|
|
- Jaroslav Vlček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Možnosti nefarmakologických přístupp stupů k ovlivnění kognitivního deficitu Bracyho program. Hana PřikrylovP ikrylová Kučerov erová Psychiatrická klinika Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno
2 Kognitivní deficit u schizofrenie: co vše v e o něm n m již víme jádrové postižen ení,, které zásadně ovlivňuje průběh h a zejména funkční výsledné stavy onemocnění zařazen azení do komunity, schopnosti řešení sociáln lních problémů a získz skávání psychosociáln lních dovedností (Sharma a Harvey,, 2000; Tůma T a Lenderová,, 2001; Harvey et al., 2004a; Mohr,, 2009) generalizovaný deficit hloubka kognitivního deficitu mírný / středn edně těžký / těžt ěžký (Dickinson et al., 2004) ký (Sharma, Harvey,, 2000) výzva pro komplexní terapii schizofrenie efektivní ovlivnění kognitivních funkcí
3 Kognitivní deficit u schizofrenie: co vše v e o něm n m již víme stabilní v čase nezávislý na věku, v začátku onemocnění, na progresi symptomatologie (Heaton et nesouvisí s intelektem (Weickert et kognitivní dysfunkce se projevuje předevp edevším v paměti, ve stavech pozornosti a ve vyšší šších integrujících ch exekutivních funkcích ch et al., 2001) et al., 2000) (Weickert et al., 2000; Green et al., 2000)
4 Kognitivní deficit u schizofrenie: co vše v e o něm n m již víme i poruchy v expresivních složkách kognice,, jako je řeč a motorika (Tůma a Lenderov Lenderová,, 2001) ne každý nemocný schizofrenií vykazuje kognitivní deficit deficit není specifický pro schizofrenii deprese (Merriam et et al., 1999) obsedantně - kompulzivní poruchy (Okasha et schizotypáln lní poruchy (Volgmaier et et al., 2000) et al., 2000)
5 Kognitivní deficit u schizofrenie: co vše v e o něm n m již víme detekce kognitivního deficitu pomocí neuropsychologických testů (T (Tůma a Lenderová,, 2001) samotná lokalizace podle oblasti postižen ení je problematická,, neboť většina testů měří několik funkcí současn asně rozvoj neuropsychologických testů,, využit ití nových statistických metod a nástup zobrazovacích ch metod v neuropsychiatrickém výzkumu => = rozvoj výzkumu v této to oblasti
6 Kognitivní deficit u schizofrenie: co vše v e o něm n m již víme vzájemné vztahy mezi reálným (funkčním) výsledným stavem onemocnění a jednotlivými léčebnými možnostmi konečný stav není často přímým výsledkem farmakoterapie, ale je spíše závislý na úrovni kognitivních funkcí (Rodriguez et al., 2004, převzaté a upravené podle Greena a Nuechterleina, 1999)
7 Kognitivní funkce u první epizody a chronické schizofrenie první epizoda chronická schizofrenie Saykin et al., 1994
8 Důsledky kognitivního deficitu u schizofrenie vysoká míra pracovní neschopnosti v ČR R % pracovních ch neschopností rok 2001: 8.5% ze 100 % nově uznaných ID (Baudi deficit na úrovní sociáln lního i kognitivního fungování přítomný již na počátku onemocnění přetrvává po odeznění ostatních symptomů zhoršuje se s progresí onemocnění Baudiš,2006) (Gold et a l., 1999; Češková et al., 1999; Tůma, T 1999; Sharma, Harvey,, 2000) interferuje s účinností psychoedukace,, tréninkem sociáln lních dovedností a ostatními terapeutickými přístupy
9 Možnosti ovlivnění kognitivního deficitu pozitivní účinky - opakovaně prokázány při i terapii antipsychotiky druhé generace (Keefe et al., 1999; Harvey a Keefe,, 2001) nicméně vlastní klinický efekt zůstz stává málo robustní léčba klasickými antidopaminergními antipsychotiky se aža na výjimky obecně nepovažuje za přínosnou p pro kognitivní postižen ení (Green et al., 2002; Mishara a Goldberg navíc c potřeba přídatnp datné anticholinergní medikace ke zmírn rnění nežádouc doucích ch účinků dále zhoršuje kognitivní výkon Goldberg,, 2004)
10 Možnosti ovlivnění kognitivního deficitu navzdory pokrokům, které přinesl bouřlivý rozvoj psychofarmakologie a nadějím m spojeným s pozitivním m ovlivněním m kognitivního postižen ení antipsychotiky druhé generace => = prokognitivní efekt všech v dosud dostupných látek málo m robustní a proto je třeba t pokračovat ovat v hledání nových terapeutických možnost ností (Keefe et al., 1999; Harvey a Keefe,, 2001) tato skutečnost podtrhuje význam, který mám v současnosti rehabilitace kognitivní dysfunkce u schizofrenie (Bellack et al., 1999; Wykes Wykes,, 2000)
11 Neurokognitivní rehabilitace prakticky aplikovatelnou alternativou terapie kognitivních poruch je neurokognitivní rehabilitace (Wykes 2000; Twamley et al podle přístupup al., 2003) kognitivní remediace - pokouší se pomocí opakovaného nácviku n a osvojování si kompenzačních strategií posilovat specifické funkce kognitivní adaptace - pomáhá nemocným překonat p jejich deficit modifikací prostřed edí (Kurtz 2003)
12 Neurokognitivní rehabilitace léčebná metoda používaj vající škálu různých postupů s cílem napravit, nebo mírnit m kognitivní deficit
13 Trocha historie do 70. let 20. století psychoedukace a psychosociáln lní techniky jejich efektivita je v důsledku kognitivního postižen ení významně snížena významný pokrok znamenal v 80. letech Brennerův program IPT (Integrated Integrated Psychological Therapy for Schizophrenic Patients; Brenner et al., 1994) IPT je klinický program sestávaj vající z množstv ství podprogramů,, z nichž pouze jeden je zaměř ěřen na kognitivní schopnosti aktivity probíhaj hají ve skupině,, trénink je didaktický
14 Trocha historie určit itá skepse - studie Goldberga a spol. (1987) závěr - díky negativní zkušenosti s nácvikem Wisconsinského testu tříděnít karet (WCST) nelze rehabilitovat kognitivní deficit schizofreniků tento pesimistický pohled se podařilo překonat p až s výsledky další ších studií (Bellack et al., 1990; Delahunty et al al., 1993) které prokázaly, že e chroničtí schizofrenici mohou zlepšovat svůj j výkon ve WCST, pokud dostanou specifičtější instrukce a úkol je jasně strukturován
15 Trocha historie další ším m přínosem p bylo uvedení počíta tačových rehabilitačních programů (Preiss, 1997; 1998; možnosti rehabilitačních technik sahají od pracovní terapie přes kombinované techniky, 1997; 1998; Cooper,, 1999) techniky (zahrnující kognitivně behavioráln lní terapii, sociáln lní rehabilitaci apod.) až po komplexní přístupy - vyu využívající například počíta tačové programy v kombinaci s technikami tužka ka-papír rehabilitace můžm ůže e být individuáln lní podle deficitu, skupinová,, trénuj nující jen bazáln lní části informačního processingu,, anebo můžm ůže e kombinovat oba přístupyp
16 Efektivita rehabilitace u schizofrenie účinnost rehabilitace kognitivního deficitu u schizofrenie byla sledována v četných studiích (přehled Wykes,, 2000) navzdory metodologickým problémům - většina autorů se shoduje, že e KD u schizofrenie lze rehabilitovat zajímavým nálezem, n jsou i kazuistiky,, podle kterých rehabilitace kognitivních funkcí u dvou schizofrenních pacientů přinesla i zlepšen ení mozkové perfuze na SPECTu (Wykes,, 1998; Peňades et al., 2000)
17 Kognitivní remediace od pouhého tréninku (opakování stejného úkolu) k učení se nových strategií jak uspořádat informace (nové dovednosti jak řešit stejný úkol) 18. stol. první pokusy o remediaci založena na dvou základních premisách kognitivní funkce jsou u schizofrenie narušeny a tyto funkce je možné zlepšit* pomocí psychologických metod training kognitivní zlepšení má přímý dopad na každodenní fungování *cílem remediace je funkce napravit, nikoliv je vrátit do premorbidního stavu!!!
18 Cíle a východiska remediace kognitivního deficitu Cílem je zvýšit rychlost, flexibilitu a následnn sledně efektivitu zpracování informací. Od základnz kladního nácviku n pozornosti a exekutivních dovedností k řešení problémů (od jednoduchých ke komplexnější ším úlohám). Disgating Porucha zpracování (schémat) Reprezentace (primárn rně dezorg. a snížen ená) (Bracy,1994) Výstup (dysfunkce exekut. fcí a paměti) Od nácviku základních kognitivních dovedností komplexní rehabilitaci sociální kognice.
19 Strategie kognitivní remediace restorativní strategie zlepšen ení deficitu určit ité funkce pomocí opakovaného tréninku kompenzační strategie vyrovnání deficitu tím, t že e se obejde a pomocí jiných funkcí a technik se najdou a naučí substituční strategie směrem shora-dolů od komplexních činností k ovlivnění jednotlivých funkcí směrem zdola-nahoru nácvik jednotlivých funkcí,, postupně až ke komplexnější ším činnostem
20 trendy: Možnosti KR u pacientů se schizofrenií - zařazovat azovat KR do stávaj vajících ch programů léčby - již na počátku onemocnění (1.ataka ataka) - i ambulantní pacienti možnosti: 1. komplexní postupy 2. počíta tačové programy 3. nespecifická intervence
21 1. Komplexní balíčky systematické programy přímá a cílenc lená intervence na kognitivní funkce plánovan nované a ověř ěřené postupy doložený efekt účinku (Spaulding,, 1999; Roder,, 1993; Hogarty,, 2004) Integrovaný psychologický program pro schizofreniky (IPT) 5 dílčích programů o vzrůstající náročnosti: kognitivní diferenciace sociální vnímání verbální komunikace sociální dovednosti řešení problémů (Brenner, 1992) podle míry deficitu jsou pacienti zařazováni do různě náročných podprogramů program je vysoce strukturován, využívá názorných pomůcek, hraní rolí, nácviku podle vzoru, zpětné vazby atd.
22 2. Počíta tačové programy velké množstv ství rehabilitačních programů, které využívaj vají počíta tače, často v kombinaci s ostatními přístupyp např. Cognitive Enhancement Therapy (CET; Hogarty a Flesher,, 1999) spojující interaktivní software a skupinová sociáln lní cvičen ení Cognitive Remediation Program (Vauth et Olbrich,, přehled specializovaných softwarů shrnuje německn mecké zkušenosti s počíta tačovou rehabilitací v psychiatrii et al., 2000)
23 výhody Počíta tačové programy komplexnost administrovaných úloh, okamžit itá zpětn tná vazba, schopnost zvýšen ené motivace, flexibilita v reakci na výkony a chyby, schopnost uchovávat vat a zpracovávat vat data, přesnp esné zpracování,, usnadnění práce terapeuta, různé formy posilování,, možnost systematicky měnit m obtížnost nevýhody spojené s volbou nevhodných programů anebo nevhodným použit itím m správných programů,, problémy při i zacházen zení s počíta tačem, ale generalizace výsledků do každodenn dodenního života (Preiss,, 1998; Suslow et al al., 2001)
24 Počíta tačové programy - účinnost efektivitou počíta tačové rehabilitace u schizofrenie se zaměř ěřením m na nácvik n pozornosti se zabývali Suslow et al z množstv ství metodologicky heterogenních studií vybrali devět t a v metaanalýze výsledků nalezli signifikantní zlepšen ení v 16 z 35 sledovaných proměnných, které sloužily jako index účinnosti
25 Počíta tačové programy - účinnost Soubor Benedict et al., 1989 Celkem N=21 (chronická schizofrenie) Burda et al., 1994 Celkem N=69 (chronická psychotická porucha) Medalia et al., 1998 Celkem N=54 (chronická schizofrenie) Design studie Pokusná skupina (pozornost) N=7 Placebo skupina (pozornost) N=7 Kontrolní skupina bez léčby l N=7 Pokusná skupina N=40: počíta tačový trénink + pravid. terapeutické aktivity Kontrolní skupina N=29: pravid.. terapeutické aktivity Pokusná skupina N=27 počíta tačový trénink pozornosti Kontrolní skupina N=27 video sessions Výsledky Pokusná skupina (pozornost) signifikantní zlepšen ení v úkolech RT ve srovnání s oběma kontrolními skupinami Pokusná skupina: zlepšen ení v paměť ěťových subškálách WMS (p<0.01) TMT A&B A (p<0.01] Méně subjekt. kognit.. obtíží (p<0.01] Kontrolní skupina: žádná změna Pokusná skupina signifikantní zlepšen ení v CPT (p<003) Kontrolní skupina - žádná změna Srovnání mezi skupinami: p<0.03
26 Počíta tačové programy stále častěji počíta tačové programy, a to jak v kombinaci s ostatními přístupy, p tak i samostatně (přehledy Suslow et al., 2001; Rodriguez et al studie potvrzující pozitivní efekt strukturované počíta tačové rehabilitace nejen na kognitivní funkce, ale i na negativní symptomy (Bellucci et al celkovou kvalitu života al., 2002) al., 2002) ivota (Anselmetti et al., 2004) účinnost počíta tačové rehabilitace je srovnatelná s ostatními strategiemi (Twamley et al novější práce také naznačuj ují, že e efekt počíta tačové rehabilitace přetrvp etrvává v čase, po ukončen ení tréninku (Medalia et al., 2002; Fiszdon et al al., 2003) al., 2004)
27 PSS CogRehab NEUROP-2 Bracy, 1983 Gaál, 1993
28 Bracyho program PSS CogReHab multimediáln lní software 8 modulů s modifikovat. parametry; 64 úloh od nácviku n pozornosti přes vizuáln lně prostorové a paměť ěťové úlohy aža po komplex. řešení srozumitelný, snadné použit ití, individuáln lně nastavitelný
29
30
31
32 3. Nespecifická intervence Podpůrné úkoly materiály určené původně pro KR demencí, vycházející z pedagogické práce, hlavolamy, křížovky, sudoku
33 Průběh h a realizace rehabilitace na PK Brno zahájen jení v roce 2008 s aplikací PSS CogRehab (Odie L. Bracy III, PhD; ; 1995) po dobu 8 týdnů; ; 3x týdně,, později 2x; 1,5 hod. 1-2 účastníci současn asně podpora domácího samostatného tréninku KF psycholog neuropsychologické vyšet etření před zahájen jením, po ukončen ení rehabilitačního ho programu a kontrolní vyšet etření po půl p l roce
34 Soubor 6 pacientů s dg schizofrenie (9 celkem) muži, let, průměrný rný věk v k 28,5 let 3 po první atace,, 3 chroničtí pacienti zahájen jení rehabilitace minimáln lně tři i měsíce m od poslední hospitalizace kontrola psychotických příznakp znaků (PANSS) a depresivních příznakp znaků (BECK)
35 Neuropsychologická baterie testů Testy Reakční časy Číselné symboly (WAIS-III) III) Test cesty (TMT A, TMT B) Verbáln lní fluence (VFT) Paměť ěťový test učenu ení (AVLT) Rey-Osterreithova figura (RCFT) Řazení písmen a čísel (WAIS-III) III) Prostorový rozsah (WMS-III) STROOP Londýnská věž (TOL) Škála kvality života (SQUALA) Kognitivní funkce Psychomotorické tempo Psychomotorické tempo, pozornost Pozornost, exekutivní funkce Verbáln lní fluence Verbáln lní paměť a učenu ení Vizuáln lní paměť Pracovní paměť Prostorová paměť Psychomotorické tempo,interference Exekutivní funkce, pracovní paměť Životní spokojenost
36 Kognitivní výkon před p zahájen jením rehabilitačního ho programu a po ukončen ení 1 0,5 Kódovani TMT A TMT B VFT AVLT CS * * AVLT VI.pokus RCFT * Řazení ČP RCFT po 3 min. Prostor P Stroop S Stroop B Stroop SB Interference * * * * TOL move TOL corr TOL TT 0 Z-skór -0,5-1 -1,5-2 -2,5 Před rehabilitací Výkon v testech Po rehabilitaci * - Statistická významnost na hladině (p < 0,05); Wilcoxonův pár.t. RČ: vizuáln lní před 0,338 s; po 0,273 s; auditivní před 0,258 s; po 0,200 s (*)
37 1 Kódovani TMT A TMT B VFT AVLT CS AVLT VI.pokus RCFT RCFT po 3 min. Řazení ČP Prostor P Stroop S Stroop B Stroop SB Interference TOL move TOL corr TOL TT 0,5 0 Z-skór -0,5-1 -1,5-2 -2,5 výkon v testech Před rehabilitací Po rehabilitaci zlepšen ení psychomotorického tempa zlepšen ení paměti a učenu ení (auditivní,, vizuáln lní, pracovní,, prostorové) zlepšen ení kvality exekutivních funkcí (plánov nování, efektivita, rychlost řešení) zvýšen ení odolnosti vůčv ůči i percepční zátěži poměrn rně stabilní verbáln lní fluence
38 Zhodnocení programu účastníky očekávání počáte teční rozpaky, nedůvěra zhodnocení počíta tačové aplikace + zajímav mavé,, individuáln lní přístup - v angličtin tině; ; krátk tké přínos rehabilitačního ho programu lepší soustřed edění (př.. přečtenp tení knihy) lepší orientace (př.. parkování,, jízda j MHD) lepší udržení myšlenky lenky obnovení sebevědom domí
39 Zkušenosti PCP neuropsychologické vyšet etření 8 týdnů,, 3 x týdně; ; skupinově,, pod supervizí terapeuta 12 nemocných (6 mužů a 6 žen) ne globáln lní zlepšen ení v kognici,, pouze určit ité parametry zlepšen ení: v reprodukci R-O R O figury po 3 min (p = 0,024) ve WCST: menší počet karet (p = 0,005) menší počet celkových chyb (p = 0,04) snížen ení neperseveračních chyb (p = 0,02) percentuáln lní zlepšen ení konceptuáln lní úrovně odpovědí (p = 0,04)
40 Zkušenosti PCP zlepšen ení vizuomotorické paměti, zejména vybavení - používání lepší strategie, lepší organizace aktivity, plánov nování a schopnost integrovat a zpracovat úlohu nezlepšilo se dlouhodobější vybavování (v které je důled ležité pro učenu ení (v reprodukci po 30 min.), malý efekt na schopnost učenu ení (Paměť ěťový test učenu ení) WCST méně chyb => = zlepšen ená koncentrace a řízení chování snížen ení neperseveračních chyb lepší schopnost uchovat nalezený princip tříděnít karet v testu zlepšen ení konceptuáln lní úrovně - potvrzuje vhled do správn vného principu třídění, t, pochopení metody a správnost odpovědí není náhodná zlepšila se spíš íše e schopnost okamžit itého výkonu v neverbáln lních parametrech
41 Závěr Kognitivní deficit problém, který pacientům, ale i jejich rodinám m a příbuzným, p brání kvalitně žít počíta tačovou rehabilitaci kognitivních funkcí lze snadno použít při i pokusu o ovlivnění kognitivního deficitu
42 Závěr tak jako jiné intervence, dokáže e zlepšit některé kognitivní parametry a přispp ispět tak k příznivějšímu výslednému stavu onemocnění další ším m pozitivním m přínosem p je zlepšen ení sociability a možnost okamžit ité zpětn tné vazby, kontroly vlastního výkonu
43 Kognitivní deficit lze napravit a mírnit vhodnou farmakoterapií systematickou a komplexní kognitivní remediací (PC software) psychoedukací nácvikem sociáln lních dovedností kombinace přístupp stupů nejvyšší účinnost!!!
44 Děkuji za pozornost.
Psychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož cílem je poznání psychiky pacienta, případně i toho, co ji v konk
Psychologické vyšetření u jednotlivých diagnostických okruhů Hana Přikrylová Kučerová Psychiatrická klinika LF MU Brno Psychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož
VíceProgram počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie Program of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia
Program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie Program of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez1,2, Pavel Mohr1,2,3, Marek Preiss1,2
VíceSledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií
Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel
VícePrvní výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie
První výsledky počítačové rehabilitace kognitivních funkcí u schizofrenie First Results of Computer-Assisted Rehabilitation of Cognitive Functions in Schizophrenia Mabel Rodriguez 1,2,3, Pavel Mohr 1,2,4,
VíceK T B T U S C S HI H Z I O Z F O REN E IE
KBT U SCHIZOFRENIE MUDr. Petr Možný HISTORICKÝ PŘEHLED Psychoanalýza Freud, Jung Daseinsanalýza Binswanger, Boss Dynamické směry - jen kasuistiky, ale kromě úspěchů i zhoršení psychického stavu, velmi
VíceKognitivní rehabilitace, efekt u akutních onem.(cmp) a chronicky-progredientních onem.(ad).
Kognitivní rehabilitace, efekt u akutních onem.(cmp) a chronicky-progredientních onem.(ad). Pavel Ressner, Petr Nilius, Petra Szajtarová, Petra Bártová, Dagmar Beránková, Hana Srovnalová Kognitivní centrum,
VíceNeuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka. Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně
Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Demence Ztráta kognitivních schopností s dopadem na kvalitu fungování člověka v sociálních,
VíceNeuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí
Neuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí Alice Pulkrabková Ústřední lékařsko-psychologické oddělení, ÚVN VFN Praha Design - Pavel Král Rehabilitace kognitivních funkcí Součást celostní péče
VíceOddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004
Oddělení applikovaného výzkumu centra neuropsychiatrických studií 2000 2004 Department of clinical application research, center of neuropsychiatric studies in 2000 2004 Pavel Mohr 1,2,3, Marek Preiss 1,2,
Vícemladí věkem mladí duší
mladí věkem mladí duší NEURODAY Motto: Kdo je počítač? Není unavený, rozhněvaný nebo otrávený. Vždy je ochotný naslouchat a podávat důkazy toho, že slyšel. Může pracovat v každou denní dobu, ať již ve
VíceKognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření. Sabina Goldemundová
Kognitivní deficit: Od screeningu k podrobnějšímu neuropsychologickému vyšetření Sabina Goldemundová Kdy nestačí screening? Pohled indikujícího lékaře X psychologa X pacienta Poměr cena : výkon Co všechno
VíceLenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi
Lenka Válková Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi Poděkování Vedení Fakultní nemocnice Ostrava Vedení Traumatologického centra FNO, doc. MUDr. Leopoldu Plevovi, CSc., vrchní sestře
VícePsychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož cílem je poznání psychiky pacienta, případně i toho, co ji v konk
Psychologické vyšetření u jednotlivých diagnostických okruhů Hana Přikrylová Kučerová Psychiatrická klinika LF MU Brno Psychologické vyšetření je systematický a klinickým psychologem řízený proces, jehož
VíceI. Vyplní mateřská škola: Mateřská škola: Individuální vzdělávací plán. Jméno a příjmení dítěte. Datum narození. Školní rok
I. Vyplní mateřská škola: Mateřská škola: Individuální vzdělávací plán Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody
VíceRole ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková
Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit
VíceNávrh koncepce neurorehabilitačního centra
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního
VíceKOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE
KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské
VíceZměny kognitivních funkcí v průběhu roku po propuknutí schizofrenie
Změny kognitivních funkcí v průběhu roku po propuknutí schizofrenie Přikryl R., Kučerová H., Navrátilová P., Kašpárek T., Češková E., Černík M., Pálenský V. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, přednostka
VíceMarek Baláž I. neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny Brno
Hluboká mozková stimulace v indikaci kognitivních poruch Marek Baláž I. neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny Brno Hluboká mozková stimulace (DBS) Klinická metoda v terapii neurologických (extrapyramidových,
VíceBraakova stadia vývoje ACH
Jednoduché škály pro klinické hodnocení MRI mozku u pacientů s demencí Doc. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno Zapůjčeno A. Bartos
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VícePsychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
VíceAkutní profesionáln. lní intoxikace vzniklá v atmosféře e s nadbytkem oxidu uhličit Kasuistika.
Akutní profesionáln lní intoxikace vzniklá v atmosféře e s nadbytkem oxidu uhličit itého. Kasuistika. Eichlerová A., Ehler E., Kovařík k J. Centrum pracovního lékal kařství a Neurologická klinika Pardubická
VíceTrénink kognitivních funkcí v domácím prostředí
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní
VíceDOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ
DOPAD KOGNITIVNÍHO DEFICITU U OSOB SE SCHIZOFRENIÍ NA JEJICH FUNGOVÁNÍ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ Lada Furmaníková Anotace: Deficit kognitivních funkci je dnes považován za jeden z jádrových příznaků schizofrenie.
VíceRehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie
31 Rehabilitační metody zaměřené na rozvoj dovedností lidí s kognitivním deficitem v důsledku schizofrenie PhDr. Mgr. Lada Furmaníková, Ph.D. Konzultant v oblasti sociálních služeb, Ústí nad Labem Příspěvek
VíceKognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň
Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň Terminologie Chování obsahuje z pohledu neuropsychologie 3 hlavní systémy: Kognitivní funkce Emoce (city a motivace)
VíceÚrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti
MT praxe Úrovně MT praxe Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti Rozšiřující k posílení výsledků léčebných a terapeutických postupů Intenzivní má významnou roli v terapeutickém
VíceZajištění sociálních služeb v Olomouckém kraji ve vztahu k potřebám osob s chronickým duševním onemocněním
Zajištění sociálních služeb v Olomouckém kraji ve vztahu k potřebám osob s chronickým duševním onemocněním Vymezení cílové skupiny Sociální služby pro chronicky duševně nemocné v celém Olomouckém kraji
VíceBrain Jogging a děti. Mgr. Martin Chlupáč COGNITIO Liberec
Brain Jogging a děti Mgr. Martin Chlupáč COGNITIO Liberec Co je Brain Jogging Brain Jogging je mentální cvičení překračující možnosti běžné duševní aktivity. Je to strukturované užití kognitivních cvičení
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceTrénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce
Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com
Více(Nejen) vaskulární kognitivní deficit z pohledu neuropsychologa. Sabina Goldemundová
(Nejen) vaskulární kognitivní deficit z pohledu neuropsychologa Sabina Goldemundová Vaskulární kognitivní deficit Cévní onemocnění mozku kognitivní deficit Norma Vaskulární kognitivní deficit (VCI, vascular
VíceExekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta
Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Exekutivní funkce To, co dělá člověka člověkem
VíceOTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015
OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII,
VíceHluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN)
Hluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN) Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze DBS a Parkinsonova nemoc
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VíceKomunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k
VíceVýběr z nových knih 11/2015 psychologie
Výběr z nových knih 11/2015 psychologie 1. Antropoložka na Marsu : podivuhodné a výjimečné životy geniálních a psychicky odlišných osobností / Oliver Sacks ; z anglického originálu An anthropologist on
VíceZákladní informace o výkonových a osobnostních metodách použitých v metodice
Základní informace o výkonových a osobnostních metodách použitých v metodice Vlasta Rehnová Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Petr Zámečník Kritéria výběru metod zařazených do výzkumu 1. Aktuální
VíceLenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi
Lenka Válková Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi Poděkování Vedení Fakultní nemocnice Ostrava Vedení Traumatologického centra FNO, doc. MUDr. Leopoldu Plevovi, CSc., vrchní sestře
VíceReedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže - Košumberk Ředitel MUDr. Václav Volejník, CSc. Primář oddělení PhDr. Lidmila Pekařová Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika)
VíceProces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal
Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal Cíl Vytvořit a doporučit list (balíček) cost-efektivních intervencí pro každé onemocnění z SMI, CMD, dětské a geriatrické
VíceAlkohol a řízení. Mgr. Lenka Vaňková
Alkohol a řízení Mgr. Lenka Vaňková Užívání alkoholu v ČR Problém s alkoholem udává 25% mužů a 10% žen (www.alkoholik.cz) Statistiky z března roku 2010 udávají 550 000 závislých na alkoholu (Nešpor, 2011)
VíceVýroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika
VíceSpecifika posuzování způsobilosti řidičů - seniorů
Specifika posuzování způsobilosti řidičů - seniorů Mgr. Dominika Motyková Pracoviště dopravní psychologie, Brno dopravnipsycholozka@seznam.cz www.dopravnipsycholozka.cz Tel.: 731 598 506 Olomouc, 13. 11.
VíceVČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI
VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI Konference Primární prevence rizikového chování III Praha, 27. listopadu 2006 MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Obsah Pojmy, význam, angažované
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceLucie Motlová1,2, Eva Dragomirecká2, Filip Španiel2, Pavla Šelepová2
Vliv rodinné psychoedukace u schizofrenie na kvalitu života pacientů a jejich příbuzných Family Psychoeducation in Schizophrenia and Quality of Life in Patients and their Relatives Lucie Motlová1,2, Eva
Více3 Pedagogická diagnostika
3 Pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnitřních a vnějších podmínek i průběhu a výsledků
VíceZapojování psychiatrů do komunitních sociálních služeb
Zapojování psychiatrů do komunitních sociálních služeb MUDr. Petr Hejzlar Psychiatrické oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s. Péče o duševní zdraví X. sjezd Psychiatrické společnosti ČSL JEP 12. 15.
Více6. KRÁTKODOBÁ A STŘEDNĚDOBÁ LŮŽKOVÁ PÉČE
6. KRÁTKODOBÁ A STŘEDNĚDOBÁ LŮŽKOVÁ PÉČE Krátkodobá a střednědobá léčba závislých na alkoholu, jiných návykových látkách a patologických hráčů v rámci lůžkové péče na samostatných specializovaných odděleních
VíceČAS A DUŠEVNÍ ČAS A DUŠEVNÍ PORUCHY PORUCHY PODROBNÝ VĚDECKÝ PROGRAM ČTVRTEK 7. ČERVNA 2012 PÁTEK 8. ČERVNA 2012
PODROBNÝ VĚDECKÝ PROGRAM 7. ČERVNA 2012 16.30 18.00 Kongresový sál Satelitní symposium Lundbeck Duální pohled na duální diagnózy. Úzkost, deprese a alkohol. Předsedající: prim. Petr Popov 18.00 19.00 přestávka
VíceRehabilitace u pacientů s vrozeným krvácivým onemocněním - zkušenosti CCC FN Ostrava. R. Hrdličková D. Polcarová Š. Blahutová Z.
Rehabilitace u pacientů s vrozeným krvácivým onemocněním - zkušenosti CCC FN Ostrava R. Hrdličková D. Polcarová Š. Blahutová Z. Čermáková Vrozené poruchy koagulace které jsou nejčastější v našem regionu?
VíceRehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby
Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,
VícePaměť. u lidí, neuropsychologie paměti. 20. dubna 2010
Paměť u lidí, neuropsychologie paměti Kamil Vlček 20. dubna 2010 Co je to paměť ěť? Změna chování na základě předchozí zkušenosti Schopnost uložit, uchovat a vybavit informaci Hypotetický sklad informací
VícePodpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ
Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A
VíceNEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ
NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY
VíceHODNOCENÍ ŽÁKU ŠVP ELPIS II.
HODNOCENÍ ŽÁKU ŠVP ELPIS II. Příloha č. 2 dokumentu: C004/010915 Školní řád ZŠ Hodnocení je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka. Hodnocení
VíceJištění kvality technologických procesů 2. DOKUMENTACE, ZÁZNAMY Z ZNAMY O VÝROBĚ, LOGISTIKA V PROVOZE,
Jištění kvality technologických procesů 2. DOKUMENTACE, ZÁZNAMY Z ZNAMY O VÝROBĚ, LOGISTIKA V PROVOZE, ŠARŽOVÁ DOKUMENTACE, ZÁZNAMY ZNAMY A MONITOROVÁNÍ Dokumentace Dokumentace je nedílnou součást stí
VícePřidělování paměti I Mgr. Josef Horálek
Přidělování paměti I Mgr. Josef Horálek = Paměť = operační paměť je paměť, kterou přímo využívají procesory při zpracováni instrukci a dat; Paměť Funkce modulu přidělování paměti = Sledování stavu každého
VíceHodnocení efektivity sociálních služeb pro duševně nemocné
Hodnocení efektivity sociálních služeb pro duševně nemocné Konference AKTUÁLNÍ OTÁZKY SOCIÁLNÍ POLITIKY 2011 TEORIE A PRAXE Pardubice 5. 5. 2011 Petr Hejzlar¹², Martin Halíř¹, Hana Herelová¹ ¹občanské
VíceKognitivní rehabilitace u starší populace. Dagmar Fiedorová Neurologická klinika FNO Centrum pro kognitivní poruchy
Kognitivní rehabilitace u starší populace Dagmar Fiedorová Neurologická klinika FNO Centrum pro kognitivní poruchy Kognitivní (poznávací) funkce Paměť (krátkodobá, dlouhodobá, pracovní) Pozornost (kapacita,
VíceEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž
STŘEDN VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Při i vzdělávání dospělých vychází naše škola z Programů profesního vzdělávání dospělých, které vyhlásil kraj Vysočina. Ty reagují na skutečnost, že e oproti vyspělým zemím
VíceStati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek
Stati a zprávy z výzkumu HUDBA TĚLA - ČESKÁ MUZIKOTERAPEUTICKÁ METODIKA* (1. díl) Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Anotace: První díl článku popisuje základní koncepci české muzikoterapeutické metodiky
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceVzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební
VíceNeuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu. Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně
Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Demence Ztráta kognitivních schopností dopad na běžné denní aktivity + změny behaviorální
VíceNeuropsychologická rehabilitace a diagnostika Vývoj
www.schuhfried.at Qualität durch Kompetenz seit 1947 Neuropsychologická rehabilitace a diagnostika Vývoj Markus Kempinski 26 st February, 2015 www.schuhfried.at Qualität durch Kompetenz seit 1947 CogniPlus
Více(Text s významem pro EHP) (2014/286/EU)
17.5.2014 L 147/71 ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria a podmínky, jež musí splnit evropské referenční sítě a poskytovatelé zdravotní péče, kteří
VícePoděkování Děkuji Mgr. Jitce Pejřimovské za obětavé, odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji týmu sociální rehabilitace Fokusu Mladá Boleslav za to, že jsem díky nim mohla odborně růst
VíceSTARÝ MÝTUS SCHIZOFRENIE & PSYCHOTERAPIE. Kraepelin a Bleuler - vnější stresory negativně ovlivňují průběh a dopad schizofrenie Systematické studie
SCHIZOFRENIE & PSYCHOTERAPIE Ján Praško Psychiatrické centrum Praha 3. lékařská fakulta UK Centrum neuropsychiatrických studií STARÝ MÝTUS psychoterapie je de facto u lidí trpící psychózou kontraindikovaná
VíceChráněné bydlení. modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy
modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOCněním pro OkRes karlovy VaRy 5 Chráněné bydlení Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území
VíceSpecifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ
ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení
VícePŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR. 1. Obecný přehled poskytování psychologického poradenství na VŠ v ČR
PŘEHLED PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ NA VŠ V ČR Předkládaná zpráva přináší výsledky výzkumu mapujícího psychologické poradenství poskytovaného na českých vysokých školách. Jeho cílem bylo zjistit, jaké
VíceDílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách
Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.
VíceVzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení
Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,
VíceRepetitivní transkraniální magnetická stimulace ke studiu a ovlivnění kognitivních funkcí
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace ke studiu a ovlivnění kognitivních funkcí Irena Rektorová Centrum pro kognitivní poruchy 1. neurologická klinika LF MU, FN u sv. Anny a CEITEC MU Barker,
VíceMetody sociální práce 3 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Metody sociální práce 3 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opáčko Co spadá do neverbální komunikace? Jaké jsou techniky aktivního naslouchání? Nejčastější chyby v naslouchání Co nás dnes čeká?
VíceReedukace SPU s využitím počítačů. naučit se něco klasickými metodami důležité je použití jiných metod
Reedukace SPU s využitím počítačů Reedukace SPU s využitím počítačů U jedinců s SPU selhávají pokusy naučit se něco klasickými metodami důležité je použití jiných metod (dostatečně atraktivních)-udržení
VíceČeská republika Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Mukařov
Česká republika Česká školní inspekce Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Mukařov U Zelené cesty 200, 251 62 Mukařov Identifikátor školy: 600 051 790 Termín konání
Vícekognitivně behaviorální MUDr.Petr Možný
Struktura kognitivně behaviorální terapie MUDr.Petr Možný I. Postup v KBT II. Vyšetření v KBT III. Kognitivně-behaviorální analýza IV. Formulace problémů a cílů V. Vytvoření terapeutického plánu a jeho
VícePSYCHOTERAPEUTICKÉ ODDĚLENÍ HARTIG
PSYCHOTERAPEUTICKÉ ODDĚLENÍ HARTIG ODDĚLENÍ PSYCHOTERAPIE A PSYCHOSOCIÁLNÍ REHABILITACE 9A V PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNĚ HORNÍ BEŘKOVICE www.plhberkovice.cz. TERAPEUTICKÝ TÝM Psychiatrickou péči zajišťují: MUDr.
VícePROSÍM, POLKNĚTE SI.
Celostátní soutěž Bezpečná nemocnice zastřešující téma soutěže Co můžeme udělat (děláme) pro zdravotníky, aby mohli poskytovat bezpečnou péči PROSÍM, POLKNĚTE SI. Screening dysfagie u pacientů s Dg. akutní
VíceInstitut biostatistiky a analýz MU. Zkušenosti s vyhodnocováním telemedicínských technologií
Institut biostatistiky a analýz MU Zkušenosti s vyhodnocováním telemedicínských technologií 1 O IBA hlavní oblasti zájmu Faculty of Science, Masaryk University Faculty of Medicine, Masaryk University Analýza
VíceMateřské školy. Údaje o mateřské škole za školní rok 2014/2015. Část I. Základní charakteristika mateřské školy
Mateřské školy Údaje o mateřské škole za školní rok 2014/2015 Část I. Základní charakteristika mateřské školy a/ Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Blažkova 9 b/ Zřizovatel školy: Statutární
VícePERSONALIZOVANÁ P POÈÍTAÈOVÁ REHABILITACE KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ: VÝSLEDKY STUDIE S PROGRAMEM COGNIFIT
PERSONALIZOVANÁ P POÈÍTAÈOVÁ REHABILITACE KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ: VÝSLEDKY STUDIE S PROGRAMEM COGNIFIT PERSONALIZED COMPUTER REHABILITATION OF COGNITIVE FUNCTIONS: THE RESULTS OF THE STUDY WITH COGNIFIT PROGRAM
VíceArmeo Senso ŘEŠENÍ PRO MAXIMÁLNÍ OBNOVU FUNKCE HORNÍ KONČETINY
WE MOVE YOU Armeo Senso ŘEŠENÍ PRO MAXIMÁLNÍ OBNOVU FUNKCE HORNÍ KONČETINY ArmeoSenso je založen na 10 letech klinických zkušeností s přístroji Armeo společnosti Hocoma. VYSOCE INTENZIVNÍ TERAPIE HORNÍ
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceDIAGNOSTICKÉ DOMÉNY pro žáky s mentálním postižením
DIAGNOSTICKÉ DOMÉNY pro žáky s mentálním postižením Autor: Milan Valenta a kolektiv Univerzita Palackého Katalog SPC pro MP Cíl: utvořit čtyřstupňovou diagnostickou klasifikaci, využitelnou i ve školství,
VíceZdůvodů legislativních požadavků
Kapitola 4 Děti s fyzickými nebo psychickými problémy Zdůvodů legislativních požadavků a také pro řadu objektivních přínosů jsou v mnoha předškolních zařízeních do programů výchovné péče integrovány děti
Vícekognitivního deficitu schizofrenie (repetitivní transkraniáln lní magnetická stimulace)
Nefarmakologické přístupy ovlivnění kognitivního deficitu schizofrenie (repetitivní transkraniáln lní magnetická stimulace) Radovan PřikrylP Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno 2009 Obsah sdělen lení
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Poskytovatel: Roska Praha Ohnivcova 16/1334 147 00 Praha 4 POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Druh sociální služby (dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): sociální rehabilitace Cílová
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
Víceria pro Alzheimerovu nemoc v podmínk AD Centrum
Stará a nová diagnostická kritéria ria pro Alzheimerovu nemoc v podmínk nkách ČR Aleš Bartoš AD Centrum AD Centrum Psychiatrické centrum Praha Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika FNKV, 3.
VíceDO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky
DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky Číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/08.0106 Termín: 1.8.2009 31.3.2012 Realizátor projektu: Vzdělávací centrum Podkrušnohoří, občanské sdruţení Masarykova 745, 438
VíceHodnocení kognitivních funkcí ve stáří
Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Mild cognitive impairment -benigní stařecká zapomnětlivost lehká porucha kognitivních funkcí subjektivně pociťovaná i objektivně měřitelná nedosahuje stupně demence
Více