MOŽNOSTI HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POZICE A STABILIZAČNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA

Transkript

1 MOŽNOSTI HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POZICE A STABILIZAČNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA Zdeněk Pikhar, Minisersvo fi nancí ČR. Úvod Vlády věšiny vyspělých zemí nahromadily během posledních několika dekád díky chronickým deficiům veřejných financí vysoké dluhy. Dnes se řada z nich díky omu poýká s výraznými makroekonomickými nerovnováhami spojenými se společenskou frusrací. Velkým émaem ekonomických deba současnosi je právě různý pohled na příčiny a možné cesy z krize. Jedna čás ekonomů navrhuje vrdou fiskální konsolidaci za cenu prohloubení nerovnováh, druhá volá po okamžiém zasavení resrikce a další po rozpočové simulaci ekonomiky. Cílem článku je přispě k éo diskusi srukurovanými argumeny založenými na současném savu poznání v ekonomické vědě. Aby mohlo bý ohoo cíle naplněno, bylo nejdříve pořeba vyjasni definice a rámec pro hodnocení fiskální udržielnosi. Prvně je vysvěleno použií vhodné daové základny na bázi meodiky ESA95 vycházející z národního účenicví a jejímu upřednosnění před meodikou založenou na pokladních ocích. Výpoče fiskální pozice z rozvahových účů na základě změny čisého jmění vládního sekoru není pro nerobusnos da možné. V kapiole o udržielnosi veřejného dluhu je důsledně posupováno od kalkulace na bázi primárního salda k vyjádření celkového udržielného salda na hrubém domácím produku. Jsou propočíány dynamiky dluhu při různých scénářích a výchozích mírách zadlužení. Podobně je kvanifikováno primární saldo pořebné ke sabilizaci vládního zadlužení při různém výchozím zadlužení. Následně je znázorněna konvergence vládního zadlužení ke své rovnovážné úrovni při sabilním empu růsu nominálního produku a celkovém deficiu. Poé je vysvělen v současnosi moderní přísup rozlišování srukurálního a cyklického salda včeně možných problémů, keré se s jejich aplikací pojí. Too rozlišení bylo nuné zavés pro lepší porozumění proicyklické fiskální poliice. Článek je uzavřen diskusí nad sabilizační funkcí fiskální poliiky v krákém i dlouhém období a rolí fiskálního pravidla. V návaznosi na předchozí kapioly je vyhodnoceno eoreicky nejvhodnější fiskální pravidlo při zvážení jeho flexibiliy i sriknosi. Pozornos je věnována aké odlišným ransmisním mechanismům různých způsobů financování deficiu a případný vliv na soukromou invesiční akiviu. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

2 2. Hodnocení fiskální pozice 2. Daová základna Současná praxe vládní saisiky rozlišuje mezi výkaznicvím ESA95 a GFS986. ESA saví na důsledné aplikaci principů podvojného účenicví. Jde především o princip akruálnosi, kdy se o nákladech a výnosech účuje v době jejich ekonomické realizace, nikoli až ehdy, je-li provedeno pokladní plnění výdaj a příjem. Další vlasnosí širšího rozvahového přísupu je vliv přecenění akiv a pasiv, edy zisky a zráy z držby. 2 Oproi omu saisika GFS je posavena na bázi peněžních oků. Obě saisiky jsou užiečné. GFS se více hodí na řízení cash-flow sání pokladny, zaímco ESA je přesnější v zobrazení ekonomické realiy veřejných financí. Pro hodnocení udržielnosi veřejných financí ak budeme vycháze z meodiky ESA95. Výsledný defici předsavuje rozdíl všech výnosů a nákladů vládních insiucí náležících do daného roku. Vládním sekorem rozumíme úsřední vládní insiuce, mísní insiuce a fondy sociálního a zdravoního zabezpečení. Sání a komunální podniky zahrnujeme do vládního sekoru v případě, že ržby pokrývají více než 50 % nákladů na výrobu. Účení přísup z ESA rozlišuje běžné a finanční ransakce. Když edy vláda například prodá cenné papíry jako finanční akivum, nebude mí ransakce žádný vliv na čisé půjčky/výpůjčky (ČPV), neboli defici v sekoru vládních insiucí. Veškerý pohyb se uskuečňuje na finančním úču, v rámci něhož je saldo ČPV vyrovnávací položkou mezi kapiálovým a finančním účem. Defici ovlivněn nebude. Když však vláda privaizuje fixní akivum, například budovu, dojde ke snížení vorby hrubého fixního kapiálu vlády a zlepšení ČPV. Na finančním úču přibydou finanční pohledávky v akivech oproi čisým půjčkám v pasivech. Dojde edy ke zlepšení salda hospodaření vlády. Z hlediska rozvahy však došlo v obou případech pouze ke změně srukury akiv. Nejpřesnějším přísupem k zachycení hospodaření vlády je edy přísup, kerý se zakládá na sledování změn čisého jmění. Čisé jmění můžeme vyjádři jako: ČJ = (FA + NA) FZ kde: ČJ čisé jmění FA finanční akiva NA nefinanční akiva FZ finanční závazky Z hlediska hodnocení fiskální pozice je edy přísup založený na změně ČJ nejpřesnější. Cosa a Juan-Ramon (2005) uvádí, že účení přísup je ideálním modelem Sandard GFS200 se přibližuje podsaou k ESA95. 2 Jedná se např. o zráu v důsledku kurzových výkyvů ad. 796 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

3 hodnocení vládního hospodaření, nicméně dodávají, že jeho prakická využielnos není sále možná díky nepříliš robusní daové základně. Především sav nefinančních akiv paří k jedné z nejhůře měřielných národohospodářských veličin. Z oho důvodu jsou dluhové přísupy k hodnocení fiskální pozice sále neposradaelné. Nabízí se zejména akruální přísup na bázi ESA Udržielnos veřejného dluhu Dluh v čase je ovlivněn výší domácího dluhu v předchozím období zvěšenou o úrokové náklady, výší dluhu v zahraniční měně v předchozím období přepočenou měnovým kurzem ze sejného období zvěšenou o úrokové náklady a upravené o změnu měnového kurzu, kdy znehodnocení zvyšuje výši zahraničního dluhu. Dále je dluh ovlivněn primárním saldem 3 a osaními oky ovlivňujícími dluh, 4 jako jsou například uplaněné záruky (Krejdl, 2006). D D in ER D in er PS OST () d d f f kde: D celkový dluh D d domácí dluh D f zahraniční dluh denominovaný v zahraniční měně ER nominální měnový kurz in d nominální úroková míra z domácího dluhu in f nominální úroková míra ze zahraničního dluhu er změna nominálního měnového kurzu PS upravené primární saldo (bez osaních oků) OST osaní oky přispívající k růsu dluhu Pro vyšší vypovídací schopnos a jasnější ekonomickou inerpreaci musíme vypočenou výši nominálního dluhu vzáhnou k nominálním HDP. d d f f D D in ER D in er PS OST HDP HDP nr HDP nr HDP HDP Nominální růs HDP můžeme přepsa jako součin objemové a cenové složky. A následně rovnici upravi do varu s reálnými veličinami. Domácí nominální úrokovou míru deflujeme impliciním defláorem HDP a získáme reálnou úrokovou míru z domácího dluhu. U zahraničního dluhu dosaneme vydělením domácí inflací součin reálné úrokové míry ze zahraničního dluhu a změny reálného měnového kurzu. (2) 3 Saldo bez úrokových nákladů. 4 Tzv. sock and flow adjusmens. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

4 d d f f D d in d in er d ps os HDP rr rr rr d d f f d ir d ir rer d ps os rr Kde: d poměr celkového dluhu na nominálním HDP d d poměr domácího dluhu na nominálním HDP d f poměr zahraničního dluhu přepočeného kurzem na nominálním HDP ps upravené primární saldo na nominálním HDP os osaní oky přispívající k růsu dluhu na nominálním HDP nr nominální růs HDP rr reálný růs HDP π míra inflace ir d reálná úroková míra z domácího dluhu ir f reálná úroková míra ze zahraničního dluhu (deflovaná zahraniční inflací) rer změna reálného měnového kurzu (3) (4) Nyní pro zjednodušení absrahujme od zahraničního dluhu a předpokládejme pouze domácí dluh. Z rovnice 4 vyplývá, že v případě, kdy je nominální úroková míra z domácího dluhu vyšší než růs nominálního HDP, případně reálná úroková míra vyšší než růs reálného HDP, dochází k explozi zadluženosi měřené poměrem dluhu na HDP v čase. Případ, kdy úroková míra překročí míru růsu, nám ukazují následující abulky. Obrázek Dynamika dluhu nom. IR převyšuje o,5 p. b. nom. růs HDP Vládní dluh / HDP 2,5 2,5 0,5 výchozí dluh roven HDP výchozí dluh, 50 % HDP výchozí dluh, 25 % HDP Rok 798 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

5 Obrázek 2 Dynamika dluhu - nom. IR převyšuje o 3 p. b. nom. růs HDP Vládní dluh / HDP 4,5 4 3,5 3 2,5 2,5 0,5 0 Docházíme k dílčímu závěru, že veřejný dluh rose ím rychleji, čím věší je výchozí poměr dluhu, čím více převyšuje úroková míra růs HDP, čím vyšší je primární defici, čím vyšší je depreciace měnového kurzu a čím vyšší jsou osaní oky přispívající k růsu dluhu. Abychom vyjádřili výši primárního salda pořebného k udržení sabilní výše dluhu, odečeme od levé i pravé srany rovnice 4 výši dluhu v minulém období. výchozí dluh roven HDP výchozí dluh, 50 % HDP výchozí dluh, 25 % HDP Rok rr d ir d ir rer d d d ps os rr d d f f (5) Po algebraické úpravě získáme: d d f f f f ir d ir d d rr rer ir d d d ps os rr (6) Když opě pro zjednodušení upusíme od zahraničního zadlužení a osaních dluhovorných oků, ak dosaneme: ir rr d d d d ps rr K udržení konsanní výše dluhu se musí Δd = 0. Rovnici ak přepíšeme do finálního varu, kdy vyjádříme akovou výši primárního salda, kerá sabilizuje dluh na požadované úrovni při dané reálné úrokové míře a reálném růsu HDP: * ir rr ps d (8) rr (7) POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

6 Z předchozí rovnice vyplývá, že když skuečná výše primárního salda je nižší než požadovaná, ak dluh bude konsanně růs, když bude skuečné primární saldo naopak vyšší než požadované, bude dluh klesa. Výpoče je pro zjednodušení proveden za předpokladu do budoucna neměnné úrokové míry a růsu HDP. Kdybychom chěli vyjádři rovnici ex ane bez předpokladu sabiliy paramerů, rozšíříme rovnici o sochasický prvek očekávání. Obrázek 3 Primární saldo požadované ke sabilizaci výše dluhu Primární saldo v % HDP rozdíl úroku a růsu HDP 5 p.b. rozdíl úroku a růsu HDP 3 p.b. rozdíl úroku a růsu HDP p.b. rozdíl úroku a růsu HDP - p.b. rozdíl úroku a růsu HDP -3 p.b Zadluženos v % HDP Tabulka 3 ukazuje primární salda v % HDP požadovaná ke sabilizaci výše dluhu na HDP. Vidíme, vláda se zadlužením 00 % HDP musí při rozdílu úroků a růsu HDP 5 5 p. b. generova éměř 5% primární přebyky, oproi omu vládě se zadlužením 40 % sačí k udržení výše dluhu 2% primární přebyek. Pro úplnos si ješě vyjádříme celkový defici pořebný k udržení sabilní dluhové D kvóy. Diferenciál dluhové kvóy 6 rozložíme na člen, kerý vyjadřuje celkový HDP D rozpočový defici v daném roce, od kerého odečeme součin dluhové kvóy HDP HDP ve výchozím roce a empa růsu nominálního HDP. HDP D D HDP D HDP D D HDP HDP HDP HDP HDP HDP 2 (9) 5 Buď obě nominální veličiny, nebo reálné veličiny deflované obě defláorem HDP. Výsledek je sejný. V praxi se používá spíše nominální vyjádření. 6 V rozvoji využijeme vzorce pro derivaci podílu, kerá předpokládá nekonečně malé změny HDP, proo lze přibližnou rovnos použí pouze za předpokladu malých změn HDP. 800 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

7 D Za předpokladu sabilizace výše dluhu na HDP, j. 0 můžeme předchozí rovnici upravi do varu: HDP D D HDP celkový defici HDP HDP růs rùs nom.. HDP (0) HDP Je-li edy sabilní výše deficiu a růsu nominálního HDP, bude dluhová kvóa konvergova k rovnovážné dluhové kvóě vypočené rovnicí 0. Tabulka 4 ukazuje konvergenci dluhové kvóy při různé výchozí dluhové kvóě. Maasrichské kriérium vládního deficiu a dluhu vychází z předpokladu, že průměrný nominální růs ekonomik Evropské unie je 5 % při výši salda 3 % HDP, z čehož vychází 60% výše dluhové kvóy k HDP. Vlády s vyšším výchozím zadlužením by se ak měly při daných růsech a ročních deficiech přibližova k hraniční hodnoě veřejného dluhu. Vlády s nižším než hraničním výchozím zadlužením budou při shodných hodnoách deficiu a růsu HDP konvergova zdola. Obrázek 4 Konvergence dluhových kvó k rovnovážné dluhové kvóě při růsu nominálního HDP 5 % a deficiu 3 % HDP Dluhová kvóa v % HDP výchozí dluhová kvóa 20 % HDP výchozí dluhová kvóa 40 % HDP výchozí dluhová kvóa 80 % HDP výchozí dluhová kvóa 00 % HDP výchozí dluhová kvóa 40 % HDP Rok Je zřejmé, že maasrichská hranice vládního dluhu na HDP na úrovni 60 % není cílem, nýbrž maximem. Callen (2003) poznamenává, že rozvíjející se ekonomiky rpí zpravidla vyšší dynamikou růsu vládního dluhu než rozvinué, což je dáno hlavně rychlejší růsem rizikové prémie. Generuje-li vláda mladé ržní ekonomiky chronické deficiy, je vnímána invesory obezřeněji než vláda vyspělé země v důsledku kráké hisorie splácení dluhů a z oho pramenící nižší důvěryhodnosi. Pro hodnocení fiskální pozice si však nevysačíme pouze s celkovým vládním deficiem a dluhem, akovéo zjednodušení by nerespekovalo pozici ekonomiky POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

8 v hospodářském cyklu. Fiskální poliika by se sala při srikním cílování celkového deficiu, či zadluženosi snadno procyklickou. V případě cyklického propadu HDP by měly vlády pořebu zabráni růsu deficiu snižováním výdajů a zvyšováním daní, což by bylo v recesi, jak si v kapiole o sabilizační funkci fiskální poliiky ukážeme, konraprodukivní. Z ohoo důvodu si v následující kapiole rozložíme celkové vládní saldo na srukurální a cyklickou složku. 2.3 Srukurální a cyklické saldo Saldo vládních financí očišěné o vliv hospodářského cyklu nazýváme cyklicky očišěné saldo (COS). Srukurální saldo (SS) je poom cyklicky očišěné saldo bez vlivu jednorázových operací, což jsou mimořádné příjmy (MP) a mimořádné výdaje (MV).7 Mimořádné příjmy se odečíají a mimořádné výdaje naopak přičíají k cyklicky očišěnému saldu. SS = COS MP + MV () Za předpokladu nulových nahodilých příjmu a výdajů můžeme napsa: srukurální saldo = celkové saldo cyklické saldo (2) Při výpoču srukurálního salda nejdříve vypočeme výši poenciálního produku pomocí produkční Cobb-Douglasovy funkce, či čisě saisickou meodou Hoddrick- Prescoova filru a následně kvanifikujeme mezeru výsupu v procenuálním vyjádření, kerý udává, o kolik procen je výkon ekonomiky měřený hrubým domácím produkem nad, či pod její produkční kapaciou. Následně jsou idenifikovány příjmy a výdaje vládních rozpočů, keré reagují na cyklický vývoj ekonomiky. Na příjmové sraně jsou o především daně a odvody, jejichž základ pro výpoče se odvíjí od mezd, zisků a spořeby, edy daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, sociální a zdravoní pojisné, daň z přidané hodnoy, spořební daně a cla. Majekové daně nerespekují schopnos poplaníka plai daň a nejsou ak závislé na hospodářském cyklu. U výdajů se berou v poaz pouze výdaje spojené s podporami v nezaměsnanosi. Dalším krokem je odhad elasici uvedených čyř skupin příjmů vlády a jednoho druhu výdajů ve vzahu k HDP. Elasiciy jsou kvanifikovány z regresních vzahů, kdy kvanifikujeme vzah mezi výší makroekonomické daňové základny a cyklem. Teno vzah se u běžných výdajů a nepřímých daní bere jako srikně proporcionální, u sociálních příspěvků a nově i korporání daně je elasicia daňové základny vyšší než. Následně se vyjádří vzah mezi daňovým inkasem a změnou daňové základny. Pro ilusraci posupu výpoču elasici si uvedeme elasiciu DPFO 8 s ohledem na cyklický vývoj ekonomiky jako součin dílčích elasici (Noord, 2000): 7 Jde například o příjmy z dražby elekomunikačních frekvencí. 8 Pro korporání daň, nepřímé daně a běžné výdaje je posup obdobný se specifickými odlišnosmi. 802 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

9 T T T L T TY L Y LY L w wl T ( Y YT Y T YL w T Lw Y L Kde: ε elasicia T daňový výnos Y výsup L zaměsnanos w mzdy LY Celkovou elasiciu DPFO na výsup ekonomiky můžeme rozloži na, což je YL elasicia zaměsnanosi na výsupu, neboli známý Okunův zákon. Dále na elasiciu T w daňového výnosu na pracovníka na změnu mezd L, jedná se o výše zmíněnou w T L elasiciu daňové základny. Ta značí míru daňové progresiviy vlivem slev na dani, či progresivních sazeb daně. 9 Efeky změny daňových zákonů se do éo elasiciy přidávají jako umělé proměnné. Nakonec na elasiciu mezd na zaměsnanosi, kerý wl může bý inerpreován jako efek Phillipsovy křivky na mzdy. Lw Elasicia zaměsnanosi na výsupu se ekonomericky odhaduje ve vyjádření mezery zaměsnanosi od poenciální úrovně, kdy vysvělovanou proměnnou je mezera zaměsnanosi a vysvělující proměnnou čas a mezera produku. Kde regresní koeficien je námi hledaná elasicia LY. YL L Y log a0 a a2log po ČAS po L Y Obdobně se odhaduje elasicia reálných mezd na zaměsnanosi, kde člen b 3 je elasicia. wl Lw (3) (4) po wl L log b0 b b2log po ČAS po Y L (5) 9 U korporání daně i možnos uplanění zráy z minulých le. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

10 Elasicia daňového výnosu na pracovníka na změnu mezd T L w w T L, čili elasicia daňové základny se podle svěové uzance 0 vyjadřuje jako poměr mezní a průměrné daňové sazby se zohledněním změn daňové legislaivy. Tyo ři elasiciy dosadíme do vzorce 3 a vypočíáme celkovou elasiciu DPFO. Vzhledem k omu, že jsou deficiy vykazovány v relaci k HDP, provádí se součin elasici a dílčích podílů daňových příjmů a výdajů na HDP, čímž vyjde procenuální změna cyklického deficiu na HDP z iulu změny mezery výsupu. Součem dílčích výsledků získáme celkovou elasiciu vládního salda na mezeře výsupu. Výpoče cyklického salda se provede součinem celkové elasiciy, celkového vládního salda a mezery výsupu. Cyklicky očišěné saldo je, jak jsme si ukázali výše, rozdílem mezi celkovým saldem a cyklickým saldem. Girouard a André (2005) akualizovali odhad elasici, keré pravidelně provádí OECD. Nejvyšší elasiciy jsou radičně u přímých daní. Celková elasicia se logicky velmi přibližuje souhrnné daňové kvóě sáu. V následujícím boxu je uveden ilusraivní výpoče s elasiciami převzaými z OECD na daech České republiky. Box výpoče cyklicky očišěného salda (daa za rok 20, zdroj MF ČR) Předpokládejme mezeru výsupu ve výši %, edy zápornou mezeru výsupu. Elasicia Podíl na HDP (%) Dopad na cyklické saldo (p. b.) DPPO,39 3,5-0,05 DPFO,9 3,24-0,04 Nepřímé daně,00,6-0, SP a ZP 0,80 9,79-0,6 Běžné výdaje -0,02 0,27 0,00 Dopad na cyklické saldo dílčí položky T se provede: T dopad na cyklické saldo T T * * Gap HDP (6) dopad na cyklické saldo DPPO =,39 * 0,035 * = 0,05 (7) Součem součinu dílčích elasici a podílu daně/výdaje na HDP získáme celkovou elasiciu, a vyjde v našem případě 0,36, zaímco podle saisik OECD vyjde 0,39, což lze připsa změně podílů na HDP mezi ley a zaokrouhlení. Celkové cyklické saldo je ak při mezeře výsupu - % rovno -0,36 % HDP. Mezera produku byla v ČR v roce 20-0,4 % a celkový defici -3,3 %. Cyklické saldo ak činilo 0,4 % (-0,4*0,36). Srukurální saldo předsavovalo 3,6 %. 0 Basic World Tax Code POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

11 Cyklické očišťování vládního deficiu je velmi užiečným pomocníkem při sanovování flexibilního proicyklického pravidla fiskální poliiky s akcenem na dlouhodobou udržielnos, viz dále. S jeho použiím je však spojeno několik prakických nedosaků, keré je při inerpreaci výsledků nuné zná. Z regresního odhadu elasici nuně vyplývá jejich orienace na minulý vývoj. Jde o průměrné elasiciy za dlouhé časové období při různých zdrojích ekonomického růsu. V realiě se však elasiciy mění mnohem rychleji v závislosi na akuálních příspěvcích k růsu. To se ýká zejména daně z přidané hodnoy. Z exporu a imporu se daň neplaí v důsledku planosi insiuu samovyměření daně. Táhne-li růs zahraniční popávka, bude elasicia nepřímých daní mnohem nižší, než když je růs ažen domácí popávkou. Tím může dojí ke zkreslení výše srukurálního deficiu. Do budoucna zde vidím prosor k rozšíření elasiciy nepřímých daní právě o změnu srukury popávky, čímž by došlo k eliminaci, či polačení ohoo nedosaku. Další zkreslení při odhadu srukurálního salda může nasa v momeně, kdy je mezera výsupu dána primárně změnou odhadnuého poenciálního produku bez změny reálného HDP vlivem srukurálních nerovnováh na rzích výrobních fakorů. V omo případě nebude výběr daní a výplaa dávek v nezaměsnanosi ovlivněna, ale podle elasici vyjde při záporné mezeře výsupu 2 srukurální přebyek a sejně velký cyklický defici při výchozí vyrovnanosi rozpočů. Takovýo vývoj lze z výpoču produkční funkce idenifikova. Teno problém by šel relaivně snadno eliminova redukcí cyklicky vypočeného salda o změnu mezery výsupu danou fakorem změny poenciálu. Další výhrada je spíše eoreického charakeru a z hlediska reálné aplikace nepředsavuje vážnější problém, nicméně je na mísě ji zmíni. Je-li vlivem cyklického výkyvu navýšena podpora v nezaměsnanosi jakožo auomaický sabilizáor, dochází z jeho podsay ke snižování mezery výsupu. Domácnosi, keré obdrží podporu v nezaměsnanosi, mají z důvodu nízkých příjmů vysoký mezní sklon ke spořebě. Finanční podporu proo z věšiny uraí a při planosi keynesovského předpokladu neproinvesovaných úspor v recesi yo uracené prosředky zvýší reálnou produkci ve výši finanční podpory násobené muliplikáorem vládních ransferů pro oevřenou ekonomiku. Teno mandaorní vládní výdaj sám o sobě s nejvyšší pravděpodobnosí zvýší defici rozpoču a současně sníží mezeru produku. V relaivním vyjádření nemusí celkový defici na HDP růs při vyšším výdajovém muliplikáoru. Při sagnujícím deficiu na HDP bude snížení mezery produku díky dodaečně uraceným vládním ransferům zvyšova srukurální defici. Výše uvedená úvaha je však pouze eoreickým konsrukem, kerý bude hrá v realiě ak malou roli, že od něj můžeme absrahova. V Boxu vidíme, že elasicia vládních výdajových podpor je velmi nízká. Současně podíl ěcho výdajů Tzv. reverse charge. 2 Je pravděpodobnější sagnace ekonomiky a růs poenciálu (např. v důsledku růsu pracovní síly, kapiálové vybavenosi a souhrnné produkiviy výrobních fakorů) než pokles poenciálu při sagnaci reálného HDP. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

12 na celkových vládních výdajích nepředsavuje ani řeinu procena. Z oho vyplývá, že v případě např. 0% mezery výsupu bude vliv ransferů na cyklické saldo asi 0,05 p. b. K nadhodnocení srukurálního deficiu pak dojde i při ak vysoké mezeře pouze zanedbaelně. Vládní snaha o odsraňování ako vzniklého srukurálního deficiu by eliminovala vliv auomaických výdajových sabilizáorů a byla by konraprodukivní. I při cílování určié výše srukurálního salda je v praxi vždy počíáno s obousměrným mírným olerančním pásmem v řádu několika desein procenního bodu. Další možnou komplikaci při kvanifikaci srukurálního salda předsavuje samoná přesnos odhadu poenciálního produku, což je problemaika hodná samosaného článku. Evropská komise vyvořila skupinu pro výzkum mezery produku, v rámci níž jsou mezinárodně diskuovány dílčí problemaiky a upravována jednoná meodika. Byly vyřešeny oázky ohledně výpoču srukurální nezaměsnanosi (odhad NAWRU), fixního kapiálu, meody vyhlazení souhrnné produkiviy fakorů ad. Sále však není dosaečně přesná saisika poču odpracovaných hodin, proo se v někerých zemích sále používá aproximace množsví práce přes poče pracovníků. Ačkoli je poenciální produk španě uchopielná veličina, byla vyvořena konzisenní meodika k jeho odhadu, kerá dnes dává relaivně přesné výsledky. Do budoucna se zkvaliňováním časových řad a odlaďováním meodiky bude robusnos poenciálního výsupu ješě růs. K ošeření možných nepřesnosí spojených s cyklickým očišťováním je možné akualizova v dalším roce vypočené údaje a vyrovna nesoulad mezi prognózou cyklicky očišěného salda v čase - a akualizovaným odhadem v čase. 3 Poslední problém spojený s cyklickým očišťováním salda vládních financí se ýká nabídkových šoků. Při negaivním nabídkovém šoku za předpokladu uzavřené ekonomiky 4 a jednokové elasiciy agregání popávky, 5 dojde k mezeře výsupu při sejném nominálním daňovém inkasu pouze při růsu výdajů na nezaměsnanos (viz výše). Podle výpočů z elasici vyjde cyklický defici, z čehož logicky vyplývá srukurální přebyek, proože celkový defici není zaížen nižším daňovým inkasem. Naopak při poziivním nabídkovém šoku je generován srukurální defici. V zásadě o problém nepředsavuje, proože v recesi nevadí, když vláda využije možnosi a sníží srukurální přebyek na nulu, i když jde o srukurální přebyek pouze saisicky. Rozpočová simulace ekonomiky sníží mezeru výsupu. Takéž v kladné mezeře výsupu zapříčiněné poziivním nabídkovým šokem nejde o proirůsový krok, proože odsranění srukurálního deficiu a splacení závazků umožní nahrazení éo čási vládního dluhu dluhem soukromým z důvodu úplnosi ransmise mezi úsporami a invesicemi v konjunkuře. Teno druh mezery výsupu je však v praxi vzácnou a ryze 3 S podobným mechanismem počíá i český úsavní zákon o rozpočové odpovědnosi, kerý výši opravného úču definuje jako maximálně řeinu z rozdílu výše opravného úču a 2 % HDP, kde opravný úče se rovná rozdílu skuečných cyklicky očišěných výdajů a prognózovaných cyklicky očišěných výdajů se zohledněním opravného úču v minulém období. 4 Nebo oevřené a s floaingovým měnovým kurzem. V případě nabídkového šoku domácí produkce zdraží, což následně vykompenzuje oslabující nominální kurz reálný kurz nezměněn. 5 Závísí na Piggouovu efeku reálných peněžních zůsaků, Keynesově efeku úrokových měr a Fisherovu mezinárodním efeku. 806 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

13 krákodobou záležiosí, proože mzdy nejsou nepružné nahoru a poziivní šok krákodobé nabídky velmi rychle eliminují. Cyklický defici je užiečným násrojem, kerý zabraňuje dalším poklesům ekonomiky z iulu fiskální resrikce v recesi. Cílení vyrovnaného srukurálního salda však neznamená fiskální simulaci a podporu ekonomik v recesi, pouze zabraňuje dalším poklesům a insiucionalizuje fiskální poliiku, čímž omezuje negaivní efeky spojené s působením poliického cyklu. Pro mimořádné siuace je nuné zachování klauzule, kerá umožní provedení diskrečních opaření vlády, jež mohou flexibilně reagova na vzniklá ohrožení. Jedná se především o živelní kaasrofy, válečné savy a hluboký a vleklý ekonomický propad. V akových siuacích už pouhé neuahování fiskální poliiky nesačí a je vhodné nahradi chybějící domácí popávku fiskální expanzí přes srukurální defici. V další kapiole se zaměříme na podsau sabilizační fiskální poliiky zohledňující krákodobé i dlouhodobé efeky v podobě vyěsňování soukromých invesic. 3. Sabilizační funkce fiskální poliiky V mnoha zemích měly vlády problém s chronickou deficinosí, kdy sysemaicky urácely více, než vybraly na daních. Výsledkem ohoo ryze poliického přísupu k fiskální poliice, kerý nerespekuje doporučení ekonomů, je slabý růs poenciálního produku a předluženos vlád. Výše uvedené rozdělení vládního deficiu na srukurální a cyklickou složku je velmi užiečné při nasavení dlouhodobě udržielné a krákodobě proicyklické fiskální poliiky. 3. Kráké období Nejprve se zaměřme na kráké období. V recesním pásmu 6 ekonomiky je naplněn keynesovský předpoklad neúplné ransmise mezi úsporami a invesicemi. Zvýší-li domácnosi v důsledku negaivního senimenu míru úspor, neznamená o, že budou úspory v ekonomice proinvesovány a nedojde k propadu ekonomiky. Firmám se v důsledku poklesu spořebielské popávky snižuje využií výrobních kapaci, a proo nemají důvod invesova do jejich zvyšování. Ekonomika se ociá v recesi. Ekonomika s fixním kurzem, či v rámci jednoné měnové unie se musí s popávkovým šokem vyrovna poklesem mezd a cen. Pokles mezd a deflace je značně pomalý a bolesivý proces díky působení nominálních a reálných rigidi. 7 Ekonomika s vlasní měnovou poliikou a flexibilním kurzem bude v reakci na propad domácí popávky snižova úrokové míry, což bude působi i na oslabení měnového kurzu. V omo případě nebude propad ekonomiky ak hluboký, proože pokles domácí popávky nahradí příspěvek 6 Reálný HDP se nachází pod poenciálním produkem. 7 Mezi nominální rigidiy paří nepružnos cen a mezd v důsledku neúplných informací o cenách, menu coss, expliciních i impliciních mzdových konraků, pracovně-právní legislaivy a odborů. Reálné rigidiy jsou efekivnosní mzdy a koordinační selhání. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

14 zahraničního obchodu. Nominálním a reálným rigidiám je dána menší šance, aby se projevily. Nicméně i v oevřené ekonomice s plovoucím kurzem může dojí k výraznému prohloubení krize, zejména v momenech, kdy je růs rizika v jiných ekonomikách věší a invesoři začnou přesouva svůj kapiál na účy do domácích bank, proože rizikově očišěný úrokový diferenciál se sníží. Tím nezvyšují invesice v ekonomice, ale pouze zabraňují oslabení měny. Proo fiskální poliika v krákém období může ulehči osaním ekonomickým subjekům v zemi, a o možnosí realizace cyklického deficiu a přebyku při nižších mezerách produku. Pokud se budeme drže definice fiskální expanze jako zvyšování výdajů, či snižování daní, není cyklický defici fiskální expanzí, proože výdaje jsou sejné 8 a současně daňové zaížení se nesnížilo. Defici je způsoben pouze nižším výběrem daní v důsledku poklesu daňových základů. Fiskální expanzi/resrikci ak v modelu AD-AS předsavuje pouze změna srukurálního salda. 9 Kdyby se vláda rozhodla cyklický defici vyrovnáva, ak provede fiskální resrikci, kerou propad HDP ješě prohloubí přes další pokles agregání popávky. Zpravidla bude muse vyvoři o něco vyšší srukurální přebyek, aby pokryla i nárůs cyklického deficiu z iulu resrikivní poliiky. Možnos vlády realizova cyklické saldo je nunou podmínkou pro ulehčení volnoržního vyrovnání ekonomik v případě mělčích recesí, či slabších přehřáí. V případě vleklých a hlubších recesí, keré jdou do fiskálního pravidla snadno zapracova jako kumulaivní pokles ekonomiky na predikci, 20 je efekivní podpoři ekonomiku např. realizací prioriních plánovaných veřejných invesičních výdajů. 2 Při hlubším propadu ekonomiky zamrzá ransmise mezi úsporami a invesicemi a vhodně uskuečněné vládní výdaje pomohou sníži mezeru výsupu a zlepši očekávání ekonomických subjeků. Ekonomika se na nižší mezeře produku už sama chyne a firmy znovu začnou invesova a spořebielé uráce. Což je přesně momen pro opušění mimořádného srukurálního deficiu a jeho opěovné vyrovnání a návra k cyklickému saldu. Baum (202) odhadnul výši fiskálních muliplikáorů v různé fázi hospodářského cyklu kvanifikované přes srukurální vekorové auoregresní modely. 22 Dospěl k závěru, že muliplikáory jsou významně vyšší v recesi než v expanzi, přičemž v recesi jsou v průměru kolem 2 3, zaímco v expanzi velmi blízko nulovým hodno- 8 Kromě podpor v nezaměsanosi, y však cyklické saldo snižují, viz výše. 9 Snižování srukurálního deficiu je v erminologii označeno jako zv. fiskální úsilí. 20 Např. kumulaivní pokles reálného HDP o 8 % za období 3 roky, což je průměrný roční pokles 2,6 %. 2 Nikoli zv. hladových zdí, ale veřejně popávaných projeků. Výdaje bez užiku jsou ekvivalenní omu, kdy v ekonomice lidé nepracují, proože za více práce si nekoupí více užiečné produkce. Od muliplikáoru je ak eoreicky pořebné odečís + podíl výdajů podmíněných pouze savěním hladové zdi. Teno zbyek bude velmi malý. V případě oživení ekonomiky dojde k neefekivní alokaci zdrojů, kdy bude práce i kapiál blokována sále na neužiečnou činnos. 22 Pozn.: nejde o klasické výdajové a daňové muliplikáory podle keynesovské definice, proože y plaí pouze za předpokladu plně neproinvesovaných úspor. Teno předpoklad plaí pouze v hlubokých recesích, kde je model užiečný. V osaních případech by muliplikáor nabýval až nekonečných hodno. 808 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

15 ám, což podporuje eorii o vyěsňování soukromých výdajů, keré se budeme věnova dále. Současně zjisil, že muliplikáor vládních výdajů je v recesi významně vyšší než muliplikáor daní, což podporuje závěry keynesovského modelu Nicméně o plaí až za předpokladu opimálně vysokého výchozího daňového zaížení. K podobným výsledkům dospěl Hemming (2002), kerý povrdil nízké muliplikáory při malé mezeře produku. Teno výsledek je opě v souladu s eorií vyěsňování. Coenen (200) dodává, že umožnění efekivní simulace ekonomiky v recesi je nuným předpokladem kredibilia vládní poliiky. Opaření na podporu ekonomiky musí bý dobře vysvělené a všeobecně přijímané, současně nesmí bý fiskální expanze v rozporu s dluhovým pravidlem. Nejlepším řešením je insiuucionalizace výjimečných opaření do samoného pravidla, jak bylo navrženo výše. 3.2 Dlouhé období V dlouhém období je nejefekivnější 23 fiskální poliikou srukurálně vyrovnaný rozpoče při nízkém vládním zadlužení, keré vyváří dosaečný polšář pro realizaci jak cyklického, ak srukurálního deficiu v případě vleklých nerovnováh. Baldacci (2003) uvádí, že při vyšších hodnoách vládního zadlužení rozpočová simulace agregání popávky nefunguje, proože dochází k exponenciálnímu růsu rizikových přirážek v ekonomice. Bankro sáu ovlivní negaivně v zásadě všechny subjeky. Fiskální konsolidace se proo jeví jako relaivně nejvhodnější poliika v předlužených zemích i za cenu nemalých nákladů. Dlouhodobé kryí veřejných výdajů deficiy znamená nárůs přerozdělování o výši úroku oproi savu, kdy vláda své výdaje pokrývá daněmi. Současně je nesoulad mezi příjmy a výdaji vykoupen snížením soukromých výdajů, což je mimo jiné sejné jako u daní. Mechanismy vyěsňování jsou však odlišné. Podle analýzy, keré provedl Eminescu (20) drží velkou čás vládních dluhopisů banky, méně poé osaní soukromí invesoři. V někerých zemích je velká čás dluhu financovaná ze zahraničí. Transmisní mechanismy vyěsňování jsou poom následující. V případě nákupu vládních dluhopisů bankami dochází k růsu množsví peněz v ekonomice. Banka dluhopisy nakoupí za prosředky na svém clearingovém úču. V bilanci cenrální banky dojde k přesunu v rámci pasiv. Sá obraem prosředky uraí, čímž se likvidia přesune zpě a vzniknou nové peníze. Můžeme ak hovoři o soukromé moneizaci vládního dluhu, proože dluh je kry novými penězi. Vzhledem k mandáu cenové sabiliy probíhá mechanismus vyěsňování soukromých výdajů přes růs úrokové míry cenrální banky. Zvýšení úrokového diferenciálu způsobí příliv kapiálu, apreciaci měnového kurzu a snížení čisého exporu. Nákup vládních dluhopisů domácími nebankovními subjeky objem peněz nezvyšuje, pouze mění srukuru vkladů. Když nakupují dluhopisy sřadaelé, keří měli úspory na ermínových účech v bankách, dochází ke zrychlení rychlosi obrau peněz 23 Pouze z hlediska salda a dluhu, srukura příjmů a výdajů je jiné éma. POLITICKÁ EKONOMIE, 6,

16 vzhledem k přesunu peněz od sřadaelů k příjemcům sociálních dávek apod. Opě musí cenrální banka reagova zvýšením úrokových měr. V případě, kdy nakoupí vládní dluhopisy invesoři, keří dříve invesovali do soukromých cenných papírů, způsobí přesun jejich peněz pokles cen soukromých dluhopisů a růsu výnosů do splanosi. Firmám se ak dosává méně kapiálu na jejich invesice. Příliv zahraničního kapiálu poom způsobí opě pokles čisého exporu. Vyěsnění soukromých výdajů při financování vládního dluhu zahraniční emisí v zásadě působí čisě přes posílení reálného měnového kurzu. Cebula (2009) esoval vzah mezi federálním deficiem v USA a úrokovými mírami pro podniky, přičemž naměřil významnou přímou závislos. Friedman (987) uvádí, že vládní defici může v recesi naopak povzbuzova soukromé invesice. Too zjišění je v souladu s efekivnosí působení cyklického deficiu a srukurálního deficiu při vážnějších poruchách ekonomické akiviy. Dále dodává, že záleží na porfoliu. Když jsou bondy blíže ke kapiálu, vyěsňují soukromé invesice růsem IR, když jsou bondy blíže k penězům, dochází k růsu množsví peněz a snížení IR. Tao analýza však není úplná a zaměřuje se pouze na první čás problému a opomíjí následnou reakci ze srany cenrální banky v podobě zvýšení úrokových sazeb. 24 Barh (984) vysvěluje vyěsňovací efek spíše z hlediska cyklické pozice. V hlubší záporné produkční mezeře k vyěsňování nedochází, zaímco v okolí poenciálu a v kladné mezeře ano. V užším pojeí ak exisuje významný poziivní vzah mezi srukurálním deficiem a reálnou úrokovou mírou v okolí poenciálního produku a kladné mezeře výsupu. 3.3 Fiskální pravidlo Vyjdeme-li z eoreických poznaků ohledně efekivní fiskální poliiky v krákém i dlouhém období, nabízí se oázka, jak nasavi aková pravidla, aby fiskální poliika fungovala podle výše zmíněných doporučení. V demokraickém sysému vládnuí mají poliici endenci přerozdělova více zdrojů, než vyberou na daních a ím maximalizova svou užikovou funkci, kerá se odvíjí od volebního cyklu. Nový vládní dluh slouží jako skryý způsob financování dalších vládních výdajů. Jeho vyěsňovací vlasnos však není na první pohled ak vidě, jako nové zdanění a logicky není ani ak nepopulární. Soukromé invesice a ržní alokace zdrojů má však nezasupielný vliv na dlouhodobý hospodářský růs. Bohužel právě nižší výkon ekonomiky způsobený nepřiměřenou regulací, nadměrným zdaněním a vládním zadlužením líčí vládní eliy voličům jako selhání rhů a důvod pro další angažovanos vlády v ekonomice posavenou na zavádění nových daní a ješě vyšším zadlužení. Měnová poliika byla po zkušenosech s pádivou inflací a následnou sagflací oddělena od vlády s přidělením insiucionalizovaného pravidla. Panuje oiž konsen- 24 I kdyby cenrální banka nereagovala, neodporuje o našim závěrům. To by jen znamenalo, že byl porušen předpoklad ceeris paribus, edy musela se v daném období zvýši míra úspor, nebo vzrosl reálný produk. 80 POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

17 sus nad dodržováním cenové sabiliy a hlídáním kupní síly měny. U fiskální poliiky je siuace komplikovanější, proože nelze odděli rozpočy od poliiků a konkurenci různých poliických programů. Nicméně vhodně nasaveným fiskálním pravidlem lze omezi, či odsrani dopad poliického cyklu a populisických krákodobých poliik založených na chronickém zadlužování sáu. Jesliže exisuje shoda nad pořebnosí insiuu dluhové brzdy, je vhodné její zavedení formou úsavního zákona, keré by každé další vládě znemožnilo, či zkomplikovalo jeho zrušení. V případě zrušení fiskálního pravidla úsavní věšinou vláda riskuje srmý propad voličských preferencí, což je další páka především na krákodobě a populisicky uvažující poliiky. Daniel (2006) uvádí, že omezení fiskální poliiky formou insiucionalizování deficiů zákonným pravidlem zvyšuje kredibiliu vlády. Ohledně prakického nasavení Wyplozs (2005) vyzdvihuje problém mezi dodržením dlouhodobé fiskální disciplíny a zachováním krákodobé flexibiliy vlády. Při orienaci na celkové saldo je ak fiskální poliika značně nepružná, přiom omezení jsou ineremporální povahy. Na základě oho doporučuje zřídi radu pro fiskální poliiku. Fungování fiskální rady je však spojeno s mnoha oazníky. Rada je nevolený orgán s obrovskými pravomocemi, proo musí bý v souladu s demokraickými pravidly jmenována volenou vládou. Bez zákonných pravidel je mandá rady velmi nejisý a zcela jisě bude podléha vlivům ze srany vlády. Kopis (200) na základě analýzy empirických da dochází k názoru, že fiskální pravidlo není nuné pro vládu s dobrou repuací založenou na dlouhodobě obezřeném hospodaření. Naopak vládám bez delší hisorie může pravidlo velmi pomoci získa důvěru rhů, sníži rizikové přirážky a přispě ke sabiliě a růsu. Fiskální pravidlo, keré je definované na výši dluhu na HDP, či celkovém deficiu na HDP nabízí sice jasnou inerpreaci, ale je z podsay procyklické povahy. V případě recese ekonomiky nuí vládu k omezení výdajů, či zvyšování daní. Takovéo pravidlo je proo vhodné pouze jako dluhový srop, kerý určuje maximální hranici dluhu, přičemž cílem je se dlouhodobě pohybova hluboce pod ní. Jako pravidlo na každoročním saldu rozpoču, keré má zamezi vysokému empu růsu dluhu až k hranici maximální zadluženosi, se nabízí pravidlo vyrovnaného srukurálního salda vládních financí. Srukurální saldo poskyuje olik pořebnou flexibiliu v krákém období a současně zamezuje chronickým deficiům v období dlouhém, jeví se edy jako ideální násroj pro fiskální cílování. Odsranění či výrazné zmírnění jeho dílčích nedosaků je vysvěleno v kapiole o srukurálním a cyklickém saldu. 4. Závěr Pro analýzu udržielnosi vládních financí je nejvhodnější používa národně účení meodiku podle meodiky ESA95, kerá je posavena na akruální bázi a vyjadřuje ekonomickou realiu přesněji než pokladní meodika GFS. Aplikace rozvahového přísupu k hodnocení fiskální pozice není v současnosi vhodná díky nerobusnosi daové základny. POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203 8

18 Veřejný dluh rose ím rychleji, čím věší je výchozí poměr dluhu, čím vyšší je úroková míra, čím nižší je růs HDP, čím vyšší je primární defici, čím vyšší je depreciace měnového kurzu a čím vyšší jsou osaní oky přispívající k růsu dluhu. Chce-li vláda sabilizova výši dluhu na HDP, musí nasavi ím věší přebyek primárního salda, čím vyšší je její výchozí zadlužení a čím vyšší re rozdíl mezi úrokovou mírou z dluhu a růsem HDP. Problém prohlubuje exponenciální nárůs rizikové přirážky v případě vyšších vládních zadlužení u ekonomik s krákou hisorií splácení dluhu. Teno fak zvyšuje důležios zavedení zákonných deficiních a dluhových omezení. Pro udržielné a proicyklické nasavení fiskální poliiky je žádoucí očišění celkového deficiu o vliv hospodářského cyklu. Meodické problémy s výpočem srukurálního salda nejsou sysémové povahy a lze je vhodnými úpravami výrazně omezi, či zcela polači. Maximální výše dluhu na HDP doplněná o cílování vyrovnané srukurální bilance se nabízí jako vhodné fiskální pravidlo, keré zajisí pořebnou flexibiliu v krákém období a udržielnos veřejných financí v období dlouhém. Lieraura BALDACCI, E.; BENEDICT, C.; SANJEEV, G Using Fiscal Policy o Spur Growh. Finance & Developmen. 2003, Vol. 40, pp BARTH, J. R.; IDEN, G.; RUSSEK, F. S Do Federal Defi cis Really Maer? Conemporary Policy Issues, 984, No. 3, pp BAUM, A.; POPLAWSKI-RIBEIRO, M., WEBER, A Fiscal Mulipliers and he Sae of he Economy. [IMF Working Paper, No. 2/286], 202, pp. 34. CALLEN, T Public Deb in Emerging Markes: Is I Too High? IMF: World Economic Oulook, 2003, pp CEBULA, R Recen evidence on he impac of federal budge defi cis on he nominal cos of long erm borrowing for privae enerprise in he U.S. Problems and Perspecives in Managemen, 2009, Vol. 7. pp. 6. COENEN, G Effec of Fiscal Simulus in Srucural Model. [IMF Working Paper, No. 0/73], 200, pp DA COSTA, M.; HUGO JUAN-RAMON, V Evaluaing he Financial Posiion of he Governmen Secor. IMF Insiue, DANIEL, J Fiscal Adjusmen for Sabiliy and Growh. IMF Pamphle Series, 2006, No. 55. EMINESCU, I. S Srucure of Governmen Deb in Europe in Eurosa: Saisics in focus, 20, no. 3, pp. 8. EUROSTAT European Sysem of Accouns ESA95, FRIEDMAN, B. M Crowding Ou of Crowding In? Economic Consequences of Financing Governmen Defi cis. Brookings Paper on Economic Aciviy, 987, No., pp GIROUARD, N.; ANDRÉ, C Measuring Cyclically-adjused Budge Ballances for OECD Counries. [OECD Working Papers, No. 434], 2005, pp. 43. HEMMING, R The Effeciveness of Fiscal Policy in Simulaing Economic Aciviy. [IMF Working Paper, No. 202/208], KOPITS, G Fiscal Rules: Useful Framework or Unnecessary Ornamen. [IMF Working Paper, No. 0/45], POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 203

19 KREJDL, Aleš Fiscal susainabiliy - defi niion, indicaors and assesmen of Czech public fi nance susainabiliy. [CNB Working Papers, Series 3], 2006, pp. 36. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR Fiskální výhled ČR NOORD, P The Size and Role of Auomaic Fiscal Sabilizers in he 990s and Beyond. [OECD Working Papers, No. 230], 2000, pp. 32. WYPLOZS, C Fiscal Policy: Insiuions versus Rules. Naional Insiue Economic Review, 2005, No. 9, pp POSSIBLE EVALUATION OF FISCAL POSITION AND STABILIZATION FISCAL POLICY Zdeněk Pikhar, Minisry of Finance of he Czech Republic, Financial Policy Deparmen, Macroeconomic Analyses Uni, Leenská 5, CZ 8 0 Praha (zdenek.pikhar@mfcr.cz); Universiy of Economics, Prague, Faculy of Economics. Absrac Paper deals wih he assessmen of he fi scal posiion and sabilizaion of governmen policy. Firs, he framework for assessmen of he fi scal posiion and he susainabiliy of public fi nances is presened. I is jusifi ed he usage of specifi c daa based on he ESA95 mehodology, including consideraion of possible alernaives. Subsequenly, he governmen defi ci is se ino he framework of macroeconomic ideniies and expressed is impac on he curren accoun balance and oher aggregaes. Susainabiliy of he governmen defici is fi rsly derived from he primary balance and consequenly from he overall balance. Even before i is discussed appropriae fi scal policy in he shor and long erm, including he role of fi scal rules, OECD mehodology is presened for he calculaion of srucural and cyclical balance, including risks associaed wih heir quanifi caion. Keywords public fi nance susainabiliy, srucural balance, business cycle, crowding-ou effec JEL Classificaion E0, H60, H62 POLITICKÁ EKONOMIE, 6,