EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU Economic analysis of company Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petra ŠTAMFESTOVÁ Autor: Eliška BALUNOVÁ Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BALUNOVÁ Eliška Podnikové hospodářství EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU Economic analysis of company Zásady pro vypracování Problémová oblast: Výkonnost podniku. Cíl práce: Na základě účetních dat minimálně za pět účetních období provést zhodnocení finančního zdraví podniku, zhodnotit vývojové trendy v konstruovaných ukazatelích a případně doporučit opatření vedoucí ke stabilizaci majetkové a kapitálové struktury podniku. Postup práce: Vymezení cíle práce. Teoretické vymezení použitých metod. Představení analyzovaného podniku. Praktická aplikace metod ekonomické analýzy, interpretace výsledků. Zhodnocení naplnění cílů práce. Pouţité metody: Standardní analýza obsahuje rozbor absolutních a poměrových ukazatelů, analýzu potřeby pracovního kapitálu, vyhodnocení zlatých bilančních pravidel, konstrukci ekonomické přidané hodnoty, aplikaci vybraných souhrnných indexů hodnocení podniku a spider analýzu.

3 Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Ekonomická analýza. Edited by Miloslav Synek. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN Finanční analýza :krok za krokem. Edited by Eva Kislingerová - Jiří Hnilica. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, xiii, 135. ISBN Manažerská ekonomika. Edited by Miloslav Synek. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada, s. ISBN Manažerské finance. Edited by Eva Kislingerová. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, xl, 745 s. ISBN Podniková ekonomika. Edited by Miloslav Synek. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, xxv, 479 s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Štamfestová Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Eliška Balunová Název bakalářské práce: Ekonomická analýza podniku Název práce v angličt ině: Economic analysis of company Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Štamfestová Rok obhajo by: 2010 Anotace Předmětem bakalářské práce Ekonomická analýza podniku je zhodnotit ekonomickou výkonnost podniku Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Teoretická část se zabývá pojetím ekonomické analýzy, jejíž důležitou součástí je analýza finanční. V praktické části jsou aplikovány jednotlivé metody finanční analýzy na zkoumaný podnik. V závěru je zhodnocena jeho celková finanční situace a nastíněny návrhy na zlepšení. Annotation The subject of the thesis Economic analysis of company is to evaluate economic efficiency of the company Jihomoravská armaturka spol. s r.o. The theoretical part deals with conception of the economic analysis, whose important component is financial analysis. In the practical part individual methods of the financial analysis are applied to surveyed company. At the close its overall financial situation is evaluated and proposals for improvement are outlined. Klíčová slova Ekonomická analýza, finanční analýza, výkonnost, fúze, průmyslový podnik Keywords Economic analysis, financial analysis, efficiency, merger, industrial company

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekonomická analýza podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Štamfestové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2010 vl a st n or učn í podpis a utor a

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petře Štamfestové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji managementu Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za vstřícný přístup a poskytnutí potřebných informací a konzultací.

7 OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST EKONOMICKÁ ANALÝZA POJETÍ EKONOMICKÉ ANALÝZY FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ METODY FINANČNÍ ANALÝZY Analýza absolutních ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Analýza potřeby pracovního kapitálu Vyhodnocení bilančních pravidel Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added EVA) Souhrnné indexy hodnocení podniku bonitní a bankrotní modely Spider analýza PRAKTICKÁ ČÁST ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI HISTORIE SPOLEČNOSTI FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI JIHOMORAVSKÁ ARMATURKA SPOL. S R.O ANALÝZA ROZVAHY Vertikální analýza aktiv Horizontální analýza aktiv Vertikální analýza pasiv Horizontální analýza pasiv ANALÝZA VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Ukazatele finanční stability a zadluženosti Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity ANALÝZA POTŘEBY PRACOVNÍHO KAPITÁLU Čistý pracovní kapitál Potřeba pracovního kapitálu VYHODNOCENÍ BILANČNÍCH PRAVIDEL Zlaté pravidlo financování Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik Zlaté pari pravidlo EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (EVA)... 48

8 4.7 BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY Kralickův rychlý test Altmanovo Z-skóre SPIDER GRAF...50 ZÁVĚR...53 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...55 INTERNETOVÉ ZDROJE...56 OSTATNÍ ZDROJE...56 SEZNAM TABULEK...56 SEZNAM GRAFŮ...57 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK...58 SEZNAM PŘÍLOH...59

9 ÚVOD Ekonomická analýza podává poměrně detailní obraz o tom, jak jsou jednotlivé podniky úspěšné, popřípadě jakým problémům musí čelit. Na jejím základě lze zjistit v jaké situaci se konkrétní podnik nachází a jaký byl jeho dosavadní vývoj. Zároveň lze pomocí určitých trendů předpovědět jakým směrem bude pravděpodobně dále směřovat. Z těchto důvodů lze ekonomickou analýzu považovat za velmi důležitý nástroj pro posuzování ekonomické situace podniku. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit ekonomickou výkonnost podniku Jihomoravská armaturka spol. s r.o. za pět účetních období. Po zhodnocení finanční situace a vývoje vybraných ukazatelů, budou následovat doporučení na zlepšení současného stavu analyzovaného podniku. V teoretické části jsou vymezeny základní poznatky o ekonomické analýze a předmětu jejího zkoumání. Větší část je pak věnována finanční analýze a jejím metodám. Konkrétně se práce zaměřuje na analýzu absolutních a poměrových ukazatelů, analýzu potřeby pracovního kapitálu, vyhodnocení zlatých bilančních pravidel a konstrukci ekonomické přidané hodnoty. Dále je zde použit jeden bonitní a jeden bankrotní model pro souhrnné hodnocení podniku. Poslední použitou metodou je spider graf, pomocí něhož je zkoumaný podnik graficky porovnán s odvětvím. V praktické části je nejprve představen analyzovaný podnik. Poté jsou na něho aplikovány jednotlivé metody finanční analýzy popsané v teoretické části práce. Vybrané ukazatele jsou porovnány s odvětvovými průměry. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky a navržena doporučení pro zlepšení výkonnosti podniku. Zároveň je provedeno zhodnocení naplnění cíle práce. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 EKONOMICKÁ ANALÝZA 1.1 Pojetí ekonomické analýzy Podle Synka 1 lze chápat ekonomickou analýzu jako pozorování vybraného ekonomického celku rozloženého na menší části, které jsou dále zkoumány a hodnoceny za účelem nalezení možností jejich zlepšení. Tyto části jsou pak následně znovu složeny do upraveného celku s cílem zvýšení jeho výkonnosti. Ekonomická analýza se může týkat celého podniku, jeho výsledků a všech jeho činností nebo jednotlivých útvarů a některých činností v nich probíhajících, předmětem mohou být nejen finanční, ale také neekonomické ukazatele 2. 2 FINANČNÍ ANALÝZA Kislingerová 3 definuje finanční analýzu jako soubor činností, jejíchž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Jedná se o metodu, pomocí které lze mezi sebou vzájemně porovnávat údaje získané z účetních výkazů a na jejich základě získat celkový obraz o hospodaření podniku, podle něhož lze přijímat různá finanční rozhodnutí. Finanční analýza má široký okruh uživatelů, jako jsou např. investoři, banky, stát, manažeři, zaměstnanci apod. Každá tato skupina se zajímá o informace z finanční analýzy ze svých specifických důvodů, jak uvádí např. Kislingerová 4 v Manažerských financích 2. Zdroje informací pro finanční analýzu dělí Synek na interní a externí. Mezi interní se řadí především finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow), výroční zprávy, aj. Mezi externí patří údaje o jiných podnicích, které umožňují mezipodnikové srovnání, např. různé statistiky 5. 1 SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN s. 7 2 SYNEK, Miloslav; KOPKÁNĚ, Heřman; KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN s KISLINGEROVÁ, Eva, cit. 3, s SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN s

11 2.1 Vybrané metody finanční analýzy Analýza absolutních ukazatelů Tato metoda vychází z používání údajů přímo zjištěných v účetních výkazech. Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Tyto ukazatele lze členit na tokové a stavové. Stavové představují stav k určitému časovému okamžiku (např. stav majetku a zdrojů v rozvaze). Tokové ukazatele zaznamenávají vývoj nějaké ekonomické skutečnosti v určitém časovém intervalu (např. výnosy a náklady) 6. Analýzu absolutních ukazatelů tvoří: horizontální analýza (analýza trendů) vertikální analýza (procentní analýza) Horizontální analýza porovnává změny položek účetních výkazů v časové posloupnosti. Z těchto změn lze dále vyvodit další pravděpodobný vývoj jednotlivých ukazatelů. Záleží však na tom, zda se bude podnik v budoucnosti chovat stejně jako doposud 7. Jednou z možností jak vyjádřit jednotlivé meziroční změny je využití tzv. indexů a diferencí (rozdílů). Index udává, o kolik procent se jednotlivé položky oproti minulému roku nebo základnímu období změnily. Diference zjišťuje, o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech 8. U vertikální analýzy se jednotlivé položky účetních výkazů vyjádří jako procentní podíl k jediné zvolené základně tvořící 100%. Tato analýza se někdy označuje jako strukturální. U rozvahy bývá jako základ zvolena celková výše aktiv (či pasiv), u výkazu zisků a ztrát velikost celkového obratu, tedy výnosy celkem Analýza poměrových ukazatelů Jedná se o nejoblíbenější a nejrozšířenější metodu finanční analýzy. Důvodem je možnost rychle a nenákladně získat představu o základních finančních charakteristikách podniku. Poměrové ukazatele vyjadřují jaký mají mezi sebou vztah dva nebo více absolutních ukazatelů a to pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z účetních dat rozvahy a výkazu zisků a ztrát GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha : Ekopress, s. ISBN s MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s. ISBN s KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza : krok za krokem. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, s. ISBN s MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel, cit. 7, s SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno : Computer Press, s. ISBN s

12 Dluhošová 11 uvádí tyto základní oblasti ukazatelů finanční analýzy: Ukazatele finanční stability a zadluženosti Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity (obratu) Ukazatele finanční stability a zadluženosti Finanční stabilitu lze charakterizovat strukturou zdrojů financování. Hodnocena může být na základě analýzy vztahů aktiv podniku a zdrojů jejich krytí (pasiv). Níže jsou vypsány nejdůležitější ukazatele finanční stability a zadluženosti. Podíl vlastního kapitálu na aktivech (Equity Ratio) vyjadřuje dlouhodobou finanční stabilitu. Uvádí jak moc je podnik schopen krýt svůj majetek vlastními zdroji. Obecně platí, že pokud dochází ke zvyšování tohoto ukazatele, finanční stabilita podniku se upevňuje. Ukazatel celkové zadluženosti je dán podílem celkových dluhů k celkovým aktivům. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím větší je riziko věřitelů. Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu (Debt/Equity Ratio) představuje podíl celkových dluhů k vlastnímu kapitálu. U stabilních společností je tato zadluženost akceptovatelná mezi 80% - 120%. Úrokové krytí udává, kolikrát jsou úroky kryty výší provozního zisku. Čím je ukazatel vyšší, tím je finanční situace podniku lepší. Pokud se rovná 100%, podnik si vydělává pouze na úroky (vytvořený zisk je nulový). Pokud je úrokové krytí nižní než 100%, podnik si nevydělá ani na úroky. Ukazatele rentability Pro hodnocení rentability (ziskovosti) se používá rentabilita vloženého kapitálu. Jedná se tedy o poměr zisku a kapitálu, který byl vložen. Mezi ukazatele rentability patří: Rentabilita aktiv (Return on Assets, ROA) poměřuje zisk (před úhradou úroků a daní) s celkovými aktivy, které byly investovány do podnikání. Rentabilita vlastního kapitálu (Return on equity, ROE) určuje celkovou výnosnost vlastního kapitálu. 11 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN s

13 Rentabilita tržeb (Return on Sales, ROS) vyjadřuje množství zisku v Kč na 1 Kč tržeb. Nízká hodnota tohoto ukazatele znamená špatné řízení podniku, vysoká naopak nadprůměrnou práci managementu. Ukazatele likvidity Likviditu lze definovat jako schopnost podniku hradit své závazky 12. Mezi základní ukazatele likvidity patří: Ukazatel celkové likvidity (Current Ratio) poměřuje potencionální objem peněžních prostředků (oběžná aktiva) s objemem závazků, které jsou splatné v krátké budoucnosti. Přiměřená výše tohoto ukazatele odpovídá rozmezí od 1,5 do 2,5. Problém spočívá především v nemožnosti přeměny všech oběžných aktiv v krátkém čase na hotovost (některé zásoby mohou být např. již nepoužitelné). Pohotová likvidita (Quick Ratio Acid Test Ratio) bere v úvahu z oběžných aktiv pouze pohotové prostředky (peníze na pokladně a na bankovních účtech, pohledávky očištěné o opravnou položku, obchodovatelné cenné papíry). Optimální hodnoty se u tohoto ukazatele pohybují ve výši 1 až 1,5. Okamžitá likvidita (Cash Ratio) zahrnuje nejlikvidnější prostředky jako jsou peníze na bankovních účtech, pokladní hotovost a šeky. Optimální hodnoty leží mezi 0,2 0,5. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují vázanost kapitálu v různých formách aktiv. Patří sem ukazatele doby obratu a obratovosti. Obrat celkových aktiv (počet obratů za rok) udává míru využití celkového majetku. Čím větší hodnota, tím je využití majetku efektivnější. Doba obratu zásob vyjadřuje úroveň běžného provozního řízení. Projevuje se vysokou citlivostí na změny v dynamice výkonů. Doba obratu pohledávek znázorňuje průměrnou dobu za jakou jsou splaceny faktury od odběratelů. Doba obratu závazků vystihuje dobu, na kterou dodavatelé poskytli obchodní úvěr. Jedná se v podstatě o platební morálku společnosti vůči jejím dodavatelům. 12 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN s s

14 V následující tabulce jsou shrnuty vzorce pro výpočet jednotlivých poměrových ukazatelů: Tabulka č. 1: Vzorce poměrových ukazatelů UKAZATEL ČITATEL JMENOVATEL Podíl vlastního kapitálu na aktivech vlastní kapitál celková aktiva Ukazatel celkové zadluženosti cizí kapitál celková aktiva Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu cizí kapitál vlastní kapitál Úrokové krytí EBIT úroky Rentabilita aktiv EBIT aktiva Rentabilita vlastního kapitálu EAT vlastní kapitál Rentabilita tržeb čistý zisk tržby Ukazatel celkové likvidity oběžná aktiva krátkodobé závazky Pohotová likvidita oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky Okamžitá likvidita pohotové platební prostředky krátkodobé závazky Obrat celkových aktiv tržby celková aktiva Doba obratu zásob (dny) zásoby x 360 tržby Doba obratu pohledávek (dny) pohledávky x 360 tržby Doba obratu závazků (dny) závazky x 360 tržby Pramen: vlastní konstrukce na základě vzorců z Finančního řízení a rozhodování podniku Analýza potřeby pracovního kapitálu Zjištěním kapitálové potřeby pro oběžný majetek a jejím financováním se zabývá tzv. řízení pracovního kapitálu. Pojem pracovní kapitál vyjadřuje, že tento kapitál neustále obíhá (pracuje) z peněz se stávají zásoby, pak nedokončená výroba, hotové výrobky, pohledávky a nakonec opět peníze. Pracovní kapitál lze rozlišovat jako hrubý pracovní kapitál, který představuje všechna oběžná aktiva v podniku, a čistý pracovní kapitál, který je dán rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky 14 : čistý pracovní kapitál (NWC) = oběžná aktiva krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál souvisí se zlatým pravidlem financování. Z něho vyplývá, že pokud nemá být financování majetku podniku dražší než je nezbytně nutné, mělo by platit 15 : dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji krátkodobá aktiva jsou financována krátkodobými zdroji Podle hodnoty čistého pracovního kapitálu lze rozlišit tři strategie financování podniku. Jedná se o strategii 16 : 13 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, s. ISBN s SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada, s. ISBN s KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN s

15 a) konzervativní b) agresivní c) neutrální Pro konzervativní strategii financování podniku platí, že NWC > 0. Krátkodobý majetek podniku je financován i dlouhodobými zdroji. Jedná se o situaci, která je sice bezpečnější (je zde nižší riziko nedostatečných finančních zdrojů), na druhou stranu je relativně dražší (dlouhodobé zdroje jsou oproti zdrojům krátkodobým dražší). Pokud je NWC < 0 jedná se o strategii agresivní. Z důvodu relativního nedostatku dlouhodobých pasiv se podnik zaměřuje především na krátkodobé zdroje financování. I pro tuto strategie platí určitá pozitiva a negativa. Jedná se o financování, které je levnější díky nižší ceně krátkodobých zdrojů. Je zde však vyšší riziko než u strategie konzervativní (výpadek krátkodobých zdrojů může způsobit ohrožení stability podniku). O strategii neutrální se jedná pokud NWC = 0. Znamená to, že dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva krátkodobými zdroji. Tato strategie tedy odpovídá zlatému pravidlu financování. Kapitálová potřeba peněz pro financování oběžného majetku se určí pomocí těchto dvou činitelů 17 : obratovým cyklem peněz, jednodenními náklady na prodané zboží. Obratový cyklus peněz (OCP) vyjadřuje dobu mezi zaplacením nakoupeného materiálu a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Skládá se z těchto položek: 1. Z doby obratu zásob (DOZ), která představuje dobu, která uplyne od nákupu materiálu do prodeje výrobků. 2. Z doby obratu pohledávek (doba inkasa DI), což je doba od fakturace výrobků do dne inkasa. 3. Z doby odkladu plateb (DOP), což je doba, která uplyne mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Obratový cyklus peněz je pak dán tímto vzorcem: OCP = DOZ + DI DOP Čím kratší je OCP, tím méně peněz (pracovního kapitálu) podnik potřebuje. 16 KALOUDA, František. Základy firemních financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN s SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada, s. ISBN s

16 Druhým činitelem, který ovlivňuje kapitálovou potřebu jsou jednodenní náklady na prodané zboží, které zjistíme pomocí tohoto vzorce: jednodenní náklady = celkov é náklady 360 Výsledná kapitálová potřeba na oběžný majetek je pak dána součinem obratového cyklu peněž a jednodenními náklady: kapitálová potřeba = obratový cyklus peněž jednodenní náklady Vyhodnocení bilančních pravidel 18 Bilanční pravidla jsou obecným doporučením pro finanční manažery při rozhodování o financování podniku. Neurčují optimální velikost kapitálové potřeby, ale její strukturu. Jedná se o tato pravidla: Zlaté pravidlo financování Jedná se o pravidlo již jednou výše zmíněné, tedy dlouhodobá aktiva mají být kryta dlouhodobými zdroji. V mírnějším pojetí jsou dlouhodobými aktivy chápána stálá aktiva a dlouhodobými zdroji je vlastní kapitál. V přísnějším pojetí jsou součástí dlouhodobých aktiv také trvale vázaná oběžná aktiva, v dlouhodobých zdrojích je zahrnut i dlouhodobý cizí kapitál. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik V mírnějším pojetí toto pravidlo vyžaduje, aby vlastní kapitál byl k cizímu kapitálu v poměru 1:1. V přísnější podobě musí být vlastní zdroje vyšší než jsou zdroje cizí. Zlaté pari pravidlo Základem tohoto pravidla je, že dlouhodobý majetek je kryt pouze vlastním kapitálem Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added EVA) Ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky 19. V případě kladné hodnoty to tedy znamená, že vlastníci 18 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada, s. ISBN s PAVELKOVÁ, Drahomíra; KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha : Linde, s. ISBN s

17 získají za investovaný kapitál více než kolik činily náklady na kapitál, u záporného výsledku dochází k ničení investovaného kapitálu 20. EVA vychází z ekonomického pojetí zisku. To znamená, že zisk není dán rozdílem pouze mezi výnosy a účetními náklady (účetní zisk), ale mezi výnosy a ekonomickými náklady. Jejich součástí jsou kromě účetních nákladů také náklady obětovaných příležitostí. Tyto náklady zahrnují peníze, kterých jsme se vzdali tím, že jsme zdroje nevynaložili na nejlepší alternativní použití 21. Výpočet EVA znázorňuje následující vzorec 22 : EVA = NOPAT WACC C, kde NOPAT je čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit after Tax), WACC průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital), C celkový investovaný kapitál (Capital Employed). Čistý provozní zisk NOPAT lze vypočítat tímto způsobem: NOPAT = EBIT (1 - t), kde EBIT je provozní zisk, t je sazba daně z příjmů právnických osob. Čistý provozní zisk NOPAT je spojen s hlavní činností podniku. Nejedná se však o tradiční pojetí provozního zisku, cílem je zobrazit skutečný přínos vlastníkům podniku. Součástí výpočtu jsou některé speciální úpravy, které se snaží přiblížit účetní pojetí zisku pojetí zisku ekonomickému. NOPAT nezahrnuje např. zisk z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a zásob, které jsou mimořádnými položkami a nejsou tedy spojeny s hlavní provozní činností. Celkový investovaný kapitál C zahrnuje všechny zpoplatněné zdroje, které byly investovány do podniku. Výpočet lze vyjádřit pomocí dvou způsobů, a to buď přes aktiva nebo pasiva: Investovaný kapitál C = Dlouhodobý majetek + Čistý pracovní kapitál Investovaný kapitál C = Pasiva Krátkodobé závazky z obchodního styku Průměrné náklady kapitálu WACC jsou dány tímto vzorcem: 20 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN s KISLINGEROVÁ, Eva, cit. 19, s KISLINGEROVÁ, Eva, cit. 19, s

18 WACC = r d 1 t. D + r C e. E/C, kde r d jsou náklady na cizí kapitál, tj. úrok, t sazba daně z příjmu právnických osob, D (Debt) cizí kapitál (dluhy), C celkový dlouhodobě investovaný kapitál, r e - náklady na vlastní kapitál (očekávaná výnosnost vlastního kapitálu), E (Equity) vlastní kapitál. Náklady na vlastní kapitál následující 23 : lze vypočítat pomocí modelu CAPM. Vzorec pro r e je r e = r f + β. r m r f, kde: r f... bezriziková míra výnosu β... tržní riziko r m r f... tržní riziková prémie. Bezrizikovou míru výnosu reprezentují např. státní dluhopisy. Tržní riziková prémie se stanovuje na základě ratingového hodnocení země 24. Tržní riziko se vypočítá pomocí tohoto vzorce: β = 1 + obchodní riziko + finanční riziko Finanční riziko představuje zadlužení podniku. Obchodní riziko se odhaduje na základě externího odhadu a hodnoty se pohybují v intervalu 0,5 (nejnižší riziko) až 0,5 (nejvyšší riziko) Souhrnné indexy hodnocení podniku bonitní a bankrotní modely Souhrnné indexy hodnocení podniku slouží k zobrazení celkové finanční situace podniku. Pomocí nich lze výkonnost firmy vyjádřit jedním číslem. Bonitní indikátory reflektují hodnotu firmy podle její výkonnosti, jsou zásadní zejména pro vlastníky a investory, kteří nedisponují informacemi potřebnými pro ocenění firmy běžnými metodami. Bankrotní 23 SUCHÁNEK, Peter. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN s Viz např. 18

19 indikátory vyjadřují schopnost firmy dostát svým platebním závazkům a jsou tedy důležité především pro věřitele 25. Bonitních a bankrotních modelů existuje celá řada. Práce se zaměřuje na Kralickův rychlý test a Altmanovo Z-skóre. Kralickův rychlý test (Quick test) 26 Autorem rychlého testu je Peter Kralicek. Pro jeho sestavení byly použity ukazatele, které nesmějí podléhat rušivým vlivům a navíc musí v co největší míře vyčerpat celý informační potenciál rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Proto byl z každé ze čtyř oblastí analýzy (financování, likvidita, rentabilita, hospodářský výsledek) vybrán jeden ukazatel. Mezi tyto ukazatele patří: kvóta vlastního kapitálu = (vlastní kapitál / celkový kapitál) x 100 cash-flow v % podnikového výkonu = (cash-flow / podnikový výkon) x 100 ROA = EBIT / aktiva doba splácení dluhu v letech = ((cizí kapitál likvidní prostředky) / roční cash-flow) x 100 Ukazatele kvóta vlastního kapitálu a doba splácení dluhu vypovídají o finanční stabilitě, cashflow v % podnikového výkonu a rentabilita celkového kapitálu o výnosové situaci firmy. K výslednému hodnocení se pak použije následující tabulka. Každý ukazatel je ohodnocen známkou 1-5. Součet jednotlivých známek je následně vydělen čtyřmi. Tím je získáno celkové hodnocení podniku. Tabulka č. 2: Quick test ukazatel velmi dobrý (1) dobrý (2) stupnice hodnocení (známky) střední (3) špatný (4) ohrožen insolvencí kvóta vlastního > 30% > 20% > 10% < 10% neg. (5) kapitálu cash-flow v % > 10% > 8% > 5% < 5% neg. podnikového výkonu rentabilita celkového > 15% > 12% > 8% < 8% neg. kapitálu doba splácení dluhu < 3 r. < 5 r. < 12 r. > 12 r. > 30 r. v letech Pramen: Kralicek, Peter; SPAL, Josef, Základy finančního hospodaření, s SYNEK, Miloslav; KOPKÁNĚ, Heřman; KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s KRALICEK, Peter; SPAL, Josef. Základy finančního hospodaření: bilance, účet zisků a ztrát, cash-flow, základy kalkulace, finanční plánování, systémy včasného varování. Praha: Linde, s. ISBN s

20 Altmanovo Z-skóre 27 Autorem tzv. Z-skóre je profesor E. I. Altman 28. Jedná se o bankrotní model, jehož základ tvoří diskriminační analýza, pomocí níž byly odhadnuty váhy jednotlivých poměrových ukazatelů, které byly zahrnuty do Altmanova modelu jako proměnné veličiny. Altman vycházel ze dvou skupin podniků. Za prvé se jednalo o podniky, které ve sledovaném období prosperovaly, za druhé o podniky, které zbankrotovaly. Na základě výsledků pak vyvinul model, jehož hlavním cílem bylo rozlišit podniky s velkou pravděpodobností bankrotu od podniků, které jsou finančně stabilní. První model byl publikován v roce 1968 a platí pro podniky kótované na kapitálovém trhu. Z- skóre má následující tvar: Z = 1,2 X 1 + 1,4 X 2 + 3,3 X 3 + 0,6 X 4 + 1,0 X 5, kde: X 1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva X 2 = zadržené výdělky / celková aktiva X 3 = EBIT / celková aktiva X 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota dluhu X 5 = tržby / celková aktiva Výsledné hodnocení finančního zdraví podniku dle indexu Z je následující: Z > 2,99 podnik je finančně stabilní Z < 1,81 podniku hrozí bankrot Z leží v intervalu <1,81; 2,99> - neexistuje statisticky průkazná prognóza (šedá zóna) Pro podniky neobchodovatelné na trhu byla vytvořena nová varianta Z-skóre: Z = 0,717 X 1 + 0,847 X 2 + 3,107 X 3 + 0,420 X 4 + 0,998 X 5, kde proměnné jsou stejné jako v předchozím modelu, výjimkou je X 4 : X 4 = základní kapitál / celkové dluhy Hodnocení podniku je odlišné a to: 27 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s. ISBN s KOTULIČ, Rastislav; KIRÁLY, Péter; RAJČÁNIOVÁ, Miroslava. Finančná analýza podniku. 1. vyd. Bratislava : Iura Edition, s. ISBN s ALTAM, E. I. Financial Ratios, Discriminant Analysis and the Prediction of Corporate Bankruptcy. Journal of Finance 23, s

21 Z > 2,9 podnik je finančně stabilní Z < 1,2 podniku hrozí bankrot Z leží v intervalu <1,2; 2,9> - šedá zóna Pro nevýrobní, obchodní a začínající podniky byl v roce 1995 tento index aktualizován: Z = 6,56 X 1 + 3,26 X 2 + 6,72 X 3 + 1,05 X 4, kde proměnné X 1 až X 4 jsou totožné jako v předchozím modelu, X 5 chybí. Pro tento model je stanoveno následující hodnocení: Z > 2,6 podnik je finančně stabilní Z < 1,1 podniku hrozí bankrot Z leží v intervalu <1,1; 2,6> - šedá zóna Spider analýza 29 Spider analýza zobrazuje soustavu ukazatelů pomocí grafu, který se často nazývá jako pavučinový graf či spider graf. Soustavu ukazatelů tvoří čtyři skupiny ukazatelů, které mají v grafickém znázornění podobu čtyř kvadrantů. Jedná se o ukazatele rentability, likvidity, finančních zdrojů a strukturu majetku: Graf č. 1: Spider graf D1 - podíl stálých aktiv D2 - obrátka aktiv D3 - doba inkasa pohledávek D4 - doba obratu zásob C1 ukazatel zadluženosti C2 krytí stálých aktiv C3 doba obratu závazků C4 vlastní financování A1 rentabilita vlastního kap. A2 rentabilita tržeb A3 rentabilita provozní činnosti A4 rentabilita aktiv B1 krytí zdrojů B2 peněžní likvidita B3 pohotová likvidita B4 běžná likvidita Pramen: SYNEK, Miloslav; KOPKÁNĚ, Heřman; KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza, s SYNEK, Miloslav; KOPKÁNĚ, Heřman; KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, s. ISBN s

22 Základem grafu jsou soustředné kružnice, z jejichž středu vychází 16 paprsků. Tyto paprsky zastupují jednotlivé ukazatele. Počet paprsků a zároveň tedy ukazatelů však lze zvolit jiný než je tomu v zobrazeném grafu. Soustředné kružnice znázorňují v procentech hodnotu ukazatelů vztaženou k základu srovnávání. Základem pro srovnávání může být odvětvový průměr, konkurenční podnik nebo nejlepší podnik v oboru. Základní kružnice tedy vyjadřuje hodnotu podniku (odvětvového průměru), který byl vzat za základ srovnání (100%). Hodnoty ukazatelů srovnávaného podniku jsou označovány na jednotlivých paprscích při odpovídajících kružnicích. Po spojení těchto vyznačených bodů se získá výsledný spider graf. Pokud je podnik srovnáván s nejlepším podnikem v oboru, pak platí, že čím jsou hodnoty srovnávaného podniku od středu kružnic dále, tím lépe. Při srovnávání podniku s průměrnými hodnotami odvětví je na tom podnik lépe, čím jsou jeho hodnoty více nad kružnicí 100%. 22

23 PRAKTICKÁ ČÁST 3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI 30 Název společnosti: Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Sídlo: Lipová alej 3087/1 Hodonín Česká republika Právní forma: Společnost s ručením omezeným IČO: Základní kapitál: Kč Den vzniku: 29. listopad 1995 Předmět podnikání: - výroba průmyslových armatur - velkoobchod a zprostředkování obchodu - realitní činnost - provozování čerpacích stanic s palivy 30 Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci s

24 3.1 Historie společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. vznikla dne 29. listopadu Hlavním předmětem její činnosti je výroba vodárenských armatur. V roce 1996 se stává většinovým vlastníkem akciová společnost Bopp & Reuther, na kterou o tři roky později přechází 100% podíl V roce 2001 se stává mateřskou společností Jihomoravské armaturky VAG Armaturen GmbH. Mateřskou společností celé skupiny VAG je od roku 2005 EQUITA V tomto roce bylo otevřeno Evropské logistické centrum (ELC). Jedná se o distribuční a skladovací centrum pro evropský trh. Před vybudováním ELC bylo zásobování plánováno zvlášť ve VAG Group i Jihomoravské armaturce. Balení zboží probíhalo nejdříve v JMA, následně bylo přepraveno a skladováno v mateřské společnosti VAG, ze které bylo také rozváženo k zákazníkům. ELC umožnilo sjednocení plánování zásob u obou společností EQUITA prodává VAG Armaturen GmbH včetně Jihomoravské armaturky nizozemské investiční společnosti HALDER Group V roce 2009 došlo k vnitrostátní fúzi společností Jihomoravská armaturka spol. s r.o., JMA Holding 1 s.r.o. a JMA Holding 2 s.r.o., při níž došlo k zániku společností Jihomoravská armaturka spol. s r.o. a JMA Holding 2 s.r.o. Jmění, práva a povinnosti zanikajících společností přechází na JMA Holding 1 s.r.o. V roce 2009 taktéž dochází ke změně jména společnosti JMA Holding 1 s.r.o. na Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Název Jihomoravská armaturka spol. s r.o. před uskutečním a po uskutečnění fúze tedy neodpovídá stejným společnostem a účetní výkazy za rok 2009 se tedy již vztahují ke třem společnostem, ve kterých proběhla fúze sloučením. 33 Práce je zaměřena na původní Jihomoravskou armaturku, která vystupovala samostatně ve zkoumaném období v letech 2005 až V roce 2009 je již promítnut vliv fúze. 31 Internetové stránky společnosti [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 32 Výroční zpráva Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za rok s Účetní závěrka a zpráva auditora k 31. prosinci

25 4 Finanční analýza společnosti Jihomoravská armaturka spol. s r.o. 4.1 Analýza rozvahy Prvním účetním výkazem, který bude analyzován je rozvaha, u níž bude provedena vertikální a horizontální analýza. Nejdříve se práce zaměřuje na aktiva, následně na pasiva společnosti. Vstupem pro rozbor jsou účetní data Jihomoravské armaturky spol. s r.o. za rok 2005 až Vertikální analýza aktiv Pro vertikální analýzu aktiv jsou jednotlivé položky vztaženy k celkové bilanční sumě. Podíly základních složek aktiv na celkových aktivech jsou zobrazeny v následujícím grafu. Graf č. 2: Vertikální analýza celkových aktiv 100% 0,10% 0,10% 0,10% 0,00% 0,00% 90% 80% 43% 39,50% 51% 51% 47% 70% 60% 50% 40% 30% 56,90% 60,50% 48,90% 48,90% 52,90% 20% 10% 0% OSTATNÍ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA DLOUHODOBÝ MAJETEK Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti V letech 2006 a 2007 lze pozorovat mírnou převahu oběžných aktiv nad dlouhodobým majetkem. Od roku 2008 však již dochází k nárůstu podílu stálých aktiv, která v posledním zkoumaném roce tvoří více jak 60% bilanční sumy. Za jednu z příčin tohoto vývoje lze označit vznik oceňovacího rozdílu k nabytému majetku ve výši 115 milionů Kč v roce 2008 a 107 milionů Kč v roce 2009 v souvislosti s projektem fúze sloučením. Ostatní aktiva tvoří jen velmi zanedbatelnou část, která se u společnosti vztahuje pouze k nákladům příštích období (především leasingové splátky). 25

26 Dlouhodobý hmotný majetek Největší položku ve stálých aktivech tvoří dlouhodobý hmotný majetek, jehož podíl na celkové bilanční sumě dosahuje v roce ,1%. Skládá se především ze staveb a samostatných movitých věcí a souborů věcí movitých, což také odpovídá předmětu podnikání společnosti, která disponuje výrobními halami a mnohými stroji a zařízeními pro výrobu armatur. V roce 2005 tvoří vysoký podíl ve výši 11,7% také nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Ten vznikl v souvislosti s budováním nových výrobních hal pro výrobu hydrantů. Na konci roku 2006 se také začalo stavět Evropské logistické centrum. S jeho postupným dokončováním dochází k poklesu nedokončeného dlouhodobého majetku. V letech 2008 a 2009 také vzniká již výše zmíněný oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Ve zkoumaném období nedochází k žádnému prodeji či nákupu pozemků a jejich podíl na bilanční sumě se výrazně nemění. Graf č. 3: Největší položky dlouhodobého hmotného majetku a jejich podíl na bilanční sumě 1,0% 0,8% 0,7% 0,7% 0,8% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 11,7% 7,5% 9,8% 11,1% 23,4% 20,0% ,4% 22,9% ,2% 20,1% ,4% 16,5% 23,8% ,6% 19,7% 27,7% % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pozemky Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Nedokončený dlouh. hmotný majetek Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Stavby Pramen: Zpracována autorem na základě účetních dat společnosti Oběžná aktiva Graf č. 4 zobrazuje strukturu oběžných aktiv. Z něho je patrné, že hlavními položkami oběžných aktiv společnosti jsou zásoby a krátkodobé pohledávky. V letech 2005 až 2008 lze pozorovat růst podílu zásob, což jak vyplyne z horizontální analýzy bylo způsobeno především zvýšením množství materiálu a výrobků. Současně lze sledovat postupný pokles podílu krátkodobých pohledávek, přestože se jejich absolutní výše v letech 2005 až 2008 zvyšuje. 26

27 Graf č. 4: Základní položky oběžných aktiv a jejich podíl na bilanční sumě 2,5% 19,5% 0,0% 21,0% ,0% 19,5% 1,4% 27,0% ,4% 18,8% 0,4% 27,4% ,8% 18,2% 0,0% 28,1% ,6% 14,4% 0,0% 24,5% % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby Pramen: Zpracována autorem na základě účetních dat společnosti Horizontální analýza aktiv Vývoj celkových aktiv je zobrazen na následujícím grafu. Z něho je patrné, že v letech 2005 až 2008 vykazují celková aktiva rostoucí trend. Největší růst nastal v roce 2007, kdy se bilanční suma zvýšila o 147,2 milionů Kč oproti předchozímu roku (navýšení o 15,9%). Hlavní příčinou růstu celkových aktiv byly investice směřující na vybudování nových výrobních hal pro výrobu hydrantů a Evropského logistického centra. V roce 2009 již nastává pokles celkových aktiv o 17,5%. Důvodem poklesu bilanční sumy je provedená fúze, kdy došlo k vyloučení velké části základního kapitálu Jihomoravské armaturky při sloučení. Více viz horizontální analýza pasiv. Graf č. 5: Vývoj celkových aktiv aktiva celkem Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 27

28 Dlouhodobý hmotný majetek Jak již bylo výše zmíněno, dlouhodobý hmotný majetek představuje nejpodstatnější část stálých aktiv společnosti. Vývoj DHM a jeho největších položek zobrazuje graf č. 6. Pozemky vykazují konstantní hodnotu milionů Kč. Naopak u staveb lze pozorovat v letech 2005 až 2008 rostoucí trend související s výstavbou nových prostor pro výrobu hydrantů a investicemi do Evropského logistického centra. Samostatné movité věci a soubory věcí movitých se pohybují v podobné výši kolem 200 milionů Kč. V souvislosti s připravovanou fúzí musela Jihomoravská armaturka nechat ocenit svůj majetek posudkem znalce, který byl poměřován s účetní hodnotou tohoto majetku. Proto je v roce 2008 vykázán oceňovací rozdíl k nabytému majetku. V roce 2009 se jedná již o posuzování jmění tří sloučených společností. Jelikož však měly společnosti JMA Holding 1 a JMA Holding 2 nízký majetek (ve výši Kč u Holdingu 1 a Kč u Holdingu 2), není oceňovací rozdíl k nabytému majetku v roce 2009 příliš odlišný od minulého roku. Graf č. 6: Vývoj dlouhodobého hmotného majetku a jeho hlavních položek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory věcí movitých Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý hmotný majetek 0 Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Oběžná aktiva Z vertikální analýzy vyplynulo, že nejdůležitější položky oběžných aktiv jsou zásoby a krátkodobé pohledávky. Strukturu zásob a vývoj pohledávek z obchodních vztahů, které představují většinu krátkodobých pohledávek, zachycuje graf č. 7. Příčinu růstu zásob v letech 2005 až 2007 lze spatřovat v prudkém nárůstu materiálu na skladě, jehož objem se téměř ztrojnásobil (z 41 v roce 2005 na 117 milionů v roce 2007). Tento růst byl způsoben přesuny zásob materiálu z VAG Armaturen Gmbh jak pro novou výrobu hydrantů, tak pro nové Evropské logistické centrum. Dalším významným faktorem jsou výrobky, jejichž růst lze sledovat až do roku Důvodem byla potřeba naplnění kvót, kdy se musely zvyšovat pojistné zásoby hotových výrobků. 28

29 Graf č. 7: Vývoj hlavních položek zásob a pohledávek z obchodních vztahů Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Pohledávky z obchodních vztahů Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti V letech 2005 až 2008 dochází k růstu pohledávek z obchodních vztahů. Důvodem bylo zvyšování obratu a prodloužení platebních podmínek (především u dodávek do velkých projektů). V roce 2009 je zaznamenán jejich prudký pokles, který souvisí s menšími tržbami oproti předcházejícímu roku Vertikální analýza pasiv Všechny položky pasiv jsou opět zkoumány jako podíl jejich hodnoty k celkové bilanční sumě. Nejdříve je zobrazena vertikální analýza základního dělení pasiv na vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva: Graf č. 8: Vertikální analýza celkových pasiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0,4% 0,1% 0,1% 0,0% 0,1% 68,6% 63,6% 64,1% 30,9% 36,4% 35,8% 78,0% 21,9% 88,5% 11,4% OSTATNÍ PASIVA CIZÍ ZDROJE VLASTNÍ KAPITÁL Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Z grafu vyplývá, že podstatnou část pasiv tvoří cizí zdroje, přičemž se v posledních letech projevuje tendence k růstu jejich podílu. Vlastní kapitál vykazuje opačný trend. Příčinou velkého nárůstu cizích zdrojů je přijetí dlouhodobého bankovního úvěru v roce 2008 od 29

30 Landesbank Baden-Würtenberg ve výši přes 551 milionů Kč. Jihomoravská armaturka přešla v této době od úvěrů poskytovaných mateřskou společností k úvěrům bankovním. V roce 2009 se navíc velkou měrou snižuje základní kapitál, který vede k dalšímu poklesu podílu vlastního kapitálu na kapitálu celkovém. Ostatní pasiva tvoří jen nepatrnou část a skládají se z výdajů příštích období (především sem patří náklady na služby). V následující grafu jsou zobrazeny největší položky vlastního kapitálu: Graf č. 9: Největší položky vlastního kapitálu a jejich podíl na bilanční sumě 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% 3,5% 7,3% 19,0% 9,5% 9,3% 4,4% 15,8% 16,5% 14,2% 2,5% 2,9% 1,2% 12,9% 7,8% -4,0% Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Výsledek hospodaření běžného účetního období Nerozdělený zisk minulých let Základní kapitál Z grafu vyplývá, že hlavní položkou vlastního kapitálu je základní kapitál. Jeho podíl vykazuje od roku 2005 do současnosti klesající tendenci, jelikož dochází k postupnému nárůstu cizích zdrojů. Dále lze vyčíst, že společnost v roce 2008 dosáhla ztráty, a proto je podíl hospodářského výsledku na bilanční sumě záporný. V ostatních letech byla Jihomoravská armaturka zisková. Hlavní položky cizího kapitálu jsou krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Jejich podíl na celkové bilanční sumě je zobrazen v grafu: Graf č. 10: Největší položky cizího kapitálu a jejich podíl na bilanční sumě 100% 0,8% 0,4% 1,9% 80% 60% 40% 63,8% 60,0% 55,1% 50,9% 56,1% Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé závazky 20% 0% 25,0% 28,8% Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 30

31 V letech 2008 a 2009 dochází k vysokému nárůstu bankovních úvěrů a to dokonce nad 50%. Společnosti byl v roce 2008 poskytnut od Landesbank Baden-Würtenberg dlouhodobý bankovní úvěr činící více jak půl miliardy Kč. Struktura hlavních položek krátkodobých závazků je vyjádřena v grafu č. 11. Největší část představují závazky k ovládajícím a řídícím osobám. Jedná se o úvěry, které společnosti poskytla VAG Armaturen. Jejich podíl v roce 2008 dosáhl nulové hodnoty z důvodu jejich splacení. Druhou nejvýznamnější položkou jsou závazky z obchodních vztahů. Jejich podíl na bilanční sumě narůstal téměř až do roku Důvodem bylo zvyšování výroby a tím i závazků, které vznikaly v souvislosti s nákupem většího množství materiálu a energie. Graf č. 11: Hlavní položky krátkodobých závazků a jejich podíl na bilanční sumě 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 46,5% 15,3% 38,2% 18,2% 31,9% 21,5% 0,0% 21,4% 18,8% 6,4% Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Dohadné účty pasivní Jiné závazky Závazky k zaměstnancům Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky z obchodních vztahů Horizontální analýza pasiv Vývoj vlastního kapitálu a jeho hlavních položek je zobrazen na grafu č. 12. Hodnota základního kapitálu v letech 2005 až 2008 zůstává stejná ve výši 152,1 milionů Kč. V roce 2009 je už jeho výše pouze Kč. Důvodem této změny je uskutečněná fúze. Společnost JMA Holding 1 s.r.o., která měla převzít všechen majetek a povinnosti zanikajících společností (Jihomoravská armaturka spol. s r.o. a JMA Holding 2 s.r.o.), disponovala původně základním kapitálem ve výši Kč. Ze základního kapitálu Jihomoravské armaturky, bylo převedeno do základního kapitálu JMA Holding 1 pouze Kč. Dalších tis. Kč bylo přesunuto do nerozděleného zisku minulých let. Zbytek v hodnotě tis. Kč byl vyloučen. Základní kapitál společnosti JMA Holding 2 v hodnotě Kč byl vyloučen zcela. Následně bylo v červnu roku 2009 rozhodnuto o navýšení základního kapitálu společnosti JMA Holding 1 o Kč. Proto byla jeho hodnota v roce 2009 vykázána v rozvaze jen ve výši Kč. 31

32 V letech 2005 až 2007 dosahuje společnost kladného výsledku hospodaření a proto se zároveň zvyšuje nerozdělený zisk minulých let, který vzniká kumulací těchto výsledků. V roce 2008 se dostává Jihomoravská armaturka do ztráty a nerozdělený zisk minulých let klesá. Ztráta byla způsobena několika faktory. Jedním z nich bylo posilování české koruny, které zásadním způsobem ovlivnilo příjmy Jihomoravské armaturky exportující do zahraničí přibližně 80% své výroby (ztráta se pohybovala kolem 30 až 40 milionů Kč). Dalším problémem byly opravdu vysoké ceny materiálů a energií, jež se projevily především ve výrobní spotřebě. V tomto roce byl navíc změněn způsob financování, kdy úvěry od mateřské společnosti nahradily úvěry bankovní, s nimiž byly spojeny podstatně vyšší finanční náklady. Z výkazu zisků a ztrát lze zjistit, že finanční výsledek hospodaření dosáhl v tomto roce ztráty cca 60 milionů Kč. Přestože je v roce 2009 dosažen opět zisk, nerozdělený zisk minulých let stále klesá. Je to z toho důvodu, že vlivem fúze byla ztráta z roku 2008 ve výši skoro 47 milionů Kč převedena do tohoto nerozděleného zisku. Graf č. 12: Vývoj vlastního kapitálu a jeho hlavních položek VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti U cizích zdrojů lze sledovat rostoucí trend až do roku Největší přírůstek nastává právě v roce 2008 a to o 33,92% oproti předchozímu roku (v absolutním vyjádření o 232,9 milionů). Tento vysoký nárůst je způsoben především přijetím dlouhodobého bankovního úvěru ve výši 551 milionů Kč. Ve dvou posledních letech se také zvětšuje objem krátkodobých bankovních úvěrů, jejichž výše dosáhla v roce ,6 milionů Kč. Dalším faktorem, který způsobuje zvyšování cizích zdrojů v letech 2005 až 2008 jsou závazky z obchodních vztahů. V následujícím roce jsou však rapidně sníženy z důvodu poklesu výroby. Závazky k zaměstnancům v letech 2005 až 2008 mírně narůstají s najímáním dalších pracovníků, v roce 2009 naopak tyto závazky klesají kvůli jejich nižšímu počtu. Závazky k ovládajícím a řídícím osobám vykazují postupně klesající tendenci, přičemž v roce 2008 je jejich hodnota nulová, jelikož byly tyto závazky zcela zaplaceny. V roce 2009 se dostávají opět do kladných čísel v důsledku sloučení tří společností. 32

33 Graf č. 13: Vývoj cizích zdrojů a jeho hlavních položek CIZÍ ZDROJE Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky k zaměstnancům Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 4.2 Analýza výkazu zisků a ztrát Dalším účetním výkazem, který bude analyzován je výkaz zisků a ztrát. Opět bude provedena jeho vertikální a následně horizontální analýza za pět účetních období Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Jednotlivé položky výkazu zisků a ztrát jsou ve vertikální analýze vyjádřeny jako procento k tržbám, které souvisí s hlavní činností podniku. Jedná se tedy o součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát je součástí přílohy. Hlavní položkou tržeb jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, které dosahují více jak 80%. Proti těmto výkonům stojí výkonová spotřeba s podílem na tržbách okolo 50 až 60%. Růst výkonové spotřeby až do roku 2008 je způsoben rostoucím množstvím spotřebovaného materiálu a energie s rozšiřující se výrobou. Přidaná hodnota naopak vykazuje do tohoto roku opačnou tendenci, příčinou jejího postupného poklesu jsou právě vyšší náklady na spotřebu materiálu a energie. Osobní náklady se nejčastěji pohybují okolo 17%. Jejich největší položkou jsou mzdové náklady. Zajímavou skutečností je také vývoj finančního výsledku hospodaření. Jeho podíl na tržbách dosahuje kromě roku 2006 záporných hodnot, jelikož jedině v tomto roce byl vykázán zisk z finanční oblasti. Ostatní roky zaznamenaly ztrátu a to především z důvodu vysokých ostatních finančních nákladů. Mimořádný výsledek hospodaření tvoří jen velmi malé hodnoty, a proto je jeho podíl na tržbách nulový. Největší podíl na tržbách u výsledku hospodaření byl vytvořen v roce 2006 ve výši 8,7% po zdanění a 11,4% před zdaněním. V následujícím grafu je porovnáván podíl jednotlivých druhů tržeb na celkových tržbách. Součástí nejsou tržby z prodeje cenných papírů a podílů, které jsou po celé zkoumané období nulové. Největší tržby získává společnost za prodej svých vlastních výrobků a služeb. Na 33

34 celkových tržbách se podílejí z více jak 80%. Tržby za prodej zboží se pohybují kolem 11 až 16% a nejsou tedy prvořadým příjmem pro společnost. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu nesouvisí s hlavní činností podniku a jejich podíl tak nedosahuje ani 2%. Graf č. 14: Podíl jednotlivých druhů tržeb na celkových tržbách 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1,4% 1,6% 1,7% 1,9% 1,6% 82,4% 85,6% 86,4% 85,0% 83,9% 16,2% 12,8% 11,9% 13,1% 14,5% Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby za prodej zboží Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Další graf znázorňuje největší položky nákladů. Významná je především spotřeba materiálu a energie, která tvoří kromě roku 2005 více jak 50% největších nákladů. Na druhém místě se nacházejí mzdové náklady, které se již pohybují pouze kolem 13%. Náklady na prodané zboží a náklady na služby vykazují v prvních třech letech podobných hodnot. Poté již získávají převahu náklady na zboží. Graf č. 15: Největší položky nákladů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 4,7% 4,2% 4,6% 4,2% 4,6% 8,2% 6,0% 6,4% 5,8% 8,1% 12,1% 13,6% 13,3% 12,8% 14,3% 10,1% 9,1% 7,9% 12,4% 7,1% 48,4% 57,1% 57,2% 59,2% 52,5% 12,5% 10,5% 9,5% 10,0% 13,3% Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Mzdové náklady Služby Spotřeba materiálu a energie Náklady vynaložené na prodané zboží Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 34

35 4.2.2 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Nejdříve bude proveden rozbor přidané hodnoty a jejích hlavních složek, což znázorňuje graf č. 16. Obchodní marže, která vyplývá z tržeb a nákladů na zboží vykazuje relativně podobných hodnot za sledované období a to ve výši kolem 30 milionů Kč. V letech 2005 až 2008 dochází k růstu výkonů především v podobě větších tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Současně se v těchto letech zvyšuje výkonová spotřeba, která souvisí s rozšiřováním výroby. Spotřebováván je stále více materiál a energie. V roce 2009 kdy byla snížena výroba v důsledku hospodářské krize a odbytových problémů, výkony i výkonová spotřeba klesají. U vývoje přidané hodnoty lze sledovat rostoucí trend. Výjimkou je rok 2008, kde výkony sice dosáhly nejvyšší hodnoty ve výši 1062 milionů, ale zároveň došlo také k největšímu navýšení výkonové spotřeby na 815 milionů, což mělo za následek, že přidaná hodnota celkově poklesla oproti předchozímu roku o 9,6%. Graf č. 16: Vývoj přidané hodnoty a jejích hlavních položek Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Tabulka č. 3 udává vývoj počtu zaměstnanců ve společnosti. Do roku 2008 se počet zaměstnanců zvyšuje, po uskutečnění fúze je zaznamenán pokles. Růst byl způsoben zejména třemi faktory. Za prvé bylo potřeba najmout pracovníky pro nově vyráběné hydranty. Za druhé bylo nutné personálně obsadit Evropské logistické centrum. Třetím faktorem je dotace v celkové částce 9,6 milionů Kč, kterou společnost získala od státu na vytvoření zhruba 48 nových pracovních míst. Pokles počtu zaměstnanců souvisí s hospodářskou krizí, kdy nastaly problémy s odbytem a společnost byla nucena propouštět. S vývojem počtu zaměstnanců jsou úzce spjaty mzdové náklady a náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Jak je možno sledovat na grafu č. 17, postupné zvyšování počtu zaměstnanců až do roku 2008 vyvolává také nárůst mzdových nákladů a nákladů na sociální a zdravotní pojištění. Naopak v roce 2009 vlivem nižšího počtu pracovníků výše těchto nákladů klesla. 35

36 Tabulka č. 3: Vývoj počtu zaměstnanců Počet pracovníků Pramen: Zpracováno autorem na základě příloh k účetním závěrkám Graf č. 17: Vývoj mzdových nákladů a nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Pro posouzení provozního výsledku hospodaření je důležitý vývoj celkových provozních výnosů a nákladů. Z grafu č. 18 je patrné, že provozní náklady vykazují do roku 2008 rostoucí tendenci. Zatímco v roce 2005 dosahují hodnoty 212 milionů, v roce 2008 se jedná již o 312,7 milionů. Důvodem pro tento růst jsou především již výše zmíněné mzdové náklady, které se se do tohoto roku zvyšovaly. Provozní výnosy jsou kromě tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a ostatní provozních výnosů tvořeny přidanou hodnotou. Ta také tvoří největší část těchto výnosů a proto lze pozorovat podobný vývoj u provozních výnosů a přidané hodnoty. Největšího provozního výsledku hospodaření bylo dosaženo v roce 2006, kdy jeho výše činila 104,7 milionů Kč. V tomto roce rostly provozní výnosy mnohem rychlejším tempem než rostly provozní náklady. Nejnižší hospodářský výsledek z provozní činnosti byl naopak dosažen v roce 2008, kde se provozní výnosy a náklady relativně vyrovnávaly. 36

37 Graf č. 18: Vývoj provozního výsledku hospodaření Provozní výnosy Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Finanční výsledek hospodaření u zkoumané společnosti tvoří pouze pět položek, z nichž čtyři jsou zobrazeny v následujícím grafu. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti byla vynechána, protože kromě roku 2007 (pouze Kč) dosahovala nulových hodnot. Graf č. 19: Vývoj finančního výsledku hospodaření a jeho položek Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy 0 Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Kromě roku 2006 byl finanční výsledek hospodaření záporný. Nejhorší situace nastala v letech 2008 a 2009, kdy ztráta z finanční oblasti dosahovala 60 milionů Kč. Důvodem byly především vysoké ostatní finanční náklady, které souvisely s přechodem na externí financování. Další negativní dopad způsobují nákladové úroky, u nichž se projevuje tendence k růstu. Na straně výnosů jsou významné hlavně ostatní finanční výnosy. Jejich největší navýšení nastalo v roce 2008, a to o 168,4%. Výsledek hospodaření za účetní období a jeho vývoj je zobrazen v grafu č. 20. Jedná se o čistý zisk či ztrátu, neboť od hospodářského výsledku byla již odečtena daň z příjmu 37

38 právnických osob. Největšího zisku bylo dosaženo v roce 2006, který souvisí s nejvyšším vytvořeným provozním ziskem za sledované období. K velikosti zisku přispěl také finanční výsledek hospodaření, který byl pouze v tomto roce kladný. Ztrátu vykázala společnost pouze v roce Důvody záporného výsledku hospodaření byly již popsány výše. Graf č. 20: Vývoj výsledku hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření za účetní období Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 4.3 Analýza poměrových ukazatelů U zkoumané společnosti byly postupně vypočítány a analyzovány jednotlivé ukazatele finanční stability a zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Ukazatele byly také porovnány s odvětvím Ukazatele finanční stability a zadluženosti Finanční stabilita společnosti a odvětví pomocí podílu vlastního kapitálu na aktivech je zobrazena v následujícím grafu. Zatímco v odvětví se hodnota tohoto ukazatele postupně zvyšuje a finanční stabilita se upevňuje, u Jihomoravské armaturky dochází k opačnému trendu. Od roku 2006 se podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech neustále zmenšuje. Společnost je tak financována především cizími zdroji. Velký nárůst cizího kapitálu nastal v roce 2008 a 2009, kdy společnost přijala dlouhodobý bankovní úvěr v hodnotě kolem půl miliardy Kč. 38

39 Graf č. 21: Podíl vlastního kapitálu na aktivech 60,00% 50,00% 44,39% 45,81% 47,37% 52,87% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 36,36% 35,80% 30,94% 21,94% 11,39% Podíl vlastního kapitálu na aktivech - odvětví Podíl vlastního kapitálu na aktivech - JMA Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti a údajů MPO [online] Graf č. 22 pojednává o dalších ukazatelích. Celková zadluženost vyjadřuje pouze protipól k předcházejícímu ukazateli podílu vlastního kapitálu na aktivech. Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, s růstem celkové zadluženosti se zvyšuje riziko věřitelů. Tento jev lze sledovat u zkoumaného podniku od roku Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu jen dále popisuje, kolikrát je cizí kapitál vyšší než kapitál vlastní a jak se postupně od roku 2006 tyto násobky zvyšují. V roce 2009 se jedná téměř o osminásobek vlastního kapitálu. Graf č. 22: Další ukazatele zadluženosti společnosti Jihomoravská armaturka 900,00% 800,00% 700,00% 600,00% 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% 100,00% 0,00% -100,00% Ukazatel celkové zadluženosti Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu Úrokové krytí Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Ukazatel úrokové krytí až na rok 2008 vykazuje pro společnost příznivé hodnoty, jelikož dosahuje výše větší než 100%. To znamená, že společnost vydělá na úroky a ještě vytvoří zisk. V roce 2008 se však Jihomoravská armaturka dostala do ztráty a úrokové krytí má tedy zápornou hodnotu. 39

40 V následující tabulce jsou zobrazeny hodnoty ukazatelů zadluženosti v odvětví. Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu se pohybuje v odvětví téměř vždy v rozmezí 80% až 120%, což je výše akceptovaná u stabilních společností. Celková zadluženost se pohybuje většinou kolem 50%, což jsou hodnoty nižší než vykazuje Jihomoravská armaturka. Úrokové krytí je vždy vyšší než 100% a proto jsou vždy zaplaceny úroky a navíc vytvořen zisk. Tabulka č. 4: Ukazatele zadluženosti v odvětví Ukazatel zadluženosti VK 123% 116% 108% 88% - Ukazatel celkové zadluženosti 54% 53% 51% 47% - Úrokové krytí 723% 995% 1226% 944% - Pramen: Zpracováno autorem na základě údajů MPO [online] Ukazatele rentability Na grafu č. 23 je zachycen vývoj jednotlivých ukazatelů rentability. Pouze v roce 2008 lze u nich pozorovat záporné hodnoty. Důvodem je ztráta, kterou společnost v tomto roce vykázala. Graf č. 23: Ukazatele rentability společnosti Jihomoravská armaturka 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% -15,00% -20,00% -25,00% Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Rentabilita tržeb - ROS Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Rentabilita aktiv dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2006 a to ve výši 14,6%. Oproti roku 2005, kdy ROA činila pouze 6,58%, se tedy jedná o velký nárůst. Příčinou tohoto vývoje bylo rychlejší tempo růstu zisku před zdaněním a úroky (EBIT) oproti tempu růstu celkových aktiv. I u rentability vlastního kapitálu lze pozorovat nejvyšší hodnotu v roce Důvodem je větší zisk oproti předchozímu roku. Tento zisk je navíc největší za celé sledované období. Zároveň však také došlo k navýšení podílu vlastního kapitálu na kapitálu celkovém z původních 30,94% v roce 2005 na 36,36% v roce To mělo za následek celkové zpomalení tempa růstu ROE. 40

41 Posledním zkoumaným ukazatelem rentability je rentabilita tržeb. Opět lze sledovat, že v roce 2006 je dosáhnuto nejvyšší hodnoty. Přestože se tržby za zboží a vlastní výrobky a služby v průběhu let 2005 až 2006 zvyšují, tempo tohoto růstu je pomalejší než tempo, jakým dochází k navyšování čistého zisku, a proto rentabilita tržeb roste. Pro srovnání ukazatelů rentability s odvětvím slouží následující tabulka. V roce 2006, kdy se společnosti mimořádně dařilo, lze sledovat mnohem nižší hodnoty v odvětví. U rentability aktiv a tržeb však ve zbývajících letech Jihomoravská armaturka vždy zaostává a to především v roce 2008, kdy se dostává do červených čísel. Na druhou stranu i odvětví zaznamenává v tomto roce pokles ROA a ROS (a zároveň ROE), přestože v minulých letech všechny ukazatele rostly. Příčinou tohoto jevu může být projevující se ekonomická krize a její dopady na průmyslové podniky. K dispozici bohužel zatím nejsou data z roku 2009, která by ilustrovala další vývoj. Tabulka č. 5: Ukazatele rentability v odvětví Rentabilita aktiv - ROA 7,88% 9,44% 11,89% 8,96% - Rentabilita vlastního kapitálu - ROE 10,60% 13,41% 17,23% 11,64% - Rentabilita tržeb - ROS 5,24% 6,18% 7,91% 7,06% - Pramen: Zpracováno autorem na základě údajů MPO [online] Ukazatele likvidity Celková, pohotová a okamžitá likvidita je zachycena v grafu č. 24. Přestože v teorii bylo zmíněno, že optimální hodnoty pro celkovou likviditu leží mezi 1,5 až 2,5, zkoumané společnosti se to podařilo pouze v roce 2008 a to ve výši 1,62. Po bližším prozkoumání rozvahy lze zjistit, že oběžná aktiva v tomto roce dosáhla největšího objemu a to především díky zvýšení množství výrobků na skladě o více jak 23 milionů Kč. Naopak rozsah krátkodobých dluhů zaznamenal v tomto roce velké snížení oproti předchozímu roku. Hlavním důvodem je pokles závazků k ovládajícím a řídícím osobám z 342 milionů na nulovou hodnotu díky jejich úplnému splacení. Při srovnávání celkové likvidity společnosti s odvětvím (tabulka č. 6) je možno říci, že kromě roku 2008 všechny odvětvové hodnoty dosahují optimální výše. Pohotová likvidita také nedosahuje doporučených hodnot v rozmezí 1 až 1,5. Na druhou stranu lze až do roku 2008 pozorovat pozitivní vývoj tohoto ukazatele, jelikož dochází k jeho růstu. Příčinou je zvyšování objemu krátkodobých pohledávek, zejména se jedná o pohledávky z obchodních vztahů. Průměrné hodnoty odvětví se pohybují kolem výše 0,9. Společnost tak vykazuje oproti jiným podnikům z oboru určité problémy s likviditou. Okamžitá likvidita společnosti dosahuje mnohem nižších hodnot oproti odvětví. Jihomoravská armaturka se tak může lehce dostat do problémů, pokud bude muset rychle 41

42 splácet své závazky. Největší pokles tohoto ukazatele nastal v roce 2008 z hodnoty 0,08 na pouhých 0,03. Peníze na bankovních účtech v té době poklesly ze 47 milionů na pouhých 9 milionů Kč. Jelikož byla v tomto roce společnost ztrátová, lze říci, že mnohé závazky musely být pokryty právě z peněz na bankovním účtu. Graf č. 24: Ukazatele likvidity společnosti Jihomoravská armaturka 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 1,62 1,18 0,84 0,89 0,67 0,65 0,34 0,37 0,41 0,45 0,04 0,05 0,08 0,03 0,02 Celková likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Tabulka č. 6: Ukazatele likvidity v odvětví Celková likvidita 1,54 1,53 1,54 1,41 - Pohotová likvidita 0,94 0,93 0,89 0,97 - Okamžitá likvidita 0,23 0,21 0,18 0,21 - Pramen: Zpracováno autorem na základě údajů MPO [online] Ukazatele aktivity Vývoj obratu celkových aktiv společnosti a jeho srovnání s průměrem odvětví zachycuje následující graf. Jihomoravská armaturka v tomto ukazateli jasně zaostává za průměrem podniků ze stejného oboru podnikání. Přesto lze sledovat pozitivní vývoj v posledních letech, kdy se hodnota obratu postupně zvyšuje. Zajímavý je především rok 2009, kdy se snižuje nejen objem celkových aktiv, ale také objem celkových tržeb. Jelikož je však tempo poklesu aktiv vyšší než u tržeb, obrat celkových aktiv roste. 42

43 Graf č. 25: Obrat celkových aktiv 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Obrat aktiv - Jihomoravská armaturka Obrat aktiv - odvětví Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti a údajů MPO [online] Doba obratu zásob se až na poslední rok vyvíjela negativně (graf č. 26). Počet dnů, který uplynul mezi uskladněním a vydáním zásob do spotřeby se totiž postupně zvyšoval. Přestože společnost v letech 2005 až 2008 realizovala zboží a výrobky ve stále vyšší hodnotě a tedy i více vyráběla, zásoby na jejích skladech ležely neúměrně dlouho. Situaci se podařilo zlepšit až v roce 2009, kdy společnost snížila nejen objem výrobků a zboží na skladech, ale také množství nedokončené výroby a nakoupeného materiálu, což pak urychlilo jejich výdej do spotřeby. Graf č. 26: Doba obratu zásob ve společnosti Jihomoravská armaturka (ve dnech) 120,00 100,44 100,63 100,00 88,38 76,87 79,47 80,00 60,00 40,00 Doba obratu zásob 20,00 0,00 Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Doba obratu pohledávek (graf č. 27) se v letech 2005 až 2008 pohybovala v podobném rozmezí a to mezi 65 až 71 dny. V roce 2009 se podařilo společnosti dobu, za kterou jsou jí splaceny faktury zkrátit. Naopak doba obratu závazků vykazuje ve všech letech větší počet dní než je tomu u pohledávek. Nepříznivý vývoj nastal především v letech 2005 až 2007, kdy se všechny hodnoty pohybovaly nad 200 dny. V dalších dvou letech však společnost snížila 43

44 výrazně dobu zaplacení faktur na 96 dní v roce 2008 a 104 dní v roce Příčina poklesu doby obratu závazků v roce 2008 spočívala především v eliminaci závazků k ovládajícím a řídícím osobám, v roce 2009 pak šlo hlavně o pokles závazků z obchodních vztahů. Graf č. 27: Doba obratu pohledávek a závazků ve společnosti Jihomoravská armaturka (ve dnech) 300,00 250,00 200,00 242,50 204,54 227,18 150,00 100,00 96,40 104,15 Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků 50,00 0,00 71,19 68,47 70,41 65,05 46,79 Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Na základě následující tabulky lze porovnat s odvětvím i ostatní ukazatele aktivity. Doba obratu závazků je vždy vyšší u Jihomoravské armaturky a to především v prvních třech letech. V dřívějším inkasu pohledávek si společnost vedla lépe v roce 2005 a Doba obratu zásob je ve zkoumané společnosti oproti odvětví vysoká. Tabulka č. 7: Ostatní ukazatele aktivity v odvětví Doba obratu závazků 84,71 82,50 86,04 92,42 - Doba obratu pohledávek 75,22 67,29 67,15 67,42 - Doba obratu zásob 56,92 55,76 62,96 61,42 - Pramen: Zpracováno autorem na základě údajů MPO [online] 4.4 Analýza potřeby pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál a jeho vývoj je zachycen v tabulce č. 8. V prvních třech zkoumaných letech dosahuje záporných hodnot, v roce 2008 již přechází do kladných čísel. Lze tedy pozorovat dvě strategie, které Jihomoravská armaturka během sledovaného období použila pro financování podniku. V letech 2005 až 2007 se jedná o strategii agresivní. To znamená, že více využívala krátkodobých zdrojů i pro krytí fixních aktiv. V roce 2008 a 2009 se tato 44

45 strategie mění na strategii konzervativní a krátkodobá aktiva jsou tak financována i z dlouhodobých zdrojů. Tento přechod lze hodnotit pozitivně. Jak se ukázalo v analýze poměrových ukazatelů, společnost by mohla mít určité problémy s likviditou, kdyby musela okamžitě splácet své závazky. V případě agresivní strategie by tak nemusela být schopna krátkodobé zdroje uhradit. Tabulka č. 8: Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Potřeba pracovního kapitálu Obratový cyklus peněz dosahoval v letech 2005 až 2008 podobných hodnot ve výši kolem 80 dní. V roce 2009 však dochází k jeho prodloužení na více jak 100 dní. Příčinu lze najít ve složkách, které vstupují do výpočtu tohoto cyklu. Tabulka č. 9: Obratový cyklus peněz a složky pro jeho výpočet Doba obratu zásob 76,87 88,38 100,44 100,63 79,47 Doba inkasa 60,63 54,84 57,63 57,22 42,94 Doba odkladu plateb 55,86 59,38 78,79 76,65 20,77 Obratový cyklus peněz 81,64 83,84 79,28 81,20 101,63 Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 34 Doba obratu zásob se až do roku 2008 zvyšovala. To je pro společnost nevýhodné, jelikož výrobky leží delší dobu na skladě než se dostanou do výroby a následně k zákazníkovi. Jak už ale bylo popsáno výše v poměrové analýze, v roce 2009 se podařilo tuto dobu zkrátit na necelých 80 dní. O době inkasa se dá říci, že se vyvíjí pozitivně. Zatímco na začátku zkoumaného období dosahovala délky 60 dní, v roce 2009 se jedná již o 43 dní. Projevuje se zde tedy určitá tendence ke zkracování doby inkasa a společnost tak získává od svých odběratelů peníze za své výrobky dříve. Doba odkladu plateb se zpočátku vyvíjela rostoucím tempem. V roce 2008 došlo k mírnému snížení o zhruba dva dny. Rapidní zkrácení doby odkladu plateb však nastalo až v roce Společnost splácela své závazky v průměru za 21 dnů. Po bližších prozkoumání rozvahy lze ale zjistit, že v té době měla Jihomoravská armaturka nejnižší závazky k dodavatelům za celé zkoumané období. 34 Do výpočtu doby inkasa nebyly zahrnuty příjmy příštích období a do doby odkladu plateb výdaje příštích období. 45

46 Ze zjištěného vyplývá, že příčinou zvýšení obratového cyklu peněz v posledním roce je především prudké snížení doby odkladu plateb. Jednodenní náklady na prodané zboží (graf č. 28) rostly až do roku Za příčinu lze označit především postupné zvyšování výkonové spotřeby z 462 milionů Kč v roce 2005 na 815 milionů Kč v roce Společnost spotřebovávala s rozšiřováním výroby stále více materiálu a energie na výrobu výrobků. V roce 2009 byly tyto jednodenní náklady sníženy na podobnou úroveň roku Tento pokles souvisí s hospodářskou krizí a omezením výroby. Výkonová spotřeba se snížila na hodnotu 574 milionů Kč. Graf č. 28: Vývoj jednodenních nákladů Jednodenní náklady Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Pomocí obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů byla zjištěna kapitálová potřeba pro financování oběžného majetku. Její vývoj je zachycen v následujícím grafu. Největších hodnot bylo dosaženo v roce 2008, kdy kapitálová potřeba činila přes 310 milionů Kč. Způsobily to opravdu vysoké jednodenní náklady na prodané zboží, jejichž vývoj byl zobrazen v předcházejícím grafu. V roce 2009 kapitálová potřeba poklesla o zhruba 2 miliony Kč. Důvodem je velký propad jednodenních nákladů. Proti tomuto poklesu však působil růst obratového cyklu peněz, který tempo tohoto úbytku zpomalil. Graf č. 29: Kapitálová potřeba Kapitálová potřeba Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 46

47 4.5 Vyhodnocení bilančních pravidel Zlaté pravidlo financování Podle tohoto pravidla by měla být dlouhodobá aktiva kryta dlouhodobými zdroji. Optimální hodnota tedy odpovídá maximálně jedné. Přestože v prvních třech letech je tato výše překročena, hodnota postupně klesala a v letech 2008 a 2009 již společnost plní zlaté pravidlo financování. Důvodem pro tento vývoj v posledních dvou letech jsou přijaté dlouhodobé bankovní úvěry v hodnotě kolem půl miliardy Kč. Graf č. 30: Podíl stálých aktiv k vlastníku kapitálu s cizími dlouhodobými zdroji 2,00 1,50 1,00 0,50 1,63 1,24 1,14 0,75 0,91 Podíl stálých aktiv k vlastnímu kapitálu s cizími dlouhodobými zdroji 0,00 Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik Jak již bylo zmíněno v teorii, zlaté pravidlo vyrovnávání rizik v mírnější podobě vyžaduje, aby se výše vlastního kapitálu rovnala výši kapitálu cizího. Přísnější podání vychází z vyššího objemu vlastních zdrojů oproti zdrojům cizím. Optimálně by tedy měla být dosáhnuta hodnota minimálně 1. Společnosti se to nepodařilo ani v jednom roce. Nejedná se však o žádnou překvapivou skutečnost, jelikož již z vertikální analýzy celkových pasiv vyplynulo, že cizí zdroje tvoří převážnou část pasiv společnosti a tento podíl se navíc v dalších letech postupně zvyšuje. Graf č. 31: Podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 0,45 0,57 0,56 0,28 0,13 Podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů Pramen: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti 47