MOŽNOSTI DRAMATERAPEUTICKÉ INTERVENCE U OSOB S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA
|
|
- Dominika Procházková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MOŽNOSTI DRAMATERAPEUTICKÉ INTERVENCE U OSOB S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA Milan Valenta Anotace: Článek nastiňuje možnosti využití dramaterpie u osob s vysoce funkčním autismem a rámcové se zabývá metodikou potenciální terapeuticko-edukační intervence u osob s poruchou autistického spektra. Klíčová slova: speciální pedagogika, dramaterapie, autismus (porucha autistického spektra, pervazivni vývojová porucha), dramaterapeutické kompetence, dramika, terapeuticko- -edukační strategie, paradivadelni systémy, zrcadlení, vizuální scénáře, sociální příběhy, pretend modus. Dramaterapie je léčebné-výchovná (terapeuticko-formativní) disciplína, v níž převažují skupinové aktivity využívající ve skupinové dynamice divadelních a dramatických prostředků k dosažení symptomatické úlevy, ke zmírnéní důsledků psychických poruch i sociálních problémů a k dosažení personálně sociálního růstu a integrace osobnosti. Dramaterapie má pomémě rozsáhlou klientelu jdoucí napříč (kromě jiného) celou kategorií duševních poruch - od psychických poruch způsobených abusem drog, demence u seniorů, přes schizofrenní poruchy, neurotické a behaviorální poruchy, mentální retardaci, až po poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí u dětí. Nicméně pokud by se hledala v obsáhlé paletě duševních poruch jediná, pro kterou by byla dramaterapeutická intervence kontraindikací, pak by to byl nejspíš dětský autismus s dalšími pervazivními vývojovými poruchami. Hned základní triáda bohaté symptomatologie autismu tvoří obtížné překonatelnou bariéru pro speciální pedagogy, psychology či další pomáhající profese, jež by zvažovaly možnosti využití tzv. paradivadelních systémů (zde především dramaterapie popř. dramiky - výchovné dramatiky) v terapeuticko- -edukační strategii klientů s poruchou autistického spektra. Problém první - komunikace. Veškeré paradivadelni systémy jsou postaveny na vzájemné komunikaci participientů a vedoucího lekce, či na komunikaci klient - dramaterapeut v případě individuální (sporadicky využívané) formy dramaterapie. Ostatně samotné divadlo je dle moderní divadelní antropologie považováno za jeden z komunikačních systémů. Značný prostor je v dramaterapii vymezen nonverbální komunikaci - extralingvistické komunikaci a řeči těla, přičemž
2 tzv. vývojové promény (developmental transformation)' v dramaterpii využívají komunikační schéma vycházející z Piagetova ontogenetického modelu kognice: pohyb - zvuk - obraz - postava - pojem. Zohledňuje se aktuální stav klienta, který může být odlišný od dosažené úrovně kognitivního rozvoje (viz příkladné obranné mechanismy u neurotikú), přičemž model je funkční i u osob s mentálním postižením. U jedinců s autismem je však problém v tom, že je postižena i pragmatická rovina komunikace, stejně jako využívání extralingvistických komunikačních prostředků i kódů řeči těla (tj.porozumění a využívání mimiky, gestiky, proxemiky a posturiky těla). Obdobné je to i v případě tzv. paralingvistické komunikace - ve schopnosti využívání modulačních faktorů řeči (rytmus, melodie, dynamika, výraz...). I tyto faktory mohou nést sémantickou hodnotu a také mnoho osob s těžkým mentálním postižením (včetně jedinců s Downovým syndromem, kteří jsou modulačním faktorům značné vstřícní) je schopno tyto faktory dekódovat a rozumět jim, což je dáno dispozicemi a spontánním sociálním učením. Ne tak osoby s poruchou autistického spektra - pro ně jsou veškeré prozodické systémy verbální řeči většinou nedostupné. A dále - pro rozvoj komunikace je zásadní raný dialog - schopnost tzv. sdílené pozornosti, která se u intaktního dítěte spontánně objevuje již v prvním roce života (Beyer; Gammeltoft 2006), zatímco většině jedinců s autismem je nedostupná po celý život. A právě raný dialog předchází rozvoji imaginace a fantazie, které jsou základem každého paradivadelního systému včetně dramaterapie. Deficit v oblasti sociální interakce. Paradivadelní systémy včetně dramaterapie jsou postaveny na sociálních vazbách, vztazích a interakcích. Tyto vztahy a interakce se přenášejí formou zažité zkušenosti z reálného světa do světa teď a tady" dramaterpeutické lekce. Sociální chování dětí (včetně dětí s mentální retardací) je ovlivňováno zkušeností, sociálním učením (především nápodobou), odhadem záměru toho, s kým jsem zrovna v interakci. A zde je zásadní problém u dětí s autismem, jejichž sociální chování není schopno vycházet z predikce záměru spoluhráče, ale řídí se přísnou kauzalitou, což znamená, že dítě s autismem se snaží v jednání spoluhráče najít vztah příčiny a následku bez ohledu na záměr a emoce (tamtéž). Ovšem paradivadelní systémy (zde především dramika a dramaterapie) bohaté využívají právě postupů postavených na sdělování a sdílení emocí, nálad, prožitků, zážitků (mj. i formou reflexe po sezení) a na empatii, která je další v řadě nedostupných sociálních dovedností ' Model newyorské dramaterapeutické školy D. R. Johnsona důsledně dbá na to, aby terapeut poskytoval svému klientovi takové prostředky, které jsou relevantní jeho mentálnímu věku a vývojovému stupni.
3 pro osoby s autismem. Velkým problémem klientů s poruchou autistického spektra je vstup do různých sociálních (a zde i dramatických) rolí, což je opét v kontrastu s intaktními (ale i mentálné postiženými) dětmi, které (pokud jim to dovolí jejich mentální úroveň) ve hře spontánně vstupují do nejrůznějších rolí, a pokud jsou nahrávány na video, rády si své výstupy nechají přehrávat. U jedinců s artismem absentuje jakákoliv vnitřní motivace pro vstup do rolí i pro participaci na videoterapii (zde jako součást dramaterapie). Deficit v oblasti mentálních představ - tedy v představivosti osob s autismem - se z pohledu dramaterapeuta jeví zcela kruciálním, neboť veškeré paradivadelni systémy (stejné jako většina her) jsou postaveny na schopnosti akceptace tzv. pretend modus ( as if" principle), tedy na schopnosti představit si něco nebo někoho jako by". V tomto směru můžeme v dramaterapii uvažovat o pretend modu na třech úrovních: personální (tj. vstup do role -...představ si, že jsi ty, terapeut, spoluhráč... jakoby babička"), prostorové (...představ si... jsme jakoby v lese..."), časové ( představ si, že se to stalo kdysi dávno"). Z důvodu větší čitelnosti příběhů realizovaných v lekci je proto třeba mít na paměti, že je žádoucí invokovat co nejméně modů - obvykle lze vypustit časový, někdy i prostorový modus. S deficitem představivosti souvisí neschopnost osob s poruchou autistického spektra číst a pracovat s náznakem, symbolem, využívat ve hře intuici a fantazii, uplatnit imaginaci. Lorna Wing (1997) v tomto ohledu hovoří přímo o poruše imaginace vycházející z neschopnosti symbolického myšlení a neschopnosti symbolické (a předstírané) hry na něco", přičemž práce se symbolem (rekvizitou, zástupnou rekvizitou, metaforou) je alfou a omegou veškeré dramaterapeutické práce. Jak uvádějí dánští odborníci (Beyer; Gammeltoft 2006), jen málo dětí s autismem je schopno - byť jen v náznaku - symbolické hry (na rozdíl od dětí s mentální retardací), a předstíraná hra je většinou vázána jen na určitou dominantní oblast, kterou je dítě zaujato; jejich hra je obecné velmi mechanická a svázaná stereotypy. Zde je na místě připomenou tzv. teorii mysli, konstruovanou v polovině osmdesátých let minulého století, která se snaží odpovědět - mimo jiné - na otázku, zda je nedostatek v předstírané hře u détí s autismem způsoben nedostatečnou vnitřní motivací k této činnosti, či neschopností vytvářet představy. Obecné jde tedy o konflikt hypotéz, snažících se najít důkazy pro to, zda má autismus původ především v emocionální nebo především v kognitivní oblasti (tamtéž). Pro dramaterapii velmi zajímavé dilema - je třeba se primárné zaměřit na oblast motivů, či spíše na budování dramaterapeutických kompetencí? Co se týče kompetencí v dramice či dramaterapii, také zde nacházíme u dětí
4 s autismem výrazné odlišnosti od normy. V následující části se zmíníme o některých dramaterapeutických kompetencích a jim relevantních technikách a postupech ve vztahu k osobám s poruchou autistického spektra. Spontaneitu vymezují slovníky (Hartl; Hartlová 2000) jako schopnost projevovat navenek svoji přirozenost, schopnost jednat aktivné; spontánní jedinec je chápán jako přirozený, bezprostřední... Tedy adjektiva, která jdou se syndromem pervazivních poruch jen velice těžko dohromady. Nestor americké dramaterapie prof. Landy (1994) tvrdí, že spontánnost je založena na ústředním paradoxu dramatického prožívání, kdy dvě reality existují vedle sebe - realita skutečného světa a realita světa dramatického (světa jako by"). Při spontánním projevu existuje jedinec v obou těchto rovinách současné (tuto schopnost označuje teatrologie jako tzv. metaxis - herec na jevišti prožívá Čechovovu postavu, ovšem s vědomím sebe sama). V tomto vymezení je dramatická spontaneita klientům s poruchou autistického spektra samozřejmě naprosto nepřístupná, již orientace v jediném reálném" světě je pro ně obtížná a zraňující, imaginární svět (a techniky pracující s imaginací) je většině osob s autismem nedostupný. Kreativita (a techniky založené na improvizaci) je duševní schopnost vycházející z poznávacích i motivačních procesů, v níž ovšem hraje důležitou roli též inspirace, fantazie, intuice...(průcha; Walterová; Mareš 1995, s ). Tvořivost je tlumena stereotypy a tendencí ke konformitě, naopak ji podporuje otevřenost novým zkušenostem. Ve snaze o vymezení tvořivosti se nej různější badatelé shodují na globálním prvku novosti, dále se pak objevují takové charakteristiky, jako je spontánní obrazová a symbolická flexibilita, asociační a expresivní fluence, orginalita etc., tedy charakteristiky, které jsou přísné kontrastní k tomu, co bychom mohli považovat za typické vlastnosti" osoby s poruchou autistického spektra. Zdá se, že z dramaterapeutických technik má svojí charakteristikou nejblíže autismu rituál, viz v odborné literatuře často uváděné rituální, stereotypní a repetetivní chování. Zde je třeba uvést věc na pravou míru - z hlediska sociálnékulturní antropologie i z hlediska dramaterapie se nejedná o skutečný rituál, neboť ten v sobě vždy obsahuje (autismu těžko dostupnou) metaforu, symbol, popř. transcendentní přesah. Záměna zvyků či stereotypních denních úkonú se skutečnými rituály vychází z jejich opakovatelnosti, stejnosti a pravidelnosti, což jsou jistě také atributy charakterizující rituály. Ovšem rituál v sobě navíc obsahuje výjimečnost, znaky reality i subreality, archetypy jako zdroj intuice, imaginace i duševně-spirituální energie (ostatně již dávno bylo prokázáno, že praktikování jistých rituálních a liturgických technik vyvolává u účastníků energetické nabití"). Rituály v sobě navíc nesou symboliku a pomáhají najít a uchovat identitu jedince ve skupině, společnosti
5 i vlastním sebeobrazu. V tomto ohledu lze rozlišovat vnější stránku rituálu (kterou vnímáme svými smysly) a vnitřní význam rituálu (sociální a duchovní význam). V kontextu s výše řečeným je třeba zdůraznit, že klienti s autismem oceňují na rituálech právě ony jejich vnější atributy, které jsou společné s denními zvyky, a sice repetetivnost, stejnost a pravidelnost. Dítě s artismem se obtížně orientuje v realitě a odtud vychází jeho potřeba stejnosti, pevné a chronologicky přesně strukturované činnosti i dne. Rituál této strukturaci napomáhá, ale symbolická (obsahová) složka rituálu pro osoby s artismem není důležitá tak, jako jeho složka procesní, která je neměnná a má konzervativní povahu. Takže příkladné rituál otvírání nového dne v antroposoficky orientované camphillské komunitě pro osoby s mentální retardací a poruchou autistického spektra může být skutečným rituálem pouze pro klienty, kteří jsou schopni vnímat jeho symboliku, což určitě nejsou jedinci s těžkým a hlubokým stupněm mentálního postižení či s nízkofunkčním autismem. Nicméně i pro ně je účast na rituálu přínosem a má svoji významnou terapeutickou funkci z výše naznačených důvodů repetetivnosti (Valenta, a kol. 2006). Tolik k (suše akademickému) hodnocení možností dramaterapeutické intervence u osob s poruchou autistického spektra. Znamená to tedy, že je potenciál paradivadelních systémů v terapeuticko-edukační strategii osob s autismem nulový, či snad dokonce, že je dramaterapeutická intervence pervazivním poruchám kontraindikativní? Přes všechny těžkosti vyplývající ze zvláštností osobnosti klientů s poruchou autistického spektra je třeba konstatovat, že dramaterapeuté v terénu s těmito klienty pracují. S tím, že metodika expresivně terapeutické práce s klienty s autismem má svá specifika. Na některá z nich bychom rádi upozornili v následující, metodické části textu. Musíme předeslat, že možnost využití dramaterapeuto-narativních postupů lze zvažovat pouze v případě jedinců s vysoce funkčním artismem, tj. u necelé čtvrtiny takto postižené populace, většina détí s poruchou autistického spektra zůstává na vývojově nízké úrovni hry a je a nich nutno postupné a krok za krokem budovat herní posloupnosti a herní rámec s pomocí jednoduchých herních technik, jakými jsou napodobování, zrcadlení a střídání pořadí aktivit, paralelní hra, popř. hra s vizuálními scénáři (Beyer; Gammeltoft 2006). Při realizaci uvedených technik je nutno akceptovat obecnější principy herní a potažmo i dramaterapeutické práce s dětmi s autismem: Zásada vizualizace znamená, že vše, co se děje, musí mít vizuální oporu ve formě reálií, referenčních předmětů, obrázků, fotografií, piktogramů, neboť vizuální paměť a prostorová orientace je u těchto dětí většinou na mnohem vyšší úrovni než akustická paměť. Akustické podněty musí být asociovány s podněty zrakovými (a pokud možno i čichovými
6 popř. hmatovými, neboť autistické děti mnohdy v kognici preferují jiné analyzátory než zrak a sluch). Co se týče zpracování sluchových podnětů, je třeba mít na zřeteli fakt, že některé autistické děti jsou zvýšeně citlivé na určité zvuky, či mají snížený práh tolerance pro akustické podněty. Požadavek maximální možné konkretizace se týká jak herního prostředí a pomůcek, hraček..., tak i minimalizace abstraktních postupů (vyžadujících abstraktní myšlení, tj. tvorbu relací mezi pojmy). Optimální vzorec aktivit je vázán na vztah příčina-následek na úrovni konkrétních (pokud možno vizuálních) vjemů či představ. Stereotypizací aktivit rozumíme využívání již zvládnutých dovednostních schémat (sociálních i herních) v další hře. Stanovení pevného, neměnného a jasného rámce pravidel (včetně zřetelného signálu stop pro zastavení aktivity či celé hry) a herního řádu předchází vlastním herním aktivitám. Pevná a jasná strukturovanost se týká jak obsahové (otevření herního prostoru, warming, vlastní lekce, uzavírací rituál...) a časové strukturace lekce, tak i vlastního herního prostoru (toto herní prostředí musí být pro dítě s autismem předvídatelné"). Snaha o minimalizaci změn ve složení skupiny, terapeutickém vedení, místě a času lekce, v repertoáru, výběru rolí, v instrumentáři technik i forem, ve vybavení interiéru dekoracemi, kostýmy, rekvizitami, ve využití scénické hudby, nasvícení... Heterogennost skupiny se týká druhu postižení a věku participentú (vhodnou kombinací jsou mladší klienti s mentálním postižením). Motivace je u dětí s autismem velkým problémem (viz výše zmíněná teorie mysli). Protože sociální ocenění - úspěch, uznání, pochvala - pro ně má minimální hodnotu, využívá se podmiňování formou pozitivního či negativního posílení, přičemž nejčastější funkční odměna je materiální povahy (bonbón), či je jí povolení konat nějakou příjemnou (u mnoha dětí s autismem repetetivní) činnost (Vágnerová 2004). Nyní bychom se vrátili k výše nastíněným herním technikám využívaným v herní práci u většiny dětí s artismem, přičemž z těchto terapeuticko-edukačních prostředků vybereme ty, které mají zárodečný dramaterapeuticko-narativní potenciál. Jedná se o tzv. zrcadlení a hru s vizuálním scénářem. Zrcadlení je nutno odlišit od prostého napodobování jakožto primární metody sociálního učení (u intaktní populace se napodobování objevuje již v druhém půlroce života). Zrcadlení je definováno jako vrozená pohotovost vybrat si a účastnit se komunikace založené na napodobování. Mluvíme o způsobu komunikace, kde se střídá vnímání druhého a sebeuvědomění... (Beyer; Gammeltoft 2006, s. 45). Znamená to, že dítě napodobuje dospě-
7 lého (to nejdříve, později i vrstevníky- -spoluhráče) s tím, že při této aktivitě reflektuje i sebe sama a své možnosti, pozdéji i vzájemnou reciprocitu (teď vedeš aktivitu ty a pak zase já), což je v podstatě herní dialog - a dialog je fylogenetický" počátek divadla. Pro motivaci dítěte se doporučuje, aby dospělý při hře napodobování přeháněl, hračky, se kterými se při napodobování manipuluje, by měly být zpočátku velké a nápadné, aby se tak podpořilo přehánění. U dospívajících klientů s poruchou autistického spektra je vhodné vycházet z témat i předmětů blízkých jejich zájmům (nádobí na vaření, módní doplňky a kosmetika...), je nutné, aby oba participienti hry (klient a terapeut) měli identické sady hraček a rekvizit (Beyer; Gammeltoft 2006). Za skutečnou dramaterapeuticko- -narativní techniku lze považovat hru s vizuálním scénářem. Hlavním herním prostředkem je kreslený ( či nafotografovaný) scénář - posloupný příběh vytvořený sadou obrázků a těmto obrázkům odpovídající sada hraček a rekvizit, se kterými dítě laboruje dle posloupnosti dané takovýmto scénářem" (vždy se začíná přiřazováním rekvizit k obrázkům). Vyšším stupněm hry je přehrávání sociálních příběhů (nejčastěji to jsou krátké příběhy, jak se chovat v konkrétních společenských situacích - když mi kamarád sebere oblíbenou hračku, když přijde na návštěvu neznámý člověk...) podle vizuálních scénářů. Hlavní roli v těchto příbězích hraje dítě s autismem (z dramaterapeutického pohledu se tedy jedná o vstup do role na úrovni simulace) a každý příběh se doporučuje přehrávat opakované z důvodu fixace žádoucího vzorce chování a sociálního porozumění dítětem (tamtéž). Novozélandská dramaterapeutka Paula Crimmens v publikaci zaměřené na využití dramaterapeuticko- -narativních technik ve speciální pedagogice (Drama Therapy and Storymaking in Speciál Education) popisuje zkušenosti s využitím techniky vizuálních scénářů u klientů s poruchou autistického spektra. Doporučuje nejdříve vřadit klienta s autismem do dramaterapeutické skupiny jako pozorovatele", který se nemusí zapojovat do aktivit, pokud nechce. Teprve po několika lekcích, až klient začne důvěřovat skupině i terapeutovi, je vhodné začít společnou práci na příběhu. Podstatné pro výběr předlohy je její srozumitelnost. Z toho důvodu je třeba vybírat jednoduše a přehledné strukturovaný příběh, jehož fabule se formou abstraktu ještě dále zjednoduší a zpřehlední. Je důležité, aby fabule byla postavena na přímočaré kauzalitě (viz dříve uvedená vazba příčina-následek). S rodiči a pedagogy klienta se z příběhu vyloučí či se (např. opisem, substitucí) upraví pojmy, se kterými klient nemá zkušenost. Zvláštní pozornost si zaslouží vyjádření emocí, které se v příběhu demonstrují. Tyto emoce musí být předvídatelné a jednoznačné, a protože i jedincům s vysoce funkčním autismem dělá problém čtení" emocí z tváře, je vhodné doplnit demonstraci vizuální
8 oporou v podobě smajlíků" - kreslených symbolu, které emoce nejen vyjadřují, ale také simplifikují. Fabule příběhu (vyjádřená v krátkých, jednoduchých větách) se překreslí (či lépe nafotografuje s pomocí terapeuta, případně i dalších spoluhráčů" dramaterpeutické skupiny), čímž se vytvoří filmové sekvence" příběhu, které tvoří vizuální scénář, demonstrovaný v průběhu dramatizace (doplněný v exponovaných místech emocionálními symboly - smajlíky"). Paula Crimmens doporučuje den před dramaterapeutickou lekcí s klientem s autismem vizuální scénář i s fabulí opakované pročíst, a stejné tak doporučuje opakovat časem vlastní dramatizaci, čímž se facilituje srozumitelnost jednotlivých jejích částí (hlavně v oblasti emocí) a zvyšují se šance pozitivního transferu chování v roli na situace reálného života. I z tohoto důvodu stojí vždy za to, pokusit se aplikovat dramaterapeutické techniky do terapeuticko-edukační strategie osob s poruchou autistického spektra. Literatura: BEYER, J.; GAMMELTOFT, L. a hra. Praha : Portál, Autismus CRIMMENS, P. Drama Therapy and Storymaking in Speciál Education. London : Jessica Kingsley, HARTL, P; HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, LANDY, R. Drama therapy: Concepts and practices. Springfield (111) : C. C. Thomas, PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MA- REŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, VALENTA, M., a kol. Rukověť dramaterapie a teatroterapie. Olomouc : VÚP, VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, WING, L. The Autistic Spectrum. In QUIL, K.A. (Ed.). Teaching Children with Autism: Strategies to Enhance Communication and Socialization. NewYork; Albany : Delmar Publishers, 1997.
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob
VíceDramatická výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Rozvoj poznávacích, komunikačních a sociálních dovedností dětí
Dramatická výchova ročník 1 Dramatická výchova a její postavení v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika Nonverbální komunikace, pohyb a pantomima charakterizuje cíle a prostředky oboru dramatická výchova
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VícePŘEDMLUVA ÚVOD 13
/ 5 OBSAH PŘEDMLUVA 11 1. ÚVOD 13 1.1 Původ a krátká historie transakční analýzy 13 1.1.1 Berneho kritika a nové myšlenky 13 1.1.2 Vývoj transakční analýzy 14 1.1.3 Transakční analýza dnes 14 1.2 Pohled
VíceNávštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015
Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout
VíceMgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus
Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Poruchy autistického spektra patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje jsou pervazivní, všepronikající vrozené, neléčitelné
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VíceSpecializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické
VíceSpecializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceOBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43
OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích
VíceSeznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou
Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceRODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE 530 09 WWW.RIC.CZ, INFO@RIC.CZ
RODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE 530 09 WWW.RIC.CZ, INFO@RIC.CZ Vybrané aktivity s rodinami s dětmi s PAS v Centru pro autismus z PASti HANA JANIKOVÁ
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceZákladní projevy autistického chování a jejich diagnostika
Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:
VíceTEORIE DR ORIE AMATU AMA
6. 11. 2013 TEORIE DRAMATU DRAMA JAKO PLURIMEDIÁLMÍ ZOBRAZOVACÍ FORMA PLURIMEDIALITA TEXTOVÉ PREZENTACE: dramatický text jako scénicky realizovaný text literární texty pouze jazykové prostředky dramatické
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceDramatická výchova ročník TÉMA
Dramatická výchova ročník TÉMA ČASOVÁ DOTACE 1 Dramatická/divadelní výchova a její postavení v oboru předškolní a mimoškolní Základy hlasové průpravy, hlasová hygiena VÝSTUP Žák: oboru dramatická/divadelní
VíceUmění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.
VícePŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s
PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných
VíceNepovinné předměty Dramatická výchova od 5. do 9. třídy je soustředěna více na uměleckou část dramatické výchovy.
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 1 1 1 1 1 5 Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný
VíceNeubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).
Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceVýtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009
Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceMgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog
Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané
VíceÚrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti
MT praxe Úrovně MT praxe Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti Rozšiřující k posílení výsledků léčebných a terapeutických postupů Intenzivní má významnou roli v terapeutickém
VíceDodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
VíceMetody sociální práce. PhDr. Jana Novotná
Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY
Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění
VíceTANEČNÍ A POHYBOVÁ VÝCHOVA
TANEČNÍ A POHYBOVÁ VÝCHOVA Charakteristika Taneční a pohybová výchova nabízí výchovu prostřednictvím tanečního umění. Tanec je tvůrčí uměleckou činností, kterou může do jisté míry vykonávat každý. Každý
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceDramatické a pohybové aktivity pro MŠ. Aplikace dramatické lekce do vzdělávací nabídky mateřské školy
Dramatické a pohybové aktivity pro MŠ Aplikace dramatické lekce do vzdělávací nabídky mateřské školy Mgr., Bc. Michael Novotný Učitel mateřské školy (12 let praxe v MŠ) Absolvent PF UJEP Ústí nad Labem
VíceŠkolní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486
Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 BAREVNÁ OKNA ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní družina ul. Sv. Čecha 565 Příbor 742 58 tel. 556 725 595 Naše školní družina má vlastní domek se zahradou. Z toho vychází i
Vícehudbu. Tvoření hudby slouží k celistvému rozvoji člověka, protože se věnuje hudbě, rozvíjí se celistvě po stránce rozumové i emoční.
Cílové skupiny muzikoterapie Hudba pro každého Každý člověk, a především každé dítě by mělo mít příležitost tvořit hudbu. Tvoření hudby slouží k celistvému rozvoji člověka, protože zaměstnává zároveň levou
VíceSPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP
SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.
Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);
VíceStati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek
Stati a zprávy z výzkumu HUDBA TĚLA - ČESKÁ MUZIKOTERAPEUTICKÁ METODIKA* (1. díl) Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Anotace: První díl článku popisuje základní koncepci české muzikoterapeutické metodiky
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VícePodpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický
VíceDÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Mgr. Alena Siváková Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň Dítě s poruchou autistického spektra na základní škole Mgr. Alena Siváková, Občanské
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
VícePorozumění textu, pojem známý i neznámý Vlasta Galisová
Porozumění textu, pojem známý i neznámý Vlasta Galisová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Dovednost jedince číst, psát a počítat, v širším významu schopnost aplikovat některé specifické
Více2 (PES/DRAMB, PES/DR2MT) 2013 ISBN ISBN
Průvodka dokumentem Dramatická výchova a dramaterapie: - nadpisy tří úrovní (pomocí stylů Nadpis 1-3), před nimi je znak - na začátku dokumentu je automatický obsah ( Obsah) - obrázky vynechány, zůstávají
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceVZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU
VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU Dramatická výchova je nejkomplexnějším oborem estetické výchovy, která využívá prostředků a postupů dramatického umění. Jde o systém sociálně uměleckého učení
VíceMetodika práce s dětmi a žáky s PAS
Metodika práce s dětmi a žáky s PAS autor: Mgr. Helena Pěnkavová Projekt Komplexní systém služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami města Ostrov, reg.č. CZ.1.07/1.2.11/03.0002, spolufinancovaný
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceKATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ
KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceMetodické setkání zástupců škol KIPR
Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13
VíceMateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí
Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj
VícePedagogická a speciálně pedagogická diagnostika
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
Více(lat. socialis = společný)
SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VíceTechniky. interpretace
Techniky interpretace Metody muzikoterapie Improvizace Interpretace Kompozice Poslechu Tyto metody existují v mnoha variacích. Praktikují se v rámci určité procedury. Uvnitř každého procedurálního kroku
VíceLENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE
LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceMateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná
Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním
VíceProjektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
VíceEnvironmentální výchova
Jak sestavit dobrý ekovýchovný program Environmentální výchova Ekologickou výchovu chápeme jako veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: - zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný
VícePSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ
VíceEko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova
Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,
VícePedagogická psychologie. Klasické teorie učení
Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení
VíceJabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Muzikoterapie a autismus
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Muzikoterapie a autismus (muzikoterapeutický program) Autor: Lucie Sladká Předmět: Cílená muzikoterapie
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceMgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D. 2018
Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D. 2018 vymezení zážitkové pedagogiky historie zážitkové pedagogiky specifika a využití zážitkové pedagogiky hlavní principy zážitkové pedagogiky zkušenostní učení manipulace
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,
VíceNáš příběh. Od APLA Praha k NAUTISU.
Náš příběh Od APLA Praha k NAUTISU. Naše organizace vznikla v roce 2003 na základě dlouhodobé spolupráce odborníků (psychologů, psychiatrů, terapeutů a pedagogů) s rodinami dětí s poruchou autistického
VíceTEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE
ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika
VíceProjekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám
Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám Markéta Švamberk Šauerová Pavel Tilinger Václav Hošek Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o. Projekty utváření pozitivního
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VícePsychologický seminář 4. ročník
Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v
VícePhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze
PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1
VícePsychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie
VíceZměnový list. Změna názvu školy Základní škola a Mateřská škola Kroměříž, F. Vančury. Změna pozice- ředitele, zástupce ředitele a metodika prevence
Změnový list dokumentu: Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Školní vzdělávací program školní družiny a školního klubu Učíme se poznávat svět Změna,aktualizace: č. 4 Č.j.: 758/2010 Platnost
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje
VíceMETODY A TECHNIKY DRAMATICKÉ VÝCHOVY Josef Valenta
METODY A TECHNIKY DRAMATICKÉ VÝCHOVY Josef Valenta Výtah z knihy Dramatická (resp. divadelní) výchova je systém řízeného, aktivního uměleckého, sociálního a antropologického učení dětí či dospělých založený
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceZákladní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník
VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
VíceStávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách
Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Více