IMPACTS ON URBAN PUBLIC TRANSPORT IN THE BIG CITIES AND IN THE CITIES WITH EXTENDED OPERATION

Transkript

1 IMPACTS ON URBAN PUBLIC TRANSPORT IN THE BIG CITIES AND IN THE CITIES WITH EXTENDED OPERATION Pavla Lejsková 1 ABSTRACT The article deals with external environs factors and their impact on urban public transport and quality of transport services. External environment factors are demography characteristics, leisure activities, urban structure, infrastructure and relation between city and environs. Urban public transport must not only be able to efficiently handle large volumes of traffic, but also function as an environmentally-friendly means of transport responsive to user needs. KEY WORDS urban transportation, public transport, quality of transport services LANGUAGE OF THE PAPER Czech REVIEWERS doc. Ing. Rudolf Kampf, Ph.D. - kampf@mail.vstecb.cz Ing. Ji í ejka, Ph.D. - cejka@mail.vstecb.cz 1 Ing. Pavla Lejsková, Ph.D., University of Pardubice, Jan Perner Transport Faculty, Department of Transport Management, Marketing and Logistics, Studentská 95, Pardubice, Czech Republic, Tel.: , pavla.lejskova@upce.cz 282

2 VLIVY P SOBÍCÍ NA M STSKOU HROMADNOU DOPRAVU VE VELKÝCH M STECH A VE M STECH S ROZŠÍ ENOU P SOBNOSTÍ Abstrakt: lánek se zabývá externími faktory okolí a jejich dopadem na m stskou hromadnou dopravu a kvalitu dopravních služeb. Externí vlivy okolí jsou demografické charakteristiky obyvatelstva, vnit ní struktura m sta, dopravní vybavenost m sta, možnosti a zvyklosti využívání volného asu a vztahy m sta k okolí. MHD musí být schopná nejen efektívn pokrýt velké objemy dopravy, ale musí také plnit funkci environmentáln šetrného druhu dopravy, které odráží pot eby uživatel. Klí ová slova: m stská hromadní doprava, v ejná doprava, kvalita dopravních služeb Úvod Na m stskou hromadnou dopravu nejen ve velkých m stech, ale i ve m stech s rozší enou p sobností p sobí n kolik zásadních vliv. Nejd ležit jší z nich je samoz ejm demografická charakteristika obyvatelstva, která ur uje p epravní pot ebu a tím i poptávku po službách MHD, dále vnit ní struktura m sta, vztahy m sta k okolí, dopravní vybavenost m sta, možnosti a zvyklosti využívání volného asu. Na druhé stran nelze opomenout také požadavky na kvalitu dopravy ve m stech, které ovliv ují plánování a vlastní fungování MHD. 1. Hlavní vlivy p sobící na m stskou hromadnou dopravu ve velkých m stech 1.1 Demografické charakteristiky obyvatelstva Demografické charakteristiky obyvatelstva pat í k základním vliv m, které p sobí na m stskou hromadnou dopravu a ur ují, jaké služby a v jakém rozsahu budou poskytovány. P i zavád ní m stské hromadné dopravy se vychází z celkového po tu obyvatel m sta a jeho rozd lení do jednotlivých dopravních oblastí. Ovšem je nutné také brát ohled i na p ím stské oblasti a turisty i láze ské hosty, kte í mohou po et obyvatel m sta asto zásadn zvýšit. Dopravní oblasti se asto nekryjí se správním rozd lením m sta, ale jejich hranice je t eba vytvá et tak, aby oblasti m ly výraznou centrální osu tvo enou d ležitou dopravní komunikací, kterou využívají vozy m stské hromadné dopravy, a aby vzdálenosti od hranice k nejbližším osám byly zhruba stejné. D ležitá je také v ková struktura obyvatelstva. Je t eba znát po ty obyvatel v jednotlivých skupinách rozd lených podle v ku - do skupin d tí p edškolního v ku, žák základních škol, 283

3 student st edních škol a odborných u iliš, vysokoškolák, obyvatel v produktivním pracovním v ku a osob v d chodovém v ku. Dalším d ležitým ukazatelem je po et domácností, jejich pr m rné složení (po et a v kové rozložení), nezam stnanost, po et zam stnaných, což má zásadní dopady na vznik p epravních pot eb 1.2 Vnit ní struktura m sta Územní plánování m sta a jeho rozložení je dalším základním faktorem, který ovliv uje vznik m stské hromadné dopravy. Do této kategorie lze zahrnout obytné zóny, pr myslové oblasti, obchodní oblasti ve m st, dopravu, zem d lství, i jiné obd lávání p dy, prostory pro využití volného asu a podobn. Rozložení t chto ploch po území m sta, jejich velikost, vzájemné vazby a vzdálenosti, zásadn ovliv ují dopravu. S vnit ní strukturou m sta velice souvisí i plošné rozložení pracovních p íležitostí. Cesty do zam stnání mají rozhodující význam pro vznik p epravních nárok ve špi ce. Pro zp esn ní je dobré znát i stav sm nnosti ( ást pracujících koná cestu do práce mimo ranní nebo odpolední špi ky). Nelze zapomenout také na charakteristiku území m sta. Je t eba vycházet lenitosti terénu, ešit velké výškové rozdíly a vodní toky. Údolní, svahová nebo h ebenová poloha m sta nebo jeho ástí zna n ovliv uje osídlení, což je pak nutné zohlednit p i plánování MHD, protože vše p ispívá ke zvýšení nebo ke snížení objem vznikající dopravy. asto je t eba ešit i problém historicky cenných a tedy i chrán ných center starých m st. 1.3 Vztahy m sta k okolí Není možné dané m sto sledovat odtržen od okolí a ešit dopravu pouze na území m sta bez pohledu za jeho hranice. Okolí m sta je možné považovat za další dopravní oblast, kde leží zdroje nebo cíle vn jší m stské dopravy. Krom dojížd ní za prací, které je dáno nedostatkem nebo p ebytkem pracovních sil a pracovních p íležitostí, se m že jednat o cesty, jejichž cílem jsou: vyšší územn správní ú ady, zdravotnická za ízení, soudy, státní zastupitelství, notá ství, policie, základní školy, st ední školy, odborná u ilišt pr myslová výroba nákupní centra a obchodní domy kulturní, rekrea ní a sportovní centra. 284

4 Vše je t eba vždy sledovat a posuzovat komplexn s vazbami na širší okolí blízké obce a m sta. 1.4 Dopravní vybavenost m sta Dopravní vybavenost m sta by samoz ejm m la odpovídat p epravním pot ebám na jeho území. Tyto pot eby se m ní v ase spojit. Ovšem zm na daná výstavbou komunikací a jiných dopravních za ízení má charakter stup ovitý. Tato nesrovnalost pak m že vést ke dv ma p ípad m. V prvním p ípad dochází k nedostatku kapacity pot ebných komunikací v d sledku opožd ní výstavby komunikacím, v druhém p ípad mohou být komunikace po ur itou dobu nevyužité, jelikož výstavba je rychlejší než nár st p epravních pot eb. V mnoha v tších m stech eské republiky dochází velmi asto k prvnímu p ípadu, tedy k nedostatk m v oblasti opož ování výstavby. Základním p edpokladem výkonného a efektivního dopravního systému je existence odpovídajících dopravní infrastruktury. Co se dopravní vybavenosti m st tý e, nejde pouze o silnice. Dalším p íkladem m že být také budování parkovacích zón a zám rné omezování parkovacích míst v centrech m st. asto dochází k budování záchytných parkoviš v okrajových zónách, což vede k postupnému snižování podílu využívání individuální automobilové dopravy p i cestách do zam stnání. 1.5 Možnosti a zvyklosti využívání volného asu Obyvatelé využívají m stskou dopravu nejen pro cesty do a ze zam stnání i škol, ale také pro využití volného asu jako nap íklad za sportovní aktivitou nebo kulturním vyžitím. P i plánování MHD nelze tedy vycházet pouze z pr zkum cestování za prací a do škol. Je t eba zam it se p edevším na obchodní centra, dále pak na oblasti ve m stech, kde jsou lidé zvyklí trávit as sportovními aktivitami. Také je t eba v novat pozornost mimo ádným kulturním i sportovním akcím a v konkrétních dnech nabídnout cestujícím mimo ádné spoje MHD. Do budoucna je možné p edpokládat, že s rostoucí životní úrovní a p ípadným zkracováním pracovní doby po et cest souvisejících s trávením volného asu poroste. V oblasti dopravních služeb musí být inova ní aktivita spojena s jinou službou i lidskou pot ebou, která je k pot eb p emíst ní komplementární. Poptávka po službách roste zpravidla tehdy, když jsou komplementární k n jakému jinému statku, u n hož dochází k r stu poptávky. K tomu práv m žu docházet v souvislosti se zm nami zvyklostí využívání volného asu. 285

5 2. Požadavky na kvalitu p epravních služeb poskytovaných MHD Požadavky na kvalitu p i poskytování dopravních služeb MHD lze shrnout do následujících skupin [7]: zachování života a zdraví cestujících, jejich zavazadel a v cí, dodržení jízdních ád v pravidelné p eprav cestujících a dohodnutého pr b hu p epravy v p íležitostné p eprav osob, p ijatelná asová dostupnost p epravy (pokud možno krátkou dobu mezi sjednáním p epravy a její realizací), vhodná frekvence a asové rozložení spoj na pravidelné lince a návaznost na jiné spoje nebo jinou dopravu, dostate ná úrove dopravní obslužnosti území, zajišt ní sjednané úrovn pohodlí p i osobní p eprav, zajišt ní p islíbených dopl kových služeb, spolehlivost p i poskytování sjednaných podmínek a služeb, pr b žné poskytování informací o nabízených službách, o pr b hu p epravy a zejména informaci v p ípad vzniku poruch v p eprav, o jejich odstra ování a o pé i sm ující k minimalizaci škod a jiných nep íznivých následk pro zákazníka, usnadn ní pln ní povinností zákazníka, odborné poradenství pro zákazníky, další pr b žné a dopl kové služby podle charakteru nabízených a poskytovaných úkon. V t chto skupinách je nutno vytvo it systém ukazatel, který umožní objektivní hodnocení shody s p islíbenou kvalitou. Základem takového hodnocení jsou pak propracované technologické postupy dopln né soustavným sledováním skute ného pr b hu poskytování dopravních služeb, což umož uje odhalovat kritická místa, ve kterých vznikají nej ast jší p í iny odklonu od kvality. P íkladem m že být hodnocení komfortu jízdy dopravního prost edku pomocí tzv. Sperlingovy stupnice. Hodnocení je rozd leno do ty stup [8]: 5,0 nebezpe ný stupe, 4,0 zp sobilý stupe, 3,0 dobrý stupe, 2,0 velmi dobrý stupe. 286

6 Tabulka 1: Hodnocení jednotlivých vlastností pomocí tzv. Sperlingovy stupnice Vlastnost Hodnocení doba jízdy do únavy [min] plocha na jednoho cestujícího [m 2 ] < 0,2 0,28 0,47 1,4 hluk [db] > vým na vzduchu [m 3 *h -1 ] zrychlení p í né [m*s -2 ] > 4,0 1,9 0,72 0,19 zrychlení podélné [m*s -2 ] > 2,8 1,35 0,51 0,14 zdroj: [8] Vozidla m stské hromadné dopravy by m la dosahovat stupn 3, mimo ádn pak stupn 4. Podobn i další vlastnosti je možné p edem stanoveným souborem ukazatel, které posuzuje uživatel tedy cestující a které umožní objektivní ur ení stavu kvality. Tento zjišt ný stav kvality pak poskytuje velmi cenné informace pro rozhodování o dalších zlepšovacích aktivitách. Vedle zjišt ní pozitivních i negativních aspekt a stanovení p ípadných rozvojových trend musí být sou ástí analýzy i fundované p ezkoumání objektivnosti výsledk. Díl í hodnocení umož uje rozpoznat, v jakých znacích je síla MHD ve vztahu k zákazník m, v em jsou podstatné rezervy, co by se m lo dále zlepšovat. Zákazník m toto hodnocení umožní vytvo it si podle stavu jednotlivých znak a jejich osobní preference individuální pohled na celkovou kvalitu a tím usm rnit jejich p ípadné rozhodování. Vzhledem k tomu, že kvalitu MHD ovliv uje mnoho faktor, nelze vyžadovat maximální spln ní všech ukazatel. Mezi danými ukazateli existují asto velmi složité vzájemné vazby, kdy spln ní jednoho ukazatele znemož uje spln ní ukazatel jiných. Na kvalitu je t eba dívat se z pohledu zákazník. V konkuren ním prost edí dnešní doby stojí v centru zájmu zákazník. Rozhodujícím kritériem v hodnocení kvality je schopnost výrobku i služby uspokojit požadavky zákazníka. Kvalita služeb je obecn velmi problematickou kategorií, nem že být objektivn ur ena a kontrolována jako u výrobku, kde je stanovena ur itými normami. P i hledání cest ke zvýšení kvality služeb je t eba, aby firma vnímala sv j produkt službu o ima zákazníka a umožnila mu tak aktivní ovliv ování její výsledné kvality. Nezbytná je proto možnost zákazníka projevit stížnost. adou výzkum je prokázáno, že nespokojený zákazník se o svou negativní zkušenost pod lí s až ty násobn vyšším po tem dalších jedinc než spokojený zákazník se svou pozitivní zkušeností. 287

7 Záv r M stská hromadná dopravu je ovliv ována mnoha faktory, které je t eba sledovat a vycházet z jejich poznání p i plánování MHD ve velkých m stech. Vždy je t eba ešit konkrétní podmínky daného m sta a tyto jednotlivé faktory podrobn sledovat, ovšem ešit je komplexn a neodtržen. Teprve potom m že být navržena MHD odpovídající požadavk m daného m sta a vyhovující nárok m cestujících. P ísp vek vznikl za podpory ešení projektu CZ.1.07/2.3.00/ Podpora sít excelence výzkumných a akademických pracovník v oblasti dopravy DOPSIT. LITERATURA [1] ALÁ, Patrik, Miloš HITKA a Jaroslav RAŠNER Logistics information systems a part of successful firm s strategy. Interkathedra 19, Poznan ISSN [2] DRDLA, Pavel. Technologie a ízení dopravy m stská hromadná doprava. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005, 136 s. ISBN [3] JACKOVÁ, Anna. Perspektívy marketingu sú asnosti. In Marketing & obchod Sborník p ísp vk z mezinárodní v decké konference po ádané Drevárskou fakultou - Technická univerzita vo Zvolene. Partizánske: STYLE, 2003, s , ISBN [4] LEJSKOVÁ, Pavla. Management kvality ve službách a hodnocení kvality p epravních služeb. In: Manažment v železni nej doprave Sborník p ísp vk mezinárodní v decké konference, , Žilina: EDIS Žilinská univerzita, 2007, s ISBN [5] MOJŽÍŠ, Vlastislav a kol. Kvalita dopravních a p epravních proces. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2003, 174 s. ISBN [6] NENADÁL, Jaroslav. M ení v systémech managementu jakosti. Management Press. Praha

8 [7] STRIŠŠ, Jozef. Kvalita prepravných služieb z pohladu zákazníka. In: Manažment v železni nej doprave Sborník referát odborného seminá e s mezinárodní ú astí, Žilina Žilina: EDIS Žilinská univerzita, ISBN [8] VONKA, Jaroslav. Osobní doprava. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2001, 170 s. ISBN Dopravní noviny, dostupné z: 289