- 1 - Druhá přednáška o axiomu jednoty CHYBY NIELSE BOHRA. Ph.M. Kanarev. 1. Úvod

Transkript

1 - - Druhá přdnáška o axomu jdnoty CHYBY NILS BOHRA mal: kanl@mal.ru Ph.M. Kanarv Úvod Nyní s pokusím najít zdroj chy Nls Bohra, ktré způsoly chyné přdstavy, týkající s ortálního pohyu lktronů v atomu. Začátk těchto chy j spojn s omyly, ukrytým v analýz spktra atomu vodíku [], []. xprmntátoř, zaývající s spktroskopí zargstroval stovky tsíc spktrálních čar atomů, ontů a molkul. J to njvětší souor nformací o mkrosvětě [3], [4]. To j důvod, proč j správná ntrprtac spktra vlm důlžtá pro vytvořní správné přdstavy o mkrosvětě. Nyní uvdím, jak nsprávná ntrprtac spktra atomu vodíku posílla chynou myšlnku, týkající s ortálního pohyu lktronu v atomu. J známo, ž Nls Bohr v roc 9 održl Nolovu cnu s tímto odůvodněním: Za zásluhy o studum struktury atomu [5]. Jsou všchny důvody pro to, poukázat na jho chyu a opravt j. Tato chya j založna na Lous d Broglho chyné myšlnc, týkající s vlnové povahy lktronu. Tn yl za n roku 99 odměněn Nolovou cnou z násldujícího důvodu: Za ojv vlnové povahy lktronu [5]. V násldujících přdnáškách podroně popíšm lktromagntckou strukturu lktronu a ukážm, ž to j částc, n vlna. Vytvářjí s dfrakční vzory jako výsldk ntrakc spnů lmntárních částc, když s kříží jjch dráhy. To j důvod, proč výš zmíněné vzory nmají souvslost s vlnovým vlastnostm lmntárních částc []. Takž podl d Broglovy chyné myšlnky clkový počt n vln λ lktronu j umístěn v ovodu o poloměru R, ktrý j opsován lktronm ěhm jho ortálního pohyu. Níž mám [6] Tuto rovnc přpšm násldujícím způsom πr = n λ. (6) πrm λν = nmλ ν. (7) Vzmm-l v úvahu, ž Nlsm Bohrm λν = V a m λ ν = h, održím korlac postulovanou h mvr π =. (8) n Takž rovnc mz Coulomovou lktrostatckou slou / R a Nwtonovou strvačnou slou mv / R vyplyn z Coulomova zákona a Nwtonova zákona PDF cratd wth pdffactory tral vrson

2 - - R mv R R = =. (9) mv Když spolčně vyřším rovnc (8) a (9), dostanm V π =. (0) nh Potom vzorc pro kntckou nrg n h R =. () 4π m k lktronu ud násldující: k 4 mv π m = =. () n h nrg () j v porovnání s výrazm (9) polovční a my nvím, proč. Ncméně můžm napsat násldující rovnc kntckých nrgí lktronu, když j na ortch n a n : k k mv = mv = π m = n h 4 π m = n h 4,. (3) Rozdíl těchto nrgí j rovn nrg h ν mtovaného no asorovaného fotonu. Uvažuj s, ž hmotnost lktronu m = m = m s nmění. Vzmm-l toto v úvahu, mám: 4 4 = π m m π m ν ν = (4) 3 3 h n n h n n To j Bohrův vzorc pro výpočt spktra atomu vodíku, získaného z jho ortálního 4 pohyu kolm jádra, tj. protonu [7]. Rovnc π m / h má ýt rovna onzační nrg [7]. Potom nrg mtovaného no asorovaného j určna násldujícím vzorcm 4 π m hν = =. (5) h n n n n = Logka výš uvdných výpočtů a souhlas tortckých výsldků s xprmntm nkoho nnchávají na pochyách, ž vzorc (5) skutčně popsuj procs ortálního pohyu lktronu v atomu vodíku. Přsto mám důvody k pochynostm. První pochynost j násldující. Jak mohou oíhající lktrony spojovat atomy do molkul, když atom nosahuj jdn lktron, al několk no tucty??? Žádná odpověď. PDF cratd wth pdffactory tral vrson

3 - 3 - Když s lktron pohyuj z ortu na ort, vazní síly lktronu s jádrm y s měly změnt. To j důvod, proč y měla xstovat nrg, ktrá odpovídá této síl, a měla y ýt v spktru atomů. Měl y xstovat zákon závslost této nrg na čísl ortu, kd j lktron umístěn. Mám všchny důvody přdpokládat, ž vzorc (5) pro výpočt spktra má jdn další rozvoj a j možné, ž tnto rozvoj ud mít jný fyzkální smysl. Nyní najdm nový rozvoj tohoto vzorc a uvdím, ž lktron nmá žádnou nrg, odpovídající jho ortálnímu pohyu, al j zd vazní nrg s atomovým jádrm. Měl ychom poznamnat, ž Bohrovy myšlnky, týkající s ortálního pohyu lktronu v atomu, našly své násldovníky a podnítly další vývoj směrm do slpé ulčky. Njvětší příspěvky k vývoj tímto směrm přnsl. Schrodngr a P. Drac, ktrým yla v roc 933 udělna Nolova cna s tímto zdůvodněním: Za ojv nových form atomové tor, praktcky za rozvoj chyných Bohrových myšlnk [5]. Nolovu cnu dostal W. Paul v roc 945 Za ojv prncpu, pojmnovaného po něm (Paulho prncp), ktrý upvnl chyné Bohrovy myšlnky, týkající s pohyu lktronu v atomu [5]. Schrodngrova rovnc j korunou spktroskopcké tor [8], [9], [], [], [3]. Umožnla výpočt spktra všch atomů podoných vodíku (atomů s jdním lktronm) a analyzovat pravděpodoné chování lktronu v atomu. Al možnost Schrodngrovy rovnc s ukázaly ýt omzné. J nmožné vypočítat spktra všch násldujících lktronů (počínaj od atomového jádra) pomocí Schrodngrovy rovnc. Jak j poznamnáno v základní prác [0], v těchto případch jsou pro výpočt spktr atomů a ontů použty přlžné mtody, ktré jsou založny na Schrodngrově a Maxwllově rovnc. mprcká povaha přlžných mtod komplkuj vytvořní přdstavy, týkající s ntrakc lktronu s jádrm atomu. V souladu Paulho prncpm jsou v modrní fyzc lktrony dstruovány na slupky, úrovně a podúrovně [4]. Měl ychom poznamnat, ž použtlnost přlžných mtod výpočtu spktr atomů, ontů a molkul s líží k nul. Pouz takové mtody mohou ýt považovány za užtčné, ktré dávají možnost určt zákontost vytvářní vazních nrgí mz jádry atomů a jjch lktrony, stjně jako mz valnčním lktrony atomů v molkulách [], []. 3. Začátk nové tor spktr Analyzujm pouz jdn nrgtcký přchod lktronu v atomu vodíku. Vazní nrg ` lktronu, když j na první nrgtcké úrovn tohoto atomu, s rovná onzační nrg atomu vodíku, tj. = =3. 60 V (lktronvolt). Když lktron asoruj foton s nrgí 0,0 V a přjd na druhou nrgtckou úrovň, nrg tohoto spojní s jádrm s zmnší na hodnotu 3,40 V. Přrozně, když j lktronm asorován foton, jho nrg s zvětší a můžm napsat [], [] 3,60 + 0,0 = 3,80. (6) Al tnto výsldk j v rozporu s xprmntm, ktrý podtrhuj fakt, ž vazní nrg lktronu s jádrm po asorování fotonu s nzvýší, al sníží a ud s rovnat 3,40 V, nkol 3,80 V. To j důvod, proč přdchozí hodnota y měla ýt napsána násldovně [], [] 3,60 + 0,0 = 3,40. (7) Aychom z rovnc (7) odstranl rozpor, musím nrg lktronu v atomu považovat za zápornou a rovnc (7) přpsat násldovně [], [] PDF cratd wth pdffactory tral vrson

4 - 4-3,60 + 0,0 = 3,40. (8) S tím j však vlm otížné souhlast. Jd o to, ž lktron v atomu má potncální a kntckou složku nrg. Výš zmíněná dohoda j přjatlná pro potncální nrg, al nlz j použít pro nrg kntckou. Proto j nutné pokust s najít přsvědčvější důkaz odůvodněnost dohody vyjádřné rovncí (8). Přdvším v rovnc (8) nní clková nrg lktronu. Hodnota 3,60 V s rovná onzační nrg atomu vodíku. Smysl této nrg spočívá v faktu, ž když lktron asoruj foton s nrgí 3,60V, ztratí spojní s jádrm a stan s volným lktronm. To znamná, ž hodnota 3,60V odpovídá vazní nrg lktronu s jádrm vodíku v okamžku, kdy j na první nrgtcké úrovn. nrg = 0. 0V j nrg asorovaného fotonu, ktrý umožňuj přchod lktronu na druhou nrgtckou úrovň, to j důvod, proč nrg = 3. 40V, ktrá s rovná rozdílu 3,60 0,0 = 3,40V, odpovídá vazní nrg lktronu s jádrm atomu v okamžku, kdy j lktron na druhé nrgtcké úrovn [], []. Do rovnc (8) zavďm clkovou nrg volného lktronu [], []. 3,60 + 0,0 = 3,40. (9) Měl ychom přpomnout, ž 3,60 V j onzační nrg atomu vodíku. Ta odpovídá vazní nrg lktronu s protonm v doě, kdy lktron j na první nrgtcké úrovn, 3,40 V j vazní nrg, ktrá odpovídá druhé nrgtcké úrovn lktronu; 0,0 V j nrg asorovaného fotonu. Hodnotu můžm z rovnc (9) opět odstrant, protož s tím rovnc nzmění a udm přdpokládat jjí podonost s rovncí (8). Nyní j jasné, ž nrg lktronu v atomu má kladnou hodnotu a rovnc (8) odráží změnu vazních nrgí lktronu pouz ěhm nrgtckých přchodů a mínusy přd hodnotam 3,60 a 3,40 nznamnají zápornou nrg, al procs odčtní nrg, ktrá s spotřuj na spojní lktronu s protonm []. J jasné, ž v doě, kdy j lktron umístěn na první nrgtcké úrovn v atomu vodíku, jho clková nrg j zmnšna o hodnotu 3,60 V. Když j asorován foton s nrgí = 0. 0V, clková nrg lktronu s zvýší a vazní nrg lktronu s jádrm s sníží o -3,60 + 0,0 = - 3,40 V. J zřjmé, ž zákon zachování nrg j v rovnc (9) přísně zachován. Napšm podoné vztahy pro přchod lktronu z první na třtí nrgtckou úrovň a na čtvrtou úrovň [], []. 3,60 +,09 =,5, (30) 3,60 +,75 = 0,85. (3) J snadné odvodt, ž když j lktron odtržn od jádra atomu, jho vazní nrg s jádrm s změní podl vztahu 3,60 = = = V, (3) n n n PDF cratd wth pdffactory tral vrson

5 - 5 - kd n =,, 3,. j číslo nrgtcké úrovně lktronu v atomu, hlavní kvantové číslo. Toto j matmatcký modl zákona změny vazní nrg s jádrm atomu vodíku a atomů vodíkového typu. Kdyy Nls Bohr tnto zákon odvodl, kvantová fyzka a zvláště pak chm y yla nyní úplně jná. Fyzkální význam této nrg spočívá na faktu, ž s rovná nrg mtovaného no asorovaného fotonu, když lktron přchází z jdné nrgtcké úrovně na jnou. Takž když dochází k přchodu lktronu z jdné nrgtcké úrovně na jnou nrgtckou úrovň, j nutné vynaložt nrg, ktrá změní sílu ntrakc s protonm. Věnujm pozornost faktu, ž v tomto případě onzační nrg j rovna vazní nrg lktronu s jádrm, odpovídající první nrgtcké úrovn (n = ). Zákon o vytvořní asorčního spktra atomu vodíku a atomů vodíkového typu má původ v vztazích (8), (9), (30), (3) a (3). + = = (33) n n Protož s spktrální čáry asorc kryjí s spktrálním čaram ms, matmatcký modl zákona vyzařování y měl ýt stjný jako modl zákona asorc (33). J přrozné, ž lktron nzáří, když j na první nrgtcké úrovn, protož tato úrovň j krajní. Al když j na druhé úrovn, můž mtovat foton s nrgí = 0. 0V. V tomto případě ud rovnc procsu vyzařování zapsána násldujícím způsom 3,40 0,0 = 3,60. (34) Když j lktron na třtí (n = 3) a čtvrté nrgtcké úrovn, má vazní nrg s jádrm = 3. 5V a V 4 = Když lktron přchází z třtí a čtvrté úrovně na první úrovň, ud mtovat fotony s nrgm 3 =. 09V a 4 =. 75V a rovnc těchto procsů udou zapsány odoně: Ocně mohou ýt tyto vztahy zapsány takto,5,09 = 3,60, (35) 0,85,75 = 3,60. (36) = n. (37) Když od této rovnc odčtm a upravím j, dostanm [], [] =, (38) n To úplně odpovídá rovnc (33). Takž pro asorc vyzařování fotonu platí stjný matmatcký modl. PDF cratd wth pdffactory tral vrson

6 - 6 - Nyní uvažujm o fyzkálním smyslu nrgí, zahrnutých v zákoně (33), (38) vytvářní spktr atomů a ontů. = hν p j nrg asorovaného no mtovaného fotonu. j onzační nrg, ktrá s rovná nrg fotonu, ktrá má za násldk, ž s zruší vaza lktronu s jádrm a lktron s stan volným. To znamná, ž onzační nrg j určna podl stjných vztahů jako nrg fotonu = hν. Vazní nrg lktronu s jádrm atomu hν = = (39) n n s rovnají nrgím fotonů. Například v atomu vodíku vazní nrg = lktronu s atomovým jádrm, ktrá odpovídá první nrgtcké úrovn, s rovná nrg jho onzac. Proto = = hν = hν. Vzmm-l v úvahu matmatcký modl zákona ms a asorc (38) fotonů lktrony ěhm jjch nrgtckých přchodů v atomch, můžm napsat [], [] no hν hν = hν. (40) n ν ν = ν (4) n Dostal jsm matmatcký modl zákona vytvářní spktr atomů a ontů, ktrá osahují pouz frkvnc fotonů, jž jsou asorovány no mtovány, tj. rotační frkvnc fotonů v vztahu k jjch osám. A kd j frkvnc rotac lktronu kolm jádra atomu? Žádná nxstuj. nrgtcký modl tohoto zákona (38) nosahuj žádnou nrg, ktrá odpovídá ortálnímu pohyu lktronu. Or. 4. Schéma nrgtckých skoků lktronu atomu vodíku. To j úžasné zjštění. Téměř sto lt jsm přdpokládal, ž lktron v atomu rotuj kolm jádra jako planta kolm Slunc. Zákon vytvářní spktra atomu vodíku (38), (40), (4) popírá ortální pohy lktronu. Tnto zákon nosahuj žádnou nrg, ktrá odpovídá PDF cratd wth pdffactory tral vrson

7 - 7 - ortálnímu pohyu lktronu; to znamná, ž žádný takový pohy nxstuj. Tnto úžasný závěr nás nutí přmýšlt o mnoha věcch, v první řadě o chvatném přjtí ntrprtac spktra atomu vodíku od Nls Bohra. J přrozné, ž lktron j k protonu přtahován nstjným lktrckým póly a ž stjné magntcké póly tuto přítažlvou sílu vyrovnávají. Když s vazní nrg lktronu s jádrm zvýší, lktron s dostan líž k jádru no s ponoří hlou do uňky (cll). Pojm uňka pro nás znamná ojm kužlu od jho vrcholu v atomovém jádř, v němž lktron rotuj jako káča. Čím větší j vazní nrg lktronu s jádrm, tím líž j k jádru no j hlou v své uňc. Když jsou asorovány fotony, vazní nrg lktronu s jádrm s zmnší a ěhm své rotac s lktron vzdálí od jádra a dostan s líž k povrchu atomu. Když lktron vyzařuj fotony, jho vazní nrg s jádrm s zvětší a ponoří s hlou do své uňky. 3. Výpočt spktra atomu vodíku Do vzorců (38) a (39) vložm = 3,6 a n =, 3, 4 Jako výsldk dostanm tortcké hodnoty (tor.) nrgí fotonů, asorovaných no mtovaných lktronm ěhm nrgtckých přchodů v atomu vodíku, ktré s praktcky úplně shodují s xprmntálním hodnotam (xpr.) těchto nrgí a vazní nrgí tohoto lktronu s jádrm atomu (taulka ). Taulka. Spktrum atomu vodíku Hodnoty n (xpr) V (thor) V (thor.) V Z zákona spktroskop (38) s vyplývá, ž nrg asorovaných a mtovaných fotonů ěhm přchodu lktronu mz nrgtckým úrovněm n a n + s vypočítá podl vzorc [], [] =. ( ) (4) n n + J jasné, ž vzorc (4) s podoá vzorc (5). Rozdíl j v faktu, ž vazní nrg lktronu s jádrm, když j na první nrgtcké hladně nní onzační nrg atomu. Pro lktron atomu vodíku s tato nrg ud rovnat nrg onzační =. V taulc jsou zansny výsldky výpočtu - podl tohoto vzorc - nrgí fotonů (tor.), mtované no asorované lktronm atomu vodíku př přchodu mz hladnam n a n + a jsou porovnány s xprmntálním daty (xpr.). PDF cratd wth pdffactory tral vrson

8 - 8 - Taulka. nrg přchodů mz hladnam lktronu atomu vodíku Hladny n, n (xpr) V (thor) V Vzorc (4) dává možnost vypočítat nrg fotonů, ktré jsou asorovány a mtovány ěhm nrgtckého přchodu lktronu. Když například lktron přchází z třtí na dsátou nrgtckou úrovň, asoruj foton s nrgí, ktrá s vypočítá podl vzorc = 3,6 =,43V. 9 (3 0) (43) + Když lktron přchází z patnácté na pátou nrgtckou úrovň, mtuj foton s nrgí = 3,6 = 0,5V. 5 (5 5) (44) + Takž tyto vzorc dávají možnost vypočítat nrg asorovaného a mtovaného fotonu lktronm ěhm jho přchodu mz ktrýmkol nrgtckým úrovněm v atomu vodíku. 4. Výpočt spktra atomu héla Atom héla má dva lktrony. Ionzační nrg prvního z nch j =4,587 V a onzační nrg druhého lktronu j =54,46 V [3], [4]. Spktrum druhého lktronu j spočítáno pomocí Bohrovy rovnc (5) přsně, protož v tomto případě j atom héla atomm vodíkového typu. Spktrum prvního lktronu s onzační nrgí =4,587 V pomocí rovnc (5) Nls Bohra spočítat nlz. Stav atomu héla, když jsou oa jho lktrony na prvních nrgtckých úrovních, s nazývá hlavní nvyuzný stav. Vyuzovací (xctační) nrg j nrg asorovaného fotonu. Rovná s rozdílu mz onzační nrgí lktronu a vazní nrgí lktronu s atomovým jádrm, odpovídající nrgtcké hladny, na níž s lktron přsun poté, co j foton asorován. Takovým nrgtckým hladnám říkám staconární. Nyní přchází zajímavý a krtcký okamžk. Pokud j matmatcký modl (38) vlastně zákonm vytvářní spktr atomů a ontů, měl ychom pomocí něho održt xprmntální hodnoty xctačních nrgí, odpovídající staconárním nrgtckým úrovním prvního lktronu atomu héla. Měl ychom poznamnat, ž vazní nrg = j určna z xprmntálních dat podl spcální mtody, podroně popsané v pracích [], []. Když vložím = 4,587 a =3,468 do vzorců (38) a (39), výsldkm ud taulka 3. PDF cratd wth pdffactory tral vrson

9 - 9 - Taulka 3. Spktrum prvního lktronu atomu héla Hodnoty n (xpr) V (thor.) V (thor.) V Všmnět s, ž taulky a 3 osahují téměř shodné vazní nrg lktronů s atomovým jádrm. To dokazuj vazu každého z nch s jdním protonm jádra. 5. Výpočt spktra atomu ltha Atom ltha má tř lktrony. Atom ltha, osahující jdn lktron, j považován za atom vodíkového typu. Jho spktrum s vypočítá podl Bohrovy (5) no Schrodngrovy rovnc. Al spktra prvního a druhého lktronu tohoto atomu nlz přsně spočítat pomocí Bohrovy no Schrodngrovy rovnc. Uvažujm o možnost použtí našho vzorc. Ionzační nrg druhého lktronu atomu ltha s rovná =75,638 V, vazní nrg lktronu s atomovým jádrm, odpovídající první nrgtcké úrovn, s rovná =54.5 V. Když tato data dosadím do vzorců (38) a (39), dostanm (taulka 4). Taulka 4. Spktrum druhého lktronu atomu ltha Hodnoty n (xpr) V (thor.) V (thor.) V Vypočítjm spktrum prvního lktronu atomu ltha. Jho onzační nrg j =5,39 V, fktvní vazní nrg s jádrm, odpovídající první nrgtcké úrovn, j =4,05 V. Když tato data dosadím do matmatckého modlu vytvářní spktr atomů a ontů (38) a do vzorc (39) pro výpočt vazních nrgí tohoto lktronu, odpovídajících staconárním nrgtckým hladnám, dostanm spktrum tohoto lktronu (taulka 5). Taulka 5. Spktrum prvního lktronu atomu ltha Hodnoty n (xpr) V (thor.) V (thor.) V PDF cratd wth pdffactory tral vrson

10 Výpočt spktra atomu ryla Atom ryla má čtyř lktrony. Čtvrtý lktron má njvětší onzační nrg, první lktron má njmnší onzační nrg. Ionzační nrg třtího lktronu atomu ryla j rovna =53,893 V. Vazní nrg s jádrm, jž odpovídá první nrgtcké úrovn lktronu, s rovná =0,89 V. Když hodnoty =53,893 V a =0,89 V dosadím do vzorců (38) a (39), dostanm hodnoty, zapsané do taulky 6. Taulka 6. Spktrum třtího lktronu atomu ryla. Hodnoty n (xpr) V (thor.) V (thor.) V Druhý lktron atomu ryla má onzační nrg =8. V a vazní nrg s jádrm, odpovídající první fktvní nrgtcké úrovn = V. Když tuto hodnotu a onzační nrg =8. V dosadím do vzorců (38) a (39), dostanm (taulka 7) Taulka 7. Spktrum druhého lktronu atomu ryla. Hodnoty N (xpr) V (thor.) V (thor.) V Tor přdpovídá (taulka 7) xstnc xctační nrg 4,5 V, odpovídající druhé nrgtcké úrovn, al zdá s, ž to j fktvní hodnota nrg. První lktron atomu ryla má onzační nrg =9,3 V a nrg odpovídající vazní nrg lktronu s jádrm, když s nachází na první nrgtcké úrovn =6.7 V. Když hodnoty =9,3 V a =6,7 V dosadím do vzorců (38) a (39), dostanm (taulka 8) Taulka 8. Spktrum prvního lktronu atomu ryla. Hodnoty n (xpr) V (thor.) V (thor.) V PDF cratd wth pdffactory tral vrson

11 - - Když tdy odstraním lktrony jdn po druhém z atomu ryla, jjch vazní nrg, když s porovnají s vazním nrgm lktronu atomu vodíku, s změní podl taulky 9; když jsou všchny lktrony přítomny v atomu, jjch vazní nrg s protony udou stjné (taulka 0). Podoné vazní nrg lktronů s protony mají další, nkol první lktrony v atomch a taulky 6, 7 a 8 s snadno rdukují na taulku 0. Protož z xprmntální spktroskop vyplývá, ž lktrony s npohyují po ortch, každý lktron tohoto atomu vzájmně půsoí s protonm (or. 4, 5). Taulka 9. Vazní nrg lktronu atomu vodíku H a první, druhý, třtí a čtvrtý lktron atomu ryla B s jádrm ěhm jjch postupného odírání z atomu. N H n H Taulka 0. Vazní nrg lktronu atomu vodíku H a lktrony (,, 3, 4) atomu ryla B s jádrm, když jsou všchny lktrony v jádř. n H n H Protož na povrchu jádra jsou umístěny čtyř protony a každý z nch má jdn volný magntcký pól, magntcké póly lktronů stjné polarty s těmto póly vzájmně slově PDF cratd wth pdffactory tral vrson

12 - - půsoí a omzují přlížní lktronů k protonům. Když s lktrony přsouvají na vyšší nrgtcké hladny, vzdalují s od atomového jádra a od s navzájm a vaza s oslaí. Data v taulc 0 ukazují, ž od 3. nrgtcké úrovně vazní nrg všch lktronů atomu ryla s jádrm jsou podoné nrgím lktronu H atomu vodíku. To znamná, ž když s lktrony vzdalují od jádra atomu, jjch vzájmný vlv téměř mzí a chovají s jako lktrony atomu vodíku [], []. 3 4 Or. 5. Schéma struktury jádra a atomu ryla,, 3 a 4 jsou lktrony; jsou protony; jsou nutrony. J njvyšší čas přzkoumat rol Paulho prncpu v atomu ryla. Tnto prncp j známý tím, ž s ho používá pro pops lmntárních částc, přdvším lktronů v atomch, protonů a nutronů v jádrch atomů. Podl tohoto prncpu jsou lktrony v atomch rozmístěny v souladu s nrgtckým hladnam a podhladnam, ktré jsm nvděl, když jsm analyzoval strukturu atomu ryla a spktra jho lktronů. Nní dvu, protož Paulho prncp j založn na ortálním pohyu lktronů v atomch; jak jsm ukázal, tnto pohy lktrony nprovádějí. To omzuj rámc použtí Paulho prncpu př popsu mkrosvěta. Protož Bohrova rovnc (5) dovoluj vypočítat pouz spktrum atomu vodíku a atomů vodíkového typu a numožňuj určt vazní nrg lktronu s jádrm, lz s výhodou použít rovnc (38) a (39). Proto s mtoda výpočtu spktra pomocí těchto rovnc zasluhuj další výzkum. Nyní vdím, ž příroda má hluoko ukryté tajmství chování lktronu v atomu, a chápm, ž nní jdnoduché ho odhalt; proto ychom s měl zdržt odsuzování Bohra a jho násldovníků. Ncméně nlz omluvt, ž jsm na odhalní tohoto tajmství musl čkat tak dlouho. Příští přdnáška ud věnována Maxwllovým rovncím. RFRNC. Ph.M. Kanarv. Th Foundatons of Physchmstry of Mcro World. Th ffth dton. Krasnodar, pags.. Ph.M. Kanarv. Th Foundatons of Physchmstry of Mcro World. Th sxth dton. 500 pags. Rady for prntng. 3. A.N. Zadl t al. Spctral ln tals. M., Nauka, A.P. Strganov, G.A, Odntsova. Spctral ln tals. M., Nauka, Yu.A. Khramov. Th yscsts. M., Nauka, 983, 395 pags PDF cratd wth pdffactory tral vrson

13 Ph.M. Kanarv. Analyss of fundamntal prolms of modrn yscs. Krasnodar, pags. 7. J. B. Maron. Physcs and yscal world. M., Mr F.A. Brzn, M.A. Shun. Schodngr quatons. M., MSU pulshng hous, M. Gmmr. voluton of noton of quantum mchancs. M., Nauka, pags 0. A.A, Nktn, Z.B. Rudzkas. Th foundatons of thory of th spctra of th atoms and th ons. M., Nauka, 983..V. Shpolsky, Atomc yscs. Volum. M pags. R. Sproul. Modrn yscs. Quantum yscs of th atoms of sold ody and th nucl. M., Nauka, pags 3.. Vkhman. Quantum yscs. M., Nauka, pags. 4. I.I. Novoshnsky, N.S. Novoshnskaya. Chmstry. Txtook for th 0th grad. M. "Onx cntury", "Mr orazovan", 004, 350 pags PDF cratd wth pdffactory tral vrson