zařízení pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, pokud nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. Stavby a opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a stavby, které s nimi bezprostředně souvisí), pokud nedojde k narušení zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace ZPF a pokud nebudou umisťovány na půdách I a II. třídy ochrany (to lze jen v případě převažujícího veřejného zájmu nad zájmem ochrany ZPF). Zalesnění zemědělských pozemků, pokud nedojde k narušení organizace a hospodaření na ZPF

42 d) Nepřípustné využití: Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné PLOCHY LESNÍ (148) NL - Plochy lesní a) Hlavní využití: Lesní pozemky. b) Přípustné využití: Pozemky určené k plnění funkcí lesa. Nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení (vodní plochy a toky). Stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability. Stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury. Komunikace pro pěší, cyklisty, hipostezky. c) Podmíněně přípustné využití: Stavby, zařízení a opatření pro výkon práva myslivosti, vodní hospodářství, ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například hygienická zařízení, ekologická a informační centra), pokud nebudou omezeny funkce lesa a nedojde ke střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Oplocení, pokud je nezbytné pro chovné a pěstební účely a pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a ke střetu se zájmy lesního hospodářství. d) Nepřípustné využití: Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné PLOCHY PŘÍRODNÍ (149) NP - Plochy přírodní a) Hlavní: Plochy územního systému ekologické stability. b) Přípustné jsou: Plochy pro zajištění podmínek ochrany přírody a krajiny, plochy biocenter. Zemědělská půda, plochy lesů a krajinné zeleně, vodní plochy a toky. c) Podmíněně přípustné: Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud neohrozí určující funkci plochy, nenaruší přirozené přírodní podmínky lokality, nesníží aktuální míru ekologické stability území. d) Nepřípustné: Je využití, které je v rozporu s podmínkami ochrany přírody a krajiny dané lokality

43 Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (150) NS - Plochy smíšené nezastavěného území a) Hlavní: Plochy převážně trvalých travních porostů a rozptýlené zeleně v krajině využívané převážně k zemědělským účelům s významným podílem na ekologické stabilitě území a na utváření krajinného prostředí. b) Přípustné využití: Trvalé trávní porosty, menší plochy orné půdy, zahrady, krajinná zeleň, solitérní a liniová zeleň, drobné lesíky. Vodohospodářské stavby a zařízení. Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability krajiny. Stavby, zařízení a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. Stavby a opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a stavby, které s nimi bezprostředně souvisí). Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury. c) Podmíněně přípustné využití: Stavby a zařízení pro výkon práva myslivosti, pokud nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu a k narušení ochrany a přírody. Oplocení, pokud je nezbytné pro chovné a pěstební účely a pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace ZPF. Stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství (kůlny, přístřešky, ohradníky), pokud nedojde k narušení zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace ZPF. Drobné zemědělské stavby pro zahrádkaření pouze pokud souvisí s využitím navazujícího území pro zahrádkaření (např. kůlny na nářadí) a pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace a hospodaření na ZPF. Zalesnění zemědělských pozemků, pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace a hospodaření na ZPF a nedojde k narušení zájmů ochrany ZPF. d) Nepřípustné využití: Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné

44 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT. (151) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury: a) VD1 Homogenizace silnice I/23 ve vymezeném koridoru DK1. b) VD2 Přeložka silnice I/23 ve vymezeném koridoru DK2. c) VD3 Homogenizace silnice II/405 ve vymezeném koridoru DK3. d) VD4 Komunikační propojení silnic I/23 a II/405 ve vymezeném koridoru DK4. e) VD5 Rekonstrukce cesty k rozhledně na Pekelném kopci ve vymezeném koridoru DK5. f) VD6 Spojovací cesta u koupaliště ve vymezeném koridoru DK6. g) VD7 Přeložka silnice II/405 ve vymezeném koridoru DK7. (152) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury: a) VT1 Vodovodní přivaděč v VDJ Třebíč- Borovina ve vymezených koridorech TK1 a TK2. b) VT2 Přívodní vodovodní řad do obce Mastník ve vymezených koridorech TK3 a TK4. c) VT3 Kanalizační řad z Kracovic do Starče ve vymezeném koridoru TK2. d) VT4 Kanalizační řad z Červené Hospody na kanalizační systém Třebíče ve vymezeném koridoru TK5. e) VT5 Čistírna odpadních vod pro obec Čechočovice. f) VT6 Kanalizační řad z obce Mastník ve vymezeném koridoru TK6. g) VT7 Vedení VN včetně nové trafostanice ve vymezeném koridoru TK7. 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVŮ KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A POPŘÍPADĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA. (153) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. PP1 Komunikace v severovýchodní části Starče (154) Předkupní právo bude uplatněno pro Městys Stařeč na tyto parcely: a) 1327/1, k.ú. Stařeč b) 1324, k.ú. Stařeč 9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA (155) Kompenzační opatření nejsou stanovena

45 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ (156) Územní plán vymezuje tyto plochy a koridory územních rezerv: a) R1 - Uzemní rezerva pro bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (157) Podmínky pro využití území v plochách a koridorech územních rezerv: a) Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití v plochách územních rezerv platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: b) Hlavní způsob využití: Ochrana před zásahy, které by podstatně znesnadňovaly nebo prodražovaly případné budoucí využití ploch územních rezerv pro účel vymezený územním plánem. c) Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní umístění stavby pro daný účel v ploše územní rezervy. d) Nepřípustná je realizace staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (např. zalesnění, výstavba vodních ploch), jejichž realizace by podstatně ztěžovala nebo prodražovala budoucí využití územních rezerv. 11. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI (158) Počet listů textové části: 43 (159) Počet výkresů grafické části:

46 II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU IIA. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Postup při pořízení územního plánu Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Vyhodnocení splnění zadání územního plánu Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Hlavní cíle řešení územního plánu Vymezení řešeného území a zastavěného území Východiska koncepce rozvoje území obce Východiska návrhu urbanistické koncepce a systému veřejné zeleně Východiska návrhu vybraných ploch s rozdílným způsobem využití Odůvodnění členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití Ochrana přírodních, kulturních a historických hodnot území Návrh územního systému ekologické stability Východiska návrhu koncepce dopravy Východiska návrhu koncepce technické infrastruktury Koncepce nakládání s odpady Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko, nebo jeho část, nebylo respektováno Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa... 53

47 IIB. GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4a Koordinační výkres 1 : b Koordinační výkres výřez 1 : Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : Výkres širších vztahů 1 : Zásobování vodou 1 : Kanalizace 1 : Elektrická energie, telekomunikace 1 : Plynovod 1 : Příloha č.1: Posouzení životního prostředí z hlediska negativních účinků hluku z dopravy

48 II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU IIA. Textová část odůvodnění územního plánu 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Postup uvede pořizovatel v opatření obecné povahy, kterým bude Územní plán Stařeč vydán. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválenou usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne Aktualizace PÚR č. 1 byla schválena dne Řešené území nenáleží podle tohoto dokumentu do žádné republikové rozvojové oblasti nebo osy. Městys se nenachází v republikové specifické oblasti. Do řešeného území nezasahují koridory a plochy dopravní infrastruktury vymezené PÚR ČR. Do řešeného území nezasahují koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry vymezené PÚR ČR. Přínos řešení územního plánu k naplnění republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (označení priorit odpovídá značení v PÚR ČR): (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Způsob: V územním plánu jsou stanoveny podmínky ochrany hodnot území (zejména urbanistických, kulturních, historických a přírodních). U ploch s rozdílným způsobem využití (RZV) jsou stanoveny podmínky využití, které rovněž zajišťují ochranu výše uvedených hodnot. Vymezení ploch veřejných prostranství definují a zachovávají historickou stopu zástavby, je definován historický centrální prostor sídel Starče a Kracovic, který je vymezen jako urbanisticky hodnotné území. Pro jednotlivé plochy RZV jsou definovány prostorové i výškové možnosti nové zástavby v rozvojových i stabilizovaných plochách. Charakter krajiny je určen především plochami zemědělskými a plochami smíšenými nezastavěného území. V nezastavěném území jsou navrženy plochy změn v krajině především pro nefunkční části prvků územního systému ekologické stability a pro protipovodňové a protierozní opatření. V těchto plochách se předpokládá trvalé zatravnění pozemků s možností výsadby krajinné zeleně. Protierozní opatření v krajině jsou přípustnou činností v plochách s rozdílným způsobem využití dle podmínek těchto ploch. Jsou stanoveny podmínky ochrany krajiny, omezení umísťování výškových staveb v krajině

49 (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Způsob: Ochrana a rozvoj primárního sektoru je zajištěna respektováním stabilizovaných ploch zemědělské výroby (zemědělský areál ve Starči, na Červené Hospodě a plocha zemědělské výroby v Kracovicích) a umožnění jejich rozvoje. Vymezení zastavitelných ploch zohledňuje požadavky na hospodaření na zemědělské půdě. (16) Při stanovování způsobu využití území dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Způsob: V rámci zvolené urbanistické koncepce je upřednostněno komplexní řešení, rozvojové plochy přednostně navazují na stabilizované plochy shodných, popř. slučitelných typů ploch RZV. Rozvojové plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území, jsou vymezeny v lokalitách, kde je možné koncepční napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Rozvoj území obce je koordinován s rozvojovými záměry města Třebíč a sousedních obcí. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování následků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Způsob: Jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy zemědělské výroby, drobné a řemeslné výroby, stabilizované plochy smíšené výrobní a stabilizované a zastavitelné plochy smíšeného území obytného komerčního. Všechny tyto plochy vytvářejí možnosti pro vznik nových pracovních příležitostí v obci. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, hospodárně využívat zastavěné území, zajistit ochranu nezastavěného území a veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Způsob: Podmínky využití stávajících ploch zemědělské výroby umožňují jejich polyfunkční využívání (pro výrobní funkce). Územní plán využívá maximálně plochy uvnitř zastavěného území jak ve Starči tak v Kracovicích. Jsou vymezeny 2 plochy přestaveb. Volná krajina respektována bez fragmentace zastavitelnými plochami. Kromě plochy pro ČOV Čechočovice nejsou nové zastavitelné plochy mimo návaznost na zastavěné území vymezeny. (20) Rozvojové záměry, které mohou ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat kompenzační opatření. Způsob: Plochy podstatně ovlivňující charakter krajiny nejsou vymezeny. V pohledově exponované poloze při pohledech od Mastníku je vymezena rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu. U plochy jsou stanoveny podmínky výškové regulace zástavby a je navržena ochranná a clonící zeleň. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. V řešeném území není zastoupeno migračně významné území ani migračně významný koridor pro velké savce. Pro zlepšení propustnosti území pro volně žijící organizmy je vymezen lokální ÚSES. Cestní síť k zajištění prostupnosti krajiny bude respektována a rozšiřována při respektování hodnot území, zejména požadavků ochrany přírody a krajiny. Doplnění cestní sítě - 2 -

50 je přípustnou činností na plochách s rozdílným způsobem využití nezastavěného území podle podmínek využití jednotlivých ploch. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území. Způsob: V územním plánu jsou stanoveny podmínky k ochraně urbanistických, architektonických, kulturních a historických hodnot městyse, jsou stanoveny podmínky k ochraně kulturní krajiny. V ÚP jsou vymezeny stabilizované. plochy rekreace. V rámci přípustných činností lze pro hromadnou rekreaci a turistiku využít stabilizované i navrhované plochy jiných ploch RZV zejména ploch občanského vybavení a ploch bydlení. Navržená opatření a změny v nezastavěném území přispějí také posílení estetických a rekreačních funkcí krajiny (návrh ÚSES, doplnění doprovodné zeleně v krajině, zajištění prostupnosti krajiny). (23) Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci členění krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Způsob: Cestní síť v krajině je součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Stávající hlavní polní a lesní cesty zajišťující přístup k zemědělským pozemkům jsou pak znázorněny v Koordinačním výkrese odůvodnění ÚP. Obecně je stanovena přípustnost doplnění cestní sítě v nezastavěném území. Zlepšení propojení cestní sítě je navrženo u koupaliště a k rozhledně na Pekelném kopci. Vymezené koridory dopravní infrastruktury jsou situovány do míst, kde nedochází k novému členění krajiny homogenizace a přeložka silnice I/23 je v blízkosti na stávající trasy. Koridory technické infrastruktury jsou přednostně vymezeny v návaznosti na komunikace a cestní síť. (24) Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Způsob: V ÚP jsou vymezeny koridory pro homogenizaci a přeložku silnice I/23, rekonstrukce silnice zlepší bezpečnost a plynulost dopravy v tomto území, včetně řešení mimoúrovňového křížení s železnicí. V podrobnosti územního plánu bylo zjištěno možné ohrožení nadlimitním hlukem z dopravy (viz příloha odůvodnění územního plánu) a ohrožené plochy byly vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím. Jsou stanoveny podmínky umožňující rozvoj cyklistické dopravy, pro železniční spojení Starče zejména s Třebíčí je navrženo zřízení železniční zastávky Červená Hospoda. (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Způsob: Nově vymezené plochy pro bydlení jsou v převážné míře vymezeny v dostatečném odstupu od stávajících nebo nově navrhovaných ploch pro výrobu. Plochy v blízkosti silnic I/23, II/410 a III/4102 jsou vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím

51 (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsahu případných škod. Způsob: V řešeném území není stanoveno záplavové území. V územním plánu jsou vymezeny navrženy plochy změn v krajině a podmínky využití ploch umožňující realizaci protipovodňových a protierozních opatření. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V řešeném území není stanoveno záplavové území. (29) Věnovat pozornost návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro rozvoj účinného a dostupného dopravního systému poskytujícího obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. Vytvářet podmínky pro sítě pěších a cyklistických cest. Způsob: V řešeného území jednotlivé druhy dopravy na sebe navazují. V blízkosti železniční stanice Stařeč je umístěna autobusová zastávka Čechočovice. Je navržena nová železniční zastávka u Červené Hospody. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Způsob: V ÚP je navrženo doplnění technické infrastruktury městyse a místních částí zejména v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování území. Pro navrhovanou technickou infrastrukturu jsou vymezeny koridory. Pro nové zastavitelné plochy budou vybudovány inženýrské sítě. Způsob napojení jednotlivých lokalit je vyznačen v odůvodnění územního plánu v jednotlivých výkresech technické infrastruktury Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Kraje Vysočina, které nabyly účinnosti dne Aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina nabyla účinnosti Aktualizace č. 2 a 3 ZÚR Kraje Vysočina nabyly účinnosti ZÚR stanovují priority územního plánování v Kraji Vysočina území obce se nachází v rozvojové oblasti OBk 3 na území obce jsou v ZÚR vymezeny plochy a koridory nadmístního významu na území obce jsou v ZÚR vymezeny veřejně prospěšné stavby ZÚR vymezují typy krajin a stanovují zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území v nich ZÚR vymezují oblasti krajinného rázu ZÚR vymezují na území kraje silniční síť nadmístního významu v řešeném území je to silnice I/23-4 -

52 Naplnění priorit územního plánování Kraje Vysočina Popis způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se vztahují k řešenému území: (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánu obcí, regulačních plánu a při rozhodování o změnách ve využití území. V ÚP jsou navržena opatření k zajištění vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území. Z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území (ÚAP ORP Třebíč 2014) je obec zařazena do skupiny 1 s pozitivním hodnocením všech pilířů (environmentálního, ekonomického i sociodemografického) V územním plánu jsou navržena opatření k udržení a posílení hodnocených pilířů. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje (dále jen PÚR ) a současně vymezených v ZÚR Kraje Vysočina. Netýká se řešeného území. Do řešeného území nezasahují záměru z PÚR. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionu se soustředěnou podporou státu podle Strategie regionálního rozvoje České republiky 2006, kterými jsou na území Kraje Vysočina správní obvod obce s rozšílenou působností Třebíč a správní obvod ORP Bystrice nad Pernštejnem. Pro tato území prověřit stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Městys Stařeč náleží do ORP Třebíč. K posílení hospodářské základny jsou v územním plánu vymezeny stabilizované a rozvojové plochy pro výrobu. Z hlediska technické infrastruktury má městys dobré podmínky pro rozvoj hospodářské základny. V územním plánu jsou vymezeny plochy a koridory pro zlepšení dopravní infrastruktury a doplnění chybějící technické infrastruktury městyse. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, zejména: a) posilovat význam krajského města Jihlava v sídelní struktuře České republiky; b) posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP; c) podporovat funkční vztahy mezi městy a venkovským osídlením. Netýká se řešeného území. Rozvoj území obce je koordinován s rozvojovými záměry města Třebíč a sousedních obcí. (05) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) krajského města Jihlava na krajská města sousedních krajů; b) významných center osídlení ke krajskému městu Jihlava; c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. V ÚP jsou vymezeny koridory dopravní infrastruktury pro homogenizaci a novou trasu silnice II/405 a I/23, které jsou převzaty a zpřesněny ze ZÚR

53 (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaků krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod; e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod; f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit nežádoucí vzájemné srůstání sídel a fragmentaci krajin; g) ochranu území a ploch prvků územního systému ekologické stability nadregionálního, regionálního i lokálního významu a zlepšování migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, včetně ochrany existujících i potenciálních migračních tras živočichů a sítě veřejně přístupných účelových komunikací a pěších a cyklistických stezek, cest a pěšin ve volné krajině. Priority jsou naplněny. V ÚP jsou stanoveny podmínky ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území. Je stanovena koncepce uspořádání krajiny, jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu a urbanistické struktury sídel. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Řešené území náleží do krajské rozvojové oblastiobk3. Navrhované změny respektují dosavadní urbanistickou koncepci jednotlivých sídel a umožní realizovat příznivá urbanistické a architektonické řešení sídel s důrazem na posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí. Územní plán navrhuje vyvážené a efektivní využívání zastavěného území, vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a zachovávají celistvosti jednotlivých sídel. (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavku na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v území specifických oblastí takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Netýká se řešeného území

54 (08a) Vytvářet na území kraje a zejména ve venkovských územích a oblastech a ve specifických oblastech podmínky pro zachování a další rozvoj hospodářského potenciálu zemědělství a lesnictví a pro ochranu a hospodářské využití kvalitní orné a lesní půdy, při současném zachování a dalším posilování ekologických funkcí krajiny. Navržené změny v území nesníží zemědělský a lesnický hospodářský potenciál území. (08b) Vytvářet územní podmínky pro prostorově, provozně, funkčně a časově koordinovaný rozvoj území kraje, zejména využitím nástrojů stanovení pořadí změn v území a stanovení podmíněnosti rozvoje území odpovídajícím rozvojem veřejné infastruktury pro zajištění obsluhy území. Etapizace výstavby není navržena. (08c) Vytvářet územní podmínky pro zmírnění negativních účinků tranzitní silniční a železniční dopravy na obyvatelstvo kraje vymezováním vhodného plošného a prostorového uspořádání území, zejména návrhem ploch pro bydlení v dostatečném odstupu od dopravně zatížených silnic a železnic, návrhem obchvatů a přeložek mimo intenzivně obydlená území anebo návrhem dalších vhodných stavebně technických, provozních či organizačních opatření. Je zohledněno v koncepci územního plánu. Většina zastavitelných ploch pro bydlení je navržena v dostatečné vzdálenosti od dopravně zatížených silnic a železnice. V podrobnosti územního plánu bylo zjištěno možné ohrožení nadlimitním hlukem z dopravy (viz příloha odůvodnění územního plánu) a ohrožené zastavitelné plochy byly vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím. (08d) Předcházet střetům vzájemně neslučitelných činností v území návrhem vhodného plošného a prostorového uspořádání území, zejména chránit obytná a rekreační území před negativními vlivy z koncentrovaných výrobních činností a z dopravy. Je zohledněno v urbanistické koncepci ÚP. Nově vymezené plochy jsou vymezeny v návaznosti na shodný, popř. slučitelný způsob využití. Nově vymezené plochy pro bydlení jsou v převážné míře vymezeny v dostatečném odstupu od stávajících nebo nově navrhovaných ploch pro výrobu. Plochy v blízkosti silnic I/23, II/410 a III/4102 jsou vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i pres hranice kraje (odstraňování administrativních bariér). Netýká se řešeného území. (09a) Koordinovat návrh na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany s ostatními aktivitami v území s ohledem na zajištění udržitelného rozvoje území a s územně plánovacími dokumentacemi obcí sousedního Jihomoravského kraje. Netýká se řešeného území. Rozvojová oblast OBk3 ZÚR stanovují v rozvojové oblasti OBk3 tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) urychlit výstavbu obchvatu Třebíče na silnici I/23; b) urychlit zásadní přestavbu silnice II/405; c) rozvoj soustředit do území koridoru silnice II/405 a železniční trati Třebíč Jihlava, zejména v prostoru Okříšky Přibyslavice; d) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; e) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability

55 Zásady jsou respektovány. Jsou vymezeny koridory pro rekonstrukci silnic I/23 a II/405. Jsou respektovány přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Jsou navržena opatření k ochraně krajiny, je stanovena koncepce uspořádaní krajiny včetně vymezení územního systému ekologické stability krajiny. Jsou vymezeny oblasti místa krajinného rázu a jsou stanoveny podmínky ochrany. ZÚR stanovují v rozvojové oblasti OBk3 tyto úkoly pro územní plánování: a) územně stabilizovat vedení obchvatu Třebíče na silnici I/23; b) územně stabilizovat přeložku II/405; c) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; d) respektovat požadavky na ochranu kulturních památek zařazených na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO židovská čtvrt, židovský hřbitov a bazilika Sv. Prokopa, vč.kláštera; e) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Hoštanka, přírodních památek Hluboček, Ptáčovský kopeček a Syenitové skály u Pocoucova, evropsky významné lokality Ptáčovský kopeček a přírodního parku Třebíčsko; f) upřesnit vymezení skladebných částí části ÚSES - regionální biokoridor 518 Dobnavka -Za Kopečkem; regionální biocentra 237 Velká Dubina, 652 Dobnavka, 653 Za Kopečkem,659 Palečkuv mlýn a nadregionální biokoridor 181 K124 - Mohelno. Úkoly, týkající je řešeného území jsou splněny. Je vymezen koridor pro homogenizaci a přeložku silnice II/405 v řešeném území. Rozsah zastavitelných ploch a potřeba jejich vymezení je odůvodněna v samostatné kapitole odůvodnění ÚP. Regionální a nadregionální ÚSES do řešeného území nezasahuje. Plochy a koridory nadmístního významu vymezené v ZÚR: a) ZÚR vymezují koridor silnice I/23 v šířce 150 m zahrnující koridor pro homogenizaci stávajícího tahu. V ÚP je koridor pro homogenizaci I/23 zpřesněn na šířku 100 m, v zastavěném území je koridor zpřesněn na šířku stávající dopravní plochy. U zastavitelné plochy Z26 je koridor zpřesněn na šířku 30 m. b) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat na silnici I/23 umístění obchvatu obce Stařeč. Do ÚP je převzata trasa přeložky I/23 v části Červená Hospoda podle dopravní studie. Pro novou trasu je v ÚP vymezen koridor o šířce 100 m. c) ZÚR vymezují koridor silnice II/405 v šířce 80 m zahrnující koridor pro homogenizaci a přeložku silnice II/405. V ÚP je koridor pro homogenizaci a přeložku II/405 převzat v šířce 80 m. d) ZÚR vymezují koridor a plochu pro nadzemní vedení koridor pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kv o šířce 400 m a plochu pro rozvodnu R 110/22 kv Krahulov o výměře m2. Umístění rozvodna a vedení VVN 110 kv je po zpřesnění vymezeno mimo řešené území na k.ú. Krahulov. Veřejně prospěšné stavby vymezené v ZÚR: ZÚR vymezují tyto veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: - DK03 - Silnice I/23 - DK27 - Silnice II/405 V územním plánu je provedena změna označení zpřesněných veřejně prospěšných staveb podle metodiky MINIS: DK03 je označena VD1 DK27 je označena VD3 (homogenizace stávající trasy II/405 ) a VD7 (přeložka silnice II/405) - 8 -

56 ZÚR vymezují tyto veřejně prospěšné stavby v energetiky: o E16 - nadzemní vedení VVN 110 kv a rozvodna Krahulov. Po zpřesnění není stavba zařazena do ÚP Stařeč, protože se nenachází v řešeném území. Koridor pro nadzemní vedení VVN a rozvodnu je vymezen v rozpracovaném ÚP Krahulov. Krajinné typy Řešené území je v ZÚR zařazeno do území typu krajiny charakterizované převažujícím nebo určujícím cílovým využitím jako krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace (146) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fond; b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields); d) vymezit a chránit před zastavěním pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability; Zásady jsou respektovány. Rozvoj je navržen převážně na plochách, které byly vymezeny jako zastavitelné nebo územní rezervy již v dosavadním ÚPSÚ a jeho změnách. Rozvojové plochy městyse jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území sídel tak, aby vytvářely ucelený obvod sídel. V zastavěném území obce je navrženo účelné využití ploch a objektů, které jsou v současné době volné nebo neslouží ke svému dříve určenému účelu. Ve volné krajině jsou navržena opatření. která zajistí prostupnost krajiny a zvýší ekologickou stabilitu území. Jedná se navrhované vodní plochy, protierozní zatravnění, plochy změn v krajině pro založení lokálních biokoridorů. Stanovenými podmínkami využití je umožněno zvýšení podílů lesních pozemků. Oblasti krajinného rázu vymezené v ZÚR včetně vyhodnocení souladu ÚP ze zásadami pro činnost vymezených v těchto oblastech: Většina řešeného území se nachází v oblasti krajinného rázu Moravskobudějovicko, menší východní část řešeného území pak náleží do oblasti Želetavsko. (146a) ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny. Řešení územního plánu tyto zásady respektuje. (146d) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB0003 Želetavsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu zachovat historické siluety sídel. Zásada je respektována. V územním plánu je vymezena významná stavební dominanta kostel sv. Jakuba Staršího a jsou stanoveny podmínky ochrany této dominanty. V zastavěném území a zastavitelných plochách jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu

57 (146l) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, odkud mohou vizuálně kontaminovat dochované historicky cenné prostory s typickými kulturními dominantami a dochovanými prostory komponované krajiny a též do míst, odkud se budou vizuálně uplatňovat v území přírodních parku Třebíčsko a Rokytná; b) zajistit ochranu zalesněných hřbetů severně od Jemnice a severně od Moravských Budějovic. Zásady jsou respektovány. ÚP nevymezuje plochy pro výškové stavby Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Postavení městyse v systému osídlení Městys Stařeč se nachází v jižní části Kraje Vysočina. Území městyse je tvořeno katastrálním územím Stařeč a katastrálním územím Kracovice. Městys Stařeč spadá do obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Stařeč je historické městečko v blízkosti většího města Třebíč, charakter městečka je vyjádřen i v urbanistické struktuře sídla. Po význam městyse a jeho urbanistický vývoj byla a je významná blízkost města Třebíče. Město Třebíč bylo rozvíjeno v části Borovina směrem ke Starči, nedošlo však k propojení sídel. Stařeč si uchovala charakter samostatné obce se zastoupením samostatných funkcí obce. Integrovány jsou zejména bydlení a výroba, obytná zástavba v městysi je využívána i pro město Třebíč, a naopak občané Starče využívají pracovní příležitosti v Třebíči. Z hlediska ostatních okolních obcí není spádovost okolních obcí do Starče výrazná, převládá spádovost do Třebíče. Širší dopravní vztahy Městys Stařeč leží jihozápadně od Třebíče na silnici II/410 a silnicích III. třídy. Silnice I/23 prochází krátkým úsekem severně od Starče částí Červená Hospoda. Město Třebíč je dostupné po silnicí II/410 (cca 5 km), město Jihlava pak dostupné po silnicích I/23 a I/38 nebo po silnici II/405 (cca 32 km). Dopravní napojení na dálnici D1 je možné v Jihlavě nebo Velkém Meziříčí. Nejvýznamnější komunikací řešeného území je silnice I/23, silnice zajišťuje spojení mezi městy Kraje Vysočina i spojení s Jihomoravským a Jihočeským krajem. Další významnou komunikací je silnice II/405, která zajišťuje spojení města Třebíč a s Jihlavou. Obě tyto silnice jsou zařazeny do páteřní dopravní sítě Kraje Vysočina, Dopravní dostupnost je zajištěna dvěma železničními tratěmi. Západní částí katastru prochází trať č. 241 Okříšky - Znojmo s železniční stanicí Stařeč v řešeném území. Severní částí k. ú. Stařeč prochází trať č. 240 Jihlava Brno se stanicí Krahulov, která je situována již mimo řešené území. Širší vztahy technické infrastruktury Systémy zásobování pitnou vodou, odkanalizování, zásobování plynem a elektrickou energií jsou společné pro městys Stařeč i okolní obce. Vzájemné vazby jsou zakresleny v koordinačním výkrese, d

58 Širší vztahy ÚSES Do řešeného území k. ú. Stařeč a Kracovice nezasahuje nadregionální a regionální ÚSES. Návaznosti lokálního ÚSES jsou znázorněny ve výkrese č. 6 - Výkres širších vztahů odůvodnění ÚP Stařeč. Vztah k navazující ÚPD okolních obcí Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): - město Třebíč (k. ú. Slavice, Třebíč, Řípov, Sokolí) - obec Mastník (k. ú. Mastník) - městys Rokytnice nad Rokytnou (k. ú. Rokytnice nad Rokytnou) - obec Markvartice (k. ú. Markvartice u Třebíče) - obec Čechočovice (k. ú. Čechočovice) - obec Krahulov 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHTEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ. Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V ÚP jsou vytvořeny předpoklady pro výstavbu vymezením rozvojových ploch jednotlivých funkcí obce podle stanovené urbanistické koncepce. Z hlediska hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje podle 3. úplné aktualizace ÚAP 2014 je území městyse zařazeno do kategorie 1 udržitelného rozvoje (stejné hodnocení jako v roce 2012) s pozitivním hodnocením pilíře životního prostředí, pilíře pro soudržnost společenství obyvatel a pilíře pro hospodářský rozvoj. Řešení územního plánu vytváří předpoklady k udržení příznivého hodnocení a posílení pilířů udržitelného rozvoje území. K posílení pilíře životního prostředí je navržena koncepce ÚSES, je navrženo doplnění zeleně v krajině, jsou vymezeny plochy změn v krajině ke zvýšení ekologické stability území. K posílení sociodemografického pilíře udržitelného rozvoje území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení, je navrženo doplnění občanské vybavenosti městyse. K posílení pilíře pro hospodářský rozvoj jsou vymezeny zastavitelné plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochy pro zemědělskou výrobu. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Veřejné i soukromé záměry na změny v území jsou koordinovány, věcně je koordinována výstavba a další aktivity ovlivňující rozvoj území městyse. Koordinace záměrů je zohledněna zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro jejich využití. Vybrané záměry jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby

59 (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, jedná se o veřejně prospěšné stavby vymezené v ZÚR a zpřesněné v ÚP a veřejně prospěšné stavby vymezené v ÚP. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků a zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán vytváří předpoklady pro zajištění souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na zachování příznivého životního prostředí. Koncepce územního plánu navrhuje opatření směřující k optimálnímu využívání území, které umožňuje dlouhodobý vyvážený a harmonický rozvoj městyse. V nezastavěném území jsou řešením územního plánu vytvořeny předpoklady k posílení biodiverzity a ekologické stability území. Jako vzájemně propojený soubor je vymezen územním plánem územní systém ekologické stability území. V zastavěném území je kladen důraz na respektování a využití stávajícího domovního fondu a využitelných ploch zastavěného území. Zastavitelné plochy vymezené v ÚP navazují na zastavěná území a vytvářejí ucelený obvod sídla. Z hlediska způsobu využití ploch změn v území jsou navrženy především plochy pro bydlení, plochy občanského vybavení a plochy výroby. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Podmínky využití ploch s rozdílným využitím stanovené územním plánem chrání nezastavěné území. Případné umístění staveb a zařízení ve volné krajině je možné uskutečnit podle 18 odst. 5 stavebního zákona. V územním plánu je u vybraných ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou zastoupeny v nezastavěném územím, stanovena podmíněná přípustnost těchto staveb a zařízení. Dále je u uvedených ploch stanoveno nepřípustné využití. Úkoly územního plánování a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Základním úkolem bylo zachování hodnot území vzniklých předchozím vývojem a jejich udržení pro budoucí generace. V územním plánu jsou zohledněny hodnoty obsažené v ÚAP, zejména urbanistické, architektonické, historické, kulturní a přírodní hodnoty území. Uvedené hodnoty byly na základě průzkumů a rozborů doplněny. Byly stanoveny podmínky ochrany hodnot. Aktuální stav území byl sledován také v průběhu zpracování návrhu ÚP, změny v území byly zapracovány

60 b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. V ÚP je stanovena koncepce rozvoje území, urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. V rámci urbanistické koncepce jsou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání. Jsou stanoveny podmínky využití jednotlivých ploch RZV. Součástí ÚP jsou také podrobnější podmínky, za kterých je možné změny v území provádět. V ÚP je umožněn rozvoj jednotlivých funkcí obce. V ÚP jsou stanoveny zásady koncepce uspořádání krajiny s ohledem na zachování a rozvoj jednotlivých funkcí krajiny. Navržená urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny respektuje hodnoty území, které byly vyhodnoceny v ÚAP a doplňujících průzkumech a rozborech. V ÚP jsou stanoveny podmínky pro ochranu zjištěných hodnot. c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využíván. Při návrhu změn v území byly zohledněny požadavky na veřejné zdraví, životní prostředí a přírodní podmínky území. Navrhované rozvojové plochy jsou vymezeny tak, aby umožnily účelné a ekonomické napojení rozvojových ploch na veřejnou infrastrukturu. d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb., Urbanistické, architektonické a estetické požadavky na změny v území jsou stanoveny zejména v podmínkách ochrany urbanistických, architektonických, historických a kulturních hodnot území a podmínkách plošného a prostorového uspořádání (urbanistické koncepci). e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Požadavky jsou uvedeny v podmínkách ochrany urbanistických a architektonických hodnot, v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, v podmínkách prostorového uspořádávání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a v podmínkách vymezených zastavitelných ploch a systému veřejné zeleně. f) Stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci). Etapizace není stanovena. g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. V řešeném území není stanoveno záplavové území. V územním plánu jsou vymezeny plochy změn v krajině pro vybudování retenčních prostor za účelem omezení rizika povodní a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Pro posílení ekologické stability jsou v nezastavěném území vymezeny prvky ÚSES. h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn., V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy drobné a řemeslné výroby, zemědělské výroby a plochy smíšené obytné, které mohou přinést pracovní příležitosti v městysi. Ve stabilizovaných plochách zemědělské výroby a plochách smíšených výrobních jsou stanoveny podmínky využití tak, aby při respektování podmínek zde mohl být umístěn i jiný druh výroby. i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Současná sídlení struktura řešeného území je respektována. Rozvojové záměry jsou vymezeny zejména v návaznosti na sídla. Rozvojové plochy jsou vymezeny také v částech Kracovice a Červená Hospoda. Rozvojové plochy jsou vymezeny návaznosti na sídla, v urbanisticky

61 vhodných lokalitách a v návaznosti dopravní a technickou infrastrukturu městyse a vytvářejí podmínky pro kvalitní bydlení. j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Rozvojové plochy pro bydlení a smíšené území obytné jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a stabilizované plochy shodných nebo slučitelných funkcí. To umožní také hospodárné napojení těchto ploch na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. Požadavky civilní ochrany jsou uvedeny v kapitole 7.12 textové části odůvodnění územního plánu. l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. V územním plánu jsou vymezeny 2 plochy přestavby. Jedná se využití ploch areálu silnic u stařečského nádraží, který je v současné době bez využití a přestavbu bývalého lihovaru v centrální části Starče. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Při pořizování územního plánu bylo postupováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění. Územní plán je vyhotoven v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, v souladu zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 i v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Vymezení ploch RZV vychází z vyhlášky č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Nově jsou vymezeny plochy zeleně (zeleň soukromá a vyhrazená a zeleň přírodního charakteru), které nejsou v základním členění výše uvedené vyhlášky obsaženy. Důvod vymezení vychází z urbanistické koncepce a požadavku charakterizovat a stanovit podmínky využití ploch zeleně, která nejsou plochami veřejných prostranství. Zejména zahrad a sadů v návaznosti na zastavěné území nebo v nezastavěném území a ploch zeleně uvnitř zastavěného území, které nejsou typicky plochami veřejné zeleně, mají spíše charakter zeleně přírodní a jsou využity např. pro umístění prvků ÚSES v zastavěném území. Samostatné plochy zeleně používá také metodika MINIS, kterou se městys Stařeč zavázal při zpracování ÚP respektovat. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ ŘEŠENÍ ROZPORŮ. Vyhodnocení uvede pořizovatel v opatření obecné povahy, kterým bude Územní plán Stařeč vydán

62 6. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Splnění požadavků podle jednotlivých bodů zadání: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů a) Politika územního rozvoje ČR Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Řešené území není součástí republikové rozvojové oblasti nebo osy. b) ZÚR Kraje Vysočina v platném znění - Územní plán respektuje priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území. - Řešené území je podle tohoto dokumentu zařazeno do krajské rozvojové oblasti OBk 3. Územní plán respektuje zásady pro usměrňování územního rozvoje rozhodování o změnách v území a úkoly územního plánování vztahující se k městysu Stařeč. V řešeném území jsou v ZÚR vymezeny koridory nadmístního významu pro rozvoj dopravní infrastruktury koridory pro homogenizaci silnic I/23 a II/405. Uvedené koridory jsou zpřesněny a převzaty do územního plánu. ZÚR stanovuje prověřit a stabilizovat na silnici I/23 umístění obchvatu Stařeč - v územním plánu je vymezen koridor dopravní infrastruktury pro tuto stavbu. Podkladem pro vymezení je dopravní studie. Přeložka I/23 ve vymezeném koridoru je vymezena jako veřejně prospěšná stavba. ZÚR vymezují koridor a plochu pro nadzemní vedení VVN 110 kv a rozvodnu Krahulov. Plocha a koridor je po zpřesnění umístěna mimo řešené území na k.ú. Krahulov. ÚP respektuje přírodní, kulturní krajinné a civilizační hodnoty kraje uvedené v ZÚR, stanovuje podmínky ochrany hodnot. Jsou respektovány cílové charakteristiky krajiny s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. ZÚR vymezuje podle krajinných znaků typy krajiny. Jsou respektovány zásady pro změny v území v krajině s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. V ZÚR Kraje Vysočina jsou vymezeny oblasti krajinného rázu. Jsou respektovány zásady pro činnost a rozhodování o změnách v území v oblastech krajinného rázu Moravsko Budějovicko a Želetavsko. Na území městyse jsou v ZÚR vymezeny veřejně prospěšné stavby: stavby dopravní infrastruktury pro homogenizaci silnice I/23 (DK03) a silnice II/405 (DK27). Veřejně prospěšné stavby jsou převzaty a zpřesněny. stavba technické vybavenosti - E16 nadzemní vedení VVN 110 kv a rozvodna Krahulov. Po zpřesnění není stavba zařazena do ÚP Starče, protože se po prověření záměru nenachází v řešeném území. c) Požadavky z dalších širších územních vztahů Zásobování vodou a odkanalizování území je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina v platném znění. Ostatní dokumentace vydané krajem jsou rovněž zohledněny. Územní plán byl koordinován s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Zejména bylo koordinováno vymezení prvků ÚSES a jeho návaznost na hranicích katastrů a

63 návaznost systémů technické infrastruktury. b) Požadavky na území vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) a) Z hlediska hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje podle 3. úplné aktualizace ÚAP 2014 území městyse zařazeno do kategorie 1 udržitelného rozvoje (stejné hodnocení jako v roce 2012) s pozitivním hodnocením pilíře životního prostředí, pilíře pro soudržnost společenství obyvatel a pilíře pro hospodářský rozvoj. Řešení územního plánu vytváří předpoklady k udržení příznivého hodnocení posílení pilířů udržitelného rozvoje území. K posílení pilíře životního prostředí je navržena koncepce ÚSES, je navrženo doplnění zeleně v krajině, jsou vymezeny plochy změn v krajině ke zvýšení ekologické stability území. K posílení sociodemografického pilíře udržitelného rozvoje území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení, je navrženo doplnění občanské vybavenosti městyse. K posílení pilíře pro hospodářský rozvoj jsou vymezeny zastavitelné plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochy pro zemědělskou výrobu. b) Limity využití území jsou respektovány, popis je uveden v jednotlivých kapitolách odůvodnění. c) V územním plánu jsou zohledněny hodnoty obsažené v ÚAP, zejména urbanistické a architektonické hodnoty, historické a kulturní hodnoty a přírodní hodnoty území. Hodnoty byly na základě průzkumů a rozborů doplněny, byly stanoveny podmínky jejich ochrany. d) V řešení ÚP je zohledněno využití silných stránek a příležitostí a řešení slabých stránek a hrozeb a výsledky rozboru udržitelného rozvoje. e) evidovaná stará ekologická zátěž je již rekultivována, v ÚP je v této lokalitě vymezena plocha NS plochy smíšené nezastavěného území; f) brownfield č. p. 58 vymezena plocha přestavby pro OV občanské vybavení veřejnou infrastrukturu; g) nízká ekologická stability vymezen ÚSES, další plošná opatření k posílení ekologické stability územní; h) je stanovena koncepce zásobování pitnou vodou a odkanalizování; c) Požadavky na rozvoj území obce a) Požadavky jsou respektovány. b) Byly prověřeny dosud nezastavěné plochy a územní rezervy vymezené v ÚPSÚ a jeho změnách, většina těchto ploch je již využita, dosud nezastavěné plocha jsou do nového ÚP převzaty. Specifikace je uvedena v kap. 8. c) Jsou vymezeny plochy přestavby, a to plocha pro technické zázemí obce u stařečského nádraží (skládka silnic) a plocha pro občanské vybavení ve Starči (objekt bývalého lihovaru). d) V ÚP jsou vymezeny stabilizované a rozvojové plochy pro výrobu a skladování. e) Území za zdravotním střediskem včetně volné plochy bývalé bramborárny je vymezeno jako plocha občanského vybavení s možností umístění parkoviště. f) Objekt pily je vymezen jako plocha drobné a řemeslné výroby. g) Plochy individuální rekreace jsou vymezeny jako stabilizované plochy rekreace zahrádkové osady. h) Plochy zahrad jsou vymezeny plochy zeleně soukromé a vyhrazené. Jsou vymezeny stabilizované i zastavitelné plochy

64 i) Areál ZD Stařeč je vymezen jako stabilizovaná plocha zemědělské výroby, jižně od areálu je vymezena rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu. Pro prověření hranice negativních vlivů byl využit výpočet aktuálního ochranného pásma areálu, poskytnutý ZD Stařeč (ing. Machovec 2012). Hranice negativních vlivů je zakreslena v koordinačním výkrese odůvodnění ÚP. Hranice negativních vlivů nezasahuje do ploch bydlení. j) V ÚP je zakreslena síť cyklotras. k) Jsou vymezeny plochy pro známé záměry umístění vodních nádrží v krajině, je stanovena přípustnost umístění vodních ploch v nezastavěném území. l) Je navržena železniční zastávka Červená Hospoda, zastávka je navržena na pozemku dráhy. m) Je navrženo turistické propojení (rekonstrukce polní cesty) z Kracovic k rozhledně na Pekelném kopci. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) a) Je respektován stávající charakter jednotlivých místních částí, obytná zástavba je navržena jako nízkopodlažní, je stanovena výšková regulace staveb. b) Jsou respektovány urbanisticky hodnotné kompoziční prvky, v ÚP jsou vymezeny jako urbanisticky hodnotná území a jsou stanoveny podmínky jejich ochrany. c) Jsou stanoveny podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu. d) V ÚP jsou vymezeny plochy územních rezerv. e) Etapizace výstavby není navržena f) Je vymezena hlavní cestní síť pro zajištění prostupnosti krajiny g) Je respektováno místo krajinného rázu Kracovice a jsou stanoveny podmínky jeho ochrany. h) Je navrženo doplnění doprovodné a ochranné zeleně v krajině, jsou stanoveny podmínky umísťování staveb v nezastavěném území. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky na řešení veřejné infrastruktury jsou respektovány. Dopravní infrastruktura - Do územního plánu jsou převzaty a zpřesněny koridory pro homogenizaci stávajících tras silnice I/23 ze ZÚR, v ÚP je vymezen koridor pro přeložku silnice I/23. U ostatních silnic nejsou navrženy změny. - V ÚP je vymezena plocha pro novou místní komunikaci v severní části Starče. Tato komunikace zlepší dopravní napojení východní části sídla novým dopravním napojením na silnici II/ Ostatní plochy pro místní komunikace nejsou jednoznačně vymezeny, rovněž nejsou jednoznačně vymezeny plochy parkovišť. - Je navrženo umístění nové železniční zastávky Krahulov. - Je navrženo propojení s rozhlednou na Pekelném kopci. - Požadavky obrany státu jsou uvedeny v odůvodnění ÚP

65 Technická infrastruktura - Koncepce zásobování pitnou vodou městyse je navržena v souladu Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Je navrženo napojení části Stařeč a Kracovice na skupinový vodovod Třebíč a části Červená Hospoda na vodovodní řad Heraltice Třebíč. Při návrhu koncepce zásobování vodou byla využita zpracovaná projektová dokumentace na vodovod Stařečsko. - Koncepce zásobování odkanalizování a čištění odpadních vod městyse je navržena v souladu Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Je navrženo napojení části Kracovice na kanalizační systém Starče a napojení části Červená Hospoda na kanalizační systém Třebíče. Splašky budou likvidovány na ČOV Třebíč Při návrhu koncepce odkanalizování byla využita zpracovaná projektová dokumentace na odkanalizování Kracovic a Červené Hospody. - Způsob zásobování nově vymezených ploch elektrickou energií byl projednán se zástupcem E.ON, v ÚP je navržena nová trafostanice v západní části Starče. - Území ohrožené záplavou je zmíněno v textové části odůvodnění. Občanské vybavení - V územním plánu je stanovena koncepce občanského vybavení. - Muzeum řemesel není konkrétně umístěno, lze je umístit podle podmínek využití ploch v plochách občanského vybavení a dalších. - Plocha u nádraží (skládka silnic) je vymezena jako plocha přestavby pro stavby a zařízení pro nakládaní s odpady. Veřejná prostranství - V územním plánu jsou vymezeny stabilizované a zastavitelná plocha veřejných prostranství. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Splnění požadavků je popsáno v jednotlivých kapitolách odůvodnění územního plánu. Hodnoty uvedené v zadání jsou respektovány a jsou stanoveny podmínky jejich ochrany. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit vyvlastnění, jedná se o stavby dopravní a technické infrastruktury. Územní plán vymezuje veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou lze uplatnit předkupní právo. Jedná se o pro veřejné prostranství - umístění místní komunikace. Tato komunikace je nezbytně nutná ke zlepšení dopravního napojení východní části Starče. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek a surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Vyhodnocení předpokládaných důsledků na půdní fond je obsaženo samostatné kapitole a samostatném výkresu odůvodnění. ÚP. Plochy převzaté z ÚPSÚ a jeho změn jsou ve výkresu graficky znázorněny. Vyhodnocení záboru zemědělské půdy bylo konzultováno s dotčeným orgánem ochrany ZPF. Ohrožení hlukem z dopravy bylo zjišťováno výpočtovou metodou. Orientační výpočet hluku

66 z dopravy je doložen v příloze odůvodnění ÚP. Bylo prověřeno ochranné pásmo zemědělského areálu obsažené v dosavadním ÚPSÚ a jeho změnách. Požadavky z hlediska zájmů obrany státu jsou uvedeny v textové části grafické části odůvodnění ÚP. Poddolované území Mastník - Stařeč je po prověření situováno na k.ú. Mastník. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Bylo prověřeno ohrožení hlukem z dopravy výpočtovou metodou. Plochy ohrožené hlukem z dopravy jsou vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím. Jako plochy s podmíněně přípustným využitím byly vymezeny také zastavitelné plochy pro zemědělskou výrobu a zastavitelné plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu. Předběžné vyhodnocení dopadu na plochy zemědělského půdního fondu je obsaženo v samostatné kapitole odůvodnění. Místo krajinného rázu je zobrazeno v koordinačním výkrese odůvodnění, jsou stanoveny podmínky jeho ochrany. j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo v rozvojové ose Řešené území se nachází v rozvojové oblasti OBk3. V ÚP jsou vymezeny zejména rozvojové plochy pro bydlení a v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a skladování. Vymezení rozvojových ploch vyplývá z polohy městyse v rozvojové oblasti v těsné blízkosti města Třebíč. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny. l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny. m) Požadavky na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast V řešeném území se nenachází lokalita soustavy NATURA 2000 či ptačí oblast. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebyla v zadání územního plánu požadována a nejsou v územním plánu obsažena. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Bez požadavků

67 o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu ÚP a na uspořádání obsahu jejich zdůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek a počtu vyhotovení Požadavky jsou respektovány. 7. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Stanovenou urbanistikou koncepcí jsou sledovány hlavní cíle: Respektovat urbanistickou strukturu městyse a vymezená veřejná prostranství V sídle Stařeč preferovat využití území pro bydlení. Vymezit přiměřené rozvojové plochy pro bydlení zejména ve Starči. Respektovat vymezené plochy občanského vybavení, doplnit chybějící plochy občanského vybavení. Umístění větších výrobních aktivit přednostně směřovat mimo sídlo Stařeč do ploch výroby a skladování v návaznosti na silnici I/23. Rozvojové plochy výroby a skladování drobnou a řemeslnou výrobu a plochy pro výrobu a skladování zemědělskou výrobu vymezit v návaznosti na zemědělský areál ve Starči. Stanovit koncepci řešení dopravy, vymezit koridory pro rekonstrukci silnic I/23 a II/405. Stanovit koncepci technické infrastruktury, vymezit plochy a koridory pro chybějící technickou infrastrukturu. Zachovat přírodní hodnoty a respektovat podmínky jejich ochrany, navrhnout opatření ke zvýšení ekologické stability území VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vymezení řešeného území Územní plán je zpracován pro správní území městyse Stařeč, tedy pro katastrální území Stařeč a katastrální území Kracovice. Celková výměra správního (řešeného) území je ha. Katastrální území Stařeč má rozlohu ha, katastrální území Kracovice 233 ha. V roce 2014 v městysi trvale bydlelo obyvatel. Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno podle zásad uvedených v ust. 58 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zobrazuje stav k Jako referenční mapový podklad byla využita pro k.ú. Stařeč mapa DKM pro k. ú. Kracovice mapa KMD. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (tj. v části obce vymezené k 1. září 1966 a vyznačené v mapách evidence nemovitostí) a dále pozemky vně intravilánu, mezi které patří: zastavěné stavební pozemky, kterými se rozumí pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, které tvoří se stavební parcelou a na ní stojícími budovami souvislý celek, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství

68 Na území městyse je vymezeno několik zastavěných území. Hranice zastavěných území je vedena převážně po hranicích parcel VÝCHODISKA KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Stařeč je historické městečko, městys má hodnotnou historickou urbanistickou strukturu, v městysi jsou zastoupeny kulturní památky a místní památky. Význam sídla Stařeč je v současné době zejména obytný, sídlo je využíváno pro obytnou výstavbu také pro město Třebíč. Plochy občanské vybavenosti jsou vyhovující, občanská vybavenost bude situována především ve stávajících plochách občanské vybavenosti. Plochy výroby a skladování (zejména zemědělská výroba) jsou zastoupeny především mimo sídlo Stařeč v části Červená Hospoda a části Krahulov - nádraží. Rekreační území je reprezentováno areálem koupaliště, na které navazují sportovní plochy u Stařečského potoka. Údolí Stařečského potoka a celý katastr Kracovic pak slouží jako příměstské rekreační území Třebíče. V městysi je vybudována technická infrastruktura, dopravní dostupnost bude městyse zlepšena rekonstrukcí silnic I/23 a II/405. Městys má dobré podmínky pro další rozvoj. Je zde kvalitní životní prostředí, odpovídající veřejná infrastruktura, jsou zde částečně zastoupeny pracovní příležitosti, je možnost dojížďky za prací do Třebíče. Návrh rozvojových ploch vymezuje tedy především plochy pro bydlení a smíšené území obytné, jsou vymezeny plochy pro chybějící občanské vybavení. Pro rozvoj podnikání a posílení ekonomického pilíře jsou vymezeny zastavitelné plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu a zemědělskou výrobu. Demografické údaje Demografické údaje byly převzaty ze sčítání lidí, domů a bytů v roce 1991, 2001, 2011 a Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je obsažen v průzkumové části, vývoj počtu obyvatelstva byl sledován v období Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel Stařeč Prognóza nárůstu počtu obyvatelstva je podmíněna zachováním a zkvalitněním podmínek životního prostředí, vybudováním technické infrastruktury a přípravou pozemků pro další výstavbu RD. Věková struktura obyvatelstva Podle výše uvedených údajů bylo v obci Stařeč v roce 2011: 18,25 % obyvatel v předproduktivním věku 67,30 % obyvatel v produktivním věku

69 14,45 % obyvatel v poproduktivním věku Průměrná věková struktura: v ČR (2011) 14,5 % - 69,8 % - 15,7 % Kraj Vysočina 17,6 % - 64,1 % - 18,3 % Ve správním území městyse je příznivá věková struktura obyvatel, potřebná k dalšímu rozvoji obce. Předpokládaný počet pracovních příležitostí v obci a pohyb za prací V doplňujících průzkumech bylo zjištěno, že v městysi Stařeč je cca 230 pracovních příležitostí (v zemědělství cca 50, průmyslu cca 60 a v občanské vybavenosti a službách cca 120). V roce 2011 bylo v městysi 797 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 444 vyjíždí za prací mimo obec. Cílem vyjížďky je zejména Třebíč. Obecně je nutné trh práce a pohyb za prací posuzovat z pohledu blízkosti Třebíče, kde Stařeč prakticky navazuje na zástavbu Třebíče - Boroviny a ekonomické prostředí a trh práce lze tedy považovat za společný s Třebíčí VÝCHODISKA NÁVRHU URBANISTICKÉ KONCEPCE A SYSTÉMU VEŘEJNÉ ZELENĚ Charakteristika současné urbanistické koncepce Stařeč Jádrem městečka je návesní prostor podél historických komunikací situovaných ve směru sever jih. Jak je patrné z mapy stabilního katastru z roku 1824 původní středověká venkovská zástavba se vyvinula podél 3 hlavních historických komunikací - dnešních ulic Horní, Perk a Tyršova. V místě křížení těchto komunikací byl na vyvýšeném místě umístěn kostel Sv. Jakuba Většího, v sousedství pak byla umístěna fara, radnice a později škola. Jedná se nejhodnotnější soubor budov městečka vytvářející centrum městečka - Jakubské náměstí. Rozvoj zástavby v pozdějším období se rozvíjel podél hlavních komunikací, později i mimo komunikace v souvislosti se stavebním rozvojem v Třebíči - Borovině. Největší rozvoj zaznamenalo městečko ve 20. až 30. letech 20. století. Mimo hlavní komunikace byla obytná zástavba rozvíjena v severní části (ul. Nová Čtvrť, U Hřiště), ve východní části vznikla kolonie domků v oblouku Stařečského potoka (ul. Niva). Nejnovější výstavba rodinných domů byla realizována v lokalitě u hřbitova v 90. letech 20. století (ul. Okrajová). V současné době probíhá jednotlivá výstavba RD zejména na západním okraji městečka. Bytové domy jsou zastoupeny pouze v jedné lokalitě (ul. U hřiště). Občanská vybavenost je situována převážně v centrální části městyse. Hřbitov je situován v odsunuté poloze východně od centrální části. Ostatní občanská vybavenost je umístěna v různých částech městečka (sokolovna, hřiště, nová víceúčelová hala). Rekreační území města je reprezentováno zejména stabilizovaným areálem koupaliště. Dále jsou v řešeném území lokality rekreačních zahrádek. Výrobní území přímo ve Starči je tvořeno býv. kopytárnou (kopyta pro obuvnickou výrobu), dnes kovovýrobou u silnice na Třebíč. Dále je u silnice na Kracovice umístěna pila. U silnice na Mastník je umístěn zemědělský areál. Samostatnou výrobní zónou je areál u sila Krahulov, který částečně zasahuje do řešeného území

70 Červená Hospoda Původní zástavba na Červené Hospodě byla tvořena pouze několika objekty po jižní straně dnešní silnice I/23. Výstavba rodinných domů byla pak rozvíjena do území mezi silnici na Stařeč silnicí I/23. Zástavba je tvořena převážně rodinnými domy, je zde však také jeden bytový dům a dětské hřiště. Kracovice Jádrem sídla Kracovice je okrouhlá náves s dominantou kaple uprostřed návsi Většina zástavby v sídle je tvořena zemědělskými usedlostmi. Nová výstavba rodinných domů byla realizována na severovýchodním okraji a jižně od návsi. Na východním okraji sídla je lokalita rekreačních zahrádek. Navrhovaná urbanistická koncepce: Urbanistická koncepce je vyjádřená zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek jejich využití a vymezením jejich změn. Urbanistická koncepce vychází z respektování současné urbanistické struktury městyse a respektování hodnot území. Nově jsou vymezeny zejména plochy bydlení, smíšené území obytné, plochy občanského vybavení a plochy pro výrobu skladování. Vymezení veřejných prostranství Stávající uliční prostory v zastavěném území s převahou dopravní funkce jsou vymezeny jako veřejná prostranství (PV). V územním plánu jsou stanoveny podmínky k ochraně významných veřejných prostranství (urbanisticky hodnotná území ve Starči a Kracovicích). V ÚP je vymezeno veřejné prostranství pro umístění komunikace ke zlepšení dopravního napojení východní části městyse (plocha Z30). Nová veřejná prostranství v zastavitelných plochách nejsou jednoznačně vymezena, budou umísťována v jednotlivých plochách a řešena v podrobnější dokumentaci jednotlivých lokalit. Vymezení ploch občanské vybavenosti Současná koncepce občanského vybavení je respektována. Stávající plochy jsou doplněny plochami tělovýchovných a sportovních zařízení v návaznosti na stávající sportovní a rekreační plochy u koupaliště a plochami v částech Kracovice a Červená Hospoda. Dále jsou vymezeny plochy pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu. Občanská vybavenost může být umísťována i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch. Vymezení ploch pro bydlení Rozvojové plochy pro bydlení ve Starči jsou vymezeny jako plochy bydlení v rodinných městské a příměstské, v Kracovicích pak jako plochy bydlení v rodinných domech venkovské. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v menších lokalitách prakticky po obvodu zastavěného území, kde doplňují ucelený obvod sídla. U vymezených ploch pro bydlení není stanovena potřeba prověření územní studií. Většina ploch byla vymezena jako zastavitelná popř. jako územní rezerva již v ÚPSÚ a jeho změnách. Vymezení ploch rekreace Plochy rekreace jsou vymezeny jako stabilizované. Koupaliště ve Starči je vymezeno jako plocha staveb pro hromadnou rekreaci, zahrádky v Kracovicích jsou vymezeny jako plocha rekreace rekreační zahrádky

71 Vymezení ploch pro výrobu Ve Starči jsou vymezeny stabilizované plochy drobné a řemeslné výroby a stabilizovaní plocha zemědělské výroby. Nová zastavitelná plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu je vymezena v návaznosti na zemědělský areál. Zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu je vymezena jižně od zemědělského areálu. U plochy jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a na jižně a východně od plochy je navržena ochranná a izolační zeleň. V Kracovicích a Červené Hospodě jsou vymezeny stabilizované plochy zemědělské výroby. Výrobní zóna Krahulov - nádraží je vymezena jako stabilizovaná plocha smíšená výrobní VÝCHODISKA NÁVRHU VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy bydlení Prognóza potřeby bytů za celé území (Městys Stařeč) ROK Počet obyvatel Počet bytů Obyvatel/byt 2,61 2,94 2,80 Lokality obytné výstavby V územním plánu jsou pro bydlení vymezeny zastavitelné plochy Z1 - Z17. V plochách je možné umístit podle orientačních výpočtů cca 90 bytových jednotek (b. j.). U většiny lokalit byla uvažována potřebná plocha m 2 zastavitelné plochy na 1 parcelu s přihlédnutím ke konkrétní situaci plochy. Vlastní velikost parcel bude menší, cca % zastavitelné plochy na 1 parcelu (kvalifikovaný odhad). Dále jsou vymezeny plochy zastavitelné plochy pro smíšené území obytné, kde lze umístit cca 15 bytů Plochy rekreace Hromadná rekreace Jako plocha rekreace- plochy staveb pro hromadnou rekreaci je vymezena plocha koupaliště. Rodinná rekreace Plochy rekreace zahrádkové osady jsou zastoupeny v k.ú. Kracovice u rybníků Fučík a Kacíř a dále v západní části katastrálního území Starče. Nové plochy rekreace zahrádkové osady nejsou vymezeny. Dále jsou v ÚP vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy zeleně soukromé a vyhrazené, kde je v podmínkách využití ploch umožněno umístění zahradních rekreačních domků. Pěší turistika a cykloturistika Řešeným územím obce prochází značené turistické trasy. Řešeným území prochází značené cyklistické trasy

72 Rozhledna na Pekelném kopci Rozhledna je umístěna mimo řešené území v k. ú. Mastník. Přístup k rozhledně je v současné době nejvhodnější z Třebíče a z Mastníku. V územním plánu je navržena také možnost přístupu pro pěší a cyklistickou dopravu z Kracovic, což vyžaduje rekonstrukci stávajících polních cest a vyznačení trasy k rozhledně. Vzdálenost z Kracovic k rozhledně je cca 3 km, převýšení k patě rozhledny je cca 100 m Plochy občanského vybavení A. VEŘEJNÁ VYBAVENOST Veřejná administrativa Úřad městyse - umístěn v objektu radnice na náměstí. V objektu se dále nachází místní knihovna, prodejna a pohostinství. Předpokládá se provedení bezbariérových úprav, umístění kanceláří městyse v přízemí a přemístění restaurace do víceúčelové haly. Pošta - vyhovující zařízení v centrální části náměstí vedle silnice II/410. Hasičská zbrojnice - vyhovující zařízení, situované na náměstí v blízkosti kostela. Školství a výchova Mateřská škola - mateřská škola je nově zrekonstruované zařízení na Horní ulici vedle staré pošty. V mateřské škole jsou 3 třídy. Základní škola - budova školy je situována v centru městyse, zařízení pro ročník ročník Součástí školy je i školní jídelna a družina. Spádovou oblastí je převážně: městys Stařeč, Mastník a Čechočovice. Kulturní zařízení Víceúčelový objekt - zařízení pro kulturní a sportovní akce v centru městyse. Součástí víceúčelové budovy bude restaurace. Zdravotní a sociální péče Zdravotní středisko v centrální části v Sandrově domě, v budově ordinuje obvodní a zubní lékař. Za vyšší zdravotní péči občané dojíždějí do Třebíče nebo Jihlavy. Dům s pečovatelskou službou záměr vybudovat zařízení na ploše bývalého lihovaru. Tělovýchova a sport Hřiště - hřiště na kopanou včetně zázemí se nachází v severní části zastavěného území, další hřiště na kopanou je vedle sokolovny, u bývalé mateřské školy je hřiště využívané jako kluziště. Areál menších hřišť je u koupaliště. Obnova malého hřiště je v územním plánu navržena v Kracovicích. Sokolovna - vyhovující zařízení, umístěné u hřiště. Hasičské cvičiště - je situované u Stařečského potoka v blízkosti koupaliště. Je vybudována 1. etapa víceúčelového hasičského cvičiště - připravuje se dokončení areálu. Dětské hřiště - dětské hřiště je za zdravotním střediskem, na Červené Hospodě a u mateřské školy (pouze pro MŠ). Ostatní vybavenost Kostel - kostel sv. Jakuba se nachází v centru městyse. Historická, kulturní a stavební dominanta městyse. Kaple - kaple v místní části Kracovice a osadě Červená Hospoda

73 Hřbitov, farnost Hřbitov se nachází ve východní části zastavěného území, vyhoví i do výhledu. Farnost Mastník, Čechočovice, Stařeč, Kracovice, Červená Hospoda. B. KOMERČNÍ VYBAVENOST Prodejny - jsou situovány především v centru městyse. Stravování a ubytování - pohostinství se nachází na radnici, na Jakubském náměstí a u koupaliště, kde je také turistická ubytovna. Autobazar, autosalon, pneuservis a autoservis - umístěny v osadě Červená Hospoda. Pohostinství - vedle pneuservisu na Červené Hospodě. Služby Ve Starči jsou poskytovány obyvatelstvu drobné služby jako je např.: kosmetika, kadeřnictví, opravna obuvi, nákladní autodoprava, odtahová služba, oprava chladniček a další. Školící středisko pro školství (INFRA) situované v bývalém administrativním objektu u bývalé kopytárny. V osadě Červená Hospoda jsou motoristické služby. V Kracovicích je truhlářství. Koncepce občanského vybavení Plochy občanského vybavení jsou v ÚP členěny na: Občanské vybavení veřejná infrastruktura - OV Občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS Občanské vybavení - hřbitovy - OH Občanské vybavení v městysi je vyhovující, jsou však vymezeny dílčí rozvojové plochy: Severně od Starče v údolí Stařečského potoka jsou vymezeny 2 zastavitelné plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení (hřiště pro hasiče a dráha pro automobilové modeláře) Jsou vymezeny zastavitelná plocha a plocha přestavby pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu. V části Kracovice je vymezena zastavitelná plocha pro hřiště V části Červená Hospoda je vymezena zastavitelná plocha pro dětské hřiště Zařízení občanské vybavenosti lze umístit také v rámci stávajících objektů, a to jak v plochách občanské vybavenosti, tak v rámci přípustných činností v plochách pro bydlení, plochách smíšených obytných a dalších podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Plochy výroby a skladování V městysi se nachází několik drobných řemeslníků např. kovovýroba, autoklempíř, pěstitelská pálenice, stavební práce, autodoprava a.j. Výrobní a skladovací areály Pila Danex - umístěna vedle Králíkova rybníka, dřevozpracující výroba. Kovovýroba (firma Kühthreiber) - umístěna v areálu bývalé kopytárny, výroba svářečské techniky. Bývalá skládka posypů - vedle nádraží ČD, v odsunuté poloze od zastavěného území se nachází skladovací plocha posypového materiálu bývalých silnic Brno. V územním plánu je plocha

74 navržena k přestavbě a bude využívána jako plocha pro technické zázemí městyse včetně sběrného dvora. Uhelné sklady jsou situovány na Stařečském nádraží a další uhelné sklady jsou situovány u Krahulovského nádraží. Zemědělské areály Areál Zemědělského družstva Stařeč Zemědělská výroba ve Starči je soustředěna do areálu Zemědělského družstva Stařeč, který je jižní části zastavěného území sídla. V areálu je provozována rovněž živočišná výroba. V areálu je umístěna také kompostárna městyse. V územním plánu je navrženo rozšíření zemědělského areálu jižním směrem. Zemědělský areál Červená Hospoda V osadě Červená Hospoda se nachází zemědělský areál, kde jsou situovány zemědělské objekty p. Fillipiho a p. Cahy. Je zde umístěna živočišná výroba. Plocha zemědělské výroby v Kracovicích Plochy soukromě hospodařícího zemědělce p. Mička. Vliv zemědělské výroby na životní prostředí Zemědělské areály v řešeném území nemají vyhlášené ochranné pásmo rozhodnutím stavebního úřadu. V areálu ZD Stařeč je umístěna živočišná výroba. Areál má vypočtenou hranici negativního vlivu areálu, která nezasahuje do stáváních ani navrhovaných ploch bydlení. V UP je na základě požadavku ZD navrženo rozšíření areálu jižním směrem. Plocha je vymezena s podmíněně přípustným využitím, v následně vedených řízeních musí být prokázáno splnění požadavků na ochrano veřejného zdraví. Na Červené Hospodě a Kracovicích jsou situovány plochy zemědělské výroby soukromých zemědělců. V blízkosti těchto ploch nejsou navrženy plochy hygienicky chráněné zástavby. V areálu ADW není zastoupena zemědělská výroba. Koncepce umístění ploch výroby skladování: Plochy výroby a skladování jsou v ÚP členěny na: - Výroba a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD - Výroba a skladování - zemědělská výroba - VZ Nové zastavitelné plochy pro drobnou výrobu jsou vymezeny pouze v Starči, a to severně od zemědělského areálu. Nové zastavitelné plochy zemědělskou výrobu jsou vymezeny ve Starči jižně od zemědělského areálu Plochy smíšené výrobní Plocha areálu ADW AGRA, a. s. Krahulov je vymezena jako stabilizovaná plocha smíšená výrobní - VS. Areál je využíván vícefunkčně (silo Krahulov, bioplynová stanice, uhelné sklady, velkoobchod truhlářství KILLY a další)

75 7. 6. ODŮVODNĚNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V územním plánu jsou vymezeny plochy: Plochy bydlení BH - Bydlení v bytových domech BI - Bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV - Bydlení v rodinných domech venkovské Plochy rekreace RH Rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci RZ - Rekreace - zahrádkové osady Plochy občanského vybavení OV Občanská vybavení veřejná infrastruktura OM Občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední OS Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení OH Občanské vybavení - hřbitovy Plochy smíšené obytné SK Plochy smíšené obytné - komerční Plochy dopravní infrastruktury DS - Dopravní infrastruktura - silniční DZ Dopravní infrastruktura - železniční Plochy technické infrastruktury TI - Technická infrastruktura inženýrské sítě TO Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady Plochy výroby a skladování VD Výroba a skladování drobná a řemeslná výroba VZ Výroba s skladování zemědělská výroba Plochy smíšené výrobní VS Plochy smíšení výrobní Plochy veřejných prostranství PV - Veřejná prostranství Plochy zeleně ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená ZP Zeleň přírodního charakteru Plochy vodní a vodohospodářské W - Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské NZ - Plochy zemědělské Plochy lesní NL - Plochy lesní Plochy přírodní NP - Plochy přírodní Plochy smíšené nezastavěného území NS - Plochy smíšené nezastavěného území Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití: Základní členění ploch s rozdílným způsobem využití vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter území v souladu s výše uvedenou vyhláškou

76 podrobněji členěny. Nad rámec uvedené vyhlášky jsou vymezeny plochy zeleně podrobněji členěné na plochy ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená a plochy ZP Zeleň přírodního charakteru. zeleň soukromá a vyhrazená Důvodem vymezení je potřeba stanovit podmínky využití ploch soukromé a vyhrazené zeleně (zejména zahrad a sadů) v zastavěném i nezastavěném území. zeleň přírodního charakteru Zeleň přírodního charakteru je vymezena v zastavěném území především pro vedení prvků ÚSES OCHRANA PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ Přírodní podmínky Krajinná charakteristika území Správním územím protéká od západu k východu Stařečský potok, který se v Třebíčí vlévá do řeky Jihlavy. Údolím Stařečského potoka je městys také propojen s Třebíčí Borovinou. Vodní tok zde má v některých úsecích přírodě blízký charakter s břehovými a doprovodnými porosty. Na Stařečském potoce je několik větších rybníků, v řešeném území je to rybník Pastvištní, těsně za hranicí katastru pak rybník Borovinský. Kromě Stařečského potoka je v řešeném území několik menších vodotečí, které radiálně směřují ke Starči, na nich je několik menších rybníků. Vlastní městečko Stařeč leží v mělké kotlině, která je vymezena na západě zalesněným terénním hřbetem Zadní hory a na jihu a jihovýchodě zalesněnými vrchy Pekelného kopce a Mikulovské Hory (mimo řešené území). Směrem severním a severozápadním je terén plošší. Nejnižší místo katastru je u Borovinského rybníka (430 m.n. m.) nejvyšší místo je Zadní Hora (634 m.n. m.). Střední polohy obou katastrů jsou tvořeny zemědělskou (ornou) půdou, která je intenzivně zemědělsky využívána, bez dostatečné cestní sítě a s malým zastoupením zeleně v krajině. Trvalé travné porosty jsou zastoupeny pouze v nižších polohách podél vodotečí. Vyšší polohy řešeného území jsou převážně zalesněny, krajinu lesní reprezentují zejména komplex Zadní Hory mezi Rokytnicí nad Rokytnou a Starčí a dále lesní porosty na svazích nad údolím Stařečského potoka. Severní část řešeného území je tvořena vysoce urbanizovanou krajinou, kde kromě osídlení prochází frekventované silnice a železnice. V krajině je zde zastoupeno množství nadzemních technických prvků (zejména koridory nadzemních vedení elektrické energie a věžový vodojem na Červené Hospodě). V blízkosti jsou také rozvodna Řípov a krahulovské silo. Nejhodnotnější části krajiny v řešeném území představují lesní komplex Zadní Hory na západě, údolí Stařečského potoka mezi Starčí a Borovinou a fragmenty historického členění krajiny u Kracovic. Osídlení krajiny Osídlení krajiny je soustředěno do oddělených sídel Starče, Kracovic a Červené Hospody. Mimo tato sídla jsou v řešeném území části Stařeč- nádraží, Krahulov nádraží a několik samot. Reliéf území Území je charakterizováno členitým terénem, terén se zvyšuje směrem Mastníku. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 430 m n. m. do 634 m n. m. Zastavěná část obce Stařeč se nachází v rozmezí m n. m., Kracovic m n. m. a Červené Hospody m n. m

77 V řešeném území jsou také zajímavá vyhlídková místa a to zejména od stařečského nádraží a silnice II/410 směr Rokytnicí n. R. (z lesního úseku nad Čechočovicemi). Zde jsou daleké výhledy do krajiny směrem severním přes údolí řeky Jihlavy. Nežádoucí dominantou dálkových pohledů je silo Krahulov. V ÚAP ORP jsou uvedeny vyhlídkové body ze silnice II/410 a od Mastníku. Přírodními dominantami krajiny jsou zejména zalesněný hřbet Zadní Hory k Rokytnici n.r. a zalesněné okolí Pekelného kopce východně od Mastníku. Tyto lesy tvoří zelené horizonty nad zástavbou městečka. Z větších vodních ploch, které se pohledově uplatňují v krajině je to pouze Pastvištní rybník. Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického patří Stařeč a její místní části do provincie Česká vysočina, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Jaroměřická kotlina. Vodní toky a vodní nádrže Nejvýznamnější vodní tok řešeného území, Stařečský potok, protéká od západu k východu velkou částí katastrálního území Stařeč, včetně její zastavěné části, kde je regulován. Na Stařečském potoce jsou vybudovány poldry pro retenci přívalové vody a ochranu zastavěného území. Na území je dále několik bezejmenných vodních toků, přitékajících do Stařečského potoka. Lesy Na řešeném území se nachází 410,4295 ha lesní půdy, což je cca 26,68 % z celkové výměry správního území. Větší zalesnění je na katastrálním území Starče - 29,05 %, k. ú. Kracovice - 13,43 %. Na správním území nachází větší lesní komplex pouze na západě katastru v lokalitě Zadní Hora. Dále je lesní půda je zastoupena především na svazích podél Stařečského potoka. Veškeré lesy jsou lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se v řešeném území nenachází. Dominantní dřevinou v těchto lesích je smrk Ochrana přírody a krajiny Limity ochrany přírody a krajiny jsou zakresleny v grafické části odůvodnění ÚP. Zvláště chráněná území V řešeném území se nenachází. NATURA 2000 V řešeném území se nenachází. Památné stromy V řešeném území se nenachází. Evidované lokality ochrany přírody: V řešeném území se nenachází. Významné krajinné prvky V řešeném území jsou zastoupeny významné krajinné prvky zákonné dle zák. č. 114/92Sb., ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vodní toky, rybníky, lesy, údolní nivy Registrované významné krajinné prvky V řešeném území se nenachází registrované významné krajinné prvky. Krajinný ráz Řešené území je součástí oblastí krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko a CZ0610-OB003 Želetavsko

78 Místo krajinného rázu Kracovice (vymezeno ve Strategii ochrany krajinného rázu ORP Třebíč) Prostor v příměstské venkovské krajině města Třebíč s významným podílem dochovaných prvků historického členění krajiny traťové plužiny v krajinném rámci Kracovic. Pravobřežní prostor říční terasy se zalesněnými okraji údolí Stařečskeho potoka, jež vymezuji krajinný rámec s četnými mezemi a kamenicemi porostlými vzrostlou vegetací (stromy a keři) s výškovou gradaci k vrchu Na kopci. Vrcholová část je porostla drobným zapojeným porostem převážně listnatých dřevin z časti zakrývajícím nevhodně situované řady několika elektrických vedení, které protínají osu vedení trati. Zeleň zdůrazňuje hranice zorněných bloků orné půdy, doprovází komunikace a je významnou součásti obrazu sídla Kracovice. Stařečská potok doprovází břehové porosty vzrostlých dřevin a převážně kulturní louky podobně jako drobný Kracovický potok s kaskádou drobných rybníčků. Doplňujícím prvkem zastavěného prostoru sídla jsou ovocné dřeviny v zahradách. Území dominuje přírodní zalesněný prostor Pekelného kopce, který vytváří zalesněnou kulisu celého krajinného rámce. Negativní prvky místa jsou elektrické vedení, scelené bloky orné půdy a chatová osada na kraji sídla Kracovice. Ve Starategii ochrany krajinného rázu jsou uvedeny podmínky ochrany místa: Zachovat charakter sídla Kracovice a respektovat jeho původní prostorové uspořádání. Zabránit další výstavbě chat a chatových kolonií Zabránit výstavbě ve volné krajině a v prostoru údolí Zachovat přírodní charakter mezí a kamenic Zamezit další výstavbě energovodů V územním plánu je místo krajinného rázu respektováno. V územním plánu je respektován současný charakter sídla Kracovice, jsou stanoveny podmínky ochrany urbanistických, architektonických, historických a kulturní hodnot sídla. Kaple na návsi je vymezena jako místní památka a významná stavební dominanta. Zastavitelné plochy v sídle Kracovice jsou vymezeny v malém rozsahu a na plochách navazujících na zastavěné území sídla. Plochy rekreace zahrádkové osady jsou vymezeny jako stabilizované, zastavitelné plochy nejsou vymezeny. Mimo návaznost na zastavěné území Starče a Kracovic nejsou v místě krajinného rázu vymezeny zastavitelné plochy. V území jsou stanoveny podmínky ochraně přírodního charakteru mezí a kamenic. V místě krajinného rázu nejsou navržena nová vedení VVN Nerostné suroviny V řešeném území se nenachází poddolované území (poddolované území zmiňované v zadání ÚP ev. č Mastník - Stařeč je na k. ú. Mastník). V řešeném území nejsou evidována sesuvná území. V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) V řešeném území není stanoven žádný dobývací prostor Ochrana kulturních památek, urbanistické, architektonické a kulturní hodnoty Nemovité kulturní památky / kostel sv. Jakuba Staršího / boží muka v severní části obce u č. p / socha sv. Jana Nepomuckého / socha sv. Jana Nepomuckého / socha sv. Jana Sarkandra

79 / fara č. p. 4 Území s archeologickými nálezy a) farní kostel sv. Jakuba Staršího - k. ú. Stařeč. b) středověké a novověké jádro obce Stařeč - k. ú. Stařeč c) Jablůňky - k. ú. Stařeč d) lom - k. ú. Stařeč e) středověké a novověké jádro obce Čechočovice - zasahuje do k. ú. Stařeč f) středověké a novověké jádro obce Krasovice - k. ú. Kracovice g) U Rybníčků pod krajinou - k. ú. Kracovice Ochrana archeologických lokalit Součástí kulturních a civilizačních hodnot území jsou i archeologické památky (archeologické nálezy ve smyslu 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Na základě aktuální metodiky Národního památkového ústavu lze vyčlenit celkem čtyři kategorie území s archeologickými nálezy (ÚAN): 1) Území s archeologickými nálezy kategorie I: území s pozitivně prokázanými a dále předpokládaným výskytem archeologických nálezů 2) Území s archeologickými nálezy kategorie II: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie tomu nasvědčují. 3) Území s archeologickými nálezy kategorie III: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie (veškeré území státu kromě kategorie IV). 4) Území s archeologickými nálezy kategorie IV: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území, doly, lomy, cihelny, pískovny apod.). Archeologická lokalita vymezená Národním památkovým ústavem a obsažená v ÚAP je zakreslena jako limit do odůvodnění Územního plánu Stařeč. V grafické části odůvodnění ÚP je zakreslena archeologická lokalita kategorie ÚAN I - území s pozitivně prokázaným a dále předpokládaným výskytem, kategorie ÚAN II - lokalita s předpokládaným výskytem archeologických nálezů (středověké a novověké jádro obce) a ÚAN IV - lokalita s nereálným výskytem archeologických nálezů. Za území ÚAN III je považováno celé zbývající řešené území. Urbanistické a architektonické hodnoty: Na základě vymezení v Územně analytických podkladech ORP Třebíč (ÚAP) a na základě doplňujících průzkumů a rozborů (DPR) jsou v ÚP vymezeny plochy a objekty s urbanistickými, architektonickými, historickými a kulturními hodnotami. Urbanisticky hodnotné území: Stavebně ucelená zástavba ulice Horní, Jakubského náměstí a ústí ulice Perk (k. ú. Stařeč) vymezeno v ÚAP

80 Stavebně ucelená zástavba na návsi (k. ú. Kracovice) - vymezeno v ÚAP Plošné vymezení - DPR Významné architektonicky hodnotné stavby: Stará pošta (st. 36/1, k.ú. Sařeč) - ÚAP Nová pošta (st. 142/2, k.ú. Stařeč) - ÚAP Radnice (st. 84, k.ú. Stařeč) - ÚAP Hasičská zbrojnice (st. 81, k.ú. Stařeč) - DPR Sandrův dům, zdravotní středisko (st. 118/1, k.ú. Stařeč) - ÚAP Kaple sv. Rodiny na Červené Hospodě (st. 302, k.ú. Stařeč) - ÚAP Kaple na návsi (st. 5, k.ú. Kracovice) - ÚAP Stavení č.p.1 (st. 1/2, k.ú. Kracovice) - ÚAP Významné stavební dominanty obce: Kostel sv. Jakuba Staršího (k.ú. Stařeč) - ÚAP Kaple na návsi (k.ú. Kracovice) - ÚAP Historické a kulturní hodnoty: památky místního významu (vymezeno v doplňujících průzkumech a rozborech, kříže v sídle a krajině) pietní místa - evidované válečné hroby: - CZE CZE místo významných událostí - objekt místa pobytu MUDr. V. Šilhavého a PhDr. B. Václavka (č.p. 3) NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podkladové dokumentace Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny jsou: a) Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (DHV CR, spol. s r. o., 2008), včetně aktualizace č. 1, 2 a 3 ZÚR; b) ÚAP ORP Třebíč, aktualizace 2014; c) Schválené a rozpracované územní plány okolních obcí; d) Řešení ÚSES v ÚP SÚ Stařeč ( ) včetně jeho změn. e) Generel územního systému ekologické stability - zpracoval ing. David Mikolášek, Agroprojekt PSO, s. r. o. Brno, Cejl 73. f) Aktualizace generelů ÚSES pro bývalý okres Třebíč byla zpracována rovněž ing. D. Mikoláškem (Agroprojekt PSO) v roce 2000, tato aktualizace zohlednila Územně technický podklad nadregionálních a regionálních ÚSES ČR (1996). g) Komplexní pozemkové úpravy v zájmovém území zpracovány nebyly ani zde neprobíhají, z navazujících území jsou pozemkové úpravy dokončeny na katastru Čechočovice (Geocart CZ 2012), Markvartice (GEODING s. r. o. 2006) a na katastru Krahulov (AGROPROJEKT PSO s.r.o. 2012)

81 Koncepce a řešení vymezení ÚSES nadmístních úrovní Hlavním východiskem pro řešení nadregionální (NR) úrovně ÚSES jsou Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina, dle kterých není v zájmovém okolí regionální ani nadregionální ÚSES zastoupen. Koncepce vymezení místní úrovně ÚSES Řešení místní úrovně ÚSES částečně vychází z podkladových dokumentací, z nichž se nejvýznamněji uplatnily především územně plánovací dokumentace navazujících obcí a ÚAP obce s rozšířenou působností Třebíč. Dále byly v řešení zohledněny následující přístupy a jevy: - uplatnění principu tvorby soustav prvků ÚSES; - aktuální stav a limity využití území; - jiné územně plánovací záměry na využití území; - metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES. Přírodovědná východiska, koncepce ÚSES Územní systém ekologické stability tvoří biocentra, biokoridory a interakční prvky (interakční prvky je účelné vymezit územním plánem především v návaznosti na řešení komplexních pozemkových úprav či podrobných projektů, z tohoto důvodu byly navrhované interakční prvky IP 1 a 2 vymezovány v předpokládané poloze). Biocentrum je plocha, která svojí polohou v krajině a celkovou rozlohou umožňuje vznik sukcesně vyspělých a přirozeně stabilních (odolných antropickým tlakům z okolí) ekosystémů tvořených autochtonními druhy organizmů. Biokoridor je pás území propojující biocentra a umožňující mezi biocentry šíření autochtonních druhů organizmů. Funkčnost prvků ÚSES Potenciální funkčnost biocenter a biokoridorů vychází z celkové koncepce uspořádání prvků v krajině a dodržení prostorově funkčních parametrů. Významná je také poloha prvků vzhledem k charakteru území. Aktuální funkčnost biocenter a biokoridorů je pak dána především stavem bioty v daném prvku a v prvcích navazujících. Soustavy prvků ÚSES, minimální parametry a cílové ekosystémy Soubor všech biocenter a biokoridorů vymezených (v rámci zájmového území) v příbuzných typech prostředí (bez ohledu na jejich prostorové uspořádání v území) tvoří soustavu prvků ÚSES. Obvykle rozlišujeme v krajině čtyři základní soustavy: hydrofilní, mezofilní, xerofilní a horskou /kap metodiky (Maděra Zimová, eds. 2004)/, ze kterých byly v zájmovém území zohledněny dvě základní (v podmínkách ČR nejrozšířenější), a sice soustava mezofilní a hydrofilní. V rámci těchto soustav prvků ÚSES jsou vylišovány větve ÚSES. Všechny prvky větve náleží vždy k jedné ze zastoupených soustav ÚSES. Jsou tvořeny vzájemně propojeným souborem biocenter a biokoridorů, přičemž k propojení biocenter jsou striktně využívány modální biokoridory, které propojují biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy (Maděra, Zimová, eds. 2004). Potenciální přírodní stav prostředí v trase modálního biokoridoru by se měl v rámci možností co nejvíce blížit potenciálnímu přírodnímu stavu propojovaných biocenter. Modální biokoridory jsou tedy vedeny prostředím s co možná nejnižším gradientem ekologickým podmínek a jde tedy obvykle o trasy, které jsou vzhledem k propojovaným

82 biocentrům migračně nejprostupnější. (Migrační prostupnost je zde myšlena jak z pohledu migrace živočichů, tak diaspor autochtonní vegetace.) Na území obce Stařeč byly vymezeny následující soustavy prvků ÚSES: Hydrofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v nivních polohách v jednoznačné vazbě na vybrané vodoteče. Obligátní součástí prvků těchto soustav jsou příslušné vodní toky doplněné o nezbytné navazující biotopy niv (hydrogeobiocenózy a geobiocenózy s těžištěm výskytu v 5. hydrické řadě). - Minimální plocha lokálního biocentra hydrofilní soustavy je 1 ha. - Maximální délka lokálního biokoridoru hydrofilní soustavy je m a jeho minimální šířka 20 m. V plochách prvků hydrofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy a ekosystémy proudících vod, které mohou být kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, mokřady) a ekosystémy stojatých vod (tůně, malé vodní nádrže). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace). Mezofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v běžných mezofilních polohách (geobiocenózy s těžištěm výskytu ve 3. hydrické řadě), tedy mimo nivní (a suché) polohy. - Minimální plocha lokálního biocentra mezofilní soustavy jsou 3 ha. - Maximální délka lokálního biokoridoru mezofilní soustavy je m a jeho minimální šířka 15 m. V plochách prvků mezofilní soustavy jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy, které mohou být v odůvodněných případech kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, paseky, lada, skalnaté svahové partie). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů. (Detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace.) V případě, že je u biocentra uváděna příslušnost ke smíšené soustavě prvků, je biocentrum tvořeno z části hydrofilní a mezofilní. Každá z těchto částí odpovídá nárokům na biocentrum v příslušné soustavě prvků ÚSES (minimální prostorové nároky, biogeografická poloha, cílové ekosystémy). Přehled navržených biocenter a odůvodnění jejich vymezení Označení Poloha Plocha prvku Odůvodnění vymezení Biocentrum je vymezeno v nivě Stařečského potoka nad LC 1 Škorpíky Při východní hranici obce 1,8 ha chobotem Borovinského rybníka. Biocentrum je vymezeno jako hydrofilní, jeho prostorem však prochází také mezofilní větev místního ÚSES. Vodoteč má v zájmovém území neupravené koryto s místy prořídlým vegetačním doprovodem (olšová vrbina). Součástí plochy biocentra jsou také luční porosty situované mezi tokem a pravobřežním okrajem nivy. Vegetační doprovod je možné v prořídlých částech dosadit (vhodná je i spontánní obnova). V prostoru lučních porostů je možné realizovat výsadby, případně jiná krajinotvorná opatření (realizace mokřadů či drobných vodních ploch). LC 2 Stařeč Centrální část obce 4,6 ha Biocentrum smíšeného typu, které je součástí jak mezofilní, tak hydrofilní větve místního ÚSES. Hydrofilní část biocentra je vymezena ve vazbě na bezejmenný přítok

83 Stařečského potoka. Koryto toku je upravené, téměř bez vegetačního doprovodu, niva místy zarostlá autochtonními dřevinami (vrbiny) a z části ruderálními neofyty. Vhodná je dosadba vegetačního doprovodu, případně další výsadby v prostoru nivy. Mezofilní část biocentra zahrnuje protilehlé údolní svahy. Pravobřežní místy skalnatý svah s kvalitním, převážně borovým porostem, tvoří jádrovou část biocentra a nevyžaduje žádné zásahy. Levobřežní svah je bez souvislých ploch dřevinné vegetace s ruderalizovaným travinobylinným porostem. Zde je vhodné realizovat výsady autochtonních listnáčů (JV, JS, DB). Biocentrum smíšeného typu, které je součástí jak mezofilní, LC 3 Pastvištní mlýn Při severní hranici obce 3,4 ha tak hydrofilní větve místního ÚSES. Hydrofilní část biocentra je vymezena v podhrází Pastvištního rybníka ve vazbě na Stařečský potok. Koryto toku je napřímené. Niva je zarostlá místy prořídlou autochtonní dřevinnou vegetací (vrbina). K hydrofilní části biocentra dále náleží i břehové porost na hrázi rybníka. Mezofilní část biocentra je vymezena na zemědělsky využívaných pozemcích a navržena k realizaci. LC 4 Pastvištní rybník V severní části obce 1,9 ha Biocentrum je vymezeno v chobotu Pastvištního rybníka. Součástí plochy biocentra jsou mokřady a břehové porosty. Prvek je vhodné ponechat spontánnímu vývoji. Biocentrum je situováno v severovýchodním cípu LC 5 Palouky Při severní hranici obce 3,1 ha souvislého lesního celku. V prostoru biocentra se nachází porosty hospodářských jehličnanů (SM, BO) blízké mýtnímu věku. V obnově uplatňovat autochtonní listnáče (DB, BK, JV, JS ad.). Biocentrum je vymezeno při východním okraji souvislého LC 6 Dolní hory Jihozápadní část obce 4,6 ha lesního komplexu. Podstatná část biocentra je zarostlá autochtonními listnáči, menší část je pak obnovována. Biocentrum je možné ponechat bez zásahů. LC 7 U lávky Při jihozápadní hranici obce 3,5 ha Navazuje na vymezení biocentra v územním plánu Rokytnice. Biocentrum je smíšeného typu, tj. je součástí jak mezofilní, tak hydrofilní větve místního ÚSES. Hydrofilní část biocentra je vymezena ve vazbě na Široký potok. Koryto toku je upravené téměř bez vegetačního doprovodu, niva je zatravněná bez dřevin. Vhodná je dosadba vegetačního doprovodu, případně další výsadby v prostoru nivy. Mezofilní část biocentra zahrnuje okraj souvislého lesního celku s hospodářskými porosty. Zde je vhodné postupně zvyšovat podíl autochtonních listnáčů (JV, JS, DB). LC 8 Horní hora Při jižní hranici obce 3,0 ha Biocentrum je vymezeno při jihovýchodním okraji souvislého lesního komplexu. Podstatná část biocentra je zarostlá hospodářskými jehličnatými porosty místy s kotlíky autochtonních listnáčů. Biocentrum je možné

84 ponechat bez zásahu. (Při obnově postupně snižovat podíl hospodářských jehličnanů ve prospěch autochtonních listnáčů.) Přehled navržených biokoridorů Označení Poloha Délka prvku Odůvodnění vymezení LK 1 Východní část obce 1390 m LK 2 Jižní část obce 580 m LK 3 Centrální část obce 2000 m LK 4 Severní část obce 500 m LK 5 LK 6 LK 7 LK 8 Při severní hranici obce Při jihovýchodní hranici obce Při jihovýchodní hranici obce Mezi východní hranicí a centrální částí obce 320 m 1670 m 1480 m 1855 m Biokoridor je veden v jednoznačné vazbě na vodní tok Stařečského potoka a jeho bezejmenného přítoku. (Příslušná hydrofilní větev podél Stařečského potoka končí v LC 1, neboť ve správním území Třebíče je dík zástavbě v nivě větev nevymezitelná.) Koryto vodního toku je mimo kontakt se zástavbou neupravené se souvislým vegetačním doprovodem. Prvek je vhodné ponechat spontánnímu vývoji. Biokoridor je veden v jednoznačné vazbě na bezejmenný přítok Stařečského potoka. Koryto je neupravené, s kvalitním vegetačním doprovodem. Prvek je vhodné ponechat spontánnímu vývoji. Biokoridor je veden v jednoznačné vazbě na Stařečský potok. Koryto toku je upravené, napřímené, s místy prořídlým vegetačním doprovodem (VR, TP). Vegetační doprovod je vhodné v chybějících a prořídlých částech dosadit. Biokoridor je veden podél Pastvištního rybníka. V prostoru biokoridoru se nachází břehové porosty (vrbiny). Prvek je možné ponechat spontánnímu vývoji Biokoridor je veden v jednoznačné vazbě na Stařečský potok (chobot Pastvištního rybníka). Koryto toku je neupravené, s vegetačním doprovodem. Prvek je možné ponechat spontánnímu vývoji. Biokoridor je veden v jednoznačné vazbě na Široký potok. Koryto toku je upravené, napřímené, s místy prořídlým vegetačním doprovodem (VR, OL). Vegetační doprovod je vhodné v chybějících a prořídlých částech dosadit. Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Navazuje na vymezení ÚSES v obci Mastník. V trase prvku je do jeho plochy začleněn remíz a lesnatý svah v údolí bezejmenného přítoku Stařečského potoka. Části prvku na orné půdě jsou navrženy k realizaci. Biokoridor je veden lesnatým svahem údolí Stařečského potoka a jeho bezejmenného přítoku. Navazuje na vymezení ÚSES v konceptu územního plánu Třebíče. Lesní porosty mají převážně hospodářský charakter s bohatým zastoupením borů. Z podstatné části je vhodné ponechat současnému způsobu využití. Krátký úsek ve střední části prvku, který je veden přes trvalé travní porosty (mezi zástavbou Stařče a Kracovic), je vhodné zalesnit (jasanová

85 Označení Poloha Délka prvku Odůvodnění vymezení LK 9 Jihovýchodní část obce 321 m LK 10 Jižní část obce 1465 m LK 11 Jižní část obce 750 m LK 12 Severní část obce 1350 m LK 13 Severní část obce 1630 m LK 14 LK 15 LK 16 LK 17 LK 18 Při severní hranici obce Centrální až severní část obce Centrální až jižní část obce Při jihozápadní hranici obce Při západní hranici obce 200 m 1580 m 990 m 1790 m 1380 m olšina). Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky a okrajovou částí souvislého lesního celku. Na zemědělsky využívaných pozemcích je biokoridor navržen k realizaci. V lesních porostech je vhodné průběžně zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden okrajovou částí souvislého lesního celku a přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Biokoridor pokračuje na území obcí Slavice a Mastník. Na zemědělsky využívaných pozemcích je biokoridor navržen k realizaci. V lesních porostech je vhodné průběžně zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Navazuje na vymezení ÚSES v konceptu územního plánu Třebíče. Biokoridor navržen k realizaci. Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Navazuje na vymezení ÚSES v konceptu územního plánu Třebíče. Biokoridor navržen k realizaci. Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Navazuje na vymezení ÚSES v konceptu územního plánu Třebíče. Do plochy prvku je začleněn remíz izolovaný v plochách orné půdy. Biokoridor je z podstatné části navržen k realizaci. V ploše remízu je možné porosty ponechat spontánnímu vývoji. Biokoridor je veden přes zemědělsky obhospodařované pozemky (louky). Navazuje na vymezení ÚSES v obci Čechočovice. Biokoridor je navržen k realizaci. Biokoridor je veden okrajovou částí lesního komplexu (východně exponovanými svahy. Lesní porosty jsou převážně hospodářského rázu z významným zastoupením jehličnanů (SM, BO, MO). Při obnově zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden okrajovou částí lesního komplexu (východně exponovanými svahy. Lesní porosty jsou převážně hospodářského rázu z významným zastoupením jehličnanů (SM, BO, MO). Při obnově zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden okrajovou částí lesního komplexu (západně exponovanými svahy. Lesní porosty jsou převážně hospodářského rázu z významným zastoupením jehličnanů (SM, BO, MO). Při obnově zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden souvislým lesním komplexem. Navazuje na vymezení ÚSES v konceptu územního plánu Rokytnice. Lesní porosty jsou převážně hospodářského rázu z významným zastoupením jehličnanů (SM, BO, MO). Při obnově zvyšovat podíl autochtonních listnáčů

86 Označení Poloha Délka prvku Odůvodnění vymezení LK 19 LK 20 LK 21 Při západní hranici obce Při jižní hranici obce Při jižní hranici obce 165 m 130 m 1420 m Biokoridor je veden okrajovou částí souvislého lesního komplexu. Navazuje na vymezení ÚSES v rozpracovaném návrhu územního plánu Rokytnice nad Rokytnou a v ÚP Markvartice. V ÚP Markvartice je tento koridor vymezen jako koridor K6-60 a v části na rozhraní k. ú. Markvartice u Třebíče a k. ú. Stařeč je celý vymezen v obci Markvartice z důvodů dostatečné šíře lokálního biokoridoru v sousední obci. Lesní porosty jsou převážně hospodářského rázu z významným zastoupením jehličnanů (SM, BO, MO). Při obnově zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden lesním komplexem. Navazuje na vymezení ÚSES v obci Mastník. Porosty v ploše prvku mají charakter hospodářských jehličnanů. V průběhu obnovy zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. Biokoridor je veden souvislým lesním komplexem. Navazuje na vymezení ÚSES v obci Rokytnice. Porosty v ploše prvku mají charakter hospodářských jehličnanů. V průběhu obnovy zvyšovat podíl autochtonních listnáčů. LK 22 Při západní hranici obce 100 m Biokoridor je vymezen v návaznosti na řešení ÚSES v obci Čechočovice. Návaznost na hranicích řešeného území. Řešení návazností lokálního ÚSES bylo koordinováno s aktuálně platnou a rozpracovanou ÚPD: K.ú. Rokytnice nad Rokytnou koordinace řešena s rozpracovaným ÚP Rokytnice (zpracovatel Urbanistické středisko Jihlava, předaná dokumentace před společným jednáním). K.ú. Markvartice koordinace řešena s platným ÚP Markvartice (účinnost od ) K.ú Čechočovice koordinováno s rozpracovaným ÚP Čechočovice (aktuální data k březnu 2015 poskytl pořizovatel) K.ú. Krahulov - koordinováno s dosud nevydaným ÚP Čechočovice (po veřejném jednání, aktuální data k březnu 2015 poskytl pořizovatel). K.ú. Sokolí, Řípov, Třebíč a Slavice - koordinováno s rozpracovaným ÚP Třebíč (aktuální data k březnu 2015 poskytl pořizovatel). K.ú. Mastník - koordinace řešena s platným ÚP Mastník v platném znění (účinnost ) VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVY Širší dopravní vztahy Městys Stařeč leží jihozápadně od Třebíče na silnici II/410 a silnicích III. třídy. Silnice I/23 prochází krátkým úsekem severně od Starče částí Červená Hospoda. Nejvýznamnější komunikací řešeného území je silnice I/23, silnice zajišťuje spojení mezi městy a obcemi Kraje Vysočina a spojení s Jihomoravským a Jihočeským krajem, dopravní Starče na silnici I/23 je křižovatkami na Červené Hospodě a u Čechočovic. Osadou Červená Hospoda prochází silnice II/405, která zajišťuje spojení mezi městy Třebíč a Jihlava a dalšími obcemi kraje. V ŹÚR v platném znění je vymezen koridor pro přeložku silnice II/405 v nové trase

87 Silnice I/23 a II405 jsou zařazeny do páteřní dopravní sítě Kraje Vysočina. V zájmovém území je dále významná silnice I/38. Silnice I/38 spojuje krajské město Jihlava s městem Znojmem a zároveň tvoří propojovací komunikaci mezi dálnicí D1 Praha Brno a významným hraničním přechodem mezi ČR a Rakouskem Hatě / Kleinhaugsdorf. Dopravní napojení na silnici I/38 je možné křižovatkou na silnici I/23 Kasárna, případně na křižovatce II/410 a I/38 v Želetavě (cca 16 km od Starče). Dopravní napojení na dálnici D1 je možné v Jihlavě nebo Velkém Meziříčí. Dálniční křižovatky Velké Meziříčí i Jihlava jsou ve vzdálenosti cca 40 km od městyse Stařeč. Železniční doprava Západní částí řešeného území prochází trať č. 241 Okříšky - Znojmo s železniční stanicí Stařeč, která je situovaná cca 2 km západně od Starče. Severní částí řešeného území prochází trať č. 240 Jihlava Brno. Železniční stanice Krahulov je situována mimo řešené území 3 km severozápadně od Starče. V územním plánu je navrženo zřízení železniční zastávky Červená Hospoda na trati č. 240 v blízkosti křížení železniční tratě a silnice III/4101. V ochranném pásmu dráhy nejsou v ÚP vymezeny nové zastavitelné plochy, do ochranného pásma malou částí zasahuje plocha přestavby P2 u stařečského nádraží. V ochranném pásmu dráhy jsou vymezeny koridory dopravní a technické infrastruktury DK1, DK2 a TK5. Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v ochranném pásmu dráhy nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a jeho prováděcí vyhláška, zejména vyhláška č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah v platném znění. Silniční doprava Řešeným územím prochází tyto silnice: I/23 Dráchov - Jindřichův Hradec - Třebíč - Brno II/405 Jihlava - Brtnice - Krahulov II/410 Třebíč - Jemnice - Hluboká - st. Hranice ČR/Rakousko III/40514 Krahulov - příjezdná III/4101 Červená Hospoda - Stařeč III/4102 Stařeč - Čáslavice - Domamil III/4103 Stařeč - Kracovice III/4105 Stařeč - příjezdná III/4106 Čechočovice - Stařeč Silnice I/23 Silnice prochází severní částí správního území městyse a zastavěným územím části Červená Hospoda. ZÚR vymezují pro homogenizaci stávající trasy silnice I/23 koridor o šířce 150 m. V ÚP je koridor zpřesněn v nezastavěném území na šířku 100 m, u zastavitelných ploch mimo zastavěné území na šířku 30 m a v zastavěném území je koridor zpřesněn na šířku stávající dopravní plochy. ZÚR vymezují pro přeložku silnice I/23 koridor o šířce 150 m. V ÚP je koridor zpřesněn v na šířku 100 m. Pro záměr homogenizace silnice I/23 s dílčími obchvaty sídel byla zpracována výhledová studie Aktualizace tahu silnice I/23, hranice Jihočeského kraje křižovatka D1 Kývalka (VIAPONT s.r.o., 7/2004). Vymezení koridoru vychází z aktuální dopravní studie silnice I/23, kde je trasa

88 vedena průtahem části Červená Hospoda a dále je navržena přeložka trasy a mimoúrovňové křížení trati č. 240 jižně od stávajícího přejezdu. Silnice II/405 Silnice se napojuje v osadě Červená Hospoda na silnici I/23. Silnice je vedena převážně mimo řešené území, do řešeného území zasahuje pouze malou částí v nezastavěném území. ZÚR vymezují pro homogenizaci stávající trasy silnice II/405 koridor o šířce 80 m. V ÚP je koridor v nezastavěném území vymezen v šířce podle ZÚR, tedy 80 m. V ÚP je dále vymezen koridor pro spojku mezi silnicí II/405 a I/23 západně od zastavěného území osady Červený Hospoda. Koridor je veden nezastavěným územím a je vymezen v šířce 80 m. Trasa koridoru je převzata z výše uvedené dopravní studie. Přeložka silnice II/405 V Aktualizaci č.3 ZÚR Kraje Vysočina je vymezen koridor pro novou trasu přeložku silnice II/405. Koridor pro přeložku silnice II/405 je vymezen v šířce 80 m. Silnice II/405 Jihlava Brtnice Okříšky Třebíč je jednou z nejdůležitějších silnic II. třídy v Kraji Vysočina, zařazenou do Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Důvodem vymezení je odvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území městyse Okříšky a obce Krahulov (řešení obchvatů Okříšek a Krahulova) a kapacitního dopravní napojení průmyslové zóny Okříšky Přibyslavice Nová Ves na nadřazenou silniční síť Kraje Vysočina. Průmyslová zóna rozkládající se ve správních územích obcí Nová Ves, Přibyslavice a městyse Okříšky přesahuje významem svoji lokalitu a představuje jednu z nejvýznamnějších nabídek pracovních míst v okrese Třebíč. Do řešeného území k.ú. Stařeč zasahuje přeložka II/405 v pouze malou částí v severozápadní části katastru, v místech napojení nové trasy silnice II/405 na silnici I/23. Koridor pro tento úsek přeložky je v ÚP Stařeč označen DK7 a je vymezen v šířce podle ZÚR v platném znění tedy 80 m. Silnice II/410 Silnice je důležitou komunikací spojující městys s Třebíčí a s Želetavou. Silnice prochází velkou částí zastavěného území, kde zajišťuje také přímou obsluhu území. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Na silnici je navržena nová křižovatka s místní komunikací v severní části Starče. Silnice III/40514 Silnice prochází pouze malou částí zastavěného území v části Krahulov - nádraží. Silnice zajišťuje propojení městyse s nádražím Krahulov a zajišťuje dopravní obsluhu výrobní zóny Krahulov. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Silnice III/4101 Silnice zajišťuje dopravní propojení mezi Červenou Hospodou a Starčí. Silnice úrovňově kříží železniční trať č.240 (nechráněný přejezd). Trasa silnice je stabilizovaná. Silnice III/4102 Silnice zajišťuje dopravní propojení mezi Starčí a Mastníkem Komunikace prochází zastavěnou částí Starče od severu k jihu směrem na obec Mastník. V centrální části obce je napojena na silnici II/410. Trasa silnice je stabilizovaná. Silnice III/4103 Silnice zajišťuje propojení Starče s místní částí Kracovice. V několika místech má silnice nevyhovující šířkové uspořádání. Případné úpravy budou realizovány ve stávající trase

89 Silnice III/4105 Silnice zajišťuje dopravní napojení železniční stanice Stařeč. Trasa silnice je stabilizovaná. Silnice III/4106 Silnice zajišťuje dopravní napojení na Čechočovice. Trasa silnice je stabilizovaná. Úpravy silnic mimo zástavbu obce budou výhledově probíhat dle zásad ČSN Projektování silnic a dálnic. Při návrhu nových místních komunikací je třeba postupovat v souladu s ČSN Projektování místních komunikací a ĆSN Projektování křižovatek na místních komunikacích. Úpravy silnic v zastavěném území je třeba provádět v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad ČSN Projektování místních komunikací. V zastavěném území budou úprav silnic prováděny v odpovídající funkční třídě a kategorii, dle zásad ČSN Projektování místních komunikací. Místní a ostatní komunikace Trasy stávajících místních komunikací jsou stabilizované. Plochy pro místní komunikace v zastavěném území jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství. V ÚP je vymezena plocha pro novou místní komunikaci, která zajistí lepší dopravní dostupnost východní části zastavěného území Starče. Komunikace bude napojena na stávající místní komunikaci v oblouku u tzv. kopytárny, bude vedena severně a napojena na silnici II/410 novou křižovatkou. Úpravy a rekonstrukce místních komunikací budou realizovány na stávajících plochách veřejných prostranství. Nové místní komunikace v rozvojových plochách budou navrženy v podrobnější navazující dokumentaci. Komunikační napojení jednotlivých lokalit v podrobnější dokumentaci řešit v souladu s ČSN , ČSN a ČSN Třídy místních komunikací (podle vyhlášky č. 104/97 Sb.) místní komunikace III. třídy. Funkční skupiny místních komunikací (podle urbanisticko dopravní funkce dle ČSN ) průtahy silnic II. a III. tříd B2, ostatní místní komunikace C3. Ostatní dopravní plochy a trasy Cyklistické a turistické trasy Řešeným územím procházejí značené turistické trasy. Řešeným územím prochází značené cyklotrasy - č (Třebíč - Mastník - Kojetice - Moravské Budějovice - Hostim), č (Pokojovice - Stařeč - Slavice - Kožichovice - Dobrá Voda) a cyklotrasa č Okříšky. Sádek.. Je realizována cyklostezka Stařeč- Borovina.. V ÚP je navržena pěší a cyklistická trasa z Kracovic k rozhledně na Pekelném kopci. Zemědělská doprava Hlavní zemědělské a lesní cesty významné z hlediska prostupnosti krajiny jsou v územním plánu zakresleny jako překryvná linie na plochách zemědělských, lesních, přírodních a plochách smíšených nezastavěného území. Méně významné komunikace a cesty nejsou samostatně vyčleněny, jsou součástí ploch nezastavěného území. Síť zemědělských komunikací z hlediska zajištění přístupu k zemědělským pozemkům bude třeba řešit v rámci komplexních pozemkových úprav

90 V územním plánu je v rámci přípustných činností na zemědělské půdě možné umístit také zemědělské cesty. Parkoviště V městysi je současné době parkoviště umístěno na Jakubském náměstí, u víceúčelové budovy, u hřbitova, u ZD, u lihovaru a další menší parkoviště. Dopravní plochy pro parkování a odstavování vozidel jsou vymezeny především v rámci ploch veřejných prostranství, případně v ostatních plochách RZV, zejména ploch občanského vybavení. Umístění parkoviště je přípustné na většině funkčních ploch a na veřejných prostranstvích. Jednoznačně vymezené plochy pro odstavné a parkovací stání nejsou v ÚP navrženy. V navazujících řízeních je třeba respektovat požadavek na umístění odstavných a parkovacích stání na stavebním pozemku podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. Garáže V současné době je v obci několik skupin řadových garáží, které jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury. Skupiny garáží jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury silniční. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy pro umístění garáží. Umístění garáží je přípustné v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek jednotlivých ploch. Chodníky V obci jsou chodníky převážně vybudovány. Alespoň jednostranné chodníky by měly být vybudované podél průtahů silnic. V grafické části nejsou chodníky podél silnic zakresleny, jsou součástí především ploch dopravní infrastruktury silniční a ploch veřejného prostranství a dalších. Hromadná doprava Autobusová doprava - ve Starči se nachází dvě oboustranné zastávky částečně vybavené zálivy. Jedna u bývalé kopytárny a druhá v centru u základní školy, zastávky jsou vyhovující. V osadě Červená Hospoda je nově upravená zastávka se zálivem a čekárnou umístěna u silnice I/23. Do místní části Kracovice autobusová doprava nezajíždí. V Stařeč - nádraží je nově vybudovaná zastávka s čekárnou na okraji zastavěného území Čechočovic. Železniční doprava železniční stanice Stařeč na trati č. 241 Okříšky - Znojmo je situována cca 2 km západně, železniční stanice Krahulov na trati č. 240 Jihlava Brno.je situována 3 km severozápadně. V ÚP je navrženo zřízení železniční zastávky Červená Hospoda v blízkosti křížení železniční tratě č. 240 a silnice III/4101. Posouzení hluku z dopravy Posouzení možných negativních vlivů silniční dopravy v podrobnosti odpovídající územnímu plánu je doloženo v příloze odůvodnění územního plánu. Byly posuzovány úseky silnice I/23, II/410 a III/4102, kde bylo provedeno sčítání dopravy ŘSD v roce 2010 (dopravní intenzity jsou uvedeny v příloze)

91 Podle uvedeného výpočtu při použití prognózy intenzit automobilové dopravy (TP 225) bylo zjištěno ohrožení hlukem dopravy u silnice I/23, silnice II/410 (úsek Stařeč směr Borovina) a silnice III4102 (úsek Stařeč směr Mastník). Zastavitelné plochy s přípustným popř. podmíněně přípustným umístěním chráněné zástavby jsou situované u uvedených úseků silnic jsou vymezeny jako plochy s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku z dopravy VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Vodní hospodářství Vodohospodářská zařízení Vodní toky Nejvýznamnější vodní tok řešeného území, Stařečský potok, protéká od západu k východu velkou částí katastrálního území Stařeč, včetně její zastavěné části, kde je regulován. Na Stařečském potoce jsou vybudovány poldry pro retenci přívalové vody a ochranu zastavěného území. V řešeném území je dále několik drobných vodních toků, přítoků Stařečského potoka. Seznam vodních toků dle Centrální evidence toků: ID toku Název toku Správce toku Katastrální území Stařečský potok Lesy, s. p. Stařeč LP přítok Stařečského potoka Lesy, s. p. Stařeč LP Stařečského potoka Lesy, s. p. Stařeč LP Stařečského potoka Lesy, s. p. Stařeč LP Stařečského potoka Lesy, s. p. Stařeč LP Stařečského potoka Povodí Moravy, s. p. Stařeč PP Stařečského potoka Povodí Moravy, s. p. Stařeč LP Stařečského potoka Lesy, s. p. Stařeč PP Stařečského potoka Povodí Moravy, s. p. Stařeč, Kracovice PP Stařečského potoka Povodí Moravy, s. p. Stařeč, Kracovice Jablůnka Povodí Moravy, s. p. Stařeč U všech vodních toků v řešeném území budou respektována ochranná (provozní) pásma v souladu s vodním zákonem zák.č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 49, odst. (2). Podél drobných vodních toků je třeba respektovat provozní pásmo v šířce 6 m od břehové čáry toku

92 Vodní nádrže a rybníky Území je poměrně málo vodnaté. Na Stařečském potoce se nachází v zájmovém území dvě větší vodní nádrže, a to rybník Pastvištní a Borovinský (mimo řešené území). V zastavěném území se na tomto vodním toku nachází Králíkův rybník a na severním okraji zastavěného území je koupaliště. V návaznosti na koupaliště je na Stařečském potoce vybudován nový poldr. V katastrálním území Kracovice se nachází kaskáda rybníčků na bezejmenného přítoku Stařečského potoka jižně od zastavěného území obce (Žabka, Vesník, Fučík, Kacíř). Dále jsou menší vodní plochy situovány na bezejmenných přítocích od Mastníku. V ÚP jsou vymezeny plochy změn v krajině pro umístění nových vodních plocha a retenčních ploch V územním plánu je možné umístit také vodní plochy na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití podle podmínek využití jednotlivých ploch, např. na plochách zemědělských, smíšených nezastavěného území, přírodních a dalších. Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území se nachází ochranná pásma I. a II. stupně vodního zdroje pro Stařeč. Po vybudování nového přívodního vodovodního řadu z VDJ Borovina vodní zdroje Stařeč a ochranná pásma vodních zdrojů zůstanou zachovány jako rezervní. Záplavová území vodních toků Vodní toky, protékající řešeným územím, nemají stanoveno záplavové území vodoprávním úřadem. Městys má v rámci povodňového plánu zpracované území ohrožené záplavou Stařečského potoka. Protierozní opatření K. ú. Stařeč a k.ú. Kracovice jsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Je nutno dbát na to, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Na změnu odtokových poměrů je nutno realizovat technická a agrotechnická opatření zatravnění exponovaných pozemků, doplňování výsadby dřevin vegetační zábrany (větrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Dále je možné navrhnou protierozní příkopy, přejezdné průlehy apod. Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V řešeném území jsou navrženy plochy změn v krajině pro založení nefunkčních částí prvků územního systému ekologické stability, protierozní opatření a opatření ke zlepšení retence povrchových vod v krajině. V nezastavěném území umožňuje územní plán obecnou přípustnost protierozních opatření

93 Zásobování pitnou vodou Stávající stav Stařeč má vybudovaný veřejný vodovod, zásobovaný z VDJ Stařeč 250 m 3 (506,0 m n.m) západně od obce. Voda je do vodojemu čerpána z místních zdrojů (studny a vrty) v okolí stařečského nádraží, maximální odebírané množství je m 3 /rok. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je městys. Místní část Kracovice nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní. Osada Červená Hospoda má částečně vybudovaný vodovod, několik nemovitostí je napojeno částečně na zásobovací řad Heraltice Třebíč, částečně na vlastní samostatný zdroj vody (věžový vodojem). Ostatní obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní. Ochranná pásma vodovodu Ochranné pásmo vodovodu do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Koncepce rozvoje V současné době probíhá příprava realizace vodovodu Stařečsko, která zahrnuje napojení Starče a Kracovic na skupinový vodovod Třebíč (VDJ Třebíč Borovina). Nápojné místo tohoto přivaděče bude VDJ Borovina, kde bude realizována čerpací stanice, která dopraví vodu čerpáním přes místní část Kracovice do obce Stařeč a odtud do obce Mastník. Výtlačný řad a hlavní zásobovací řad bude profilu DN 150. Nad místní částí Kracovice bude vybudována přerušovací komora tlaku. Hlavní zásobovací řad končí napojením na stávající rozvodnou síť obce Stařeč. Stávající vodní zdroj bude využíván na cca 50 %. Vlivem spolupráce dvou vodojemů se zlepší hydrodynamické tlakové poměry v rozvodné síti Stařeč v době špičkových odběrů. Ve sídle Stařeč bude nutné rekonstruovat nevyhovující části rozvodné sítě. Kracovice budou zásobeny přímým napojením na hlavní zásobovací řad. V místní části Kracovice bude vybudována nová rozvodná síť veřejného vodovodu. Osada Červená Hospoda bude napojena přímo na vodovodní přivaděč Heraltice Třebíč a bude po vybudování rozvodných řadů zásobovat stávající a novou zástavbu osady. Bude napojena i zástavba v zemědělském areálu, může z něho být plněn stávající věžový VDJ, který je soukromém vlastnictví vlastníka areálu. Nově navrhované rozvojové lokality v městysi budou zásobovány pitnou vodou prodloužením stávajících vodovodních řadů. Nové vodovodní řady budou umísťovány zejména na veřejných prostranstvích a také na navrhovaných zastavitelných plochách. Je nutné respektovat vodohospodářské objekty a vodovodní řady včetně ochranných pásem. Koncepce zásobování pitnou vodou je v souladu s aktuálním Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina

94 Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav Stařeč má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je z cca 80 % napojena stávajícím kanalizačním sběračem na kanalizační systém provozní skupiny Třebíč, a tím na stávající ČOV v Třebíči. Zbývající stoky v místní části Stařeč jsou zaústěny do místního recipientu. Pro lokalitu rodinných domů U Koupaliště je realizována výstavba splaškové kanalizace. V lokalitě Nová Čtvrť je jednotná kanalizace rekonstruovaná. Místní část Kracovice nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách nebo septicích. Osada Červená Hospoda nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Provozovatelem kanalizace je městys. Ochranná pásma kanalizace Ochranné pásmo kanalizace do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Koncepce rozvoje Stávající koncepce odkanalizování v obci Stařeč bude zachována. Odpadní vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je napojena na ČOV Třebíč přečerpáním. Bude probíhat postupná rekonstrukce nevyhovujících úseků stávající kanalizace, rekonstrukce bude probíhat převážně ve stávajících trasách na veřejných prostranstvích a plochách dopravy. Rozvojové lokality budou napojeny kanalizační systém městyse. Pro novou výstavbu budou dobudovány nové kanalizační řady, případně bude řešeno zkapacitnění stávajících řadů. Nové kanalizační řady budou umisťovány zejména na veřejných prostranstvích a na jednotlivých zastavitelných plochách. Při odkanalizování nových zastavitelných ploch bude preferována oddílná kanalizace. Rozvojové plochy jsou vymezeny v lokalitách, umožňující napojení na stávající systém kanalizace. Možnost napojení lokalit je znázorněna ve výkrese kanalizace v grafické části odůvodnění. Přesnou lokalizaci napojení a kapacitní posouzení je třeba řešit v podrobnější dokumentaci. V místní části Kracovice je navrženo vybudování splaškové kanalizace. Splaškové vody budou sváděny do centrální jímky a odtud čerpány výtlakem do Starče a odtud na ČOV Třebíč. V osadě Červená Hospoda je navrženo vybudování splaškové kanalizace. Odpadní vody budou odváděny kanalizačním sběračem na ČOV Třebíč. Do doby vybudování splaškové kanalizace v místní části Kracovice a osadě Červená Hospoda bude zajišťována individuální likvidace odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV, apod.). V plochách, které nebude možné z technických důvodů napojit na kanalizační systém je možné individuální čištění odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV, a.j.). Koncepce odkanalizování je v souladu s Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina

95 Srážkové vody Odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není-li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace. Zástavba v k.ú. Stařeč a Kracovice bude max. na 70% pozemku s ponecháním 30% volných ploch vhodných pro zasakování dešťových vod Energetika Zásobování zemním plynem Stávající stav Celé správní území městyse (části Stařeč, Krasonice a Červená Hospoda) je komplexně plynofikována odbočkou VTL plynovodu DN 200 Střítež - Krahulov. Regulační stanice VTL/STL je situovaná u silnice II/410 mezi Starčí a Borovinou. Z regulační stanice jsou vedeny STL rozvody. Rozvodná síť v obci a místních částech je středotlaká. Je nutné respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a regulační stanice. Ochranná a bezpečnostní pásma dle zákona č. 458/2000 Sb. Druh plynového zařízení plynovody a přípojky do průměru 200 mm včetně mimo zastavěné území STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce 1 technologické objekty 4 Ochranné pásmo (m) 4 Druh plynového zařízení Bezpečnostní pásmo (m) VTL plynovody a přípojky do průměru 250 mm včetně 20 Regulační stanice plynu 10 Koncepce rozvoje Stávající způsob a rozsah zásobování plynem je vyhovující. Pro navrhované rozvojové plochy bude prodloužena STL plynovodní síť. Možnost napojení rozvojových lokalit na plyn je zakreslena ve výkrese plynovodů v grafické části odůvodnění. Nové zastavitelné plochy mohou být napojeny na stávající systém zásobování plynem prodloužením plynovodních řadů. Napojení rozvojových ploch bude upřesněno v podrobnější dokumentaci. Vedení plynovodních řadů je přípustné dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití

96 Zásobování elektrickou energií Stávající stav Městys Stařeč a místní část Kracovice jsou napojeny na elektrickou rozvodnou síť odbočkou vzdušného vedení VN 184. Osada Červená Hospoda je napojena odbočkou ze vzdušného vedení VN 188. V zájmovém území se nachází rozvodna R 110/22 kv Řípov (mimo řešené území). Východní částí katastru mimo zastavěné území prochází koridory vedení VN 22 kv a VVN 110 kv do této rozvodny. Uvedené koridory je třeba respektovat včetně ochranných pásem. Východně od zastavěného území a částečně zastavěným územím Starče prochází vedení VVN 110 kv č R Řípov R Moravské Budějovice. V severní části řešeného území prochází vedení VVN 110 kv 504 a 549 R Řípov - R Kosov. Uvedená vedení je nutné respektovat včetně ochranných pásem. V ZÚR Kraje Vysočina je vymezen koridor o šířce 400 m a plocha o výměře m 2 pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kv a rozvodny Krahulov (veřejně prospěšná stavba E16 vymezená ZÚR). Zpřesnění umístění a rozvodny bylo prověřováno s E.ON Česká republika, rozvoj sítí. Rozvodna je uvažována jako trakční transformorovna pro uvažovanou elektrizaci tratě Brno Jihlava.. Pro umístění tranformorovny je vymezena plocha na k.ú. Krahulov (p.č v k.ú. Krahulov). Toto umístění je výhodné i hlediska napojení ne vedení VVN a z důvodů nekřížení železniční tratě. Po zpřesnění není tedy uvedená veřejně prospěšná stavba vymezena v řešeném území a není tedy obsažena v ÚP Stařeč. Rozvodna Krahulov je vymezena v rozpracovaném ÚP Krahulov. Seznam trafostanic číslo trafostanice název trafostanice výkon TS 1 Sokolovna BTS 250/160 TS 2 U Nechvátala BTS 400/250 TS 3 Snaha (cizí) BTS 400/250 TS 4 Zahradní BTS 400/250 TS 5 U Hřbitova BTS 400/250 TS 6 U Mostu BTS 630/630 TS 7 Niva BTS 400/400 TS 8 ZD BTS 400/250 TS 9 Třebíčská BTS 400/400 TS 10 Koupaliště BTS 400/250 TS 11 Pastvištní mlýn BTS 250/50 TS 12 Nádraží BTS 250/100 TS 13 Uhelné sklady (cizí) BTS 400/400 TS 14 Červená Hospoda - obec BTS 400/

97 TS 15 Červená Hospoda - u sýpky BTS 400/160 TS 16 Kracovice - obec BTS 160/160 TS 17 Kracovice - vodojem (cizí) BTS 400/160 Navrhovaná koncepce Stávající koncepce je vyhovující, přenos požadovaného výkonu bude ve výhledu zajišťován i nadále ze stávajících kmenových linek. Potřeba elektrické energie byla během zpracování územního plánu konzultována s oblastním technikem firmy E.ON, a. s. v Třebíči. Navrhované záměry budou pokryty především ze stávajících trafostanic. Územní plán navrhuje 1 novou trafostanici (TS18) včetně koridoru pro přívodní vedení v západní části Starče. Nová trafostanice je navržena z důvodů pokrytí elektrickou energií nové zástavby v západní části obce. Připojení lokalit na elektrickou energii bude stanoveno na základě požadovaného příkonu jednotlivých odběratelů - žadatelů o připojení. Případná další nová nadzemní i podzemní vedení elektrické energie, jejich přeložky, umístění nových trafostanic a rekonstrukce stávajících na vyšší kapacitu, jsou přípustné dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití. Stávající energetická zařízení budou respektována včetně ochranných pásem podle platné legislativy Spoje a zařízení spojů Telekomunikační kabely a zařízení Řešeným území prochází telekomunikační kabely. Dále řešeným území procházejí radioreléové trasy. V řešeném území jsou dále zařízení mobilních operátorů. Je nutné respektovat telekomunikační zařízení včetně jejich ochranných pásem. Hlavní telekomunikační kabely a zařízení jsou zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace pevného komunálního odpadu bude prováděna podle stávající koncepce odpadového hospodářství obce, tj. svozem a ukládáním na skládku mimo správní území města. Vlastní nakládání s odpadem je řešeno dle obecně závazné vyhlášky obce. Svoz komunálního i nebezpečného odpadu zajišťuje odborně způsobilá firma. Stávající systém nakládání s odpady nebude měněn. Koncepce nakládání s odpady v území je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY Podle ustanovení 19 a 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., (ve znění pozdějších předpisů) a podle rozpracovaných úkolů Havarijního plánu Kraje Vysočina

98 a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Vodní toky Vodní toky v řešeném území nemají stanoveno záplavové území. Zastavěným území městyse protéká Stařečský potok. Na Stařečském potoce nad koupalištěm je vybudován poldr, který slouží k ochraně městyse před přívalovou vodou. V územním plánu jsou vymezeny plochy změn v krajině k protipovodňovým opatřením také na přítocích Stařečského potoka. V územním plánu jsou vymezeny plochy změn v krajině k protierozním opatřením, které zvýší retenční schopnost krajiny.. Vodní nádrže Vodní nádrže v řešeném území neohrožují v případě zvláštní povodně zástavbu městyse, místní části Kracovice ani osadu Červená Hospoda. b) Vymezení zón havarijního plánování Řešené území se nenachází v zóně havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události ukrytí se předpokládá v úkrytech budovaných v době ohrožení k úkrytům budou využívány především prostory skladovací a sklepy úkryty by měly být prostory zcela zapuštěné, výjimečně částečně zapuštěné (ochranný součinitel K = min. 5) situování úkrytů by mělo být takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytů možnost vyproštění potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m 2 plochy na osobu kryty nutno situovat v dostupní vzdálenosti od pracovišť a obydlí až 500 m Obecné zásady situování úkrytů u individuální zástavby doporučit budování suterénních prostor zajistit ukrytí u veřejné občanské vybavenosti d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Není počítáno s evakuací. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Při skladování materiálů humanitární pomoci lze využít např. plochy občanského vybavení v majetku městyse. f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce Není vymezeno. Pro případné havarijní uložení těchto látek je výběr úložiště třeba provést tak, aby nebyla aby nebyla zasažena obytná zóna obce, objekty občanského vybavení včetně vodních zdrojů

99 g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Stanoviště vyprošťovací techniky, umývárny a chemické odmořování - zemědělské a výrobní areály. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území nejsou skladovány nebezpečné látky ani není s jejich skladováním uvažováno. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Městys Stařeč bude napojen na oblastní vodovod Třebíčsko. Nouzové zásobování je možné: a) využitím vodních zdrojů Stařeč b) dovozem balené vody (podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje) Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanoviště první pomoci, velitelské stanoviště). Požadavky požární bezpečnosti Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. V dalších fázích územní a stavební dokumentace staveb je třeba respektovat požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Zájmy obrany státu Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany: OP RLP Ochranném pásmu radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. V grafické části je v koordinačním výkresu uvedena textová poznámka: Celé správní území obce je situováno v ochranném pásmu radiolokačního zařízení Ministerstva obrany. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany: - Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování s stavebním řádu), který je nutno respektovat podle ustanovení 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona

100 č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VVN, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Výstavba může být výškově omezena nebo zakázána. Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách je zakreslen v grafické části v koordinačního výkresu odůvodnění ÚP. 8. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYMEZENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. Vyhodnocení účelného využití zastavěných území Zastavěné území je vymezeno k Územní plán vymezuje souvislé zastavěné území sídla Stařeč, zastavěné území sídla Kracovice, zastavěné území osady Červená Hospoda, zastavěné území části Stařeč nádraží a zastavěné území výrobní zóny Krahulov nádraží. Dále vymezuje několik menších ploch zastavěného území rozptýlených v krajině. Stařeč - souvislém zastavěném území Starče jsou zastoupeny zejména plochy s převažující funkcí bydlení (bydlení v rodinných domech městské a příměstské a plochy smíšené obytné komerční). Plochy výroby a skladování jsou zastoupeny 2 areály drobné a řemeslné výroby a 1 areálem zemědělském výroby. Zastavěné území je z velké části využito. Zástavba obytného území je kompaktní, je tvořená převážně rodinnými domy a několika bytovými domy. V sídle nejsou zastoupeny větší ploch zahrad u zemědělských usedlostí. V zástavbě je pouze několik jednotlivých proluk (např. v ulici Zahradní), které jsou postupně zastavovány. Kracovice - souvislém zastavěném území Kracovic převažují plochy bydlení v rodinných domech - venkovské, dále jsou zastoupeny plochy zemědělské výroby, plochy rekreace zahrádkové osady a další plochy. Zástavba obytného území Kracovic je tvořena zejména zemědělskými usedlostmi orientovanými do návsi a navazujícími plochami zahrad. Zastavěné území je využito, v zastavěném území nejsou větší volné plochy. Červená Hospoda v zastavěném území jsou zastoupeny zejména plochy bydlení a plochy zemědělské výroby. Volná plocha v zastavěném území u silnice I/23 je vymezena jako zastavitelná plocha smíšeného území obytného Z25. Ostatní plochy v zastavěném území jsou využity. Stařeč nádraží v zastavěném území je vymezena plocha přestavby P2 pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady. Krahulov nádraží v zastavěném území jsou zastoupeny plochy smíšené výrobní. Plochy v zastavěném území jsou využity

101 Využití ploch pro bydlení vymezených v dosavadní územně plánovací dokumentaci: Městys Stařeč má platný Územní plán sídelního útvaru Stařeč, vyhláška obce o závazné části této územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti dne , dále byly zpracovány Změny č. 1, 2, 3, 4, 5A, 5B a 6. Většina ploch, vymezených v dosavadním ÚPSÚ v platném znění je již zastavěna, dosud nevyužité plochy jsou zařazeny do nového ÚP. 1. Územního plánu sídelního útvaru Stařeč (1996). Plochy pro bydlení vymezené v ÚPSÚ jsou využity. Nezastavěná zůstala pouze část plochy v JZ části Starče označená jako č. 6. Zařazeno do nového územního plánu jako plochy Z7. 2. Změna č.1 (2000) Nově byly vymezeny plochy v západní části sídla, plocha BV5 u koupaliště byla zastavěna částečně, nevyužité části jsou zařazeny do nového ÚP jako plochy Z1 a Z2. Nezastavěna je dále část BV4, zařazeno do ÚP jako plocha Z6. Dále byla vymezena plocha BV3, plocha je nezastavěna, zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.2 (2007) Byla vymezena plocha BV6 východně od tzv. kopytárny. Plocha je nezastavěná, částečně zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.3 (2008) Byla vymezena plocha BV9, na severním okraji sídla. Plocha je nezastavěna, zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.4 (2011) Nebyly vymezeny nové plochy pro bydlení. 6. Změna č.5a (2011) Nebyly vymezeny nové plochy pro bydlení. 7. Změna č.5b (2012) Navrženy plochy: BV10, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z10, BV11, nezastavěno v ÚP vymezeno jako plocha Z5, BV14 V Kracovicích, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z16, BV15 v Kracovicích, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z Změna č.6 (2013) Vymezena plocha BV16, nezastavěno, vymezeno jako plocha Z5. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení: Potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je dána potřebou, požadavky a záměry městyse a potřebou zajištění požadovaného nárůstu počtu obyvatel městyse. Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a rozvaha o velikosti těchto ploch vychází z následujících předpokladů: záměrem městyse je udržení pozitivního demografického vývoje, počet obyvatel v obci ve sledovaném období od roku 1991 do roku 2014 rostl ( obyv., obyv., obyv obyv. prognóza obyv.); předpokládá se snižující se trend velikosti domáckosti (r ,94 ob./byt, r ,89 ob./byt, prognóza r ,80 ob./byt); úbytek bytového fondu pro asanaci, rekreaci a druhé bydlení v období b.j. (kvalifikovaný odhad);

102 Prognóza potřeby počtu bytů: Nárůst počet trvale bydlících obyvatel: ob., ob., nárůst 203 ob. Obyvatel/1 byt: 2,80 ob./1 byt Potřeby bytů pro prognózovaný nárůst počtu obyvatel: 73 bytů Potřeby bytů pro zmenšení počtu obyvatel/byt : 20 bytů Potřeba bytů pro odpad bytového fondu (rekreace): 15 bytů Vypočtená potřeba bytů celkem: cca 108 bytů V územním plánu jsou pro bydlení vymezeny zastavitelné plochy Z1 - Z7, Z9 Z14, Z16 a Z17, Z40, kde lze umístit cca 90 bytů v rodinných domech. Dále jsou v územním plánu vymezeny zastavitelné plochy pro smíšené území obytné Z23 Z26, kde lze umísti cca 15 bytů. Rozsah vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v rámci tolerance odpovídající územnímu plánu odpovídá potřebě. 9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKU VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení 77 a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů ve svém stanovisku k Zadání územního plánu Stařeč konstatoval, že návrh územního plánu Stařeč nebude mít významný vliv na výše uvedenou lokalitu soustavy NATURA 2000 uvedenou v národním seznamu evropsky významných lokalit (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle 22 písm. B) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o EIA) ve svém stanovisku k Zadání územního plánu Stařeč nepožadoval vyhodnoceni vlivů Územního plánu Stařeč na životní prostředí. 10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ. V řešeném území nejsou vymezeny záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v ZÚR Kraje Vysočina

103 11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy Kraj: Vysočina Obec: Stařeč, Katastrální území: Stařeč, Kracovice, Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): - město Třebíč (k. ú. Slavice, Třebíč, Řípov, Sokolí) - obec Mastník (k. ú. Mastník) - městys Rokytnice nad Rokytnou (k. ú. Rokytnice nad Rokytnou) - obec Markvartice (k. ú. Markvartice u Třebíče) - obec Čechočovice (k. ú. Čechočovice) - obec Krahulov (k. ú. Krahulov) Vymezení řešeného území Územní plán je zpracován pro správní území městyse Stařeč, tedy pro katastrální území Stařeč a Kracovice. Městys patří do správního obvodu města Třebíč, které je pro Stařeč obcí s rozšířenou působností (ORP). Celková výměra správního (řešeného) území je ha. Katastrální území Stařeč má rozlohu ha, katastrální území Kracovice 233 ha. Bilance druhů pozemků (kultur) zastoupených v řešeném území: k. ú. STAŘEČ celkem ha % zemědělská půda 792, ,77 z toho - orná půda 671, ,46 - zahrada 30,9783 2,37 - ovocný sad 1,1533 0,09 - trvalý travní porost 89,3741 6,85 nezemědělská půda 511, ,23 z toho - lesní pozemek 379, ,05 - vodní plocha 19,6819 1,51 - zastavěná plocha a nádvoří 23,2605 1,78 - ostatní plochy 89,8863 6,89 CELKEM 1 304, ,

104 k. ú. KRACOVICE celkem ha % zemědělská půda 186, ,71 z toho - orná půda 170, ,92 - zahrada 4,7409 2,03 - ovocný sad 0,2644 0,11 - trvalý travní porost 10,8625 4,65 nezemědělská půda 47, ,29 z toho - lesní pozemek 31, ,43 - vodní plocha 1,5390 0,66 - zastavěná plocha a nádvoří 2,0237 0,87 - ostatní plochy 12,4417 5,33 CELKEM 233, ,00 CELKEM MĚSTYS STAŘEČ celkem ha % zemědělská půda 979, ,65 z toho - orná půda 841, ,72 - zahrada 35,7192 2,32 - ovocný sad 1,4177 0,09 - trvalý travní porost 100,2366 6,52 nezemědělská půda 559, ,35 z toho - lesní pozemek 410, ,68 - vodní plocha 21,2209 1,38 - zastavěná plocha a nádvoří 25,2842 1,64 - ostatní plochy 102,3280 6,65 CELKEM 1 538, ,

105 Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy BPEJ Třída ochrany Další výchozí údaje I II II II IV III I II I III V IV V II II II V V V V V III III IV III III IV V II III V Mapa DKM (67 %) + KMD (34 %) na k. ú. Stařeč Mapa KMD na k. ú. Kracovice Hranice katastrálního území Hranice zastavěného území

106 Zastavěná území jsou vymezena podle 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu V územním plánu je vymezeno souvislé zastavěné území sídla Stařeč, Kracovice a Červená Hospoda, zastavěné území výrobního areálu u Krahulova, zastavěné území ploch u nádraží západně od Starče, zastavěné území navazující na Třebíč v severovýchodní části řešeného území a několik drobných zastavěných území samot a ploch a objektů technické vybavenosti. Hranice BPEJ dle ÚAP Třebíč Údaje o pozemcích výměra a kultura celých zabíraných parcel - z oficiálních internetových stránek katastrálního úřadu. Části zabíraných parcel změřeny v počítači. Třídy ochrany zemědělské půdy dle vyhlášky č. 48/2011 O stanovení tříd ochrany Meliorované pozemky z územně analytických podkladů Ve Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu jsou rovněž zakresleny tyto stávající limity využití území: Stávající pozemky určené k plnění funkce lesa včetně vzdálenosti 50 m od lesní půdy. Vodní plochy a toky Přehled lokalit navrhovaných pro výstavbu včetně tabulkové části ZASTAVITELNÉ PLOCHY PLOCHY BYDLENÍ Z1 Plocha pro rodinné domky v lokalitě U Koupaliště I, k. ú. Stařeč Parcela pro 1 rodinný domek, Kultura orná půda, BPEJ (IV. třída ochrany) a (III. třída ochrany). Část plochy převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z2 Plocha pro rodinné domky U Koupaliště II, k. ú. Stařeč Kultura orná půda. BPEJ III. třída ochrany. Proluka mezi stávajícím zastavěným územím. Plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z3 Plocha pro rodinné domky v lokalitě Záhumenice I, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany. Plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z4 Plocha pro rodinné domky v lokalitě Záhumenice II, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany, malá část plochy schválena v ÚP SÚ v platném znění. Výstavba rodinných domků kolem stávající komunikace. Z5 Plocha pro rodinné domky K Nádraží I, k. ú. Stařeč Kultura především orná půda, BPEJ III. třída ochrany, část plochy převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z6 Plocha pro rodinné domky K Nádraží II, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany a IV. třída ochrany, část plochy schválena pro výstavbu v platném ÚP SÚ. Z7 Plocha pro rodinné domky Žlíbek I, k. ú. Stařeč Kultura orná půda a trvalý travní porost, BPEJ V. třída ochrany. Minimálně pak I. třída ochrany, nově navržená plocha

107 Z9 Plocha pro rodinné domky Jih, k. ú. Stařeč Kultura orná půda I. třída ochrany, část plochy schválena v ÚP SÚ v platném znění. Z10 Plocha pro rodinné domky U Hřiště I, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ IV. třída ochrany, celá plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z11 Plocha pro rodinné domky K Třebíči I, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ a obě III. třída ochrany, celá plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z12 Plocha pro rodinné domky K Třebíči II, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany, nově navržená plocha. Z13 Plocha pro rodinné domky K Třebíči III, k. ú. Stařeč Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany, V. třída ochrany a IV. třída ochrany. Malá část plochy schválena v platném ÚP SÚ. Z14 Plocha pro rodinné domky U Stařečského potoka I, k. ú. Stařeč Kultura zahrada, BPEJ a obě V. třída ochrany. Plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z16 Plocha pro rodinné domky Kracovice I, k. ú. Kracovice Kultura orná půda, BPEJ V. třída ochrany, převzato z ÚP SÚ v platném znění. Z17 Plocha pro rodinné domky Kracovice II, k. ú. Kracovice Kultura orná půda, BPEJ V. třída ochrany a I. třída ochrany, převzato z ÚP SÚ v platném znění. Z40 Plocha pro rodinné domky U Stařečského potoka II, k. ú. Stařeč Plocha v zastavěném území, kultura ostatní, bez záboru zemědělské půdy. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Z18 Plocha pro občanské vybavení - veřejnou infrastrukturu, k. ú. Stařeč Jedná se o obecní pozemek, na kterém je již v současné době zrealizována čerpací stanice splašků. Kultura především trvalý travní porost, částečně orná půda, BPEJ I. třída ochrany a III. třída ochrany. Z19 Tělovýchovné a sportovní zařízení, k. ú. Stařeč Kultura trvalý travní porost, BPEJU 76401, III. třída ochrany, minimálně pak II. Třída ochrany, převzato z ÚP SÚ v platném znění, upraveno dle nové parcelace. Z20 Tělovýchovné a sportovní zařízení, k. ú. Stařeč Kultura trvalý travní porost, BPEJ III. třída ochrany, část převzata z ÚP SÚ v platném znění. Z21 Tělovýchovné a sportovní zařízení v Červené Hospodě, k. ú. Stařeč Kultura především trvalý travní porost, BPEJ III. třída ochrany, plocha v zastavěném území, převzatá z ÚP SÚ

108 Z22 Tělovýchovné a sportovní zařízení, k. ú. Kracovice Kultura zahrada, BPEJ a obě V. třída ochrany, plocha v zastavěném území, částečně převzatá z ÚP SÚ. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Z23 Plochy smíšené obytné komerční Stařeč -jih, k. ú. Stařeč Volná plocha mezi obytnou zástavbou a výrobním areálem jižně od obce. Plocha převzata z ÚP SÚ v platném znění, kultura orná půda, BPEJ především 74068, částečně pak I. třída ochrany. Z24 Plochy smíšené obytné komerční ke Kracovicím, k. ú. Stařeč + k. ú. Kracovice Plocha cca ze 2/3 převzata ze současně platného ÚP SÚ,, kultura trvalý travní porost, BPEJ cca ze 2/ V. třída ochrany a II. třída ochrany. Z25 Plochy smíšené obytné komerční Červená Hospoda I, k. ú. Stařeč Plocha schválená v ÚP SÚ v platném znění, plocha v zastavěném území, kultura trvalý travní porost a orná půda, BPEJ III. třída ochrany Z26 Plochy smíšené obytné komerční Červená Hospoda II Plocha schválená v ÚP SÚ v platném znění, kde byla zakreslena až ke stávající silnici I/23, v návrhu ÚP je navržen pruh zeleně v šíři 15 m od kraje silnice pro dopravní koridor, který je vymezen pro přeložku silnice I/23. Kultura orná půda, BPEJ III. třída ochrany PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - INŽENÝRSKÉ SÍTĚ Z27 Čistírna odpadních vod Jde o plochu čistírny odpadních vod pro obec Čechočovice západně od obce v blízkosti obce Čechočovice. Kultura především trvalý travní porost, BPEJ a obě V. třída ochrany. V ploše meliorace, veřejně prospěšná stavba. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Z28 Drobná a řemeslná výroba Plocha mezi stávajícím výrobním areálem a plochou smíšenou obytnou. Kultura orná půda, BPEJ především I. třída ochrany a částečně V. třída ochrany. Plocha leží na kvalitní zemědělské půdě, ale jedná se prakticky o proluku mezi stávající zástavbou a plocha je již schválena v současně platném ÚP SÚ. Z29 Zemědělská výroba Plocha v jižní části Starče. Kultura orná půda, BPEJ především I. třída ochrany, částečně pak III. třída ochrany. Plocha sice leží na kvalitní zemědělské půdě, ale jedná se o plochu pro zemědělskou výrobu. Je potřeba, aby plocha navazovala na stávající výrobní plochy, aby nezatěžovala z hlediska hygienických norem obytnou zástavbu

109 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z30 Místní komunikace Veřejně prospěšná stavba. PLOCHY ZELENĚ Z31 Zeleň soukromá a vyhrazená Z32 Zeleň soukromá a vyhrazená Z33 Zeleň soukromá a vyhrazená Z34 Zeleň soukromá a vyhrazená Z35 Zeleň soukromá a vyhrazená Z36 Zeleň soukromá a vyhrazená Lokality Z31 Z36 jsou navrženy pro soukromé zahrady. Z velké části jsou již jako zahrady využívány. Jsou navrženy jako zastavitelné plochy z toho důvodu, že v nich je povolena výstavba zahradních chatek dle stanovených podmínek v plochách ZS zeleň soukromá a vyhrazení. Je možné tyto zahrady oplotit a využívat k rekreačnímu zahradničení. Vzhledem k blízkosti Třebíče je o tento druh zahradničení velký zájem. Předpokládá se, že pozemky zůstanou zemědělskému půdnímu fondu jako zahrady. Zábor bude pouze pro chatky, případně jiné drobné stavby. Z37 Zeleň soukromá a vyhrazení Zeleň pro soukromou zahradu v zastavěném území, kultura ostatní - bez záboru zemědělské půdy. Z38 Zeleň přírodního charakteru Zeleň vymezená v návaznosti na zastavěné území obce kolem Stařečského potoka pro vedení lokálního biokoridoru LK3 mezi navrhovanými zastavitelnými plochami Z14 a Z38. Z39 Zeleň přírodního charakteru Zeleň vymezená u silnice I/23 V Červené Hospodě v dopravním koridoru DK1. PŘESTAVBOVÉ PLOCHY PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY P1 Přestavbová plocha bývalého lihovaru na plochy občanského vybavení P2 Plocha pro nakládání s odpady, bez záboru zemědělské půdy u nádraží. KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DK1 Koridor pro homogenizaci silnice I/23 Koridor převzat ze ZÚR, kde je navržena šíře koridoru 150 m, v ÚP je koridor zúžen na 100 m mimo zastavěné území místní části Červená Hospoda, v navržené zastavitelné ploše Z26 je pak směrem k ploše dopravní koridor zúžen na 15 m od kraje stávající dopravní plochy. V zastavěném území byl upraven na šířku stávajícího dopravního tělesa. V zastavěném území nedojde tedy k záboru zemědělské půdy. Nepředpokládá se výrazný zábor zemědělské půdy ani mimo zastavěné území. V případě realizace dojde pouze k mírným šířkovým nebo výškovým úpravám stávající trasy, případně úpravě oblouků, křižovatek

110 V územním plánu je spočítán odborný odhad záboru, který vychází z toho, že pro silnici I. třídy se předpokládá šíře tělesa cca 25 m. Stávající šíře tělesa činí průměrně 12 m. Délka silnice od zastavěného území k hranici katastru je cca 1950 m. Zábor bude tedy činit 1950 m x 13 m (rozdíl mezi 25 metrovou navrhovanou šířkou a stávající šíří tělesa), t. j. max. 2,535 ha půdy celkem. DK2 Koridor pro přeložku silnice I/23 ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat na silnici I/23 umístění obchvatu obce Stařeč. V územním plánu je navržen koridor pro tento obchvat u Červené Hospody v šířce 100 m. Koridor je navržen mezi navrženým koridorem pro homogenizaci silnice I/23. Šíře tělesa ve volné krajině se předpokládá cca 25 m. V případě realizace bude délka nového úseku činit cca 1400 m (1400 x šíře tělesa na sil. I. třídy 25 m = 3,50 ha) + šířková úprava stávající komunikace mimo zastavěné území 400 m x 13 m (rozdíl mezi 25 metrovou navrhovanou šířkou a stávající šíří tělesa),t. j. max. 0,52 ha. Celkový maximální zábor bude tedy činit 4,02 ha. V případě úpravy silnice I/23 dojde tedy buď k úpravě stávající komunikace s maximálním záborem 2,535 ha půdy nebo k přeložce v úseku Červené Hospody s maximálním záborem 4,02 ha zemědělské půdy. Skutečný zábor zemědělské půdy pro homogenizaci nebo přeložku této komunikace bude menší. Nelze odhadnout velikost úprav, a proto nelze ani přesně vyčíslit skutečný zábor. DK3 Koridor pro homogenizaci silnice II/405 Koridor převzat ze ZÚR v šířce 80 m. V zastavěném území byl upraven na šířku stávajícího dopravního tělesa, které se nachází mimo řešené území (k. ú. Řípov). V zastavěném území nedojde tedy k záboru zemědělské půdy. Délka silnice v řešeném území mimo zastavěné území Červené Hospody činí cca 1200 m, šíře tělesa ve volné krajině se předpokládá dle ZÚR 20 m pro silnici II. třídy. Zábor tedy bude činit max x 8 m = 0,960 ha (rozdíl mezi 20 metrovou navrhovanou šířkou a stávající šíří tělesa). Toto je však za předpokladu, že k rozšíření komunikace dojde v celé délce na katastrálním území Stařeč. V řešeném území může dojít k záboru pouze v určitých částech nebo rovněž v celém úseku na sousedních katastrech. Rovněž se předpokládá, že skutečný zábor v řešeném území bude podstatně menší. DK4 Koridor pro komunikační propojení silnic I/23 a II/405 Koridor je vymezen v šířce 80 m. Délka přeložky bude činit cca 360 m, šíře silnice II. třídy včetně svahů, křižovatek činí dle ZÚR cca 20 m. Předpokládá se tedy zábor 0,72 ha zemědělské půdy. DK5 Koridor pro rekonstrukci cesty z Kracovic k rozhledně na Pekelném kopci Koridor je vymezen v šířce m. Koridor je veden převážně po stávající komunikaci, částečně pak na orné půdě. Odhaduje se zábor max. 0,1 ha zemědělské půdy, BPEJ a obě I. třída ochrany. DK6 Koridor pro spojovací cestu u koupaliště Koridor je vymezen v šířce 10 m. Délka komunikace 235 m, šíře cca 8 m. Předpokládá se tedy zábor 0,188 ha zemědělské půdy, trvalý travní porost, BPEJ III. třída ochrany. Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesnější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby

111 DK7 Koridor pro přeložku silnice II/405 Koridor převzat ze ZÚR v platném znění v šířce 80 m. Délka silnice v řešeném území činí 760 m, šíře tělesa ve volné krajině se předpokládá dle ZÚR 20 m pro silnici II. třídy. Zábor tedy bude činit cca 760 m x 20 m = 1,52 ha. V řešeném území dojde k záboru zemědělské půdy - převážně orná půda. KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TK1 Koridor pro přívodní vodovodní řad do Kracovic v šířce 20 m. TK2 Koridor pro vodovodní a kanalizační řad z Kracovic do Starče v šířce 9-20 m. TK3 Koridor pro přívodní vodovodní řad do obce Mastník mezi zastavěnou částí Kracovic a Starčí TK4 Koridor pro přívodní vodovodní řad do obce Mastník mezi zastavěnou částí Starče a hranicí řešeného území TK5 Koridor pro kanalizační řad k odvedení splašků z části Červená Hospoda na stávající kanalizaci Třebíč TK6 Koridor pro kanalizační řad k odvedení odpadních vod z obce Mastník v šířce 20 m TK7 Koridor pro vedení VN 22 kv a novou trafostanici ve Starči v šířce 20 m. Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. Přesnější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Pro technickou infrastrukturu nedojde k trvalému záboru zemědělské půdy. PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ PLOCHY PŘÍRODNÍ K2 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biocentra LC3 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ K3 Plocha pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků K4 Plocha pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků K5 Plocha pro protipovodňová a protierozní opatření suchý poldr, trvalé zatravnění apod. K6 Plocha pro protipovodňová a protierozní opatření suchý poldr, trvalé zatravnění apod. K7 Plocha smíšené nezastavěného území s možností výstavby vodní nádrže, tůněk a zatravnění pozemku. Snížení eroze a zvýšení retenční schopnosti území, doplnění zeleně v krajině. K8 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK7 K9 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK9 K10 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK10 K11 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK11 K12 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK12 K13 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK13 K14 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK13 K15 Plocha pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků K16 Plocha pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků V tabulkách je vyčíslen pouze předpokládaný celkový rozsah úprav ploch změn v krajině. U těchto ploch seš nepředpokládá velký zábor zemědělské půdy. Většinou jde o zatravnění pozemků. Zábor se předpokládá pouze v případě výstavby rybníků, u poldrů zábor pro hráz. Zábor pro ÚSES se v územním plánu nevyčísluje. K případnému záboru dojde v rámci

112 zpracování komplexních pozemkových úprav. Plochy změn v krajině jsou zakresleny z důvodů toho, aby bylo zřejmé, kde je v krajině potřeba provést změny, a to především s ohledem na tvorbu a ochranu přírody. PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV R1 Územní rezerva pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské

113 Obec : STAŘEČ Klimatický region: 7 PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF ZASTAVITELNÉ PLOCHY VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA PLOCHY BYDLENÍ Z1 RODINNÉ DOMKY IV III 0,1778 0,1696 0,0082 0, ,1778 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ Z2 RODINNÉ DOMKY III 0,6929 0, ,6929 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ Z3 RODINNÉ DIMY III 0,3109 0, ,3109 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ Z4 RODINNÉ DOMY III 1,8991 1, ,8991 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ Z5 RODINNÉ DOMY III 1,1674 1, ,0263 1,1937 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ Z6 RODINNÉ DOMY Z7 RODINNÉ DOMY III IV V I 0,7845 0,2810 0,5035 0,3404 0,3340 0,0064 0, ,7845 0,2671-0,0733 0,0190 0,3594 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ k. ú. Stařeč, nová plocha Z9 RODINNÉ DOMY I 0,4764 0, ,4764 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ Z10 RODINNÉ DOMY IV 1,3683 1, ,3683 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ

114 VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA Z11 RODINNÉ DOMY III 0,2152 0,1449 0, ,2152 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ III 0,0703 Z12 RODINNÉ DOMY III 0,9218 0, ,0373 0,9591 k. ú. Stařeč, nová plocha Z13 RODINNÉ DOMY 1,2978 1, ,2978 k. ú. Stařeč, převážně nová plocha III V 0,2892 0, IV 0,2304 Z14 RODINNÉ DOMY ,8566 0,8250 0,0316-0,8383 0,0183 0,0050 0,8616 k. ú. Stařeč,, převážně v ÚP SÚ Z16 RODINNÉ DOMY V 0,3976 0, ,3976 k. ú. Kracovice, převzato z ÚP SÚ Z17 RODINNÉ DOMY V I 0,5511 0,3000 0,2511 0, ,0254 0,5765 Z40 RODINNÉ DOMY ,2112 0,2112 k. ú. Kracovice, částečně v ÚP SÚ PLOCHY BYDLENÍ CELKEM 11, ,5279 0,8383 0,0916 0, ,7820 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Z18 VEŘEJNÁ OBČANSKÁ VYBAVENOST IV 0,3630 0,1389 0, ,3630 k. ú. Stařeč, nová plocha II 0,2241 Z19 PLOCHY PRO SPORT A 1, ,1937 0,0471 1,2408 TĚLOVÝCHOVU III III III 0,5807 0,6111 0,0019 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ, v ploše meliorace

115 VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA Z20 PLOCHA PRO SPORT III 0, ,9436-0,9436 Z21 PLOCHA PRO SPORT III 0,1596 0,0092-0,1504-0,1596 Z22 PLOCHA PRO SPORT V V 0,1881 0,1497 0,0384-0, ,1881 k. ú. Stařeč, cca z ½ převzato z ÚP SÚ, v ploše meliorace k. ú. Stařeč (Červená Hospoda), v ZÚ, převzato z ÚP SÚ k. ú. Kracovice, v ZÚ, převzato z ÚP SÚ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ CELKEM 2,8480 0,3722 0,1881 2,2877 0,0471 2,8951 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Z23 Z24 Z25 Z26 PLOCHY SMÍŠENÉ KOMERČNÍ PLOCHY SMÍŠENÉ KOMERČNÍ PLOCHY SMÍŠENÍ KOMERČNÍ PLOCHY SMÍŠENÍ KOMERČNÍ V I V II 1,1993 0,8599 0,3394 0,7949 0,5431 0,2518 1, ,1993 k. ú. Stařeč, převzato z ÚP SÚ - - 0,7949-0,7949 k. ú. Stařeč k. ú. Kracovice cca ze 2/3 převzato z ÚP SÚ III 0,8014 0,6731-0,1283-0, III 0,2715 0, ,2715 k. ú. Stařeč (Červená Hospoda), převzato z ÚP SÚ k. ú. Stařeč (Červená Hospoda), převzato z ÚP SÚ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ CELKEM 3,0671 2,1439-0,9232-3,0671 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTRUY Z27 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRO ČECHOČOVICE V V 0,0679 0,0557 0, ,0679 0,0261 0,0940 k. ú. Stařeč, nová plocha, v ploše meliorace

116 VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Z28 DROBNÁ A ŘEMESLNÁ VÝROBA Z29 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ CELKEM PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ I V I III 1,1737 1,0128 0,1609 1,9547 1,8726 0,0821 1, ,1737 k. ú. Stařeč,, převzato z ÚP SÚ 1, ,9547 k. ú. Stařeč, nová plocha 3,1963 3,1284-0,0679 0,0261 3,2224 Z30 MÍSTNÍ KOMUNIKACE III 0,2217 0, ,0117 0,2334 k. ú. Stařeč, nová plocha PLOCHY ZELENĚ Z31 Z32 Z33 ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ SOUKORMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ III 0,6408 0, ,0134 0,6542 k. ú. Stařeč, částečně v ÚP SÚ I V III V V I 1,0505 0,7715 0,2790 0,6737 0,3290 0,0599 0,2630 0,0218 0,5016 0, ,0505 k. ú. Stařeč, nová plocha - 0,5361 0,1376 0,0857 0,7594 k. ú. Stařeč, nová plocha

117 VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ ZELEŇ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU III III V IV II IV II II V 1,2432 0,0843 0,3098 0,5450 0,1518 0,1523 0,4740 0,2233 0,2507 0,1400 0,1309 0,0091 0,2249 0,4628 0,5555 0,0679 1,3111 k. ú. Stařeč, nová plocha - - 0,4740-0,4740 k. ú. Stařeč, nová plocha - - 0,1400 0,0008 0,1408 k. ú. Stařeč, nová plocha ,0726 0,0726 bez záboru ZPF, v ZÚ II V 0,2811 0,2747 0,0064-0,1311 0,1500-0,2811 Z39 ZELEŇ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU III 0,1416 0,1416 0,1416 PLOCHY ZELENĚ CELKEM 4,6449 1,5089 1,6789 1,4571 0,2404 4,

118 Obec : STAŘEČ Klimatický region: 7 PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF PŘESTAVBOVÉ PLOCHY VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO NÁVRH TŘÍDA LOK. FUNKČNÍHO VYUŽITÍ BPEJ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA OSTATNÍ, CELKEM POZNÁMKA CELKEM ORNÁ ZAHRADY TRAVNÍ LESNÍ SADY POROSTY PŮDA P1 P2 OBČANSKÁ VYBAVENOST - VEŘEJ NÁ INFRASTRUKTURA PLOCHA PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 0,1091 0,1091 k. ú. Stařeč, bez záboru ZPF 1,2013 1,2013 k. ú. Stařeč, bez záboru ZPF

119 KORIDORY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plocha Návrh funkčního využití Poznámka Předpokládaný zábor (odhad) KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DK1 Koridor pro homogenizaci silnice I/23 převzato ze ZÚR Drobné šířkové a výškové úpravy komunikace. 2,535 DK2 Koridor pro přeložku silnice I/23 navrženo ÚP, v ZÚR doporučeno k prověření. Částečně nová trasa, částečně úprava stávající trasy. 4,020 DK3 Koridor pro homogenizaci silnice II/405 převzato ze ZÚR Drobné šířkové a výškové úpravy komunikace. 0,960 DK4 Koridor pro přeložku silnice II/405 Šíře tělesa cca 20 m, délka přeložky 360 m. 0,720 DK5 Koridor pro rekonstrukci cesty z Kracovic Rozšíření stávající cesty + část nově vymezené cesty na orné k rozhledně na Pekelném kopci půdě. 0,100 DK6 Koridor pro spojovací cestu u koupaliště Šíře tělesa cca 8 m, délka přeložky 235 m. 0,188 DK7 Koridor pro přeložku silnice II/405 Šíře tělesa 20 m, délka přeložky 760 m. 1,520 KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TK 1 Koridor pro přívodní vodovodní řad do Kracovic Inženýrské sítě v zemi, bez záboru zemědělské půdy. 0 TK 2 Koridor pro vodovodní a kanalizační řad mezi Starčí a Kracovicemi Inženýrské sítě v zemi, bez záboru zemědělské půdy. 0 TK 3 Koridor pro přívodní vodovodní řad do Mastníku mezi zastavěnou částí Kracovic a Inženýrské sítě v zemi, bez záboru zemědělské půdy. 0 Starčí. TK 4 Koridor pro přívodní vodovodní řad do Mastníku mezi zastavěnou částí Starče a Inženýrské sítě v zemi, bez záboru zemědělské půdy. 0 hranicí řešeného území. TK 5 Koridor pro kanalizační řad k odvedení splašků z části Červená Hospoda Inženýrské sítě v zemi, bez záboru zemědělské půdy. 0 TK 6 Koridor pro kanalizační řad k odvedení odpadních vod z obce Mastník Bez záboru zemědělské půdy. 0 TK 7 Koridor pro vedení VN a novou trafostanic. Bez záboru zemědělské půdy

120 PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Plocha Návrh funkčního využití Celková výměra Z toho ZPF Poznámka PLOCHY PŘÍRODNÍ - NP K2 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biocentra LC3 1,7952 x Případný zábor a rozsah úprav bude upřesněn v podrobnější dokumentaci. Nemusí dojít k úplnému záboru zemědělské půdy. Část ploch může být ponechána jako trvalý travní porost. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - NS K3 K4 K5 K6 K7 Plocha vymezená pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků. 29,7939 x Plocha vymezená pro protierozní opatření především trvalé 1,5209 x zatravnění pozemků. Plocha vymezená pro protipovodňová opatření. 6,1227 x Plocha vymezená pro protipovodňová opatření. 3,0035 x Plocha smíšená nezastavěného území s možností výstavby vodní nádrže, tůněk. 3,0117 x Především bez záboru zemědělské půdy. K minimálnímu záboru může dojít při zpracování komplexních pozemkových úprav v případě vymezení remízků, mezí apod. Především bez záboru zemědělské půdy. K minimálnímu záboru může dojít při zpracování komplexních pozemkových úprav v případě vymezení remízků, mezí apod. K záboru dojde v případě výstavby poldru zábor pro hráz poldru. Zbývající část bude trvale zatravněna. Zábor a rozsah úprav musí být upřesněn v podrobnější dokumentaci. K záboru dojde v případě výstavby poldru zábor pro hráz poldru. Zbývající část bude trvale zatravněna. Zábor a rozsah úprav musí být upřesněn v podrobnější dokumentaci. Případný zábor a rozsah úprav bude upřesněn v podrobnější dokumentaci. Předpokládá se, že skutečný zábor bude menší. K8 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK7 2,6587 x K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. K9 K10 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK9 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK10 1,0045 x 1,0422 x K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší

121 Plocha Návrh funkčního využití Celková výměra Z toho ZPF Poznámka K11 K12 K13 K14 K15 K16 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK11 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK12 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK13 Navrhované úpravy pro založení nefunkční části lokálního biokoridoru LK14 Plocha vymezená pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků. Plocha vymezená pro protierozní opatření především trvalé zatravnění pozemků. 0,5772 x 2,0418 x 2,7845 x 0,3120 x 5,7009 x 21,3112 x K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. K případnému záboru pro lokální biokoridor dojde při zpracování komplexních pozemkových úprav. Předpokládá se, že případný zábor bude menší. Především bez záboru zemědělské půdy. K minimálnímu záboru může dojít při zpracování komplexních pozemkových úprav v případě vymezení remízků, mezí apod. Především bez záboru zemědělské půdy. K minimálnímu záboru může dojít při zpracování komplexních pozemkových úprav v případě vymezení remízků, mezí apod

122 Uživatelské a vlastnické vztahy, zemědělské organizace, soukromí zemědělci Areály zemědělské výroby Zemědělská výroba je soustředěna do areálu Zemědělského družstva Stařeč, který je umístěn v jižní části zastavěného území Starče. V areálu je provozována rovněž živočišná výroba. V areálu je umístěna také kompostárna městyse. V územním plánu je navrženo rozšíření zemědělského areálu jižním směrem. V osadě Červená Hospoda se nachází zemědělský areál, kde jsou situovány zemědělské objekty p. Fillipiho a p. Cahy. Je zde umístěna živočišná výroba. Dále je na katastrálním území Stařeč část areál ADW AGRA, a. s. Krahulov (silo Krahulov, bioplynová stanice) Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření Pozemkové úpravy Katastrální území Stařeč a Kracovice nemají zpracované komplexní pozemkové úpravy. Protierozní opatření Celé řešené území, t. j. k. ú. Stařeč i i. ú. Kracovice je zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území činí 54,72 %. Podíl trvalých travních porostů v řešeném území činí 6,52 %. Zatravněny jsou pouze některé údolní nivy podél vodních toků. Podíl lesní půdy je v řešeném území průměrný. Zalesněny jsou svahy kolem Stařečského potoka a dále pak západní část řešeného území na hranici s Rokytnicí nad Rokytnou. Pro zadržení vody v krajině je žádoucí zvýšení podílu TTP s ohledem na terén řešeného území. Je nutno dbát na to, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Na změnu odtokových poměrů je nutno navrhnout technická a agrotechnická opatření zatravnění exponovaných pozemků, doplňování výsadby dřevin vegetační zábrany (větrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Dále je možné navrhnou protierozní příkopy, přejezdné průlehy apod. Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu jsou navrženy plochy změn v krajině pro protipovodňová a protierozní opatření, rovněž i pro výstavbu rybníků se zatravněním údolních niv, dále pak plochy změn v krajině pro založení nefunkčních částí lokálních biokoridorů, které budou mít rovněž protierozní funkci. Všechna tato opatření jsou v územním plánu v nezastavěném území přípustná. Potřeba těchto úprav bude řešena a realizována v podrobnějším řešení nebo v rámci komplexních pozemkových úprav. Územní systém ekologické stability Zábor pro ÚSES se v územním plánu nevyhodnocuje. Návrh územního systému ekologické stability je popsán ve výrokové části územního plánu v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití,

123 územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně, podkapitole 5.2 Územní systém ekologické stability a v kapitole 7.8. Návrh územního systému ekologické stability v Odůvodnění územního plánu Stařeč. Velké množství mezofilních biokoridorů i některé části biocenter v území jsou založeny na zemědělské půdě. Při realizaci nefunkčních částí biocenter a biokoridorů nutno dbát na to, aby nebyla narušena organizace zemědělského půdního fondu a prvky ÚSES tak neztěžovaly obhospodařování zemědělských pozemků - nutno zachovat prostupnost k hospodaření okolních pozemků Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF Územní plán je zpracován pro správní území obce Stařeč, tedy pro katastrální území Stařeč a katastrální území Kracovice. Obec patří do správního obvodu města Třebíč, které je pro Stařeč obcí s rozšířenou působností (ORP). Stařeč má v současné době platný Územní plán SÚ z toku 1996 (zpracovatel Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r. o) a schválených 6 změn tohoto územního plánu SÚ. Zastavitelné plochy v návrhu územního plánu z velké části plochy schválené v platném ÚP SÚ. Hlavní plochy schválené v ÚP SÚ a jeho změnách jsou ve výkresu předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu přibližně vyznačeny. Navržené řešení územního plánu je v souladu se schválenými Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina. Všechny zastavitelné plochy navazují na zastavěné území Starče, Kracovic nebo místní části Červená Hospoda, nejsou založeny nové satelity v krajině. V krajině jsou ze zastavitelných ploch navrženy pouze plochy soukromých zahrad. Jedná se většinou o již fungující soukromé zahrady, které jsou navrženy jako zastavitelné z důvodů možnosti výstavby zahradních chatek dle podmínek využití v této ploše. Návrh územního plánu respektuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Navržené řešení bylo průběžně projednáváno se zástupci obce a dále bylo konzultováno se správci inženýrských sítí (E.ON) a s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Navržený zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Zastavěné území je z velké části využito. Zástavba obytného území je kompaktní, je tvořená převážně rodinnými domy a několika bytovými domy. V sídle nejsou zastoupeny větší ploch zahrad u zemědělských usedlostí. V zástavbě je pouze několik jednotlivých proluk (např. v ulici Zahradní), které jsou postupně zastavovány. U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude dodržován čl. III odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně, u větších lokalit pak drobných dětských hřišť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně m

124 Využití ploch pro bydlení vymezených v dosavadní územně plánovací dokumentaci: Městys Stařeč má platný Územní plán sídelního útvaru Stařeč, vyhláška obce o závazné části této územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti dne , dále byly zpracovány Změny č. 1, 2, 3, 4, 5A, 5B a 6. Většina ploch, vymezených v dosavadním ÚPSÚ v platném znění je již zastavěna, dosud nevyužité plochy jsou zařazeny do nového ÚP. 1. Územní plán sídelního útvaru Stařeč (1996). Plochy pro bydlení vymezené v ÚPSÚ jsou využity. Nezastavěná zůstala pouze část plochy v JZ části Starče označená jako č.6. Zařazeno do nového územního plánu jako plochy Z7. 2. Změna č.1 (2000) Nově byly vymezeny plochy v západní části sídla, plocha BV5 u koupaliště byla zastavěna částečně, nevyužité části jsou zařazeny do nového ÚP jako plochy Z1 a Z2. Nezastavěna je dále část BV4, zařazeno do ÚP jako plocha Z6. Dále byla vymezena plocha BV3, plocha je nezastavěna, zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.2 (2007) Byla vymezena plocha BV6 východně od tzv. kopytárny. Plocha je nezastavěná, částečně zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.3 (2008) Byla vymezena plocha BV9, na severním okraji sídla. Plocha je nezastavěna, zařazena do ÚP jako plocha Z Změna č.4 (2011) Nebyly vymezeny nové plochy pro bydlení. 6. Změna č.5a (2011) Nebyly vymezeny nové plochy pro bydlení. 7. Změna č.5b (2012) Navrženy plochy: BV10, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z10, BV11, nezastavěno v ÚP vymezeno jako plocha Z5, BV14 V Kracovicích, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z16, BV15 v Kracovicích, nezastavěno, v ÚP vymezeno jako plocha Z Změna č.6 (2013) Vymezena plocha BV16, nezastavěno, vymezeno jako plocha Z5. Potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení: Potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je dána potřebou, požadavky a záměry městyse a potřebou zajištění požadovaného nárůstu počtu obyvatel městyse. Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a rozvaha o velikosti těchto ploch vychází z následujících předpokladů: záměrem městyse je udržení pozitivního demografického vývoje, počet obyvatel v obci ve sledovaném období od roku 1991 do roku 2014 rostl ( obyv., obyv., obyv obyv. prognóza obyv.) předpokládá se snižující se trend velikosti domáckosti (r ,94 ob./byt, r ,89 ob./byt, prognóza r ,80 ob./byt). úbytek bytového fondu pro asanaci, rekreaci a druhé bydlení v období b.j. (kvalifikovaný odhad) Ostatní navrhované plochy s rozdílným způsobem využití V Územním plánu Stařeč jsou dále navrženy plochy pro občanskou vybavenost, a to především plochy pro sport a tělovýchovu. Dále pak plochy smíšené. Zastavitelná plocha

125 pro drobnou a řemeslnou výrobu je převzata z ÚP SÚ a nově je navržena plocha pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající výrobní areál v jižní části městyse. Poměrně značné množství ploch je navrženo jako plochy zeleně soukromé a vyhrazené. Jedná se většinou o již fungující soukromé zahrady. Etapizace výstavby Etapizace výstavby není v územním plánu stanovena. Plochy na meliorované zemědělské půdě Do pozemků s provedeným odvodněním zasahují dle územně analytických podkladů tyto zastavitelné plochy: Z19 Plocha pro sport a tělovýchovu Z20 (minimálně) Plocha pro sport a tělovýchovu Do pozemků s provedeným odvodněním zasahují tyto plochy změn v krajině K1 Plochy pro rybník K5, K6 Plocha pro protipovodňová opatření K7 Plocha pro zatravnění s možností výstavby rybníka a vodních tůněk K8, K12 a K13 Plochy pro založení nefunkčních částí prvků lokálního ÚSES Při projektování a realizaci těchto staveb nutno upřesnit plochy s provedeným odvodněním, zjistit stáří a funkčnost stávající meliorace a případně zachovat její funkčnost. Celkový zábor zastavitelných a přestavbových ploch pro obec Stařeč činí: Funkční využití Celkem z toho zemědělská půda ZASTAVITELNÉ PLOCHY PLOCHY BYDLENÍ 11, ,4578 PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI 2,8951 2,8480 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 3,0671 3,0671 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 0,0940 0,0679 PLOCHY VÝROBNÍ 3,2224 3,1963 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 0,2334 0,2217 PLOCHY ZELENĚ 4,8853 4,6449 ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM PLOCHY DOPRAVNÍ V KORIDORECH odborný odhad 26, ,5037 PLOCHY DOPRAVNÍ 10,043 x Plochy dopravní nelze přesněji vyčíslit, celkový zábor pro dopravní plochy je uveden v maximální variantě, a to v případě přeložky silnice I/23. Rovněž v případě homogenizace silnice II/405 je vyčíslen maximální zábor, a to v případě, že k rozšíření silnice dojde pouze v řešeném území (t. j. k. ú. Stařeč). Přeložka silnice II/405 je v řešeném území vymezena zcela na zemědělské půdě. Zde se zábor předpokládá. Celkový zábor pro úpravy nebo přeložky těchto silnic bude podstatně menší

126 Dále se předpokládá zábor zemědělské půdy pro plochy změn v krajině, především pro rybníky, případně pak zeleň. Vyčíslení je orientační a slouží pouze pro potřeby územního plánu Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy Na řešeném území se nachází 410,4295 ha lesní půdy, což je cca 26,68 % z celkové výměry správního území. Větší zalesnění je na katastrálním území Starče - 29,05 %, k. ú. Kracovice - 13,43 %. Velký lesní komplex se nachází v západní části řešeného území podél hranice s k. ú. Rokytnice nad Rokytnou tzv. Zadní Hora. Dále je lesní půda je zastoupena především na svazích podél Stařečského potoka směrem k Třebíči. Veškeré lesy jsou lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se v řešeném území nenachází. Dominantní dřevinou v těchto lesích je smrk. Katastrální území Výměra celkem PUPFL % zalesnění z výměry katastru Stařeč 1304, , ,05 Kracovice 233, , ,43 CELKEM 1538, , ,68 Zábor lesní půdy Žádná z navrhovaných zastavitelných a přestavbových ploch nezasahuje do lesní půdy. Ochranné pásmo Do vzdálenosti 50 m od lesní půdy zasahují tyto zastavitelné plochy : Z7 plocha pro rodinné domky Z13 plocha pro rodinné domky (minimálně) Z16 plocha pro rodinné domky Z18 veřejná občanská vybavenost Z24 plochy smíšené komerční Z27 čistírna odpadních vod pro Čechočovice Z30 místní komunikace Z34, Z35 a Z36 zeleň soukromá a vyhrazená rekreační zahrady Z38 zeleň přírodního charakteru Do vzdálenosti menší jak 50 m od lesní půdy zasahují také tyto koridory technické infrastruktury: TK2 koridor pro kanalizační řad TK3 koridor pro kanalizační a vodovodní řad TK5 koridor pro kanalizační řad Stavby do vzdálenosti 50 m od kraje lesa jsou přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 50 m od lesní půdy zasahují ještě některé plochy změn v krajině. Tyto plochy neovlivní funkci lesa

127 PŘÍLOHA č. 1 POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY Zdrojem hluku v obci Stařeč: a) silnice I/23 b) silnice II/410 c) silnice III/4102 Podklady pro stanovení předpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem: Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku Koeficienty růstu výhledových počtu vozidel dle TP 225 (Prognóza intenzit automobilové dopravy). Hluk v životním prostředí. Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 272/2011) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Předpokládané výhledové intenzity dopravy od úseků silnic jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Vlastní stanovení předpokládaných hladin hluku, a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem je zakotveno v tabulce č. 2. Pásma jsou stanovena pro útlum pouhou vzdáleností a s ohledem na pohltivý terén. V příloze jsou rovněž doložena pravidla pro stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

128 Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 148/2006)o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Základní hladina hluku ve venkovním prostoru db (A) a) Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drah db (A) b) Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy db (A) c) Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy db (A) d) Korekce na denní dobu - den (silnice, drážní doprava)... ± 0 db (A) - noc (silnice) db (A) - noc (drážní doprava) db (A) Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél veřejných komunikací a denní dobu... Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu... Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde působí stará zátěž z pozemní dopravy a denní dobu... Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél veřejných pozemních komunikací a noční dobu... Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro noční dobu... Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu... Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a noční dobu db (A) 60 db (A) 70 db (A) 45 db (A) 50 db (A) 65 db (A) 55 db (A)

129 INTENZITY DOPRAVY - úseků silnic v obci Stařeč TAB. č. 1 OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE - KŘIŽOVATKY/ ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY Z ROKU 2010 POČET DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA DOPRAVY V ROCE 2020 POČET DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA DOPRAVY V ROCE 2025 POČET DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ SKUTEČNÝ POČET VOZIDEL (KTERÉ PROJEDOU PO KOMUNIKACI) ROK 2025 SKUTEČNÝ POČET VOZIDEL (KTERÝ PROJEDE ZA PRŮMĚRNOU hod.) PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH VOZIDEL ČÍSLO ÚSEKU POPIS ÚSEKU ZA 24 hod. ZA 24 HOD. ZA 24. hod. TĚŽKÁ OSOB. MOTO- INTENZITA DOPRAVY ZA 24. hod. TEŽKÁ OSOB. MOTO- INTENZITA DOPRAVY ZA 24 hod. TEŽKÁ OSOB. MOTO - VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA CYKLY VOZ. AUTA INTENZITA DOPRAVY ZA 24 hod. od 7.00 hod. - do hod. od hod.- do 7.00 hod. DENNNÍ NOČNÍ SOUČ. VÝHLED STAV CYKL Y Σ SILNICE II/410 ÚSEK OA ,7 9,7 NA Σ SILNICE II/410 ÚSEK OA ,5 10,4 NA Σ SILNICE II/4102 ÚSEK OA ,2 11,0 NA Σ SILNICE I/23 ÚSEK OA ,3 12,8 NA

130 STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokynů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy - STAŘEČ TAB. č. 2 Číslo úseku komunikace Označení silnice Popis úseku komunikace SILNICE II/410 ROK 2025 SILNICE II/410 ROK 2025 SILNICE III/4102 ROK 2025 SILNICE I/23 ROK 2025 Denní doba noc den noc den noc den noc den Druh vozidla OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA Skutečný počet vozidel které projedou profilem za hod FV OA FV NA L OA L NA Podélný sklon niveleta Druh povrchové úpravy vozovky 39 0, ,1 hl. 4% 6 0, ,2 asf , ,1 hl. 4% 30 0, ,2 asf. 9 0, ,1 hl. 4% 1 0, ,2 asf. 39 0, ,1 hl. 4% 3 0, ,2 asf. 10 0, ,1 hl. 4% 2 0, ,2 asf. 75 0, ,1 hl. 4% 9 0, ,2 asf. 32 0, ,1 hl. 2 % 9 0, ,2 asf , ,1 hl. 2 % 30 0, ,2 asf. VÝPOČET HODNOTY X KOEFICIENTY Y v db (A) KOREKCE F1 F2 F3 X=F1.F2.F3 K1 K2 K3 KORIGOVANÁ Lekv (db) PŘÍPUSTNÉ HLADINY HLUKU DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 21. LEDNA 2004 CHRÁNĚNÉ VENKOVNÍ PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁNĚNÉ OSTATNÍ VENKOVNÍ PROSTORY OCHRANNÉ HLUKOVÉ PÁSMO v m dle Směrnice pro ekvivalentní hladiny hluku ,0 1, ,7 54, ,7 1, ,8 62, luk z provozoven, hluk od vozidel na neveřejných komunikacích,hluk od stavebních strojů Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích luk v okolí hlavních pozemních komunikacích a v ochranném pásmu dráhy Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy Hluk z provozoven, hluk od vozidel, na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů ,6 1, ,1 47, ,6 1, ,3 52, ,3 1, ,8 49, ,2 1, ,5 56, ,9 1, ,4 55, ,6 1, ,3 61,8 60 Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ Y = 10.logX - 10,1 K1 - VLIV PŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY K2 - VLIV SPOLUPŮSOBENÍ VĚTŠÍHO POČTU ZDROJŮ HLUKU F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY K3 - VLIV ZELENĚ Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích Hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a v ochranném pásmu dráhy Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy

131 - 1 -

132 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM - OBSAH: 1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SOUPIS ČÁSTÍ, JEŽ BYLY OD SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNĚNY VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Soulad s vyjádřeními dotčených orgánů uplatněnými k návrhu zadání územního plánu dle 47 odst. 2 stavebního zákona Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k návrhu územního plánu dle 50 odst. 2 stavebního zákona Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k částem řešení, jež byly od společného jednání změněny dle 52 odst. 3 stavebního zákona Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k návrhu vyhodnocení připomínek dle 53 odst. 1 stavebního zákona VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 2

133 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo městyse Stařeč rozhodlo na svém zasedání konaném dne o pořízení Územního plánu Stařeč. Žádost o pořízení Územního plánu Stařeč byla na Městský úřad Třebíč, oddělení Úřad územního plánování doručena dne Určeným zastupitelem ve věci pořizování územního plánu se stal starosta městyse Čestmír Linhart. Územní plán Stařeč nahradí dosud platný Územní plán sídelního útvaru Stařeč ve znění Změny č. 1, 2, 3, 4, 5A, 5B a 6. Zadání územního plánu V souladu s ustanovením 47 stavebního zákona před novelou (dne nabyla účinnosti tzv. velká novela stavebního zákona) bylo oznámeno projednávání návrhu zadání Územního plánu Stařeč. Dokumentace byla k nahlédnutí od do Do 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání návrhu zadání mohl každý uplatnit písemné připomínky. Návrh zadání byl zaslán dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohly dotčené orgány a krajský úřad uplatnit své požadavky na obsah zadání územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve stejné lhůtě mohly uplatnit své podněty sousední obce. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě výsledků projednání upravili návrh zadání územního plánu a předložili jej zastupitelstvu městyse ke schválení. Zadání Územního plánu Stařeč bylo schváleno Zastupitelstvem městyse Stařeč dne Zpracovatelem Územního plánu Stařeč se stalo Urbanistické středisko Jihlava, spol. s.r.o., Ing. arch. Jiří Hašek, Matky Boží 11, Jihlava, číslo autorizace 302. Návrh územního plánu Následně od (nabytí účinnosti tzv. velké novely stavebního zákona a nabytí účinnosti prováděcích vyhlášek) byl Územní plán Stařeč pořizován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, dále v souladu s prováděcími vyhláškami vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Na základě schváleného zadání územního plánu byl pořízen návrh Územního plánu Stařeč (dále jen návrh územního plánu ). Návrh územního plánu byl dodán zhotovitelem v březnu Společné jednání o návrhu územního plánu se konalo dne v 9 hodin v budově Městského úřadu Třebíč, kanceláři oddělení Úřadu územního plánování. Dotčené orgány byly vyzvány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání a sousední obce ve stejné lhůtě k uplatnění připomínek. Návrh územního plánu byl doručen veřejnou vyhláškou a vystaven k veřejnému nahlédnutí od do Do 30 dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky dle ustanovení 50 odst. 3 stavebního zákona. Byly přijaty dvě připomínky z řad oprávněných investorů (Povodí Moravy, s.p. a Ředitelství silnic a dálnic ČR) a čtyři připomínky z řad veřejnosti (p. Fišerová, p. Mička, p. Kralert a p. Průša). Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 3

134 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 V souladu s ustanovením 50 odst. 7 stavebního zákona vydal krajský úřad stanovisko k návrhu územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vtahy, souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Krajský úřad upozornil na nedostatky v návrhu územního plánu a zkonstatoval, že po odstranění těchto nedostatků lze zahájit řízení o Územním plánu Stařeč. Dle ustanovení 51 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu a na základě výsledků projednání zajistil upravení návrhu územního plánu. Požadavky městyse na úpravu návrhu územního plánu: Řízení o územním plánu Dle 52 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o Územním plánu Stařeč. Veřejné projednání návrhu územního plánu se konalo dne 4. dubna 2017 v 17:00 hod na Úřadě městyse Stařeč. K veřejnému projednání návrhu přizval pořizovatel jednotlivě městys Stařeč, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. Dle ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán vyzvány k uplatnění stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání ( 50) změněny, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne veřejného projednání. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 4

135 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Návrh územního plánu byl doručen veřejnou vyhláškou v souladu s ustanovením 52 odst. 1 stavebního zákona a zároveň byl vystaven k veřejnému nahlédnutí v termínu od do Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky a dotčené osoby námitky. Proti návrhu územního plánu nebyly uplatněny žádné námitky, pouze tři připomínky (Povodí Moravy, s.p., České dráhy, a.s., Ředitelství silnic a dálnic ČR) dle 52 odst. 3 stavebního zákona. Na základě ustanovení 53 odst. 1 stavebního zákona zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem s ohledem na veřejné zájmy Návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč (čj. ORÚP 27591/17). Návrh byl doručen dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a byly vyzvány, aby k nim ve lhůtě 30 dnů uplatnily svá stanoviska. Na základě ustanovení 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky veřejného projednání návrhu územního plánu. Z veřejného projednání nevzešly žádné požadavky na úpravu návrhu územního plánu. Na základě ustanovení 53 odst. 4 stavebního zákona přezkoumal pořizovatel soulad návrhu Územního plánu Stařeč s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem (kapitola 3.), s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území (kapitola 4.), s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (kapitola 5.) a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů (kapitola 6.). Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 5

136 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 2. SOUPIS ČÁSTÍ, JEŽ BYLY OD SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNĚNY Změny, ke kterým v návrhu územního plánu došlo po společném jednání dle 50 odst. 2 stavebního zákona: Návrh územního plánu překreslen nad katastrální mapou KMD aktualizovanou k datu Zrušeny zastavitelné plochy pro bydlení Z8 a Z15. Zrušena územní rezerva pro bydlení R2. Zmenšena územní rezerva pro bydlení R1. Dopravní koridor DK2 rozšířen na celkovou šířku 150 m. Ve své západní části je zúžen na šířku 100 m z důvodu návaznosti na ÚPD obce Čechočovice. Dopravní koridor DK1 v místní části Červená Hospoda vymezen přes zastavitelnou plochu Z25. Ochranné pásmo stávající silnice I/23 zaznačeno i přes zastavitelnou plochu Z25. Upraven tvar zastavitelných ploch Z39 a Z26. Rozšíření zastavitelné plochy Z14 na hranu vodního toku. Zastavitelná plocha Z37 (ZP Zeleň přírodního charakteru) zmenšena a změněno její využití na ZS Zeleň soukromá a vyhrazená. Na zbytku původní plochy vymezena zastavitelná plocha Z40 (BI Bydlení v rodinných domech městské a příměstské). Zúžen lokální biokoridor LK3 v oblasti Králíkova rybníka. Malé provozovny veřejného stravování přesunuty do podmíněně přípustného využití pro všechny plochy bydlení (BV, BI, BH). Objekt restaurace u koupaliště byl přeřazen do plochy OM Občanské vybavení Komerční zařízení malá a střední. Doplněn soulad s Aktualizací ZÚR č. 2 a č. 3. Nově vymezen dopravní koridor DK7. Současně vymezen i jako veřejně prospěšná stavba VD7. Pozemky 1241/3 a p.č.st. 387 v k.ú. Stařeč nově vymezeny jako plocha BH Bydlení v bytových domech. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 6

137 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Politika územního rozvoje České republiky 2008, jako nástroj územního plánování, byla schválena dne usnesením vlády č Dne byla schválena usnesením vlády ČR č. 276/2015 Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky (dále PÚR ). Správní území městyse Stařeč nespadá do žádné z rozvojových oblastí nebo rozvojových os (oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu) ani do žádné ze specifických oblastí (území, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území) vymezených v PÚR. Pro řešené území nevyplývají z PÚR žádné konkrétní požadavky kromě respektování obecných republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, především s důrazem na ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Podrobně je soulad s jednotlivými republikovými prioritami vyhodnocen zpracovatelem v Odůvodnění územního plánu, kapitole 2.1. Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina byly vydány a nabyly účinnosti dne Dne byla vydána Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina ( ZÚR ), která nabyla účinnosti dne Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo dne usnesením 0463/05/2016/ZK o vydání Aktualizace č. 2 a usnesením 0464/05/2016/ZK o vydání Aktualizace č. 3 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. Aktualizace č. 2 a č. 3 nabyly účinnosti dne Správní území městyse Stařeč se nachází v rozvojové oblasti OBk 3. Dále ZÚR vymezují v řešeném území veřejně prospěšné stavby DK3 (silnice I/23) a DK27 (silnice II/405). Na území obce nejsou vymezeny plochy pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. ZÚR vymezují v řešeném území oblasti krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko a CZ0610-OB003 Želetavsko. Územní plán respektuje specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v těchto oblastech krajinného rázu. Řešené území je dle ZÚR vymezeno jako krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Podrobně je soulad se ZÚR vyhodnocen v Odůvodnění územního plánu, kapitole 2.2. Městys Stařeč spadá pod ORP Třebíč. Je tvořen dvěma katastrálními územími, a to k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice. Městys Stařeč sousedí s obcemi Krahulov, Čechočovice, Markvartice a Mastník, městysem Rokytnice nad Rokytnou a městem Třebíč. Řešení územního plánu je koordinováno s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí zejména v oblasti veřejné dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability. Podrobněji v kapitole 2.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. K návrhu územního plánu pro společné jednání doručil své stanovisko v souladu s ustanovením 50 odst. 7 stavebního zákona i krajský úřad jako nadřízený orgán, v němž posoudil soulad návrhu územního plánu s PÚR, ZÚR a zhodnotil koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů (citace kurzívou): Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 7

138 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova 57, Jihlava KUJI 53187/2015, OUP 304/ Zap Ing. Zapletal ORÚP 52518/15 Krajský úřad, jako nadřízený správní orgán na úseku územního plánování, na základě posouzení předloženého návrhu ÚP z hledisek uvedených v ust. 50 odst. 7 stavebního zákona uvádí následující: Posouzení z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy: Návrh řešení ÚP respektuje význam a charakter městyse v systému osídlení. Z hlediska širších vztahů je zajištěna koordinace dopravní a technické infrastruktury i ÚSES. V textové části odůvodnění návrhu ÚP je chybně uvedeno, že širší vztahy ÚSES jsou patrny z koordinačního výkresu, přičemž správně má být ve výkresu širších vztahů. Posouzení z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen..púr ): Území městyse Stařeč není součástí rozvojových os a oblastí vymezených v PÚR, na území městyse rovněž nejsou vymezeny žádné záměry republikového významu. Zásady stanovené v PÚR se proto na území městyse promítají pouze obecně. Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného v území uvedenými v PÚR je součástí dokumentace. Návrh ÚP je v souladu s PÚR. Posouzení z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací kraje - Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (dále ien ZÚR KrV ), vydanými dne Zastupitelstvem Kraje Vysočina (účinnost ), ve znění aktualizace č. 1 (o jejím vydání bylo rozhodnuto dne a účinnosti nabyla dne ): Území městyse je součástí rozvojové oblasti krajského významu OBk3 Třebíč. Vyhodnocení souladu návrhu ÚP se stanovenými obecnými prioritami územního plánování stanovenými pro zajišténí udržitelného rozvoje v území i zásadami stanovenými pro OBk3 uvedenými v ZÚR KrV je součástí dokumentace. Návrh ÚP je v souladu se ZÚR KrV. Území městyse je zařazeno mezi krajinu s předpokládanou vyšší mírou urbanizace a oblast krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko a CZ0610-OB003 Želetavsko. Vyhodnocení souladu návrhu ÚP se stanovenými zásadami pro činnost v území a rozhodování o změnách v území pro krajinné typy a pro oblasti krajinného rázu jsou součástí dokumentace. Návrh ÚP je v souladu se ZÚR KrV. ZÚR KrV na území městyse nevymezují žádnou plochu ani koridor veřejně prospěšného opatření. ZÚR KrV na území městyse vymezují koridor DK03 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/23, DK27 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/405 a koridor a plochu E16 pro nadzemní vedení VVN 110 kv a rozvodnu Krahulov. Dále ZÚR KrV na území městyse požaduje prověření a stabilizaci obchvatu městyse Stařeč. VPS E16 není na území městyse situována, celá se nachází na území obce Krahulov a je rovněž tak řešena v projednávaném návrhu ÚP Krahulov. Koridor DK03, DK27 i obchvat městyse Stařeč je v návrhu ÚP řešen v souladu s požadavky ZÚR KrV. Upozorňujeme však na stanovisko Ministerstva dopravy č.j. 390/ UPR/2 ze dne a připomínky Ředitelství silnic a dálnic ČR č.j /11300/2015 ze dne , ve kterých jsou požadavky na úpravu šířky koridoru homogenizace i obchvatu městyse. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 8

139 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Návrh ÚP nevymezuje na území obce žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KrV. Na základě tohoto stanoviska lze, po odstranění výše uvedených nedostatků, zahájit řízení o ÚP Stařeč podle 52 stavebního zákona. Komentář pořizovatele: V Odůvodnění územního plánu kapitole 2.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, podkapitole Širší vztahy ÚSES bude uvedeno, že návaznosti lokálního ÚSES těsně za hranicemi katastru jsou znázorněny ve výkrese širších vztahů. Zmiňovaný návrh Územního plánu Krahulov již byl vydán a nabyl účinnosti dne Šířka dopravních koridorů pro homogenizaci a přeložku silnice I/23 byla upravena dle dohody s dotčeným orgánem, tj. Ministerstvem dopravy (viz kapitola 6.2. Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k návrhu územního plánu dle 50 odst. 2 stavebního zákona). Po přezkumu pořizovatele lze konstatovat, že návrh Územního plánu Stařeč je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č.1 a s platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh Územního plánu Stařeč je v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými 18 a 19 stavebního zákona. Cílem návrhu územního plánu je komplexním řešením zajistit účelné využití a prostorové uspořádání území a umožnit ve vzájemném souladu realizovat veřejné i soukromé zájmy na rozvoji území. Koncepce územního plánu navrhuje opatření směřující k optimálnímu využívání území, které umožňuje dlouhodobý vyvážený a harmonický rozvoj obce. Soulad s jednotlivými cíli a úkoly územního plánování je podrobně zpracován zhotovitelem v Odůvodnění územního plánu, kapitole 3. Po přezkumu pořizovatele lze konstatovat, že návrh Územního plánu Stařeč je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Návrh Územního plánu Stařeč byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dle Přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů, vymezuje návrh územního plánu zastavěné území, základní koncepci rozvoje území obce, urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury, koncepci uspořádání krajiny a stanovuje Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 9

140 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Návrh územního plánu vymezuje veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a jednu veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou lze uplatnit předkupní právo. Dále návrh územního plánu vymezuje územní rezervu pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské. S ohledem na specifické podmínky v řešeném území byly nad rámec výčtu ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezeny plochy zeleně Z; a to ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená a ZP Zeleň přírodního charakteru. Vymezení ploch zeleně je zdůvodněno v Odůvodnění územního plánu, kapitole 4. K návrhu územního plánu pro veřejné projednání doručil své stanovisko v souladu s ustanovením 52 odst. 3 stavebního zákona i krajský úřad jako nadřízený orgán (citace kurzívou): Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova 57, Jihlava KUJI 14819/2017, OUP 304/ Ing. Zapletal ORÚP 18088/17 Dle ust. 52 odst. 3 stavebního zákona uplatňuje Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen krajský úřad ), jako nadřízený správní orgán na úseku územního plánování, stanovisko k částem řešení návrhu územního plánu, které byly od společného jednání měněny. Soupis měněných části v návrhu ÚP, ke kterým došlo od společného jednání, je uveden v kapitole 2. textové části odůvodnění zpracované pořizovatelem. Zájmů krajského úřadu se dotýkají pouze: - úprava způsobů vymezení a zpřesnění koridorů dopravní infrastruktury DK1 a DK2, - vymezení nového koridoru DK7 pro přeložku silnice II/405, - doplnění vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Aktualizací č. 2 a 3 ZÚR KrV. K tomu krajský úřad konstatuje, že provedené úpravy jsou v souladu s nadřazenou dokumentací, resp. uvádí projednávanou dokumentaci do souladu s nadřazenou dokumentací. Z hlediska širších vztahů využití území je i nadále zajištěna koordinace dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability. Žádné další úpravy dotýkající se zájmů krajského úřadu, specifikované v ust. 50 odst. 7 stavebního zákona, nebyly v návrhu ÚP Stařeč provedeny, proto krajský úřad nemá k předložené dokumentaci žádné připomínky. Komentář pořizovatele: Stanovisko krajského úřadu jako nadřízeného orgánu je souhlasné. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 10

141 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 V souladu s ustanovením 53 odst. 1 stavebního zákona uplatnil krajský úřad jako nadřízený orgán stanovisko k Návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč (čj. ORÚP 27591/2017): Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova 57, Jihlava KUJI 31120/2017, OUP 304/ Ing. Zapletal ORÚP 36320/17 V předloženém návrhu je řešeno 6 připomínek uplatněných k návrhu ÚP Stařeč v rámci společného jednání a 2 připomínky k veřejnému projednání návrhu ÚP Stařeč. Krajský úřad, jako nadřízený správní orgán na úseku územního plánování, na základě ust. 53 odst. 1 stavebního zákona k předloženému návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vypořádání připomínek uvádí následující: - návrh nebude mít vliv na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy - návaznost na územní plány sousedních obcí, a rovněž není v rozporu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 ani Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č.1, 2 a 3 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. Zájmů krajského úřadu se dotýká připomínka č. 6 a 7, kterou uplatnilo ŘSD ČR ve věci způsobu vymezení koridoru homogenizace stávajícího tahu silnice I/23. Navržené řešení připomínek je v souladu s požadavky platných ZÚR KrV. Komentář pořizovatele: Stanovisko krajského úřadu jako nadřízeného orgánu je souhlasné. Po přezkumu pořizovatele lze konstatovat, že návrh Územního plánu Stařeč je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcími právními předpisy. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 11

142 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Soupis uplatněných vyjádření (stanovisek) dotčených orgánů k zadání a k návrhu Územního plánu Stařeč (citace kurzívou): 6.1. Soulad s vyjádřeními dotčených orgánů uplatněnými k návrhu zadání územního plánu dle 47 odst. 2 stavebního zákona Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, územní pracoviště Třebíč, Bráfova 31, TŘEBÍČ KHSV/12973/2012/TR/HOK/Chro pí. Chromá ORÚP 37020/12 S návrhem zadání Územního plánu Stařeč se souhlasí. Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, Žižkova 57, JIHLAVA KUJI 53636/2012, OLVHZ 1407/2012 Ji-2 Ing. Pokorná, Ing. Jiříkovský ORÚP 39107/12 1. Z hlediska působnosti krajského úřadu dle 48a, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon ) upozorňujeme, že pokud by v průběhu zpracování územně plánovací dokumentace obce vyplynula nutnost záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, na znění 14 odst. 1 lesního zákona, kde je mimo jiné uvedeno, že zpracovatelé nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni, dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními lesního zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení a navrhnout alternativní řešení. Vyhodnocení by mělo být podrobně provedeno jak v textové, tak v grafické části. Z tohoto důvodu uvádíme kompetence jednotlivých orgánů státní správy lesů. V případě, že by následně Územním plánem Stařeč bylo navrženo umístění rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, je ve věci příslušný krajský úřad ( 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona). Jinak je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, což v tomto případě je Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí. 2. Do působnosti krajského úřadu podle 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů patří uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností. Vyjadřovat se k Územnímu plánu Stařeč je v kompetenci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Městského úřadu Třebíč, odboru životního prostředí. Dále upozorňujeme na nutnost, aby územní plán obce byl v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Komentář pořizovatele: Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí byl při projednávání návrhu zadání obeslán. Územní plán Stařeč stanoví koncepci zásobování pitnou vodou a odkanalizování obce a ošetří soulad s koncepcí danou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina v souladu se stanovisky dotčených orgánů v rámci projednávání návrhu územního plánu. V případě, že dojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, bude jeho vyhodnocení součástí textové i grafické části odůvodnění. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 12

143 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Žižkova 57, JIHLAVA KUJI 49299/2012, OZP 1136/2006 Ing. Salichová ORÚP 36216/12 Stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný správní orgán dle 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona ), vydává vyjádření dle 5 odst. 2 zákona k návrhu zadání Územního plánu Stařeč: S předloženým návrhem zadání Územního plánu Stařeč souhlasíme. Žádáme o předložení jednoho paré vyhodnocení dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., společně s oznámením o projednání návrhu Územního plánu Stařeč. Komentář pořizovatele: Dle stavebního zákona bude dokumentace návrhu Územního plánu Stařeč v rámci projednávání k dispozici k nahlédnutí na Městském úřadě Třebíč, oddělení Úřad územního plánování, na Úřadu městyse Stařeč a na webových stránkách města Třebíč v elektronické podobě. Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova 57, JIHLAVA KUJI 52536/2012, ODSH 29/2012 Mgr. Boček ORÚP 38595/12 Po posouzení kapitola e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury nemá Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina k návrhu zadání Územního plánu Stařeč žádné připomínky. Městský úřad Třebíč, Odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 116/6, TŘEBÍČ OŽP 34568/12 SPIS 6059/2012/UP Kr, Kou, Sl, Ro ORÚP 36570/12 I. Vodní hospodářství V obci Stařeč je vybudovaná kanalizace a odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod Třebíč. Části Kracovice a Červená Hospoda, zde musí být odpadní vody likvidovány individuálně, bezodtokovými jímkami na vyvážení nebo domovními čistírnami odpadních vod, a to do odkanalizování splaškovou veřejnou kanalizací s napojením na centrální ČOV. Obec je napojena na veřejný vodovod. Návrh územního plánu musí být v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Kraj Vysočina. Je třeba respektovat manipulační prostor podél břehové čáry vodních toků pro jejich údržbu, v případě zásahu do vodního toku je nutné předložit návrh příslušnému správci toku k vyjádření. Musí být respektována veškerá ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jakákoliv navrhovaná koncepce výstavby v obci nesmí zhoršovat stávající odtokové poměry v lokalitě. II. Ochrana přírody a krajiny Bez připomínek. III. Ochrana ZPF V samostatném stanovisku se vyjádří orgán ochrany ZPF Krajského úřadu kraje Vysočina. IV. Ochrana PUPFL Bez připomínek. Komentář pořizovatele: Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 13

144 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Ad I požadavky na nakládání s odpadními a srážkovými vodami jsou v souladu s návrhem zadání. Územní plán Stařeč stanoví koncepci zásobování pitnou vodou a odkanalizování obce a ošetří soulad s koncepcí danou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina v souladu se stanovisky dotčených orgánů v rámci projednávání návrhu územního plánu. Správci vodních toků byli obesláni při projednávání návrhu zadání. Návrh územního plánu bude projednán s dotčenými orgány. Nepředpokládá se ohrožení a zhoršení odtokových poměrů v lokalitě. Městský úřad Třebíč, Odbor školství a kultury, Masarykovo nám. 116/6, , TŘEBÍČ OŠK 34751/12 SPIS 6605/2012/Ol Bc. Oliva ORÚP 38309/12 Na území obce Stařeč (k.ú. Stařeč, k.ú. Kracovice) se v současnosti nachází celkem šest nemovitých kulturních památek, jejichž jmenovitý seznam je uveden v textu návrhu zadání Územního plánu Stařeč část b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů. Uvedený seznam nemovitých kulturních památek odpovídá aktuálnímu stavu evidenčních údajů Ústředního seznamu kulturních památek ČR (dále jen ÚSKP ). Městský úřad pouze upozorňuje na drobnou nepřesnost v textu zadání, která se týká uváděného čísla rejstříku ÚSKP u sochy sv. Jana Sarkandra správný údaj je 86965/ V řešeném území se v současnosti nenachází žádná národní kulturní památka, památková rezervace nebo památková zóna, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ochrana archeologických nálezů je dl názoru městského úřadu ve výše citované části textu návrhu zadání, který obsahuje rovněž výčet území s archeologickými nálezy, dostatečným způsobem zohledněna. Městský úřad se na základě výše uvedeného domnívá, že zájmy státní památkové péče vymezené zákonem o památkové péči jsou v předloženém návrhu zadání Územního plánu Stařeč dostatečným způsobem zohledněny. Městský úřad tedy nemá žádné další požadavky na obsah projednávaného návrhu zadání Územního plánu Stařeč. Nad rámec výše uvedeného městský úřad pozitivně vnímá rovněž skutečnost, že aktuálně připravovaná územně plánovací dokumentace nad rámec stávající ochrany vyplývající ze zákona o památkové péči směřuje také k širší ochraně dalších tradičních urbanistických a architektonických hodnot území. Komentář pořizovatele: V zadání Územního plánu Stařeč bude opraveno číslo rejstříku u sochy sv. Jana Sarkandra. Městský úřad Třebíč, Odbor dopravy, Masarykovo nám. 116/6, , TŘEBÍČ OD 34619/12 SPIS 471/2012/St Ing. Šťastná ORÚP 37636/12 1. Aktualizovat a posoudit trasy zemědělské dopravy, místních komunikací, cyklostezek a cyklotras a maximálně omezit jejich napojení na silniční síť a síť místních komunikací tak, aby vyhovovala zařazení. 2. Vyznačit ochranná pásma silnic, místních komunikací a ploch zejména na území zastavitelném, na nichž nemohou být umísťovány žádné objekty ve smyslu 33 zákona o pozemních komunikacích. 3. Pokud budou prováděny změny u autobusové zastávky a v okolí křižovatek v obci je třeba dostatečně vyznačit dotčené objekty, které brání rozhledu. Vyznačit a navrhnout opatření na zlepšení rozhledových poměrů zastávek i stávajících křižovatek. 4. Stávající autobusovou zastávku posoudit dle platné ČSN autobusové zastávky a změny zapracovat do dokumentace (popř. i přemístění). Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 14

145 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 5. Komunikační napojení lokalit je nutno řešit v souladu s ČSN , ČSN a ČSN , t.j. sjednocený komunikační systém pro celé lokality s jedním komunikačním napojením na silnici. 6. U nově navrhovaných lokalit, staveb a v souvislosti se změnami ve využití území či změnami v užívání stavby je nutno počítat s návrhem odstavných a parkovacích stání. Komentář pořizovatele: Ad 1. návrh zadání územního plánu ukládá prověřit síť komunikací s ohledem na potřeby zemědělství, cykloturistiky a pěší turistiky. Ad 2. ochranná pásma komunikací budou respektována. Ad 3. a 4. autobusová zastávka je vyhovující, v případě změn budou vyznačeny objekty bránící rozhledu. Ad 5. - komunikační napojení je nad rámec řešení územního plánu, bude řešeno v podrobnější projektové dokumentaci Ad 6. návrh zadání územního plánu ukládá řešit dopravu v klidu. Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, , BRNO /560/12, 34489/P/12, 59592/ENV/12 Ing. Bc. Saňka ORÚP 34729/12 Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů, ve smyslu ustanovené 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a 13 odst. 1 až 3 zákona č. 66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích, dle mapy ložiskové ochrany 1 : , list Třebíč, nejsou v k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ). Protože nejsou v zájmovém území dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání ve věci návrhu územního plánu připomínek a s jeho řešením souhlasí. Pro úplnost uvádíme, že v k.ú. Stařeč je evidováno poddolované území z minulých těžeb Mastník Stařeč ev. č po těžbě nerudy před i po roce Dotčená plocha poddolovaného ú zemí m 2. Dále uvádíme, že v části k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice nejsou evidována sesuvná území. Z hlediska zájmů chráněných Státní báňskou správou je nutné si vyžádat rovněž stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci. Komentář pořizovatele: Do zadání Územního plánu Stařeč určeného ke schválení byl pouze doplněn název poddolovaného území. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci byl v rámci projednávání návrhu zadání obeslán. ČR státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina, Tolstého 15, , JIHLAVA /12/ /Bě Ing. Běťáková ORÚP 38016/12 K návrhu zadání Územního plánu Stařeč, jak je přístupný k nahlédnutí na webových stránkách odboru rozvoje a územního plánování Městského úřadu Třebíč, připomínky. Upozorňujeme však pořizovatele územně plánovací dokumentace: - na nutnost respektovat požadavky vyplývající ze zpracované územní energetické koncepce v aktuálním znění v době zpracování územně plánovací dokumentace - na platnost zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z něho vyplývající nutnost dodržování ochranných a bezpečnostních pásem k zajištění spolehlivého provozu Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 15

146 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 energetických zařízení a bezpečnostních pásem k zamezení nebo k zmírnění účinků případných havárií. ČR Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina s návrhem zadání Územního plánu Stařeč souhlasí a nemá další požadavky. Komentář pořizovatele: Územní plán stanoví koncepci zásobování obce energiemi, předpokládá se však zachování současné energetické koncepce, ochranná pásma energetických zařízení a pásem budou respektována. Návrh územního plánu bude projednán s tímto dotčeným orgán. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32, , PRAHA /2012/31100 p. Košatka ORÚP 37864/12 Z hlediska působnosti ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme k výše uvedené územně plánovací dokumentaci žádné připomínky, protože v k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin. Ministerstvo dopravy, Nábřeží L. Svobody 1222, , PRAHA / UPR/2-Ma Ing. Marec ORÚP 37120/12 Územím obce je vedena silnice I/23 Dráchov Jindřichův Hradec Třebíč - Brno, u které je v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina vymezen koridor o šířce 150 m pro plánovanou homogenizaci a přeložku. Koridor požadujeme v územním plánu vyznačit v plné šíři dle zásad územního rozvoje. Z hlediska železniční, vodní a letecké dopravy nemáme připomínky. Komentář pořizovatele: Návrh Územního plánu Stařeč bude zpracován v souladu s pořizovanou Aktualizací č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. Tato aktualizace bude vydána na podzimním zasedání Zastupitelstva Kraje Vysočina. Při projednávání návrhu územního plánu bude Ministerstvo dopravy ČR obesláno. Obvodní báňský úřad v Brně, Cejl 13, , BRNO SBS 24631/2012 Bc. Nováková ORÚP 37848/12 Z důvodu, že na řešeném území nejsou dotčeny zájmy státní báňské správy, OBÚ se sídlem v Liberci z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nemá námitky k návrhu zadání Územního plánu Stařeč. Vojenská ubytovací a stavební správa, pracoviště Brno, Svatoplukova 84, , BRNO /28679/ ÚP-BR Ing. Šidlák ORÚP 37915/12 Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany: - OP RLP Ochranném pásmu radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jejímž jménem jedná VUSS Brno (dle ustanovení 175 odst. 1 stavebního zákona) viz ÚAP jev 103. Jedná se o výstavbu (včetně Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 16

147 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána. Výše uvedené zájmové území Ministerstva obrany požadujeme respektovat a zapracovat do textové části návrhu Územního plánu Stařeč. Do grafické části pod legendu koordinačního výkresu zapracujte následující textovou poznámku: Celé správní území obce je situováno v ochranném pásmu radiolokačního zařízení Ministerstva obrany. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany: - Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení 175 odst. 1 stavebního zákona), který je nutno respektovat podle ustanovení 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, výsadbu vzrostlé zeleně (větrolamů, biokoridorů apod.), venkovního vedení vn a vnn (dle ustanovení 175 odst. 1 stavebního zákona) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno viz. ÚAP jev 102. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné projednat rovněž rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů. Výše uvedené zájmové územ Ministerstva obrany požadujeme respektovat a zapracovat do textové a grafické části návrhu Územního plánu Stařeč. Popis výše uvedených údajů o území je specifikován v pasportech, které byly předány v rámci úplné aktualizace územně analytických podkladů úřadu územního plánování ORP. V souladu s 175 stavebního zákona v celém území řešeném předloženou územně plánovací dokumentací lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu všech výškových staveb nad 30 m nad terénem, stavby tvořící dominanty v terénu (např. rozhledny), výstavbu a rekonstrukci vvn a vn z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a stavby dopravní infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná Vojenská ubytovací a stavební správa Brno. Komentář pořizovatele: V návrhu zadání jsou zmiňované zájmy uvedeny, byl pouze upraven název prostoru pro létání v malých a přízemních výškách. V návrhu územního plánu budou zájmová území respektována a zapracována. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 17

148 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/ Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k návrhu územního plánu dle 50 odst. 2 stavebního zákona Městský úřad Třebíč, Odbor dopravy a komunálních služeb, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč ODKS 34039/15 SPIS 116/2015/St Ing. Šťastná ORÚP 42050/15 s návrhem souhlasí. Městský úřad Třebíč, Odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč Z hlediska odpadového hospodářství OŽP 34188/15 SPIS 7574/2015/Sl Ing. Slunská ORÚP 38710/15 Souhlasí s návrhem Územního plánu Stařeč. Z hlediska ochrany přírody a krajiny Orgán ochrany přírody neuplatil k návrhu územního plánu své stanovisko. Nicméně zájmy ochrany přírody, ke kterým je dotčený orgán příslušný, jsou v návrhu územního plánu dostatečně zohledněny. Ve výrokové části návrhu územního plánu je v článcích (39) a (88) ošetřena ochrana krajinného rázu a významných krajinných prvků, v článku (90) územní systém ekologické stability a podmínky využití ploch územního systému ekologické stability (ÚSES) v článku (91). V grafické části návrhu územního plánu je zaznačen územní systém ekologické stability, který navazuje na ÚSES sousedních obcí. V řešeném území není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území, evropsky významná lokalita, ptačí oblast, smluvně chráněné území či památný strom. Z hlediska ochrany lesa V ustanovení 48 odst. 2 písm. b) lesního zákona je řečeno, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo. Dále je v 14 odst. 1 lesního zákona uvedeno, že projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni dbát zachování lesa a jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Dle ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona dotýká-li se řízení podle zvláštních právních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Ačkoliv dotčený orgán vykonávající státní správu lesů neuplatnil k návrhu územního plánu své stanovisko, zájmy z hlediska ochrany lesa jsou dle mínění pořizovatele dostatečně v návrhu územního plánu zohledněny. Ve výroku návrhu územního plánu je v článku (41) uvedeno, že je nutné respektovat pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a vzdálenost 50 m od okraje lesa. Stavby na PUPFL a stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa lze umístit pouze pokud nenaruší navazující lesní porosty. Vzhledem k tomu, že nejsou pozemky PUPFL dotčeny žádnou z navrhovaných zastavitelných či přestavbových ploch, nebylo provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 18

149 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Z hlediska vodního hospodářství Příslušný vodoprávní úřad neuplatnil k návrhu územního plánu své stanovisko. Zastupitelstvo Kraje Vysočina na svém zasedání konaném dne schválilo Komplexní aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (PRVKUK) od roku Návrh územního plánu je v souladu se zmíněnou aktualizací PRVKUK. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou návrhem územního plánu respektována a zaznačena v Koordinačním výkrese. Do legendy Koordinačního výkresu bude doplněno Ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje. Nakládání se srážkovými vodami je řešeno v kapitole Vodní hospodářství, části Srážkové vody. Záplavové území není pro správní území městyse Stařeč vyhlášeno. Městský úřad Třebíč, Odbor školství a kultury, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč OŠK 34079/15 SPIS 7911/2015/Ol Bc. Oliva ORÚP 40370/15 K návrhu Územního plánu Stařeč, jehož zhotovitelem je Urbanistické středisko Jihlava, spol. s.r.o., Matky Boží 11, Jihlava, uplatňuje městský úřad z hlediska ochrany zájmů státní památkové péče následující požadavky: 1. V grafické části dokumentace - Koordinační výkres doplnit u nemovité kulturní památky socha sv. Jana Nepomuckého (č. rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR 16573/7-7176, na pozemku p. p. 1501/1 v k. ú. Stařeč) odpovídající značení pro nemovité kulturní památky. 2. V textové části - Odůvodnění Ochrana kulturních památek doplit odkaz Území s archeologickými nálezy o informaci, že uvedený výčet území s archeologickými nálezy se týká pouze kategorií území s archeologickými nálezy ÚAN I, ÚAN II a ÚAN IV. V grafické části (Koordinační výkres, Koordinační výkres - výřez) doplnit legendu v části Ochrana památek a koncepce ochrany hodnot o informaci, že zobrazovaný jev - území s archeologickými nálezy se vztahuje pouze ke kategorii ÚAN I, ÚAN II a ÚAN IV. Jmenovitý výčet uvedený v textové části je žádoucí doplnit o informaci, že celé zbývající území obce spadá do kategorie ÚAN lil. Komentář pořizovatele: Dle požadavku dotčeného orgánu bude nemovitá kulturní památka, socha sv. Jana Nepomuckého, zobrazena v Koordinačním výkrese odpovídajícím značením. Dále bude v legendě Koordinačního výkresu pro kategorii území s archeologickými nálezy upřesněno, že se jedná o ÚAN I, ÚAN II a ÚAN IV. V textu Odůvodnění územního plánu bude doplněna informace, že celé zbývající území obce spadá do kategorie ÚAN III. Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova 57, Jihlava Z hlediska lesního a vodního zákona KUJI 46485/2015, OLVHZ 1407/2012 Sv-4 Ing. Pokorná, Ing. Svoboda ORÚP 42688/15 Z předloženého návrhu nevyplývá, že by na pozemky určené k plnění funkcí lesa měly být umisťovány rekreační či sportovní stavby, také se nejedná o územní plán obce s rozšířenou působností, z tohoto důvodu nemá krajský úřad, jako orgán státní správy lesů k předloženému návrhu připomínek. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 19

150 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Do působnosti krajského úřadu podle 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona patří uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností. Vyjadřovat se ke společnému jednání o návrhu Územního plánu Stařeč je v kompetenci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Městského úřadu Třebíč, odboru životního prostředí. Komentář pořizovatele: Při projednávání návrhu územního plánu byl Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí obeslán, ale neuplatnil své stanovisko z hlediska ochrany vod. Z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny KUJI 37189/2015, OZP 1136/2006 Mgr. Vacková ORÚP 45072/15 Orgán ochrany přírody s předloženým návrhem územního plánu Stařeč souhlasí. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu KUJI 37189/2015, OZP 1136/2006 Mgr. Vacková ORÚP 45072/15 KrÚ OŽPZ jako příslušný správní orgán dle 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ZPF ), vydává stanovisko dle 5 odst. 2 zákona o ochraně ZPF k návrhu územního plánu Stařeč: 1. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) z hlediska zákonem chráněných zájmů nesouhlasí s následujícími navrženými plochami: Z8 - nově navržená plocha pro rodinné domky Kultura - orná půda, BPEJ (I. třídy ochrany) Z15 - nově navržená plocha pro rodinné domky Kultura - orná půda, BPEJ 73201, (II. třída ochrany) Zároveň upozorňujeme, že plochy rezerv pro bydlení R1, R2 jsou taktéž z velké části na vysoce chráněných půdách a není možné k těmto plochám dát v budoucnosti souhlas k využití pro bydlení. U rezervy R1 je možně tuto plochu zmenšit tak, aby nezasahovala na vysoce chráněnou zemědělskou půdu, plochu R2 doporučujeme vypustit z návrhu ÚP. 2. V textu v kapitole c) v části podmíněně přípustné využití" požaduje orgán ochrany ZPF v odstavci končící větou:...narušení organizace zemědělského půdního fondu" doplnit a pokud nebudou umisťovány na půdách I. a II. tř. ochrany (to lze jen v případě převažujícího veřejného zájmu nad zájmem ochrany ZPF). Komentář pořizovatele: Na základě stanoviska dotčeného orgánu byl po poradě s určeným zastupitelem upraven návrh územního plánu (zmenšena plocha územní rezervy R1, zrušena zastavitelná plocha Z15 a územní rezerva R2) a bylo zažádáno o navazující stanovisko z hlediska ochrany ZPF. Pořizovatel se snažil o zachování zastavitelné plochy Z8. Nově navržená zastavitelná plocha Z8 určená pro bydlení z urbanistického hlediska vhodně zarovnávala zastavěné území obce. Jednalo se o proluku mezi stávajícím zastavěným územím, ze tří stran prakticky obestavěnou. Vymezením zastavitelné plochy Z8 nedocházelo k narušení organizace zemědělského půdního fondu, nevznikají těžko obhospodařovatelné pozemky. Městys Stařeč nacházející se v blízkosti města Třebíč vykazuje vysoký zájem o bydlení. Dle dosavadního Územního plánu sídelního útvaru Stařeč ve znění všech změn se jedná o územní rezervy, území tedy bylo chráněno pro budoucí uvažovanou výstavbu rodinných domů. Dotčený orgán přesto se zastavitelnou plochou přesto nesouhlasí. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 20

151 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Výřez Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu návrhu ÚP Stařeč - plocha Z8, vyjmutí územní rezervy R2 Výřez Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu návrhu ÚP Stařeč úprava vymezení R1 (žlutě), vyjmutí zastavitelné plochy Z15 Citace z druhého stanoviska k návrhu územního plánu z hlediska ochrany ZPF: KUJI 70164/2015, OZP 1136/2006 Ing. Vopálka ORÚP 65512/15 Z hlediska zákonem chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko k upravenému návrhu ÚP Stařeč. Odůvodnění: Stanovisko k návrhu Územního plánu Stařeč bylo vydáno dne , č.j. KUJI 49947/2015, OZP 1136/2006, ve kterém byl vysloven nesouhlas s vymezením ploch pro bydlení v rodinných domech (Z8 a Z15). Dále bylo upozorněno na vymezení rezervních ploch a jejich umístění na půdách s vysokou třídou ochrany. V žádosti o navazující stanovisko k návrhu ÚP Stařeč byly uvedeny následující změny: Z8 - plocha pro rodinné domky, 0,7335 ha na půdách v I. třídě ochrany. Plocha zůstala v návrhu ÚP Stařeč ve stejné podobě. K ploše byl v rámci společného jednání vydán nesouhlas, nachází se na půdě s nejvyšší třídou ochrany. V okolí sídla Stařeč se nachází půdy s nižší třídou ochrany, není odůvodněn převažující Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 21

152 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 veřejný zájem nad zájmem ochrany ZPF ( 4 odst. 3 zákona). Nebyl shledán důvod k přehodnocení předchozího stanoviska. S plochou nesouhlasíme. Z15 - rodinné domky, dohromady 0,6469 ha na půdách ve II. (0,5901 ha) a IV. třídě ochrany. Plocha vypuštěna z návrhu ÚP. S vypuštěním plochy z návrhu ÚP souhlasíme. V rámci prvního stanoviska k návrhu ÚP Stařeč bylo dále upozorněno na vymezení rezervních ploch pro bydlení označených R1 a R2, na půdách s vysokou třídou ochrany a nemožnosti dát k těmto plochám v budoucnosti souhlas. Bylo doporučeno zmenšení rezervní plochy R1 a vyřazení rezervní plochy R2 z návrhu ÚP Stařeč. Plocha R1 byla zmenšena, avšak orgán ochrany ZPF opětovně upozorňuje, že nelze dát k uvedené ploše v budoucnu souhlas - zmenšením plochy orgán ochrany ZPF uvažoval její vymezení na půdě s nižší třídou ochrany, tzn. podélně kolem stávající komunikace. Předložené zmenšení rezervní plochy R1 se přibližně polovinou její výměry dotýká půdy v I. třídě ochrany. Rezervní plocha R2 byla z návrhu ÚP Stařeč vypuštěna. Komentář pořizovatele: Dle ustanovení 36 odst. 1 stavebního zákona je územní rezervou plocha se stanoveným využitím, jehož potřebu a plošné nároky je třeba prověřit. V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Územní rezerva je využitelná až po změně územního plánu, přesto pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem přistoupil k vyjmutí územní rezervy R2 a zmenšení územní rezervy R1. Plocha územní rezervy R1 bude zmenšena tak, aby nezasahovala do půd II. třídy ochrany. Dle požadavku dotčeného orgánu budou zastavitelné plochy Z8 a Z15 a územní rezerva R2 z návrhu územního plánu vyjmuty. Tím tedy budou bezvýhradně splněny požadavky dotčeného orgánu. Dle požadavku dotčeného orgánu bude dále do článku (147) písm. c) doplněn výše uvedený text: a pokud nebudou umisťovány na půdách I. a II. tř. ochrany (to lze jen v případě převažujícího veřejného zájmu nad zájmem ochrany ZPF). Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova 57, Jihlava KUJI 50099/2015, ODHS 20/2015 Mgr. Boček ORÚP 45675/15 Po posouzení návrhu Územního plánu městyse Stařeč Odborem dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina nemá Kraj Vysočina z hlediska organizace dopravy žádných připomínek. Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Třebíč, Bráfova 31, Třebíč KHSV/10473/2015/TR/HOK/CHro p. Chromá ORÚP 46151/15 S návrhem Územního plánu Stařeč se souhlasí, souhlas je však vázán ve smyslu ust. 77 zák.č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na splnění této podmínky: V plochách Bydlení v rodinných domech (BV), Bydlení v rodinných domech městské a příměstské" (BI), Bydlení v bytových domech" (BH), požadujeme přesunout - malé provozovny veřejného stravování z přípustného využití do podmíněně přípustného využití. Komentář pořizovatele: Dle požadavku dotčeného orgánu budou malé provozovny veřejného stravování přesunuty do podmíněně přípustného využití pro všechny plochy bydlení, a to z důvodu možného obtěžování Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 22

153 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 emisemi a hlukem z těchto provozů okolní bytovou výstavbu, jak uvádí dotčený orgán ve svém odůvodnění. ČR Státní energetická inspekce, Kotlářská 931/53, Brno /15/ /Bě Ing. Běťáková ORÚP 46193/15 S návrhem Územního plánu Stařeč souhlasíme. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha MPO 25355/2015 p. Košatka ORÚP 35488/15 Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme žádné připomínky, protože v k.ú. Stařeč a Kracovice se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin. Ministerstvo obrany, Svatoplukova 84, Brno MOCR / Ing. Ustohalová ORÚP 45161/15 Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany: - OP RLP - Ochranném pásmu radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) - viz. ÚAP - jev 103. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Výše uvedené zájmové území Ministerstva obrany je v textové i grafické části návrhu územního plánu zapracováno. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany: - Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), který je nutno respektovat podle ustanovení 41 zákona ě. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení vn a vnn, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů (dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany - viz. jev ÚAP Výstavba může být výškově omezena nebo zakázána. Výše uvedené zájmové území Ministerstva obrany je v grafické části návrhu územního plánu zapracováno. V textové části Odůvodnění nahraďte stávající text v kapitole Zájmy obrany státu výše uvedeným (aktualizovaným) textem. Upozorňujeme, že od v rámci organizačních změn na Ministerstvu obrany přešla část povinností a práv Agentury hospodaření s nemovitým majetkem na Odbor ochrany územních zájmů Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 23

154 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 a řízení programů nemovité infrastruktury Sekce ekonomické a majetkové Ministerstva obrany. Požadujeme proto vypustit z textu návrhu Územního plánu text jehož jménem jedná Agentura hospodaření s nemovitým majetkem Brno a navrhujeme v návrhu Územního plánu s ohledem na dlouhodobou platnost územně plánovací dokumentace nadále uvádět pouze Ministerstvo obrany. K předloženému návrhu územního plánu nemáme dalších připomínek za předpokladu doplnění a úpravy textové části v souladu s tímto stanoviskem. Komentář pořizovatele: V Odůvodnění územního plánu, kapitole Zájmy obrany státu bude text vztahující se ke Vzdušnému prostoru létání v malých a přízemních výškách nahrazen aktuálním, výše uvedeným textem dle požadavku dotčeného orgánu. Dále bude v textové části použito pouze obecné označení dotčeného orgánu, tj. Ministerstvo obrany. Ministerstvo životního prostředí, Mezírka 1, Brno /560/ /ENV/15 Ing. Bc. Saňka ORÚP 34749/15 Protože nejsou v k.ú. Stařeč dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání připomínek a s jeho řešením souhlasí. Pro úplnost uvádíme, že v k.ú. Stařeč je evidováno poddolované území z minulých těžeb Mastník Stařeč ev. č po těžbě nerudy před i po roce Dotčená plocha poddolovaného území m 2. Dále uvádíme, že v části k.ú. Stařeč nejsou evidována sesuvná území. Z hlediska zájmů chráněných Státní báňskou správou je nutné si vyžádat rovněž stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci. Komentář pořizovatele: Správní území obce Stařeč je tvořeno k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice. Pořizovatel ověřil, že rovněž na k.ú. Kracovice nejsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb ani sesuvná území. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci byl v rámci veřejného projednání obeslán a uplatnil k návrhu územního plánu své stanovisko, které je uvedeno níže. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. Máje 858/26, PO BOX 16, Liberec SBS 16688/2015 Ing. Kleprlík ORÚP 37989/15 Z důvodu, že na řešeném území není dotčen vrchní dozor státní báňské správy, OBÚ se sídlem v Liberci z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nemá námitky k návrhu Územního plánu Stařeč. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, pobočka Třebíč, Bráfova 1, Třebíč SBU /2015 Mgr. Obšusta ORÚP 38080/15 Vzhledem k tomu, že v k.ú. Stařeč zatím neproběhla Komplexní pozemková úprava k návrhu Územního plánu Stařeč nemáme připomínek. Upozorňujeme však na ukončenou Komplexní Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 24

155 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 pozemkovou úpravu Krahulov a na schválený plán společných zařízení a na dodržení návaznosti těchto společných zařízení z k.ú. Krahulov na k.ú. Stařeč. Upozorňujeme i na ukončenou Komplexní pozemkovou úpravu Čechočovice a na schválený plán společných zařízení a na dodržení návaznosti těchto společných zařízení z k.ú. Čechočovice na k.ú. Stařeč. Dále upozorňujeme na ukončenou Komplexní pozemkovou úpravu Markvartice a na schválený plán společných zařízení a na dodržení návaznosti těchto společných zařízení z k.ú. Markvartice na k.ú. Stařeč. Komentář pořizovatele: Návrh územního plánu zohledňuje při řešení územního systému ekologické stability komplexní pozemkové úpravy sousedních obcí, jak je uvedeno v Odůvodnění územního plánu kapitole 7.8. Návrh územního systému ekologické stability. Správní území městyse Stařeč tvoří katastrální území k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice. Dle portálu eagri Pozemkové úpravy spravovaným Ministerstvem zemědělství neproběhla zatím ani na k.ú. Kracovice komplexní pozemková úprava. Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury a stavebního plánu, Nábřeží L. Svobody 1222, Praha / UPR/2 Ing. Zelený ORÚP 41808/15 Silniční doprava Koridor pro umístění nové stavby přeložky silnice I/23 Stařeč (obchvat I/23 Stařeč) požadujeme rozšířit na celkovou šířku 150 m. Zpřesnění bude možné až po zpracování podrobnější projektové dokumentace. Navazující koridor pro homogenizaci požadujeme rozšířit minimálně na šířku ochranného pásma stávající silnice I/23 (tj. i přes plochy Z25 a Z26). Ochranné pásmo požadujeme vyznačit i přes zastavitelnou plochu Z25. Komentář pořizovatele: Dle požadavku dotčeného orgánu byl koridor pro přeložku silnice I/23 (DK2) rozšířen na celkovou šířku 150 m. V úseku procházejícím částí Červená Hospoda požadoval dotčený orgán, aby koridor pro homogenizaci silnice I/23 kopíroval min. ochranné pásmo stávající silnice I/23 (viz přiložený výřez), což by ale dosti výrazně omezilo využití zastavitelné plochy Z25. Po dohodě s určeným zastupitelem požádal pořizovatel o navazující stanovisko. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 25

156 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/ / UPR/2 Ing. Zelený ORÚP 2704/16 V našem stanovisku č. 390/2015 ze dne jsme požadovali Navazující koridor pro homogenizaci rozšířit minimálně na šířku ochranného pásma stávající silnice I/23 (tj. i přes plochy Z25 a Z26). Ochranné pásmo požadujeme vyznačit i přes zastavitelnou plochu Z25. Ochranné pásmo vymezuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v 30 následovně: Odst. (1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Odst. (3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky; a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí27), b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území. Z výše uvedeného vyplývá, že ochranné pásmo probíhá i přes plochy Z25, Z26 a Z39, neboť tyto plochy zastavěným územím nejsou. Koridor pro homogenizaci silnice I/23 požadujeme vymezit v šířce tohoto ochranného pásma, tj. i v plochách Z25, Z26 a Z39. Komentář pořizovatele: Dotčený orgán se ve svém navazujícím stanovisku nevyjádřil k úpravě návrhu územního plánu - rozšíření dopravního koridoru pro přeložku silnice I/23 (DK2). Dále dotčený orgán stále požadoval vymezit koridor pro homogenizaci silnice I/23 (DK1) v šířce ochranného pásma. Pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem zažádal o druhé navazující stanovisko, kde v prvním bodě žádal o vyjádření k upravenému (rozšířenému) dopravnímu koridoru DK2. V druhém bodě pořizovatel navrhoval upravit šíři dopravního koridoru DK1 v místní části Červená Hospoda tak, aby navazovala na zastavitelnou plochu Z39. V bodě tři se pořizovatel snažil o zrušení požadavku na vyznačení ochranného pásma přes zastavitelnou plochu Z25, která je součástí zastavěného území obce / UPR/2 Ing. Zelený ORÚP 18692/16 K provedeným úpravám v návrhu územního plánu, zaslaných dopisem č. j. ORÚP 13826/16 - SPIS 3311/2012/Do ze dne Vám sdělujeme. K bodu 1: Koridor přeložky silnice I/23 (obchvat Stařeč) byl v tomto úseku upraven na námi požadovanou šířku a proto v této věci nemáme další připomínky. Vzhledem k tomu, že se tak stalo již v předchozí předložené verzi návrhu, nebylo splnění požadavku v našem předchozím navazujícím stanovisku zmíněno. S jeho navrhovaným vymezením tedy souhlasíme. K bodu 2: Ve věci navazujícího koridoru souhlasíme s rozsahem vymezení, jak je znázorněn na posledním obrázku ve Vámi zaslané dokumentaci, tj. přes plochu Z25 v šíři, která navazuje na plochu Z39. K bodu 3: Ochranné pásmo požadujeme vyznačit přes plochu Z25 v plné šíři, tj. v šíři 50 m od osy komunikace. Pokud tedy bude ochranné pásmo takto vyznačeno (v zaslaném výřezu z koordinačního výkresu vyznačeno není), nemáme v této věci další připomínky. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 26

157 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Komentář pořizovatele: Dotčený orgán ve svém druhém navazujícím stanovisku souhlasil s rozšířením dopravního koridoru DK2. Dopravní koridor DK2 se ve své západní části při přechodu na k.ú. Čechočovice zužuje na šířku 100 m, aby bylo dosaženo návaznosti na pořizovaný Územní plán Čechočovice. Dále souhlasil s vymezením koridoru DK1 v místní části Červená Hospoda v šíři, jež navazuje na zastavitelnou plochu Z39 (viz přiložený výřez). Přes zastavitelnou plochu Z25 bude vyznačeno ochranné pásmo. Výřez Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč úprava po společném jednání Dotčené orgány, které byly v rámci projednávání návrhu Územního plánu Stařeč obeslány, ale neuplatnily stanovisko k návrhu Územního plánu Stařeč: - Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, Žďárského 1, Třebíč - Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina, Rantířovská 22, Jihlava - Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, Praha 6.3. Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k částem řešení, jež byly od společného jednání změněny dle 52 odst. 3 stavebního zákona Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova 57, Jihlava Z hlediska lesního a vodního zákona KUJI 19239/2017; OŽPZ 670/2017 No-2 Bc. Novotná, Ing. Pokorná ORÚP 18492/17 1. Z hlediska působnosti krajského úřadu podle 48a, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon ). Jelikož z předmětného návrhu nevyplývá, že na pozemky určené k plnění funkcí lesa by měly být umisťovány rekreační a sportovní stavby a také se nejedná o územní plán obce s rozšířenou Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 27

158 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 působností, nemá krajský úřad, jako orgán státní správy lesů, připomínek. 2. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Do působnosti krajského úřadu podle 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona patří uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností. Vyjadřovat se k veřejnému projednání Územního plánu Stařeč je v kompetenci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Městského úřadu Třebíč, odboru životního prostředí. Komentář pořizovatele: Při projednávání návrhu územního plánu byl Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí obeslán, ale neuplatnil své stanovisko z hlediska ochrany vod. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu KUJI 22564/2017; OZP 1136/2006 Ing. Vopálka ORÚP 21215/17 Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný správní orgán dle 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů, vydává stanovisko dle 5 odst. 2 zákona: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k měněným částem návrhu ÚP Stařeč. Z hlediska ochrany přírody a krajiny KUJI 22564/2017; OZP 1136/2006 Ing. Vopálka ORÚP 21215/17 Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný správní orgán podle 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů (dále jen zákona ) vydává stanovisko z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k měněným částem návrhu ÚP Stařeč. Městský úřad Třebíč, Odbor školství a kultury, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč OŠK 12858/17 SPIS 4962/2017/Ol Bc. Oliva ORÚP 21215/17 Městský úřad k částem řešení Územního plánu Stařeč, které byly od společného jednání změněny, nemá z hlediska ochrany zájmů státní památkové péče žádné požadavky. Ministerstvo životního prostředí, Mezírka 1, Brno /560/17, 12202/ENV/17 Ing. Bc. Saňka ORÚP 13313/17 Protože nejsou v k.ú. Stařeč dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání připomínek s jeho řešením souhlasí. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 28

159 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Pro úplnost uvádíme, že v k.ú. Stařeč je evidováno poddolované území z minulých těžeb Mastník Stařeč ev. č po těžbě nerudy před i po roce Dotčená plocha poddolovaného území m 2. Dále uvádíme, že v části k.ú. Stařeč nejsou evidována sesuvná území. Z hlediska zájmů chráněných Státní báňskou správou je nutné si vyžádat rovněž stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci. Komentář pořizovatele: Správní území obce Stařeč je tvořeno k.ú. Stařeč a k.ú. Kracovice. Pořizovatel ověřil, že rovněž na k.ú. Kracovice nejsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb ani sesuvná území. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina v Liberci byl v rámci veřejného projednání obeslán a uplatnil k návrhu územního plánu své stanovisko, které je uvedeno níže. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. Máje 858/26, PO BOX 16, Liberec SBS 05450/2017 Ing. Kleprlík ORÚP 13163/17 Z důvodu, že návrhem Územního plánu Stařeč není dotčen vrchní dozor státní báňské správy, OBÚ se sídlem v Liberci z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nemá námitky k návrhu Územního plánu Stařeč. Dotčené orgány, které byly v rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Stařeč obeslány, ale neuplatnily své stanovisko: - Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, Žďárského 1, Třebíč - Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina, Rantířovská 22, Jihlava - Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova 57, Jihlava - Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury a stavebního plánu, Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1 - Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, Praha - Městský úřad Třebíč, Odbor dopravy a komunálních služeb, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč - Městský úřad Třebíč, Odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč - Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, pobočka Třebíč, Bráfova 1, Třebíč - Ministerstvo obrany, Svatoplukova 84, Brno - Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Třebíč, Bráfova 31, Třebíč - ČR Státní energetická inspekce, Kotlářská 931/53, Brno - Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 29

160 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/ Soulad se stanovisky dotčených orgánů uplatněných k návrhu vyhodnocení připomínek dle 53 odst. 1 stavebního zákona Městský úřad Třebíč, Odbor školství a kultury, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč OŠK 29509/17 Spis 6511/2017/Ol Bc. Oliva ORÚP 33572/17 Městský úřad nemá k jednotlivým návrhům vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč z hlediska ochrany zájmů státní památkové péče žádné požadavky. Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova 57, Jihlava Z hlediska ochrany přírody a krajiny KUJI 34003/2017, OZP 1136/2006 Ing. Vopálka ORÚP 32189/17 Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný správní orgán podle 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů (dále jen zákon o OPK ) vydává stanovisko z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem k návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu: S předloženým návrhem vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč souhlasíme. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu KUJI 34003/2017, OZP 1136/2006 Ing. Vopálka ORÚP 32189/17 Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný správní orgán dle 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona"), na základě oznámení, které jsme obdrželi dne , vydává stanovisko dle 5 odst. 2 zákona: S předloženým návrhem vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč souhlasíme. Z hlediska lesního a vodního zákona KUJI 37141/2017; OŽPZ 1330/2017 No-2 Bc. Novotná, Ing. Pokorná ORÚP 35852/17 1. Z hlediska působnosti krajského úřadu podle 48a, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon ). Jelikož z předmětného návrhu nevyplývá, že na pozemky určené k plnění funkcí lesa by měly být umisťovány rekreační a sportovní stavby a také se nejedná o územní plán obce s rozšířenou působností, nemá krajský úřad, jako orgán státní správy lesů, připomínek. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 30

161 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 2. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Do působnosti krajského úřadu podle 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona patří uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností. Vyjadřovat se k předmětnému návrhu je v kompetenci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Městského úřadu Třebíč, odboru životního prostředí. Komentář pořizovatele: Při projednávání byl Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí obeslán, ale neuplatnil své stanovisko z hlediska ochrany vod. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. Máje 858/26, PO BOX 16, Liberec SBS 14280/2017 Ing. Kleprlík ORÚP 30779/17 Z důvodu, že návrhem vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč není dotčen vrchní dozor státní báňské správy, OBÚ se sídlem v Liberci z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství nemá námitky k návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč. Dotčené orgány, které byly v rámci projednávání Návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Stařeč obeslány, ale neuplatnily své stanovisko: - Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, Žďárského 1, Třebíč - Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Kraj Vysočina, Rantířovská 22, Jihlava - Městský úřad Třebíč, Odbor dopravy a komunálních služeb, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč - Městský úřad Třebíč, Odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 116/6, Třebíč - Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Třebíč, Bráfova 31, Třebíč - ČR Státní energetická inspekce, Kotlářská 931/53, Brno - Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova 57, Jihlava - Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1 - Ministerstvo obrany, Svatoplukova 84, Brno - Ministerstvo životního prostředí, Mezírka 1, Brno - Ministerstvo dopravy, odbor infrastruktury a stavebního plánu, Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1 - Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, pobočka Třebíč, Bráfova 1, Třebíč - Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, Praha. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 31

162 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 7. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě ustanovení 47 odst. 2 za použití 37 odst. 2 stavebního zákona uplatnil Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad a příslušný orgán ochrany přírody k návrhu zadání územního plánu svá stanoviska: Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, Žižkova 57, JIHLAVA KUJI 49299/2012, OZP 1136/2006 Ing. Salichová ORÚP 36216/12 1) Stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ust. 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona), po posouzení výše uvedeného návrhu zadání změny vydává toto stanovisko: S předloženým návrhem zadání Územního plánu Stařeč souhlasíme. Krajský úřad, Odbor životního prostředí, příslušný podle 77a odst. 4 písm. n) zákona ve smyslu 45i odst. 1 zákona, zároveň konstatuje, že řešení předloženého návrhu zadání nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000). 2) Posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů návrhu zadání Územního plánu Stařeč na životní prostředí. Předložený návrh zadání byl posouzen na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a nebyla shledána nutnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů. Krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody uvedl, že návrh zadání Územního plánu Stařeč nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Krajský úřad jako příslušný úřad nepožadoval vyhodnocení vlivů návrhu zadání Územního plánu Stařeč na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů Územního plánu Stařeč na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko krajského úřadu dle 50 odst. 5 stavebního zákona, a nemohlo být tedy sděleno, jak bylo toto stanovisko respektováno. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 32

163 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 8. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Proti návrhu územního plánu nebyla uplatněna žádná námitka. 9. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Připomínky k návrhu Územního plánu Stařeč bylo možné uplatnit v rámci společného jednání o návrhu územního plánu (dle 50 odst. 3 stavebního zákona) a při řízení o návrhu územního plánu (dle 52 odst. 3 stavebního zákona). Připomínky dle ustanovení 50 odst. 3 stavebního zákona: V zákonem stanovené lhůtě byly přijaty na základě ustanovení 50 odst. 3 stavebního zákona čtyři připomínky z řad veřejnosti (p. Fišerová, p. Mička, p. Průša, p. Kralert) a dvě připomínky oprávněných investorů (Povodí Moravy s.p., Ředitelství silnic a dálnic ČR). 1. Květuše Fišerová, Třebíč ORÚP 38850/15 SPIS 3311/2012 Výřez z katastrální mapy Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 33

164 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Vyhodnocení připomínky: Připomínce se částečně vyhovuje. U pozemků p.č. 1327/2 a 1327/65 v k.ú. Stařeč nebyla změněna plocha s rozdílným způsobem využití. Pozemky zůstávají součástí ploch NS Plochy smíšené nezastavěného území. Přípustným využitím ploch NS jsou zahrady, podmíněně přípustným využitím je oplocení nezbytné pro chovné a pěstební účely, pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace ZPF. Odůvodnění Připomínka obsahuje všechny náležitosti, byla uplatněna písemně a ve lhůtě dané stavebním zákonem. Pozemky p.č. 1327/2 a p.č. 1327/65 v k.ú. Stařeč jsou součástí nezastavěného území a v návrhu územního plánu jsou řešeny jako stávající plocha NS Plochy smíšené nezastavěného území. Regulativy k těmto plochám v přípustném využití umožňují zřídit mj. i zahrady a v podmíněně přípustném využití i oplocení, pokud je nezbytné pro chovné a pěstební účely. Na ploše NS je umožněno umístit drobné stavby související se zahrádkařením (kůlna na nářadí apod.). Není však možné umístit objekty za účelem rekreace. Pozemky se nachází v nezastavěném území, jehož využití je dáno nejen podmínkami využití plochy NS, ale také ustanovením 18 odst. 5 stavebního zákona. Toto ustanovení neumožňuje v nezastavěném území umístit stavby s rekreačním účelem. Připomínce se tedy částečně věcně vyhovuje. Lokalita se nachází v bezprostřední blízkosti významného krajinného prvku údolní nivy Stařečského potoka. Niva Stařečského potoka s doprovodnými břehovými porosty a kulturními loukami představuje jednu z významných pozitivních hodnot krajinného rámce. Proto zde není žádoucí z hlediska ochrany krajinného rázu vymezování nových zastavitelných ploch umožňujících výstavbu zahradní chatky s rekreačním účelem. Řešené pozemky se nachází na půdách IV. a V. třídy ochrany. Lokalita je situována na okraji sídla a z výše uvedených důvodů není žádoucí připouštět rozšiřování sídla do krajiny. Využití pozemku p.č. 1327/65 je dále částečně omezeno, prochází jím nadzemní vedení vn 22 kv včetně jeho ochranného pásma. Severní části řešených pozemků se nachází ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Dle ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona je využití území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa možné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Výřez z Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro společné jednání Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 34

165 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 2. Vlastimil Mička, Kracovice ORÚP 44268/15 SPIS 3311/2012 Výřez katastrální mapy s vyznačením dotčeného pozemku Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Na parcele p.č. 152 v k.ú. Stařeč nebyla vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury TO Plocha pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady pro kompostárnu. Odůvodnění Připomínka obsahuje všechny náležitosti, byla uplatněna písemně a ve lhůtě dané stavebním zákonem. Pozemek p.č. 152 v k.ú. Kracovice je součástí nezastavěného území a v návrhu územního plánu je navržen jako plocha smíšená nezastavěného území - NS. Pro kompostárnu by byla vymezena nová zastavitelná plocha, z hlediska využití by šlo o plochu technické infrastruktury, se kterou je spojen také další zábor zemědělského půdního fondu. Dle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen zákona ), je nutno odnímat přednostně zemědělskou půdu na zastavitelných plochách. Vymezit plochu pro umístění kompostárny je požadováno na půdách II. třídy ochrany viz Výřez Výkresu předpokládaných záborů návrhu ÚP Stařeč. Dle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) zákona je nutno odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. Dle 4 odst. 3 zákona lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 35

166 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Vymezení zastavitelné plochy pro kompostárnu bylo předběžně konzultováno s dotčeným orgánem z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu (Ing. Vopálka KrÚ Kraje Vysočina, Odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne ). Dotčený orgán konstatoval, že: pro vymezení zastavitelné plochy na půdách ve II. třídě ochrany je potřebné zdůvodnit výrazně převažující zájem nad zájmem ochrany ZPF ( 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF). V ÚP Stařeč se nachází půdy s nižší třídou ochrany, kde by se zastavitelná plocha pro kompostárnu dala vymezit. V případě nedoložení převažujícího veřejného zájmu nelze s vymezením plochy v současné podobě souhlasit. Dotčeným orgánem bylo doporučeno zvážit vymezení plochy pro kompostárnu na půdách s nižší třídou ochrany, kde by se nemusel dokládat výrazně převažující veřejný zájem. Výřez z Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro společné jednání Výřez Výkresu předpokládaných záborů návrhu ÚP Stařeč pro společné jednání Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 36

167 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 3. Pavel Průša, Třebíč ORÚP 47303/15 SPIS 3311/2012 Výřez katastrální mapy Vyhodnocení připomínky: Připomínce se věcně vyhovuje. Pozemek p.č. st. 1319/2 v k.ú. Stařeč se nachází v plochách zeleně ZS zeleň soukromá a vyhrazená umožňující výstavbu zahradních domků do 1 NP + podkroví a výška 7,5 m. Odůvodnění Připomínka obsahuje všechny náležitosti, byla uplatněna písemně a ve lhůtě dané stavebním zákonem. Pozemek p.č. 1319/2 v k.ú. Stařeč je součástí zastavitelné plochy Z34 a v návrhu územního plánu je řešen jako návrhová plocha ZS Zeleň soukromá a vyhrazená. Výřez z Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro společné jednání Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 37

168 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Jako hlavní využití ploch ZS - Zeleně soukromé a vyhrazené jsou stanoveny plochy okrasných a užitkových zahrad a sadů v zastavěném i nezastavěném území. V přípustném využití je umožněna výstavba zahradních domků a účelových staveb pro zahrádkaření (např. skleníky, kůlny a sklepy, drobné stavby pro chov domácího zvířectva), přípustné je oplocení. Je umožněna zástavba do 1 NP + podkroví a výšky do 7,5 m. Intenzita zastavění je stanovena na pozemcích o výměře nad m² do 10 %, resp. do 100 m². Připomínce je tedy věcně vyhověno. Přesto, že se pozemek nenachází v zastavitelné ploše rekreace, vymezená plocha ZS umožňuje umístit na pozemku zahradní objekt o výše uvedených parametrech. 4. Michael Kralert, Praha ORÚP 46405/15 SPIS 3311/2012 Příloha č. 1: Geometrický plán Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Odůvodnění V návrhu územního plánu náleží dotčené pozemky v severní části částečně do zastavěného území, stávajících ploch bydlení BI - Bydlení v rodinných domech městské a příměstské, a částečně do návrhové zastavitelné plochy bydlení Z14. Jižní části pozemků hraničí na západě s vymezeným lokálním biokoridorem LK3, jež je v této části tvořen Stařečským potokem. Na východě zasahují jižní Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 38

169 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 části pozemků do lokálního biokoridoru LK1, který probíhá podél Stařečského potoka a je tvořen návrhovou plochou ZP Zeleň přírodního charakteru. Dle ustanovení 3 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti je mapovým podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace katastrální mapa. Zaměřením Stařečského potoka v dané lokalitě došlo ke změnám v katastru nemovitostí. Hranice vodního toku byla upravena dle aktuálních údajů katastru nemovitostí. Dále byla posunuta severní hranice lokálního biokoridoru LK1 na hranu vodního toku. Tím došlo k rozšíření zastavitelné plochy Z14 určené k bydlení na úkor zastavitelné plochy Z38, která je z hlediska využití návrhovou plochou ZP Zeleň přírodního charakteru. K záboru zemědělského půdního fondu v tomto případě nedošlo. Posunutím hranice lokálního biokoridoru LK1, resp. jeho zmenšením, nebyla narušena jeho funkčnost. Pro Stařečský potok není stanoveno záplavové území, tudíž zde nedochází k dalším omezením z tohoto vyplývajícím. Dle ustanovení 49 odst. 2 vodního zákona mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. V návrhu územního plánu je požadavek respektovat manipulační pásma vodních toků uveden v článku (36) a dále v kapitole Vodní hospodářství, kde je uvedeno: U všech vodních toků budou respektována ochranná (provozní) pásma v souladu s vodním zákonem zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 49 odst. 2. Podél drobných vodních toků je třeba respektovat provozní pásmo v šířce 6 m od břehové čáry toku. Návrh územního plánu je v souladu s ustanovením 49 odst. 2 vodního zákona. Z uvedeného je tedy zřejmé, že ochranné pásmo vodního toku nepřekračuje zákonem stanovené normativy na omezení a limity na odstupové vzdálenosti, jak je požadováno v připomínce. Vlevo: Výřez Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro společné jednání Vpravo: Výřez Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro veřejné projednání Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 39

170 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 5. Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, Brno PM031421/ /Je Ing. Jelínková ORÚP 43859/15 Pod zn. PM036701/ /Je ze dne jsme poskytli stanovisko z hlediska správce povodí a správce drobných vodních toků k návrhu zadání ÚP Stařeč. Obsah uvedeného stanoviska zůstává v platnosti i pro Návrh" ÚP Stařeč. Zmíněné stanovisko tímto doplňujeme a upřesňujeme: Stávající koncepce odkanalizování městyse Stařeč zůstane zachována - odpadní vody budou odváděny na ČOV Třebíč. Bude probíhat postupná rekonstrukce nevyhovujících úseků stávající kanalizace - převážně ve stávajících trasách. Rozvojové lokality budou napojeny na kanalizační systém městyse. V místní části Kracovice je navrženo vybudování splaškové kanalizace s odvedením splaškových odpadních vod do centrální jímky, odtud budou čerpány výtlakem do Starče a následně na ČOV Třebíč. V osadě Červená hospoda je navrženo vybudování splaškové kanalizace - splaškové odpadní vody budou odváděny kanalizačním sběračem na ČOV Třebíč. Do doby vybudování splaškové kanalizace v místní části Kracovice, v osadě Červená Hospoda a v plochách, které nebude možno z technických důvodů napojit na kanalizační systém bude zajištěna individuální likvidace splaškových odpadních vod - vždy v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, DČOV,... ). ÚP vymezuje koridory technické infrastruktury pro odvedení splaškových odpadních vod z Kracovic a z Červené Hospody. Neznečištěné vody dešťové budou likvidovány rovněž v souladu s platnou legislativou: - Vyhláška č. 501/2006 Sb., část třetí, hlava I, 20, odst. (5), písmeno c), 21, odst. (3) - Vodní zákon v platném znění z května zák. č. 254/2001 Sb., Hlava II, Díl 1, 5, odst. (3) s odkazem na zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Není-li možné vsakování, pak akumulace za účelem dalšího využití, resp. retenci s řízeným vypouštěním. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se částečně vyhovuje. Odůvodnění Povodí Moravy není dotčeným orgánem v procesu pořizování územního plánu, neuplatňuje stanovisko (jak uvádí ve svém podání) k návrhu územního plánu. Dle ustanovení 37 odst. 1 správního řádu se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu, nikoli podle názvu. Podání bylo vyhodnoceno jako připomínka oprávněného investora (tím je dle 39 odst. 2 stavebního zákona vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury). Návrh vyhodnocení připomínek se zpracovává pro připomínky uplatněné k návrhu územního plánu, nikoliv pro připomínky uplatněné k návrhu zadání územního plánu. Z tohoto důvodu zde není uvedeno vyhodnocení připomínky Povodí Moravy, s.p. (čj. PM036701/ /Je ze dne ) uplatněné k návrhu zadání Územního plánu Stařeč. Proto uvádíme, že připomínkám bylo vyhověno částečně, nicméně všechny požadavky oprávněného investora jsou v návrhu územního plánu zapracovány a řešeny. Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 40

171 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 Vodní toky nejen ve správě Povodí Moravy, s.p. jsou uvedeny v Odůvodnění návrhu územního plánu v kapitole Vodní hospodářství. Do Seznamu vodních toků byl doplněn drobný vodní tok Jablůnka - IDVT Dále byl upraven ID toku u DVT - IDVT byla doplněna chybějící číslice 0. Manipulační pásma vodních toků je nutno respektovat dle ustanovení 49 vodního zákona. V návrhu územního plánu je požadavek respektovat manipulační pásma vodních toků uveden ve článku (36) a dále v kapitole Vodní hospodářství, kde je uvedeno: U všech vodních toků budou respektována ochranná (provozní) pásma v souladu s vodním zákonem zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 49 odst. 2. Podél drobných vodních toků je třeba respektovat provozní pásmo v šířce 6 m od břehové čáry toku. Veškeré požadavky oprávněného investora z hlediska koncepce odkanalizování obce jsou zapracovány v návrhu územního plánu v článku (73) Odkanalizování a čištění odpadních vod. Z hlediska likvidace neznečištěných dešťových vod jsou požadavky oprávněného investora řešeny v kapitole Vodní hospodářství, části Srážkové vody, kde je uvedeno: Odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není-li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace. Zástavba v k.ú. Stařeč a Kracovice bude max. na 70% pozemku s ponecháním 30% volných ploch vhodných pro zasakování dešťových vod. Návrh územního plánu je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (PRVKUK) s Plánem oblasti povodí. Plán oblasti povodí Dyje nestanovuje pro území obce Stařeč žádné opatření. Plán oblasti povodí na aktuální období nebyl dosud zpracován. 6. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Šumavská 33, Brno /11300/2015 Ing. Skalníková ORÚP 40925/15 Ředitelství silnic a dálnic ČR podává jako majetkový správce dálnic a silnic I. třídy v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Stařeč následující připomínky (dle 50 stavebního zákona): K návrhu zadání ÚP jsme se vyjadřovali spisem č. j /11300/2012 ze dne 23. července 2012, který zůstává i nadále v platnosti. Z rozvojových záměrů silniční infrastruktury zasahuje do správního území obce koridor pro homogenizaci silnice I/23, který je vymezen v nadřazené ÚPD - ZÚR kraje Vysočina jako dopravní koridor nadregionálního významu (záměr je zařazen do veřejně prospěšných staveb s označením DK03). Dále z rozvojových záměrů silniční infrastruktury zasahuje do území obce koridor pro umístění nové stavby - přeložky silnice I/23 Stařeč (obchvat I/23 Stařeč), který je dle ZÚR KV vymezitelný výhradně na území obce Stařeč, proto nahrazují ZÚR KV vymezení tohoto koridoru úkolem pro územní plánování. Tento záměr vychází z vyhledávací studie Aktualizace tahu silnice l/23, kterou pro ŘSD ČR zpracovala firma Viapont v roce Vzhledem k tomu, že se jedná o koridor (pro směrovou úpravu stávající trasy) vymezený pouze Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 41

172 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 na základě vyhledávací studie, požadujeme ho rozšířit na celkovou šířku 150m. Zpřesnění bude možné po zpracování podrobnější projektové dokumentace. Požadujeme rozšířit i koridor pro homogenizaci, který na koridor pro obchvat navazuje. V úseku procházejícím částí Červená Hospoda je potřeba, aby koridor min. kopíroval ochranné pásmo stávající silnice I/23 (tj. přes plochu Z25 a Z26). Toto ochranné pásmo požadujeme vyznačit i přes zastavitelnou plochu Z25. K silnici I/23 připomínáme; - je třeba respektovat limity využití území u silnice I/23, tzn. silniční ochranné pásmo (viz 30, odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění). Ochranná pásma jsou území se zvláštním režimem, jejichž využití podléhá souhlasu silničního správního úřadu ( 32, 40 Výkon státní správy, zákona č. 13/1997 Sb.), - vlastník pozemku v blízkosti silnice se musí zdržet všeho, čím by vážně ohrožoval výkon práv vlastníka silnice I. třídy. Obecně připomínáme, že souhlas ŘSD ČR s navrhovaným funkčním využitím ploch není souhlasem s komunikačním připojením k silnici I/23. Návrh připojení je nutná před vlastní realizací projednat s ŘSD ČR, Oddělení technická přípravy Morava. Z hlediska dopravního připojení lokalit znovu upozorňujeme, že veškeré návrhové plochy a jejich připojení k silniční síti musí být vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., kterou se provádí Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zejména 20 a dle vyhlášky 104/1997 Sb., zejména 11 a 12, kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Při návrhu nových místních komunikací je nutné postupovat také v souladu s ČSN "Projektování místních komunikací" a ČSN "Projektování křižovatek na pozemních komunikacích", v jejich aktuálním znění. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se částečně vyhovuje. Není vyhověno v požadované šířce koridoru pro homogenizaci silnice I/23 (DK1). Odůvodnění V návrhu územního plánu pro společné jednání byl koridor pro přeložku silnice I/23 (DK2) vymezen v šíři 100 m z důvodu návaznosti na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Dle požadavku oprávněného investora a dotčeného orgánu (Ministerstva dopravy) došlo po společném jednání k úpravě a koridor byl rozšířen na celkovou šířku 150 m. Jen ve své západní části se koridor DK2 při přechodu na k.ú. Čechočovice se zužuje na šířku 100 m, aby bylo dosaženo návaznosti na pořizovaný Územní plán Čechočovice. Oprávněný investor ve své připomínce (současně i Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku) požadoval, aby v úseku procházejícím částí Červená Hospoda koridor DK1 min. kopíroval ochranné pásmo stávající silnice I/23 (tj. přes plochu Z25 a Z26). Požadavek byl dále řešen s Ministerstvem dopravy, jelikož ho pořizovatel považoval za nepřiměřený a neopodstatněný. V návrhu územního plánu pro společné jednání byl koridor pro homogenizaci silnice I/23 (DK1) vymezen v místní části Červená Hospoda dle přiloženého Obr. č. 2. Vymezení koridoru DK1 vycházelo i z vydané a v současnosti platné Změny č. 5B Územního plánu sídelního útvaru Stařeč, kde již bylo řešeno vymezení koridoru pro homogenizaci silnice I/23 i zastavitelné plochy SM4 (Z25 v návrhu ÚP Stařeč) viz Obr. č. 4. Při pořizování Změny č. 5B ÚPSÚ Stařeč neuplatnilo Ministerstvo dopravy žádné požadavky, ačkoli bylo k uplatnění stanoviska několikrát vyzýváno v souladu se stavebním zákonem. Rovněž ŘSD ČR nemělo k vymezení koridoru pro homogenizaci silnice I/23 žádné výhrady. Výstavba rodinných domů v ploše SM4 (nyní plocha Z25) není z hlediska Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 42

173 Čj. ORÚP 9067/17 - SPIS 3311/2012/Do/72 homogenizace silnice I/23 v současné době žádným způsobem omezena. Uvedený požadavek by neopodstatněným způsobem výrazně změnil podmínky výstavby v dotčené ploše. Na základě druhého navazujícího stanoviska Ministerstva dopravy (čj. 172/ UPR/2 ze dne ) byl v úseku procházejícím částí Červená Hospoda koridor pro homogenizaci silnice I/23 (DK1) upraven do šíře, jež navazuje na zastavitelnou plochu Z39 viz Obr. č. 3. Obr. č. 1: Výřez Koordinačního výkresu návrhu ÚP Stařeč pro veřejné projednání Ochranné pásmo stávající silnice I/23 je zaznačeno i přes zastavitelnou plochu Z25. Respektovat ochranná pásma silnic je stanoveno v návrhu územního plánu v článku (67) Silniční doprava písm. h). Vlevo Obr. č. 2: Výřez Koordinačního výkresu pro společné jednání Vpravo Obr. č. 3: Výřez Koordinačního výkresu pro veřejné projednání Obr. č. 4: Změna č. 5B Územního plánu sídelního útvaru Stařeč Odůvodnění Územního plánu Stařeč část zpracovaná pořizovatelem 43