2.2. Termodynamika míšení
|
|
- Štěpánka Křížová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 .. ermyamika míšeí Míšeí lyů Míšeí lyů rbíhá amvlě, a tey ři ktatí teltě a tlaku muí být tet ěj rváze ížeím Gibbvy eergie. Důkaz r ieálí lyy: čátečí tav kečý tav + + G + G mě + Změa Gibbvy eergie ři tmt ěji měšvací Gibbva eergie G + R l + G + R l R l + R l + + R l + R l + R l + R l ( R l R l ) + <, < G < 0 3
2 Závěr: Plyy e amvlě míí v jakýchkliv měrech, ju tey kale míitelé. Směšvací Gibbva eergie je řím úměrá teltě a ezávií a tlaku. Směšvací etrie S S G [ R( l + l )] S ( l l ) S R + S > 0 Směšvací etalie H G H S Míšeí lyů eí rváze žáým teelým eektem. Jeiu hací ilu amvléh míšeí je vzrůt etrie ytému. H 0 Míšeí kaali - vzik ieálích měí ( + R l ) + ( + R l ) G + + ( R l R l ) + tejý vztah jak r míšeí lyů tejé závěry i alší vztahy 3
3 Směšvací bjem V G V V 0 Při vziku ieálí kaalé měi echází k žáým bjemvým změám. Míšeí kaali - vzik reálých měí V reálé kaalé měi ju iterakce -, - a - rzílé. Při vziku měi z čitých lžek ju ůví iterakce ahrazváy vými, labšími či ilějšími, cž může vét ke změě etalie H 0 ke změě bjemu V 0 ve změě etrie e může rjevit vzik "cluterů". Jetliže H > 0 a vzrůt etrie ebue íky vziku cluterů říliš výrazý, může být měšvací Gibbva eergie klaá G > 0 amvlě bue rbíhat rce ačý - tey earace lžek - takvé kaaliy e začují jak emíitelé. Jiu alterativu ju mezeě míitelé kaaliy, tey kaaliy, které e amvlě míí uze v určitém rzahu kcetrací. 33
4 .3. Fázvé rvváhy ueme e zabývat hetergeími utavami bahujícími jeu či více lžek, které lu chemicky ereagují. V takvém říaě čet lžek víá čtu chemických iiviuí (látek), kterými je utava tvřea. Fázvá rvváha vyjařuje tav, ky e eměí lžeí jetlivých ází a tím e tey eměí čet ází v utavě. Fázvý iagram graicky zázrňuje míky rvvážé eitece (keitece) ází. Pmíka ázvé rvváhy Pr utavu bahující jeu lžku () a vě áze (, ) ři ktatí teltě a tlaku latí G G,,,,, G + G, + Převeeme-li ři ktatí teltě a tlaku iiiteimálí mžtví tét látky z jeé áze ruhé, muí být změa látkvéh mžtví v těcht ázích až a zamék tejá a r G ytému můžeme át ( ) G,. Ky bue cházet k amvlé ázvé řeměě? c G, < 0 tey ( ) 0 : < ( > ) < 0 z áze, ke má látka vyšší chemický teciál, bue amvlě řecházet áze ( < ) > 0 látka bue amvlě řecházet ět z áze vyšším chemickém teciálu () áze ižším chemickém teciálu () 34
5 Ky bue v aé utavě avat ázvá rvváha? c G, 0 tey bue-li mít látka v bu ázích tejý chemický teciál, ebue mít teeci řecházet z jeé áze ruhé. Obecá míka ázvé rvváhy: V utavě bue avat ázvá rvváha rávě tehy, kyž r kažu lžku utavy bue latit, že její chemický teciál je ve všech ázích tejý. Gibbův zák ází (ázvé ravil) Gibbův zák ází uává klik itezivích tavvých veliči lze v utavě bahující lžek a ází měit, aiž e změí čet ází v utavě (v utavě auje ázvá rvváha). teziví veličia, jejíž htu lze vlit, e začuje jak tueň vlti. Pčet tuňů vlti v e určí a záklaě tét úvahy: Má-li aa m lieárích rvic r ezámých řešeí, ak má jezačé řešeí r m a ekečě mh řešeí r m <, ke ( - m) uává čet vlitelých arametrů. Určit čet tuňů vlti r au utavu tey zameá, určit rzíl mezi čtem všech itezivích tavvých rměých iujících au utavu a čtem rvic, kterými ju tyt rměé vázáy, chceme-li, aby v utavě avala ázvá rvváha. teziví rměé iující utavu lžkách a ázích čet itezivích rměých tlak, telta a mlárí zlmky všech lžek ve všech ázích + Rvice, kterými ju tyt rměé vázáy: rvice iující míku ázvé rvváhy čet rvic M... ( - ) 35
6 rvice lyucí z eiice mlárích zlmků čet rvic M Pčet tuňů vlti: [ ( ) ] v + + Gibbův zák ází v
2.3. Fázové rovnováhy
.3. Fázové rovováhy Buee e zabývat heterogeíi outavai obahujícíi jeu či více ložek, které olu cheicky ereagují. takové říaě očet ložek oovíá očtu cheických iiviuí (látek), kterýi je outava tvořea. Fázová
Víceobecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient
obeé efiie rii teelého stroje izohoriký ěj izobariký ěj izotermí ěj aiabatiký ěj Joule-homsoův koefiiet říklay a rovičeí Carotův yklus Prii teelého stroje: / méium o telotě řijme telo q o teelého zásobíku
Víceň š Ý É Č Í Š Ž Č Á Ě ŘÍ ň ň ď ň ů ň ň ň Á Á ň Á ň ú ů ů ú ů Ťť ň š Ť Ť Ž ú ů ů ú ů š Č ů ů Ě Í Í Í Á Í ů š š Š ň š š ů ů ů Ž Š Á ů ď Ť Ú ď ú š ů Í ú ů Í Í ú š š Ž ů ů ů ů ů ů Ž Í Ž ů ú ů ď š š š ď š Ž
Více2. APLIKACE I. a II. VĚTY TERMODYNAMIKY NA FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ PŘEMĚNY A SYSTÉMY V ROVNOVÁZE
24 2 PLIKCE I a II ĚY ERMODYNMIKY N FYZIKÁLNÍ CHEMICKÉ PŘEMĚNY YÉMY RONOÁZE 2 Záklaí y - arálí lárí elčy Pr íelžkýh uta e třeba zaét tz arálí lárí elčy Parálí lárí be Defe Parálí lárí be -té lžky e ě uáá
VíceŘ ó Í é Í ž ú Í Č Ú ň Š ň é é é Í ó Š ů é ů é é é é é é Š é ú ů é Ž é é Ž é Ž é ů Ž Č é ď Š Ž Ú ž ů Ž ů Ž é ď ž ž ž é é é é é ů ó é é Ž ů ů Í ž Ž ú Ž é ž Ž ú ů É Á Ú Í Ř É Á ó é ů Č Ť Í ů ů ú ú Í é Š Ř
Vícedoba pobytu molekuly na stěně
Prché rcey. Vazba čátic, adrce V kaitle bemých rceech me děli k záěru, že krmě ružé rážky mlekuly rchem eé látky (ař. těa akuéh ytému), kdy e ezměí hybt a eergie, muí exitat i rážka eružá, ři které mlekula
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceÚlha č.2 Elektrické řístrje - cvičeí Přechdé děje ři vyíáí Zadáí: Pr vyíač a jmevité aětí = kv a jmevitý vyíací rud I k = ka vyčtěte: a) hdtu aralelíh tlumícíh dru tak, aby tlumil kmity ztaveéh aětí číaje
VíceÁ Č ŘÍ ň Í ň ý ě ň ý ň ň ů Í Í ý Í ů Í ě š ě š ě ů š ě Ě Ě Í Í ý š ě Í ý Í ý Í ý š ě š ě Ž ě ý ý ů Ř Í Á Ž ý ó š ý ě š ě š ě š ě š ě ý š ě š ě ě š ě ú ů š ě š ě Í ú ú ě Á Á Í Ě Í Í ÁŘ Í ě ý š ě š ě Ý ý
Více1.7.4 Rovnováha na páce I
7 Rvnváha na áce I Překlay: 70 Př : Urči mmenty i výslený mment sil na brázku, ku latí = 60 N = 0 N, r = 0,m, r = 0,9m M = r = 60 0, N m = 8 N m M = r = 0 0,9 N m = 8 N m Síly na brázku se snaží táčet
VíceŘ Í Š Š Č Ť š é é ž é é é Ť š ť Ť ť ž ž Ť Ť š Í Ť Ž č é č č ž é č ž Ť š Ť Ď ž ž é ž Í č ň é Ť ž é é é Č č ž ž ř ž š š č č š ď Ž Č Ť é é Ť č é ž é ž é é é Ť ž ň š Ť Ž č š ž Č é č é š é é Ť Ž é č č š š é
Více7.2.4 Násobení vektoru číslem
7..4 Násobeí vektor číslem Předpoklady: 703 Tetokrát začeme hed defiicí. Násobek lového vektor číslem k je lový vektor. Násobek elového vektor = B Ačíslem k je vektor C A, přičemž C je bod, pro který platí:
Víceobecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient
obeé efiie rii teelého stroje izohoriký ěj izobariký ěj izoterí ěj aiabatiký ěj Joule-hosoův koefiiet říklay a rovičeí Carotův yklus Prii teelého stroje: / éiu o telotě řije telo q o teelého zásobíku a
VíceOdchylka přímek. ϕ 0;180. Předpoklady: 7208, 7306
74 Odchlka římek Předklad: 708, 706 Př : Zakj a rej defiici a mžé hdt: a) laimetrick zaedeé dchlk římek b) úhl ektrů zaedeéh aaltické gemetrii Na základě ráí arhi st r ýčet dchlk římek aaltické gemetrii
Víceá é š Ž ř ž éčá é ý ů Ťž é á č ář é ž ý ř ú ý ď ť á Ú á ú Í ř á ř ř ž éčá Ť é ý ů é žší čí á Ťá ý č ý ů č é ď é ř ý é ď š š č ř ý Ý ů é á áš ň ú á é á ý é Ž é š á á á áň á Ž Ú ů é ž é á á ž č ř ý š ř á
VíceÁ ů Á Á ů Ř Ý ú ř ř ů Ě Á ú ř Ř Ž Ý Ř Ž Á ť ř ů Á Š ú ř ť É Í ř ú ú Á Ě Ý ř ó Ř ú ř ú Ý Í ú Ř ů ú Š ú ř ť ř ř Á ŘÍ ř Ů ú ř ú ú ř Ž ú ú ů ú ř ř ó ř ů ů ř ř ř ř ů ů ř ř ř ů ů Í Ý Ů ů ř ů ř Ř ř ř ú Ý ř ř
Víceů ž Ř Š Í Ú ů š ů š ů Í Í ů ů ů ů ů Š ú ů ů š ů Š ů ů ů ž ů š ů ů Š Č ů ů š š Í Š Š š ů š ů š ú ž š ů ů ů ů š ů ů ů ú š š ž š š ž ů š ů Š ú Š ů Š š ů š š ú ů ů ů ů ú ů ů š š ú ú Š ů Š ů ů Š ů ů ů š Š ň
VíceÉ Á ř ř ř ř Ú ř ň ř ř ř Á Á Á Á Ú Ú ří ř ří ř ří ř ř ť ř ř ř ř ř ř ř Í Ú ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ř ř ť ř ř ř ř ř ť ň ř Ř ř ť ř Ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ý ř ř ť Í Á Á Á Á ř ř ř ř ř ř ř Í ř
VíceMatematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
Víceč č Ž č ÁŠ č č é č ď č Š Í ě ě š Ť é č ž ě ě ě š Ť ž ě č ž é ž ě ě č ž ě š Ž ÍŘÁ Ú Ž Ť ě č žž Í č Ď Ž ě é Ť č č ěí č ž ž č Ť ží ž Ť š ě č ď Ž č Ž ě é ě š Ť ť ž ě ž Ť ě Ž é é é ž ť ě é Ť é Ž ě ě ž é č Ž
Víceě á Ř ú ó Á ý á á ú ú ú š ý á ě á á ú á á á á ž ě ě š ů á á á á ý ž á ž á á ě á á ž á ě Á ě á ó ó á ú ěš á ý úě ú ý ň ý ý á ň ň á ň ý ý á É ý á ý á ě á ú Č Š ÝŤ ú ú ú š ý á á á ú á á á á ě ě š ů á á á
Více2.2.11 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice II
2.2.11 Slvní úlhy veucí na lineární rvnice II Přepklay: 2210 Př. 1: Otec s ceru šli na výlet. Otcův krk měří 80 cm, cera je ještě malá a jeen krk má luhý puze 50 cm. Jak luhý byl výlet, kyž cera ušla tři
VíceÁ Ý Á Ť ĚŽ Í Ý Ť ŘÍ Ť Š Í ť Č Ž Č Č Ý Á Í Ž Š Á Ž ň Á Í Í Í Á Č Ř Á ÁČ Á Ž ť ť Í ť Ť ť Ť Ť Ť Ť Í ŘÍ Š Ť Ť Ž ŠŽ ň Ť Ť ň Š ň Ť ú Í Ý Á ď Š Ř ď Ť Í ď ň Ť ň ň Ď Ž Ž ň ň ň Š Ť Š ň Í ň Í ň Ť ň ť Č ň Š Š ň Í
Více2.2.2 Ú m y sln á u b lížen í n a zd rav í a d alší n á siln é tre stn é čin y N ásiln o sti - les v io le n c e s...
1. K rim in o lo g ic k á č á s t... 13 1.1 V y m ezen í n á siln é k rim in a lity a so u v isejících p o jm ů... 13 1.1.1 N ásilí a n á siln á k r im in a lita... 14 1.1.2 A grese, k rim in á ln í a
VíceŤ ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š ě Č š č č č čť Ť ě ě ňž č Ť Ý š ž ž š ě ěť ě ě ž ž ť ě ě Ť
Č ž č Ť ž Ť Ť ž ě ě ě Ť č ň ž ž ě š ž Ě ň ž č č ú Ť ž Ť Ť ě Ť ě š ě ž ě ž Ť Č ě Ť ž ž Ť š ž Ť č ěť Č č ž ČČ ž Ť ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š
Víceš ú ě Ú ě ě ú Ú Ý Í Ě Í Ú Í Á Ý Ů Ý Ů Í ě Á Í ě Č ú ř ě ň ř ů ň ř ů Č ň ř ů ů ň ř ů Í ň ř šť š ů ř ř ě ř ř ů ň ů ř ě ř š ř ř ř ů ř ů ř ů ř ř ř ů ě ě ě ř ř ů ř ů ě š ě ř ů Ú ř ě ř ř ě Č ř ů ř ř ě ř ů ř
VíceÝ Á Í ŘÁ Č Á
Ý Á Í ŘÁ Č Á Ř Á úč ř č ě ů Ť é č ě š ř ž š é é š é é Ý ž š é ó ó ť š ž ů é Ť é ž é ů ú š ň ž ě š ž š é é ř š š ě š ó č é ů š ě ř š ť ť é ř ž ó ř š é Ť é ě š ř ě ř š ř ě ó é é ú ů Á ř é é é č š é ř ž ř
Víceí í á í ě ě ší ě í ě š á á š í á í í á ě á í Ž í ší á í á í ď ň á á Ó í í Ť á ě š ž í Ť ě í á í Ť Ž ě š š Ž š ě í á ě í á š ě Ú ě Ť ší í á á á á ďí ě
Ě Ě í á Ť í ě ň ž í á í ž á í ě ě ší ž á Í í í Ť í á í Ťí á ší í Í í í á í ž í ě á ě í í ě Ť á á á í á Ť ší á í ě ž ě Ťá áť í Í á í Ť á í á ěž ž á á í á í ě í Ť Ž á Ó á í ě í í í ě á í ě ší í í í ě í í
VíceĚ ÁÁ Ú é é ý ů ý ů é ý ů é é ú Ž ý ů é ů é é Ě ÁÁ Ú é Ý ž ý ž ý ý ů ž ů ň é Ž ý Ž ů ý é é é é ý ž Í Ě ÁÁ Ú é é ň é Ž ý ž Ž Í ý é ý Í ů ý ý ý é ý é ý é ň Ž Ž Ě ÁÁ Ú é é ý Ý é é ý Ž Í Í é ž Í Ž Ě ÁÁ Ú é
Víceě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť
Á Á ŘÍ ě ě Í Ž š Ť Ť Ý ě ě š Ť ž ě ž ě ě ž ě Ť š ě ž Ó Ť š Ť ě ž ě Š ě ď Ť š Š ě Ť ě š ž ě š ě ě ě š ě ě ě ě š ě Ž Ť š ň Ž Ť ě ž ě šť ě ě ě ě ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť
VíceŘízení otáček změnou počtu pólů
Řízeí táček změu pčtu pólů Tet způsb řízeí táček mtrů umžňuje změu táček puze p stupích. čet stupňů však ebývá veliký, běžě se pužívá puze dvu stupňů. r zvláští účel lze pužít i větší pčet stupňů. T však
VíceŽ é é ť Ů ž š é Ž Ú Ú ť ď Ň Ě ž Ž Ú Ú ó é Ž é ó Ž ó š š Á é é é ž ó Ž Á ó ó É š š Ž ť Ú Ě Á ó ž ž é é é ž é ž š ť Ú Ž ť Ťť Ů Ú ť ď ď š š š Ž Ú Ú Ť ó š ó ó ó ó ó Ú Ť ó Ť ó Ž Ú Ě Ó ó Ú é ó ť Ý ů é Ž Ž Ý
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
VíceKapitola 5 - Matice (nad tělesem)
Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic
VíceÍ Č Ý Ó Ó á á á š ž Ť Ť č Í á á ž č Ó čť š š á Č Ť á Í č Í Í á á š š š ť Í Ť č Ť á Č á á ť Í š č Ť Í š š ť š á Ý á š Č ň č č š á č á č á á á č š Ť á ň č ť ň Ť á á á á á č á š á č š č č č Ť č á á á á Ď
VíceÚBYTKY NAPĚTÍ V ES Jednoduchá ss vedení nn, vn Dvouvodičový rozvod. Předpoklad konst. průřezu a rezistivity. El. trakce, elektrochemie, světelné
ÚBYTKY NAPĚTÍ V ES Jedoduchá ss vedeí, v Dvouvodičový rozvod. Předpoad ost. průřezu a rezistivity. E. trace, eetrochemie, světeé zdroje, dáové přeosy, výoová eetroia. Osaměé zátěže apájeé z jedé stray
Víceř ý Ř É Á Ě Ě Ú é á í í č ě á é š Ťťé ó í ú ýó í ř š ě š í á ě í ý í Ř ú í é í í ú ů íš ě í í Í ď ňí ý í ýř čá ě á é š é é í ž í ó Í íóď ř ě é í ý č ě
ř ý Ř É Á Ě Ě Ú č š Ťť ó ú ýó ř š š ý Ř ú ú ů š Í ď ň ý ýř č š ž ó Í óď ř ý č ř š š ď ý Ť č É č ú ž ý ř ú ř šú Í ž ř ř ř ď Í ř Ú ř ý É ů ž ý ý ř Ů ř ý ň ď ř ř ž ř ž ž ř ý š ý ž ú Ú š ý Ťž É ú ž ř ň ž ž
VíceVývěvy pracující na základě přenosu impulsu
Vývěvy racující a základě řesu imulsu Na mlekuly čeraéh lyu se růzými zůsby řeáší imuls (hybst) v žadvaém směru čeráí - d vstuíh hrdla vývěvy k výstuímu. Mlekuly lyu mají samzřejmě stále své eusřádaé teelé
Víceěý í č Č Ě í í í č Č ě¾ í ú č á ř č í ú č Áí í í í í ú ří ř ¾ ó ř¹ í ¾ í é á áů á í ě á ú í ř í ú řě á í ú ě řýý Ě Ýč É Ř č č í
ř Ň ť ť ř ť ó ú č í í á č í í í ó ó áí í í č í č á ú č Í ť ř á ý ¾ ěé ě ú č ¾ ý ú í ěý í č Č Ě í í í č Č ě¾ í ú č á ř č í ú č Áí í í í í ú ří ř ¾ ó ř¹ í ¾ í é á áů á í ě á ú í ř í ú řě á í ú ě řýý Ě Ýč
Víceš á Ó ě š á á á Ť ž ě š á á ň á Ž á š Ř Ť Š Í ě Č á á Í á á Á š Íá ž ě á á á Ž ě š ň š ď á Č á ň ž ě Ť ě ě á Ť ň Ť á ě š ž ě Ť Ž á ě á á ě Í ť š á Ž š š Í á á á á ň ž Í ě Ť á á š ž š á ě Ť á á Č á Ť Ď
Víceť ť ť ó ť Ž ť ť ó Č ň ů ť ť ť ť ů ňť ť ů ť ť ť ť ť Č Č Č Í Ý Ý ť Č Č ť Š Č ď ť Ý Ú ť ó ť ó ď ů ň Ó ť ť ó ň Ř ó Ó É ď ó Ň ň ť Č ň ó Ý Ý ť Ý Ý ó Ž Ý Č Ř Ý ť Ý ť Ň ť ť Č Á Š Č Ž Č ť ť ů Č ů Č Č ť Č Ú ď ó
VíceÍ ď č ř č ť ř ř čť ř ř č ř ř ď ř šč ř ď š šč ř š š ř ř ď ť ř ď š ř š šč ř č ď Ž
ó Í č Í šč š ď ó ů Ž š ň ř ď ý ýš ó č Ž ďš ď č ď ý ý ý ý ř šč ř ý ř ř ý ý ď Í š š ť ý ý ý šď ý ý ó ř ří š ř ď ý ř č ý ý ý ď č ř ů ř č ý ó ř ý ý Í ř ý ří ď ň ř ř ř č ň š ř č ď č ý č š š š ř š ó ř ď č ď
Víceří é Á -Č Ř---Í
- - -ří - - é - - - -Á -Č - - -Ř-Í - - á- - -á- - ň-í -á - - -í - č -á í - -áý -í - -í -áč - Í ÚČ ý- - č -í - -á-í - č í ěřů á- í -í ř- -á - á-í - - í -í - -ě ňá Í -í -é - - - - - - č á - - -Í - -ý -á-ří
Více23. Mechanické vlnění
3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze
Více1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN
2 NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN V této kapitole se dozvíte: axiomatickou defiici ormy vektoru; co je to ormováí vektoru a jak vypadá Euklidovská orma; axiomatickou defiici skalárího (také vitřího) součiu vektorů;
VíceJednokriteriální rozhodování za rizika a nejistoty
Jeokrterálí rozoováí za rzka a estoty U eokrterálíc úlo e vžy pouze eo krtérum optmalty, a to buď maxmalzačí ebo mmalzačí. araty rozoováí sou zaáy mplctě - pomíkam, které musí být splěy (vz úloy leárío
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
VíceŤ Ž Ě Ý Ý ť Ú ě ě ž Ú Ž ě Ú ě ě Ú ě ě ě Ť Ž É Ó Ý ď Ú ť ž ú ž Ž ž ž É Ž ě ž ž ě ž ž ž ž ě ž ú ž ě ó ě ě ť ž ě ó ó ž ě ě ě ě ú ě ě ě ž ě ž ě ě Ž Ž ž ž ě ě ě ž Ě Ý ť Ž ě ž ě ě ň ě Ú Ž ě Ú ě ž ť ž ě ě ě ž
VíceSEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE Lceč í tudum STTISTICKÉZPRCOVÁ NÍ DT PŘ I KONTROLE Ř ÍZENÍ JKOSTI Předmě t MTEMTICKÉPRINCIPY NLÝ ZY VÍCEROZMĚ RNÝ CH DT Ú ta epemetá lí bofamace, Hadec Ká loé Ig. Mata Růžčkoá PDF byl
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
Vícep = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:
ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá
VícePetr Šedivý Šedivá matematika
LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími
VícePodpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/
Stření průmyslvá šla a Vyšší brná šla technicá Brn, Slsá Šablna: Invace a zvalitnění výuy prstřenictvím ICT Název: Téma: Autr: Čísl: Antace: echania, pružnst pevnst Slžená namáhání, uvané namáhání Ing
Víceří é áé í áí ří í ř á é á á ří á Ž ů áí í á í í á řá á řá á řě ó ŽŠ áí á č í č í á í í ě Č á řě í řě é áé í í á í ý á áí ý ří á ů áí í á í í á ž Í ý č
áá ř á á á ří á Ž ů áí í á í í Č á í č á á á í é í ě Í í č ář í č í ž á á áě á č ě řé í ěě ěý Í í áů ěí ěš í řů í í Š áá ř Č á č í á á í ří é ě í ž í í č á Č á ř í Ž é ěí Í áí í á č Č ý áí á á á áá ř á
Vícemnožina všech reálných čísel
/6 FUNKCE Základí pojmy: Fukce sudá a lichá, Iverzí fukce Nepřímá úměrost, Mociá fukce, Epoeciálí fukce a rovice Logaritmus, logaritmická fukce a rovice Opakováí: Defiice fukce, graf fukce Defiičí obor,
Víceď Ř ď ť ň ů ň ň Š ň ň ů É ň Ý Ý ň É ů Ý Ý Š ů Ý Š Ý ů ů Ý Ý Ý Ý Ý ť ů ů ťť Š ů ť Š ť Š ů ň Č Ý ň ň É Ď ň Ý ň ů ť ť Ť Č ť ť Š Š ů Ď ů ť ů ň ť ť ť ť Ď ť ť Ň ť ň Č ů Ý Ď ď ň ň ň ť Ř ň ů ď Ý ď Ť Ý ů Ý ů ů
VíceჇ劗ENÍ TECHNIC Ⴧ劗Ⴧ劗 Ⴧ劗TჇ劗 TჇ劗 EBNÍ BRNĚ Ⴧ劗Ⴧ劗N Ⴧ劗Ⴧ劗Ⴧ劗Ⴧ劗ERჇ劗 Ⴧ劗 Ⴧ劗ÍTჇ劗Ⴧ劗 Ⴧ劗 Ⴧ劗RჇ劗Ⴧ劗I Ⴧ劗 Ⴧ劗 Ⴧ劗ÍTჇ劗Ⴧ劗 Ⴧ劗 Ⴧ劗RჇ劗Ⴧ劗I Ⴧ劗 T Ⴧ劗IჇ劗NÍ Ⴧ劗 R Ⴧ劗R T Ⴧ劗IჇ劗NÍ Ⴧ劗R Ⴧ劗RჇ劗Ⴧ劗 Ⴧ劗BIN Ⴧ劗N Ⴧ劗 RჇ劗 T Ⴧ劗IჇ劗 თ叇ít თ叇 vá fik B Ⴧ劗H Ⴧ劗
VíceŠ Ě Ě ÍŽ Č Á š ě ě ž é ý ý ář ř š ě ří ů ů ř ěř ý š é Ž á ě ě í ó š Ž ů ě é Ž é ě ř ž é č š řá íú é á ě ž ůž í é Ž ó í í é í š ě č í í í ý ě ří é ř í
Ó Á Á é áž ě é ý á á á í Ž ě í í á ě ěř é ó í í í í ě ó ě á á á ý é ř ý é á ě ý ý á á ří é á š í ý á ž í ý ý ý ů ž ě ší á ř š á é ň ó í á í ě Í á í š é á í ě ý ř ý ě á č é á é ó ř é í í ý é ř á ň é Ž á
VíceZákladní vlastnosti polovodičů
Základí vlastosti olovodičů Volé osiče áboje - elektroy -e m, - díry +e m V termodyamické rovováze latí Kocetrace osičů je možo vyjádřit omocí Fermiho eergie W F dotace doory ty N dotace akcetory ty P
Vícei=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2
i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři
Víceř é ě ý ú ř ý ř ř ě ý ř ý ó ř ě é ř é é é é ý ú ý ý ň ř ě Ú ěž é ú ě ě ý ěž é ú é ě ě ě Ú ý ěň ť ě ě é ě ú ř ě ě ř ě Ú ě ď ý ě ý ě
Ý úř ř é Č ý ř ř Č ř é ě ě ř ř ú ý ý ř ě ť ř ř ěř ý ř ř ř ú ř ě ř ě ř ř ý ý ř ě ý ř é ř é ě ý ú ř ý ř ř ě ý ř ý ó ř ě é ř é é é é ý ú ý ý ň ř ě Ú ěž é ú ě ě ý ěž é ú é ě ě ě Ú ý ěň ť ě ě é ě ú ř ě ě ř
VíceJednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )
5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě
Víceí č č é č í č ě í É č Č ě ě ě ě é í č í č í ý ě é ý é í í é é ě í í é č ě č Č č í ý í í č
ě ý ú ý ú ú č é č ň ý ě ý í í í ů ý é í č é ú ě ý č ě ú é č ú í ě í í í č ň č ž é ý ú í ů ě í ý í é ů č ý í í č ň ý é ÚŘ í č ů ě í č č é č í č ě í É č Č ě ě ě ě é í č í č í ý ě é ý é í í é é ě í í é č
VíceZákladní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů
Základí teoretický aarát a další otřebé zalosti ro úsěšé studium a strojí fakultě a k řešeí techických roblémů MATEMATIKA: logické uvažováí, matematické ástroje - elemetárí matematika (algebra, geometrie,
VíceCelková energie molekuly je tedy tvořena pouze její energií kinetickou.
Ideální lyn 7. 9. stletí, kdy vládl řesvědčení, že klasická mechanika ředstavuje dknalý nástrj r is našeh světa, byli vědci velmi udiveni zvláštním chváním lynů, které tent stav hmty výrazně dlišval d
Víceé ž ř á á ů á ů é í č č á ř á š á ě ší ý říší ý ý á í ář í ý á í á í š ý ý á č í í í é í ě á áří í á í ší č ý é é ů ý ý í í á í í é í š á í ý ř ě í í
Č Á É Í Á Í Ý ý í č é í á á é ý é é é í ý á é ří í í ř ě ž á í á á ř ě ř á č á ší á č á ř ší ě č é š é ě Ž á Ž ě ď š é í ř í á č í í č ž ů é áž á í í á á í ž ů é í á í Č é í š ý á á í é á í ě ž č á ášť
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
VíceŘ Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é
ž Í ž š Š š Ř Ř Í š ě ě ě é Ž Í Í ě é Ž é ú ě ú ž é Ž Ú ě ě ě Š ě Í é ž š š Í é ě é ě é ě Ž ě ž ě Í š ě ě é Ř Ž ž ě ě é Ž Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é
VíceBudeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
Víceč Ž ž Ť Ť č Ž ů ž Ť Ť Ť Ť Ť ž č Ť ň ž Ďč č č č ť Ě Ťž Ť č Ž ž Ť Ť Ž ž ž Ž ž ž Ť žď Ť ŽĎ Ť č Ť č Ž ž č ž Ž ŤÍ ň Ž č Í ň Í Í ů ž č ž ž Ž Ť ž Ž Ť ž Ť ž ž
Ť ž Ť č č Ť ž ž Ú č Ť č Ž Ť Ť č ž Ť Ť Ř Ž Ž ň Ž ž č Ž č č Ž Ť Ž ň č Ť č Ž ž Ť Ť č Ž ů ž Ť Ť Ť Ť Ť ž č Ť ň ž Ďč č č č ť Ě Ťž Ť č Ž ž Ť Ť Ž ž ž Ž ž ž Ť žď Ť ŽĎ Ť č Ť č Ž ž č ž Ž ŤÍ ň Ž č Í ň Í Í ů ž č ž
VíceŽ é č ě é Ž Ž ň ě č Ž ť Ž ě ě ě é ě Ě ě Ž Ď č ě Ž Ž č Ú Ž ě é ě Ž é Ž ě č Ť č Ů ěť Š é ž ě Ž Ž ě Ť ť Ž Ž ě Ž ě Ž Ž é Ž ě é ě č Ť Ž Ž Ď ě ě č é ž Ť Ť Ť
Ž Ž Ř ť č é ě ú č Š é ŤŽ Ž ž Ž Š é ě Ž č Ť Ů Ť ě é Ž é ě č ě Ť č ě é ě é Ž ě Ť Ž č Ž é Ž Ž ě é é ě č ě é ě éť Ž ě ě ě č é ě Ž é ě Í č Ť Ž č Ž ž Ž Ť Í é ž Ž č ž Žď ě Č Á Ž é č ě é Ž Ž ň ě č Ž ť Ž ě ě ě
VíceDůkazy Ackermannova vzorce
Důkazy Akermaova vzore Rady studetům: Důkaz je trohu zdlouhavý, ale přirozeý. Tak byste při odvozeí postupovali, kdybyste vzore předem ezali. Důkaz je krátký, ale je založe a triku, a který byste předem
Vícež ř ž ě ěá é é á ě ě ú Í ř Ť á é á ě ž š ž ě č ě ř é ý ě ř á ž ď á é á ě ě ř á á ýě ý ří ě š é ě Í ěá ť ž ř šř Á ý ř ú ý é ě ě č é ě ř á ú á á ť Í á ě
ú á áč ří ěř á é ý Í ř á ž é ž é á ž ň ěá ť á é á é ě ř Í ě é á ý ý ý ř ě é ř é ř ě á Í ž ě é č é é ý š ř ú Í á é ě ě ý ů ř á č á ž á č ěá č é č á ž ř ž ě ěá é é á ě ě ú Í ř Ť á é á ě ž š ž ě č ě ř é ý
VíceInterval spolehlivosti pro podíl
Iterval polehlivoti pro podíl http://www.caueweb.org/repoitory/tatjava/cofitapplet.html Náhodý výběr Zkoumaý proce chápeme jako áhodou veličiu určitým ám eámým roděleím a měřeá data jako realiace této
VíceŤ ě ě ě á č á ž č ě ž ě ž č á ě š Ť ě č ž á ě č ě ž Ť č č ž Ť ž š á ě ž ě ž ž ě ě Ěá á á Ťš č á ě š č č š ěž ě č ě á ě č š ď ě ž á č ž ť á ť ě č ť ž Ž č ě č á á á á ě ž á ě á ě ž á á áž č ž ě ě á ž ě á
Víceč š š ř ř Í ů č Ě Á Š ŠÁ Ř Ď É Í Ě Í Í čí ž ě č é č ě ý Ž ř ě č ý ě ý ý ř ě š ý ě ť ý é é ě ě é ě é ř é ř Ť ě š ě ž ě é ě é é ů ě é ř ú ý ý é ěř ý ý š ý ý ž é é š ý š ě ý ř ř ř ě š ý ě ý ý ř ě é Ž é é
VíceHYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
HROMECHANICKÉ PROCES orava tekti Čeradla a komresory (ředáška) oc. Ig. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, tel.: 435 68) ČERPALA Základy teorie čeradel Základí rozděleí čeradel Hydrostatická
VíceÝ áš á í é ť š í
ří ď ě ě é ř ý ří ý é úř á ú ě ě ř ář í ší ž í ř í í Í ř ý áš ě ů é í ď Í ř ý řá óš í áš í ý í ř š í á á ř ří ž ě ž ď š ě í í í á žá ý á Í ÍŽ Š Á Ó ř č í Í é ž é ž á í á á Ž ř ě ž ú á á č ě ě í ěž á í
Víceí í ú ř Í ř í á í é é é Í á ý ň ř í š í č í í á í í é í í í á á ó ě Í í ě í í í í í řá ů čč ř č á í í í ě á ě ě í á í š ť Í ě Í ř ě í ě č Í ř é č š ě
ú ř Í ř á é é é Í á ý ň ř š č á é á á ó Í řá ů čč ř č á á á š ť Í Í ř č Í ř é č š á č ý č é ó á č ř ů á č č š á ů á Í á á é č ú ó ť ý Í ř č é Í č š á ř á é á ř á ř ů ř ř á áž á Í ý é é č ý čů á é é é č
VíceĚ í ě ýúř é ý á ě Í Í é ř í Í Ý ň ůř Ží á í í ř ř á á ě áúř ř ý ě é úř é íúř ří š ý í á ú á á řá é ě á íá íúř ě ří š ý í á Íá řá í é ě í á á řáí é ú í í ř ř žá ř é é í é á ě é é é í á Íú í í ě í ě é ří
Více, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku
Cvičeí z ieárí agebry 4 Vít Vodrák Cvičeí č Determiat a vastosti determiatů Výpočet determiat djgovaá a iverzí matice Cramerovo pravido Determiat Defiice: Nechť je reáá čtvercová matice řád Čtvercovo matici,
Víceř ý É Á Ě Á Á Á Í Č Í š ř ř ř ž ř ý ě Č ÁČ ÍÚ ě Č ě ř ě Ř Ě Ě Í Ř Á ř ě ř ř ě ř ř ě ř ó ř ě ř ě Ř Á Á Á Ř É Á ř ř ř ř ř ýš ěž ů ý ě ř Á Í Ě Í Ř É Á ř ě Í ě ř ě ť ě ř ý ě ř ř ž ř ř ý ř ý ě ř ú ý ě ř ď ř
Víceú ě č Š Š č ý ě ě č ý č ě ý ý č č ý ě č Š
č č ž ý ů ě Ě Č Š Š Š ú ě č Š Š č ý ě ě č ý č ě ý ý č č ý ě č Š Ú ů ě ů é Ž é Š é ů ÁČÁ é Ť Á ČÁ Ž ý é ě é ú é ě ě é ú Á Ě ť Š ŠŠ ú ůú ě č ě ě ú é ý ě ý č Í ě č Š Ř ů ě ů ě ž ž ý ý ů ě ě č Š ý ů Ž é ó
Vícec) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),
a) Vyslovte a dokažte Liouvillovu větu o šaté aroximovatelosti algebraického čísla řádu d b) Defiujte Liouvillovo číslo c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je trascedetí 2 a) Defiujte
VícePřijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika
Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
Více1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
VícePrůřezové charakteristiky základních profilů.
Stření průmyslová škola a Vyšší oborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřenictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Průřezové
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost
8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž
VícePřijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení
Přijímací řízeí akademický rok 0/0 Kompletí zěí testových otázek matematické myšleí Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď. Které číslo doplíte místo otazíku? 6 8 8 6?.
VíceČ á á á Ž á š Í á ě ň č á Ť á á é š Ť ě é ž čá Ť Č Ť ě š é é á á á č á ě á š á é ě ž á á š é á á á č ě č ě č á Ž ě é ě á Ž é Í ě š á ě á ž Ž č á á ě é č é ě á á ě á č á á Í á ě ě š ě Ž Ž ž ž Í ě č Ž éč
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost I
8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu
Víceěč é ě Ť ě á č áť éč á á á á ěč é áž ť éč čá č Ě č á š š č é š é š ě Ť Ť ě á ě á éť č č č á čá á é č é ě á é á Ů ě Ů Ž á č á čá ě é ě č Í á Í Ž ě á á
Ů Í Ů Š š á á š á á č Ó Ž Ť Ž Ť é á č á Ěč ě ě é á á ě ě Í ě é ě Ó é ě ě á Ď é á á á á ě á á ě ň č á Ž é á ě á Ů á Ž é ě é Ž č š č é š Í ě čž č š á ě š á š á ě š Ž á ě ž ě Í ž é č é Ó é á š Í áč é ěč é
Víceí ý á ř ů ř ě í Ď ě ě ě á ě á ří ý ě í á ř ů ň á ó Š á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á íí ý í á á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ří ý ě í Ó ří á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ří ý á ř ů ř ě í ř ý ří í á ř ů ř ě í ě ě ě á ě á ý ě
VíceVinohradský zpravodaj
Vý zpj č. 13/19 30.3.2019 S C ů mé P-V Lýá 30, 120 00 P 2 www..z Pgm ž 9:30 10:30 S š á A Šý Spčá pň č. 105 m S š mý pá S mj pj CASD Spčá pň č. 113 m 10:30 10:45 Přá 10:45 12:00 Bž ázám V pm: Spčá pň č.:
VíceVY_42_Inovace_13_MA_4.01_ Aritmetická posloupnost pracovní list. Jednotlivé snímky lze použít jako studijní materiál.
Čílo projektu Čílo mteriálu CZ..07/.5.00/34.0394 VY_4_Iovce_3_MA_4.0_ Aritmetická poloupot prcoví lit Název školy Střeí oborá škol Střeí oboré učiliště, Hutopeče, Mrykovo ám. Autor Temtický celek Mgr.
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
VíceÍ Ž Í ÁŠ Í ý š Ž š í č í í í ú ž í í Č Č ří č íčí š š ž š í í š í Ž í š š í Ý Á ě š ř í í Í ŘÍ ú ž í É ý ě ý í ý í ě í ý ý úč í Ž ň Ú ý ě ě ú š í í ř í úč í í š ů ě úč Ý Ý č í í ě í ý ř ý ž í ůž ý ř ý
Více