Manažerské rozhodování

Transkript

1 Manažerské rozhodování Tvorba variant řešení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Tvorba variant řešení Varianta - možný způsob jednání rozhodovatele, který má vést k řešení rozhodovacího problému, resp. ke splnění stanovených cílů. Ve fázi tvorby variant je klíčová jak jejich kvalita, tak kvantita. Dostatečná a adekvátní kvalita i kvantita variant = maximalizace pravděpodobnosti zvolení správné varianty. Nešvary při tvorbě variant řešení: Favorizování jedné varianty Využívání obvyklých, v minulosti osvědčených řešení. Princip satisfakce - proces tvorby variant končí, jakmile se najde první uspokojivá varianta.

3 Metody tvorby variant řešení Metody tvorby variant lze členit do dvou základních skupin: 1. Systematicko-analytické metody Založeny na systematickém shromažďování, třídění a členění všech prvků relevantních pro daný problém a jejich následných systematických kombinacích a variacích. Rozhodovací stromy, morfologická analýza, metoda kontrolních seznamů, metoda alternativních dotazů. 2. Intuitivní (tvůrčí) metody Založeny na intuici, dřívější zkušenosti rozhodovatele, schopnosti abstrakce, hledání analogie a paralel. Úkoly jednoduššího charakteru a dobře strukturované problémy. Brainstorming, brainwriting, metoda 635 a diskuze 66, Gordonova synektická metoda.

4 Rozhodovací stromy Mnoho rozhodovacích procesů probíhá ve více etapách, tzn. že konečného stavu nedosáhneme jedním rozhodnutím, ale posloupností několika rozhodnutí, realizovaných v po sobě jdoucích etapách. Každé další rozhodnutí pak závisí na výsledcích rozhodnutí předchozího. Důsledky jednotlivých variant rozhodnutí je možné popsat pravděpodobnostně. Rozhodovací strom - nástroj pro zobrazení a podporu řešení víceetapových rozhodovacích procesů za rizika nebo nejistoty. Rozhodovací strom umožňuje: Názorné zobrazení struktury rozhodovacího procesu Stanovení optimální strategie rozhodování, a to posloupností optimálních rozhodnutí v jednotlivých etapách rozhodovacího procesu.

5 Rozhodovací stromy Jedná se o posloupnost uzlů (rozhodovacích a situačních) a hran: Rozhodovací uzel značí fázi volby určitého rozhodnutí. Hrany - značí volbu jednotlivých variant nebo nastání některého ze stavů světa. Situační uzly - možné důsledky jednotlivých variant způsobené danou situací. V1 V2 S1 S2 S3

6 Morfologická analýza Systematické strukturování jednotlivých prvků rozhodovacího problému, rozčlenění na dílčí problémy a nacházení jejich řešení, nalézání vzájemných kombinací těchto řešení představují varianty řešení RP. Snaha o systematickou tvorbu co nejúplnějšího souboru variant.

7 BRAINSTORMING Brainstorming - technika, umožňující získat od skupiny lidí v relativně krátkém čase velké množství nápadů řešení nastoleného rozhodovacího problému. Předpoklad: Skupina generuje více nápadů ve srovnání s počtem nápadů, které by jednotlivci vyprodukovali odděleně (vzájemná inspirace, řetězení nápadů, více podnětů pro asociace atd.). Účelem metody je tvorba co nejvyššího počtu variant řešení rozhodovacích problémů, neboť čím více návrhů řešení je k dispozici, tím vyšší je pravděpodobnost nalezení nejlepšího řešení.

8 Klíčové principy brainstormingu Zákaz kritiky a hodnocení nápadů (pravidlo odloženého úsudku) Podpora i velmi odvážných nápadů ( nic není dost extrémní ) Kvantita dominuje nad kvalitou Vzájemná inspirace členů

9 Fáze brainstormingu 1. Definování a ujasnění cíle brainstormingu 2. Výběr účastníků a moderátora (facilitátora) brainstormingu 3. Příprava materiálů a místnosti 4. Seznámení řešitelů s pravidly brainstormingu 5. Zahájení diskuze pomocí tzv. zahřívacího úkolu 6. Předložení zadání problému vybrané skupině řešitelů 7. Generování návrhů řešení 8. Třídění vygenerovaných variant řešení problémů

10 Pravidla brainstormingu Zaznamenávání všech návrhů a nápadů na viditelném místě. Udržování energické práce skupiny a toku nápadů. Důsledné dodržování zásad brainstormingu (nezaměňovat s poradou). Nastolení rovnosti účastníků. Ideálně 5-12 účastníků. Délka brainstormingu je odvislá od typu problému (jednodušší jen několik minut), maximálně však minut. Nenechávat jednoho účastníka uvádět najednou příliš mnoho nápadů. Nezahlcovat skupinu příliš mnoha experty (tendence k zachovávání stávajícího stavu řešeného problému).

11 Výhody a nevýhody brainstormingu VÝHODY Mnoho variant v krátkém čase. Získání námětů z různých úhlů pohledu. Výhody skupinové práce (vzájemná inspirace, asociace, řetězení návrhů atd.). Může přispět k upevnění mezilidských vztahů v organizaci. Prolomení bariér kreativního myšlení, motivace ke kreativnímu myšlení. NEVÝHODY Některé výzkumy poukazují na nižší efektivnost skupiny v generování řešení rozhodovacího problému oproti jednotlivcům. Ne každý je schopen či ochoten veřejně prezentovat své názory a nápady. Mohou být generovány nápady zcela irelevantní zadanému problému. Skupina může uváznout v podávání stále se opakujících či jen mírně se modifikujících námětů.

12 Modifikace brainstormingu Brainwriting Nápady jsou členy týmu vyjadřovány písemně. Samovolné zapisování námětů na papír či do formuláře. Mohou se vhodně realizovat i lidé, kteří neradi veřejně prezentují své názory. Systém 635 V časovém limitu pěti minut každý z šesti řešitelů zapíše na papír své tři návrhy řešení nastoleného problému. Papír je následně poslán dalšímu členu ten si návrhy přečte, přičemž by měl zafungovat princip asociace. Poté napíše své tři návrhy. Diskuze 66 Šestičlenné týmy řeší šest minut zadaný problém.

13 Synektika (dle W. J. Gordona) Metoda založená na asociacích, propojování zdánlivě zcela nesouvisejících jevů. Synektika znamená podívat se na známé jevy či problémy zcela novým pohledem, a naopak na nově vyvstalé problémy zkusit aplikovat analogicky řešení, která se osvědčila v jiných, často zcela odlišných oblastech.

14 Závěr Základní přístupy ke generování variant systematicko-analytické a intuitivní (tvůrčí) metody. Účelem fáze tvorby variant je nalezení všech potenciálně vhodných řešení nastoleného problému, výstupem je pak soubor těchto možností řešení. Seznam variant by měl být kvantitativně i kvalitativně adekvátní obsahu a významnosti řešeného rozhodovacího problému. Efektivní generování variant závisí na složení řešitelského týmu, volbě konkrétních metod tvorby variant či jejch kombinace. S rostoucí složitostí problému využíváme systematicko-analytické metody. U jednodušších problémů lze naopak ve vyšší míře využít metody tvůrčí (využívající intuici a zkušenost řešitelů). Obecně lze doporučit aplikaci kombinace několika metod, aby bylo umožněno nahlédnout problém z různých hledisek a eliminovat úskalí jednotlivých nástrojů.

15 Zdroje FOTR, J., ŠVECOVÁ, L. a kol. Manažerské rozhodování postupy metody a nástroje. EKOPRESS, s.r.o., Prague 2010, 474s. ISBN FOTR, J. a kol. Manažerské rozhodování: Postupy, metody a nástroje. Praha: Ekopress, s. ISBN GRASSEOVÁ, M., MAŠLEJ, M., BRECHTA, B. Manažerské rozhodování. UO Brno 2010,182s. ISBN RITCHEY, T. Morphological analysis.the Milenium Project, Futures Research Metodology 2005, 17s. HESLIN, P. A. (2009), Better than brainstorming? Potential contextual boundary conditions to brainwriting for idea generation in organizations. Journal of Occupational and Organizational Psychology, 82: doi: / X KAVADIAS, S. a S. C. SOMMER. The Effects of Problem Structure and Team Diversity on Brainstorming Effectiveness. Management Science [online] , roč. 55, č. 12, s [cit ]. ISSN Dostupné z: TAYLOR, D.W., Does Group Participation When Using Brainstorming Faciitate or Inhibit Creative Thinking? Administrative Science Quarterly [online]. roč. 3, č. 1958, s [cit ]. Dostupné z: HURT, F. Better Brainstorming. Training & Development. 1994, roč. 48, č. 11, s SCHWARTZ, A.E. Using Brainstorming to Identidy Creative Solutions. Supervisory Management. 1991, roč. 36, č. 10. LITCHFIELD, Robert C. Brainstorming rules as assigned goals: Does brainstorming really improve idea quantity?. Motivation and Emotion. 2009, roč. 33, č. 1, s ISSN DOI: /s x. Dostupné z: