Název a adresa školy:

Transkript

1 TECHNOLOGIE TESAŘ 3 Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, Pardubice Autoři: Ing. Jiří Jirout, Lenka Štěrbová AJ, Jan Bartoš NJ Název projektu: Inovace odborné výuky odborných oborů Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/

2 Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební Pardubice s. r. o., Černá za Bory 110, Pardubice Zřizovatel: Ing. Milan Randák, Jiránkova 2285, Pardubice název ŠVP: tesař platnost ŠVP: od Délka a forma vzdělání: 3 roky v denním studiu Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Odborné cíle vzdělávání v předmětu technologie Cílem vyučovacího předmětu technologie je poskytnout žákům odborné vědomosti v oblasti pracovních metod a technologických postupů souvisejících s používáním nářadí, strojů a zařízení pro tesařské práce. Žáci se seznámí s přípravou a organizací pracoviště, stanovením spotřeby materiálu i počtu pracovníků, s potřebným nářadím, pracovními pomůckami a mechanizačními prostředky. Nejdůležitější učební látkou jsou pak různé technologické postupy a normy, které žák musí při tesařských pracích správně používat. Důraz je kladen na znalosti předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů. Technologie je profilujícím předmětem oboru. Je úzce mezipředmětově vázán na předměty technické zobrazování, stavební konstrukce, materiály a odborný výcvik. Ve výuce jsou využívány i poznatky z všeobecně vzdělávacích předmětů, především matematiky, chemie a fyziky. Obsahem učiva 3. ročníku jsou tyto tematické celky: bednění, různé typy střech a jejich konstrukce, dřevěné pozemní stavby, schodiště, sádrokartonové konstrukce, půdní vestavby a tesařské rekonstrukce. 2

3 Obsah 1 BEDNĚNÍ PATKY PÁSY A STĚNY SLOUPY STROPY VĚNCE POSUVNÉ BEDNĚNÍ STŘECHY DRUHY A TVARY SKLONITÝCH STŘECH NOSNÉ KONSTRUKCE STŘECH VAZNICOVÉ A VAZNÍKOVÉ, ZATÍŽENÍ STŘECH Vaznicové soustavy Vazníkové soustavy Zatížení střech STŘEŠNÍ PLÁŠŤ KLEMPÍŘSKÉ PRÁCE NA STŘEŠE Žlaby Oplechování okapů střechy Oplechování úžlabí LEMOVÁNÍ ZDÍ OPLECHOVÁNÍ NADEZDÍVEK Závětrné lišty Lemování komínů a ventilačních průduchů PLECHOVÁ KRYTINA TESAŘSKÉ KONSTRUKCE STŘECH SOUSTAVY KROVŮ Krov vaznicové soustavy - stojatá stolice Krov vaznicové soustavy - ležatá stolice Hambalkový lepený krov VÝROBA, PŘÍPRAVA A MONTÁŽ VÁZANÝCH KROVŮ ÚSPORNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ VAZNÍKY SBÍJENÉ VAZNÍKY SE STYČNÍKOVÝMI DESKAMI VAZNÍKY LEPENÉ PLOCHÉ STŘECHY DŘEVĚNÉ POZEMNÍ STAVBY DŘEVO JAKO STAVEBNÍ MATERIÁL POUŽITÍ DŘEVA V POZEMNÍM STAVITELSTVÍ Roubené stavby Sruby - srubové domy Nízkoenergetické dřevěné domy SCHODIŠTĚ ROZDĚLENÍ SCHODIŠŤ PODLE ZPŮSOBU PODEPŘENÍ STUPŇŮ Plnoplošně podporované schody Oboustranně podporované schody Jednostranně podporované schody VÝPOČET VÝŠKY A ŠÍŘKY SCHODIŠŤOVÝCH STUPŇŮ SÁDROKARTONOVÉ KONSTRUKCE SÁDROKARTONOVÉ DESKY PROFILY TMELY MONTÁŽ

4 8.5 STROPY PODLAHY TESAŘSKÉ PRÁCE PŘI REKONSTRUKCÍCH PODPÍRÁNÍ A ZAJIŠŤOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Podpírání stavebních konstrukcí Zajišťování stavebních konstrukcí REKONSTRUKCE TESAŘSKÝCH KONSTRUKCÍ Trámové stropy Krovy TESAŘSKÉ KONSTRUKCE PŮDNÍCH VESTAVEB Úprava konstrukce stropu vestavby Budování půdních vestaveb BOURÁNÍ BUDOV BOZ PŘI REKONSTRUKCÍCH BOZ při odstraňování střechy BOZ při odstraňování podlah a dřevěných stropů BOZ při rekonstrukci schodiště STAVEBNÍ ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S CIVILNÍ OCHRANNOU CO STAVEBNÍ PREVENCE ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ

5 1 BEDNĚNÍ Druhy bednění: 1. Klasické dřevěné - prkna, fošny, hranoly, podlážky, vodovzdorná překližka - spojování hřebíky, svorníky (šroub se závity, 2 podložkami a maticemi) a rádlovacím drátem o 3 10 mm (zatočit např. pomocí roksoru) 2. Systémová velkoplošná bednění a) Podle účelu: stropní, stěnová, univerzální b) podle nosnosti: lehká, střední, těžká Výhody: - obrátkovost až 100 x - úspora řeziva - rychlost a snadnost montáže - bezpečnost - kvalita Lehká bednění - rám z hliníkových slitin s vodovzdornou překližkou (tloušťka 4 21 mm) nebo plastovou deskou - nosníky dřevěné příhradové (Peri) nebo plnostěnné (DOKA); výška 16,20,24 cm Těžká bednění - ocelový rám a nosníky - vyšší nosnost umožňuje betonáž vyšších vrstev Rozměry plošných dílců násobky 50 např. 150 x 25; 50; 75 cm systémové bednění (SB) násobky / / 150 cm (Frami DOKA) 270/240 cm (Trio PERI) 5

6 Spojování klínovými spojkami závitovou tyčí a křídlovými maticemi v plastových trubicích rozpěry Hlavní zásady při sestavování bednění Kdo bední, ten betonuje ručí za bednění! Betonujeme po ½ m vrstvách + hutníme vibrátory. Při bednění myslíme na odbednění (směr hřebíků, sloupky) a bezpečný přístup pro železobetonáře. Odbedňujeme jen na příkaz stavbyvedoucího! (bočnice za 1 2 dny; sloupky a dna za 5 28 dní, případně déle (nesou horní podlaží). 1.1 Patky Druhy: zapuštěné do terénu částečně zapuštěné do terénu nezapuštěné do terénu Postup: Zhutníme terén. Bednění podsypeme štěrkem. Vybetonujeme vodorovný podkladní beton do trubek nebo hranolů (o něco širší než je zakreslen v plánu). Nastřelovacími hřeby kotvíme roznášecí nebo vodící prkna (hřeby určují přesnou polohu bednění). Dřevěné bednění Dvě bočnice dle šířky základu zapřeme do svlaků delších bočnic. Provedeme rádlování nebo protáhneme svorníky skrz hranoly. 6

7 Systémové bednění Bednící dílce propojíme s vnějšími rohy klínovými nebo spojovacími svěrkami. Delší dílce propojíme spínacími tyčemi s hvězdicovou maticí. Případný druhý a třetí stupeň bednění bedníme na beton 1 stupně. 1.2 Pásy a stěny Postup: Prkna bočnic spojíme svlaky po cm (svlaky zapuštěné, částečně zapuštěné a nezapuštěné do terénu). 7

8 Nízká stěna 2 vodorovné stahovací hranoly položíme přes svislé svlaky, provedeme rádlování, uložíme vzpěry a rozpěry. Vysoká stěna Stahovací sloupky umísťujeme po 80 cm; vodorovné trámky (pražce) po 1 m, první 30 cm nad terén. Systémové bednění Vyšší stěny zajistíme vodorovnými ztužujícími nosníky. Bedníme 1 stěnu + vzpěry. Zhotovíme výztuž. Bedníme druhou stěnu. Uložíme vzpěry a rozpěry. Bednění stáhneme táhlem. 8

9 1.3 Sloupy Na připravené segmenty ztužujících věnců přibíjíme prkna po 50 cm (viz. patní věnec). Kruhová a oválná ocelová bednění Kruhová papírová bednění - vrstvené s PE folií - jednorázové - délka až 7 m, cm - pomocí polystyrénových vložek lze jimi zhotovit i obdélníkový a čtvercový průřez 9

10 1.4 Stropy - Dřevěné stojky položíme na roznášecí prkna a klíny a zavětrujeme je po 1 m. - Vodorovné ližiny zajistíme příložkami. - Pražce položíme kolmo na ližiny po 50 cm. - Navrch usadíme prkna a překližkové desky. Trámy Dno posadíme na vodorovné sedlo. Na dno postavíme svislé svlaky. Bočnice pokládáme po 50 cm. Vzpěry a záložky opřeme na bočnici. Uložíme nosné prkno nebo nosník pro pražec bednění desky. 10

11 Ocelové sloupky s padacími hlavami Skydeck- umožňují demontáž stropních desek a případných nosníků, ale stále podpírají stropní konstrukci. 11

12 1.5 Věnce V obvodovém zdivu musíme zamezit tepelným mostům vložením polystyrenu čedičové vaty, nebo tak, že vnější stranu vyzdíme z věncovek příslušného materiálu s tepelnou izolací. 1.6 Posuvné bednění Posuvné bednění Bednící prstenec šplhá do výšky pomocí několika hydraulických zvedáků po výztuži železobetonové konstrukce. Postupně se navařuje. Nepřetržitá betonáž se provádí po cca 1 1,5 m denně. Překládané šplhací bednění stěna šplhá po konzolách zapuštěných do betonu 12

13 Tunelové bednění prstenec popojíždí po vodorovných kolejnicích - pro stavbu tunelů, hotelů a administrativních budov 1) Jak rozdělujeme bednění dle materiálu? 2) Jaké znáš druhy bednění dle konstrukce? 3) Popiš postup zhotovení bednění. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 13

14 2 STŘECHY Zastřešení objektů může mít dvojí podobu rovnou a sklonitou. Pro tesařské konstrukce se využívají pouze sklonité typy, které se zhotovují dle půdorysu objektu, klimatických podmínek, hmotnosti krytiny a jejich tepelně izolačních vlastností. Sklonité střechy jsou tesařské konstrukce, které nesou krytinu a další zatížení. 2.1 Druhy a tvary sklonitých střech Pultová střecha jedna střešní plocha, z níž voda odtéká pouze jedním směrem do okapu Sedlová střecha nejpoužívanější nejjednodušší tvar střechy omezený na protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, tyto roviny se protínají v hřebeni dvouokapová střecha, která odvádí vodu na dvě strany Valbová střecha upravená sedlová střecha, která má střešní roviny skloněny ke všem čtyřem stranám po obvodě budovy průsečnice šikmých rovin = nároží čelní šikmá rovina = valba průsečík nároží se hřebenem = sběžiště Polovalbová střecha na kratších stranách půdorysného obdélníku jsou polovalby nad pološtíty 14

15 Stanová střecha upravená valbová střecha nad čtvercovým nebo mnohaúhelníkovým půdorysem střešní roviny střechy se sbíhají ve sběžišti střecha má počet okapů určených podle počtu střešních ploch Mansardová střecha střecha vzniklá úpravou sedlové, pultové nebo valbové střechy s dvojitým sklonem střešních rovin spodní část střechy má větší sklon než vrchní OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Pojmenuj druhy střech. 2. Vyjmenuj druhy střech, u kterých je valba a polovalba. Vysvětlete, kterými krokvemi je valba a polovalba tvořena. 3. U které střechy chybí štítová zeď? 4. Jaký je nejčastěji používaný typ střech u rodinných domků. Blíže jej charakterizuj. 5. Jaké jsou výhody polovalbové střechy? 6. Kolik okapů musí mít stanová střecha? 7. Které krokve má mandsardová střecha? 15

16 2.2 Nosné konstrukce střech vaznicové a vazníkové, zatížení střech Vaznicové soustavy Hlavní nosné prvky vaznicové soustavy: podélné vodorovné nosníky = vaznice. Ty jsou podepřeny na příčných (plných) vazbách krovu, případně na sloupcích, průvlacích, stěnách nebo jiných nosných prvcích. Vaznicový systém obsahuje: střešní latě nebo bednění, případně střešní panely krokve vaznice (střední, případně i vrcholové) pozednice příčné vazby (plné vazby) valby a polovalby (u krovů opatřených u štítových stěn valbami nebo polovalbami) výztužné prvky (zpravidla vzpěrky pásky) 16

17 doplňkové prvky (např. výměny) spojovací prvky Druhy příčných vazeb u vaznicových soustav: stojaté stolice ležaté stolice kozové stolice Součástí příčných vazeb jako rovinných prutových soustav jsou krokve, vazné trámy, sloupky, vzpěry a kleštiny. Vaznice, pásky, případně další výztužné prvky jsou součásti prostorového systému střechy Vazníkové soustavy Hlavní nosné dílce střech vazníkového systému jsou vazníky (ze dřeva, oceli nebo železobetonu). Vazníky tvoří příčné vazby a přenášejí účinky zatížení působícího v jejich rovině prostřednictvím podpor na spodní stavbu. Přenos účinků zatížení působícího kolmo na rovinu vazníků je nutné zabezpečit ztužidly nebo výstužným systémem. Druhy vazníků: příhradové plnostěnné Dřevěné vazníky Dřevěné vazníky se používají pro střešní konstrukce menších rozpětí (asi do 12 m), středních rozpětí (přibližně do 30 m) i velkých rozpětí (nad 30 m). V závislosti na typu střechy se volí osová vzdálenost dřevěných vazníků zpravidla 1 až 3 m. Sklon pro šikmé střechy je od 5ᵒ do 45ᵒ (u plnostěnných lepených vazníků zpravidla do 20ᵒ). Nosnou vrstvu střešního pláště lze ukládat na horní pásy vazníků buď přímo (u bezvaznicových systémů), nebo prostřednictvím střešních vaznic (u vaznicových systémů). V konstrukcích střech se nejvíce používají: příhradové vazníky sedlového tvaru - lichoběžníkový nebo trojúhelníkový tvar plnostěnné vazníky sedlového tvaru - lichoběžníkový tvar s dolním pásem přímým nebo zakřiveným Mohou se vyskytovat vazníky pultové, obdélníkové, se zakřiveným horním pásem nebo zvláštního geometrického tvaru. Konstrukční řešení vazníků závisí na druhu spojovacích prostředků. Podle druhu spojů rozlišujeme: vazníky s mechanickými spoji vazníky lepené V konstrukcích střech se vyskytují tyto druhy vazníků dle rozměrů: tvarovací do 1 m krátké do 3 m 17

18 standardní do 12 m dlouhé - do 24 m speciální nad 24 m Zatížení střech Druhy zatížení: Stálá zatížení: vlastní tíha nosných částí konstrukce střechy tíha krytiny tíha izolace tíha podhledů tíha ostatních prvků, které jsou střechou podporovány (např. osvětlení, vzduchotechnika) Proměnná zatížení: klimatická zátěž (vítr, sníh) Účinky zatížení stanovují normy ČSN EN (zatížení sněhem), resp. ČSN EN (zatížení větrem). Intenzita a průběh obou zatížení závisí na dané lokalitě, na celkovému spořádání a sklonu střechy, včetně přiléhajících a navazujících částí. U zatížení sněhem zohledníme případný vliv návějí sněhu od větru, možnost sesuvu sněhu na střechu z vyšších úrovní a vliv nerovnoměrné sněhové pokrývky. užitné zatížení podlahy - v případě, že některé prvky nosné konstrukce zastřešení tvoří současně nosné prvky stropu podkroví Pro obě zatížení platí normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co tvoří hlavní nosné prvky vaznicové soustavy? 2. Jaké druhy spojů znáte u střešních vazníků? 3. Uveďte druhy zatížení střech a uveďte praktické příklady. 2.3 Střešní plášť Ploché střechy - sklon do 10 o (17 % - 17 cm/1 m) - sklon musí zajistit rychlý odvod dešťové vody, nesmí na ni vznikat kaluže! 1. nezateplené sklady, garáže 2. zateplené - R = tepelný odpor ( m 2 KW 1 ); R normové 4,0 Musíme zajistit trvale suchou tepelnou izolaci parozábrany RADONELAST, BITALBIT S.; větrání. 1. Asfaltové pásy - starý způsob a) penetrační nátěr, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, A 400 H, horký asfalt, reflexní nátěr 18

19 b) Oxidované - starší - záruka půl roku, životnost 5 let - Extrasklobit, Parabit - vložka: skelná tkanina - používají se jako 1. vrstva hydroizolace a jako parotěsná zábrana c) Modifikované - upravené kaučukem vyšší pružnost, delší životnost - pokládka pod +5 C u některých i pod -10 o C - nelámou se - dvojnásobná cena - příklady modifikovaných asfaltových pásů: Skloelast vložka: skelná tkanina, vyšší pevnost, menší tažnost (do 4 %), jedna vrstva Skloelast extra - více kaučuku Skloelast extra design s posypem barevnou břidlicí Polyelast - vložka: polyesterová tkanina, nižší pevnost, velká tažnost (nad 40 %) Polyelast extra- více kaučuku Polyelast extra design s posypem barevnou břidlicí, 2. vrstva (proti poškození a UV) další: Paramoelast, Paramoplast, Elastek, Elastobit Postup izolace Upravíme podklad pod izolace, musí být rovný, bez ostrých hran a kamínků, beton ve spádu. Postup izolace dle druhu podkladu: Na betonový podklad nejprve nasucho položíme děrovaný a dilatační pás PER V13 nebo BITUSAN, na který celoplošně navaříme asfaltový pás. Ten se bodově přilepí a vzniknou průduchy pro odvětrání na atiku. Na tepelně-izolační materiály se nejprve položí pás s dilatační a expanzní funkcí. Na dřevěný podklad dáváme nasucho uložený pás s nosnou vložkou ze sklotkaniny nebo polyesteru, kotvený hřebíky s velkou hlavou a závitem. Hydroizolace - asfaltované pásy typu "S" s nenasákavou nosnou vložkou - spodní pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, vrchní vrstvu tvoří pás z asfaltu modifikovaného Skloelast (Extrasklobit) + Polyelast extra design. Asfaltové pásy se a) natavují propanbutanovým hořákem na penetrovaný podklad (Penetral, ALP - M modifikovaný) b) mechanicky kotví k podkladu šrouby s velkými oválnými podložkami c) lepí asfaltovými nebo polyuretanovými lepidly d) zatěžují kačírkem, dlažbou na ochranné filcové tkanině Přesahy pásů cm, u dvouvrstvých systémů pásy v jednom směru o polovinu posunuty. Spáry zatíráme špachtlí. Těsnění detailů trvale pružnými asfaltovými nebo silikonovými tmely. 19

20 2. FÓLIE PVC a) měkčené Fatrafol 810 základní - vyztužená polyesterovou mřížkou - pevnost a tvarová stabilita vhodné i pro sklony Fatrafol doplňková pro nevyztužená - řešení detailů Fatrafol na spodní straně - pokládka na asfaltové pásy (lepením) Fatrafol zelená s textilní podložkou - pro obrácené zelené střechy Fatrafol nová- vyztužená i nevyztužená (H) - univerzální - vyšší kvalita Měkčené fólie se spojují pomocí ručních horkovzdušných pistolí a přitlačovacích válečků, nebo pomocí pojízdných automatických strojků a aplikací pojistné zálivky tekutým PVC. 20

21 b) modifikované neměkčené PVC Technodren - rozměry: výšky 8 nebo20 mm; šířka mm, délka 20 - používá se jako ochranná a drenážní vrstva u obrácených střech c) polyetylenové Fondaline, Platon, Delta, Penefol - s nopky nebo miskami pro závlahovou vodu 3. Stěrkové izolace - pro opravy asfaltových krytin je důležitý suchý podklad - vyztužují se síťovinou - 2 nátěry + případně reflexní nátěr Gumoasfalt - SA 4, SA 10 - lepení polystyrenu SA 13 - červenohnědý nátěr střech - obsahuje kaučuk - asfaltové nátěry zastudena SAM - modifikovaný nátěr Akryzol - jednosložkový nátěr - levná provizorní oprava 4. Polyuretanový nástřik - stříkají specializované firmy ve 3 vrstvách po 1,5 cm + reflexní nátěr - zároveň tepelná izolace 2.4 Klempířské práce na střeše Klempířské konstrukce připevňujeme ke stavebním prvkům dvojím způsobem: příponkami - nejméně dvěma hřebíky 2,8 x 36 mm nebo dvěma vruty 3 x 40 mm, skobami dlouhými mm, přístřešnými hřeby, přivařením nebo zabetonováním připevňovacími plechy 21

22 2.4.1 Žlaby - k odvádění dešťové vody ze střech Druhy žlabů: podokapní nadokapní (nástřešní) nadřímsové mezistřešní zaatikové Materiály: pozinkovaný plech LINDAP pozinkovaný plech s povrchovou úpravou proti korozi titan-zinkový plech měděný plech plasty Rozměry žlabů: - závisí na klimatických podmínkách v místě stavby, na rozměru, tvaru a sklonu střešních křídel, na druhu krytiny Průřez žlabu se vypočítá tak, že na 1 m 2 odvodňované střešní plochy se počítá s 0,8 1,0 cm 2 žlabu. U strmých střech s hladkou krytinou platí, že na 1 m 2 odvodňované střešní plochy je průřezová plocha žlabu 1,0 1,2 cm 2. Tvary průřezů žlabů podokapní žlaby půlkruhový nebo čtyřhranný průřez nadokapní (nástřešní) žlaby - oblý nadřímsové žlaby - čtyřhranný mezistřešní žlaby - čtyřhranný zaatikové žlaby čtyřhranný Spojování žlabů - podřizuje se druhu materiálu pozinkovaný plech - nýtováním LINDAP pozinkovaný plech s povrchovou úpravou proti korozi - nýtováním titan-zinkový plech - nýtováním měděný plech nýtováním nebo pájením plasty gumovým těsněním Příslušenství žlabů žlabové čelo uzavírá žlab na jeho konci rohový kus pokračuje-li žlab za roh domu žlabový kotlík svádí vodu ze žlabu do odpadní trouby, má různé tvary (čtyřhranný, kónický), u menších střešních ploch se používá pouze žlabové hrdlo žlabové háky žlab je na nich uložen a připevněn k nosné konstrukci střechy. 22

23 Spády žlabů V podélném směru je spád žlabů směrem ke kotlíkům a k odpadním troubám tento: u podokapních žlabů 1:200, tj. 0,5%, tj. 5 mm/1 m žlabu u nadřímsových žlabů 1:150, tj. 0,66%, tj. 6,6 mm/1m u mezistřešních a zaatikovaných žlabů 1:100, tj. 1%, tj. 10mm/1 m žlabu Spád podokapního žlabu vytvoříme nestejně dlouhými žlabovými háky, nebo háky upevněnými v různých výškách, které se směrem po spádu zmenšují. Montáž podokapních žlabů Žlaby se ke konstrukci střechy připevňují žlabovými čtyřhrannými či půlkruhovými háky (s horním osazením nebo tzv. přetočenými). Osazené háky Můžeme-li hák shora připevnit patkou k bednění nebo ke špalíkům osazeným do betonu, postačí obyčejný hák, osazovaný ovšem tak, aby měl spád min. 5 mm/1m. Háky připevněné vruty do předem osazených špalíků v betonovém podkladu krytiny nebo k bednění musí lícovat horní hranou s podkladem krytiny, tj. musí se zapustit. Přetočené háky Přibíjejí se k bokům krokví, takže při výměně háků nebo žlabu není zapotřebí demontovat krytinu podél okapu. Spád žlabu se upravuje připevněním háků na krokev v různých výškách. Vlastní montáž 1. Osazení háků Háky se připevňují buď ke krokvím dvěma hřebíky 4 x 80 mm, nebo do špalíků vruty 4 x 40 mm. Vzdálenost háků u krovu je určena vzdáleností krokví (u betonového podkladu vzdáleností osazených špalíků) a nesmí být větší než 1200 mm. Nejdříve se připevní oba krajní háky v nejnižším a nejvyšším bodě budoucího žlabu, poté se vyznačí šňůrou poloha mezilehlých háků a nakonec se začnou připevňovat ostatní háky ve směru spádů. 2. Osazení žlabů Žlab se osazuje do z háků připraveného lože. Jednotlivé díly žlabu se předem spojí nýtováním a spájením na maximální délku 4 m. Spoje se musí překrývat ve směru spádu. Každý žlabový díl (kromě dílu, který bude mít čelo v nejvyšším místě) nastřihneme asi 20 mm pod návalkem na délku přesahu, a to vždy na straně ležící proti spádu žlabu. Návalky obou dílů do sebe zasuneme. Návalky zasunovaného dílu utáhneme krycími kleštěmi. Návalky dílu, do kterého zasunujeme, se povolí a po zasunutí druhé části okapu, se opět upraví do původního tvaru. Prostřiženou část přeplátujeme a spoj snýtujeme (nýty s nejmenším průměrem dříku 2,6 mm, s přesahem mm) a spájíme, aby byl spoj vodotěsný. Rohové díly se spojují podobně. Jednodušší je použít zakoupený rohový díl. V nejnižším místě osadíme žlabový kotlík. Žlaby zajistíme ohnutím rovných plechových příponek, přinýtovaných k hákům. 23

24 2.4.2 Oplechování okapů střechy Oplechování okapů střechy různé technologické postupy: pro povlakovou krytinu pro skládanou krytinu 24

25 2.4.3 Oplechování úžlabí V úžlabí dochází k největšímu opotřebování střešní plochy, proto je důležité provést jeho kvalitní oplechování. Provádí se z plechů o nejmenší rozvinuté šířce mm. Podkladem úžlabí je bednění o tloušťce prken 24 mm. Plech se ohne podle sklonu střechy tak, aby kryl ve stejné šíři obě střešní roviny. Okraje jednotlivých dílů se upraví pro připojení podle druhu krytiny: povlakovou připojujeme mezilehlým ohybem = zarážkou skládanou jednoduchou ležatou drážkou plechovou stojatou drážkou. Lemování zdí a oplechování nadezdívek 25

26 Lemováním zdí a nadezdívek se střešní krytina napojuje na svislé konstrukce prostupující střechou nebo na konstrukci vystupující nad střechu (atiky, štítové a schodišťové zdi). Lemování se provádí z pozinkovaného plechu a jeho konstrukce musí umožnit svislý pohyb styku mezi střechou a prostupující konstrukcí. 2.5 Lemování zdí Ke svislé konstrukci se lemování připevňuje dilatační lištou, která je do ní uchycena ve spárách skobami ve vzdálenosti 250 až 330 mm. Lemování se může také výjimečně přichytit i do kónických latí osazených ve svislém zdivu. K latím se připevňuje pomocí hřebíků ve vzdálenosti mm. 2.6 Oplechování nadezdívek Oplechování se ukončuje okapnicemi, které mají přesáhnout líc zdiva upraveného již omítkou nejméně o 30 mm, při rozvinuté šířce oplechování do 500 mm. Při větší šířce je předepsán minimální přesah 50 mm. Oplechování chrání vodorovné a šikmé plochy zdiva a pro rychlejší odvádění střechy má mít spád nejméně 3ᵒ (tj. asi 5%) směrem ke střešní krytině Závětrné lišty Ukončení střech podél štítů (např. u sedlové střechy) je vhodné oplechovat, na neoplechovaných štítech s krytinou zakončenou v jejich líci nebo jen nepatrně přetaženou přes líc štítu se snadno promáčí omítka. Možnost spojování jednotlivých dílů závětrných lišt (délka od výrobce 200 mm): u střech se sklonem do 30ᵒ jednořadým nýtováním a pájením u střech se sklonem větším než 30 ᵒ přeložením ve směru odtoku vody Kotvení lišt: Do štítů se kotví ležatými příponkami s ohybem do osazených špalíků nebo hřebíky přibitými do bednění. Proti větru se v průčelním zdivu kotví drátěnými příponkami přibitými do 330 až 400 mm 26

27 do ložných spár zdiva. Závětrné lišty pro střechu s povlakovou krytinou se nasouvají na plechovou zapojovací lištu předem přibitou k bednění Lemování komínů a ventilačních průduchů 1. Na ploché střeše se komínové těleso lemuje jednoduchým oplechováním, které je v rozích nastřiženo, přehnuto přes okraj komínového tělesa a snýtováno se sousedním lemováním. Pro zvýšení vodotěsnosti, je spoj ještě pájen. Ke svislým stěnám je lemování přichyceno připojovací dilatační lištou. Ta je přibita skobami v ložných spárách zdiva. 2. Na sklonitých střechách se komínová tělesa lemují podle sklonu střechy, podle druhu krytiny a podle umístění komína vzhledem ke hřebenu střechy. Lemování se skládá z předního, čelního a dvou bočních dílů. 27

28 2.7 Plechová krytina Základní charakteristika plechové krytiny: hladká dobře odvádí dešťovou vodu i u střech s malým sklonem (nejmenší sklon 3ᵒ, tj. 5%) vodotěsná vzduchotěsná nevyžaduje tak častou a nákladnou údržbu malá hmotnost vhodná i na střechy s málo únosným krovem nebo krovem se zakřivenými plochami a četnými proniky neizoluje tepelně ani zvukově při změnách teplot se na jejich spodních plochách sráží vlhkost Plechová krytina se dělá z hladkých méně často profilovaných plechů (nejčastěji z hladkého pozinkovaného plechu tlustého min. 0,6 mm, případně z měděného plechu). V nadmořských výškách nad 600 m doporučuje norma použít tabuli plechu o rozměru 650 x mm. Uzemňování Na budovách, které nejsou vybaveny hromosvodem, je třeba plechovou krytinu uzemnit. Uzemnění se provádí nástřešními, nástěnnými nebo zemnícími svody, které jsou připevněné k uzemňovací desce. 28

29 Údržba Údržba se provádí nátěry na dokonale odmaštěný a očištěný povrch a vydrží minimálně pět let. Po této době se nátěr opravuje, případně obnovuje. Mechanicky poškozená nebo proražená místa se opraví přeplátováním ze stejného plechu jako je krytina. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenujte druhy klempířských prací na střeše. 2. Vyjmenujte druhy okapových žlabů a materiály, ze kterých se vyrábějí. 3. Popište stručně montáž podokapních žlabů. 4. Proč se provádí oplechování okrajů střech a střešních konstrukcí? 5. Proč se závětrné lišty montují na stavební konstrukce střech? 6. Vyjmenujte hlavní výhody a nevýhody plechové krytiny. 7. Jak se provádí údržba plechových krytin? 29

30 3 Tesařské konstrukce střech 3.1 Soustavy krovů Rozdělení šikmých střech podle tvaru: 30

31 Zatížení střech. a) stálé - vlastní hmotnost b) nahodilé - sníh, vítr, dešťová voda, pohybující se osoby nebo dopravní prostředky Dřevěné krovy Běžně používaná skládaná krytina vyžaduje sklon o. Podstřešní prostor lze využít jako obytné podkroví Krov vaznicové soustavy - stojatá stolice - vaznice jsou podpírány plnou vazbou po cca 4 m - mezi nimi prázdná vazba tvořená pouze krokvemi po cca 1 m - podle směru sloupků 31

32 32 DETAILY

33 3.1.2 Krov vaznicové soustavy - ležatá stolice Hambalkový lepený krov 33

34 3.2 Výroba, příprava a montáž vázaných krovů Podklady pro práci: výkresy, technická zpráva, krovové řezivo a stavební objekt Přípravné práce: přeměření nosné konstrukce, na které bude krov uložen (hlavně vzdálenost stěn, jejich rovnoběžnost, případně poloha zděných pilířů a komínu) upřesnění výkresové dokumentace (menší odchylky od rovnoběžnosti podélných zdí je možné tolerovat, pokud se obě pozednice při montáži krovu uloží vzájemně rovnoběžně, tj. nerovnoběžně s lícem zdi, čímž vznikne římsa proměnlivého vyložení) Vlastní výroba: nářadí: motorová pila, méně často dřevoobráběcí stroje řízené výpočetní technikou materiál: hlavně smrkové dřevo, které má být správně vysušené na rovnovážnou vlhkost daného prostředí místo: dílna (výroba), stavba (montáž) Ruční výroba 1. Krov se nakreslí na pracovní podlahu ve skutečném měřítku, tj. 1 : 1, čímž vzniká tzv. figura. Pokud se krov vyrábí přímo na stavbě, musí se na terénu vytvořit pracovní podložka z prken, která musí být vodorovná. Pro výrobu symetrického krovu postačuje nakreslení poloviny krovu. Do figury se nakreslí vikýře, skutečné délky nárožních krokví valby, polovalby a úžlabní krokve apod. 34

35 2. Z figury se obkreslují délky krovu, kleštin, nárožních a úžlabních krokví, prvků vikýřů. Na vyráběné prvky se překreslí úřezy, osedlání, čepování, přeplátování či kampování. Pro větší počet stejných detailů se zhotoví z prken šablony, např. pro zaoblené ukončení krokví. 3. Délky vaznic se získají přímým měřením jejich podpor na připravené stavbě. Výroba na dřevoobráběcích linkách CNC (computer numerical controlled) Linky jsou určeny pro opracování tyčových prvků. Linka se skládá z ovládacího řídícího panelu, ze sekce s dřevoobráběcími agregáty a ze čtyřstranné polohovací frézy, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny manipulačními dopravníky. 1. Fotobuňky linky ověří, zda na podávacím pásu leží řezivo potřebných rozměrů. 2. Na dřevoobráběcích agregátech se provede přesné zkrácení řeziva, frézování pro přeplátování a čepy, frézování sedel a zapuštění, dlabání a vrtání a případné okrasné frézování záhlaví krokví a vaznic. 3. V případě potřeby mohou být prvky krovu ohoblovány a sraženy jejich hrany. Montáž krovu 1. Plné vazby na vazních trámech ze sloupků, vzpěr a kleštin nebo rozpěr se provizorně sestaví na dílně nebo na stavbě. 2. Na sloupky se vyváže a osadí vaznice tak, aby suky byly u horního okraje líce, kde je vaznice namáhána tlakem za ohybu. 3. Vyříznou se sedla krokví k osedlání na vaznice. 4. Šikmo se seřízne úřez krokve, aby spodní plocha byla minimálně 20 mm nad římsou. 5. Postupně se vyváže celá konstrukce krovu. 6. Všechna dřeva v každé plné vazbě i ostatní dřeva se označí číslicemi a písmeny. 7. Po provizorním sestavení krovu se krov znovu rozebere a dopraví se na stavbu. 8. Pomocí jeřábu se jednotlivé díly zvednou na střechu, kde se zkompletují. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co je to figura při stavbě krovu a v jakém měřítku se vyrábí? 2. Vyjmenuj konstrukční prvky plné vazby krovu. 3. Popiš postup montáže krovu. 35

36 4 Úsporné konstrukce zastřešení 4.1 Vazníky sbíjené - plnostěnné nebo příhradové rozpon do 12 m 4.2 Vazníky se styčníkovými deskami - návrh na zakázku na počítači - montáž na lisovacích stolicích 36

37 37

38 4.3 Vazníky lepené - plnostěnné, příhradové, vrstvené ohýbané rozpon do 30 m - sportovní haly OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenuj druhy a konstrukční prvky vazníků. 2. Popiš postup montáže vazníků. 38

39 5 Ploché střechy 39

40 1 hydroizolační souvrství 2 izolační desky S nebo v kombinaci T a S vyskládaně 3 parozábrana 4 spádová vrstva 5 stropní konstrukce 6) atikový klín ORSIL T-AK 1 hydroizolační souvrství 2 izolační desky ORSIL S 3 spádové desky ORSIL T-SD 4 parozábrana 5 stropní konstrukce 1) hydroizolační souvrství 2 izolační desky S (nebo S a T) 3trapézový plech 4 kotevní prvek 5) těsnící tmel a lepidlo STŘEŠNÍ PLÁŠŤ NA OCELOVÝCH NOSNÍCÍCH 40

41 BOZ při práci ve výškách 1. Zábradlí 1,5 m od okraje jednotyčové, natažené lano nebo je podlaha 0,6 m pod vrchem zdi na okraji dvoutyčové od výšky nad 1,5 m 2. Osobní jištění od 1,5 m od 3 m pás (pád 0,6 m průběžně upravovat délku volného lana) postroj s tlumičem pádu (pád 1,5 m, s tlumičem až 4 m) pásy kontrolovány po 2 letech 3. Kolektivní jištění sklon nad 10 o po celé délce hrany ochranné zábradlí nebo ohrazení 4. Žebříky délka max. 8 m, přesah 1,1 m, sklon větší než - 2,5 : 1 5. Zajištění pod pracovištěm ochranné pásmo: 1,5 m - do výšky 10 m 2 m - do výšky 20 m 2,5 m - do výšky 30 m 1/10 výšky objektu - nad 30 m při sklonu nad 25 o se zvyšuje o 0,5 m 41

42 Zajistíme dvoutyčové zábradlí, oplocení, záchytné konstrukce, ochranné stříšky, trvalé střežení Přerušení práce ve výškách bouře (vítr nad 10,7 m/s, při zavěšení 8m/s) silný déšť sněžení námraza dohlednost pod 30 m teplota pod 10 o C OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Vyjmenuj druhy plochých střech. 2. Popiš postup montáže plochých střech. 42

43 6 Dřevěné pozemní stavby 6.1 Dřevo jako stavební materiál - nejstarší stavební materiál již do pravěku Použití: inženýrské a pozemní stavby Výhody: Dostupnost pevnost v poměru k hmotnosti snadná opracovatelnost dobré izolační vlastnosti odolnost v chemicky agresivním prostředí, estetičnost minimální výrobní energetická spotřeba (růst stromu nepotřebuje žádné velké náklady) z ekologického hlediska se oceňuje i schopnost dřeva akumulovat škodlivé emise kysličníku uhličitého při jeho růstu Nevýhody: V případě povětrnostních vlivů mohou být některé dřeviny, pokud nejsou správně ošetřeny, napadeny hnilobou a dřevokazným hmyzem. Druhy dřevin vhodné na stavební konstrukce: jehličnaté (smrk, borovice a jedle) listnaté (buk, dub, jasan a habr) Místo masivního dřeva lze používat i jiné dřevěné výrobky (překližky, dřevovláknité desky tvrdé i měkké, dřevotřískové desky, lepené lamelové konstrukce, případně OSB = dřevoštěpkové desky) Vliv času a vlhkosti na mechanické vlastnosti dřeva Struktura dřeva má vliv na jeho fyzikální a mechanické vlastnosti, které se časem mění. Bylo zjištěno, že s narůstajícím časem pevnost dřeva klesá, ale ne donekonečna. Blíží se asymptoticky určité hodnotě (mezi trvalé pevnosti). Vlhkost dřeva je množství vody obsažené ve dřevě v poměru k váze dřeva. Udává se v procentech. S rostoucí vlhkostí se mění pevnost a tuhost dřeva. Pokles pevnosti dřeva je až do bodu nasycení vláken a tento bod je přibližně kolem 30% vlhkosti dřeva. Dalším vzrůstem vlhkosti se pevnost dřeva již nesnižuje. Zvyšováním vlhkosti u prvků namáhaných tahem je pokles pevnosti jen nepatrný. Při pevnosti dřeva v tlaku, ohybu a smyku je vliv vlhkosti mnohem vyšší. Vlhkost dřeva v konstrukcích kolísá podle atmosférických podmínek prostředí. Prostředí, které je chráněno proti vlhkosti, kde absolutní vlhkost nepřekročí 18 %, např. uvnitř budov střešní prostory, se tento prostor nazývá chráněná expozice. Prostředí, kde absolutní vlhkost dřeva může překročit 18 %, např. dřevěné konstrukce ve vnějším prostředí ploty, altánky, se označuje jako nechráněná expozice. 6.2 Použití dřeva v pozemním stavitelství Oblíbenost staveb ze dřeva v posledních letech stoupá, ve výstavě převažují zděné domy a byty (74%), výstavba dřevěných domů a bytů se pohybuje mezi 1 2 %. Zbytek tvoří panelové stavby. 43

44 Druhy dřevěných pozemních staveb dřevěné nízko-energické domy roubené stavby srubové stavby Roubené stavby Roubená stavba je budována technikou roubení. Trámy se v ní pokládají vodorovně na sebe, v rozích jsou spojovány různými typy tesařských vazeb nebo spojů (např. různými druhy přeplátování). Materiál: čerstvé smrkové dřevo zvýšená vlhkost znamená jeho větší hmotnost kulatina na stavbu roubenek musí být opracována na hranoly lepený materiál = lepené hranoly lepší řešení výhoda lepených předsušených hranolů: menší sedání stavby v prvních letech Vzhledem k tomu, že v dřevo v roubené stavbě je vystaveno venkovním teplotním změnám na jedné straně a relativně stálé teplotě uvnitř stavby na druhé straně, proto i u lepených hranolů dochází k praskání a rozměrovým změnám. Sedání roubené stavby se v praxi vyskytuje ve dvojí podobě: důsledek sesednutí technologických spár důsledek vysychání čerstvého dřeva Sedání stavby je nerovnoměrné, např. nejvyšší trám ve stěně, se posune o největší vzdálenost, zatímco základový trám se v podstatě neposune. Založení roubené stavby Při zakládání stavby je potřebné dodržet maximální rovinnost základových pásů. Problém může nastat při výběru hydroizolace, radonové izolace a v konstrukci styku základového trámu s betonovým základem dva způsoby: položení izolace na celou plochu desky a zalití plochy betonem nedojde k poškození izolace 44

45 položení izolace jen pod obvodové zdivo a napojení izolace po celé ploše až po dokončení hrubé stavby V oblastech s výskytem radonu se používá jako izolace nopová fólie, která umožňuje lepší odvětrání a zastupuje roli izolace radonové i hydroizolace. Její položení je problematické hlavně na větších plochách, protože nopová fólie je značně vlnitá a mění své rozměry s teplotou a obtížně se navazuje po délce. V případě roubeného domu můžeme použít: základový trám zvyšuje tuhost konstrukce domu, ale posouvá dveřní otvory o výšku trámu nahoru je dobré použít odolnější dřevo, např. modřín, který je položen na dubových špalících o dostatečné ploše, kde minimální šířka špalíků má být 120 mm tvárnice nahradí první řadu dveřní otvory se neposunou, proto je výhodnější položit na hydroizolaci základovou vrstvu tvárnic je dobré vyplnit mezeru mezi trámem a tvárnicemi vápennou maltou, která tvoří dobrý přechodový prvek mezi dřevem a betonem při dobrém řešení základů by měl základový trám mírně přesahovat přes základy, aby voda z trámů mohla odkapávat na zem a ne pod trám Sesazení trámů u roubených staveb Trámy stěn lze podélně sestavovat na sraz, nebo s mezerou, kterou je nutné vyplnit. U novějších konstrukcí roubených staveb se používá spojení ve spáře pomocí pera a drážky. Sesazení na sraz bez pera se v dnešní době již prakticky nepoužívá. Při vkládání per do spojů je možné pera buď vyrobit jako viditelná (tomto případě trámy nejsou spojeny na sraz), nebo se celá pera zafrézují do spojovaných trámů. Rozměry trámů stěn Z důvodu praskání dřeva se volí obdélníkový průřez trámů, kdy delší strana trámu prochází napříč stěnou (nejčastěji praskají trámy po délce). Aby trámy po délce nepraskaly, mohou se uprostřed délky naříznout do hloubky mm, čímž dochází k uvolnění napětí ve dřevě. Tloušťka stěny je mezi mm. V praxi se nejčastěji používá rozměr 200 mm, protože je dřevo dobrý tepelný izolant a není potřeba provádět další izolaci stavby. Stojaté prvky stavby Určitým problémem jsou otvorové výplně (okna, dveře a příčky). Kolem oken a dveří je zapotřebí do stěny zapustit trámky, které mají zádlabí v horní a dolní části. Tyto trámky musí mít možnost volného pohybu nahoru a dolů v drážce. Otvorové výplně se z tohoto důvodu musí vyrobit menší právě o tuto mezeru, která vznikne při sesedání stavby. Vnitřní příčky se vyrábějí z tvárnic, kdy se v horní části musí ponechat dilatační mezera, která se může překrýt např. sádrokartonem. Další problém vzniká při navazování vnitřních příček na srubovou stěnu, neboť stěna není nikdy dokonale rovná. Z tohoto důvodu se musí příčka zapustit pomocí drážky do stěny. Stojaté prvky nesmí být spojeny se sedající roubenou stavbou na pevno. 45

46 Podlahy v patře Vyrovnávání podlah v patře je dobré odložit na nejzazší možný termín, především po položení těžké střešní krytiny, která způsobí první velké sesednutí stavby a hlavně sesednutí technologických spár. Izolační materiál použitý na roubené stavby minerální vaty skelné vaty ovčí vlna - nejvhodnější je ovčí vlna (dodatečné utěsnění spár v roubení) Technologické přestávky stavby Roubená stavba, kromě základů, nevyžaduje dlouhé technologické přestávky. Vzhledem k náchylnosti dřeva na působení vlhkosti a slunečního UV záření je vhodné konstrukci sestavit nanečisto např. v hale. Na konečném stanovišti je pak stavba rychle dokončena. Tento způsob umožňuje vyřešit problém s vedením elektrických a jiných rozvodů. Pokud nechceme do stěn dodatečně frézovat drážky či tahat kabely skrz různé škvíry a obložení, je možné po určení umístění zásuvek a vypínačů stěny během finální montáže do potřebné výše provrtat a buď přímo protáhnout kabely, nebo alespoň vodící lanka pro protažení kabelů. Tmelení Před tmelením se zařazuje technologická přestávka, která může trvat až dva roky. Tmelení se musí provádět v každém případě, protože nikdy nezabráníme praskání trámů a vzniků spár v roubených spojích nebo v místech prvků procházejících stěnou zevnitř ven. Náchylná místa je třeba přetmelit speciálními srubovými tmely. Větší spáry nejdříve utěsníme tmelařskou šňůrou, teprve poté je přetmelíme Sruby - srubové domy 46

47 Srub je dřevěná stavba vybudovaná z vodorovně kladených kulatin, které jsou v rozích překříženy a zadlabány. Technologie výstavby srubu kanadská norská Postup výstavby srubu kanadskou technologií Hlavním stavebním prvkem jsou kulatiny. Kmeny se zbaví kůry a potom jsou připraveny k vlastní montáži. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masív. Při montáži je důležité upravit rohové spoje klád. Zvláštností této technologie je zachování pevné, vnější vrstvy kulatiny, což zabraňuje stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách. Dochází tak zároveň k zvýšení životnosti stavby. Pokud se zachová vnější vrstva dřeva, může probíhat správná filtrace vzduchu kulatinou, díky čemuž je ve srubu příjemné mikroklima. Zároveň je dřevo více chráněno před nepříznivými vlivy prostředí, tvorbou plísní, modráním a změnami struktury způsobené UV zářením. Velikost srubové stavby není omezena nahoru ani dolu, je však omezena vzdálenost mezi rohovými spoji, které činí 8-10 m. Životnost udržovaného srubového domu je víc než 100 let. Sruby splňují normu o tepelné ochraně budov ČSN Hrubá stavba se provede na dílně podle těchto bodů: 1. připravíme si mokré, nevysušené klády ze zimní těžby 2. na ploše, která odpovídá rozměrům základové desky, založíme první řadu prahových klád 3. na prahové klády skládáme další vrstvy kmenů, kterým jsme vyrobili podélnou drážku a rohové spoje 4. prahové klády mají být posazeny minimálně 20 cm nad terénem 5. do podélné drážky vložíme termo konopí (ovčí vlnu) a těsnící pásku 6. na základní konstrukci srubu položíme v příčném směru kmeny a vytvoříme nosnou konstrukci stropu 7. konstrukce krovu 8. na hrubo sestavenou stavbu rozebereme a u všech kmenů označíme jejich pozici ve stavbě a do kmenů vyvrtáme svislé prostupy pro vedení elektroinstalace Materiál borovice modřín smrk průměr klád: mm maximální sesedání: mm délka vyzrávání srubu: měsíců Postup výstavby srubu norskou technologií Hlavním stavebním prvkem je kulatina, která je opracovaná ze dvou stran, takže vnitřní a venkovní stěny mají rovný povrch (prizma). Při stavbě se používají zvláštní spoje, díky nimž se při vysychání dřeva prvky rohových spojů do sebe vlastní hmotností zaklíní. Tato technologie brání deformacím a protáčení ve spojích vzhledem ke značnému vnitřnímu napětí ve dřevě. Opatření proti vybočení prizem ve stěnách a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 500 mm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík 47

48 o stejném průměru a je propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako celý srub. U tohoto způsobu výstavby je nutná technologická přestávka z důvodu vysychání dřeva, která činí 7 8 měsíců, poté se teprve provádí změření stavebních otvorů pro zhotovení oken a dveří na přesnou míru. Materiál: borovice modřín - průměr klád: mm - tloušťka prizem: 200 mm, pro malé sruby jen 150 mm - maximální sesedání: mm - délka vyzrávání srubu: 7 8 měsíců Nízkoenergetické dřevěné domy Nízkoenergetické dřevěné domy používají jako hlavní stavební prvek dřevo. Mají požadovanou tepelnou izolaci i při malé tloušťce obvodových stěn. Vysoký tepelný odpor dřeva totiž zajišťuje, že se prostor rychle vyhřívá, teplota povrchu stěn zůstává vysoká, ale do stěn se teplo neakumuluje. Dřevo se příznivě podílí na vytvoření příjemného mikroklimatu uvnitř budovy. Slouží tedy jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základním předpokladem zdravého bydlení. V dřevěných stavbách je menší výskyt prachových částic a díky technologii mikrovětrání není třeba tak často větrat. Výhody nízkoenergetických dřevostaveb levnější výstavba o 5 15% oproti stavbám klasickým nižší náklady na vytápění o 70 % nižší náklady na tepelné izolace díky vlastnostem dřeva rychlejší výstavba stavba ukončena během týdnů možnost okamžitého užívání ihned po dokončení absence mokrého procesu a technologických přestávek stavba nemusí přezimovat větší přínos pro ekologii, neboť nezatěžuje životní prostředí a používá se při ní obnovitelný materiál dobré respirační podmínky pro obyvatele domu vzduch uvnitř domu je nasycen vůní dřeva a pryskyřic, což působí příznivě na lidské smysly výstavba je možná v kterémkoli ročním období vysoká statická odolnost vůči požáru (menší riziko zborcení hlavních nosných konstrukcí při požáru než u jiných materiálů) snadné dodatečné úpravy nebo rozšíření domu velká životnost (100 let) Technologie výstavby nízkoenergetických dřevostaveb Základy nízkoenergetického domu se neliší od domu běžného. Nejčastější základovou konstrukcí jsou základové pásy z prostého betonu, které mohou být v případě nutnosti vyztuženy. U pasivního domu je nutno dodatečně základy izolovat soklovým polystyrénem, jehož tloušťka bývá 150 mm. Používá se tzv. extrudovaný polystyrén, který odolává vlhkosti. U lehkých dřevostaveb je možné stavbu založit levnější variantou na základové patky. Patky z betonu se dělají v osové vzdálenosti 2,5 m s tím, že pásový základ je nahrazen dřevěným impregnovaným nosníkem, který je uložený na patkách. Dřevostavba má pak pod podlahou volný 48

49 průlezný prostor. V něm mohou vést přípojky, odpady a jiné rozvody. V našich klimatických podmínkách musí být vedení vody a kanalizace v tomto prostoru tepelně odizolované proti zamrznutí. Požadavky kladené na obvodové stěny pasivních domů Součinitel prostupu tepla by se měl u pasivního domu pohybovat v rozpětí 0,10 0,15 W/m 2 K. Při těchto nárocích již tradiční jednovrstvé stavební materiály nevyhovují, proto se musí použít sendviče, kdy se provede nosná část o minimální tloušťce a k tomu se přidá silná vrstva tepelné izolace. Skladby stěn se liší dle použité technologie (zděná, dřevěná). Princip skladby dřevostavby pasivního domu Skladba dřevostavby je podobná skladbě klasické zděné stavby. Vytvoří se nosné obvodové stěny, kterým se přidává kontaktní izolace. Nosná stěna je řešena jako dřevostavba z fošinek, s opláštěním s vnitřní izolací. Nejčastější rozměr nosné fošinky je 50x140 mm. U pasivních domů je výhodné použít i konstrukci, kdy nosné prvky tvoří celou tloušťku stěny. To umožňuje provést levněji izolaci v celém profilu stěny. Jako nosný prvek stěny se pak používají úsporné dřevěné vazníky tvaru I nebo se použije příhradových nosníků. Dva typy konstrukce nízkoenergetických domů: sendvičová fošinková konstrukce konstrukce z vazníků Fošinková konstrukce Konstrukce z fošen se opláští velkoformátovými konstrukčními deskami z prodyšných desek DHF. Uvnitř konstrukce je izolace z minerální vlny. Celá konstrukce je zevnitř obložena sádrokartonovými deskami s montážní mezerou. Z vnější strany je konstrukce zateplena polystyrénem nebo minerální vatou se stěrkovanou omítkou. Může být použit i dřevěný obklad. Ten je připevněn na dřevěný rošt pomocí latí a je tak oddělen od konstrukce odvětranou mezerou. Rošt musí být zaizolovaný minerální vlnou s překrytím difuzní fólií. Fošinkové konstrukce se vyrábějí i jako prefabrikované panely, které se jednoduše smontují přímo na stavbě. Výhodou je samozřejmě rychlá výstavba a standardní kvalita. Panely je možné připravit pro instalační vedení už přímo ve výrobě. Nosníková konstrukce Nosné prvky jsou uloženy na celou šířku stěny. Pro konstrukci se používají buď úsporné I nosníky (mezi nosné hranoly je pal vlepena stojiny z OSB desky nebo dřevovláknitá deska) nebo různé typy příhradových vazníků (oplášťují se OSB deskami, z venkovní strany se použijí difuzní desky DHF). Na opláštění je možné instalovat dřevěný obklad s odvětranou mezerou nebo se opláštění omítne. Výhodou nosníkové konstrukce je, že lze provést zaizolování vzniklé mezery v jedné operaci a mohou se použít různé typy sypaných nebo foukaných izolací. Střecha Tvar střechy může být u pasivních domů jakýkoliv. Nejvhodnější jsou však ploché a pultové střechy, protože mají minimální povrch ochlazované plochy, jsou cenově i konstrukčně výhodnější. Pokud stavební úřad předepíše sedlovou střechu, je nejlepší variantou provést úspornou konstrukci krovu 49

50 s hambálky. Krov se provádí z hranolů nebo z fošen. Ke krokvím jsou kolmo připevněny kontralatě pro lepší tloušťku izolace a potlačení tepelného mostu krokví. Izolace střechy by měla mít tloušťku cca 400 mm. Při stavbě střechy je nutné použít úsporné vazníky nebo příhradové vazníky a vnitřní parozábranu, která zajišťuje neprůvzdušnost. Jako parobrzda se doporučuje užít OSB desky s přelepenými spárami. U sedlových střech se provádí odvětrávání pomocí střešních latí s odvětráváním ve hřebenu nebo pomocí speciálních tašek. U plochých a pultových střech musí být odvětraná mezera větší, asi 100 mm. Mezera musí být zajištěna mřížkou proti hmyzu. Izolace U dřevostaveb se mohou užít všechny typy izolací, ale nejvhodnější jsou izolace s menším difúzním odporem. Ve spojení s difúzně otevřenou skladbou konstrukce může odcházet vlhkost do vnějšího prostoru, takže nedochází k napadení dřevostavby hnilobou a plísní. Izolace se zlepší i přidáním parotěsné zábrany z vnitřního líce tepelné izolace (zvnitřku domu). Nejvhodnější je užití OSB desky s přelepením spojů parotěsnými páskami. Tepelné izolace jsou zásadní. Sendvičové konstrukce (složené s co nejtenčí nosné části a silné vrstvy izolace) jsou tedy nutností. Tloušťky izolací se pohybují v podlaze nad terénem cm, ve stěnách 35 cm a ve střeše 40 cm. Izolace stěn může být řešena formou kontaktního systému, nebo jako bezkontaktní s provětrávanou mezerou. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jaké druhy dřevostaveb znáte? 2. Jaké druhy materiálů se používají u dřevostaveb? 3. Vyjmenuj tesařské spoje používané u roubených staveb. 4. Vyjmenuj tesařské spoje používané u srubových staveb. 5. Vyjmenuj tesařské spoje používané u nízkoenergetických staveb. 6. Jaké druhy izolací používáme u dřevostaveb? 7. Jaké výhody mají dřevostavby? 8. Jaký je součinitel prostupu tepla u nízkoenergetických staveb? 50

51 7 Schodiště Schodiště umožňuje jednoduchý a bezpečný přístup do jednotlivých podlaží. Složení: ramena a podesty (odpočívadla) Ramena a) nástupní první v podlaží b) výstupní poslední v podlaží c) mezilehlá mezi nimi Schodišťový stupeň a) plný b) snímaný c) deskový d) zalomený Části stupně: a) podle tvaru: stupnice, podstupnice, čelo, sedlo, podhled, drážka 51

52 b) podle polohy: jalový, nástupní, výstupní, ukončující Šířka a výška stupně měříme na výstupní čáře 2 h + b = 63 cm (h výška, b šířka) Schodišťové zrcadlo volný prostor mezi rameny a odpočívadly Schodišťový prostor ohraničen schodišťovými zdmi a nehořlavými materiály na půdu a do sklepa protipožární dveře trvalé větrání a přímé denní světlo Výstupní čára středová osa schodišťových ramen a mezipodesty (zakřivených cm od vnějšího okraje) 52

53 Průchodná šířka násobek 55 cm obousměrná 110 cm rodinné domky 90 cm Podchodná výška svislá vzdálenost hrany schodišťového stupně a podhledu konstrukce (150 cm k rameni a délka paže 75 cm) Vřetenová zeď střední zeď nesoucí ramena schodiště Vřeteno středový nosný sloup u točitého schodiště 53

54 Druhy schodišť a) podle funkce: hlavní, vedlejší, vyrovnávací (v témže podlaží), podružná (sklep, půda) b) podle umístění: vnitřní, vnější, terénní (samostatně v terénu) c) podle tvaru: s přímými, zakřivenými a smíšenými rameny d) podle směru zatáčení: pravotočivá, přímá, levotočivá e) podle počtu ramen: jednoramenná, dvouramenná, víceramenná f) podle sklonu ramen: rampová (výška stupně 8 19 cm) mírná (výška stupně cm) běžná (výška stupně cm) strmá (výška stupně cm) žebříková (výška stupně cm) g) podle materiálu: dřevěná, kamenná, cihelná, betonová, železobetonová, kovová, skleněná, plastová a kombinovaná 54

55 Zábradlí s madlem cm nad přední hranou stupně 7.1 Rozdělení schodišť podle způsobu podepření stupňů Plnoplošně podporované schody Charakteristika a pracovní postup: 1. Schodišťové stupně leží celou plochou na podpoře (železobetonová deska, zdivo). 2. Monolitické nebo montované stupně můžeme zhotovit na konci výstavby na stávající monolitickou nebo prefabrikovanou desku. 3. Šířky stupňů vynášíme na vodorovnou lať, výšky stupňů na svislou lať průnikem zjistíme hranu schodišťového stupně. Sklon stupnice je 1 3 mm. 4. U venkovních stupňů narýsujeme tvar schodiště na boční bednění, které následně osadíme do terénu. Železobetonovou desku a schodišťové stupně betonujeme současně, a to odspodu Oboustranně podporované schody schodišťové stupně jsou podepřeny pouze na koncích schodišťová a vřetenová zeď schodnice dřevěné, ocelové, železobetonové 55

56 7.1.3 Jednostranně podporované schody schodišťové stupně jednostranně vetknuty do schodišťové zdi nebo vřetene vetknutí 1/5 délky volného stupně (100 cm + 20 cm vetknuto = 120 cm) výztuž při horním okraji schodu stabilitu schodiště zajišťuje nadezdívka výšky 2 m stupně do konce vyzdění podporovány bedněním schodišťové stupně leží na střední schodnici (železobetonová, ocelová) 7.2 Výpočet výšky a šířky schodišťových stupňů Nejčastěji je dán výškový rozdíl mezi podlažími. Z něj vypočítáme výšku stupňů dle jejich počtu. Výška stupně Příklad: pro 3 m navrhneme 20 stupňů 300 = 15 [cm] výška stupně; nevýhodou je velká délka 20 schodiště lépe 16 stupňů s výškou 18,75 cm (schodiště je strmější, ale kratší). Šířka stupně z Lehmanova vzorce 2h + b = 63 cm Příklad: známe h = 18,75 cm b = 63 2h = 63 2 x 18,75 = 63-37,5 = 25,5 cm musíme vždy počítat s tím, že máme o jednu šířku méně než výšek! 56

57 57

58 OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jak dělíme schodiště a co je jejich účelem? 2. Které pojmy souvisí s tématem schodiště? 3. Jak rozdělujeme schodiště podle způsobu podepření stupňů? 4. Vypočítej a popiš postup zhotovení venkovního schodiště. 58

59 8 Sádrokartonové konstrukce 8.1 Sádrokartonové desky 59

60 Ohýbané desky Děrované akustické desky s cleaneo efektem (pro čištění vzduchu v interiéru budov, pohlcují hluk) 8.2 Profily 60