VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE
|
|
- Libuše Janečková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 2 (ZST2) Kolejiště železniční stanice sestává ze staničních kolejí a ze zhlaví, kde se jednotlivé koleje propojují. Zhlaví je tvořeno výhybkami, kolejovými křižovatkami a přípojnými kolejemi. Konstrukce zhlaví má umožnit jízdu do jednotlivých kolejí požadovanými rychlostmi: do hlavní koleje (která navazuje na traťovou kolej přímo) rychlostí shodnou s rychlostí v trati; do ostatních dopravních kolejí (na něž mohou vlaky z trati vjíždět a z níž mohou vlaky na trať odjíždět) rychlostí 50 až 100 km.h -1, pokud není na regionální dráze traťová rychlost nižší; do manipulačních kolejí (sloužících pro odstavování vozů, jejich nakládku a vykládku) rychlostí 40 km.h Výhybky Výhybka je kolejové zařízení umožňující přechod vozidel z jedné koleje na druhou bez přerušení jízdy. Popis základních částí jednoduché výhybky je patrný z obr. 1. Obr. 1 Jednoduchá výhybka v základním tvaru Výhybky a výhybkové konstrukce lze rozdělit podle mnoha kritérií, základním je druh konstrukce: výhybky - jednoduché = v základním tvaru výhybky s jednou větví přímou a druhou v oblouku (zcela nebo zčásti) = obloukové jednostranné obě větve výhybky v obloucích stejného směru (zcela nebo zčásti), vznikají transformací z výhybek v základním tvaru oboustranné obě větve výhybky v obloucích opačných směrů (zcela nebo zčásti), vnikají transformací z výhybek v základním tvaru = oboustranné (stupňové) obě větve výhybky v obloucích, nově se nepoužívají = symetrické typizované výhybky pro spádoviště seřazovacích stanic s oběma větvemi v obloucích stejného poloměru opačných směrů - dvojité (stupňové) výhybky s jednou větví přímou a dvěma větvemi v obloucích opačných směrů, nově se nepoužívají - křižovatkové = celé kolejová křižovatka doplněná o oba odbočné směry = poloviční kolejová křižovatka doplněná o jeden z odbočných směrů výhybkové konstrukce - kolejové křižovatky u typizovaných konstrukcí obě větve přímé - dvojité kolejové spojky kombinace čtyř výhybek a kolejové křižovatky, u nichž je vzájemně provázán kolejový rošt (kolejnice, pražce, přídržnice) - dilatační zařízení konstrukce oddělující dilatující kolejnice u mostních objektů - atypické konstrukce další konstrukce neodpovídající žádnému výše uvedenému druhu Obr. 2 Schémata jednoduché výhybky v základním tvaru (a), obloukové výhybky oboustranné (b), obloukové výhybky jednostranné (c), křižovatkové výhybky poloviční (d), křižovatkové výhybky celé (e), kolejové křižovatky (f) a dvojité kolejové spojky (g)
2 Výhybky se dále liší svou soustavou železničního svršku, rozměry a dalšími vlastnostmi. Základní parametry výhybky jsou patrné z jejího zkráceného označení: Obl-o 49 1:9-300(500/751,380) - P, d J 60 1: I, L, b Druh konstrukce, např. J = jednoduchá výhybka v základním tvaru, Obl-o = oblouková výhybka oboustranná, Obl-j = oblouková výhybka jednostranná, C = křižovatková výhybka celá, B = křižovatková výhybka poloviční, K = kolejová křižovatka Soustava železničního svršku, např. 49 = kolejnice tvaru S 49 ve výhybce 2. generace, 60 = kolejnice tvaru UIC 60 Úhel odbočení, vyjádřený jeho tangentou (poměrem 1:n), u výhybek starších konstrukcí ve stupních Poloměr oblouku. U obloukových výhybek se uvede před závorkou poloměr jednoduché výhybky v základním tvaru, z niž byla výhybka transformací získána, a v závorce pak poloměry obou větví výhybky Typ výhybky, pokud má výhybka více typů Směr odbočení, L = levá, P = pravá výhybka. Vztahuje se k pohledu od výměny k srdcovce, u obloukových výhybek oboustranných rozhoduje oblouk menšího poloměru Druh pražců, d = dřevěné, b = betonové, oc = ocelové Součástí schématu výhybky je terčík. Tento terčík je kruhový, a to dělený svisle u jednoduchých výhybek (vybarvena levá polovina u levých výhybek, pravá polovina u pravých výhybek) a vodorovně u obloukových výhybek (vybarvená horní polovina u levých výhybek, dolní polovina u pravých výhybek, bez vybarvení u výhybek obloukových oboustranných se shodnými poloměry a symetrických); nebo obdélníkový u křižovatkových výhybek celých. S ohledem na hospodárnost výroby i údržby jsou výhybky vyráběny v typizovaných rozměrech. Tyto rozměry jsou stanoveny pro výhybky jednoduché v základním tvaru (tab. 1), křižovatkové výhybky (tab. 2) a kolejové křižovatky (tab. 3). Výhybky s menším úhlem odbočení umožňují vyšší rychlost jízdy odbočnou větví výhybky, ale jsou delší a dražší. Výhybky, jejichž koncový styk (styk u srdcovky) nelze svařit, se běžně nepoužívají. Výhybky obloukové jednostranné i oboustranné se odvozují z výhybek jednoduchých v základním tvaru tzv. transformací. Tab. 1 Jednoduché výhybky v základním tvaru soustav UIC 60 a S 49 ( 2. generace ) Druh kce Zjednodušené označení výhybky Úhel Délka Délka přímé Soustava Úhel Poloměr Typ odbočení tečny v srdcovkové želez. odbočení oblouku α t části d svršku [tg α] r [m] [ ] [m] [m] J 49 a 60 1:7, I 7, ,611 3,398 přímou délky d lze nahradit obloukem J 49 a 60 1: , ,523 6,092 přímá srdcovka J 49 a 60 1: , ,615 - J 49 a 60 1: , ,608 6,391 přímá srdcovka J 49 a 60 1: , ,797 - koncový styk výhybky nelze svařit J 49 a 60 1: I 4, ,797 1,200 přímou délky d lze nahradit obloukem J 60 1: PHS 4, ,797 4,197 s pohyblivým hrotem srdcovky, přímou délky d lze nahradit obloukem J 49 a 60 1: , ,108 - J 49 a 60 1: I 3, ,471 3,271 upravený úhel, není roven tg(1:14) J 49 a 60 1:18, , ,409 - koncový styk výhybky nelze svařit J 49 a 60 1:18, I 3, ,409 1,200 přímou délky d lze nahradit obloukem J 49 a 60 1:18, II 3, ,026 1,966 upravený úhel, není roven tg(1:18,5) J 60 1:26, PHS 2, ,153 - s pohyblivým hrotem srdcovky Křižovatkové výhybky jsou složitější, tedy dražší a nákladnější na údržbu. Navrhují se jen v nezbytných případech se souhlasem vlastníka dopravní cesty. Rychlost přes křižovatkové výhybky a křižovatky v přímém směru je omezena na 100 km.h -1, u křižovatek s úhlem křížení menším než 1:7,5 na 50 km.h -1. Křižovatkové výhybky ani kolejové křižovatky se netransformují na obloukové.
3 Tab. 2 Křižovatkové výhybky celé i poloviční soustav UIC 60 a S 49 ( 2. generace ) Druh kce Zjednodušené označení výhybky Úhel Délka Délka přímé Soustava Úhel Poloměr Typ křížení a tečny v srdcovkové želez. odbočení oblouku r odbočení α t části d svršku [tg α] [m] [ ] [m] [m] C, B 49 1: , ,523 6,092 přímá srdcovka C, B 49 a 60 1: , ,608 6,391 přímá srdcovka Tab. 3 Kolejové křižovatky soustav R 65 a S 49 ( 1. generace ) v soustavách UIC 60 a S generace se dosud nevyrábějí Zjednodušené označení výhybky Úhel Délka mezi bodem Druh Soustava Úhel křížení křížení α křížení a koncovými kce železničního svršku [tg α] [ ] styky d [m] K S 49 1:4,5 12, ,968 K S 49 a R 65 1:5,5 10, ,028 K S 49 1:7,5 7, ,944 K S 49 1:9 6, ,615 K S 49 1:11 5, ,000 Při transformaci výhybky jednoduché v základním tvaru na výhybku obloukovou je třeba dodržet následující zásady: transformací se nemění úhel odbočení α; při transformaci se nemění délka tečen oblouku t; pokud má výhybka v srdcovkové části přímou d z důvodu přímé srdcovky (výhybky 1:9-190 a 1:11-300), zůstane tato část v obou větvích výhybky přímá i po transformaci; pokud má výhybka v srdcovkové části přímou d z důvodu umožnění svaření výhybky (výhybky 1:7,5-190-I, 1: I, 1: PHS a 1:18, I), může být tato přímá část v jedné nebo obou větvích výhybky nahrazena oblouky libovolného poloměru; pokud má výhybka v srdcovkové části přímou d z důvodu upraveného úhlu odbočení (výhybky 1: I a 1:18, II), může být tato přímá část v obou větvích výhybky nahrazena oblouky zhruba shodného poloměru v obou větvích. Transformace výhybky je jednoznačně určena stanovením jednoho z poloměrů obloukové výhybky nebo jednoho z vrcholových úhlů obloukové výhybky, zbylé parametry lze odvodit: pro výhybky obloukové oboustranné t = r. tg (α / 2), α = α 1 + α 2, r 1 = t / tg (α 1 / 2) nebo r 1 = (r. r 2 + t 2 ) / (r 2 r), r 2 = t / tg (α 2 / 2) nebo r 2 = (r. r 1 + t 2 ) / (r 1 r), α 1, 2 = 2. arctg (t / r 1, 2 ) pro výhybky obloukové jednostranné t = r. tg (α / 2), α 1 = α 2 + α, r 1 = t / tg (α 1 / 2) nebo r 1 = (r. r 2 + t 2 ) / (r r 2 ), r 2 = t / tg (α 2 / 2) nebo r 2 = (r. r 1 t 2 ) / (r 1 + r), α 1, 2 = 2. arctg (t / r 1, 2 ), kde t je délka tečny kružnicového oblouku výhybky v základním tvaru (podle tab. 1) [m], r - poloměr oblouku výhybky v základním tvaru [m], r 1, 2 - poloměry oblouků obloukové výhybky (u jednostranné vzorce platí pro r 1 < r 2 ) [m], α - úhel odbočení výhybky v základním tvaru [ ], α 1, 2 - vrcholové úhly větví obloukové výhybky [ ]. Obr. 3 Schéma transformace výhybky jednoduché (a) na obloukovou oboustrannou (b) a jednostrannou (c) ZV=začátek výhybky (výměnový styk), KV=konec výhybky (koncový styk), BO=bod odbočení, KOv=konec oblouku ve výhybce Dvojité kolejové spojky se konstruují z výhybek tvarů 1: nebo 1:9-190 (tedy s přímou srdcovkou) a s kolejovou křižovatkou s dvojnásobným úhlem křížení (1:5,5 nebo 1:4,5) pro osové vzdálenosti kolejí 4,75 m a 5,00 m. Výhybky mohou být i transformované na obloukové nebo nahrazené křižovatkovými výhybkami. Dvojité kolejové spojky umožňují v přímém směru (nevedoucím přes kolejovou křižovatku) rychlost nejvýše 120 km.h -1, pokud není případným použitím obloukových výhybek nebo křižovatkové výhybky omezena rychlost ještě více. Pokud je to možné, je vhodnější nahradit je dvojicí jednoduchých kolejových spojek.
4 2. Směrové poměry ve zhlaví Zhlaví železničních stanic se přednostně navrhují v přímých úsecích traťových (resp. hlavních) kolejí. V takovém případě je celé zhlaví stanice bez převýšení. Požadavky na parametry hlavních kolejí ve stanici jsou obdobné, jako u traťových kolejí. Návrh zhlaví v převýšení je náplní jiných předmětů. Oblouky ve výhybkách a v navazujících částech kolejí se zřizují bez přechodnic. Poloměr oblouku ve zhlaví (ve výhybce i mimo ni) směřujícího do jiné koleje než hlavní je dán rychlostí v dané koleji: r 0,118. V 2 [m], kde r je poloměr oblouku [m], V - rychlost v dané staniční koleji [km.h -1 ]. Délka kružnicového oblouku d 0 bez převýšení a bez přechodnic ve výhybce i mimo ni je předepsána takto: pokud je rychlost V vyšší než 60 km.h -1, musí být d 0 0,25. V [m]; pokud je rychlost V vyšší než 40 km.h -1 a nejvýše rovna 60 km.h -1, musí být d 0 15 m; pokud je rychlost V nejvýše rovna 40 km.h -1 a nejedná se o hlavní kolej, musí být d 0 10 m, ve stísněných poměrech 6 m. Požadavky na minimální délku mezipřímé c mezi dvěma oblouky ve zhlaví mimo hlavní kolej vyplývají nejen z omezení náhlých změn křivosti, ale především u malých poloměrů souvisejí s rizikem zaklesnutí nárazníků nebo vytlačení vozidla z oblouku: oblouky stejného směru ve zhlaví mimo hlavní kolej se mohou přímo stýkat, je však třeba splnit podmínku: r x = r 1. r 2 / r 1 - r 2 0,118. V 2, kde r 1, r 2 jsou poloměry přilehlých směrových oblouků [m], r x - náhradní poloměr [m], V - rychlost [km.h -1 ]. pokud je mezi oblouky stejného směru neležícími ve výhybkách mezipřímá, musí mít délku c = 0,25. V [m]; pokud je mezi oblouky stejného směru ve výhybkách mezipřímá, musí být délka této mezipřímé c 6 m pro V 60 km.h -1 a c 0,15. V [m] pro V > 60 km.h -1 ; oblouky protisměrné ve zhlaví mimo hlavní kolej se mohou přímo stýkat, je však třeba splnit podmínku: r x = r 1. r 2 / (r 1 + r 2 ) 0,118. V 2. Pro rychlost menší než 40 km.h -1 je třeba dále prověřit, zda není nutno vložit mezipřímou podle tab. 4; pokud je mezi protisměrnými oblouky mezipřímá, musí být její délka pro rychlost V > 50 km.h -1 alespoň c 0,25. V [m], pro rychlost vyšší než 40 km.h -1 a nepřesahující 50 km.h -1 alespoň c 6 m; pokud je mezi protisměrnými oblouky mezipřímá pro rychlost nepřesahující 40 km.h -1, musí být délka této mezipřímé dodržena podle tab. 4. Tab. 4 Nejmenší délky přímé c [m] mezi oblouky opačných směrů pro rychlost V 40 km.h -1 pro koleje, kde jezdí vlaky s osobami pro koleje, kde nejezdí vlaky s osobami r 1 /r ,0 7,5 6,5 6,3 6,0 5,4 4,5 8,0 7,5 6,5 6,3 6,0 5,4 4,5 4,0 3, ,5 6,7 6,2 6,0 5,3 7,5 6,5 6,2 6,0 5,3 4,0 3, ,5 6,2 6,0 5,3 6,5 6,2 6,0 5,3 4,0 3, ,3 6,0 5,3 6,3 6,0 5,3 4,0 3, ,0 5,3 6,0 5,3 4,0 3, ,4 4,0 5,4 4,0 3,0 0, ,5 4,5 3, , , , Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují. Vychází-li přímá 0 < c < 4 m, navrhuje se v délce 4 m. Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují. Vycházíli přímá 0 < c < 3 m, navrhuje se v délce 3 m.
5 Pokud mezipřímá navazuje na srdcovkovou část výhybky s přímou v odbočné větvi výhybky (délka d podle tab. 1 a 2), započítá se tato délka d do potřebné délky mezipřímé c. 3. Námezníky Námezník označuje místo mezi sbíhajícími se kolejemi před výhybkou nebo křižovatkou, ke kterému až může být obsazena kolej, aniž by byl omezován pohyb železničních vozidel po sousední koleji z hlediska kolize jejich průjezdných průřezů. Námezník se umísťuje do místa, v němž je osová vzdálenost: b = /r /r 2, kde b je vzdálenost středů kolejí pro usazení námezníku [mm], r 1, 2 - poloměry oblouků sbíhajících se kolejí [m]. Druhý a třetí sčítanec se přitom projeví nejen ve vlastním oblouku, ale i v přilehlé přímé. Na vnitřní straně oblouku se velikost přirážky lineárně snižuje v délce 20 m před začátek oblouku (za konce oblouku) na nulu. Na vnější straně oblouku je velikost přirážky nezměněná 5 m před začátkem oblouku (za koncem oblouku) a pak klesá lineárně v délce 15 m na nulu. Hodnota b se zaokrouhlí na celých 5 mm. Námezník v kolejišti je tvořen příčným černobílým trámcem položeným v kolejovém loži mezi kolejemi. Ve výkrese se značí dvojicí rovnoběžných čar kolmých na osy kolejí; popisuje se u něj potřebná osová vzdálenost a vzdálenost námezníku od výměnového styku příslušné výhybky (středu křižovatky nebo křižovatkové výhybky). 4. Příklad konstrukce zhlaví Navrhněte zhlaví železniční stanice na jednokolejné trati, kde se do hlavní koleje zapojují dvě další staniční koleje. Osové vzdálenosti mezi kolejemi jsou 5,00 m, rychlost v 3. koleji je 80 km.h -1 a v 5. koleji je 40 km.h -1. Výhybky volte co nejúspornější, výhybku č. 2 navrhněte transformovanou obloukovou oboustrannou tak, aby zhlaví bylo co nejkratší. Vypracujte: - situaci zhlaví včetně staničení výhybek, vyznačení námezníků a výpočtu transformace výhybky Pro napojení 3. koleje při rychlosti 80 km.h -1 musí být dodržen poloměr r 0,118. V 2 = 0, = 756 m a délka mezipřímé c 0,250. V = 0, = 20 m. Výhybka č. 1 proto musí být tvaru J 1:14-760, přičemž výhybka základního typu neumožní dosažení potřebné délky mezipřímé c, je tedy nutno použít výhybku J 1: I. Protisměrný oblouk do 3. koleje může být s ohledem na délku mezipřímé c v rozmezí 756 až 871 m. Pro napojení 5. koleje při rychlosti 40 km.h -1 musí být dodržen poloměr r 0,118. V 2 = 0, = 190 m a délka mezipřímé c podle tab. 4. Výhybka č. 2 proto musí být vybrána a transformována tak, aby její poloměr do 3. koleje byl alespoň r m a do 5. koleje alespoň r m. Pokud si zvolím výhybku 1:7,5-190-I a poloměr r 1 = 870 m, vyjdou ostatní parametry transformované výhybky α 1 = 1,660917, α 2 = 5,933727, r 2 = 243,322 m. Bude-li protisměrný oblouk v 5. koleji mít poloměr 190 m, vyjde délka mezipřímé 7,129 m, což je podle tab. 4 dostatečné. Pokud by nebylo možné nalézt takovou transformaci výhybky č. 2 zvoleného tvaru, aby byly dodrženy potřebné délky mezipřímých a poloměrů oblouků, bylo by třeba použít výhybku č. 2 s menším úhlem odbočení. Obr. 4 Situace zhlaví v měřítku 1:750 Literatura: ČSN Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha Předpis SŽDC (ČD) S3 Železniční svršek, platný od Vyhotovil: Karel A. Fridrich,
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice vytyčovací výkres zhlaví ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
VíceMezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních
Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních 1. Přechodová kolejnice Délka: - v hlavní koleji dl. 12,5 m - v ostatních kolejích 10,0 m - ve staničním zhlaví nejméně 4,0 m Vzdálenost přechodového
VíceVýhybky a výhybkové konstrukce
, rozdělení. Výhybky, základní pojmy. Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v
VíceZnačení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí
Značení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice dopravní schéma stanice ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceKolejová křížení a rozvětvení Část 2
Část 2 Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita k žádným
VíceVÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XVI Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny
VíceREKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda
REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati
VíceVýhybky a výhybkové konstrukce
Geometrické uspořádání výměnové části a srdcovky. Konstrukce jednoduché výhybky, opornice, jazyky, srdcovky Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského
VíceDopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura
Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura 2.1. Konstrukce železničních vozidel Dvojkolí. U železničních vozidel jsou běžně kola pevně nalisována na nápravách a vytvářejí tak dvojkolí, která
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC SR 103/1(S) Služební rukověť Seznam vzorových listů železničního svršku Schváleno generálním ředitelem SŽDC Dne:
VíceSeminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o.
Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 17.12.2013 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: Projednání konceptu revize ČSN: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY
VíceSpráva železniční dopravní cesty. Železniční svršek VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE
Správa železniční dopravní cesty SŽDC S3 díl IX Železniční svršek VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění změny č. 2 (účinnost
Více1 MEZILEHLÉ STANICE Zásady pro číslování traťových kolejí
1 MEZILEHLÉ STANICE Mezilehlé stanice se zřizují na železničních sítích za účelem řízení vlakové dopravy zejména k předjíždění či křižování vlaků. Jejich hlavním posláním je tedy z hlediska dopravního
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
07 Infrastruktura kolejové dopravy u k á š T ý f a ČUT v Praze Fakulta dopravní Anotace: Téma č. Geometrické parametry železniční koleje geometrické a konstrukční uspořádání železniční koleje převýšení
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD úvodní informace Projektování kolejové dopravy (12PKD) cvičení Ing. Vojtěch Novotný
Víceč.. 8 Dokumenty o GPK na VRT
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š Přednáška č.. 8 T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Geometrické a další parametry koleje na vysokorychlostních tratích Anotace: Dokumenty určující parametry
VíceŽelezniční svršek úzkorozchodných drah
České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele DDC dne: 9.12. 2002 č.j.: 58 691/2002-O13
VíceKOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ
VíceŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2015/2016 úvodní informace Železniční tratě a stanice (12ZTS) cvičení Ing.
Více"Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice"
18. KONFERENCE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 "Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice" Ing. Stanislav Vávra Úvod V roce 2013 vypracovala naše společnost
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH NSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH MODERNIZACE
VíceBezstyková kolej. (Continuous Welded Rail) Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb
(Continuous Welded Rail) Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Co je bezstyková kolej? Kolej s průběžně svařenými kolejnicemi o délce nejméně: q 150 m (podle předpisu SŽDC
VíceVýhybky pro rychlá spojení
DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ OTTO PLÁŠEK ŽELEZNIČNÍ STAVBY I MODUL 3 VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ OTTO PLÁŠEK ŽELEZNIČNÍ STAVBY I MODUL 3 VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA ŽELEZNIČNÍ KONSTRUKCE
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
Infrastruktura kolejové dopravy L u k á š T ý f a ČVUT v Praze Fakulta dopravní Téma č. 7 Anotace: základní terminologie zabezpečení žel. přejezdů umístění žel. přejezdů přejezdové konstrukce úrovňové
VíceZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby
ZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby I. V daném mapovém podkladu v měřítku 1:10 000 vypracujte návrh spojení mezi body A a B na úrovni vyhledávací
VíceDOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK
DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ÚPRAVA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PRO SPECIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ CESTY
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XIII Železniční svršek ÚPRAVA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PRO SPECIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ CESTY Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost
Vícea) zářez s ochranným a udržovacím prostorem
pokryvné vrstvy vegetační vrstva původní terén skrývka ornice pokryvná vrstva vegetační vrstva min.1,50 5% min.1,50 Nezvětrávající hornina 3:1-5:1 a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem ochranný a
VícePřednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek
Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI 1. Železniční spodek Patří sem: - těleso železničního spodku - zářez - násyp - odřez - kombinace zářezu a násypu - odvodnění a odvodňovaci stavby (např. propustky)
Více11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10
11.1.011 SMK Příklad PravýOdbočovací.ppt SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE programu č.3 B Návrhstykovékřižovatky s pravým odbočovacím pruhem Návrh křižovatky: Nakreslete ve vhodném měřítku situační výkres
VíceNÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3)
NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) Nástupiště jsou zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v obvodu dráhy, která slouží pro výstup a nástup
VíceBM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE
BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 3. týden Rozhledy, přechody pro chodce a místa pro přecházení, zastávky autobusu Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz
VíceÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA (POKRAČOVÁNÍ)
ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA (POKRAČOVÁNÍ) KONSTRUKCE STYKOVÉ KŘIŽOVATKY (POKRAČOVÁNÍ) krok V. konstrukce nároží použití kroku V. v závislosti na typu křižovatky (postup uveden pro směr CB neplatí pouze pro SÚK
VíceProstorová poloha koleje
Prostorová poloha koleje Zajištění. Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
VíceSeminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o.
Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VícePlatné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Rozsah technickobezpečnostní zkoušky
IV. Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 6 Rozsah technickobezpečnostní zkoušky Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl VIII Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011)
VíceL J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13
OBSAH L J Kompendium informací o LCS...12 1.1 Úvod... 1.2 Součásti LCS... 12 1.3 Lesní cesty... 1.4 Dělení lesních cest... 13 1.4.1 Dělení podle probíhající části dopravního procesu...13 1.4.2 Dělení dle
VíceKatedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617
Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební
VíceVšem uchazečům. Rekonstrukce výhybek v žst. Křižanov brodské zhlaví Dodatečné informace Dodatek č. 2. Věc:
VÁŠ DOPIS ZN: ZE DNE: NAŠE ZN: VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL DATUM: 1197/2013-SSV Majerová Renáta 724 932 325 Majerova@szdc.cz Olomouc/27.02.2013 Všem uchazečům POČ. LISTŮ: POČ. PŘÍLOH: POČ. LISTŮ PŘ.: Věc:
VíceSEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI
DIPRO, spols.r.o. s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28 0337 OBRYSY PRO TRAMVAJOVÁ VOZIDLA 10/2013 schváleno zařazení do plánu přípravy
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
Infrastruktura kolejové dopravy Martin Jacura, Lukáš Týfa ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 12 Železniční dopravny, přepravní stanoviště a uzly Anotace: Výpravní budovy, přednádraží Přestupní
VíceDOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
VíceAnalýza současného stavu tratě Praha Beroun přes Rudnou u Prahy
ČVUT V PRAZE Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů K612 Analýza současného stavu tratě Praha Beroun přes Rudnou u Prahy Projekt Železniční síť České republiky a Evropy Vypracovali: Filip Štajner 3
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění
VíceKonstrukční uspořádání koleje
Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie
VícePROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ
PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ České dráhy, a. s., www.cd.cz Technická ústředna Českých drah, www.tucd.cz Oddělení železničního svršku a spodku Přínos nové konstrukce železničního svršku a spodku
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída
VíceKonstrukční uspořádání koleje
Konstrukční uspořádání koleje Rozchod a rozšíření rozchodu koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku
VíceNávěstní soustava. Základní návěsti
Příloha k vyhlášce č. 35/1998 Sb. Návěstní soustava Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst vlakové osádce a ostatním zaměstnancům při vlakové dopravě nebo posunu.
VícePŘECHODNICE. Matematicky lze klotoidu odvodit z hlediska bezpečnosti jízdy vozidla pro křivku, které vozidlo vytváří po přechodnici a její tvar je:
PŘECHODNICE V silničním stavitelství používáme jako přechodnicové křivky klotoidu. Klotoida (radioida) tvarově představuje spirálu o nekonečné délce, blížící se k ohnisku, kde poloměr oblouku je nulový
VíceFACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
VíceZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ
2012 27. 29. března 2012 ZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ Ing. Marek Smolka, DT Výhybkárna a strojírna, a.s. Prostějov, Doc. Ing. Hana Krejčiříková, CSc., ČVUT FSv v Praze, Prof.
VíceZÁKLADNÍ POJMY Z TRASOVÁNÍ
ZÁKLADNÍ POJMY Z TRASOVÁNÍ Vrstevnice = čára spojující body terénu se nadmořskou výškou stejnou Interval vrstevnic (ekvidistance) = výškový rozdíl mezi vrstevnicemi Spádnice = čára udávající průběh spádu
VíceMDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy
MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VRAT NAD KOLEJEMI ROZCHODU 1435 mm a 1520 (1524) mm TNŽ 73 6388 Tato norma platí pro prostorové uspořádání
VíceKonstrukce železničního svršku
Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
VícePŘÍLOHA A TECHNICKÁ ZPRÁVA VARIANTY B2
PŘÍLOHA A TECHNICKÁ ZPRÁVA VARIANTY B2 I Obsah 1. Úpravy v přilehlých traťových úsecích... 4 1.1 Traťový úsek Turnov Příšovice... 4 1.2 Traťový úsek Turnov Sychrov... 5 1.3 Traťový úsek Turnov Hrubá Skála...
VíceTPM 00 02/15 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ
TPM 00 02/15 2. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ Datum vydání: květen 2015 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky
Více100 1500 1200 1000 875 750 675 600 550 500 - - 775 650 550 500 450 400 350 325 - -
Prostý kružnicový oblouk Prostý kružnicový oblouk se používá buď jako samostatné řešení změny směru osy nebo nám slouží jako součást směrové změny v kombinaci s přechodnicemi nebo složenými oblouky. Nejmenší
VíceVYTYČENÍ OSY KOMUNIKACE. PRAXE 4. ročník Ing. D. Mlčková
VYTYČENÍ OSY KOMUNIKACE PRAXE 4. ročník Ing. D. Mlčková Zadání: Vypracujte projekt pro výstavbu komunikace S 9,5/60 v prostoru Louky v katastrálním území Nové Městečko Přílohy: 1) Technická zpráva 2)
VíceNÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )
PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin ) 1. Historický vývoj mostního stavitelství - 7 hodin 1.1. Starověk ( 1 ) 1.2. Středověk
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ REKONSTRUKCE ŽST. MORAVSKÉ BRÁNICE A RAKŠICE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS REKONSTRUKCE
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS STUDIE
VíceVÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE
VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE (Switches and Crossings) Výhybky a výhybkové konstrukce jsou kolejové konstrukce, které zajišťují nesení a vedení vozidla v libovolně zvoleném směru mezi různě se rozvětvujícími
VíceBM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE
BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 2. týden Návrh směrového řešení, parkoviště Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz NÁPLŇ CVIČENÍ Odevzdání
VíceŽelezniční svršek na mostech
Železniční svršek na mostech Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
VíceModernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292
Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ.04.1.03/3.2.15.2/0292 Název kurzu: Městské komunikace PŘEDNÁŠKA ČÍSLO 4 Návrhové prvky místních
VíceRailway Signalling Equipment - Rules for Projecting, Operation and Use of Track Circuits
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.020;93.100 Říjen 1998 Železniční zabezpečovací zařízení ČSN 34 2614 Předpisy pro projektování, provozování a používání kolejových obvodů Railway Signalling Equipment - Rules
VíceAnalýza trati Česká Lípa - Lovosice Studentský projekt Železniční síť ČR a Evropy
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Analýza trati Česká Lípa - Lovosice Studentský projekt Železniční síť ČR a Evropy Studenti: Jan Baloun, Matěj Mareš, Robert Plocek, Jiří Tylich Vedoucí projektu: Lukáš Týfa,
VíceKŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení. Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda:
KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení KŘIŽ 02 Úrovňové obecně.ppt 2 Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda: přednost v jízdě není upravena dopravním značením (platí
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH. Účinnost od 1.
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XII Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve
VíceDOPORUČENÍ (2014/881/EU)
L 356/520 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu
VíceNÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC
NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC 1. Odvodnění křižovatky U místních komunikací lemovaných zvýšenými obrubníky se k odvedení srážkových vod používají obvykle typové uliční vpusti
Více1 ÚVOD ŘEŠENÍ DIO SEZNAM POUŽITÉHO VYBAVENÍ PRO DIO... 5
1 ÚVOD... 2 2 ŘEŠENÍ DIO... 2 2.1 základní informace... 2 2.1.1 fáze 0... 2 2.1.2 fáze 1... 3 2.1.3 fáze 2... 3 2.1.4 fáze 3... 4 2.2 dopravní značky... 4 2.3 schéma řízení provozu... 4 3 SEZNAM POUŽITÉHO
VíceGeomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy
Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy Ing. Libor Jemelka GIVS 2014, Praha, 15. května 2014 SŽDC s.o., SŽG Olomouc Geoinfostrategie Národní Sada Prostorových Objektů (NaSaPO) Za SŽDC navrhujeme
VícePřednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK
Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením
VíceKolejový jeřáb GOTTWALD GS TR
Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR 1. POPIS STROJE Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR je symetrické konstrukce s kabinami pro obsluhu na obou koncích, což mu umožňuje práci i přepravu v obou směrech.
VíceMetodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05
Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) / Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05 Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby
VícePŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ
PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU STAVBY KOLEJOVÉ DOPRAVY (SKG) Příčný řez železniční tratí zachycuje základní prostorové uspořádání železničního svršku a spodku.
VíceUniverzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera
Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Rekonstrukce železniční stanice Velké Žernoseky Jaromír Pišl, DiS. Bakalářská práce 2010 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré
VíceVlastnosti modulů. Norma pro moduly sekce TT-ČSD
Strana: 1 z 5 1. Úvod o Tato norma popisuje nejdůležitější pravidla pro stavbu a provoz modulů normálněrozchodných tratí v modelové velikosti TT. o Jejím cílem je, aby modul postavený kterýmkoli modelářem
VíceBezstyková kolej. Teorie a zřizování. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu
Bezstyková kolej Teorie a zřizování Bezstyková kolej Zřizování a opravy Ing. Richard Svoboda, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav železničních konstrukcí a staveb Montáž pražcových
VíceČeské vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í
České vysoké uče í te h i ké v Praze Fakulta stave í Diplo ová prá e Želez ič í ost přes dál i i v Hodějovi í h Te h i ká zpráva 2014 Bc. Martin Macho Obsah 1. Umístění objektu a popis železniční tratě...
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VíceSvařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej
Svařování a bezstyková kolej Novelizace předpisu SŽDC S3/2 Bezstyková kolej Ing. Petr Szabó Železniční dopravní cesta 2012, Děčín, 29.2.2012 Obsah Úvod Vývoj konstrukce Vývoj předpisové základny Požadavky
VíceZajištění absolutní polohy koleje. Radomír Havlíček
Zajištění absolutní polohy koleje Radomír Havlíček Zlín, 27.- 29.března 2007 Vysvětlení pojmů Prostorová poloha koleje je množinou bodů osy koleje jednoznačně určených v projektu polohopisnými souřadnicemi
VíceČeské dráhy ČD S 3/2. Bezstyková kolej
České dráhy ČD S 3/2 Bezstyková kolej České dráhy ČD S 3/2 Bezstyková kolej Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele DDC dne: 29.7.2002 č.j.: 58 644/2002 O 13 Účinnost od 1.1. 2003 ČD S 3/2 - Účinnost
VíceNÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ
NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE Michal RADIMSKÝ TRASA PK trasou pozemní komunikace (PK) rozumíme prostorovou čáru, určující směrový i výškový průběh dané komunikace trasa PK je spojnicí středů povrchu silniční
VícePROGRAM RP15. Křížení dvou tras, jednoduché spojovací oblouky. Příručka uživatele. Revize Pragoprojekt a.s
ROADPAC 14 PROGRAM Příručka uživatele Revize 05.05.2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 1. Úvod Program KŘÍŽENÍ DVOU TRAS, JEDNODUCHÉ SPOJOVACÍ OBLOUKY je součásti
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ REKONSTRUKCE SEVERNÍHO ZHLAVÍ ŽST. MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS REKONSTRUKCE
VíceVýpočet křivosti křivek ve stavební praxi
Přechodnice podle Nördlinga (kubická parabola) Vypočtěte křivost Nördlingovy přechodnice v bodě x=0 a x=l x y( x) 6LR x- vzdálenost bodu přechodnice od začátku přechodnice v tečně y- kolmá vzdálenost bodu
Více3 ZÁSADY ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM
B.4. BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ Obsah 1 ZÁSADY ŘEŠENÍ PRO OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU 1.1 Komunikace pro chodce - chodníky 1.2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení 1.3 Nástupiště veřejné dopravy
Více