Vzdělání a kvalifikace

Transkript

1 Vzdělání a kvalifikace Vzdělání Vzdělání je suhrn znalstí, dvednstí a návyků, které jedinec získá specificku činnstí - učením. Vzdělání je základní pdmínku k začlenění jedince d splečnsti. Nejrganizvanější frmu vzdělávání je vyučvání. Vyučvání se prvádí nejčastěji ve vzdělávacích institucích. Vzdělání prbíhá ve všech blastech lidskéh pčínání. Výsledkem takvéh vzdělání je kmplexní rzvj jedince. Obsah: 1. Základní blasti rzvje 2. Histrie vzdělávání 3. Stupně vzdělávání v České republice 4. Předšklní vzdělávání Odklad šklní dcházky Definice šklní zralsti: Znaky šklní zralsti: 5. Základní vzdělávání 6. Střední vzdělání Klíčvé kmpetence Vzdělávací blasti Stupně středníh vzdělávání: Závěrečná zkuška Závěrečná zkuška s vyučením Maturitní zkuška Splečná část Prfilvá část 7. Vyšší dbrné vzdělání 8. Vyskšklské vzdělání 9. Kvalifikace Bakalářský studijní prgram Magisterský studijní prgram Dktrský studijní prgram Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

2 Základní blasti rzvje: Věda, technika a umění Mrálka, práv a plitika Fyzická i duševní prduktivní činnst - práce Tělesná výchva a sprt Filzfie a nábženství Histrie vzdělávání Pčátky vzdělávání V pčátcích vzdělávání, p dbu něklika set tisíc let prbíhal vzdělání prstřednictvím zkumání, nápdbu. Vzdělávání byl prštěn rganizvansti, základním úklem vzdělání byl připravit jedince k přežití. Vzdělávání v dbě rzvje zemědělství Kreativita a pznávání v dbách minulých byl nahrazen učením pracvních návyků. Děti byly d pčátku využívány k práci. Úspěšné zemědělství vyžadval dluhé hdiny relativně nekvalifikvané, pakující se práce, kteru mhly vyknávat děti. Lidé byli díky zemědělství vyprdukvat více jídla, uživili tak více dětí - pracvní síly. Středvěké vzdělávání Zemědělství umžnil akumulaci majetku - převzetí majetku d jedněch ruku. Půda, jak výrbní prstředek se stala majetkem něklika jedinců, kteří zjistili, že nejlepším zhdncením majetku je jeh bdělání za pmci lidské síly. Děti, d teď zapjeny d práce na rdinném majetku, začaly pracvat nejen pr rdinný prspěch, ale také pr prspěch feudálníh majitele. Jinak t však byl s dětmi feudálů. Těm už byl pskytnut vzdělání, které je připravval na rli pána. Průmyslvý rzvj a jeh dpad na vzdělávání S nárůstem průmyslu a nvé buržazní třídy feudalismus pstupně upadal, ale živt většiny dětí se ihned nezlepšil. Stejně jak vlastníci půdy, měli pdnikatelé jediný zájem. Maximalizvat zisk. Vyvstala však další ptřeba. Pracvníci v průmyslvých prvzech museli mít alespň triviální vzdělání. Trivium - čtení psaní Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

3 pčítání. Nejdůležitějším pžadavkem byla přesnst, vyknávání příkazů, tlerance dluhých hdin jedntvárné práce, a základní schpnst číst a psát. Dalším, neméně důležitým aspektem byla indktrinace - přijetí určitých pravd a způsbu myšlení. Jedinu tehdy známu metdu výuky byl, nucené pakvání a následné testvání. Bití byl nedílnu sučástí výuky a hra byla pvažvána za nevhdné "vyrušvání". Pdnět k všebecném vzdělání, přišel d vznikající prtestantské církve. Zejména Martin Luther prsazval veřejné vzdělávání jak křesťansku pvinnst, která dkáže zachránit duši před věčným zatracením. Šklství 19. a 20. stletí V 19. stletí se šklství začal pstupně humanizvat, přestže tělesné tresty přetrvaly až d 20. stletí. Škla pstupně nahradila práci na pli, v tvárnách a dmácí práce jak hlavní zaměstnání dětí. Přetrval také memrvání textů. Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

4 Stupně vzdělávání v České republice Stupně vzdělávání v České republice upravuje zákn č. 561/2004 Sb., známý jak Šklský zákn a záknem vyských šklách - č. 111/1998 Sb. 1. Předšklní vzdělávání (zákn č. 561/2004 Sb.,Část 2, 33-35) 2. Základní vzdělávání (zákn č. 561/2004 Sb.,Část 3, 44-56) 3. Střední vzdělávání (zákn č. 561/2004 Sb.,Část 4, 58-58) 4. Vyšší dbrné vzdělání (zákn č. 561/2004 Sb.,Část 5, ) 5. Vyskšklské vzdělání (Zákn vyských šklách - č. 111/1998 Sb.) ISCED Systém kódvání úrvně vzdělání pdle klasifikace z rku Vzdělávání v raném dětství (mateřské škly) 1 Primární vzdělávání (1. stupeň základní škly) 2 Nižší sekundární vzdělávání (2. stupeň základní či rčník 8 - letých středních škl) 3 Vyšší sekundární vzdělávání (středšklské, maturita či vyučení) 4 Pstsekundární neterciární vzdělávání (pmaturitní studium) 5 Krátký cyklus terciárníh vzdělávání (vyšší dbrné) 6 Bakalářské neb jí dpvídající úrveň 7 Magisterské neb jí dpvídající úrveň 8 Dktrské neb jí dpvídající úrveň 9 Vzdělávání jinde neuvedené Předšklní vzdělávání Předšklní vzdělávání získané v mateřských šklách a speciálních mateřských šklách se pvažuje za předstupeň k základnímu vzdělávání. Předšklní vzdělávání není pvinné, přestže se plánuje změna legislativy tak, aby alespň pslední rk (předcházející vstupu d základní škly), byl pvinný. Má t své pdstatnění. Děti, Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

5 které se nezúčastňují předšklníh vzdělávání mají prblémy s adaptací ve šklním klektivu, jejich rzvj je pžděn, mají prblémy s kmunikací. Bývá bvyklé, že splňují předpklady pr dklad šklní dcházky, pkud všem dlžený rk není využit pr předšklní vzdělávání, bývá zlepšení nepatrné. Odklad šklní dcházky Ze zákna vyplývá, že pvinná šklní dcházka začíná v šesti letech dítěte. Může za určitých klnstí začít už dříve, za jistých pdmínek i pzději. Důvdem k předčasnému zařazení d šklní dcházky může být předčasná vyspělst, neb vyské nadání. Častější je však dlžení šklní dcházky, čemž v knečném efektu sice rzhduje rdič, ale významný pradní a splurzhdvací hlas má také pedaggick-psychlgická pradna (PPP). V případě dětí se zdravtním pstižením je ptřeba také vyjádření příslušnéh speciálně pedaggickéh centra (SPC). Odbrným lékařem způsbilým psudit zdravtní stav dítěte pr účely dkladu začátku pvinné šklní dcházky může být dětský lékař neb praktický lékař pr děti a drst. Převážně v případech psuzení tělesné zralsti. Rzhdnutí dkladu pvinné šklní dcházky vydává ředitel škly, ve které byl dítě zapsán. Na dbrém začátku vše záleží Jan Ams Kmenský Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

6 Definice šklní zralsti: Šklní zralst v pedaggick-psychlgickém pjetí znamená stav dítěte prjevující se v takvé úrvni jeh rganismu, která mu umžňuje adaptaci na prstředí škly. (Průcha, Waltervá, Mareš, 2003, s. 243) Znaky šklní zralsti: Věk vstupu dítěte d škly - vstup d škly je limitván dvršením 6-ti let k 31. srpnu Filipínská míra - dítě si dsáhne ruku přes hlavu na uch na pačné straně Kapalínův index - psuzení vztahu mezi pměrem výšky a váhy. (Například 120 cm/20 kg = růstvý věk 6 - čím vyšší, tím lze předpkládat vyšší šklní zralst) Hledisk kgnitivní, vyšetření inteligence Psuzuje psychlg Speciální pedagg Vyhraněnst laterality - pravlevá rientace Obecná infrmvanst dítěte Emční hledisk - úrveň autregulace citů a impulsů Regulace uspkjvání svých ptřeb Mrální zralst - základy chápání nrem a hdnt, úrveň vládání svéh chvání. Mtivační hledisk Úklvá a vlní zralst - zralst pr plnění úklů Cílevědmst Vytrvalst Hledisk sciální Schpnst dítěte přijmut nvu rli škláka Samstatnst Splupráce Kperace Pdřízení se autritě a pdbně Jiráskův test šklní zralsti, například mdifikace Kernva testu - ze tří testů: Kresba mužské pstavy Nápdba psacíh písma Obkreslení skupiny teček Reverzní test (Edfeldtův) úrveň zrakvé diferenciace úrveň reverzních tendencí (zaměňvání zrcadlvých tvarů) Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

7 Základní vzdělávání Základní vzdělávání je všebecné, realizuje se v institucích základníh šklství. Základní vzdělávání prbíhá pvinně - je sučástí pvinné šklní dcházky. Základní vzdělávání se realizuje: 1. Na základní škle (devítiletý prgram) 2. Na základní škle speciální (desetiletý prgram) 3. Na nižším stupni víceletých gymnázií 4. V knzervatřích 5. Kurz pr získání základníh vzdělání uskutečňvanéh v základní neb střední škle Základní vzdělávání navazuje na předšklní vzdělávání a na výchvu v rdině. Je devítileté. Je členěn na 1. a 2. stupeň základní škly. Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pjetím přechd žáků z předšklníh vzdělávání a rdinné péče d pvinnéh, pravidelnéh a systematickéh vzdělávání. 1. stupeň základní škly je tvřen prvním až pátým rčníkem. Pjetí základníh vzdělávání na 2. stupni je budván na širkém rzvji zájmů žáků, na vyšších učebních mžnstech žáků a na prvázansti vzdělávání a živta škly se živtem mim šklu. 2. stupeň základní škly je tvřen šestým až devátým rčníkem. D vyššíh rčníku (třídy) základní škly pstupí žák, který na knci druhéh plletí prspěl ze všech pvinných předmětů stanvených šklním vzdělávacím prgramem s výjimku předmětů výchvnéh zaměření stanvených rámcvým vzdělávacím prgramem a předmětů, z nichž byl uvlněn. D vyššíh rčníku pstupí i žák prvníh stupně základní škly, který již v rámci prvníh stupně pakval rčník, a žák druhéh stupně základní škly, který již v rámci druhéh stupně pakval rčník, a t bez hledu na prspěch tht žáka. Klíčvé kmpetence Klíčvé kmpetence představují suhrn vědmstí, dvednstí, schpnstí, pstjů a hdnt důležitých pr sbní rzvj a uplatnění každéh člena splečnsti. Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

8 Cílem základníh vzdělávání je rzvíjení klíčvých kmpetencí: svjení si strategií učení a mtivvat pr celživtní učení - kmpetence k učení pdněcvat žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání a k řešení prblémů - kmpetence k řešení prblémů rzvj kmunikačních dvednsti - kmpetence kmunikativní rzvj schpnsti splupracvat, respektvat práci a úspěchy vlastní i druhých - kmpetence sciální a persnální, kmpetence pracvní rzvj schpnsti prjevvat se jak svébytná, svbdná a zdpvědná sbnst, uplatňvat svá práva a naplňvat své pvinnsti - kmpetence bčanské rzvíjet ptřebu prjevvat pzitivní city v chvání, jednání a pržívání živtních situací, rzvíjet vnímavst a citlivé vztahy k lidem, prstředí i přírdě - kmpetence bčanské rzvíjet a chránit fyzické, duševní a sciální zdraví a být za ně dpvědnýkmpetence bčanské rzvíjet schpnst tlerance a hleduplnsti k jiným lidem, jejich kulturám a duchvním hdntám - kmpetence bčanské, kmpetence kmunikativní rzvíjet schpnst pznávat vlastní schpnsti v suladu s reálnými mžnsti a uplatňvat je splu s svjenými vědmstmi a dvednstmi při rzhdvání vlastní živtní a prfesní rientaci - kmpetence k řešení prblémů Vzdělávací blasti Vzdělávací bsah základníh vzdělávání je rientačně rzdělen d devíti vzdělávacích blastí. Jedntlivé vzdělávací blasti jsu tvřeny jedním vzdělávacím brem neb více bsahvě blízkými vzdělávacími bry: Jazyk a jazykvá kmunikace - Český jazyk a literatura, cizí jazyk Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie Člvěk a jeh svět Člvěk a splečnst - Dějepis, Výchva k bčanství Člvěk a přírda - Fyzika, Chemie, Přírdpis, Zeměpis Umění a kultura - Hudební výchva, Výtvarný výchva Člvěk a zdraví - Výchva ke zdraví, Tělesná výchva Člvěk a svět práce Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

9 Střední vzdělání Střední vzdělání pskytuje žákům bsahvě širší všebecné vzdělání neb dbrné vzdělání spjené se všebecným vzděláním. Stupně středníh vzdělávání: střední vzdělání - vzdělávací prgram denní frmy v délce 1-2 rky střední vzdělání s výučním listem vzdělávací prgram v délce 2-3 rky uknčený závěrečnu učňvsku zkušku zkrácené studium pr získání středníh vzdělání s výučním listem, 1-2 rky denníh studia střední vzdělání s maturitní zkušku Závěrečná zkuška vzdělávací prgram šestiletéh neb smiletéh gymnázia vzdělávací prgram v délce 4 let denní frmy vzdělávání vzdělávací prgram nástavbvéh studia v délce 2 let denní frmy vzdělávání vzdělávací prgram zkrácenéh studia pr získání středníh vzdělání s maturitní zkušku v délce 1-2 rky denníh studia Závěrečná zkuška je vyžadvána k uknčení středníh vzdělání (bez vyučení) frmu: praktická zkuška z dbrných předmětů teretická zkuška z dbrných předmětů Závěrečná zkuška s vyučením Frma závěrečné zkušky: písemná zkuška z dbrných předmětů ústní zkuška z dbrných předmětů praktická zkuška z dbrných předmětů Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

10 Maturitní zkuška Maturitní zkuška se skládá ze dvu částí: Splečná část prfilvá část Český jazyk a literatura Cizí jazyk, neb matematika 2 neb 3 zkušky (pdle vzdělávacíh prgramu), přičemž nejvýše dvě mhu být vlitelné Splečná část Zkuška z Českéh jazyka a literatury a cizíh jazyka se skládá s dílčích zkušek: didaktický test písemná práce ústní zkuška před maturitní kmisí Zkuška z matematiky se skládá s didaktickéh testu - písemnéh testu Prfilvá část Zkušky prfilvé části maturitní zkušky se knají frmu: vypracvání maturitní práce a její bhajby před zkušební maturitní kmisí ústní zkušky před zkušební maturitní kmisí písemné zkušky praktické zkušky neb kmbinací dvu i více výše uvedených frem Vyšší dbrné vzdělání Vyšší dbrné vzdělávání rzvíjí a prhlubuje znalsti a dvednsti studenta získané ve středním vzdělávání a pskytuje všebecné a dbrné vzdělání a prakticku přípravu pr výkn nárčných činnstí. Délka vyššíh dbrnéh vzdělání je 3 rky (včetně dbrné praxe), u zdravtnických brů 3,5 let. Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

11 Vyšší dbrné vzdělání se uknčuje abslutriem: vypracvání abslventské práce zkuška z dbrných předmětů zkuška z cizíh jazyka bhajba abslventské práce Dkladem dsažení vyššíh dbrnéh vzdělání je vysvědčení abslutriu a diplm abslventa vyšší dbrné škly. Označení abslventa vyšší dbrné škly, které se uvádí za jménem, je "diplmvaný specialista" (zkráceně "DiS."). Vyskšklské vzdělání Vyskšklské vzdělání prbíhá na veřejných a sukrmých vyských šklách. Studijní prgramy na vyské škle: Bakalářský studijní prgram Magisterský studijní prgram Dktrský studijní prgram Bakalářský studijní prgram Bakalářský studijní prgram je zaměřen na přípravu k výknu pvlání a ke studiu v magisterském studijním prgramu. Dba studia je 3, maximálně 4 rky. Bakalářský prgram se uknčuje: vypracváním závěrečné práce státní závěrečnu zkušku bhajbu závěrečné práce Abslventům studia v bakalářských studijních prgramech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v blasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." uváděný před jménem). Magisterský studijní prgram Magisterský studijní prgram navazuje na bakalářský studijní prgram. Je zaměřen na získání teretických pznatků zalžených na sudbém stavu vědeckéh pznání, výzkumu a vývje, na zvládnutí jejich aplikace a na rzvinutí schpnstí k tvůrčí činnsti. Trvá 1 až 3 rky. Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

12 Magisterský prgram se uknčuje: vypracváním závěrečné práce státní závěrečnu zkušku (v blasti lékařství se uknčuje státní rigrózní zkušku) bhajbu diplmvé práce Abslventům studia v magisterských studijních prgramech se udělují tyt akademické tituly: blast eknmie, technických věd a technlgií, zemědělství, lesnictví a vjenství, titul "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděný před jménem) blast architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděný před jménem) blast zubníh lékařství "dktr zubníh lékařství" (ve zkratce MDDr. uváděný před jménem) blast veterinárníh lékařství a hygieny "dktr veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděný před jménem) blast umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděný před jménem) statních blasti "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděný před jménem) Abslventi magisterských studijních prgramů mhu pžádat vyknání státní rigrózní zkušky jejíž sučástí je bhajba rigrózní práce. P jejím vyknání se udělují tyt akademické tituly: blast práva "dktr práv" (ve zkratce "JUDr." uváděný před jménem) blast humanitních, pedaggických a splečenských věd "dktr filzfie" (ve zkratce "PhDr." uváděný před jménem) blast přírdních věd "dktr přírdních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděný před jménem) blast farmacie "dktr farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděný před jménem) blast telgie "licenciát telgie" (ve zkratce "ThLic." uváděný před jménem) neb "dktr telgie" (ve zkratce "ThDr." uváděný před jménem) Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.

13 Dktrský studijní prgram Je zaměřen na vědecku samstatnu tvůrčí činnst v blasti výzkumu neb vývje neb na samstatnu tereticku a tvůrčí činnst v blasti umění. Trvá 3 až 4 rky. Studium v dktrském studijním prgramu prbíhá pdle individuálníh studijníh plánu pd vedením šklitele. Dktrský prgram se uknčuje: vypracváním disertační práce. Disertační práce musí bsahvat půvdní a uveřejněné výsledky neb výsledky přijaté k uveřejnění. bhajbu disertační práce státní dktrsku zkušku Abslventům studia v dktrských studijních prgramech se udělují tyt akademické tituly: akademický titul "dktr" (ve zkratce "Ph.D." uváděný za jménem) akademický titul "dktr telgie" (ve zkratce "Th.D." uváděný za jménem) Kvalifikace Kvalifikace je ve smyslu vzdělávání dbrná připravenst k nějaké specifické činnsti. Prfesní kvalifikací rzumíme způsbilst vyknávat určitu pracvní činnst neb více pracvních činnstí, které ve svém celku umžňují určité prfesní uplatnění. Nárdní sustavu kvalifikací (NSK) rzumíme veřejně přístupný registr všech úplných prfesních a prfesních kvalifikací ptvrzvaných, rzlišvaných a uznávaných na území České republiky. Definuje pžadavky na dbrné způsbilsti jedntlivých kvalifikací bez hledu na způsb jejich získání. Důležité upzrnění: Tent materiál můžete bez mezení kpírvat a šířit.