MASARYKOVA UNIVERZITA. Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie Bakalářská práce Brno 2015 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jan Válek, Ph.D. Autor práce: Gabriela Vávrová

2 Bibliografický záznam VÁVROVÁ, Gabriela. Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, l., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Jan Válek, Ph.D. Anotace Tématem bakalářská práce je Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie. Bakalářská práce se zabývá vytvoření učebního textu do předmětu fiktivní firma. Učební text bude pouţitelný při odborném výcviku pro obor Obchodní akademie. Důvodem vytvoření práce je dosud nevytvořená a nepublikovaná učebnice do předmětu fiktivní firma. První část se zabývá teoretickými východisky pro předmět fiktivní firma. Tudíţ pro koho je předmět určen, cíl a historie předmětu. Dále se práce zabývá zaloţením fiktivní firmy jejím organizováním a hodnocením ţáků. Práce obsahuje i rozbor vhodných vyučovacích metod, které jsou specifické pro tento předmět a popis oboru Obchodní akademie ve Valašském Meziříčí, tento obor autorka vystudovala na střední škole. Druhá část práce se zabývá samotným vytvořením výukového textu. Zde jsou zpracována témata, která jsou vhodná pro pochopení zaloţení firmy a pro chod efektivního podnikání. U kaţdé výukové části jsou na začátku uvedeny cíle kapitoly a na konci jsou uvedeny kontrolní otázky pro ucelení látky. Klíčová slova Fiktivní firma, výukový text, předmět, odborný výcvik, podnikání, zaloţení firmy

3 Abstract The topic of this bachelor thesis is Fictional Company in Business School curriculum. The thesis deals with creating teaching materials for the Fictional Company course. The teaching materials can be utilized for the professional training in a Business School curriculum. The main reason for the thesis realization is yet no existing, and therefore no published, textbook of Fictional Company course. The first part focuses on establishing the theoretical background for Fictional Company course, that is considering for whom the course is created, setting the aim of the course, and describing its history. Further, the thesis specifies the fictional company formation, running the company, and the evaluation of the students. The analysis of applicable teaching methods specific for the course is included as well as the course content at Business School in Valašské Meziříčí, from which author graduated. The second part concentrates on compiling the teaching materials themselves. Here, the relevant course topics are elaborated. They focus on understanding the fictional company formation and on effective business management. At every teaching component its aims are introduced in the beginning of each chapter and test questions at the chapters` ends are included in order to increase learning effectiveness. Keywords Fictional company, teaching materials, course, professional training, business, company formation

4 Prohlášení Prohlašuju, že jsem bakalářskou práci s názvem Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu použité literatury. V Brně dne Gabriela Vávrová

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce PhDr. Mgr. Janu Válkovi, Ph.D. za jeho cenné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala rodině a především rodičům za podporu a financování během studia. V neposlední řadě bych poděkovala svému příteli, který mi byl vţdy oporou.

6 Obsah Úvod Fiktivní firma Vymezení předmětu Cíl předmětu Historie Zaloţení Specializované pracoviště fiktivní firmy Organizace práce Hodnocení ţáků Ţák ve fiktivní firmě Poţadavky kladené na učitele Vyučovací metody ve fiktivní firmě Inscenační metody Problémové metody Diskuze Studijní obor Obchodní akademie Charakteristika oboru Obchodní akademie Uplatnění absolventa oboru Obchodní akademie Charakteristika výuky oboru Obchodní akademie Praktická část Podstata podnikání Postup při zaloţení podniku - Úvod Postup při zaloţení podniku - Vypracování podnikatelského záměru Postup při zaloţení podniku - Zaloţení podniku po právní stránce Organizační struktura ve fiktivní firmě Personální činnost Závěr Pouţité zdroje Seznam obrázků Seznam příloh

7 Úvod Bakalářská práce, která nese název Fiktivní firma v kurikulu Obchodní akademie se zaměřuje na tvorbu výukového textu do předmětu fiktivní firma pro obor M/02 Obchodní akademie. Důvodem pro napsání bakalářské práce je zcela chybějící výukový materiál. Témata zpracované v bakalářské práci spojuje obsah různých předmětů ekonomika, účetnictví, svět práce a písemná elektronická komunikace. V předmětu fiktivní firma jsou všechny tyto příbuzné předměty vypracované v jeden učební text, který slouţí k tomu, aby ţák získal přehled v dané problematice. Autorka práce během studia na Střední škole Obchodní akademie ve Valašském Meziříčí a VOŠ absolvovala předmět fiktivní firma. Bohuţel nebyly pouţívány ţádné učebnice či jiné výukové texty, coţ autorka povaţuje za zásadní chybu a nedostatek. Všechny vědomosti byly předány z osobních zkušeností učitele, který daný předmět vyučoval. Jeho zdrojem informací byly učebnice, které patřily do jiných předmětů. Kvůli chybějící učebnici vznikala špatná organizace učiva a v důsledku toho byla látka nehomogenní a nekompaktní. Proto se autorka práce rozhodla vytvořit učební text, který bude efektivní pro učitele i ţáky. Učitel bude mít nástroj pro vyučování a ţák bude mít moţnost opakování či samostudia. Také bude moţnost mít učebnici v elektronické podobě, která bude výhodou zejména pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Téma fiktivní firmy je natolik široké, ţe není v rámci této práce moţné jej celé obsáhnout. Kapitoly, které budou prezentovány v učebním materiálu, jenţ je výstupem této práce, budou dále doplněny a rozšířeny v diplomové práci. Cílem práce je vytvoření učebního materiálu, který bude vhodný, přehledný a aktuální pro tento studijní program. 7

8 1. Fiktivní firma Fiktivní firma je nástrojem pro rozvoj podnikatelských kompetencí žáků středních a vyšších odborných škol. Poskytuje jim možnost aktivně rozvíjet své obchodní dovednosti a znalosti. Jedná se o virtuální společnost, která je vedena, jako by skutečně existovala. Simuluje reálné procesy, produkty a služby. 1 Následující kapitoly se zabývají uvedením do problematiky a definováním základních informací o předmětu fiktivní firma. 1.1 Vymezení předmětu Na území České republiky si fiktivní firmu zakládají ţáci pod dohledem svého vyučujícího nebo ve spolupráci s Centrem fiktivních firem (dále CEFIF). V jiných zemích pouţívají fiktivní firmu i pro vzdělávání dospělých, protoţe je vhodná pro nácvik jednotlivých dovedností pro osoby se zdravotním postiţením. Úřad práce ji vyuţívá pro rekvalifikaci nezaměstnaných osob. Dále se fiktivní firma vyuţívá pro vězně, kde je vhodná z důvodu opětovného začlenění do společnosti. Fiktivní firma má stejnou formu, strukturu, funkci a řídí se stejnými právními předpisy jako firma reálná. Všichni ţáci, kteří se v předmětu stávají firemními pracovníky, vykonávají všechny základní podnikové činnosti, které jsou srovnatelné s podnikovými činnosti ve firmě reálné. Jsou to například činnosti: propagace, písemný a telefonický styk, účtování, fakturace, marketing, činnost sekretariátu, nákup a prodej. Hlavní rozdílem mezi fiktivní a reálnou firmou je neuskutečněný pohyb zboţí a práce s peněţními prostředky. U fiktivní firmy se nejedná o reálnou formu peněz, ale pouze o fiktivní. Cílem výuky je nahlédnutí do chodu podniku a získání jasné představy o fungování a vedení společnosti. Zjištění a získání potřebných dovedností, znalostí k zaloţení a vedení ţivnosti či obchodní korporace. Moţnost tréninku samostatnosti, iniciativy a odpovědnosti. Dále se ţáci naučí pracovat v kolektivu, prezentovat a prosadit své výsledky práce. 2 1 Národní ústav pro vzdělávání: Co je to fiktivní firma [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 2 Národní ústav pro vzdělávání: Zaloţení fiktivní firmy [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 8

9 1.2 Cíl předmětu Hlavní cíl fiktivní firmy je naučit ţáky soběstačnosti, systematičnosti, tréninku iniciativy, prohloubení znalostí v oblasti podnikání. Ţákům jsou předávány znalosti jak zaloţit či následně vést obchodní korporaci či ţivnost z pohledu jednotlivce i skupiny zakladatelů. Ţáci se učí pracovat ve skupině, přijímat odpovědnost a rozvíjet své znalosti a dovednosti. Důleţitá je i prezentace výsledků, ke kterým se ţáci dopracovali, kdy je nutné obhájení vlastního názoru či nápadu před ostatními zúčastněnými. Předmět vede k propojení a prohloubení několika předmětů, které se vzájemně prolínají, ovlivňují (například účetnictví, ekonomika). Zároveň jde o propojení teoretické a praktické oblasti. Výuka předmětu je pro ţáky efektivní v rámci přípravy na výkon budoucího povolání, protoţe dostanou jasnou představu o chodu reálné společnosti. Ačkoliv ţáci během předmětu nedisponují reálnými penězi, tak veškeré činnosti probíhají stejně jako v reálných podmínkách. Důleţitá je také komunikace uvnitř firmy, ale i mimo ní, protoţe ţáci mají moţnost komunikovat s ostatními fiktivními firmami z různých škol. Ţáci jako zaměstnanci fiktivní firmy komunikují a obchodují s ostatními ţáky jiných skupin či tříd (jiná fiktivní firma, vyučována odděleně), popřípadě jiných škol. Tudíţ je kaţdá firma zároveň odběratelem i dodavatelem. Díky vzájemné komunikaci ţáci získávají obchodní zkušenosti a procvičují si obchodní komunikaci, zejména obchodní korespondenci (např. objednávka, nabídka, urgence) a vystavování faktur. Všechny nabyté dovedností během předmětu jsou trvalé, protoţe se k nim ţáci dopracovali vlastní činností. 3 3 STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (92-93 s.) 9

10 1.3 Historie Koncept fiktivních firem byl poprvé vytvořen v Německu během 17. století. Byl pouţíván pro zacvičení nových pracovníků v lokálních manufakturách. V kontextu se vzděláním se fiktivní firmy v německy mluvících zemí začaly pouţívat od druhé poloviny minulého století. První centrála byla v Heidelbergu, později v Essenu. K roku 1975 bylo na území Německa registrováno přes 120 fiktivní firem a počet se postupně zvyšoval. Zároveň se tato forma rekvalifikace pro nezaměstnané rozšířila i do dalších evropských zemí. 4 V roce 1992 se fiktivní firmy dostaly na území České republiky, díky Mgr. Petru Slanařovi z Vídně, který o této vzdělávací metodě přednášel na Vysoké škole ekonomické. Mgr. Slanař byl ředitelem obchodní akademie ve Vídni, který 20. května 1992 na území České republiky uspořádal seminář určený pro učitele středních odborných škol v Praze. Seminář se setkal s velkým zájmem u vyučujících středních odborných škol, zejména obchodních akademií (OA). Obsahem semináře byl přínos fiktivních firem pro praktickou přípravu budoucích pracovníků v ekonomickém odvětví. Jiţ po skončení semináře se někteří vyučující dohodli na návštěvě obchodní akademie ve Vídni, aby poznali, jak funguje fiktivní firma v praxi. Návštěva vídeňské obchodní akademie, která se uskutečnila několik dnů po semináři, byla podnětem několika vyučujících, kteří se shodli na tom, ţe jde o účinnou a zajímavou formu praxe, která by se měla co nejdříve na školách zavést. V září 1992 tedy vzniklo prvních šest firem. Pro další rozvoj fiktivních firem, zejména na obchodních akademiích, mělo význam jednání poradního sboru pro OA při MŠMT ČR, které se konalo v únoru Na shromáţdění se přítomní školní zástupci a zástupci ministerstva (MŠMT) podrobně seznámili s moţnostmi rozvoje na území České republiky. Výsledkem tohoto shromáţdění bylo zveřejnění informace o existenci CEFIF. Pro velký zájem bylo také vytvořeno první Centrum fiktivních firem na Katedře didaktiky ekonomických předmětů. První vedoucím Centra fiktivních firem se stal Doc. Miroslav Retport. Na konci roku 2001 Centrum fiktivních firem přešlo na Výzkumný ústav odborného školství, které bylo jedno z předchůdců nynějšího Národního ústavu pro vzdělání, kde sídlí doposud. 5 4 Národní ústav pro vzdělávání: Stručná historie [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 5 BOROVIČKOVÁ, R. Fiktivní firmy v České republice : nuov.cz [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 10

11 1.4 Založení Fiktivní firma se zakládá snadněji, neţ firma reálna a to z toho důvodu ţe CEFIF nevyţaduje jednotlivé dokumenty, mezi které například patří výpis z trestního rejstříku a souhlas místních orgánů s umístěním provozovny. Toto zjednodušení však neznamená, ţe CEFIF toleruje nepřesnosti a nekvalitní práci. Pokud se naleznou nesrovnalosti, tak to centrum nepřijme. Tudíţ centrum rovněţ nepřijímá to, co by ve skutečnosti nepřijal příslušný orgán. 6 Postup při založení fiktivní firmy podle Národního ústavu pro vzdělávání: 6 rozhodnutí jaká bude zvolena právní forma, náplň činnosti a obor podnikání nahlášení školy do sítě dělá ředitel/ka vyplnění dotazníku na finančním úřadě vyzvednutí přihlášky plátce daně sestavení zahajovací bilance a rozhodnutí, jaká bude výše základního kapitálu na běţném účtu po vyplnění formuláře odestlat s ostatními dokumenty na adresu CEFIF, dokumenty: o společenskou smlouvu obsahující podpisy společníků o ohlášení ţivnosti či ţádost o koncesi o přihlášku plátce daně o návrh na zápis do obchodního rejstříku o průvodní dopis po splnění se od CEFIF obdrţí dva ţivnostenské listy a výpis z obchodního rejstříku poslání ţádosti na některou fiktivní banku, z důvodu otevření běţného účtu po schválení se obdrţí podmínky pro vedení účtu, smlouvu, podpisový vzor moţnost si otevřít i devizový účet přihlášení u fiktivní zdravotní pojišťovny ZDRAFIK, kvůli placení zdravotního pojištění přihlášení na správu sociálního pojištění, kvůli placení pojistného 6 Národní ústav pro vzdělávání: Zaloţení fiktivní firmy [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 11

12 1.5 Specializované pracoviště fiktivní firmy Vyučování neprobíhá v klasické třídě odborné střední školy, ale ve specializované učebně, která je přizpůsobena k didaktickým podmínkám. Zároveň vytváří prostředí, které by mělo simulovat skutečnou podobu firmy. Nezbytné je sestavení nábytku, nemělo by být v klasické sestavě, jaká je obvyklá v klasických učebnách. Nábytek by měl být v místnosti rozmístěn na jednotlivé úseky, které jsou definovány podle druhu činnosti (ředitel, sekretariát, obchodní oddělení, účetní oddělení atd.). Dále specializované pracoviště musí mít počítače, které budou mít přístup na internet, protoţe internet je nezbytný pro obchodní komunikaci. Počítače by měly mít i speciální software pro zpracování účetnictví. V učebně by měl být k dispozici telefon, tiskárna a další nezbytné kancelářské potřeby pro chod firmy. Důleţitou součástí je i uchovávání dokumentů, které se ukládají do sloţek a pořadačů (veškeré smlouvy, účetní doklady apod.). Reálná firma je musí uchovávat minimálně po dobu pěti let, ale to u fiktivní firmy ve většině případů není moţné, proto by se měly dokumenty ukládat alespoň po dobu jednoho školního roku Organizace práce Po zaloţení fiktivní firmy se vyučující a ţáci zaměří na organizaci práce. Zde vyučující sdělí ţákům, jaké jsou ve firmě nezbytné pracovní úseky a oddělení, ţáci si mezi sebou určí jednotlivé pracovní pozice. Rozhodující faktory jsou schopnosti, dovednosti a znalosti jednotlivých ţáků. Pokud se vyskytnou při domluvě problémy, jednotlivé pracovní pozice určí učitel. Mezi nezbytné pracovní úseky se řádí řídící úsek, sekretariát, účtárna, obchodní oddělení, personální oddělení, marketing aj. Pro jasnou představu chodu firmy, je vhodné si vytvořit vlastní organizační strukturu, která by měla odpovídat velikosti středně velké reálné firmy. Zde mají ţáci neomezenou moţnost si vytvořit strukturu, která bude mít různé útvary a oddělení. Kaţdé oddělení se skládá z vedoucí pozice a dalších zaměstnanců. Struktura by měla být optimální, aby vyhovovala podmínkám předmětu podnikání a počtu ţáků ve třídě. 8 7 NOŢIČKOVÁ, J. Vyučovací metody v předmětu fiktivní firma. Velké Meziříčí, Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií. (7-8 s.) 8 NOŢIČKOVÁ, J. Vyučovací metody v předmětu fiktivní firma. Velké Meziříčí, Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií. (12 s.) 12

13 1.7 Hodnocení žáků Během vyučování ve fiktivní firmě dochází ke specifické týmové práci, díky které dochází k výrazné změně ve vzájemném vztahu ţáka a učitele. To z toho důvodu, ţe učitel není postaven do role průvodce, ale do role pozorovatele. Proto je vyţadována i změna přístupu k hodnocení. Pro hodnocení je třeba vycházet ze stanovených výukových cílů, ke kterým je nutné zahrnout i podíl vlastního hodnocení ţáků. Nezbytné je i hodnocení spoluţáků, jako projev samostatnosti ţáků. 9 Musí být podle Stejskalové zodpovězeny otázky: 9 Bude se hodnotit jednotlivec nebo skupina ţáků? Bude se pouţívat klasická stupnice známek? Jakou formu bude mít hodnocení? Díky zvláštnosti předmětu není moţné pouţít běţné pravidla hodnocení a metody prověřování získaných pracovních dovedností a vědomostí. Vyučující hodnotí práci ţáka na základě vlastního pozorování a na splnění různých ukazatelů. Mezi ukazatele například patří vlastní iniciativa, aktivita, znalost dokumentace, kvalita, rychlost, úroveň komunikace ve skupině. Vyučující po zhodnocení jednotlivých činností a pozorování určí kvalifikační stupně. Kvalifikační stupně pro hodnocení dle Stejskalové: 9 včasné vyřizování veškerých písemností vlastní iniciativa a aktivita stupeň samostatnosti v rozhodování znalost potřebné dokumentace kvalita a rychlost pracovních činností úroveň organizace práce vlastní náměty na zkvalitňování práce používání vlastního úsudku úroveň komunikace ve skupině 9 STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (93-94 s.) 13

14 1.8 Žák ve fiktivní firmě Vstupní předpoklady, které jsou na ţáka kladeny, jsou rozsáhlé. Avšak jsou nutné k tomu, aby se ţák mohl stát součástí fungujícího systému ve fiktivní firmě a zároveň se stát spolehlivým zaměstnancem. Nutné znalosti, které ţák musí znát, se týkají především předmětů ekonomiky, písemné elektronické komunikace a účetnictví. Dále je nutné umět pracovat s počítačem a internetem, případně se softwarovými programy, které mají jednotlivé školy k dispozici. Důleţitou součástí je komunikační schopnost, zejména komunikace přes telefon či počítačovou korespondenci. Tady ţáci vyuţívají nabyté znalosti z předmětu písemná elektronická komunikace, zejména u obchodních dopisů. Ţák by měl umět pracovat s textem, orientovat se v něm a vyhledávat potřebné informace. Během vyučování si ţák upevňuje a zdokonaluje jiţ nabyté znalosti a dovednosti. Současně získává nové zkušenosti, které jsou pro budoucí povolání ekonoma nezbytné. 10 V rámci obchodní komunikace zahrnuje práce žáka tyto okruhy dle Stejskalové: 11 dialogy jednání s dodavateli/odběrateli, diskuze o obsahu obchodních dopisů, diskuze v rámci firemní politiky obchodní dopisy slovní zásoba, stylizace, správný výběr formuláře a jeho vyplnění telekomunikace zásady telefonních hovorů zpracování textů popis výrobků, v marketingu (např. reklama), oblast zpráv zpracování dat na počítači oblast účetní a korespondenční Během výuky fiktivní firmy se mění charakter obsahu učiva, protoţe klesá podíl teoretických otázek a naopak vzrůstá rozsah učiva, který je prakticky orientován. 10 NOŢIČKOVÁ, J. Vyučovací metody v předmětu fiktivní firma. Velké Meziříčí, Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií. (14-15 s.) 11 STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (92-93 s.) 14

15 1.9 Požadavky kladené na učitele Pro učitele je důleţité, aby si uvědomil své postavení a roli, kterou v daném předmětu představuje. Samotná výuka v předmětu fiktivní firma probíhá tak, ţe se přechází od sdělování učiva učitelem k samostatné práci ţáků, kterou poté učitel jiţ jen koordinuje. Tudíţ učitel není hlavním činitelem vyučovacího procesu, ale jeho úloha je stejně důleţitá jako v běţné vyučovací hodině. Učitel by se neměl stát zaměstnancem fiktivní firmy, tedy neměl by být součástí organizační struktury a v ţádném případě by neměl být v pozici ředitele firmy. Ţáci by měli akceptovat jeho pozici koordinátora, brát ho jako pomocníka či poradce v situacích, v kterých si nejsou jistí. Proto musí učitel velmi dobře ovládat dvě oblasti oblast ekonomickou a oblast didaktickou. Oblast ekonomická Vyučující se musí orientovat ve všech ekonomických činnostech, které jsou ve firmě potřeba. Jeho znalosti a dovednosti musí být na vysoké praktické úrovni, protoţe musí být schopen dané dokumenty (např. mzdové listy, faktury) pro jasnu představu ţáků prakticky vytvořit či vyplnit. Nestačí jen teoretické vysvětlení. Podstatná je i orientace v právní úpravě jednotlivých ekonomických činností, schopnost pracovat s výpočetní technikou a znalost v oblasti ekonomických softwarů. Oblast didaktická Vyučování ve fiktivní firmě se zcela svým obsahem a organizací liší od teoretických předmětů. Pracuje se zde ve skupinkách, které mají rozdílnou pracovní náplň, tudíţ učitel není schopen se v jeden okamţik věnovat všem ţákům. Rozhodující je, jaký styl vedení ţáků zvolí a jak bude ţáky motivovat k dosaţení výsledků. Dalším důleţitým poţadavkem je dovednost objektivně hodnotit ţáky, dobře vést vyučovací proces a být nakloněn k inovacím ve vyučování STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (94-95 s.) 15

16 2. Vyučovací metody ve fiktivní firmě Práce ve fiktivní firmě má v obsahu vzdělávání své specifické postavení, protoţe vyučovací proces je zaměřen na samostatnou práci ţáků a jejich aktivity. Vyučující musí při aplikaci vhodných vyučovacích metod respektovat zvláštnosti předmětu. Metody jsou spojeny se samostatnou prací ţáků s jiţ získanými teoretickými vědomostmi a dovednostmi, které byly nabyty v jiných předmětech. 13 Během celého vyučovacího procesu se pouţívají aktivizační vyučovací metody podle Stejskalové: 13 inscenační metody problémové metody diskuze 2.1 Inscenační metody Podstata inscenačních metod spočívá v simulaci situací, které jsou dopředu stanoveny. Řešením je realizace situace formou hraní rolí vzdělávaných ţáků. Ţáci jsou zařazeni do konkrétních rolí, v kterých musí samostatně řešit nastávající problémy (např. prodejce zákazník). Čím více se ţáci ztotoţní se svou rolí, tím lepší výsledky vykazují. Hraní rolí ţákům napomáhá k vyjádření osobních postojů a myšlenek. Za důleţité se povaţuje moţnost zvolení role, popřípadě odstoupení nebo výměna se svými spoluţáky. Strukturovaná inscenace, při ní je zadán konkrétní úkol a situace, kde účastníci znají popis výchozí situace a aktéři mimo popisu i rámcovou charakteristiku role. Nestrukturovaná inscenace má improvizovaný charakter, kde účastníci i aktéři znají pouze popis výchozí situace. Mnohostranná inscenace, při ní jsou všichni účastníci aktivními aktéry. Pokud jde o větší skupinu je nutné ţáky rozdělit do menších skupin, kde pod dohledem pozorovatele realizují ţáci odděleně inscenaci. Po dokončení inscenace následuje diskuze s cílem celkového zhodnocení STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (93 s.) 14 KALHOUS, Z.; OBST, O. Školní didaktika. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 447 s. ISBN (325 s.) 16

17 2.2 Problémové metody Podstatou problémových metod je aplikování jiţ získaných vědomostí a dovedností k řešení nových vzdělávacích problémů, které jsou zadány vyučujícím. Cílem této metody je u ţáka rozvíjení samostatnosti, aktivity a posílení sebedůvěry. Vzhledem k vyučovacímu procesu je za cíl povaţováno odstranění stereotypu a zvýšení efektivnosti. Základem je stanovení vhodného problému, který u ţáků vyvolá myšlenkové úsilí, během kterého ţáci vyuţijí svých získaných dovedností nebo vědomostí (např. vytvoření faktury pro odběratele, psaní obchodních dopisů). Zároveň ţáci po vyřešení problému získají nové znalosti. Problémová metoda se pouţívá na středních odborných školách aţ ve vyšších ročnících. Důvodem jsou vyšší znalosti a zkušenosti, které jsou potřebné k vyřešení stanoveného úkolu Diskuze Podstatou je řešení zadaného problému v kolektivu, na výsledku se podílí všichni ţáci. Při pouţití metody si procvičují své komunikační dovednosti, obhajují své úsudky a domněnky. Tato metoda vyţaduje myšlenkovou a odbornou vyspělost, proto je vhodné ji pouţívat ve vyšších ročních středních odborných škol. Učitel zaujímá pozici pozorovatele nebo moderátora, který vede diskuzi. V obou případech nesmí dopustit, aby se příspěvky ţáku vzdálily od tématu, který byl na začátku stanoven. 16 Ve fiktivní firmě se s diskuzí můţeme například setkat při poradách. Porada můţe být hromadná, coţ znamená, ţe se na ní podílí všichni ţáci společně s učitelem, nebo můţe být porada menší. Mezi menší porady patří například diskuze na jednotlivých odděleních či mezi jednotlivými odděleními navzájem. Nejčastějším typem diskuze, která se ve fiktivní firmě objevuje, je skupinové řešení problémů ČADÍLEK, M.; LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů [online]. Brno, 2005, 175 s. [cit ]. (67 s.) Dostupný z internetu: 16 ČADÍLEK, M.; LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů [online]. Brno, 2005, 175 s. [cit ]. (55 s.) Dostupný z internetu: 17 NOŢIČKOVÁ, J. Vyučovací metody v předmětu fiktivní firma. Velké Meziříčí, Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií. (25-26 s.) 17

18 3. Studijní obor Obchodní akademie Předmět fiktivní firma byl vyučován na střední odborné škole - Obchodní akademie a VOŠ v oboru Obchodní akademie. Předmět byl zařazen do 3. ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin v délce 45 minut. 3.1 Charakteristika oboru Obchodní akademie Název školy: Adresa: Zřizovatel: Studijní obor: Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí Masarykova 101, Valašské Meziříčí Krajský úřad Zlínského kraje M/02 Obchodní akademie Obor M/02 Obchodní akademie je čtyřletý zakončený maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se skládá z profilové a společné části. Společná zkouška je stejná pro všechny školy a obory. Profilová zkouška je v rámci školy či oboru specifická. V oboru Obchodní akademie se skládá z ekonomiky, účetnictví a praktické zkoušky. Do praktické zkoušky se řadí účetnictví, ekonomika, písemná elektronická komunikace a informační technologie Uplatnění absolventa oboru Obchodní akademie Po absolvování Obchodní akademie ve Valašské Meziříčí a po úspěšném ukončení maturitní zkoušky, má absolvent tyto moţnosti podle Obchodní akademie: 19 nastoupit do pracovního poměru jako odborný ekonomický pracovník samostatně podnikat v oboru obchodu nebo ekonomických služeb organizovat a zajišťovat sociální služby a sociální pomoc nastoupit do pracovního poměru v oblasti veřejné správy pokračovat ve studiu VOŠ na Obchodní akademii Valašské Meziříčí nebo na jiné vyšší odborné škole v jiném pomaturitním oboru pokračovat ve studiu na vysoké škole 18 Obchodní akademie a vyšší odborná škola: [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 19 Obchodní akademie a vyšší odborná škola: Obchodní akademie [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 18

19 4. Charakteristika výuky oboru Obchodní akademie Obor je náročný na intelektové dovednosti ţáků, zejména při uplatnění logického myšlení nebo při zachování systematičnosti. Ţák si musí být vědom vzájemného prolínání látky mezi předměty. Vyučující kladou důraz na provázaný systém probírané látky v různých předmětech. Vedou ţáky k soustavnosti a utříděnosti vědomostí, dovedností a návyků. Zároveň usilují o to, aby ţáci získali kladný vztah ke zvolenému oboru a zdokonalili či uchovali si do budoucna pracovní návyky. Všeobecná část výuky Teoretická výuka probíhá v kmenových třídách, které jsou vybaveny učebními pomůckami (učebnice, modely vhodnými pro dané předměty) a didaktickou technikou (tabule, osobní počítač, zpětné projektory). Délka jedné vyučovací jednotky je 45 minut. Zpravidla je zahájena a ukončena zvoněním. Počet ţáků ve třídě se pohybuje v rozmezí ţáků. 20 Odborná část výuky Odborná výuka probíhá v odborných učebnách školy. Místnosti jsou vybaveny speciálními učebními pomůckami (např. výukové počítačové programy), které jsou potřebné pro realizaci výuky. Výuka jedné vyučovací jednotky trvá 45 minut a je zahájena i ukončena zpravidla zvoněním. Třída je rozdělena na skupiny, v kterých se nachází ţáků. Praktická část výuky Praktická výuka neprobíhá ve školních prostorách, ale na smluvních pracovištích u fyzických a právnických osob. Praxe probíhá ve 3. ročníku v délce dvou týdnů. Ţák během tohoto času nedochází do školy, namísto toho se dostavuje na pracoviště, kde probíhá praxe. Po tuto dobu má ţák moţnost nahlédnout do reálného chodu organizace, ujasnit a zpevnit si dovednosti, schopnosti, které získal během studia. Během praxe řídí ţáka koordinátor, který mu zadává dílčí úkoly a pomáhá mu s jejich pochopením, případně s řešením zadaných úkolů. Po absolvování ţák vyhotoví zprávu z praxe, kde uvede, čemu se ve stanovené době věnoval Obchodní akademie a vyšší odborná škola: [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 21 STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování obchodu a služeb: určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 120 s. ISBN (57-58 s.) 19

20 5. Praktická část První část bakalářské práce se zabývala teoretickými východisky předmětu fiktivní firma. Bylo zde uvedeno, co definuje předmět fiktivní firma, pro koho je určen. Jaké jsou poţadavky na učitele, ţáky a učebnu, v které bude výuka probíhat. Dále byly uvedeny, jaké vyučovací metody se během výuky předmětu pouţívají. Druhá část bude zaměřena na samotnou tvorbu výukového textu. Výukový text do tohoto předmětu je potřebný, protoţe doposud nebyl vyhotoven ţádný učební text, který by se během výuky předmětu pouţíval. Vzhledem k tomu, ţe fiktivní firma je rozsáhlé téma, není v rámci této bakalářské práce celé obsáhnuto. Z tohoto důvodu bakalářská práce zpracovává pouze vybrané kapitoly. Jednotlivé kapitoly učebního materiálu, který je výstupem této práce, jsou postaveny systematicky. Nejdříve je vysvětleno, co pojem podnikání znamená a kdo můţe podnikat. Dále se učební materiál bude zabývat postupem při zaloţení podniku, organizační strukturou a personální činností. Tedy učební text bude ukončen po zaloţení podniku a přijetí zaměstnanců. Následně v diplomové práci budou doplněny kapitoly, které se budou zabývat činností jednotlivých oddělení firmy, marketingem (tvorba sloganu, loga, katalogu) a přípravou na veletrh fiktivních firem. 20

21 1. Podstata podnikání Cíl kapitoly Vymezení pojmů podnikání, podnikatel. Specifikace právní úpravy podnikání. Podnikání Jedná se o soustavnou činnost, která je prováděna podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost s cílem dosaţení zisku. Hlavní cíl podnikání je dosaţení zisku na základě koupěschopné poptávky. Jde o opakovanou činnost, která má za úkol uspokojování cizích potřeb (např. prodej zboţí zákazníkům). Zpětný ukazatel uspokojení potřeb pro podnikatele je hospodářský výsledek, který je ve formě zisku nebo ztráty. Ztráta a zisk se zjistí pomocí poměru mezi výnosy a náklady. Náklady představují peněţní vyjádření výrobních faktorů, které byly během výroby spotřebovány (jde o vstupy do výroby). Naopak výnosy představují peněţní vyjádření výstupů z výroby. Výnosy náklady = ZISK Výnosy náklady = ZTRÁTA Pro zahájení podnikání se musí splnit podmínky, které jsou uvedeny v právních předpisech. Právní předpisy pro podnikání upravuje ţivnostenský zákon, zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník. 22 Podnikat mohou podle Skálové: 22 právnické osoby (PO) fyzické osoby (FO) stát Právnická osoba (PO) má různé formy, které určují další podmínky pro její vznik, zaloţení, způsob a výši ručení, dále můţe být stanoveno počet zakladatelů a výše základního kapitálu. Vznik a zaloţení právnické osoby je sloţitější, časově a finančně náročnější, neţ můţe svou činnost zahájit. Právnickou osobou se rozumí obchodní korporace SKÁLOVÁ, P. Podniková ekonomika 1. Západočeská univerzita v Plzni, 2005, 80 s. ISBN (8 s.) 23 HOREHLEĎOVÁ, M. Učebnice pro výuku fiktivních firem: moodle2.voskop.eu [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 21

22 Fyzická osoba (FO) charakteristické pro tuto formu je, ţe zde je podnikatelem jediná osoba, ručení je neomezené, pro podnikání není stanoven počáteční kapitál, administrativní stránka pro zahájení činnosti je jednoduchá. Podnikatel není závislý na jiných osobách, tudíţ rozhoduje sám. Fyzická osoba pro zahájení podnikání potřebuje ţivnostenské oprávnění. 24 Podnikatel Podnikatel je nositel podnikání, který vyvíjí svou činnost pod svým jménem a na svou odpovědnost. Podmínky pro zahájení činnosti podle Skálové: 25 plnoletost osoba musí být starší 18 let bezúhonnost osoba, která nebyla odsouzena k trestnímu činu ve skutkové podstatě, která souvisí s předmětem podnikání svéprávnost osoba musí být způsobilá k právním úkonům Podle zákonu o obchodních korporacích je podnikatelem osoba: 26 zapsaná v obchodním rejstříku osoba podnikající na základě ţivnostenského oprávnění (ŢO) osoba podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních pravidel FO, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních pravidel Kontrolní otázky pro zopakování učiva Co vymezuje pojmy podnikatel, podnikání a jaké právní předpisy jej upravují? Kdo je podnikatel a jaké jsou podmínky pro zahájení činnosti? 24 HOREHLEĎOVÁ, M. Učebnice pro výuku fiktivních firem: moodle2.voskop.eu [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 25 SKÁLOVÁ, P. Podniková ekonomika 1. Západočeská univerzita v Plzni, 2005, 80 s. ISBN (9 s 26 Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů. Piktogramy: Jessfox. V otevřené knize: [online] [cit ]. Dostupný z internetu: Dvarg. Reklamní fotografie Lidská hlava se symbolem otazníku na bílém: cr.123rf.com [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 22

23 2. Postup při založení podniku - Úvod Cíl kapitoly Volba předmětu podnikání. Osobní předpoklady podnikatele. Rozhodnutí o podnikatelském subjektu. Volba právních norem podniku. Při zaloţení společnosti se musí postupovat systematicky a s časovou posloupností. Volba předmětu podnikání Zváţení osobních předpokladů Rozhodnutí o podnikatelském subjektu Zaloţení podniku po právní stránce Vypracování podnikatelského záměru Volba právní formy podniku Obrázek č. 1: Časová posloupnost při založení podniku; Zdroj: Autor 1. Volba předmětu podnikání základem je stanovení vhodného předmětu podnikání. Tedy zda firma bude podnikat ve výrobě, obchodu či sluţbách. Dále si pro výkon podnikání musí zajistit místo a obor činnosti. Své podnikání můţe podnikatel postavit na svých zájmech, talentu, vzdělání či znalosti řemesla. Přitom musí myslet na to, zda v jeho blízkém okolí není vysoká konkurence, a zda je na trhu poptávka. 2. Splnění osobních předpokladů zajištění vzdělání a praxe, která je vhodná pro výkon ţivnosti. Ţivnost mohou provozovat PO i FO po splnění všeobecných podmínek, které jsou uvedeny v ţivnostenském zákoně. Odborná způsobilost připadá po ustanovení odpovědnému zástupci (u PO i FO). Výjimkou je ţivnost volná, protoţe pro její provozování se nepoţadují odborné ani jiné způsobilosti, postačuje splnění všeobecných podmínek. Naopak u ţivností regulovaných (tj. řemeslných, vázaných a koncesovaných) je nutné splnit podmínky kvalifikace a praxe. 23

24 3. Rozhodnutí o podnikatelském subjektu rozhodnutí o tom, zda provozovat ţivnost bude FO nebo PO. Pokud bude zvolena FO, je nezbytné získat ţivnostenské oprávnění. Pokud se zvolí PO, musí se postupovat ve 3. krocích: Zaloţení společnosti, která se provádí formou notářského zápisu společenské smlouvy, kde je vymezeno název společnosti, sídlo, předmět činnosti, úprava vnitřních poměrů a uvedeny osoby, které jednají pod jménem společnosti. Dále následuje získání ţivnostenského oprávnění. Po splnění nadcházejících podmínek můţe vzniknout společnost a to zápisem do obchodního rejstříku. 4. Volba právní formy podniku jak jiţ bylo zmíněno v předchozí kapitole, lidé mohou podnikat jako FO nebo PO. Tyto právní formy upravuje zákon o obchodních korporacích. Kaţdá právní norma má své specifika. 1) U fyzických osob lze provozovat ţivnost ohlašovací nebo koncesovanou, které se prokazují výpisem z ţivnostenského rejstříku. 27 Ohlašovací = po splnění stanovených podmínek jsou provozovány pouze na základě ohlášení Řemeslné odborná způsobilost se prokazuje dokladem o vzdělání (výuční list, vysvědčení o ukončení studia na příslušném studijním oboru střední školy, vysvědčení o sloţení maturitní zkoušky, diplom o absolvování kurzu apod.). Mezi řemeslné ţivnosti například patří kadeřnictví, řeznictví, stolařství. Vázané pro provozování se musí prokázat určitá odborná způsobilost (např. ţivnost psychologické poradenství lze provozovat, jen v případě splnění následujících podmínek: vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie, u jednooborového studia musí být praxe v oboru minimálně v délce 3 let, u víceoborového studia 5 let). Volné pro provozování není potřeba prokazovat odbornou či jinou způsobnost. Pro splnění dostačují všeobecné podmínky, které jsou určeny pro provozování ţivnosti. V nařízení vlády č. 140/2000 Sb. Je vymezen seznam volních ţivností. Mezi volní ţivnosti například patří grafické práce, kreslířské práce, výroba a zpracování skla HOREHLEĎOVÁ, M. Učebnice pro výuku fiktivních firem: moodle2.voskop.eu [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 28 HYRŠLOVÁ, J.; KLEČKA J. Ekonomika podniku. Vyd. 1. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu. ISBN (18-19 s.) 24

25 Koncesované = jsou provozovány pouze na základě státního povolení ţivnosti (neboli koncese). Mezi koncesované ţivnosti například patří pohřební sluţba, taxisluţba, provoz cestovní kanceláře. Řemeslné Ţivnosti Ohlašovací Koncesované Vázané Volné Obrázek č. 2: Druhy živností; Zdroj: Autor 2) U právnických osob lze provozovat činnost po zapsání do obchodního rejstříku, sídlo firmy musí být na území České republiky. Způsoby podnikání: Osobní obchodní korporace = rysy jsou podobné jako u ţivností, protoţe jde o společné podnikání ţivnostníků. S rozdílem, ţe musí být mezi společníky upraveny vztahy (např. rozdělování zisku nebo řízení společnosti). 29 Veřejná obchodní společnost (v. o. s.; veř. obch. spol.) jde o společnost, která má minimálně 2 společníky ručící svým majetkem. Za dluhy ručí společně, zisk i ztráta se dělí rovným dílem (pokud není ve společenské smlouvě domluveno jinak), kdykoliv mohou společnost opustit. Tento typ obchodní společnosti je vhodný v oblasti řemesel a obchodu. Komanditní společnost (k. s.; kom. spol.) jde o společnost, v níţ alespoň jeden společník ručí za dluhy společnosti omezeně (= komanditista) a alespoň jeden společník ručí neomezeně (= komplementář). Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu, zisk se dělí podle výše vkladu. Komplementáři ručí celým svým majetkem a zisk se dělí rovným dílem. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři HYRŠLOVÁ, J.; KLEČKA J. Ekonomika podniku. Vyd. 1. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu. ISBN (18-19 s.) 30 Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů. 25

26 Kapitálové obchodní korporace = základním rysem je vytvoření základního kapitálu, výše je stanovena v zákonu o obchodních korporacích. Dalším znakem je účast společníků, kteří nemají osobní účast na podnikání a řízení podniku. 31 Akciová společnost (a. s.; akc. spol.) jde o společnost, kde základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií. Výše základního kapitálu činí minimálně Kč. Se všemi akcionáři zachází společnost stejně. Zaloţit společnost můţe jeden zakladatel (musí být PO), jinak dva a více zakladatelů. Za své závazky akciová společnost odpovídá celým svým majetkem. Akcionář za závazky neručí a má právo na podíl ze zisku (= dividendu). Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti, která rozhoduje o rozvoji společnosti. Představenstvo je statutárním orgánem a řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Společnost s ručením omezeným (s. r. o.; spol. s r. o.) jde o společnost, kde základní kapitál je tvořen vklady společníků. Výše vkladu činí minimálně 1 Kč. Společníci za závazky ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Jednatel je FO, která je statutárním orgánem a zastupuje společnost. Součástí společnosti můţe být i dozorčí rada, která je kontrolním orgánem. 32 Obchodní korporace Osobní Kapitálová v.o.s. k.s. a.s. s.r.o. Obrázek č. 3: Rozdělení obchodních korporací; Zdroj: Autor 31 HYRŠLOVÁ, J.; KLEČKA J. Ekonomika podniku. Vyd. 1. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu. ISBN (19 s.) 32 Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů. 26

27 Při rozhodnutí, která právní volba bude zvolena, se berou v úvahu kritéria, které jsou pro konkrétní druh činnosti specifická. Je jich celá řada, některá kritéria jsou obecnější a některá jsou specifická podle druhu činnosti, která byla zvolena. Patří zde počet zakladatelů, výše základního kapitálu, způsob ručení a splácení závazků, finanční moţnosti, oprávnění k řízení společnosti aj. 33 Kontrolní otázky pro zopakování učiva Jaký je rozdíl mezi podnikatelskými subjekty v získání ţivnosti? Jaké jsou druhy ţivností a jaký je mezi nimi rozdíl? Jak se dělí obchodní korporace? Vyplnění tabulky: Název Zkratka Počet Způsob Základní Řídící společnosti společnosti společníků ručení kapitál orgány Akciová společnost v. o. s. k. s. Tabulka č. 1: Obchodní korporace; Zdroj: Autor 33 HOREHLEĎOVÁ, M. Učebnice pro výuku fiktivních firem: moodle2.voskop.eu [online] [cit ]. Dostupný z internetu: Piktogramy: Jessfox. V otevřené knize: [online] [cit ]. Dostupný z internetu: Dvarg. Reklamní fotografie Lidská hlava se symbolem otazníku na bílém: cr.123rf.com [online] [cit ]. Dostupný z internetu: 27

28 3. Postup při založení podniku - Vypracování podnikatelského záměru Cíl kapitoly Zpracování podnikatelského záměru. Pozn.: V číslování pokračujeme číslem 5, protože vycházíme ze schématu na Obrázek č Vypracování podnikatelského záměru Před zahájením podnikatelské činnosti je nutné zpracovat podnikatelský záměr a vymezit si tři základní problémy: 1) CO = jaké výrobky se budou vyrábět nebo jaké sluţby poskytovat 2) JAK = jaký bude technologický postup, jaké se budou pouţívat zdroje 3) PRO KOHO = kdo bude spotřebitelem našich výrobků či sluţeb Podnikatelský záměr následně specifikuje odpovědi na tyto otázky blíţe. Zpracovává jednotlivé kroky nápad, průzkum trhu, určení obsahu činnosti a způsob realizace, stanovuje potřebné výrobní faktory či lidské zdroje. Výsledkem podnikatelského záměru je posouzení o její reálnosti. 34 Neexistuje ţádná ideální verze podnikatelského záměru, protoţe kaţdý podnikatelský záměr je individuální. Podle druhu podnikání se kladou nároky na formu a obsah. Doporučená struktura podnikatelského záměru: 1. titulní strana 2. executive summary 3. popis společnosti 4. produkt/služba 5. analýza trhu 6. strategie 7. tým 8. finanční analýza 9. přílohy SKÁLOVÁ, P. Podniková ekonomika 1. Západočeská univerzita v Plzni, 2005, 80 s. ISBN (9 s.) 35 Nápad roku: Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 28

29 1) Titulní strana Titulní strana obsahuje základní údaje o podnikatelském plánu. Hlavně se klade důraz na formální provedení, protoţe strana neplní obsahovou funkci, a zároveň jde o prezentaci podnikatelského záměru. Zde je uveden název projektu, logo firmy, kontaktní údaje, sídlo společnosti a údaje o podnikateli/podnikatelích. 2) Executive summary V překladu pojem Executive summary se rozumí shrnutí. Tato sloţka je nejdůleţitější sloţkou pro externí čtenáře. Externí čtenáři jsou investoři a partneři. Často se executive summary povaţuje za zkrácený podnikatelský plán. Jeho obsahem je stručný přehled nejdůleţitějších bodů podnikatelského plánu. Základem je čtenáře zaujmout, upoutat pozornost a zanechat dojem. Podnikatel se prostřednictvím shrnutí zabývá nejdůleţitějšími sloţkami svého podnikání a zaměřuje se na: jméno a místo podnikání koncept podnikání nabízený produkt či sluţbu postavení na trhu plnění potřeby na trhu, konkurenční výhoda ziskovost účel podnikatelského plánu klíčové faktory v úspěchu potřeba investice Jednotlivé sloţky executive summary se v dalších částech podnikatelského plánu dále rozvíjejí. Shrnutí se píše aţ po vytvoření podnikatelského záměru, poté co si podnikatel uspořádá své myšlenky a shrne to, co povaţuje za nejzajímavější a nejpodstatnější. 3) Popis společnosti Při vytváření podnikatelského plánu můţe být společnost jiţ zaloţená (v provozu) nebo se teprve formuje pro svůj vznik. U fungující společnosti se ve sloţce popis společnosti podnikatel zaměřuje na informace o svém dosavadním fungování (datum a místo vzniku, zakladatelé společnosti, dosavadní pokrok). U společnosti, která se teprve formuje, podnikatel uvádí horizont pro začátek podnikání a plánovanou formu zaloţení společnosti. 29

30 Dále se zde uvádí další informace, které podnikatel povaţuje za podstatné, a zároveň jsou spojené se zaloţením společnosti. Popis společnosti lze rozdělit do 4 skupin: základní informace o společnosti např. druh a místo podnikání, odvětví, zaloţení podniku, lokace vize např. poslání společnosti, budoucí rozvoj partneři např. vyjmenování klíčových a strategických partnerů, potencionální partneři, přínos spolupráce v současnosti a budoucnosti investor např. forma spolupráce, kladené nároky na investora 4) Produkt/služba Produkt či sluţba je výsledek práce a závisí na nich úspěšnost podnikání. Důleţitým faktorem pro úspěšnost podnikání je spokojenost zákazníků. Nemusí se jednat o revoluční objev, stačí být inovativní a efektivní. Pro stanovení úspěšného produktu musí být podnikatel vůči zákazníkům empatický. V této části se podnikatel zaměřuje na popis produktu/sluţby kdy, kde, jak, proč. Při popisu by se neměla pouţívat nespisovná či slangová mluva a příliš odborná terminologie. Z důvodu negativního působení na investory. Investoři nemusí mít hlubokou znalost v daném odvětví. 36 Jednotlivé složky produktu/služby, které by neměly být vynechány: popis služby/produktu hlavní rysy, potřeba na trhu, problémy na trhu, zpětná vazba od zákazníků, důvod zákazníka ke koupi, budoucí plány pro produkty srovnání konkurence obecné srovnání, silné a slabé stránky podniku, konkurenční výhoda, jedinečnost (odlišení od konkurence) technologie výrobní procesy, zabezpečení (licence, patenty) U podrobnějšího popisu, kde patří kresby nebo technické specifikace, je vhodné vloţit dokumenty do příloh podnikatelského záměru. 36 Nápad roku: Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 30

31 5) Analýza trhu Trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávku (prodávající a kupující), dochází k vzájemné interakci. Na trhu dochází dále k interakci několika účastníků zákazník, konkurence, dodavatelé, odběratelé apod. Podnikatel musí znát svůj trh a své postavení na trhu, aby mohl efektivně prodávat své produkty/sluţby. Pro zjištění situace se pouţívá nástroj průzkum trhu. Ten se provádí na začátku podnikání, aby se určilo, zda zákazník má o nabízený produkt/sluţbu zájem. Analýzu podstupují tyto složky: sektor charakter odvětví (trendy, dynamika), analýza makro okolí, příleţitost na trhu, velikost trhu, překáţky vstupu na trh dodavatel (distributor) infrastruktura, dodavatelská síť a její diverzifikace, chování zákazník popis cílové skupiny (věk, pohlaví, odvětví, vzdělání apod.), potřeby, touhy, vzorce chování konkurence srovnání, hrozby, potencionální konkurence, konkurenční výhoda Podstata pro efektivitu je naslouchat potřebám zákazníkům. Zákazník nakupuje u toho, kdo ho nejlépe nasytí a zajistí jeho spokojenost. 37 6) Strategie Součástí podnikatelského záměru je stanovení strategie tj. způsob, jak budeme působit na trh a jak se vymezíme vůči konkurenci. 38 Strategie je zaloţená na vizích společnosti. Vychází se ze zjištěných informací a provedených výzkumů. Kroky společnosti musí na sebe navazovat a první krok musí popisovat její bezprostřední budoucnost. Nejdůleţitější otázka je: Čeho chce podnik strategií dosáhnout? Nápad roku: Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 38 KLÍNSKÝ, P.; MÜNCH O. Ekonomika 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 2. vyd. Praha: EDUCO, 2009, 180 s. ISBN (33 s.) 39 Nápad roku: Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit ]. Dostupný z internetu: 31