Odchylka přímek. ϕ 0;180. Předpoklady: 7208, 7306
|
|
- Vít Macháček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 74 Odchlka římek Předklad: 708, 706 Př : Zakj a rej defiici a mžé hdt: a) laimetrick zaedeé dchlk římek b) úhl ektrů zaedeéh aaltické gemetrii Na základě ráí arhi st r ýčet dchlk římek aaltické gemetrii Plaimetrická dchlka římek říadě růzběžek elikst stréh eb raéh úhl říadě rběžek la Úhel ektrů Velikst kexíh úhl UOV, který zike z místěí ektrů a d rietaých úseček OU a OV U O V ϕ 0;90 ϕ 0;80 Skalárí sči ektrů mžňje sad rčit úhel, který ektr sírají Směr římek je rče mcí směrých ektrů Můžeme žít skalárí sči směrých ektrů a ýčet dchlk římek Jak t dade? Odchlka římek se rá úhl směrých Pr dchlk římek latí: ϕ 80 α ektrů Mžá řešeí: Kdž jde tý úhel, brátíme jede z ektrů Kdž jde tý úhel, dčítáme dchlk d 80 Zamezíme hdtám ad 90 Pr tt hdt latí < 0 Zabráíme tm, ab bla hdta zlmk zárá čitatel zlmk dáme d absltí hdt (tím záreň zabráíme tm, ab dchlka záisela a rietaci směréh ektr) Odchlka římek, se směrými ektr, je čísl ϕ latí 0; π, r které
2 x + t Př : Urči dchlk římek, : : t, t R Ptřebjeme směré ektr:, {[ t; t], t R} + : ( ; ) + ( ) : ( ;) ( ; ) ( ;) ϕ 9 Odchlka římek, je ϕ 9 Př : Urči dchlk římek : x + 0 a : x + 0 Obě římk js zadá bec ricí záme rmálé ektr Je t rblém? + Nemsíme je řeádět a směré ektr, rtže dchlka římek a, je stejá jak dchlka římek, které js a ě klmé (a které mají za směré ektr rmálé ektr římek a ) ( ; ) + ( ) ( ;) ( ; ) ( ; ) ϕ 60 Odchlka římek, je ϕ 60 Př 4: Urči dchlk římek a A[ ;], [ ; ] B, : x Pr rčeí dchlk římek můžeme žít djici směrých eb rmálých ektrů z rmáléh ektr římk čteme její směrý ektr B A ( 4;) ( ; ) ( ; ) 4; ;
3 6 6 ϕ Odchlka římek a je ϕ 49 4 Př : Je dáa římka : x 0 dchlka d římk je 4 Odchlk římek rčjí směré eb rmálé ektr ( ; ) + 0 Nrmálých ektrů římk je ekečě mh: Najdi římk, která rchází bdem Q [ ;], jejíž A msíme si brat, který z ich chceme sčítat, abchm získali jedzačý ýsledek Hledáme aříklad taký, který má x- sřadici r jedé (kd ejs rmálé ektr sislé 0;k rčitě je jede z ektrů s x- sřadicí r jedé rmálým ektrem římk ) Vlíme: ( ; ) ; ; + cs 4 (Zde je dbře idět, že kdbchm si ezlili 0 + hdt x-é sřadice, emhli bchm říklad řešit, rtže bchm měli ze jedi rici a rčeí d ezámých) ( ) ( + ) ( ) / + (Umcěím se zbaíme dmci i absltí hdt)
4 ( ) ( ) 4 b ± b 4ac ± ±, a 4 + ( ; ) 4 ( ; 0,) ( ; ) 4 Existjí dě římk, které slňjí zadáí : : ( ; ) x + + c 0 ( ; ) x + c 0 Dsadíme [ ;] Q + + c 0 Dsadíme [ ;] c c : x + 0 : x 0 Zadáí říklad slňjí římk : x + 0 a : x 0 Q + c 0 Pedaggická zámka: Diskse zleí jedé sřadice rmáléh ektr ; je důležitá Pdbých říadů, kd msíme sčítat ěc ejedzačéh (aříklad směré ektr) je mh a je dbré, kdž stdeti chá důd, rč je té sřadici zlit Ddatek: Můžeme si kázat, jak b řešeí říklad rbíhal, kdbchm si brali jiý směrý ektr: Vlíme: ( ; ) +, cs ( ) ( 4)( + ) 0, + + ; ; 4 ; eb ; Můžeme také zlit - sřadici a dčítat x-: x;, x +, x cs 4 0 x + 0 x + x ( x ) ( x ) + x x 0 + x, ; x; x x x 6x x + 6x 4 0 b ± b 4ac ± 4 ± a 4 4
5 x, ( ) (stejý směr jak ektr ; x, 0,; ; ; ) Př 6: Js dá bd A [ ;], B[ 4; ] a V [ ;] A Najdi bec rici s úhl AVB V + B Osa úhl růměr směrů b rame rčíme ektr a tak, ab latil: k A V, 0 l B V, l > 0 k > Vektr w + ak bde mít směr s úhl AVB A V ( 4;), A V + 4 B V ( ; ), B V + Vektr A V je dakrát ětší zmešíme h a li ( A V ) ( 4; ) ( ; ) B V ; ( ;) rice x + + c 0 Dsadíme bd [ ;] c w + ; + ; ; V : c Osa úhl AVB má bec rici: x Př 7: Petáká: straa 08/cičeí 47 e) g) straa 08/cičeí 48 a) b) straa 08/cičeí 0 straa 08/cičeí straa 0/cičeí 77 Shrtí: Výčet dchlk římek je zalže a rčeí dchlk směrých ektrů Hdt js meší ež 90
Odchylka přímek
734 Odchylka římek Předoklady: 708, 7306 Pedagogická ozámka: Pokd chcete hladký růěh začátk hodiy, je leší dořed ozorit žáky, že do otřeoat zorec ro úhel do ektorů Př : Urči úhel, který sírají ektory (
Více7.2.4 Násobení vektoru číslem
7..4 Násobeí vektor číslem Předpoklady: 703 Tetokrát začeme hed defiicí. Násobek lového vektor číslem k je lový vektor. Násobek elového vektor = B Ačíslem k je vektor C A, přičemž C je bod, pro který platí:
Více7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
VíceOpakování (skoro bez zlomků)
2.2.27 Oakvání (skr bez zlmků) Předklady: 010217 Pedaggická známka: v Tét hdině užívám systém takzvanéh výstuu. Žáci čítají samstatně s tím, že zájemcům máhám, nikd však nemůže čekávat, že budu stát řád
VíceÚlha č.2 Elektrické řístrje - cvičeí Přechdé děje ři vyíáí Zadáí: Pr vyíač a jmevité aětí = kv a jmevitý vyíací rud I k = ka vyčtěte: a) hdtu aralelíh tlumícíh dru tak, aby tlumil kmity ztaveéh aětí číaje
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost
8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž
Více0. Struktura matematické teorie
0. Strktra matematické terie Jedna kapitla celk Výrká lgika se zabýala ýstab matematiky matematické terie). Na pdrbnsti pjmů dkazji d text ýrké lgice. Zde prádím strčný ýčet staebních prků. Aximy trzení,
VíceMetoda datových obalů DEA
Metoda datoých obalů DEA Model datoých obalů složí ro hodoceí techické efektiit rodkčích jedotek ssté a základě elosti stů a ýstů. Protože stů a ýstů ůže být íce drhů, řadí se DEA ezi etod icekriteriálího
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost I
8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu
VíceLineární zobrazení. 90 ve směru od z k x a symbolem h otočení kolem osy z o. 2 n
ieárí zbrzeí V prstru je dá krtézský systém suřdic Oyz Ozčme symblem f tčeí klem sy 9 ve směru d y k z symblem g tčeí klem sy y 9 ve směru d z k symblem h tčeí klem sy z ) Určete suřdice bdů f ( M ) (
Více, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku
Cvičeí z ieárí agebry 4 Vít Vodrák Cvičeí č Determiat a vastosti determiatů Výpočet determiat djgovaá a iverzí matice Cramerovo pravido Determiat Defiice: Nechť je reáá čtvercová matice řád Čtvercovo matici,
Víceě Á Á é é ě ě ě ú é é é ě é é ď ď ď š š Č Á ě ú Á ď š ě Č ě š ěž ě é ě ě ě ě ě ě Č Á ě Á é ú Ž é š ě š š é Ž ě é š é Š ť Ž ě Č Á ú Á Ť é ě é š ě ě š š ď ď Č é š š Č ě ě ú ě ú Ť é ě š ě ě š ě š ě ě ú ě
VíceObecnou rovnici musíme upravit na středovou. 2 2 2 2 2 2 2 2. leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.
75 Hledání kružnic I Předpklady: 750, kružnice z gemetrie Př : Kružnice je dána becnu rvnicí x y x y plměr Rzhdni, zda na kružnici leží bd A[ ; ] + + + 6 + = 0 Najdi její střed a Obecnu rvnici musíme upravit
VíceZOBRAZENÍ ELIPSY POMOCÍ AFINITY
echnická univerzia v Liberci Fakula řírdvědně-humaniní a edaggická Kaedra maemaiky a didakiky maemaiky ZORZENÍ ELIPY POMOÍ FINIY Pmcný učební ex Pera Pirklvá Liberec, září 03 Nejdříve si řekneme, c jsu
Více4. Komplexní čísla. z = a + ib. 0 a
Maagemet rekreace a sprtu Kmplexí čísla Kmplexí čísla ZÁKLADNÍ POJMY Kmplexí čísl (v kartéském tvaru) e výra = a + b, kde a, b su reálá čísla, e magárí edtka s vlaststí = a e reálá část, b e magárí část
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
Více1.6.3 Osová souměrnost
1.6.3 Osvá suměrnst Předklady: 162 Pedaggická známka: Je třeba stuvat tak, aby se v hdině stihnul vyracvat a zkntrlvat bd 5. Pedaggická známka: Hned u střídání vázy je třeba dát zr. Narstá většina dětí
Víceč á š ý á čš á á é á č š ř é č á á š á á á á š ř š Í Č á á é ě č č č č ú ř ě č č šť á ě ý ů ě á á é š á á á á č ř á č ř š á ř šš é é ě á á š ý á ě ě š ř ů á š Š á á ř é á é š š ž Ť Č á á š é ř š š ý Ť
Více( ) 2 2 2. 7.4.8 Výpočty odchylek. Předpoklady: 7406
7.4.8 Výočty odchylek Předoklady: 7406 Pedagogická ozámka: Na octié robráí této hodiy otřebje běžý stdet tak jede a ůl hodiy yčoací. Defiici odchylek ro římky, roiy atd. ž záme ze stereometrie, teď jeom
Víces p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu
MATE ZS 2013 KONZ 3A Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině a v rostoru Přímka v rovině 1 Parametrická rovnice římky v rovině: t R s o : X = A + t s, kde, Vektor s nazýváme směrový vektor římky,
Víceč Ú Í ř
č Ú ř ť á ě á é á ý ě ě é ů ě č ň ě ř é ú ř ž č ě ň ř á ě ě ě ř ů žý č ú ť ě ř ť á š šť č ž ý ů ů ň ě ř ě č é ř á ž ž ž ď š ě ň ů ú Ě é ř á ě ě ř ř ě ř á ý ý ú ř ěž ó ě ý ž ě ý ř ř á ě ě ř š ž š ř ú ý
Více8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I
8.. Rekuretí zadáí poslouposti I Předpoklady: 80, 80 Pedagogická pozámka: Podle mých zkušeostí je pro studety pochopitelější zavádět rekuretí posloupost takto (sado kotrolovatelou ukázkou), ež dosazováím
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceO Jensenově nerovnosti
O Jeseově erovosti Petr Vodstrčil petr.vodstrcil@vsb.cz Katedra aplikovaé matematiky, Fakulta elektrotechiky a iformatiky, Vysoká škola báňská Techická uiverzita Ostrava Ostrava, 28.1. 2019 (ŠKOMAM 2019)
Víceťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č ř ý č ř š é ž ýš é ř š é ž ď
Ý Í č ž é č š Č š Č Ž é ř ř é ď č Ž ď Č Č ý é Ž č Č Ž é š č č úč ď é ď é š ř ů ťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č
VíceČ š ž ý ČŠ ý š šš é é ďě š ý ě ě š ů ě ě š ů é ě ě ě ě ý ů ě ě š ů Č ď š Í ě Í ě Č é ě ž ů ý ý š š ý Ť Ť ý ý š šš é é ě š ý ě ú é é š ý š é š ě ě ú ž ů ě ý š ě ýš ě ů š é ú ě ť ú ů š š ý š š š ý Ť š ě
Více8.2.10 Příklady z finanční matematiky I
8..10 Příklady z fiačí matematiky I Předoklady: 807 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží do
VíceAritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti
8 Aritmetická posloupost, posloupost rostoucí a klesající Poslouposti Posloupost je fukci s defiičím oborem celých kladých čísel - apř.,,,,,... 3 4 5 Jako fukci můžeme také posloupost zobrazit do grafu:
Víceě ď Č ú ď Š Á É ř Č ú ř ě ř ě é ě ů é ř ě ř š ř é ž é ž š é š ý é ř é ě ř ů ý ž ž ě ý ř é ě ř ů é é ž é ž ř é é ř Ž é ř é ú ý é é ž ř ž ž ě é ě é š ě ň é ž ř š é š ý é Ť ď é ě ř ů ý ž ž ď ž ý ř é ě é é
Víceš ý Č Í Á é č š Č č Íč č č Í š ě ě é š š š é ě ě č č š ň š ě ý ě Í š ň ě č šš é é ě š ý š ů ě ý ů é š ě š ě ó š é š š ý ě š Š Ž š š š š š š ě Š ý ý ý ýš ý ě Í ý ý ě Ž ě ě Š ó š ě é é š é é Š ě ě ě č ý
Víceřá ó á ú ú š š ř č é ě ě á é č ě š č č á ě í Ž š ě ř č é ž ř č é šč š ž é á č ř á ě á ě á é é ž í ř á é ď ě šč í šč ěšť čš ó ž é é ě ž é ď é ší ě ž é
é é ě í ří í é č á é ě í Ž é í ě ú ť á ď á ý ž ů é ď á ř é č ě ěšť é ě č č ě ú é í í ě í á é ě š ě í ý ý í ú í ó ď ý í ěž í ě á á í ě ý š ě í í é ď Č Á Č ý á ě ě ě ůž ř ě š ě á ě í á é ž í í á ý á á ž
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceŤ ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š ě Č š č č č čť Ť ě ě ňž č Ť Ý š ž ž š ě ěť ě ě ž ž ť ě ě Ť
Č ž č Ť ž Ť Ť ž ě ě ě Ť č ň ž ž ě š ž Ě ň ž č č ú Ť ž Ť Ť ě Ť ě š ě ž ě ž Ť Č ě Ť ž ž Ť š ž Ť č ěť Č č ž ČČ ž Ť ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š
Víceěří í á á ř í í á ý čá í ý í á í á č ř ří í ě á í ě ý š á ď ý ž ž á ěí í ží Í í ř á ě šíď ě ší Í í ž á Í č č ž é ž í í é ř Í ť á ž á í ř ř ť ě í á ž í
ěř á á ř á ý čá ý á á č ř ř ě á ě ý š á ď ý ž ž á ě ž ř á ě šď ě š ž á č č ž é ž é ř ť á ž á ř ř ť ě á ž ď ř á ý á á ó ý á ů č ď é é ě á ď ť š ď á ě ď é ň ř ě š ě ř č ě ř ř ý á ď č á ř á á á ě á ť á ý
VíceMATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek
MATEMATIKA ŘÍKLADY NA RCVIČENÍ arametrický ois křivek 1 Jedánakřivka k(t)=[t t+ ; t 3 3t], t R. Nakresletečástkřivk kro t 3 ;3.Naišterovnicetečenkřivkvbodech k( 1), k(1) a k(). Dosazením několika hodnot
VíceStísněná plastická deformace PLASTICITA
Stísěá asticá deformace PLASTICITA STÍSNĚNÁ PLASTICKÁ DEORACE VE STATICKY NEURČITÝCH ÚLOHÁCH Elasticé řešeí: N cos, N N cos. Největší síla, tero může prt přeést: N S. Prt přejde do ast. stav prví při zatěž.síle
VíceAnalytická geometrie lineárních útvarů
) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod
Víceí ří á á í š ž Ž í ů ý ý ů š ý éž č ě Ž é é ě ť íš Ž ř č ří ší ě í ě á š č ň ě Ž š ší ě é ž š ě ě ý ří ě í é ě ý ň á í š ě ý č á é á í á ě í í ě é ž ž
á ý í ě í í š č á ě ů ý é í á óš š ů ářů á ý š ě ř á ů ý č č á ů ý Ž á ě Ž á ú ří á ú á č áž č á ě á á ž á š ě í í Í Ť ý Ž š ř ř í ů ý áš ž Ř č Ř ř č é ý Š Ě Á Ů Š ý ř á é áš ž ě é á ř ě ší á ů Í á í č
Víceáž ž áž ž ě š á ř á áž ž ř ž ř č ě č ě á áš ě áž ž ž á ě č é ř č á ř ě ř ž Ú ž ř č ů ů ž ů ž é á ě á ž ř š é ž ž š éř é ž ě á ž ě č š ě á ě ť é č ě ž áž ž á č ž á ě á ě ě á č ůž ů Č ř áž č č čá č ř č á
VíceŘízení otáček změnou počtu pólů
Řízeí táček změu pčtu pólů Tet způsb řízeí táček mtrů umžňuje změu táček puze p stupích. čet stupňů však ebývá veliký, běžě se pužívá puze dvu stupňů. r zvláští účel lze pužít i větší pčet stupňů. T však
VíceÍ š á Ž ě žá š é ř ř ě á š á š á á á á ř ůž ř á á á č ř á č ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů é á ě ř š é á á á á ě á š ů č č é ě á ž é é á ě žš ž á
ě Ý á ě ř Ť ř ě é ě č á á č Í ě ě š ř ů á č č ú č ů ě ě š ř ů á ě ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů á á ě č Ú á č č Í á ě úř á ě ř ě č á č č ř ě é á á Š á ř úč ř ě č ř ě é úč ř ě á Ť š ě č ů Ť š á ě
VíceŘ Í Š Š Č Ť š é é ž é é é Ť š ť Ť ť ž ž Ť Ť š Í Ť Ž č é č č ž é č ž Ť š Ť Ď ž ž é ž Í č ň é Ť ž é é é Č č ž ž ř ž š š č č š ď Ž Č Ť é é Ť č é ž é ž é é é Ť ž ň š Ť Ž č š ž Č é č é š é é Ť Ž é č č š š é
Více2.2. Termodynamika míšení
.. ermyamika míšeí Míšeí lyů Míšeí lyů rbíhá amvlě, a tey ři ktatí teltě a tlaku muí být tet ěj rváze ížeím Gibbvy eergie. Důkaz r ieálí lyy: čátečí tav kečý tav + + G + G mě + Změa Gibbvy eergie ři tmt
Víceá é š Ž ř ž éčá é ý ů Ťž é á č ář é ž ý ř ú ý ď ť á Ú á ú Í ř á ř ř ž éčá Ť é ý ů é žší čí á Ťá ý č ý ů č é ď é ř ý é ď š š č ř ý Ý ů é á áš ň ú á é á ý é Ž é š á á á áň á Ž Ú ů é ž é á á ž č ř ý š ř á
Více3.3. Operace s vektory. Definice
Operace s ektory.. Operace s ektory Výklad Definice... Nechť ϕ je úhel do nenloých ektorů, (obr. ). Skalárním sočinem ektorů, rozmíme číslo, které bdeme označoat. (někdy strčně ) a které definjeme roností.
VíceÝ Á Í ŘÁ Č Á
Ý Á Í ŘÁ Č Á Ř Á úč ř č ě ů Ť é č ě š ř ž š é é š é é Ý ž š é ó ó ť š ž ů é Ť é ž é ů ú š ň ž ě š ž š é é ř š š ě š ó č é ů š ě ř š ť ť é ř ž ó ř š é Ť é ě š ř ě ř š ř ě ó é é ú ů Á ř é é é č š é ř ž ř
VíceŮ á č č Ů č Ů č č á č Ě č ň Ď č č č ď ň ř č Ž č Ů Ů č č Ů Ž č č Ý Ú Ž Ú Ú Ů Ď Ů ť Č Ů č Ý Ů Ž Ů Ď Ě č Ě Ů Ů Ě Ě Ě č Ž Ě č č č á ť Ů č Ě Ž č č ňř č č č ť č č Ď Ů č Ě č Ž č ĚĎ Ž č č Úč Ů ť ť ť č Ě Ž Ě č
Víceď š Ú Ž é š š ě ě ě ě ě Ž š Ž ě ě š ť Ú ěš ě ě é š ě Ž ěš ě š é ě š š š ě ěš š Ž Ž é ě ě ě ě é é ě ě é ě Ú ě é ě é ě ť é É Š ě é š ě Ž é é é é ě ě Č é š Ž š š é é Ž š é ě Č š ě ě š ě ěž é é š é ěž é Ž
VíceDirect emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing
I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é
Více1 Nekonečné řady s nezápornými členy
Nekoečé řady s ezáporými čley Příklad.. Rozhoděte o kovergeci ásledující řady Řešeí. Pro každé N platí Řada tg. tg. diverguje, a proto podle srovávacího kritéria diverguje také řada tg. Příklad.. Určete
Víceř ě ř ř ř ř ě ý šš č ř ť ž ě ň ě č ř ř ž ě ý š č ě š ř ý ř ž ě ž ř Ť ý ř ř ř ě ř ŮÝ ř ř ř Ž ý ó č ě š ř ý ú úč č ž ě š ř ř ý š ě ě ý č ř š š č ř ř š
š ž ě č č č ř ř ěř Ť ř ř ř š ú ž č ý ý ř ř ř ř ř č č š ž ě č ě š č ř ž ěř ř ž ě ú ě č ř Á ř š ž ě ě č ř ř š ž ě ě ěř č ř ř ž ý ř ý š ě ř ě ř ř ř ř ě ý šš č ř ť ž ě ň ě č ř ř ž ě ý š č ě š ř ý ř ž ě ž ř
VíceElektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání
VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -
Víceť
ť Í Á Á Í Ř Í ť Ř ÁŘ Ř ť ž Ň Š Ť Ě Ň ť ť ď É ý ý é é ň ž Í ť ž ž é ů ň Á ý é ů é é ž ů é é ŮŽ ž ž ž ň ž ň ý é ž ň é ůž ý Í ú ž ů é é é Á Ú Á Š Ů é é ž ž Í Í ý ž Á Ň Í ů ůž ž é Í ň ý Í Ě ň ŤŤ ž ý ž é ž
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceX = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)
.6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí
VíceÍ ÚŘ Í úř Č Ú Ř Á ÁŠ ý č úř ř ř ř š ý Í č ú ř ě č č é ú ř Í Ž ž ž ě č ý ý ě ř š č ě šú ě ú Í ř ú ř ě é ž č ú č ě č šť é ř č ř é č ř č ř š é č ě ý č č š é ú š č ě ě ě ř é ž č ú č ě č š é ú ý ů ě ý ě ž ž
VíceTypové příklady pro přijímací zkoušky do navazujících magisterských studijních programů
Tyé říklady r řijímaí zkušky d naazujíí magisterský studijní rgramů Meanika těles Na brázku je ačký meanismus nu alié čeradla salaí mtru, na který ůsbí naí mment M a zátěžná síla F. Sestate je lastní ybu
VícePracovní listy KŘIVKY
Technická univerzita v Liberci Fakulta přírdvědně-humanitní a pedaggická Katedra matematiky a didaktiky matematiky KŘIVKY Petra Pirklvá Liberec, květen 07 . Určete, který z phybů je levtčivý a který pravtčivý..
Víceáš š ř ř á ž ď š á š ó á á š á á ů Ž ť á á ř ň á ř á š á š ó š á šť ř ž é ž ř á ž ď é ý ó ý úř ř á ž ř Ň á É ž ř č ář Á Ě šť Ř á č á ů ž ř ý á ů á á ů ž ř š ř ů č ú á š á š Ó Á š á š Ó Á á ý řč č š š ř
Více1 ROVNOVÁHA BODU Sestavte rovnice rovnice rovnováhy bodu (neznámé A,B,C) Určete A pro konstrukci z příkladu
Sbírka bude dplňvána. Příští dplněk budu příklady na vnitřní síly v diskrétních průřeech. Připmínky, pravy, návrhy další příklay jsu vítány na rer@cml.fsv.cvut.c. mbicí sbírky je hlavně jedntně definvat
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
Víceč č č ř Ť ů ěš Š ň č ř č č ř č č ó Ú č ř ř ř Ť č ý ý ěš ě ťů ó É ý ť ť ř ó ř č ř š č ř č č čš ý ř ě č ý ř š č ý ý ř ě ě ěý č ý ř ř š ý ů ř č ř ě š š ě č č ř č ú ú Ť ř ů ř č ř ó š ě Ťď É ó ř ř Č ý ě ě ř
Víceř ú ú Š Í Á É ř ř ř é é ř ř š é ř ř š ř é ž é ž š é š é é ř ů ž ž ř é ř ů é é ž é ř é é ř é ú é é ž é é š ň é ř š é š é Ť é ř ů ž ž ď ř é é é ž ř é Š ů é ř é ř é Š ú ř Í ž ž ř ř Í é š ž é ř Ť š ř ř ř š
Víceň ý ě ý ý ý ě ň ý ě ý Ú ú ň ň ý ě ý ó ž ý ň ě ě ě ú ú Ř ň ň ý ě ý ě ě ž ý ž ě ý ě ý ě ě ů ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ě ů ě ý ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ý ě Č Č ě Č ě ů ý ě ý ý ž ě ě ž ů ž ě
Víceň Š ý ě ý Ě Á ý ý ě ň Š ý ě ý ú ň ň ý ě ý ó ě ž ý ň ě ě Š ú Š ú Š ň Á ň Š ň ý ě ý Š ž ý ě ý ů ě ě ž ý ě Š ě ě ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ó ě ů ě ý Š ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ě Č Č ě Š Č ě
Víceě ě ú ě ě ě ě ě ň ě ň ů ě ů Ý ě ě ů ň ě Í ě ň ě ě Ž ě ň ě ě ú ů ú ě ě ě ú ě ě ě ě ě ě ů ě ů ě ě ú ů ě ě ě Ž ů ě ě ú Ž Ž Ú ě ě ě ě Ž Ž ě ť Ž Í ě Ž ě Ž Ž ů ěž ů ěž ě Í Ú ů ě ů ě Ž Ž Ž ě ě ě ů ě ě ě ě ě ů
Víceá íťě é í č é ť ř í á á í í ů čí á í á í Í ž ý ř á ř ď á í í í í ě é ř ý č ř ě é ý é ě á č é í á í é Í é á Č ě á ří ě éř í í ě ě ž í ů ž ř ě ů í í ý č
á ťě č ť ř á á ů č á á Í ž ý ř á ř ď á ě ř ý č ř ě ý ě á č á Í á Č ě á ří ě ř ě ě ž ů ž ř ě ů ý č ž ž á ů č ř ě ž ě ň á á Í Í č č ý ě á č č Í á č ě ř ř ř ě ž Í ž ť ť ž ě ě ň ř ě á ř š Č Í č ď š ě ď ě ž
VíceHledání parabol
7.5.1 Hledání arabol Předoklad: 751, 7513 Pedagogická oznámka: Studenti jsou o řekonání očátečních roblémů s aměti vcelku úsěšní, všichni většinou zvládnou alesoň rvních ět říkladů. Hodinu organizuji tak,
Víceá á š é ř ř Ž á á ďá á ž é á ž é á á á Ž á ž ž žá é éú á žá é ř á á á é š é á ř á á á é š é ř á ř ž á ď ř á á ř ž á ř š š ř á ř ž á á á á é ř ť ř á á á á á é ř ř á á á ž Ť á Ž Š á á á ř á ž ř á ž š á á
VíceČ Á ě Ě Á é é ě ďě ě ů ú é é é ě é é ď ď š ě Č Á ě ú é ů š š Ť ď é Ž ě é š ů Č ů ů é ů ů ě é ě é é é ě Č Á ě Ě Á é Ř ě é ú ó é š é Ž Ž é ě é ě ě é š éž é ě ě š ě ě ě š ě š ě ú é š ě ů Ěú Á ě Ž š é š ě
VíceUžití binomické věty
9..9 Užití biomické věty Předpoklady: 98 Často ám z biomického rozvoje stačí pouze jede kokrétí čle. Př. : x Urči šestý čle biomického rozvoje xy + 4y. Získaý výraz uprav. Biomický rozvoj začíá: ( a +
Vícen=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0
Nekoečé řady, geometrická řada, součet ekoečé řady Defiice Výraz a 0 a a a, kde {a i } i0 je libovolá posloupost reálých čísel, azveme ekoečou řadou Číslo se azývá -tý částečý součet Defiice Nekoečá řada
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceParciální diferenciální rovnice. Dirichletova úloha pro Laplaceovu (Poissonovu) rovnici Rovnice vedení tepla
arálí dereálí rove Drleova úloa ro Lalaeov ossoov rov Rove vedeí ela Vlová rove Klasae leárí arálí dereálí rov.řád d ě ý ve dvo roměý V oblas Ω E de a b d e a g jso sojé je dáa rove ro [ ] Ω oložíme g
Víceá á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě
áš ý á š ň ý á á á é á č š š é Í á é á á Ť č č č č á š á š Í ě á Ť ó ě á á š Í č č á Ž ě č č ě č č č č ě ě é Č áš ě ů š á ň š á ě á á č é á č ý ů Š Š š ě č ě Š žá Š á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě
Víceš ě ú ě Á ŘÁ č
š ě ú ě Á ŘÁ č ť ě ě Á Á š ř š ý ú ýě ř Ť ř ě ů ě ýč ě ý ž ú ů ě ě ú ů ž č ť ž ť ř ě ě ě ě ž č ž š š ě ů ř č š ě ž š ů ě ů ú š č č ů ěť ý š ě č š ě ý ú ů ř š ý ř ž ž ěř š ě ů ý ň ý ě ěř č ě ý ř č č ě ě
VíceÁ ň Í š ž š ů ý Ť é ž ž é ž é č ě ů š Ž š ů ý é Ž ž é Ť ž é č ě Ů ž š ž é ě é č ě š Ž č ý ů ě ě é é ž ě š ě ě é é č č ěú Ž š ě ý ý ě Š č š š š ě ý ň ý
Í Ě č Č É Á Í Č é ě Í Č ÍÚ Č Í Ž š Í Ž š ě š ě é ž é ě é ě Ž č úč č č úč č č ň é č č é ě Ž č é ě Ž č Á ň Í š ž š ů ý Ť é ž ž é ž é č ě ů š Ž š ů ý é Ž ž é Ť ž é č ě Ů ž š ž é ě é č ě š Ž č ý ů ě ě é é
Více7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II
7.. Parametriké vyjádření římky II Předoklady 701 Př. 1 Jso dány body [ ;] a [ ; 1]. Najdi arametriké vyjádření římky. Urči sořadnie bod C [ 1;? ] tak, aby ležel na říme. Na které části římky bod C leží?
Víceé č é ř é č ů ě é ý ů ů ž á š ě ř š ř ě Ú ě ý ě ů á ů ř á ů Č ř ě č ú á ý ž ř ů ů é ž č š ě ý ýš č ř š Žů á š š ě é ů ř ý ě é á ž á ř ř ě á á ř ř ž ž
ě ř é č Ú ž é ě ú ř á ý á Č ř é š ž ď ž žč ř č ě č é ž á á ž ář ě ž č á ý á é č ň é é ř ř á ž č ě á Ž ě ý ř ě č á ř ž á á č ý řá á š ó á á á řá ř ě š á š éč é é ě ě á é é š é ě á Ž č é č ě ě ý á ý š ř
Víceá ř č á é Ž ř ů á á ř á Čá Ž ř á á é ž ř á á Š ý é ř é ř á ř Š ář ř ž á ř ý ž á ř á ý ú ů á ř ý á á ú ň ý ř č á č ř Ž á á Žá ý ý ř ý ř č ú ř ůž á žá ý
á á á é áí ř ý Čá áš ř ý ý á Š ář á Šá á á č ů á á ř ř éč č á č Č á ž á ř ů áš é á ž á Í á ř é úř Ž š ř á š úč á ř Ž é ú ů é č č é á ž á řá á á áš š úř ý á á á ý á Ž š é á á ř ů á á ř á ú ů é á Ž é ř á
Více7.2.10 Skalární součin IV
7.2.10 Sklární sočin IV Předpokld: 7209 Pedgogiká poznámk: Tto hodin je kontet čebnie zláštní. Obshje d důkz jeden příkld z klsiké čebnie. Všehn tři zdání jso znčně obtížná ždjí nápd, proto je řeším normálně
VíceÁČ ň č Á ž ě š ž ě ř š ř ě š ě ť ě ý Ť Ú š ě ž ě ěč ě ý ž ť ř ý ě č ř č š ú ěš ž ě ě ů ý č ž ě ě č š šř Ť ž ě ř š ě ů ů ě š ř ě ů ě ž ř š ě ě ú ěš ě ř ý ř ý ý ů Á š ě ě úč ý ý ě č ě ř č š ě ž ž ž ě č
Víceá í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í
á Č ť ó ď ý ř ý ř ě Í č ť á š á ý é ů á ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů š š ý Í é á É ě é ř Í é ř ě á ó ě š ě ý á ř á ě é Í Ž ý ť ó ř ý Í ů ů ů š Í ý é ý ý ů é ů š é ů ó Žá Í á Íř ě šř ó ř ě é ě é Ě š č á č
Více8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování
8..1 Vklady, jedoduché a složeé úrokováí Předoklady: 81 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží
VíceŽ é é ť Ů ž š é Ž Ú Ú ť ď Ň Ě ž Ž Ú Ú ó é Ž é ó Ž ó š š Á é é é ž ó Ž Á ó ó É š š Ž ť Ú Ě Á ó ž ž é é é ž é ž š ť Ú Ž ť Ťť Ů Ú ť ď ď š š š Ž Ú Ú Ť ó š ó ó ó ó ó Ú Ť ó Ť ó Ž Ú Ě Ó ó Ú é ó ť Ý ů é Ž Ž Ý
VíceDUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 sadě Ma- Přípraa k matritě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla 14. Ator: Magda Krejčoá Datm: 1.08.01 Ročník: matritní ročníky Anotace DUM: Analytická
Více-Á----Á á-ě-í í ú --ž í ú ----í š é -----š -ě é é í ---é -
ÁÁ áěí í ú ž í ú í š é š ě é é í é í í ě í č ářž í í í Č á á á í é í í ě í č ářž í í á áč ř Č č í ž ó á áě á č ě řé í ěě ěý í í óů ěí ěš í řů á áž í ě é š ě í é š ě ř ý ř á áá á í ří é í ž á ý ř í Ž é
Víceň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý ů ě ě ř ř é é ž ě š ě ř ř
Í ř č é ě Í Á Č Í Ú ř ř ě é ž é ř ě é ě ř Š ř ě é ž é ř ě é ě Š č úč č úč č č ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý
Víceě ř é ř Ú ž ř ř ř ě ě ě č č ě ě é ů Ž ř é é é ř ě é Ž ů ě ď ů ř č ě ž é ř č č é řč ř é ř ú ě ů é ě ůř ř ř ú ř ě ů ž ř ě é č é ě č ě é é ř é éř ůé é ě ů é éč é Ž ř ě ěž ř ů ž é Ž ů Ž ř é ř ř ř é ů ě ů ř
Víceáš ú ě á á á ž č ý ý í ů é é š ě ě á š ř š ě ů š í ě é ů ě š ž ž í ů ě í í ů ý á í ší ě ž á é á ž í ě é ří á ě č ň š ř ě č ěň é ýš ř é á í é ěň ů ě á
áš ú ě á á á ž č ý ý í ů é é š ě ě á š ř š ě ů š í ě é ů ě š ž ž í ů ě í í ů ý á í ší ě ž á é á ž í ě é ří á ě č ň š ř ě č ěň é ýš ř é á í é ěň ů ě á ž á č ý á ř á š í á í ý ž š ě ě Ž á á ě ě ě ř áří ž
Víceý é á é ě ž ě š á á ř ů ů č á ý ž ř á č ý ř é ť ž ě š á á ř ů ů č á ů ý ř é ý á ř š ý ř ě é ý é č č á é č č á á č á á ř ě é á ě ř á ž ř é á ú ž š ě č
Á Á ú Á Á č á é ě áž ý á é á ř á č ú ě ý ž ý ě š á ř š ý é á ý á ž á á ů é úč á á ž žá Ú Č Ú á á ě ž žá á á ž ý ě š á ř š ý é á č ř ý á ž ě é ř ů č á ž Žá é š á ř ž á ř ě é á á ě ě á á ě ě č ř é á ý á
Víceč é ž Ý č é ž é é ž é é č Ú ž č é ž é Ž é é ť č ť ž ť ž é č é é ž é é é č é ž ť č ž é ž ž ž é č č č č ž é é č é é ž č é ž é ž é ž é č é č č č é é é ž ž é č č č č ž ž é ž é é é é é č č é ž Ž č Ž ž č ž ž
VíceKomplexní čísla, komplexně sdružená čísla, opačná komplexní čísla, absolutní hodnota (modul) komplexního čísla. z 2 z 1
Komplexí čísla, komplexě sdružeá čísla, opačá komplexí čísla, absolutí hodota (modul) komplexího čísla Defiice komplexího čísla Komplexí číslo je uspořádaá dvojice reálých čísel = (, ) (, ). je reálá,
VíceŽ Ý ř Ů ř ó ř ř Ý ř ó ř óú ř ů ř ř ř ř ž ř Ž ř ř ň ů ř ř ř ř ř ř ř ó ř ř Á ř Ž ř Ž ř ř ř Ž ů ř Ž ř ň ó É ů ř ů ř ř ř Ř ř ř ů ř ň ř ů ř ř ů Ž Á ó Ž ř ř Ž ř ř ř ť ř ů ž ř ů ř ř ř ů ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ť ň
Víceč Ú ť é á č š é ň č á é á č á ňí á ň á é č á Š š ň Í áč ť ň áž á é á á á á ň é á č é é ň š č Ť é ňí é Ž ň š é á č á é á č á ň á á é á é é á é č é Ó ň é é é é é á é á ů č š š š Ť é é á á é áň á Ť á č š
VíceDefinice obecné mocniny
Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma
Víceá é á á é á á á é á á á á šř á ššú á č á ů á á é ř ř á šř ř ě ů ě ř č á čá á č á čá á ď á á č ě é šř ďé šř ú á ý ý á ž á ýš ý ů á ř á á ý ř čá ž č ý ř
ž Ř š á ř á č á ů ž ř ě ě ě ý á ů á á ů ž ř é ě š ř ů á á č ú á ě š ě ě ú ě ý é é ř á á š ě č ě ř ý ý ž á čá á é ř é á á á ř é ř ž ř š é á á ý š ě ěž ř ý á ý č ř ý ý č ů ý č ů ě ě č ů ě ů ě ř č ů ě ů č
Více