NÁŚ ROZHOVOR' s ing. Přemyslem Hejdukem z firmy Micronix o známé americké firmě Tektronix a o jejích výrobcích.

Transkript

1 ROČNÍK IX/2004. ČÍSLO 11 V TOMTO SEŠITĚ Náš rzhvr 1 Nvé knihy 2 AR mládeži: Základy elektrtechniky 3 Jednduchá zapjení pr vlný čas 5 Mnitr nabíjení 8 Převdník mezi GP-IB a RS Autmatice hlásič PIPO-2 13 Náhrada baterie 18 FM stere prijimač s predvl'bu 20 Oprava k článku Audipanel k CD" z PE 10/04 23 Impulsní regulatr dprvé pily na plystyrén 24 Inzerce I-XL, 48 Dmácí zabezpečvací ústředna 25 Autmatice spínač světel d autmbilu 27 Jak na TV reklamy 28 Levné dálkvé vládání síťvéh sptřebiče 29 Vysílací sestava QR P517 (Dknčení) 31 Jednduchá skládací a přeladitelná anténa GP 32 PC hbby 33 Radi Histrie" 42 Z radiamatérskéh světa 45 Praktická elektrnika A Radi Vydavatel: AMARO spl. s r.. Redakce: Šéfredaktr: ing. Jsef Kellner, redaktři: ing. Jarslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Milš Munzar, CSc., sekretariát: Eva Kelárkvá. Redakce: Radlická 2, Praha 5, tel.: , tel./fax: , sekretariát: , I Rčně vychází 12 čísel. Cena výtisku 50 Kč. Rzšiřuje První nvinvá splečnst a. s. a sukrmí distributři. Předplatné v ČR zajišťuje Amar spl. s r.. - Hana Merglvá (Radlická 2, Praha 5, tel.: ; tel./fax: ). Distribuci pr předplatitele take prvádí v zastupení vydavatele splečnst Mediaservis s. r.., Abcentrum, Mravské náměstí 12D, P. 0. BOX 351, Brn; tel: ; fax: ; abcentrum@mediaservis.cz; reklamace - tel.: Objednávky a predplatné v Slvenskej republike vybavuje Magnet-Press Slvakia s. r.., Sustekva 10, Bratislava - Petržalka; krešpndencia P. 0. BOX 169, Bratislava 3; tel./fax (02) predplatné, (02) časpisy; predplatne@press.sk. Pdávání nvinvých zásilek pvlen Česku pštu - ředitelstvím OZ Praha (č.j. nv 6005/96 ze dne ). Inzerci přijímá redakce - Michaela Jiráškvá, Radlická 2, Praha 5, tel.: , tel./fax: (3). Za půvdnst a správnst příspěvků dpvídá autr (platí i pr inzerci). Internet: pe@aradi.cz Nevyžádané rukpisy nevracíme. ISSN X, MKÖR E 7409 AMARO spl. s r.. NÁŚ ROZHOVOR' s ing. Přemyslem Hejdukem z firmy Micrnix známé americké firmě Tektrnix a jejích výrbcích. Představte prsím našim čtenárum stručně firmu Tektrnix. Splečnst Tektrnix je americká mamutí firma. Není asi nutné ji dluze představvat. Jen připmenu, že elektrtechnicky bm, který nastal p druhé světvé válce, vyústil u Tektrnixu v bjev synchrnizvanéh scilskpu, který spatřil světl světa v rce T spustil brvské mžnsti v analýze signálů a nastartval další revluci ve vývji elektrniky. Dnes všem není Tektrnix jen výrba scilskpů. Pkud budeme hvřit měřicí a testvací technice, mä Tektrnix ve svém srtimentu více než 1000 druhů testerů. Ty tvří 4 základní pilíře: scilskpy, lgické analyzátry, vide testery a tzv. mbilní prtkl testery. Dplň ují je ještě spektrální zdrje a RF testvací výrbky. Tektrnix není samzřejmě jen testvací technika. Tektrnix se dnes zaměřil z více než 50 % na plvdičvé, kmunikační a pčítačvé trhy. Za dbu své existence vlastní Tektrnix více než 675 patentů a v sučasné dbě přibývá asi 60 patentů rčně. Majetek firmy je dhadván na 2,5 miliardy USD. Obrat firmy byl v rce milinů USD. 55 % z tht bratu tvřily USA a dale pak Evrpa s asi 23 %. Asie dalších 15 % (z th jen Japnsk 8 %). Zbytek pak statní svět a z něj nejvíce zbytek americkéh kntinentu. Centrum nebli vedení splečnsti jev americkém Prtlandu v Oregnu, ale výrba i vývj je rzeseta d více než 20 zemí světa a v některých z nich je ještě mnh prvzů. Nyní tedy k segmentu výrbků Tektrnix, které vaše firma distribuuje. Firma Micrnix se zabývá distribucí měřicí techniky, a t jak elektrických, tak fyzikálních veličin. S hledem na dnešní téma zůstaneme u labratrních testerů elektrických veličin - zejména u scilskpů, které tvří zdaleka největší cast prdeje. Firma Micrnix velice záhy p svém vzniku zařadila d svéh srtimentu prdukty Tektrnix a psléze se stala i autrizvaným distributrem tét firmy v CR. Nárůst prdeje začal zejména se základní řadu scilskpů TDS 210, 220. T byly scilskpy 2. plviny 90. let. Byly t digitalní scilskpy vybavené displejem LCD, prt byly velmi rzměrvě výhdné a také lehké, i když měly síťvé napájení. Tat řada pak byla nahrazena tzv. řadu 1000 a 2000, v níž se bjevil i barevný displej. Jejich hlavní přednstí je maximální rychlst vzrkvání. V tét třídě těžk najdeme scilskp, který mä vzrkvání v reálném čase stejné jak základní scilskpy Tektrnix. Někteří výrbci uvádějí vyšší čísla, ale tam se jedná ekvivalentní - pakvané dpinění vzrku p peridách. Díky tét rychlsti s uvážením mžnstí DPO scilskpů (d řady 3000 a výše) se dstáváme k zbrazenému signálu v digitální pdbě, který se téměř shduje se signálem skutečným. Díky patentům, které se zde zmiňvaly, jsu tyt scilskpy v mnha směrech pr speciální měření téměř nenahraditelné. Utekl jste d základní řady, která asi čtenáře nejvíce zajímá? Základní mdely TDS 1002 a TDS 1012 jsu digitální 60 MHz a 100 MHz scilskpy s černbílým displejem a se vzrkváním 1 GS/s. Tyt digitální paměťvé scilskpy přinášejí kmbinaci mimřádnéh výknu, snadnéh pužití a dstupnsti při velmi malé hmtnsti a přensnéh prvedení. Citlivst se phybuje d 2 mv d 5 V na dílek. S rzšířenými funkcemi autmatickéh nastavení a spuštění (např. šířku pulsu neb výběrem z funkcí VIDEO) a 11 standardními autmatizvanými měřeními umžňují záchyt signálů v celé šíři jejich kmitčtvéh pásma. Kurzry pr napětí a čas, pr měření přírůstků i matematická funkce rychlé Furiervy transfrmace (FFT) umžňuje uživateli chybvu analýzu bvdů při zbrazení frekvence a amplitudy signálu. Zálhvaná paměť pr dva průběhy (2500 bdů) a 10 nastavení panelu dává širké mžnsti v prvnávání signálů. Přens dat d PC zajišťuje rzhraní RS 232, na bjednávku rzhraní GPI B, kmunikační rzšiřvací mdul TDS2CMAX a sftware VVaveStar" (české Scpe 6.1) pr analýzu a zpracvání dat. Jaká je tedy v sučasné dbě typvá nabídka scilskpů? Krmě již zmíněných TDS 1002 a TDS 1012 existuje tzv. barevná řada Ta mä pdbně jak 1002 a 1012 typy 2002 a Liší se jen tím, že jsu vybaveny barevným LCD, statní parametry jsu shdné s řadu Řada 2000 však zahrnuje více typů. Je t jednak pměrně žádaný 100 MHz barevný TDS 2014, který dispnuje 4 kanály. Dale pak TDS 2022, který mä všechny vlastnsti TDS 2010, je však 200 MHz. Dvjnásbná šířka měřitelnéh pásma zdražuje tent scilskp asi 50 %. Řadu 2000 pak uzavírá 200 MHz a 4kanálvý typ s značením TDS Další velku skupinu scilskpů je typvá řada Ta je již v tzv. prvedení DPO. Barevné digitální paměťvé scilskpy DPO (digital phsphr scillscpes) řady TDS 3000 se vyznačují mnha nvými funkcemi pr širké pužití. Zbrazují, zaznamenávají a analyzují tři rzměry měřenéh průběhu. Nejen jeh amplitudu, časvý průběh, ale též změny signálu v časvém Baterivý scilskp THS 720P

2 Oscilskp TDS průběhu. Jejich barevný displej LCD může zbrazvat ve škále barevných tónů zachycené změny neb nepravidelnsti průběhu signálu, které jsu těžk pstižitelné pr klasické digitální paměťvé scilskpy. K tmu též přispívá velmi vyská vzrkvací rychlst a širká vlba spuštění TRIGGER i pmci zásuvnéh mdulu. Právě různé zásuvné mduly, které je mžné k těmt scilskpům dkupit, z nich činí univerzální prstředek pr přesnu analýzu signálů. Kmunikační a aplikační zásuvné mduly umžňují splupráci s PC, lkální sítí neb měřicím pracvištěm. Za zmínku ještě stjí 9bitvé rzlišení u všech mdelů řady Ostatní scilskpy jsu běžně 8 a méněbitvé. Rvněž paměť má 10 k bdů, cž je 4x více než u předchzích mdelů. U nás je nabízen celkem 6 typů řady TDS 3000, které se liší bud' šířku pásma, neb pčtem kanálů. Pdbně jak u řady 2000 pslední čísl značuje pčet kanálů a předpslední čísl vyjadřuje šířku měřitelnéh pásma ve stvkách MHz. Znamená t tedy, že např. TDS 3032 je 300 MHz a dvukanálvý scilskp řady 3000 a TDS 3054 má 4 kanály s šířku pásma 500 MHz. 500 MHz je pr řadu 3000 maximum. Zde lze sledvat průběhy d 1 ns d 10 s/dílek, u 100 MHz typů d 4 ns. Vzrkvání u 100 MHz typů je u řady 3000 ještě něc vyšší - 1,25 GS/s, u 300 MHz 2,5 GS/s a u 500 MHz 5 GS/s. Citlivst je u všech typů 1 mv až 10 V na dílek. Sérivě je vestavěný mdul Centrnix pr funkci hardkpy". Jake jsu tedy mžnsti citvaných scilskpů c d vybavení, myslím tím avizvané příslušenství? Pmcí příslušenství lze všem zmíněným typům pdstatně rzšířit mžnsti. Jsu t mduly TDS 2 CMAX a TDS 2 MEM pr řady 1000 a TDS 2 CMAX nabízí rzhraní RS 232 s kabelem, GPIB, Centrnix a nejzákladnější SW TDSPCS1. TDS 2MEM nebsahuje mžnst kmunikace GPIB, avšak má navíc paměť Flash 1 GB. U řady 3000 je mžnst přídavných mdulů jak příslušenství mnhem bhatší. Řada TDS 7000 Krmě nejpužívanější přídavné karty TDS 3GV, která bsahuje RS 232, GPIB, VGA a základní SW TDSCS1, existuje ještě 5 dalších přídavných mdulů - pr limitní měření, rzšířené matematické funkce, vide aplikace, telekmunikační masky a spuštěcí mdul pr digitální TV. K scilskpům řady 3000 lze ještě přidat interní termtiskárnu (TDS 3PRD) a c je velmi důležité, i přídavný baterivý mdul, který je značen TDS 3 BAT. Z scilskpů řady 3000 se pak stávají baterivé scilskpy pužitelné v terénu s dluhu dbu prvzu. Ke všem uvedeným typům lze bjednat ještě mnh dalšíh příslušenství, jak jsu scilskpické sndy s různým pdílem utlumení, včetně aktivních a diferenciálních. Širký výběr je i u snd prudvých - klešfvých. Zvláštní pzrnst zasluží i přídavné plnhdntné prgramy - a t jak v riginální verzi (VVSTRO), tak v českém prvedení značeném jak SCOPE 6.1, které pdprují všechny scilskpy TDS a THS. 0 řadě THS zde nebyla zatím řeč? An, t jsu menší scilskpy pr prvzní měření v baterivém prvedení. Jedná se 2kanálvé 100 MHz (THS 720A) a 200 MHz (THS 730A) prvedení. Třetím typem je pak THS 720P, který je bdbný jak THS 720A, má však v sbě zahrnutu výknvu analýzu. Takže tím by byly scilskpy vyčerpány? Zdaleka ne. Nehvřil jsem vůbec těch nejvýknnějšich. Krmě řady 3000 existují ještě řady TDS 5, 6 a 7 tisíc. Ppis jejich mžnstí by zabral mnh času. Zmiňme se jen skutečnsti, že např. TDS 7704B je 7 GHz a je schpen zaznamenat průběhy s dbu 43 ps. A samzřejmě, jak se ptáte, scilskpy t určitě neknčí. Je zde širká nabídka lgických i spektrálních analyzátrů, generátrů funkcí apd. Jejich stručný ppis zabírá v riginálním katalgu 300 stran. My přiznáváme, jak již jsem zmínil, že firma Micrnix prdává z prdukce Tektrnix zdaleka nejvíce právě scilskpy. Ještě by t chtěl nějaku hrku nvinku. An, ta tu právě je. Na trhu se bjevuje nva řada scilskpů TPS Jedná se 100 neb 200 MHz scilskpy se vzrkváním až 2 GS/s ve 2 neb 4kanálvém prvedení. Oscilskpy mají zabudvaný standardně CmpactFlash, který se nejvíce využije v terénu, prtže tent scilskp je baterivý s mžnstí prvzu 8 hdin na jedn nabití. Tt napájení umžňuje i abslutní galvanické ddělení a cilskpy tét řady mají také ddělené kanály - tzv. plvucí nuly". FFT analýza, RS 232 a Centrnix jsu ve standardním vybavení. Kde tyt přístrje můžeme vidět? 0 všech zmíněných přístrjích lze získat pdrbné infrmace a většinu z nich si i prhlédnut, případně prvést předváděcí měření právě v sidle splečnsti Micrnix, která je autrizvaným distributrem prduktů měřicí techniky Tektrnix - viz 2. strana bálky. Děkuji vám za rzhvr Připravil ing. Jsef Kellner. Dalibr Bilek Řešitne elektrnické bvdy aneb kniha jejich analýze NOVÉ KNIHY Bilek, D.: Řešíme elektrnické bvdy aneb kniha jejich analyze. Vydal nakl. BEN - technická literatura, 520 stran A5, vázané, bj. č , 699 Kč. Rzsáhlá a velmi názrná kniha pr práci se simulačními prgramy - kéž by takvá skvělá díla vycházela častěji. Kniha byla napsána zejména pr ty z vás, kteří čast zkumají děje v nejrůznějších analgvých bvdech, nebjí se analyzvat prblémy s tužku a papírem ani experimentvat s pčítačem, nechtějí však studvat sthy btížně čtivých a většinu cizjazyčných manuálů. Kniha je sestavena ze tří částí - v prvních dvu se píše metdách ruční" analýzy a pčítačvé analýzy, třetí část je přílhvá. Pr ty z vás, kteří se chtějí skutečně dbře naučit analyzvat elektrnické bvdy, dpručuji čtení d začátku. T znamená nejprve se učit řešit jedndušší bvdy ručně", na základě snahy pchpení jejich fungvání, a teprve pak se věnvat studiu autmatizvané" analýzy na pčítači. V tét druhé fázi je vhdné stáhnut si z internetvé adresy knihy instalační subry prgramů SNAP a MicrCap splu s elektrnickými výukvými příklady. V knize je velké mnžství infrmací z blasti účinných pstupů řešení analgvých bvdů. Neméně důležitější než tyt infrmace je však jejich pjiv", ttiž řetěz řešených příkladů. Tyt příklady čtenáře prvázejí metdami jak ruční" analýzy bvdů, tak i metdami jejich řešení na pčítači prstřednictvím simulačních prgramů. Knihy si můžete zakupit neb bjednat na dbírku v prdejné technické literatury BEN, Véšínva 5, Praha 10, tel , , fax Další prdejní místa: Jindrišská 29, Praha 1, sady Pétatricátniků 33, Plzeň; CV 51, Brn; Českbratrská 17, Ostrava, knihy@ben.cz, adresa na Internetu: služba v SR: Anima, anima dd.sk, Slvenskej jednty 10 (za Nárdnu banku SR), Ksice, tel./fax (055)

3 AR ZAČÍNAJÍCÍM A MÍRNĚ POKROČILÝM Zesilvače s tranzistry Pracvní bd (Pkračvání) Nízkfrekvenční zesilvací stupeň s jedním tranzistrem nemá příliš dbré parametry. Prt je lepší knstruvat zesilvač s více tranzistry. Zapjení dvutranzistrvéh stupně pdle br. 39 byl v tmt seriálu již zmíněn v suvislsti se zpětnu vazbu. Obr. 39. Návrh pracvníh bdu dvutranzistrvéh zesilvače Pdívejme se nyní, jak tent zesilvač pracuje a jak nastavit pracvní bd. V klidvém stavu (bez signálu na vstupu) prtéká tranzistrem T2 určitý prud, který vytvří úbytek napětí UE2 na rezistru Re2. Tt napětí vyvlá prud prcházející rezistrem R1 d báze tranzistru T1 a nastavující pracvní bd celéh zesilvače. Na klektru T1 je pměrně malé napětí UCE1+ UE1- UBE2+ UE2. Změní-li se z nějakéh důvdu pracvní bd, např. se zmenší prud prcházející klektrem (a tím i emitrem) T2, zmenší se úbytek napětí na Re2, d báze T1 pteče menší prud, tranzistr T1 se přivře, na klektru T1 a bázi T2 se zvětší napětí, T2 se více tevře, pteče jím větší prud a změna se vyrvná. Tent způsb stabilizace pracvníh bdu je velmi účinný, bhužel ne vždy zcela ideální. Zapjení stabilizuje především emitrvý (klektrvý) prud tranzistru T2. Tak se vytváří prakticky neměnný úbytek napětí na rezistru Rc2. Změní-li se např. napájecí napětí Un třeba 1 V, změní se stejně i napětí na klektru T2. Nastavíme-li si na klektru T2 napětí, při kterém bychm dsáhli maximálníh rzkmitu signálu, bude tt nastavení platit jen při určitém napájecím napětí. Bude-li se napájecí napětí zmenšvat, bude napětí na klektru T2 kpírvat tut změnu a napětí UcE2 se bude rychle zmenšvat a tím i maximální rzkmit signálu. Suvisející nevýhdu je, že veškerý brum a šum v napájecím napětí se přes Rc2 přenáší přím na výstup zesilvače. Tent jev lze naštěstí částečně ptlačit zavedením záprné zpětné vazby rezistrem Ra z výstupu d emitru Ti. Prt je vhdné tent typ zesilvače napájet ze stabilizvanéh a dbře filtrvanéh zdrje napětí. Při návrhu vycházíme z veliksti napájecíh napětí Un a např. impedance připjené zátěže. Pdle zátěže zvlíme dpr Rc2 tak, aby zesilvač byl schpen vybudit na zátěži dstatečné napětí. Bude-li např. za zesilvačem ptencimetr (regulátr hlasitsti) s dprem 10 kg zvlíme dpr Rc2 v řádu jedntek kilhmů. Prud klektrem T2 zvlíme tak, aby při minimálním uvažvaném napájecím napětí byl napětí mezi klektrem a emitrem T2 přibližně stejně velké jak napětí na Rc2. Dpředu przradím, že úbytek na Re2 bývá kl 1 V. Zvlíme-li napájecí napětí 12 V a klektrvý dpr T2 5,6 kg můžeme zvlit prud klektrem T2 veliksti 1 ma. Úbytek na Rc2 pak bude 5,6 V a přibližně stejně velké napětí bude i mezi klektrem a emitrem T2. Abychm si návrh zjedndušili, uvažujme klektrvý prud shdný s emitrvým. U tranzistrů s velkým prudvým zesilvacím činitelem je vzniklá chyba zanedbatelná. Dále si rientačně spčítáme prud d báze T2. Ten bude tlikrát menší než klektrvý prud, klik je prudvý zesilvací činitel tranzistru. Při běžném hfe = 250 bude prud báze T2 asi 4 µa. Prud klektrem T1 musí být větší, nejlépe alespň řád. Zvlíme /c/ = 100 µa, cž dbře krespnduje se šumvu mapu" běžnéh nf tranzistru maléh výknu. Pr zdrje signálu s vnitřním dprem jedntek až desítek kilhmů mä pak zesilvač nejlepší mžné šumvé parametry. Musíme také zvlit dpr rezistru Rel. Tent rezistr je sučástí střídavé zpětné vazby zesilvače a neměl by být větší než asi setina dpru Rcl, jinak se znatelně zmenší zesílení zesilvače s dpjenu zpětnu vazbu (zde s dpjeným Ra). e. 'E 100k 50k 20k 10k 5k 2k lk ,01 Ta = 25 C Vce = 5 V f = 1 khz (reí, \) 01 1 prud klektru [ma] Obr. 40. Závislst Sumvéh čísla nf tranzistru na klektrvém prudu 10 Pr tent příklad zvlíme Rei = 1 kfl Na emitrvém rezistru Rei pak bude při prudu 100 µa napětí = /Ei.Re/ = 0, = 0,1 V. UE1 Napětí UEE1 dhadneme na 0,6 V. Zvlíme také dpr rezistru Ri. Tent rezistr je nutný pr nastavení předpěti báze T1. Sučasně je pr střídavé signály připjen paralelně ke vstupu zesilvače a zmenšuje jeh vstupní dpr. Odpr R1 se prt vlí většinu řádu stvek kilhmů. Zde zvlíme např. R1 = 330 kfl Na tmt rezistru vytvří prud d báze T1 úbytek napětí URI = /si. R1 =0, ,33.106=0,132 V. Prud d báze T1 jsme dhadli stejně jak u T2 z pravděpdbnéh prudvéh zesilvacíh činitele tranzistru. Pr klektrvý prud 100 µa a hfe= 250 bude prud báze T1 asi 0,4 µa. Aby byl pracvní bd správně nastaven, musíme na rezistru Re2 vytvřit úbytek napětí UE2 = UE1 + UBE1 + URI = = 0,1 + 0,6 + 0,132 = 0,832 V. Nemusíme mc pčítat, abychm zjistili, že při prudu 1 ma budeme ptřebvat rezistr s dprem 832 SI Re2= U - E2 E2= 0,832/0,001 = , zvlíme nejbližší dpr v řadě, tedy 820 Q. Ještě je třeba spčítat dpr rezistru Rcl. Na klektru T1 bude napětí přibližně UCI= UBE2 + UE2 =,6 0,832 1,4 V. Na rezistru Rcl bude napětí URc1= Un Uci = 12 1,4 = 10,6 V. Rezistrem teče klektrvý prud /CI, který jsme zvlili 100 µa, a prud le2, který jsme dhadli na 4 µa. Odpr Rcl spčteme z Ohmva zákna: Rcl = U, Rcil(lci ± 1e2) = = 10,61( ) 102 kq. Odpr tht rezistru není nijak kritický, zvlíme z řady 100 kfl Kndenzátry Cl a 02 stejnsměrně ddělují vstup a výstup zesilvače. Jejich minimální kapacitu spčítáme ze vzrce pr hrní prpust RC 1. řádu, přičemž za R dsadíme vstupní dpr zesilvače, resp. dpr zátěže a za f nejnižší pžadvaný přenášený kmitčet (20 Hz): C = 1/2TcRf. Pr vstupní dpr 100 kf2 bude Cl = 80 nf, pr zátěž 101(12 bude 02 = 800 nf. Zvlíme např. 1 a 4,7 µf. Slžitější situace je s kndenzátrem 03, který pr střídavé signály blkuje Re2 a zajišťuje, že zpětná vazba nastavující pracvní bd bude pr střídavé signály neúčinná. Pr signály nízkých kmitčtů mä zpětná vazba fázvý psun, teretický rzbr je kmplikvaný a nebudeme se jím zde zabývat. Zvlte prt kapacitu tht kndenzátru v rzsahu desítek až stvek mikrfaradů. VH (Pkračvání příště) 3

4 Digitální technika a lgické bvdy (Pkračvání) Biplární bvdy TTL V minulých něklika dílech jsme se blíže seznámili s různými řadami lgicech bvdů, uvedli jsme si jejich základní vlastnsti a prvedli některá srvnání. Pznali jsme, ževyrbci mají ve svých prgramech velké mnžství nvých typů lgických bvdů, kterýmĺ lze vhdně nahradit starší biplarní bvdy. V tut chvíli se zastavíme právě u těcht starších bvdů. Vysvětlíme si na nich základní elektrické parametry, které nás u lgických bvdů bvykle zajímají, a zárveň je pužijeme v našich prvních zapjeních. Základním stavebním prvkem biplárních lgických bvdů TTLje hradl NAND. Připmeňme si jeh strukturu na br. 54 (vice viz PE 07/2004 a PE 08/2004). Funkce lgickéh sučinu je realizvána tranzistrem T1 a dprem R1. Tranzistr T2 buff" tranzistry T3 a T4, které představují aktivní kncvý stupeň". +Ucc Obr. 54. Náhradná schema základníh sučinvéh hradla NAND standardní řady TTL 7400 včetně přibližných hdnt pasivních prvků Statické parametry Nejprve se blíže seznámíme s některými statickými parametry. Zajímají nás zejména vstupní a výstupní napětí a prudy. Jedntlivé parametry a charakteristiky si ukážeme na elementárním hradle NAND, pdbné bychm U [V] Un UT UL - A C UT /OE/7 A 4 5 L.11 [V] Obr. 55. Převdní charakteristika hradla NAND však našli i u statních hradel standardní řady TTL. Převdní charakteristika Závislst výstuprgh napětí U0 na vstupním napětí U1 nazýváme převdní charakteristiku. Její průběh je na br. 55. Převdní charakteristika nám na první phled říká velmi mnh chvání bvdu. Bude-li vstupní napětí menší než napětí dpvídající bdu A charakteristiky, bude vstupní tranzistr T1 tevřen. Na bázi -5 se tak dstane nízký ptenciál a v dusledku th budu ba tranzistry T2 i T4 uzavřeny. Na výstupu díky tevřenému tranzistru T3 naměříme jisté maximalní napětí dpvídající úrvni H. Zvětší-li se vstupní napětí na velikst přibližně 0,7 V, začne se tranzistr T1 uzavírat a tranzistr T2 tevírat. V bdě B je již prud prtékající tranzistrem T2 tak velký, že se začíná tevírat i tranzistr T4. S rstucím napětím se bude pstupně zavírat T3 a v bdě C bude z výstupních tranzistrů tevřen již jen T4. Při vstupním napětí větším než U10 (fi. napětí dpvídající přibližně bdu C) budu všechny B-E přechdy vstupníh víceemitrvéh tranzistru uzavřeny. Díky prudu tekucímu přes rezistr R1 jsu tevřeny tranzistry T2 a T4. Na výstupu naměříme malé napětí, které je dán saturačním napětím T4. V grafu si můžete všimnut dvu vyšrafvaných částí, které suvisí se vstupními a výstupními napětími UlL, UIH, UL a U0H. Za nrmálních klnstí a při pvleném zatížení výstupu se nesmí převdní charakteristika v těcht červeně vyšrafvaných blastech vyskytnut. Napětí UIL je maximální vstupní napětí, které je ještě pvažván za lgicku úrveň L, a pdbně UjH je minimální vstupní napětí, které je ještě bvdem pvažvané za úrveň H. Pr bvdy TTL je UIL= 0,8 V a UIH= 2 V. Výstupní napětí pr úrveň L (U0L) je maximální napětí na výstupu při lgické úrvni L, napětí U0H je minimální výstupní napětí pr úrveň H. Pr lgické bvdy TTL je UL= 0,4 V a U0H= 2,4 V. Je tedy zřejmé, že u našeh invertru musí být pr vstupní napětí Ui< UIL na výstupu napětí U0 > U0Ha pr Ui> UIH musí být U0 < UL. Uce=5V Ii [ma] OE ; UT J2 3 Dale si pvšimněte bdu T, pr který platí Ui = U. Napětí UTtht bdu nazýváme prahvým napětím (treshld vltage). Prahvé napětí pdbně jak celá charakteristika je mírně závislé na tepltě. Vstupní charakteristika Vstupní charakteristika udává závislst vstupníh prudu /I na vstupním napětí Ul. Její průběh je na br. 56. V případě, že je na vstupu napětí dpvídající lgické úrvni L, vstupní prud je určen zejména velikstí dpru R1. Pr standardní řadu TTL je t typicky kl 1 ma, jeh maximalní hdnta udávaná výrbcem je 1,6 ma. Je-li na vstupu napětí dpvídající úrvni H, vstupní prud je pdstatně menší, a t typicky 20 µa. Tat hdnta dpvídá závěrnému prudu přechdu B-E tranzistru T1. Jeh maximální velikst pr standardní řadu TTL činí 40 µa. Hdnty vstupních prudů na rzdíl d vstupních napětí, která musí být vzhledem k pžadvané slučitelnsti u všech TTL bvdů stejná, závisí na mdifikaci bvdu. Základní srvnání pskytuje tabulka 31. Dvlený rzsah vstupních napětí je 0 až 5 V, přičemž běžně akceptvatelný přesah je 0,5 V. C se všem stane, překrčíme-li tyt meze? Pdívejme se nejprve na případ záprnéh napětí. Jak je patrné z charakteristiky na br. 56, vstupní prud se začne prudce zvětšvat, zmenší-li se napětí na vstupu bvdu pd asi 0,7 V. Prti záprnému napětí chrání bvd vstupní záchytné didy Dz, které však nelze zatížit velkým trvalým prudem. Aby se bvd nezničil, nesmí vstupní prud překrčit 30 ma. Překrčíme-li napak maximální kladné vstupní napětí, nastává nebezpečí destruktivníh napěťvéh průrazu přechdu E-B tranzistru T1, a t v případě samstatnéh jednh vstupu při napětí U1=7 V, v případě paralelně spjených vstupů při napětí asi 8,2 V, jak je patrné z grafu. Vít Špringl Tab. 31. Hdnty vstupních prudů pr ůrvenlahurůznych mdifikaci bvdů TTL Veličina 74 LS S AS ALS F 'IL [ma] -1,6-0, ,5-0,1-0,6 I1H [pa] statní vstupy spmene pelpjené ea zem vstupy <40pA Ui [V] 4

5 JEDNODUCHÁ ZAPOJENÍ PRO VOLNÝ ČAS Generatr sinusvéh signálu 1 khz Signal sinusvéh průběhu se využívá hjně v auditechnice pr pravy a měření (např. výknu zesilvačů). Výhdu sinusvéh signálu je, že ze změny jeh tvaru (při sledvání scilskpem) lze dbře vysledvat zkreslení zesilvacích stupňů, kterými prchází (především limitaci). Pmcí sinusvéh signálu je tedy mžné snadn nastavit pracvní bdy jedntlivých stupňů zesilvače a věřit jejich vybuditelnst. Ppisvaný generatr je vhdný především pr začátečníky a najde uplatnění při pravách auditechniky. Ppis funkce Schéma generátru je na br. 1. Jádrem generátru je multivibrátr v nesuměrném zapjení tvřený hradly NAND (101A až 1010). Frekvenci f multivibrátru určují hdnty sučástek R1, R2 a Cl pdle vztahu: f = 1/[3.(R/ + R2). C-1] [Hz; 12, F] Čtvrté hradl 101D služí již jen jak ddělvací zesilvač pravúhléh signálu. Strmst hran signálu je zvětšena rezistrem R3 ( pull up"), který je zapjen mezi výstup hradla 101D (vývd //) a napájecí sběrnici +5 V. Pravúhlý signal z vývdu // hradla 101D je mžné využít samstatně, a prt je vyveden na výstupní K1 es R2 I I s 1 c8 RB I I R1 T Tc6 >e IO VI VO knektr CN2. Signal můžeme přivést na knektr CN2 přes chranný rezistr dpru např. 1 k12 (na br. 1 není zakreslen), aby se výstup hradla 101D nemhl pškdit vnějším napětím neb zkratem. Z pravúhléh signálu jsu dlní prpustí se sučástkami R4, 02 a R5, 03 dfiltrvány vyšší harmnické a tím je pravúhlý tvar upraven na přibližně sinusvý. Sinusvý signal je vyveden přes vazební kndenzátr 04 a ptencimetr R6 pr nastavení výstupní úrvně na výstupní knektr CN1. Generatr je napájen stejnsměrným napětím 9 až 18 V např. ze sítvéh adaptéru. Kladný pól napájecíh zdrje musí být připjen na vývd 2 svrkvnice K1. Vnější napájecí napětí je filtrván sučástkami 08, R8 a 07 a zmenšen na +5 V stabilizátrem 7805 (102). Vstup i výstup stabilizátru je blkván keramickým kndenzátrem C5 a 06. Prvz generátru je indikván červenu LED 01, která je připjena k napájecí sběrnici +5 V přes předřadný rezistr R7. Knstrukce a živení Sučástky generátru jsu zapájeny na desce s jednstrannými plšnými spji (OPS). Obrazec spjů je na br. 2, sazení OPS je na br. 3. Při mntáži 101 je nutn ddržet pravidla pr zacházení s bvdy CMOS. Stabilizátr 102 je bez chladiče. Generatr je umístěn d univerzální plastvé krabičky vhdné veliksti. I R4 R5,64 Ťc5 3 C2 R7 01 C3 / I (>179' I R6 CN2 CN1 Na zadním panelu jsu dvě zdířky či knektr pr napájecí napětí. Na předním panelu je ptencimetr R6, indikační LED 01 a výstupní knektry CN1 a CN2 (já jsem pužil zásuvky CINCH). Přívdy k výstupním knektrům jsu prvedeny stíněnými kab- DPS je přilepena ke dnu krabičky bustrannu lepicí pásku neb tavným lepidlem (deska je lehká a je zbytečné ji k plastvé krabičce šrubvat). Oživení je snadné - generatr by měl pracvat ihned p přivedení napájecíh napětí. Přesný kmitčet generátru 1 khz nastavíme p něklika minutách prvzu (p ustálení parametrů) trimrem R2 pmcí čítače či scilskpu. R1 R2 R3 R4, R5 R6 R7 R8 Cl, 02, 03, C5, , Seznam sučástek 2,7 kg miniaturní 1 kq, trimr stjatý 1 kg miniaturní 3,3 kg miniaturní 4,7 kg ptencimetr , miniaturní 33 12/2 W 100 nf, fólivý 22 µf/16 V, radiální 47 µf/25 V, radiální LED červená 101 CMOS deska s plšnými spji Autmatický triakvý spínač pdružnéh sptřebiče Jan Mareš Ppisvaný spínač při zapnutí hlavníh sptřebiče zapne autmaticky sítvé napětí i d pdružnéh sptřebiče (pdružný sptřebič musí mít svůj sítvý spínač trvale zapnutý). Autmatický spínač najde uplatnění v dmácnsti, kde jej můžeme využít např. v audizařízení (při zapnutí zesilvače se autmaticky zapne tu- Obr. 1. Generatr sinusvéh signálu 1 khz Obr. 2. Obrazec plšných spcjů generátru 1 khz (měř.: 1: 1) Obr. 3. R8 Rzmístění sučástek na desce generátru 1 khz + 1 R7 utput JČ_ G'' OE jjq Tie 102 arr r" 5

6 VSTUP 230V/SOH. VIDLICE N PE KIA Fl T1, SA R2 91 R3 TIC246D Obr. 4. Autmaticky triakvý spínač pdružnéh sptřebiče ner apd.) neb v kanceláři, kde se při zapnutií PC autmaticky zapne mnitr apd. Výhdu uvedenéh zapjení je, že při vypnutém hlavnim sptřebiči nemá autmaticky spinač žádnu vlastni sptřebu energie. Pzr! Autmatický spínač je přím spjen s elektricku sítí a při jeh stavbě i pužívání je nutné ddržvat veškerá pravidla pr práci se sít'vým napětím! Ppis funkce Schéma autmatickéh spinače je na br. 4. Sitvé napěti se přivádí vstupní vidlicí, hlavni sptřebič je připjen k hlavni výstupni zásuvce a pdružný sptřebič k pdružné výstupni zásuvce. P zapnutí hlavníh sptřebiče teče jeh napájecí prud během kladné půlviny sitvéh napěti didami 02 až 05 a během záprné půlviny didu Dl. Průtkem prudu vzniká na didách 03 až 05 úbytek napěti, který má špičkvu velikst asi 2 V. Pulzujici napěti z did 03 až 05 se vyhlazuje kndenzátrem Cl a přes rezistry R1 a R2 budí LED ptčlenu RIB K1C HLAVNI VYSTUP 230V/SOH ZASUVKA L Q N PE PODRUZNY VYSTUP 230V/SOH. ZASUVKA 101. Opttriakem z ptčlenu 101 se přes rezistry R3 a R4 spíná (v nule) sitavý triak TC1, který přivádí sitvé napěti na výstupni zásuvku pr pdružný sptřebič. V půvdním prameni jsu ze záhadnéh důvdu zapjeny vždy dva rezistry v sérii (R1 a R2, resp. R3 a R4). Měl by stačit vždy jen jeden, takže např. na mistě R1 můžeme pužit rezistr dpru a R2 nahradíme drátvu prpjku. Pužité didy D1 až 05 jsu typu 1N4007 s maximálním prudem 1 A, takže hlavni sptřebič může mít prikn maximálně 200 W. Privad sítě je jištěn pmalu pjistku 1,5 A, takže celkvý prikn hlavnih i pdružnéh sptřebiče může být maximálně 300 W. Pkud bychm pžadvali větši prikn sptřebičů, můžeme puzit silnější" pjistku a didy D1 až 05 nahradit typem 1N5408 s maximalním prudem 3 A (v tm pripadě může mít hlavni sptřebič prikn až 600 w). Při malém priknu pdružnéh sptřebiče (desítky W) nevyžaduje triak TC1 chladič, při většim priknu je nutné TC1 chladit tak, aby jeh teplta nepřekrčila 70 C. Pg Knstrukce a živení Všechny sučástky autmatickéh spinače jsu připájené na desce s jednstrannými plšnými spji. Obrazec spjů je na br. 5, rzmistěni sučástek na desce je na br. 6. Deska byla c nejpečlivěji prekreslena z půvadnih pramene (přitm byly zvětšeny izlačni vzdálensti mezi spji a mezi vývdy některých sučástek), zapjení však nebyl vyzkušen. Osazení desky s plšnými spji nevyžaduje zvláštni kmentář. Deska je navržena pr didy typu 1N4007, při pužití většich did 1N5408 musíme jejich vývdy vhdně vytvarvat a jejich puzdra umístit dale d desky. Při většim priknu sptřebičů je vhdné širší plšné spje zesílit pcinváním a triak TC1 je nutné patřit přiměřeným chladičem. Zapjenu desku vestavime d plastvé skriňky, ze které je vyvedena sitvá šňůra s privadni vidlicí a na které jsu umistěny sitvé zásuvky pr hlavni a pdružný sptřebič. Při pužití dbrých sučástek a pzrné práci by měl autmaticky spinač fungvat na první zapjení. Funkci věrime prima v praktickém prvzu. Pkud bychm chtěli se zapjenim autmatickéh spinače experimentvat, musíme h připjit k síti přes addělvaci transfrmátr. D výstupní zásuvky pr pdružný sptřebič můžeme zasunut rzbčku a spinačem tak můžeme vládat i vice pdružných sptřebičů. R1, R2 R3, R4 Cl D1 až D5 TC1 101 Seznam sučástek Fl držák pjistky Fl K , miniaturní , miniaturní 1000 µf/6,3 V, radiální 1N4007, viz text TIC256D MOC3042 (MOC3041 až MOC 3043) T 1,5 A, pjistka pmalá ARK, svrkvnice šrubvaci tripólvá, RM 7,62 deska s plšnými spji č.: KE0281 Elektrnika Praktyczna 11/2001 L KE0281 Obr. 5. Obrazec plšných spcjů triakvéh spínače pdružnéh sptřebiče (měř.: 1: 1) Obr. 6. Rzmístění sučástek na desce triakvéh spínače pdružnéh sptřebiče Napájecí zdrj 13 V/15 A Ppisvaný zdrj navrhl a pstavil ZS2U pr napájení transceiveru FT7B a bez prblémů h pužívá p dbu mnha let. Schéma zdrje je na br. 7 a není nijak riginální. Sitvé napětí je transfrmátrem TR1 zmenšen na 17 V, usměrněn didvým můstkem a vyhlazen kndenzátrem Cl. Aby byl napětí na vyhlazvacím knden- 6

7 230V 1 SOH. TRI 17V D.IZ D22 S7D3 2SD4 CI 22000u/30 2N3OSS T1 R2 OR22/10W Fl 2N3OSS R3 T2 0R22/IOW RI 15/1W C2 100m 2N3OSS T3 "OE T4 R4 OF,1044 R S D K1 N4007 N 101 OUT LM317K ADJ DG 1N4007 R6 NAPETI 220 T Sk C3 = 1001_4 16V Obr. 7. Napájecí zdrcj 13 V/15 A 390/IW MI metr 20A " u/16 ion.111" LI C7 100n JI 0,I3V/ISA ZEM J2 0 Schéma testeru je na br. 8. Knektry K1 až K5 jsu zásuvky různéh druhu (napájecí 2,1 mm, napájecí 2,5 mm, JACK 3,5 mm, JACK 2,5 mm atd.), d kterých se připjují výstupní knektry (vidlice) všech uvažvaných síťvých adaptérů. Napětí z knektrů K1 až K5 se přivádí na dvě dvjice LED 01 až 04. Pdle plarity napětí na knektrech prchází prud příslušnu dvjicí LED (bud' 01, 02 neb 03, 04) a tyt LED svítí. Nápisy u rzsvícených LED udávají plaritu napětí na vnitřním a vnějším kntaktu knektru. Aby nebyly LED při velkém výstupním napětí adaptéru přetíženy, je napětí z knektrů před zavedením na LED mezen dvjicí Zenervých did 05 a 06. Tester je vestavěn d plché plastvé skříňky, na jejíž hrní stěnu jsu umístěny knektry a LED s nápisy. zátru Cl dstatečně tvrdé, měl by mít síťvý transfrmátr TR1 výkn rvný dvjnásbku výstuprgh výknu zdrje, tj. asi 350 až 400 W. Usměrňvací didy musí být dimenzvány na dvjnásbek maximálníh výstupníh prudu zdrje, tj. na 30 A, a musí být patřeny chladičem. Napětí z kndenzátru Cl je pak stabilizván na velikst 13 V regulátrem s integrvaným stabilizátrem LM317K (101). Aby se dsáhl ptřebnéh výstuprgh prudu zdrje 15 A, je 101 dpiněn vnějšími výknvými tranzistry T1 až T4. Rezistry R2 až R4 zajišťuji rvnměrné rzdělení výstuprgh prudu zdrje mezi tranzistry T1 až T3 (každým prtéká prud maximálně 5 A). Stabilizátr 101 je zapjen pdle dpručení výrbce. Pžadvaná velikst výstupníh napětí zdrje se nastavuje trimrem R7. Rezistr R8 tvří předzatěž, která zajišťuje správnu funkci regulátru. Všechny tranzistry T1 až T4 musí být umístěny na mhutném chladiči izlvaném d kstry (země) zdrje. Zvláštním chladičem je patřen i stabilizátr 101. Regulatr nemá mezený výstupní prud, a prt je jištěn pjistku Fl (zřejmě autmbilvu), která je dimenzvána na dvjnásbek výstupníh prudu zdrje (tj. na 30 A). Výstupní napětí a prud zdrje se měří dvěma ručkvými měřidly - vltmetrem M2 s rzsahem 20 V a ampérmetrem M1 s rzsahem 20 A. Na výstupu zdrje je zapjen vf filtr typu dlní prpust se sučástkami Li a 04 až 07, který zabraňuje, aby při vysílání neprnikala d zdrje vf energie indukvaná d prpjvacíh kabelu k transceiveru. Cívka Li není v půvdním prameni blíže specifikvána. Zřejmě mä indukčnst řádu něklika desítek µh. Aby se při prudu 15 A její jádr nepřesytil, měla by být navinuta jak jednvrstvá cívka na dstatečně rzměrné feritvé tyčce (např. SZ 10 x 60 mm). Též průměr drátu vinutí (měděnéh lakvanéh) by měl být dstatečný (2 až 3 mm). RADIO COMMUNICATION, únr 1994 Tester plarity napětí ze sítvěh adaptéru Většina univerzálních síťvých adaptérů mä vlitelnu plaritu napětí na svém výstupním knektru, přičemž značení plarity je dsti nezřetelné. Aby se předešl zničení sptřebiče, který mä být z adaptéru napájen, je vhdné skutečnu plaritu napětí na výstupním knektru adaptéru bjektivně věřit. T lze učinit např. univerzálním multimetrem, je t však pněkud nephdlné. Při ptřebě častěji věřvat plaritu (např. v pravnách, mntážních firmach apd.) je prt vhdné si zhtvit jednduchý tester plarity, který je dale ppsán. I K2 KS Ej KI Sx NAPAJECI KONEKTOR CZASUVKA) 31V).?: E 1,3W DG 1,3W RI 220/2W VNITRNI KONTAKT VNEJSI KONTAKT R2 220 Obr. 8. Tester plarity napětí ze síťvéh adaptéru RADIO COMMUNICATION, červenec 1994 Levný regulační transfrmátr Pr nastavvání síťvéh napětí v mezích ±10 % při prměřvání sítvých zdrjů neb pr vyrvnávání klísání sítvéh napětí pstačí regulační transfrmátr pdle br. 9. Pdle plhy přepínače S1 se vstupní napětí zvětšuje neb zmenšuje auttransfrmátrem TR1, jemně se však reguluje ptencimetrem Pl. Transfrmátr mä primární vinutí 230 V/50 Hz a sekundární vinutí přibližně 20 V/1 až 2 A (pdle předpkládané zátěže). Ptencimetr P1 mä dpr asi a zatižitelnst minimálně 10 W. VSTUP 230V 50Hz Funkschau 12/1952 VYSTUP Obr. 9. Levný regulační transfrmátr! Upzrňujeme! Tématem časpisu Knstrukční elektrnika A Radi 6/2004, který vychází začátkem prsince 2004, jsu užitečná zapjení z dluhleté praxe. Jsu ppis- \Any jednduché přijímače AM, přístrje pr dílnu a dmácnst, měřicí přístrje a přístrje pr 3 elektrakustiku. WWWWWBBB 7

8 Mnitr nabíjení Ing. Zdeněk Budinský [VYBRALI JSME NA 3.< OBÁLKU., Při nabíjení baterie nás bvykle zajímá krmě napětí a nabíjecíh prudu i t, jak velký nábj byl ptřeba k jejímu nabití, případně jaká je její kapacita. K měření všech těcht veličin by byl nutné pužít tři různé měřicí přístrje. Mnitr nabíjení umžňuje najednu sledvat napětí baterie, nabíjecí neb vybíjecí prud a nábj ddaný, případně debraný z baterie. Lze jej využít i k měření sptřeby nějakéh elektrnickéh zařízení napájenéh z baterie, neb i k dhadu, klik ještě zbývá energie v pužívané baterii, všem známe-li její celkvu kapacitu. Výsledky všech naměřených údajů se zbrazují pmcí dvu svítivých did. Nlee #0itereell.4-rt Fwu ereue41 NABIJEN rumftl Weä rm WU j ZIELEHA MU newltl fleksleplub VOLBA ZSYBFtAZENI II, ame. mlnus K1 Mnitr se vřazuje mezi nabíječ a nabíjenu baterii, případně mezi baterii a sptřebič. Většinu je z baterie neb nabíječe i napájen, takže není třeba jiný pmcný zdrj. Základní technické údaje Napájecí napětí: 4,5 až 26 V. Odebíraný prud: 3 až 10 ma. Měřící rzsahy: napětí - 0 až 25,5 V; krk 100 mv; prud - 0 až 1,27 A; krk 5 ma; neb O až 5,1 A; krk 20 ma; nábj - 0 až 2,55 Ah; krk 10 mah; O až 25,5 Ah; krk 100 mah; O až 255 Ah; krk 1 Ah. Přesnst měření: napětí a prud ±2 %, nábj ±4 %. Tvar průběhu prudu: libvlný. Ppis zapjení Schéma zapjení je na br. 1. Ke snímání prudu služí dva bčniky (R1, R2, R3, R4, neb R5, R6, R7, R8), každý pr jeden směr prudu. Pr prudvý rzsah d 1,28 A jsu pužity čtyři rezistry paralelně, pr rzsah d 5,12 Aje jak bčnik pužit manganinvý drát. K jemnému dladění dpru bčniku jsu určeny rezistry R15 a R16. Na bčnících vznikne průtkem prudu úbytek napětí, který je zesílen peračními zesilvači 103B a 103A. Jejich zesílení je NABIJEC PLUS Di K5 D4 g$ NAPAJENI KA261 BATB5V 10178L05 PLUS + 51=ILL K6 NAPAJENI MINUS NABIJEC MINUS N OU 102 ATtiny15L VCC (ADCO)PB5 (ADC3)PB4 (ADC2)PB3 (ADC1)PB2 (0CP)PB1 (AREF )PBO R18 R19 R25 10k 160k 10k R2 1R R3 1R R4 R24 C3 I 11( LM358N neb manganin 1mm/56mm 22[Ie??Eleg foe,3 dán pměrem dpru R19 a R25 neb R21 a R22. Pmcí rezistrů R24 a R17 lze pět upravit zesílení pdle ptřeby. Kndenzátry 03 a 04 vyhlazují mžné zviněná snímanéh prudu. Odpr bčniků i zesílení peračnich zesilvačů je zvlen tak, aby maximálnímu prudu (pdle rzsahu 1,27 neb 5,1 A) dpvídal 2,56 V (stejně jak je napětí referenčníh zdrje, který je uvnitř mikrprcesru 101). Rezistry R25 a R26 chrání vstupy prcesru před pškzením příliš velkým napětím při překrčení dvlenéh mnitrvanéh prudu. Napětí baterie je přizpůsben měřicímu rzsahu mikrprcesru 102 (0 až 2,56 V) pmcí děliče R11, R12. Rezistrem R13 lze upravit dělicí pměr pdle ptřeby. Kndenzátr C5 vyhlazuje případné zviněná napětí baterie. Mikrprcesr peridicky měří na vstupech PB3 (nabíjecí prud), PB4 (vybíjecí prud) a PB2 (napětí baterie). Naměřené údaje prcesr převede na prud a napětí a z prudu vypčítá i elektrický nábj (jak sučin prudu a dby mezi dvěma měřeními). Dva bčniky umžňují měřit prudy v bu plaritách (zem převdniku A/D je ve středu mezi děliči), určité kladné napětí je vždy jen na výstupu jednh peračra zesilvače, na výstupu druhéh je ve stejném s R22 160k R17 I R.._91100n 103A LM358N 2 BATERIE PLUS R21 10k R16 IP)55( R5 1R' P6 1R R7 1R R8 K3 9OE K4 R BATERIE MINUS kamžiku napětí nulvé (byl by záprné, ale nemůže být záprnější než mínus napájecíh napětí) a napak. Díky tmu se vybíjecí a nabíjecí prudy mhu libvlně střídat. Th lze využít při mnitrvání baterie, která je střídavě nabíjena i vybíjena, k výpčtu, klik energie d baterie přibyl neb napak z baterie ubyl. Tlačítkem S1 se vlí zbrazvaná veličina (napětí, prud, nábj při vybájená, nábj při nabíjení neb nic). Pr vlastní signalizaci naměřených hdnt jsu pužity dvě svítivé didy D2 a D3. Rezistry R9 a R10 mezují prud prtékající těmit didami. Celý bvd je bud' napájen z napětí mnitrvané baterie přes didu D1 (napětí baterie musí být vyšší než 4,5 V neb raději 7,5 V), neb externíh stejnsměrnéh zdrje 7,5 až 24 V (pstačí 9 V baterie) přes didu D4. Napájecí napětí je snížena integrvaným stabilizátrem 101 na 5 V. Kndenzátry Cl a 02 jsu filtrační. Signalizace změřených údajů Na první phled by se způsb signalizace prti klasickému něklikamistnému displeji mhl zdát krklmným, avšak p chvilce tréninku se lze dečítání naměřených údajů dbře naučit. Jak již byl řečen, k signalizaci se pužívají dvě svítivé didy - červená a zelená. Každý naměřeny údaj je v paměti mikrprcesru ve tvaru XXX neb XX,X neb XXX, kde X je libvlná číslice d O d 9 a, je desetinná čárka. V tmt frmátu je údaj i signalizván pstupným dblikáním" jedné didy (druhá signalizuje desetinnu čárku). Jedinu výjimku je indikace nuly, která je reprezentvána rychlým dvjbliknutím", narzdíl d jedničky, která je signalizvána sice stejně dluh, ale puze jedním (delším) bliknutím. Signalizační cykly se neustále pakují (mezi cykly je prdleva 5 s) a Obr. 1. Schéma zapcjení 8

9 Obr. 2. Deska s plšnými spcji vždy je signalizván zvlený údaj, který byl změřen (napětí a prud) neb vypčítán (nábj při vybíjení neb nabíjení) těsně před začátkem signalizace. Signalizace napětí baterie Signalizace napětí je autmaticky zařazena jak první p zapnutí. Maximální měřitelné napětí je 25,5 V. Napětí je signalizván blikáním zelené didy (ve frmátu XXX), červená dida signalizuje desetinnu čárku. Například napětí 15,8 V bude dsignalizván takt: zelená dida blikne jednu (tj. jedna desítka vltů), ptm je mezera 2 s, pak zelená dida blikne pětkrát (tj. pět jedntek vltů), ptm je mezera 1 s, blikne červená dida (tj. desetinná čárka), mezera 1 s a naknec zelená dida blikne smkrát (tj. sm desetin vltu). Pak následuje pauza 5 s, p níž je zahájen další signalizační cyklus s aktuální hdntu napětí. Signalizace prudu Maximální měřitelný prud je pdle zvlenéh rzsahu (bčniku) 1,27 A neb 5,1 A. Prud je signalizván ve frmátu XXX stejným způsbem jak napětí s jediným rzdílem, že si bě didy prhdí význam (červená bliká, zelená značuje desetinnu čárku. Je signalizvána ta plarita prudu, která byla na začátku cyklu vzhledem ke středu bčniků kladná..4( červená zdířka 90 D3,2 zapustit pr M3 Obr. 3. Rzmístění sučástek Signalizace nábje při vybíjení Maximální měřitelný nábj může být až 255 Ah. Je signalizván ve třech různých frmátech XXX (d 2,55 Ah), XX,X (d 25,5 Ah) neb XXX (d 255 Ah). Rzsahy se autmaticky přepínají pdle th, jak se zvětšuje naměřeny nábj. Při signalizaci nábje při vybíjení se rzsvítí červená dida a začne blikat (stejně jak při signalizaci napětí) zelená dida. Desetinná čárka je zbrazena krátkým zhasnutím červené didy. Mezi cykly je pauza 5 s, během které jsu bě didy zhasnuty. Signalizace nábje při nabíjení Nábj při nabíjení je signalizván také ve třech různých frmátech XXX (d 2,55 Ah), XXX (d 25,5 Ah) neb XXX (d 255 Ah) stejným způsbem jak nábj při vybíjení s jediným rzdílem, že si bě didy prhdí význam (zelená svítí, znamuje desetinnu čárku a červená bliká). Vypnutá signalizace Není-li pžadvána z důvdu úspry energie žádná signalizace, didy mhu být trvale zhasnuty. Režimy činnsti (signalizace napětí, prudu, nábje při vybíjení, nábje při nabíjení, bez signalizace, pět signalizace napětí atd.) se pstupně přepínají stiskem tlačítka Sl. Mikrprcesr pravidelně ukládá d EEPROM údaje naměřených černá zdířka= nábjích, takže tyt údaje jsu k dispzici i p vypnutí napájení mnitru. Lze tak kumulvaně měřit nábj debíraný z baterie během něklika zapnutí. Pamťě pr nvé měření lze samzřejmě vynulvat. Stačí tlačítkem nastavit mnitr d režimu bez signalizace a ptm ještě jednu stisknut tlačítk na dbu delší než 5 s. P uvlnění tlačítka p uplynutí tét dby bě didy sučasně bliknu a paměť je vynulvána. Ppis živení Deska s plšnými spji je na br. 2, rzmístění sučástek na desce je na br. 3. Pužité sučástky jsu běžné a nejsu kladeny žádné zvláštní nárky na jejich výběr. Mikrprcesr je zasunut v bjímce. Chceme-li pužívat rzsah d 1,27 A, jsu jak bčniky pužity dvakrát čtyři rezistry 1 Q. Pr rzsah d 5,1 A jsu bčníky zhtveny z dprvéh drátu (manganinu) průměru 1 mm a délky 56 mm, který je navinut d šrubvice na trnu průměru asi 3 mm s pravidelnými mezerami mezi závity. Knce drátu je nutné před zapájením d desky škrábat a pečlivě pcínvat. Spdky puzder did LED musí být 4 mm nad pvrchem desky. Aby pájení byl c nejkvalitnější, je vhdné zvlit tent svědčený pstup. P vyvrtání všech tvrů dstraníme z pvrchu chranný lak. Pmcí čisticíh přípravku bsahujícíh vápenec (např. Cif apd.) a kartáče dstraníme xidy z pvrchu desky a ihned jej natřeme rztkem kalafuny v perchlretylenu neb lihu. Takvu desku lze pájet byčejným trubičkvým cínem s kalafunu. K pájení je vhdné pužít pistlvu páječku s čkem z měděnéh drátu průměru asi 0,7 mm neb mikrpáječku. P zapájení všech sučástek dstraníme špičatým nástrjem zbytky kalafuny, abychm dhalili případné nedknalé spje neb zkraty (phledem prti světlu). Oživvání začneme s vyjmutým mikrprcesrem. P připjení napájení asi 10 V zkntrlujeme napětí na Rzměry brysu štítku jsu 45,5 x 79 mm Nab(jab PLUS Nablječ MINUS LO LO LO > 4 4 D5 D9,5 Obr. 4. Otvry v čelním panelu N4grr-44/6/d NAptrl PROUD VYBÍJENÍ NABÍJENI červen.61 nesvátá ZELENÁ bliká nesvftf svftf bliká bliká svftf D3,2 zapustit pr M3 Baterie PLUS VOLBA ZOBRAZENI Baterie MINUS červ nä zdířka 22,5 >4 19 >, černá zdířka' Obr. 5. Štítek na čelní panel 9

10 výstupu stabilizátru 101 (5 V). Napětí na výstupech bu peračních zesilvačů (měřen vzhledem ke středu bčniků) musí být maximálně něklik desítek mv. P tét kntrle vypneme napájení, vlžíme mikrprcesr d bjímky (prhlubní v puzdře směrem k tlačítku) a pět zapneme napájení. Pzr! Během prvníh připjení mikrprcesru na napájení se prvádí vlba prudvéh rzsahu. Je-li během prvníh zapnutí napájení stisknut tlačítk, je zvlen rzsah d 1,27 A, je-li napájení vypnut bez stisku tlačítka, je zvlen prudvý rzsah d 5,1 A. Je-li zvlen prudvý rzsah pdle pužitéh bčniku, je mžné zkalibrvat měření napětí a prudu. Tlačítkem přepneme mnitr d režimu měření napětí (bliká zelená dida), z blikání did dečteme jeh velikst (U,) a prvnáme s údajem změřeným vltmetrem (Uv). Je-li signalizvané napětí vyšší než naměřené vltmetrem, připjíme krekční rezistr R13, jehž dpr se dhadne pdle vzrce R13 = R12/(1 - (UviUNA)). Je-li signalizvané napětí nižší než naměřené, připjíme krekční rezistr R11" (paralelně k R11), jehž dpr se dhadne pdle pdbnéh vzrce: R11' = R11/(1 - (Um/UV)) a pět zkntrlujeme signalizvané napětí. Ptm zkntrlujeme ba prudvé rzsahy. Připjíme napájecí zdrj s napětím asi 10 V na plšky NABI- JEČ PLUS (K1) a NABIJEČ MINUS (K2). Na svrky BATERIE PLUS (K3) a BATERIE MINUS (K4) připjíme zátěž (např. žárvku), debírající prud c nejblíže k maximálnímu dvlenému prudu (1,27 neb 5,1 A). Prud dečteme z blikání did (im) a prvnáme s údajem změřeným ampérmetrem (IA). Je-li signalizvaný prud větší než naměřený ampérmetrem, připjíme krekční rezistr R15 (R16) neb R24 (R17) dhadnutý pdle vzrce R15 = R,,/(1 - (/A//M)) neb R24 = R19/(1 - (/A/im)). Je-li signalizvaný prud menší než naměřený, připjíme krekční rezistr R18" (R21') paralelně k R18 (R21). Jeh dpr se dhadne pdle vzrce: R18' = R18/(1 -(/M//A)) a pět zkntrlujeme signalizvaný prud. Lze i patrně zabrusit bčnik, a tím zvětšit jeh dpr. Pzn.: R, je celkvý dpr bčniku (0,25 12 neb 31,25 m12). Stejný pstup pužijeme pr kalibraci měření prudu při vybíjení. Tentkrát ale připjíme napájecí zdrj s napětím asi 10 V na plšky BATE- RIE PLUS a BATERIE MINUS a na plšky NABIJEČ PLUS a NABIJEČ MINUS připjíme stejnu zátěž jak v předchzím případě. Platí stejný text i vzrce z předchzíh dstavce, puze jsu určeny pr rezistry uvedené v závrkách. Na přesnsti kalibrace prudů záleží i přesnst výpčtu nábjů při vybíjení i nabíjení, které se pčítají z naměřených prudů a vnitřní časvé základny mikrprcesru. P živení mnitru desku s plšnými spji pět natřeme chranným rztkem kalafuny v perchlretylenu neb chranným lakem na plšné spje. Ppis knstrukce Deska s elektrnickými bvdy je upevněna v plastvé krabičce KM26N (prdává ji firma GM) pmcí dvu rzpěrných šestihranných slupků délky 10 mm. D hrníh panelu je nutné vyvrtat pět tvrů pdle výkresu na br. 4. Na hrním panelu je nalepen štítek, jehž předlha je na br. 5. Nabíječ je s baterií prpjen pmcí běžných zdířek pr banánky průměru 4 mm, připevněných na bcích delších stran krabičky. Externí zdrdi se připjuje přes napájecí knektr z bku na užší straně krabičky. Celkvé uspřádání je na ftgrafiích. Seznam sučástek R1 až R8 R9, R10 R11 R12, R18, R21 R13 R14, R20, R23, R25, R , 1 %, 0,6 W 1 1(12 91 kg 1 %, 0,6 W 10 kg 1 %, 0,6 V\/ Rx, viz text 10 k12 R15, R16 Rxxx, viz text R17, R24 Rxx, viz text R19, R kg 1 %, 0,6 W R25, R26 10 kg miniaturní bčnik 31,25 m12, manganinvý drat, SZ 1 mm, 56 mm, 2 ks, viz text Cl, C2 10 ůf/25 V, miniaturní C3, C4, C5 100 nf D1 BAT85 D2 červená LED, 5 mm D3 zelená LED, 5 mm D4 KA261, 1N4148 apd L ATtiny15L, naprgramvaný 103 LM358N S1 tlačítk DT6 bjímka DIL8 deska s plšnými spji plastvá krabička KM26N zdířka na panel červená, 2 ks zdířka na panel černá, 2 ks napájecí knektr K3716A rzpěrný slupek 10 mm, 2 ks samlepicí štítek na panel Pr zájemce stavbu Mnitru nakhjení je připravena krabička, sada sučástek a deska s plšnými spcji za 450 Kč, případně naprgramvaný mikrprcesr za 250 Kč. Objednávky psílejte na adresu: BEL, Cínská 7, Praha 6, , tel , bel@vlny.cz. Kmerční využití tht návdu bez suhlasu autra není dvlen. Závěr Mnitr nabíjení lze využít i v různých přístrjích k měření energie již debrané z napájecí baterie. Při vypnutém přístrji však musí být mnitr také vypnut, prtže i při relativně malé sptřebě (něklik ma) by se baterie běžné kapacity (jedntky Ah) i tímt prudem za nějaku dbu zcela vybily. P zmenšení desky pužitím techniky SMT by mnitr mhl být i přím sučástí baterie, umístěný např. pd průhledným balem. Mnitr nabíjení by se dal i využít ke sledvání energetické bilance zařízení napájených z baterií, které jsu nabíjeny slárními články. 10

11 Převdník mezi GP-IB a RS-232 Ing. Aleš Vbrník Převdník realizuje rzhraní mezi přístrjvu sběrnicí GP-IB a sérivým rzhraním RS-232. Převdník je určen k zařazení a řízení měřicíh přístrje vybavenéh puze rzhraním RS-232 d měřicíh systému řízenéh p sběrnici GP-IB. Převdník může pracvat na úrvni znakvé neb příkazvé. Stručný ppis sběrnice GP-IB Sběrnice GP-IB (General Purpse Interface Bus) je paralelní sběrnice rzšířená především v měřicí technice (jiná značení - HP-1B, 1EEE488, neb s jinymi knektry IMS2, IEC625). Data jsu přenášena p 8 datvých vdičích (DI01-D108), tj. p znacích, ve frmátu ASCII neb binárním. Přens dat je asynchrnní a řízený pmcí 3 signálů (DAV, NRFD a NDAC). Dale je na sběrnici 5 vdičů určených pr tzv. jednvdičvé zprávy (ATN, E0I, SRQ, IFC a REN). Všechny signály jsu v negativní lgice a výstupy jsu bud' s tevřeným klektrem neb, trjstavyé. Sběrnice pužívá většinu 24vývdvé knektry umžňující vzájemné zasuvání, takže lze jednduše prpjvat přístrje v libvlné kmbinaci liniehvězda - a t i za prvzu. Délka sběrnice by neměla přesáhnut 20 m a 16 přístrjů. Přensvá rychlst může dsáhnut až 1 MB/s, přičemž se běžně dsahuje rychlsti něklika desítek kb/s. Sběrnice je řízena řidičem, který určuje naadresváním přístrj, jenž bude vysílat data (puze jeden mluvčí), a které přístrje budu data přijímat (více psluchačů). Adresy a další vícevdičvé sběrnicvé zprávy vysílá řidič. 0 tm, zda se jedná sběrnicvu neb přístrjvu zprávu, rzhduje vdič ATN vládaný řidičem. Vdič E01 (a znak LF) služí k signalizaci uknčení přensu přístrjvé zprávy. Vdičem SRQ může libvlný přístrj pžádat bsluhu (sérivé hlášení je bdbu přerušení u mikrpčítačů). Vdičem IFC může řidič vyvlat reset" všech rzhraní. Vdič REN služí k přepínání mezi dálkvým a místním vládáním přístrje. Při přensu dat aktivní mluvčí vdičem DAV signalizuje psluchačům platná data na datvých vdičích. Před vlžením dat musí být všichni naadresvaní psluchači připraveni, cž signalizují vdičem NRFD. Přijetí dat psluchači signalizují vdičem NDAC. Vše je pdrbně ppsán v nrmě [1]. Pzději byla navržena standardizace na úrvni přístrjvých zpráv, a t nrmu 1EEE488.2 a přístrjvým jazykem SC Pl. Mžnsti sběrnice a přístrjů jsu velmi rzmanité. Vlastnsti přístrjů bývají čast ppisvány zkratkami (SH1, AH1...), rzsah pdprvaných funkcí záleží především na dbě vzniku přístrje. V sučasnsti je sice tat sběrnice zastaralá, avšak stále je značně rzšířená a především u starších přístrjů bývá jedinu mžnstí jejich připjení k PC. Ppis převdníku Převdník se skládá ze 4 funkčních celků: rzhraní GP-IB, rzhraní RS-232, mikrpčítače a napájecí cash. Schema zapjení je na br. 1. Rzhraní GP-I B se v sučasnsti většinu řeší speciálním kntrlérem, např. TMS9914 neb NAT9914. Dříve býval rzhraní realizván velkým mnžstvím bvdů TTL. Další mžnstí je pužít hradlyé ple. Řešení zalžené puze na mikrprcesru není mžné, nebť je nutné zajistit rychlu dezvu na vdič ATN. Vzhledem k vyšší ceně kntrlérů a btížím s jejich přízením byl zvlen jednduché řešení s hradlvym plem. Řízení přensu pmcí vdičů DAV, NRFD a NDAC je řešen prgramvatelnu lgiku hradlvéh ple. Vyšší funkce rzhraní jsu řešeny prgramvě v mikrpčítači. Rzhraní se ptm skládá z budičů sběrnice Ul a U2, přičemž směr přensu se přepíná signálem TE genervaným hradlvym plem U3. Hradlyé ple je řízen vdičem ATN a signály ADR, READY a UNTALK z mikrpčítače. V hradlyém pli je realizván jednduchý stavvý autmat taktvaný hdĺnvým mikrpčítače. Signal UNTALK prepíná d stavu aktivní mluvčí. Signal ADR přepíná d stavu aktivní psluchač, neb ve stavu aktivní mluvčí řídí vdič DAV. Signal READY určuje připravenst mikrpčítače pr příjem znaků. Hradlyé ple vyvlává bsluhu sběrnice přerušvacím signálem INT. Signal IFC realizující reset" rzhraní je zaveden d přerušvacíh vstupu mikrpčítače. Převdník byl navržen s mikrpčítačem třídy C51. Je mžn pužít libvlný typ s interní pamětí prgramu minimálně 8 kb. V realizvaném zapjení byl pužit velmi rychlý typ DS89C420, který krmě velkéh výpčetníh výknu má ještě 1 kb XRAM. Hdinvý takt byl zvlen 14,7456 MHz, přičemž p přepčítání nezbytných knstant v prgramu může být pužit libvlný d 24 MHz. K prtu P2 je připjena datvá část sběrnice GP-IB. K prtu P1 jsu připjeny jednvdičvé zprávy a řídicí signály sběrnice GP-IB. K prtu P3 je připjen rzhraní RS-232 a přerušvací signály sběrnice GP-IB. K prtu PO jsu připjeny indikační didy LED a spínače. 5 spínačů služí k nastavení GP-IB adresy, zbývající 3 mhu služit k nastavení módu činnsti rzhraní neb typu připjenéh přístrje. Didy LED signalizují připravenst L_REA, naadresvání na psluchače L_REC, naadresvání na mluvčíh L_TR a chybvý stav L_ERR. Rzhraní RS-232 je realizván běžným budičem MAX232. Prpjky J1 a J4 umžňují připjit na výstupy RTS a DTR V+, V- a pmcný výstupní signal RSO. Prpjkami J2 a J3 je mžné k vstupům CTS a DCD/DSR připjit pmcný vstupní signal RSI. Dale lze spjit signal RTS s CTS a DTR s DCD/DSR. Zapjení tak umžňuje realizvat s určitými mezeními úpiné rzhraní 2 Ul B8 B7 B6 B5 B4 B3 B2 B1 TE D D D D5 D4 D3 D2 D1 75ALS160 DO D : 1.: R1 Cl ---C2 XT1 C31-18 U5 22i Ell 22 i8 XTAL1 8k CT10M/25V H RSI 17 RSO 16 1: 13 INT 12 XTAL2 RESET P3.7/ŘĎ P3. 6/IrR P3.5/T1 P3.4/TO P3.3/1NT1 P3.2/INT P3.1/TXD P3.0/RXD ALE 30 ET. 33,1;cp 21 DO A8/P D1 A9/P A10/P D3 All/P DO Al2/P D5 A13/P A14/P D7 A15/P2.7 R4 R5 Obr. 1. Schema zapcjení VC IjR6 IjR6 R6 3k3 3k3 3k3 3k3 N24290 U2 TE RENB IFCB NDACB NRFDB DAVB EOIB ATNB SRQB REN IFC NDAC NRFD DAV BOI ATN SRQ U3 17 F, 18 F7 19 Fe Il ±. fiadr F, 7 READY 16 8 UNTALK 4 P1.7 P1.6 P1.5 P1.4 P1.3 P1.2 P1.1/T2EX P1. 0/T (DIP) 32 SO AD7/P0.7 AD6/P S' 34 AD5/P0.5 AD4/P2.4, -HI ERR D3/P L TR AD2/P0.2 AD1/P0.1 ADO/P0.0 39Ľ REA.e0zDje183DT1r GAL 6V8 " I10 SW' RRR 1 SDIPOB JI D9 1N4148 U4 DTR J2 spcm> DSR R2IN 183 R1IN R2OUT R1OUT 3 CTS J3 0- T2OUT 14 C4 T1OUT c2 CI1M5/25,41 c2* 2 V. T2IN TlIN CN3 01 U MAX232 k3 CT1M5/25V VC CT1M5/ 5V CT1M5/25V _ R3, C7 k33 r SCD N5819 C9 -± CO Ml 2100y/25V VI VO 10 I coet.,25v T1M5/25 _12 I i C16 M1 T mi C

12 : JOE LN) --\ r 4 \, e /il" 4e_. :( =- e \p_44: f 41 IIN=4/ I ID. 111 ir 0-0 Obr. 2. Deska s plšnými spcji D\.2 GP IB/RS232 AU/03 RS-232. Je tedy mžn např. napájet galvanicky ddělené rzhraní v multimetrech Metex. Napájecí část se skládá z blkvacích kndenzátrů u všech 10, stabilizátru +5 V na chladiči a didy chránící před nesprávnu plaritu napájecíh napětí. Převdník se napájí z externíh napáječe 9 V/min. 0,4 A. Příkn dsahuje 0,3 A (0,12 A budiče sběrnic 0,1 A [JP a 0,06 A GAL), takže je nutné stabilizátr dstatečně chladit. Jak chadič byl pžit hliníkvý plech tl. 2 mm rzměrech 59 x 90 mm upevněny nad DPS. Celý převdník je na bustranné desce s plšnými spji s prkvenymi tvry rzměrech 75 x 115 mm a vestavěn d krabičky KM39. Mikrpčítač a hradlyé ple jsu v bjímkách. Ke knektru GP-I B byl nutné z msazi vysustružit speciální šruby pr upevnění hlavice kabelu. DeD 1D D3 \ ó3 D 0 C6 R61' NJ (..) ckig±i -MIA [1 07\1 CO «DE I x OEfiš U6 I Et 43 Prgramvé vybavení Řídicí prgram mikrpčítače byl řešen v jazyce C51. Obsluhu GP-IB rzhraní zajišťuje přerušvací funkce GP/nt. Tat funkce se skládá z části zpracvávající vícevdičvé zprávy, části přijímací, části vysílací a části bsluhující sérivé hlášení. S hlavním prgramem tat funkce kmunikuje přes bitvé příznaky, data jsu předávána přes kruhvé datvé bufery. K úpravám tét funkce je třeba přistupvat bezřetně, vzhledem k její závislsti na hradlyém pli. Rzhraní RS-232 bsluhuje pdbná přerušvací funkce RS/nt. Datvá ple (p 256 B) jsu alkvána v XRAM, takže její nepřítmnst mezí velikst přijímaných a vysílaných zpráv (na max. 32 B). Přerušvací funkce IFCintzajišťuje reset rzhraní p jednvdičvé zprávě IFC. P GP-IB přijaté příkazy jsu zpracvávány v hlavním prgramu vlané funkci receive". Tat funkce zpracvává všechny pvinné příkazy pdle I E E488.2 a příkazy implementvané speciálně pr multimetry Metex řad M-38x0 a M-36x0. Další typy přístrjů lze pměrně snadn přidat. 1 celkem jednduché přístrje se ptm na sběrnici GP-I B mhu chvat jak pměrně kmfrtní prgramvatelné přístrje. V hlavním prgramu je ještě nastavvání pvinných registrů pdle IEE E488.2 a bsluha spuštění měření. Prgram mikrpčítače a bsah hradlvéh ple je vlně k dispzici na Kntakt na autra je vbmikeetzcu.cz. CN2 Seznam sučástek R1 R2, R3 R4, R5 R6 Cl, C11 C2, C3 C4 až C7, C12 C8 C9, C10, Cl 3 až C16 XT1 D1 D2 až D9 D10 D11, D12 D13 Ul U2 U3 U4 U5 8,2 ke 330 e 100 ke 3,3 ke, RRA4 10 uf/25 V 22 pf 1,5 uf/25 V, tantal. 100 uf/25 V 100 nf 14,7456 MHz, miniaturní 1N5819 1N4148 LED, 3 mm/1 ma, zelená LED, 3 mm/1 ma, žlutá LED, 3 mm/1 ma, červená 75ALS160 75ALS161 GAL16V8 MAX232 DS89C420, DIP U6 CN1 CN2 CN3 J1, J4 J2, J3 SW1 LM7805 CENTR 24Z 90 CAN 9 V 90 SCD-016 SG4, prpjka 4 vývdy Sl G3, prpjka 3 vývdy DIP 8X Literatura [1] ANSI/IEEE Std : IEEE Standard Digital Interface fr Prgramable Instrumentatin; The IEEE, Inc. New Yrk [2] ANSI/IEEE Std : IEEE Standard Cdes, Frmats, Prtcls, and Cmmn Cmmands; The IEEE, Inc. New Yrk [3] Kcurek, P. a kl.: Číslicvé měřicí systémy. Vydavatelství ČVUT, Praha [4] H : Beginner's Guide t SCPI; Hewlett Packard C., Pal Alt

13 Autmatický hlásič PIPO-2 Iv Strašil VYBRALI JSME NA OBÁLKU >< I O- V článku je ppsána knstrukce univerzální hlasvé paměti s výknvým zesilvačem. Lze ji pužít například k hlasvému upzrnění při pruše neb spuštění strje, případně p připjení vhdnéh čidla jak nebvyklý prstředek k dstrašení zldějů. Technické parametry Napájená: 14 V (DC neb sít). Klidvý dběr:max. 30 ma (bez nabíjecíh prudu akumulátru). Odběr z akumulátru při výpadku sítě: 8 ma. Odběr během hlášení: 0,2 až 2,5 A (pdle hlasitsti). 2 externí vstupy: galvanicky ddělené, 5 až 15 V. Relévý výstup: 1 A/125 V, AC. Yýstupní výkn (4 Š2): 20 W. Rzměry desky: 105 x 82 x 30 mm. Srdcem celéh zařízení je hlasvá paměť ISD2575 (viz br. 1), zvlená z řady ISD2500 výrbce Infrmatin Strage Devices [1]. Tent bvd, pdbný již ntricky známým záznamníkům ISD1420, je určen k záznamu a reprdukci zprávy d délky 75 s. Zpráva je ulžena s vzrkvací frekvencí 6,4 khz d vnitřní energeticky nezávislé analgvé paměti a je mžné ji až sttisíckrát přepsat. Obvd bsahuje také mikrfnní předzesilvač s autmatickým řízením zesílení a digitálně řízený přepínač před výstupním zesilvačem, který umžňuje přivést na výstup bvdu přím externí signál ze vstupu AUX-1N. Řízení tht 10 je pměrně jednduché, stačí nastavit na adresvých vstupech AO až A9 pzici v paměti, dkud chceme nahrávat (na vstupu P/R je lg. O) neb přehrávat (na P/R přivedeme lg. 1) a spustit bvd sestupnu hranu na vstupu /CE. Na knci každé nahrané zprávy se ukládá značka knce zprávy ( Endf-message marken, která autmaticky uknčuje přehrávání, cž indikuje krátký impuls lg. O na výstupu /EOM. ark mk Ven e ISD Cheurdere Uvedením vstupu PD d lg. 1 se bvd přepne d stavu zmenšené sptřeby a vynuluje se. Ppis zapjení Knkrétní realizace hlásiče s bvdem ISD2575 je na br. 3, její blkvé schéma je na br. 2. Záznamník (IC4) je pužit v běžném zapjení pdle katalgvéh listu, jeh adresvé a řídicí vstupy jsu prpjeny s mikrkntrlérem IC2. Na vývdy knektru SV5 je připájen elektretvy mikrfn, pr nahrávání z externíh zdrje je sazen knektr Jack 3,5 mm (SV6). Odpr rezistru R5 určuje časvu knstantu autmatickéh řízení citlivsti mikrfnu. Nízkfrekvenční výstup z bvdu (například pr připjení k rzhlasvé ústředně neb k externímu zesilvači) je k dispzici na špičce NF_OUT knektru SV4. Jak kncvý stupeň je pužit mnlitický mnfnní můstkvý zesilvač TDA7241B (106) s výstupním výknem až 20 W d zátěže při napájení 12 V. Pkud neprbíhá hlášení, prcesr uvádí zesilvač d stavu Stand-by". Zde je vhdné upzrnit, že hdnty členu RC R8/C19 byly zjištěny experimentálně, prtže při zapjení pdle katalgu bvd bud' zůstával ve stavu stand-by, neb při své aktivaci zakmitával. Výstupy pr reprduktr jsu na svrkvnici X5, hlasitst se nastavuje trimrem R5. Všechny funkce přístrje řídí mikrkntrlér PIC16F873 (IC2) běžící na hdinvé frekvenci 4 MHz, ke kterému je p sběrnici I2C připjen bvd reálnéh času PCF8583 (IC1). Sběrnice je také pr případné rzšíření vyvedena na knektr SV2 splu se zálhvaným napájením 5 V. 1C2 ma aktivvány vnitřní pull-up" dp- Obr. 2. Blkvé schéma zařízení PIPO-2,OEF in, n t, ntun ry na prtu B, prt nejsu ptřeba externí rezistry na vývdech RB3-RB7. Deska nebsahuje napěťvý watchdg", tent typ prcesru jej má integrvaný. Prt C prcesru sdílí standardní displej LCD 8 x 2 znaků, adresvé linky 1C4 a šestitlačítkvá klávesnice, cž sice vede k pněkud kmplikvanějšímu řízení prtu, avšak hlavně k úspře I/O vývdů prcesru a místa na desce. PIPO-2 má dva ptčlenem OK1 galvanicky ddělené vstupy (INPO a INP1), služící ke spuštění hlášení (viz ppis bsluhy) a výstupní relé RE1, jehž stav je indikván LED LD1. Na knektr SV1 jsu vyvedeny signály pr ICSP (sérivé prgramvání PIC přím v aplikaci), které mhu být pužity krmě připjení prgramátru i k aktivvání vstupů INPO a INP1 přím spjením se zemí. Vyvedeny signál RESET lze pužít k vypínání přístrje nadřazeným systémem - stažením k zemi se 1C2 vynuluje a zařízení přejde d klidvéh režimu, přičemž reálný čas v IC1 zůstane zachván. P uvlnění vstupu RESET se PIPO-2 aktivuje. Sítvý zdrj a nabíječka Přístrj má něklik variant napájení: /. Externí napáječ, zálhvání akumulátrem: v tmt zapjení se akumulátr trvale dbíjí přes D9 a R9 - nejde pr nehráván' n f ut ANAOUP MC O Ener.nezávisle mate,. pamět ( hlek) Dlní prpust Hlapvá panit MF upp N MICREF O NOC O Oddě vač Měrnice Vc, Vtets Mam AO AI A2 AS Ad A5 A6 A7 A8 A9 PD OVF PlR CE EOM A» Nupšjnf Vnilf.nabfjčke Prcesr TDA7241 cloe Optčlnl-- : Obr. 1: Blkvé schéma hlasvéh záznamníku ISD 2575 ACCU1,3Ah/12V I2C PIC16F873 ICSP/rset Rlf, > x N N - \ 13

14 SV1 4 INPO 3 INP 2 RFSET 1 +5V SV2 SV3 O. CO CD 4 Uv 3 sna 2 si 3 -,12v 2 P/R 1 W SIT Q V SIT 5k1 R2 RFSFT 1 ADDR2 11 AnnR1 12 AnnRa 13 AnnFt9 14 LCD displej pripjen plchym kabelem LCD displej 8x2 znaku 0 Llj Nw, "enc. - zaa Z _1 03 CO CO CO CO CO CO CO -2. CO 0 a Z 0>O0CIOCIOCIOLUCCIZO>0 CO C`J C OE CO 11-- CO MCLR#/THV P/R 2 RAO/ANO PD 3 RA1/AN1 STDRY 4 RA2/AN2 /CF 5 RA3/AN3 5V SIT 6 RA4/TOCKI OUT 7 RA5/AN VDD 9 OSC1/CLKIN OSC2/CLKOUT RCOTT1OSO RC1/T1OSI RC2/CCP1 RC3/SCK vss D7 1N )E I z C3 c CI+5V,- R1 kntrast IC2 PGD/RB7 PGC/RB6 RB5 RB4 PGM/RB3 RB2 RB1 INT/RBO RC7 RCS SDO/RC5 SDI/RC4 PIC16F INFO TL IN 25 sci 24 ODA 23 p 22 RS 21 /EOM Z4-18 ADDR9 17 Ar/DRS 16 ADDR7 15 Annren _ CO (NL x- CV 13 C3 \_75 E - 2 d" CO 'V" 'OE-,,11" 'OE--11- ZZ- Z K 21 AD/R2 3 AnnR1 4 ADDR4 5 AI/DRS 6 Ar/ORB 7 ADDR7 8 Annaa 9 ADDR9 10 /CE 23 pn 24C P/R 27 ifnm 2_2_c 26 c C z Ina AO Al A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 A9 IC4 2 CO LO (3 Z K 12D2575 VCCD VCCA VSSD VSSA SP+ SP AUX_IN CE ANA_IN PD P/ R ANA_OUT EOM MIC_REF OVF MIC XCLK AGC CO d CO (.0 d- Z KOE V sna SCL 6 Obr. 3. Schema PIPO-2 PCF p SDA SCL AO ANT OSCO VCC OSCI C , 12. n I Z 13T 22u 12 NF_IN 14 C.) R k C10 00n.1C12 rz C uT 7220u R4 10k CO rz 1 IL, 32,768kHz SV4 5 SV6 l f \OE e E 1 T e 1_ PG203J w 100 nj_, C11 5 l- X2 10 D8 1N5400 G) 0 R9 DI 0 1N4007 Napajeni X2-20 X6-1 X6-2 X6 3 Vystup X1-2 LJ 1N5401 Accu 12V/1.3Ah 12R/2W X3- X3- FRS1B- RE1 BC546B D11 :?- Fl 3A/F X4-1 XL R16 5k1 sice ani zdaleka ideální nabíječ, ale ve většině případů, kdy nebývají výpadky sítě časté, zcela vyhvuje. Prtže nabíjení není nijak řízen, je vhdné pužít stabilizvaný síťvý adaptér s výstupním napětím 14 až 15 V/300 ma (nárazvý prud při hlášení pkryje akumulátr). Na svrkvnici X3 připjíme bezúdržbvý akumulátr 1,3 až 3 Ah/12 V. 2. Externí napáječ, bez zálhvání: takt je vhdné zapjit hlásič vždy, když není nutný jeh prvz při výpadku rzvdné sítě, neb jeh napájení je na síti nezávislé (např. při aplikaci v autmbilu). Nesazuje se 09, R9, R10; 08 lze nahradit prpj- Obr. 4. Schema zdrcje/nabječky TR R1 ökbi Cl C2 2 k +12V REF mA 18V/14VA E n X u/35V L20 Hdnta R1 pr nabiteci prud pr 0,25A: IRS, pr 0,5A: OR91, pr 0,75A: OR68 12V Cl I IN LIM T OK1A 8 +12V 69 IC5 100n ND PC827 OK1B 6 3 3ND PC827 J) s- Pripjeni cidel 1 R11 joez 680 R V X 1 00n COE c0 03 CC LI (3) S (_) Trimr B25P 20k R12 ku, na svrkvnici X2 přivedeme napětí 12 až 18 V/3 A. 3. Vlastní napáječ s nakhječku: tat varianta je určena pr případ nasazení hlásiče v prstředí, kde se přím předpkládá jeh funkce při výpadku sítě (např. nuzvé vládání místníh rzhlasu neb kvalitnější pplašné zařízení) a akumulátr by tedy měl být trvale udržván v dbré kndici. Pr tyt pdmínky je navržen síťvý zdrj/nabíječka pdle br. 4. Zapjení je naprst bvyklé a vychází z [3], prudvé mezení nabíječe se nastavuje velikstí dpru rezistru R2. Na svrkvnici X1 se připjí sítvé napájení, svrky X2 se prpjí pdle schématu s dpvídajícími svr- OUT D1 X N4007 X2-2 I i C3 Akumtilátr x X2-1 I X,9 x 0 1 II asc6 Z rcr, OE STANDBY INPUT TDA FEEDBACK 722u +5V OUT 1 z OUT 2 R10 E 2R2 l_ T220n 021 R13 2R2 kami na mdulu PIPO-2 a s akumulátrem. Na desce PIPO-2 nesazujte 09 a R9. Pdsvětlení displeje je napájen přím ze sítvéh zdrje přes stabilizátr 103. Výstup stabilizátru je také připjen na vývd RA4 prcesru, aby zařízení mhl reagvat na výpadek a bnvení ddávky prudu. Pzr: akumulátr není chráněn před nadměrným vybitím. Implementace tht bvdu se mi zdála zbytečná, prtže by výpadek musel trvat nejméně 7 dní, aby se i ten nejmenší akumulátr 1,3 Ah zcela vybil. Ovšem pkud chcete zařízení dluhdbě dstavit, je bezpdmínečně nutné dpjit přívdy k akumulátru. Knstrukce PIPO-2 je realizván na bustranné prkvené OPS (viz br. 5 a 6) smíšenu technlgií, keramické kndenzátry a rezistry jsu SMD veliksti 1206 ze strany spjů. Pájení sučástek veliksti 1206 je naprst bezprblémvé a práce jde rychleji X5-2 0 X5-1 g 14

15 17Q ,OE,5' Q COE 117) CI 0 00 O 0 O gri CI F (ľ) u) <E O O L OE Strana sucastek PIPO-2 Autmaticky hlasic bati 0 Ucc 0 I REPRO I eml Obr. 5. DPS PIPO-2, strana sučástek r e 0 e e C3 csdgg" než s klasickými sučástkami, dpadá ttiž hýbání a stříhání vývdů. Pr integrvané bvdy IC1, 102 a 104 jsu pr jisttu sazeny bjímky, všem bezpdmínečně nutná není ani jedna. Displej LCD je připjen krátkým plchým kablíkem na knektrech LPV. 107 je vhdné patřit chladičem s tepelným dprem max. 5 KAN, avšak pkud nepředpkládáte velmi dluhá neb pakvaná hlášení, stačí i male žebírk (během něklikasekundvéh hlášení se 10 nestačí přehřát, mimchdem tent bvd má dbře pracující tepelnu chranu). Jednstranná DPS pr nabíječku je na br. 9, rzmístění sučástek na br. 10. Na DPS je umístěn zality transfrmátr 18 V/14 VA. Pr stabilizátr L200 pužijte dstatečně dimenzvaný chladič. Celé zařízení, včetně nabíječky a akumulátru, je vestavěn d plastvé skříňky se zámkem typu U-1046.K (značení GM). Oživení Desku sazenu pdle br. 7 a 8 zatím bez bvdu ISD, prcesru a s dpjeným akumulátrem připjíme na labratrní zdrj, případně již živenu nabíječku. Zkntrlujeme přítmnst napájení 5 V, spjíme vývd 4 prcesru s 5 V a věříme funkci kncvéh zesilvače. Prpjku dstraníme a vlžíme d bjímky naprgramvaný mikrprcesr a bvd ISD. P připjení napájení by již měl PIPO-2 pině fungvat. Trimrem R12 nastavíme hlasitst reprdukce a kndenzátrem Cl seřídíme v případě ptřeby přesný chd hdin. Pkud nevyhvuje kntrast displeje LCD, je mžné jej změnit Rl. Obr. 6. DPS PIPO-2, strana spcjů Obr. 7. Rzmistění sučástek PIPO-2, strana sučástek Ppis bsluhy PIPO-2 má celkem tři prvzní režimy: aktivní" - reaguje na pdněty z klí (tzv. událsti) hlášením, případně sepnutím relé a zápisem času událsti d paměti (d tzv. lgu); režim vypnut," kde je mžné nahrávat zprávy, nastavvat parametry zařízení a číst zápisy v lgu; a režim zesilvač," ve kterém je mžné na špičku NF_IN knektru SV4 přivést vnější signal, který se připjí prstřednictvím bvdu 104 ke kncvému zesilvači hlásiče. P připjení napájecíh napětí se na displeji krátce bjeví čísl verze prgramu a PIPO-2 se aktivuje: AKTIVNI Aktuální čas Nyní zařizení reaguje na celkem 4 událsti: - lno: aktivace vstupu INO (v lgu O", tlačítk S4) - Inl: aktivace vstupu IN1 (v lgu 1", tlačítk S3) - PwD: výpadek sítě (v lgu Er, tlačítk S2) - PwU: bnvení sít'. napájení (v lgu II, tlačítk S1) Ke každé událsti je pevně přiřazen jedn hlášení (viz ddíl Nastavení).

16 Každé hlášení je mžné spustit také ručně pmcí jednh z tlačitek S1 až S4. Takvét spuštění se neukládá d lgu. Stisknutím tlačítka S5 přejde přístrj d režimu vypnut." Císl vprav nahře udává pčet událstí ulžených v lgu (d paměti se jich vejde maximálně 21). VYP Aktuální čas Obsah lgu lze zbrazit stisknutím tlačítka S6. Písmen vprav nahře infrmuje typu událsti, která nastala (viz výše), navíc je zaznamenáván čas aktivace zařízení (písmen A"). Událsti se zbrazují v pačném přadí, než vjakém nastaly, další zpráva se zbrazí stiskem libvlnéh tlačítka. Lg se smaže vždy při aktivaci zařízení. 004 / 007D - 4. zpráva z celkem sedmi, D - zkratka pr výpadek prudu. Stiskem tlačítka S1 přejde PIPO-2 d režimu zesilvač". Tent režim, indikvaný nápisem NF ZES" na displeji, lze pustit stiskem tlačítka S6. Nastavení Stiskem tlačítka S4 v režimu vypnut" se zbrazí nabídka pr nahráváni hlášeni d paměti. Každá událst má přiřazen jedn hlášení, tedy hlášení jsu celkem čtyři. ZVUK : PwD - Pracujeme s hlášením výpadku prudu Od : 022s - Čas, d kteréh se hlášení bude spuštět Hlášení, se kterým pracujeme, lze cyklicky přepínat tlačítkem S4. Tlačitkem S3 tut nabídku pustíme. Tlačítky S1 a S2 měníme čas" (tedy adresu), d které se hlášení bude spuštět, tlačítkem S6 spustíme přehrání zprávy d zbrazené adresy a držením tlačítka S4 spuštíme záznam. Uknčením záznamu se autmaticky vkládá značka knce zprá- Obr. 8. Rzmístění sučástek PIPO-2, strana spcjů vy (EOM), která autmaticky vypne reprdukci - prt, pkud chceme nějaku zprávu zablkvat, nestačí nic nenahrát, avšak je nutné krátce stisknut tlačítk záznamu a tím umístit na dané míst paměti značku EOM. Zvláštní situace nastane, pkud při nahrávání djde parnět - pak není kam značku EOM umístit a reprdukce se sice uknčí, ale prcesr navypne kncvý zesilvač, takže zařízení bude přehrávat signal připjeny na NF IN, jak by byl v režimu zesilva'j. T lze využít napřiklad pr aktivaci pslechu signálu mistnih rzhlasu, připjenéh na NF_IN tak, že se nahrají pr příslušny vstup dvě až tři sekundy ticha d času 74 s. P přehrání tht ticha se na zesilvač připji NF_IN. Tlačítk S3 v režimu vypnut" aktivuje nabídku pr nastavení vstupů INO a IN1. Pr každý vstup lze nastavit tři parametry: - WAIT: pkud není nulvý, daný vstup se p vybavení na zadaný čas zablkuje. Pkud je vstup zablkván, vlží se hvězdička d druhéh řádku displeje - pr vstup INO mezi hdiny a minuty, pr IN1 mezi minuty a sekundy. Rzsah hdnt je 0 až 2500 s p 10 s. - ReDu: délka sepnutí výstupnih relé, pkud je nula, relé nespíná. Rzsah hdnt: 0 až 250 s. - ReVVt: čekání před sepnutím výstuprgh relé - pkud není nula, p vybavení vstupu se za slvem AK- TIVNI" na displeji bjeví vykřičnik a PIPO-2 čeká zadaný čas, než sepne relé na dbu danu parametrem ReDu. Rzsah hdnt: 0 až 250 s. Oba vstupy reagují na vzestupnu hranu (rzsvícení LED v ptčlenu). Tlačítky S3 a S4 se vlí zadávaný parametr, tlačítka S1 a S2 mění jeh hdntu. Tlačítkem S6 tut nabídku pustíme. Veškerá nastavení se ka- Xi _ gml F 1 0, 4... O TÂ1 E154-1 u n,,_._: get 7 N i.(c (S) (S) MI 2 NI - PI O f 0 e YOE Kr 4, iir_ N12,,,-...!,6 ( gi I he U W4 It4 Itie 4i '± OE' r j ič-1-11 r \ 0-: - * ',, 1 Obr. 9. Deska s plšnými spcji nakhječky Obr. 10. Rzmístění sučástek nabječky 16

17 L N mžitě ukládají d paměti EEPROM mikrprcesru. Hdiny lze nastavit p stisknutí tlačítka S2 v režimu vypnut". Tlačítka S1 až S4 mění čas/datum p jedntlivých číslicích, tlačítkem S5 přepínáme nastavvání času a data (v prvním řádku displeje se zbrazí písmen D), tlačítkem S6 tut nabídku pustíme. Displej 2x8 znaku Displej,, Relé - a'-) Z Z X )1 Osvetleni prstru Over ni spinac Typické aplikace PIPO-2 P-Cabl 6. 16P 5 COM Odstrašení zldějů a jiných Zál. 120 pchybných existencí Pužijeme variantu napájení čísl 1 neb 3, na vstupy připjíme běžná čidla pr EZS napájená ze zálhvanéh výstupu 12 V na knektru X4. Nahrajeme vhdné dstrašující zprávy pr vstupy INO a IN1, případně i něc ve smyslu Tak tímhle mě nedstaneš" jak reakci na výpadek napájení. Relé může spínat sirénu, stykač světlení, případně hlásič GSM neb přím (přiměřenu!) útčnu akci prti vetřelci. Vstupům nastavíme zablkvání p vybavení alespň na dvě minuty, aby se zpráva nespuštěla na každý výstupní impuls čidla. Příklad knkrétníh zapjení je na br. 11. Varvné hlášení u strjů Při pžadavku, aby se před spuštěním např. výrbní linky zval varvné hlášení, zapcjime půvdní spuštěcí tlačítk na jeden vstup PIPO-2 a nahradíme je spínacím kntaktem relé RE1. Tmu nastavíme zpždění tak, aby sepnul až p dznění zprávy, a čas sepnutí 1 s. Vypínacímu tlačítku strje přidáme ještě jeden kntakt, který bude spínat signal RESET" prti zemi, aby byl mžné tímt tlačítkem zastavit hlášení a tedy připravvaný start linky. Pužijeme variantu napájení č. 2, je dknce mžné vypustit i bvd reálnéh času IC1 (míst času a data bude PIPO-2 zbrazvat tazníky a trjku v řádu desítek hdin). Kecal" Pkud chcete hlášení spuštět jen ručně tlačítky S1 až S4 (např. pr vysílání výzvy), není nutné sazvat vstupní bvdy a RTC, tedy IC1, relé, OK1, případně i 103 a příslušné bvdy. Seznam sučástek desky PIPO-2 R , SMD1206 R2, R3, R16 5,1 kg SMD 1206 R4, R7 10 kg SMD 1206 R5 470 kg SMD 1206 R6, R14 1 kq, SMD 1206 R8, R11, R kg SMD 1206 R /2 VV (R613) R10, R13 2,2 12 R12 20 kg trimr B25P Cl 3 až 40 pf, trimr CKT 02, 08 až 011, 014 až nf, 1206 X3 Zdrj (N HLASITOST U DC 300mA Akumulátr 12U/1,3Ah Ęj 03, 019, , 05 06, , až 07, , IC OK1 LD1 Q1 Q2 LCD RE1 T1 X2 ažx5 X6 až X7 SV6 JACK 3,5 mm mn d OPS Chladič viz text Fl 3A/F s puzdrem d OPS Objímka DIL24 lx úzká, lx širká Objímka DIL8 Jumpervé klíky, 14 ks Elektretvý mikrfn, 1 ks Knektry LPV16, 2 ks 16žilvý plchý kabel 16,011100e) 25e X2 X C 10 OEC, 1 1 3A/F Z 0 1 ACCU NAB. REPRO Obr. 11. Pužiti PIPO-2 pr dstrašení zldějů 22 µf/25 V 10 µf/25 V 68 pf, ,7 µf/25 V 220 µf/16 V 220 nf, µf/25 V 1N4148 1N5401 1N4007 PCF8583 PIC16F873 78L05 ISD TDA7241B PC827 Sl-S6 DT6 LED 3 mm, červ. 32,768 khz (TC-38) 4 MHz (HC-49/U) displej MA0802 relé FRS1B/12 V BC546B ARK500/2 ARK500/3 Seznam sučástek nabíječky R1 R2 R3 Cl, X1 1,1 1(12 viz text nf 1000 µf/35 V L200 1N4007 ARK500/2 N 166 E 0 X2 ARK500/3 B1 KBU8J Fl 100 ma s puzdrem d OPS TR1 zality transfrmátr d OPS lx 18 V/14 VA (E154) Závěr Ppsaná hlasvá paměť dvluje s minimálními náklady a slžitstí splehlivě genervat hlasvé známení. Lze jí nahradit pruchvá zařízení na principu magnetfnvéh záznamu neb čast nicneřikajíci sirény a bzučáky. V případě, že je kapacita paměti 75 s nedstatečná, lze ji prdlužit na 120 s prstu výměnu 10 ISD2575 za ISD25120 při znatelném snížení kvality záznamu. Vyšší řada bvdů ISD3300 již umžňuje dsáhnut délky záznamu až 240 s, vyžaduje všem drbné změny na OPS a v sftwaru. Při pžadavku na ještě delší délku záznamu je už vhdnější pužít pině digitální záznam zvuku. Obslužný SW je zdarma ke stažení na Pkud máte jakékliv náměty, dtazy neb připmínky, kntaktujte mě prsím na iv.strasil@centrum.cz. Kmerční výrba zařízení je pdmíněna suhlasem autra. Literatura [1] [2] Gla, M.: ANTI-ALARM. PE 3/2003. [3] Hřínek, P.: Nabíječka pr hermetizvané lvěné gelvé akumulátry. PE 6/2003. [4] Archiv knference hw-news: listarchive.gin.cz/hw-news. [5] [6] 17

18 Náhrada baterie Přensné přístrje jsu napájeny z baterií. Prtže jsu však čast pužívány i tam, kde je k dispzici napájecí napětí neb dknce přípjka sítě, zabývá se tent příspěvek návrhem malých zdrjů, nahrazujících baterii (neb i jeden mnčlánek). Předchází se tak i nepříjemnstem s vybitu baterií neb mnčlánkem nevhdné veliksti. Pr napájení číslicvých bvdů bývá k dispzici zdrj napětí 5 V. Mnhá zapjení však ptřebuji menší napětí, čast 1,5 V neb 2 až 3 V, které lze získat dplňky vlastníh napětvéh zdrje a tím i předejít ptížim s vybitými bateriemi. Přestže většina mderních zapjení debírá jen malé prudy, je vhdné při stavbě pužít dstatečně dimenzvaný regulvatelný stabilizátr napětí, aby byl dstatek rezervy i pr experimenty s větším prudvým dběrem. Stabilizátry s nastavitelným napětím Následujíci zapjení jsu realizvána se stabilizátry LP2951 firmy Natinal Semicnductr neb MIO 2951 firmy Micrel. Ten je vylepšenu verzí LP2951, nebt míst 100 ma může být jeh výstupní prud až 150 ma. Oba integrvané bvdy se ddávají v smivývdvém puzdru DIP, mají shdné zapjení vývdů a lze je prt vzájemně kdykliv zaměnit. Výhdu těcht stabilizátrů je malý napětvý rzdíl mezi vstupním a výstupním napětím, který je 40 mv Obr. 1. 2jedndušené vnitřní zapcjení stabilizátru MIC2951 (čárkvaně zapcjení vnějších bvdů pr stabilizátr 5 V) pr malé prudy a vzhledem k pužitému integrvanému sérivému tranzistru stupá až na 250 mv při výstupním prudu 100 ma. Klidvý prudvý dběr 75 µa je téměř zanedbatelný, a stabilizátry jsu prt vhdné pr přístrje, napájené z baterií. Rvněž vhdné jsu i pr pužití v autmbilech, prtže snášejí napětvé špičky pzitivníh vstupníh napětí až 60 V a záprné až 20 V (vůči zemi). Stabilizátr tedy přežije i nesprávně pólvaný dvanáctivltvý akumulátr. Trvalé vstupní napětí je 30 V, přičemž na výstupu lze nastavit napětí d 1,2 d 29 V. S těmit stabilizátry lze pstavit různé kmpaktní zdrje napětí; v tmt příspěvku jsu však ppsány puze náhrady baterií. Funkce zapjení Zjedndušené vnitřní zapjení stabilizátru je na br. 1, přičemž je carkvaně naznačen i základní zapjení vnějšich bvdů pr stabilizátr 5 V. Vstupní napětí Vstupní nestabilizvané napětí Ul je přiváděn mezi vývd 8 a 4 (zem) - např. napětí z akumulátru neb z baterie. Dpručuje se překlenut vstupní napětí filtračním kndenzátrem neb přinejmenším blkvacím kndenzátrem s kapacitu 100 nf. Výstupní napětí Výstupní stabilizvané napětí se debírá z vývdu / (prti splečné zemi, vývd 4). K ptlačení připadnéh zakmitávání je na výstup nutné připjit eletrlytický kndenzátr s kapacitu přinejmenším 1,5 µf (prti zemi). Při malých prudech d 10 ma lze kapacitu tht kndenzátru zmenšit až na 0,5 µf, zatímc při maximálním prudu 150 ma se dpručuje kapacita větší než 5 µf. Nastavení Výstupní napětí U2 se nastavuje přivedením vhdnéh napětí na zpětnvazební vstup (vývd 7). Při pužití velkých dprů rezistrů externíh děliče se mhu vyskytnut parazitní kapacity, které by mhly vést k nestabilitě. Aby se tmu zabránil, zapjuje se mezi výstup (vývd /) a zpětnvazební vstup (vývd 7) kndenzátr 100 pf, jehž kapacitu lze zvětšit až na 10 nf, jestliže je pžadavek čtyřnásbnéh zmenšení šumu na výstupu. Pr filtraci výstupníh napětí služi kndenzátr 3,3 µf. Pdle údajů výrbce je v tmt zapjení efektivní šumvé napětí 100 µv, měřen při výstupním napětí 5 V a šíři pásma 100 khz. Vypínání Funkci stabilizátru lze vypnut neb zapnut lgickým vstupem (vývd 3), který je kmpatibilní k TTL i CMOS. Je-li na vstupu úrveň lg. 1 (H - více než 2 V), je stabilizátr vypnut a výstupní napětí U2 klesne pd 0,5 V, zatímc při úrvni lg. 0 (L - napětí menší než 0,6 V) je stabilizátr zapnut. Lgický vstup je tedy L-aktivní. Indikace pruchy Lgický výstup vnitřnih napětvéh kmparátru (vývd 5) je aktivní, jestliže výstupní napětí U2 pkles- Obr. 2. Zapcjení pr nastavitelné napětí /,5 až 2 V 100n Obr. 3. Zapcjení pr nastavitelné napětí /,5 V s mžnstí vypínání 18

19 4,5 V rj ne více než 5 %. Tat hdnta je výsledkem pměru vnitřních referenčních napětí integrvaných bvdů 60 mv a 1,235 V. Signal na výstupu kmparátru je stále 5 % menší než nastavené výstupní napětí (přizpůsbuje se změnám). Zmenší-li se výstupní napětí vzhledem k nízkému vstupnímu napětí neb prudvému či tepelnému mezení, překlpí lgický výstup na hdntu L. Detektr pruchy má výstup s tevřeným klektrem, který je nutné spjit vhdným dprem s kladným výstupním napětím. Při sepnutém stavu smí být tent výstup zatížen prudem maximálně 400 µa, a prt má být dpr tht rezistru mezi 100 1(12 a 1 M12. Rezistr lze vynechat, jestliže je pruchvý výstup nevyužit. Ml [ MIC2951 Obr. 4. Galvanicky ddělujíci vypínání stabilizátru kntaktem jazýčkvéh relé, buzenéh tranzistrem Obr. 5. Přímé vypínání stabilizátru tranzistrem (bez galvanickéh dděleni) +5V D1 alf 134 R1 M MIC2951 IDi TlOn Při vypnutí stabilizátru lgickým vstupem (vývd 3) se na výstupu pruchy (vývd 5) bjeví piné vstupní napětí (jak kdyby byl spjen s vývdem 8). Aby se tmu zabránil, připjuje se rezistr mezi vývdy 5 a /. Vnější zapjení Pr výstupní napětí 5 V stačí puze něklik prpjek: vývd / se spjí s vývdem 2 a vývd 6 s vývdem 7 (viz br. 1, čárkvaně). Pr získání pevnéh výstuprith napětí 5 V neb regulvatelnéh napětí lze pužít stejnéh bvdu. Lgický vstup (vývd 3) musí být spjen se zemí, jinak je stabilizátr vypnut. Příklady zapjení Na br. 2 je zapjení regulvatelnéh stabilizátru jak dplňku pr stávající zdrj 5 V. Výstupní napětí je nastavitelné ptencimetrem P d 1,5 d 2 V. Vypínací mžnsti není využit a vývd 3 je spjen se zemí. Na br. 3 je bdbné zapjení pr nastavitelné napětí 1,5 V (náhrada mnčlánku), avšak s mžnstí vypínání výstupníh napětí. Mezi vývd 8 (vstup) a 3 (vypínací vstup) je zapjen dpr 100 1(12 a mezi vývd 3 a zem spínač S. Je-li sepnut, je na výstupu (vývd /) stabilizvané napětí. Spínač S lze realizvat různými způsby: někdy pstačí jednduchá prpjka (případně vyjímatelná), jindy mechanický spínač či relé neb elektrnický spínač. Na br. 4 je znázrněna mžnst vypínání stabilizátru galvanicky d- MIC2951 Obr. 6. Vypínání stabilizátru lgickým signálem z hradla M1 4 x 1N001 MIC µ 100n R1 M1 s\ 10 3V / 150mA Di TlOn 0 + U2 0 M1 Obr. 7. Zapcjení určené pr náhradu dvu mnčlánků 3V / 150mA +u2 C2 p. 100n 68 Obr. 8. Varianta zapcjení z br. 7 umžnlje přímé připcjení na střídavé napětí dělujícím kntaktem k, přičemž příslušné relé Re je buzen tranzistrem T. Na br. 5 je přímé spínání tranzistrem T (bez galvanickéh ddělení) a na br. 6 řízení lgickým signálem z hradla. Ačkliv není v technických pdmínkách výrbce uveden, dpručuje autr sérivý rezistr, který nevlivňuje úrveň napětí, avšak mezuje prtékající prud. Pr náhradu dvu mnčlánků je určen zapjení na br. 7. Zatímc u předchzích zapjení byl napětí určující dělič rzdělen na dvě cash (pevný rezistr a ptencimetr), je zde pužit desetitáčkvéh ptencimetru, kterým lze přesně nastavit pžadvané napětí. Míst výstuprgh napětí 3 V lze nastavit i 4,5 V a při zvýšení vstupníh napětí na 6 až 9 V i 5 neb 6 V. Je-li zaptřebí, je mžné vstupní napětí ještě zvýšit a výstupní napětí nastavit pdle pžadavku. Na br. 8 je usměrňvač rzšířené zapjení z br. 7, umžňující přímé připjení na střídavé napětí. Ve vzrku byl pužit jednduchý zásuvkvý síťvý transfrmátr s napětím 4,5 V, které při piném zatížení pklesl na 4 V. Vzhledem k tmu, že ppisvaný stabilizátr má malý úbytek napětí mezi vstupem a výstupem (je t tzv. LOO Lw Drp Out), pstačuje i tt zmenšené napětí pr stabilizaci pžadvaných výstupních 3 V. Přitm je navíc výhdné, že je nutné dvádět ze stabilizátru jen malý ztrátvý výkn. Vzhledem k tmu, že pužitý transfrmátr nemá síťvý spínač, je mžné vypínat připjená zařízení vypínáním stabilizátru spínačem S. Při výstupních prudech menších než 100 ma pstačí filtrační kndenzátr 05 s kapacitu 470 µf. S ppsanými zdrji lze nahradit řadu mnčlánků a baterií v přístrkteré jsu v trvalém pužívání tam, kde je přístupné síťvé neb jiné napájecí napětí (např. akumulátr). Pmůže se tak mezit pr klí nezdravý dpad a v nepslední řadě se ušetří peníze za drahé baterie. JOM Literatura [1] Sm/Ide, J.: Batterieersatz für statinäre Geräte. Funkamateur 2004 č. 3, s. 253 až 255. [2] Natinal Semicnductr: Technická data LP2950/ cm/ds.cgi/lp/lp2950.pdf [3] Micrel Semicnductr: Technická data MIC2950/ cm/_pdf/mic2950.pdf 19

20 FM stere pripmač s predvl'bu Bc. Michal Danek V článku je ppísaná knštrukcia kvalitnéh FM stere pripmača s predvlbu. Zapjenie bl navrhnuté s hl'adm na pužitie bežne dstupných súčiastk s vylúčenim pužitia mikrpšítačv. Ppis zapjenia činnsti pdl'a blkvej schémy Prijimač je vládaný prstredníctvm bistabilných klpných bvdv (BKO). Prvý BKO s spinačm S1 umžňuje zapnutie prijimača cez blk napájania z phtvstnéh stavu. Hlavnu súčastu zapjenia je blk tunera s sterefnným dekdérm. Stanice sa ladia zmenu vstupnéh ladiaceh napätia. Ich následné ulženie umžňuje blk predvl'by. Príslušná zvlená predvl'ba spinacam S2 je indikvaná zbrazvačm LED. Výstupný demdulvaný signal pravéh R a l'avéh L kanálu z FM tunera je privádzaný d blku pre krekciu nízkych tónv (basv). Cez spínač S4 mõžeme vládat' jeh zsilnenie. Takt upravený signal d'alej pstupuje cez regulatr hlasitsti na vstup nízkfrekvenčnéh zsilň- FM TUNER 4- STEREODEKODÉR UL (LADIACE NAPATIE) S2 (PREDVOLBA) PREDVOĽBA ZOBRAZ. LED KOREKCIA BASS KOREKCIA BASS Obr. 1. Blkvá schema FM prjimača vača. Spinačm S3 aktivujeme 3D efekt, t znamená, že zsilnenie sterefónnej zlžky vstupnéh signálu bude výraznejšie ak mnfónna zlžka. Z th vyplýva, že efekt bude aktívny len pri sterefónnm vysielaní. Odstránenie rušivých prechdvých javv pri vypnutí prijimača je zabezpečené blkm mute. Ppis zapjenia POI-nab je určený na sterefónny príjem v pásme VKV (87,5 až 108 MHz). Schéma zapjenia je na br. 3. Pre príjem FM pásma sm vybral jednčipvý sterefónny prijimač d firmy TOSHIBA TA8122AN, ktrý bsahuje kmpletný stere FM aj AM (nevyužitý) diel. Vf signal sa z antény privádza na vstupný širkpásmvý filter BPF, ktrý umžňuje ptlačit' pstranné pásma hlavne nad 108 MHz a tým r PBKO S4 (BASS ON/OFF) REGU CIA HLA TOSTI MUTE BKO 83 (3D ON/OFF) LPF 1 LPF 2 VCO LOUT ROUT IN OUT sc OSC OUT DET IN vcc1 FM RF I FM AM AGC Vcc2 AM IF FM IF 2 TUN IN MIX MIX IN IN LED Obr. 2. Vnútmá Struktúra bvdu 7A8122AN ST QUAD LED zlepšit' kvalitu príjmu. Vf signal je ptm d'alej privedený na vstup vf predzsilňvača (vývd č. /) bvdu 107 (vid'. vnútrná štruktúra bvdu TA8122N na br. 2). Výstup predzsilňvača (FM RF) je vyvedený na výyd C. 23 a je na ňm pripjený ladený bvd (L1, 08), prelad'vaný varikapm 013. Zapjenie integrvanéh bvdu pužíva kladný pól ak splčný a pret sa ladený bvd zapája studeným kncm na kladný pól. Ladený bvd (L2, 09) scilátra je pripjený na vývd C. 21. Pdbne aj tent bvd je prelad'vaný varikapm 014. Zmenu kapacít varikapy KB109G uskutčňuje zmena ladiaceh napätia (0,2 až 4,7 V). Na vývde C. 23 bvdu 107 sa d'alej nachádza aj vstup zmiešavača (FM MIX) a na vývde č. 3 je ptm jeh výstup. V zmiešavači sa vstupný vf signal s signálm zmieša tak, aby na jeh výstupe, vývde č. 3 sme dsiahli medzifrekvenčný signal 10,7 MHz. Dsiahne sa tým knštantnej citlivsti prijimača a knštantnej šírky pásma pri prelad'vaní. Medzifrekvenčný signal sa cez dvjicu keramických filtrv F2 a F3 d'alej privádza na vstup medzifrekvenčnéh zsilňvača (FM IF), vývd č. 8. Na vývde C. 12 je pripjený fázvací bvd kincidenčnéh detektra. Tvrí h reznátr Q2. Demdulvaný nízkfrekvenčný signal je vyvedený na vývd C. 19 a ddel'vacím kndenzátrm 014 premstený na vstup steredekdéra bvdu 107. Na vývde č. /5 je pripjený keramický reznátr Q1, ktrý pracuje pre VOO v steredekdéri. Výstupný nízkfrekvenčný sterefónny signal je vyvedený na vývdy čísl /3 a 14. Jeh ptrebnú deemfázu zabezpečujú kndenzátry 017 a 018. Výstupný signal p deemfázi pkračuje cez spätnväzbné kndenzátry 021 a 022 na vstup krektra basy. Obidva kanály l'avéh a pravéh kanálu sú identické a pret budem ppisvat' len pravý kanál. Zsilnenie basv umžňuje aktívny krektr s jednym tranzistrm, ktrý ma členy RC zapjené v bvde záprnej spätnej väzby vedené z klektra d bázy. Jeh zsilnenie určuje elektrnický spínač bvdu Pkial' je spínač rzpnutý, zsilnenie takéht krektra je rvné 1. Pkial' je zpnutý, zsilnia sa nízke tóny v blasti 100 Hz. Upravený nf signal je d'alej vedený cez kndenzátr 035 na tandemvý ptencimeter POT1. Signal je ptm d'alej zsilnený nízkfrekvenčným zsilňvačm s maximalnym výknm 2x 2,3 W pri záfaži 4 Q. Pre vlbu jedntlivých funkcií (ON/ OFF, BASS ON/OFF, 3D ON/OFF) sm pužil známe dvjice klpných bvdv typu Privedením lg. 1 na ich hdinvý vstup C sa zmení lgická úrveň na výstupch Q a M. Premstením hdinvéh vstupu C 20

21 cez kndenzátr na zem chránime elektrnický prepínač prti nežiadúcim zákmitm na spínači. Tent spõsb prepínania je vermi spl'ahlivý a efektný. Prvý takýt prepínač je pužitý v bvde pre zapnutie a vypnutie prijírnača. Pkial' je na výstupe Q bvdu 103 lg. 0 a na Q\ lg. 1, prijimač je v phtvstnm stave. T znamená, že sa rzsvieti červená LED dvjfarebnej LED1. Tranzistr T1 stane zavretý a znemžní napájat jedntlivé časti zapjenia. Zatlačením tlačidla S1 sa zmení lgický stav na výstupe Q a Q\ bvdu 103. Tranzistr T1 sa tvrí, zárveň sa rzsvieti zelená LED1. Napätie na kndenzátre sa zväčší na 14,4 V, ktré je následne stabilizvané stabilizátrm IC1. Tent bvd napája jednak jedntlivé bvdy zapjenia a zárveň umžňuje stabilizáciu ladiaceh napätia. K bvdu 103 je pripjený aj bvd mute, tvrený tranzistrmi T4 a T5, ktré zabránia pri prechde d phtvstnéh stavu nežiadúcim prechdvým javm pčutel'ných v výstupe pravéh a l'avéh reprduktra. P pätvnm zatlačení tlačidla S1 prejde prijimač d phtvstnéh sta- vu a stane pd napätím len bvd 103. Další pdbný elektrnický spínač je pužitý v bvde krekcií, jeh výstup Q je prepjený s riadiacimi vstupmi bvdu 105. V závislsti d lgickéh stavu na výstupe Q (signalizvanéh LED8) bvdu IC4/B sa riadi lgický stav bvdu 105. Psledný elektrnický prepínač vláda funkciu 3D. Výstup Q bvdu IC4/A je prepjený s dvjicu spinačv IC5/A a IC5/B. Ich paralelné spjenie umžňuje znižif prechdvý dpr. Pslednu častu zapjenia je elektrnika pre vládanie predvl'by. Q LO r-) A ON/OFF/1\ S1 1 w TR IC3 15V D1 A LI- D3 SO R1 3 1 k Cl 4 x 1N C8 IC4 IC5 IC6 IC7 14,4V ici V 3 A IN OU QO Q1 Q2 Q3 Q4 >CLK Q5 Q6 Q7 Q8 ENA Q LED2 \\ R3 LED3 1k V, R4 LED4 \\ R5 C41 R n 100k IC6 LED5 \X R6 1 k D13 IC6 1 2 LED6 V, R7 Ll lk Anténa Výstup Pravý Výstup LAvÝ C10 ľ-i 24 00n IC7 21_ R22 1R C n uF 3D ON/OFF S3 -F_ C T,r1 R17 39R goe TA8122N 33uF F2 III M20 R21 100uF C28 C27 100uF 470uF 029, 100n± R24 1R l R30 220n 100k IC8 S D >CLK R IC4/A R C26 21_ 21 R23 100uF C304,7uF 10k C34 47uF 100uF 13 R26 15OR R31 F3 Q2 POT1 R25 1R R32 lk 1M,LED9 1[ Aim IC5/A C IC5/B C 12 R28 15OR /1-uF R271 10k Obr. 3. Zapcjenie FM prjítnača 4 x 1N4148 T R R2011 R44 1,5k C35 IC6 LED7 V, R8 "OE D6 mid7 1D8 D9 _ TR2+ TR3+ TR4+ TR5+ TR6+ 4,7uF R33 C38 39,5k 12 BC BC S4 1 BASS r ON/OFF C43_L 100n R47 100k S IC5/C C IC5/D C 104/B D >CLK 4013 R35 12k lk D10 6 x 47k R49 1 k im LED8 R40 12k 21

22 ANTÉNA girl Ris J-e C19 Č16 '4 1:172 C13 POO 4II[ R16 HI Z 5 84 R15 I C12 H, (0B0)C8 fifi R17 C14 1 -a Fl - C10 1:1 D C 5 - D9 D8 D7 «31CH:OE 131D-I » 13-CQI imid-i3 02 IC lgl OE C2 _.1:111..1: RI -1-0 (0 0 0::!) 3 C3 C20 rt 11 I OEr 14 IC3 8 1? F2 Zě C5 I 4- TOE - i=ilr ji - R36 3.9,_{Ri D6 LI 1 'OE D5 7-1GUUD éi81, r [ [ R34 z. -timt R VÝSTUP LAW VÝSTUP PRAVÝ TRS.- - TR5 TR4 7 TR3 - TR2 Ii OR ct cl cl OE' 70 j- ' Trzi 53,-zt R41 _le. I/ -f R20 1- ri D cif -II- XU IOE C36 r 8E2111:212"5" I r_t_oet_t_i_, 70;OEL R4173 q. :2 II A - c7,,t =_-_. - 21'' Č7 IO C6 " joeie3/e31e3 71, 1E3-1- rt- "_LED2 LED3 LED4 LEDS LED6 LED7 CrmiD Sl 0-1 CP cn-c3 S2 WIi I Cruzr0 nl C46 ON/OFF PREDVOLBA 3D ON/OFF BASS ON/OFF 1 VOL Obr. 4 a 5. Dska s plšnými spcjmi FM prjimača a sadenie dsky Ak sm už spmenul, tuner sa ladí zmenu ladiaceh napätia. Predvl'bu tvrí pätstupňvý dekadický Jhnsnv čítač. Pri pčiatčnm stave sú všetky výstupy bvdu v úrvni L, krem výstupu QQ. P zatlačení tlačidla S2 sa zmení stav, a t tak, že všetky výstupy bvdu budú v úrvni L, krem výstupu Q1. Tent dej sa bude pakvat' p každm zatlačení tlačidla až d kamihu, kým sa na vystupe Q6 nebjaví úrveň H, č následne spõsbí reset čítača a stav bude rvný pčiatčnému stavu. Jedntlivé výstupy bvdu 102 sú vedené na trimre TR1 až TR6. Pmcu týcht trimrv naladíme žiadanú stanicu. Aktívny je vždy len ten trimer, na ktrm je privedená lg. 1 (čiže napätie kl 5 V). Tent stav je indikvaný na LED 02 až 07. Diódy 05 a 010 zabránia vzájmnému vplyvňvaniu jedntlivých napätí na trimrch. Knštrukcia a živenie Osad'te dsku s plšnými spjmi všetkými súčiastkami. Osacfte najprv najnižšie súčiastky a pkračujte v smere k najyyšším. Nieklkkrát sa presvedčte, či sa na plšnm spji ne- vyskytujú žiadne skraty. Ak by ste nezhnali filter B10833C, kl'udne h mõžete vynechat'. Pre lepšie uzemnenie ptencimetra prepjte tenkým káblm z strany plšnéh spja plõšky značené bdm A a šípku (vid'. br. plšný spj strana súčiastk). P pripjení transfrmátra sa vltmetrm presvedčte, či napätie na kndenzátre Cl nepresahuje 16 V. P pripjení napájania sa rzsvieti LED1 červenu farbu. Zatlačením tlačidla S1 sa prepne na zelenú a z reprduktre sa zve šum. Tlačidlm S2 zvl'- te jednu predvl'bu a na príslušnm trimri nalacfte najslabšiu stanicu, prí-

23 Obr. 6. Osadená dska padne skrát'te anténu na hranicu šumu. Rztiahnutím cievky Li dladíme prijimač na najmenší šum. Ak sa šum stále zmenšuje a nenájdeme maximum signálu, je ptrebné zmenšit' indukčnst' Ll. Pužijeme tenší drõt, aleb zmenšíme trchu jej priemer. Ak sa pri rzt'ahvaní šum stále zväčšuje, je ptrebné jej indukčnst' zväčšit'. Ak by ste nemhli naladit' žiadnu stanicu, zmeňte indukčnst' cievky L2. Jednduch sa treba s tým trchu phrat'. Pkial' ste nikde neurbili chybu a správne ste navinuli cievky Li a L2, zapjenie musí fungvat' na prvýkrát. Pkial' ste si neistý v sadzvaní plšnéh spja, dpručujem h sadzvat' p blkch. Zznam súčiastk R1 až R8, R32, R49, R50, R51 1 k12 R9, R19, R31, R37, R45, R48 1 M12 R10, R14, R30, R k12 R11, R12, R13 1 k12 R15, R16, R34, R36, R41, R43 R17, R21 R18 R20 R22, R24, R25, R29 R23, R27 R26, R28 R33, R35, R40, R42 R38, R46 R39, R44 TR1 až TR6 561( (12 8,2 k12 POT Cl 02, 03, 04, 06, C10, C15, 024, 029, 043, , 044, , 09 C11 C12 C13, C16 C14 C17, C18 C19, 038, C C21, 022, 030, 032, 035, 036, 037, , , 026, 028, C31, , 042 D1, 02, 03, až D12 101( µf/16 V 100 nf 220 nf 3,3 nf 1 nf 24 pf 100 pf 0,1 µf/10 V 0,47 µfm V 4,7 nf 22 nf 33 µfm V 4,7 µf/10 V 470 µf/16 V 100 µf/16 V 47 µf/16 V 10 µf/10 V 1N4002 1N4148 Oprava k článku Audipanel k CD z PE 10/04 V schéme audipanela chýba prepjenie ( zbernica") medzi bránu P1 D13, D14 2KB109G Q1 keramický 455 khz Q2 keramický 10,7 MHz IC , TA8122AN 108 TEA2025B Fl B10833C F2 SFE10,7 MHz F3 SFE10,7 MHz TR1 transfrmátr 230/10 V/10 VA S1 až S4 TS250 Li 4,5 z drõtm CuL 0,6 mm na priemere 3 mm L2 3,5 z drõtm CuL 0,6 mm na priemere 3 mm LED1 L - 59 EGVV LED2 až LED9 L -934 LOG 112 (p1.0 až p1.7) prcesra Ul a knek- 101(12 trm JP3 (piny 4, 6, 8, 10, 12, 14, , 18). Ďalej chýba prepjenie medzi bránu PO (p0.0 až p0.7) prcesra 121(12 s knektrm JP3 (piny 3, 5, 7, 9, 11, 181(12 13, 15, 17). Tát brána prcesra 1,5 k12 musí byt' pripjená ešte k dprvej 471(12 sieti (R-Pack), ktrá je splčným vývdm pripjená na VOO. Dska s plšnými spjmi je v priadku. Ďalej pčas prázdnin bli urbené niektré zmeny v prgrame (cdtime.bin) pre zbrazvací mdul, ktrý teraz pri tvrených dvierkach mechaniky vypíše nápis OPEn". D pinej verzie prgramu pre audipanel bla dpinená funkcia priamej vlby pžadvanej skladby z dial'kvéh vládača d TV Orava. Ak by bl knštrukciu záujem, mhl by byt' v budúcnsti prerbený zbrazvací mdul, kde namiest 7segmentviek bude figurvat' displej LCD. 23

24 Impulzni regulátr dprvé pily na plystyrén Vítězslav Vyscký Při stavbě mdelů, ale i v dmácnsti je bčas ptřeba řezat plystyrén. Regulátr umžňuje snadn nastavit ptimální tepltu řezacíh drátu dprvě pily. Ppis zapjení Časvač NE555 pracuje jak astabilní klpny bvd s nastavitelnu střídu. Spuštění 10 je dvzen d napětí časvacíh kndenzátru Cl. V první fázi je na vstupu 2 napětí menší jak 1/3 napájecíh napětí, prt je výstup překlpen d úrvně H a kndenzátr Cl se začne přes R1, 02, P1 nabíjet. Když napětí na kndenzátru Cl dsáhne 2/3 napájecíh napětí, překlpí se výstup d úrvně L a kndenzátr Cl se bude vybíjet přes Pl, 01, R2 d vývdu 7. Tent cyklus se neustále pakuje. Frekvence pakvacíh cyklu je určena R1, R2, P1 a Cl. Zdrj pr regulatr využívá napětí 24 V ze sekundárníh vinutí transfrmátru (50 VA/2,1 A). Napětí se p usměrnění na didvém můstku přím pužívá pr napájení dprvéh drátu, napětí pr řídicí část regulátru je stabilizván bvdem LM317T na 9 V. Prvedení Sučástky d desky pájíme d nejmenších p největší. Nesmíme zapmenut na drátvu prpjku, je pd 101. Didvý můstek, stabilizátr a tranzistr patříme chladiči, jejich dtykvé plchy ptřeme siliknvu vazelínu. Silvé vdiče by měly mít průřez minimálně 0,75 mm2. Jak řezací drat pužívám tpnu spirálu z remsky", (dä se bstarat v pravně s elektrsptřebiči) neb celvu strunu průřezu 0,3 až 0,4 mm2. Aby se řezací drat neprvěšval, neměl by být delší než 70 cm. Knstrukce neskýtá žádné záludnsti. Musím však upzrnit na skutečnst, že regulatr pracuje se síťvým napětím 230 V, a prt je nutné při živvání ddržvat všechny zásady bezpečné práce s tímt napětím! R1, R2 R3 R4 R5 R6 P1 Cl 02 03, , 02 03, 06, T Sl-S2, Seznam sučástek 11(12/0,25 VV 1,5 k12/2 VV 2,4 k12/0,6 W 1,5 k12/0,25 VV /0,25 W 1001(12/0,25 W, ptencimetr PC 1621 NK nf, fólivý CF1 15 nf, keramicky 100 nf/63 V, keramicky µf/35 V 10 µf/25 V 470 µf/16 V 1N4148 1N4007 B , didvý můstek LED červená, 5 mm BDVV83C NE555 LM317T S3-S4 svrkvnice ARK 210/2 Transfrmátr, pjistky, přístrjvé svrky, napájecí kabel, chladiče, knflík ptencimetru. Transfrmátr je mžn si bstarat v prdejně s elektrinstalačním materiálem neb u výrbce na internetvé adrese vwvw.elektrkv.cz. PE Fl F2 250 ma 3,15 A 23OVI 24 V 50 VA S2 D4 B C4 C5 2200p 1100n 35V LED čery.2 2x 1N4007 LM317T Z D7 102 R4 R5 C6 2k4 T1k5 I 10p V Z D6 2 R220 I + C7 470p 16V 2x 1N4148 R2 lk -I I Z D1 P1 100k R1 1 k D 7 Cl 1100n +24 V S NE555 3 D3 1N4007 J- C3 100n C2 115n T1 BDW83C Rz (řezací drat) Obr. 1. Regulatr žhavení dprvé pily na plystyrén S1 S2 S3 S4 O Ri4 e(. DS C4 D7 E2_ 1 RS u r D R1-132 R3 -}C -r -r roe14-0 A el -ArrC;. I021 Dl Obr. 2 a 3. Deska s plšnými spcji regulátru a rzmistění sučástek na desce 24

25 Dmácí zabezpečvací ústředna Petr a Jan Vňavka V sučasné dbě, kdy se mnží případy vlupání d bytů či rekreačních bjektů, je velmi vhdné patřit tyt bjekty alespň jednduchým zabezpečvacím zařízením. T mě přivedl k myšlence vytvřit knstrukčně i finančně nenárčný návrh malé dmácí zabezpečvací ústředny, dispnující základními funkcemi, které se d pdbnéh zařízení čekávají. Pžadavkem byl jednduché vládání a mžnst nastavení parametrů systému sftwarvě, bez nutnsti zásahu d elektrickéh bvdu. Veškeré parametry systému se nastavují z klávesnice. Stav systému je indikván světelně LED a akusticky piezměničem, stejně jak dezva na zadávané pvely. Ovládání je intuitivní a velmi jednduché, takže h bez prblémů zvládne každý včetně dětí. Ústředna dispnuje dvěma hlídacími smyčkami určenými pr připjení běžných čidel pužívaných v zabezpečvací technice (phybvé snímače, tříštivá čidla, světelné či laservé závry, dveřní či kenní kntakty atd.). Jedna smyčka je zpžděná, tedy při jejím narušení je pplach vyhlášen až p určité dbě, d jejíhž vypršení má bsluha mžnst systém dezaktivvat. Čas pr příchd je nastavitelný v rzmezí d 1 d 99 sekund. Na tut smyčku se bvykle připjují čidla chránící běžný vstup d místnsti či budvy. Druhá ze smyček je rychlá (strá), tedy při jejím narušení je pplach vyhlášen ihned. Na tut smyčku se bvykle připjují čidla chránící nestandardní vstupy d střeženéh prstru, např. kna, balkónvé dveře, atd. Ostru smyčku je mžné prvzvat ve dvu režimech: bud' puze v dbě, kdy je systém aktivní (dříve uvedené pužití), neb v režimu stálé chrany, tj. narušení smyčky vyvlá pplach i v dbě, kdy samtný systém je neaktivní (pužití pr chranné kntakty krytů čidel tam pery). strá smyčka kenní kntakt tříštivé čidl chranné kntakty krytů zabezpečvací siréna ústředna II zpžděná smyčka klávesnice ODD dveřní kntakt Systém se aktivuje i dezaktivuje zadáním čtyřmístnéh číselnéh kódu, který lze libvlně nastavit. Stejně tak mžnst nastavvání parametrů systému je pdmíněna zadáním správnéh kódu. Při aktivvání systému je bsluze pnechán určitý čas na puštění hlídanéh prstru (tj. dba d zadání kódu d skutečné aktivace systému). Tent čas je pět nastavitelný v rzmezí d 1 d 99 sekund. Při dezaktivaci systému je také bsluha infrmvána, zda nebyl narušen hlídaný prstr a vyhlášen pplach v dbě její nepřítmnsti. Pr vyhlášení pplachu dispnuje systém jedním relévým výstupem s napětím 12 V pr připjení sirény či jinéh zařízení. P vyhlášení pplachu je relévý výstup sepnut puze na mezenu dbu, nastavitelnu v rzmezí d 2 d 198 sekund (tent čas +12V 14 až 20 V phybvé čidl 0 strá smyčka RIO 3k3 OPI pmalá smyčka 3k3 R9- Rel/a M4-12 H.11 C"7 33FLLXT11_ RI11 47k T, RI-14MHz I 47k OP2 Ti 1N4007 LED+ 0-5 Di až 04 1N4007 telefn Tx +EV $ s je bvykle dstačující pr upzrnění klí a drazení narušitele). Krmě relévéh výstupu dispnuje systém sérivu linku pr kmunikaci s mbilním telefnem. Kmunikace je dzkušena s vybranými typy mbilních telefnů značek Ericssn a Siemens, ale měla by bez větších prblémů fungvat i s dalšími typy MT kmunikujícími rychlstí 9600 neb Bd/s a pdprujícími alespň základní sadu AT příkazů. V případě vyhlášení pplachu je pak přes připjeny MT vytčen nastavené telefnní čísl (např. sbní mbilní čísl majitele bjektu apd.). Příklad jednh z mnha mžných zapjení ústředny (např. pr strahu bytu), především mžnst zapjení některých čidel d chranných smyček, je uveden na schematickém nákresu na br. 1. Ppis zapjení Klíčvu sučástku celéh systému je mikrkntrlér PIC16F84A. Ten je taktván scilátrem tvřeným keramickým reznátrem XT1 a kndenzátry C6, C7 na pracvní kmitčet 4 MHz. Výstupní prty pr piezměnič (RA3) a LED (RB7) jsu patřeny chrannými rezistry R6 a R7. Při připjvání tedy již není nutné piezměnič ani LED dplňvat dalšími sučástkami. Výstupní prt RA4 pr sérivu kmunikaci s mbilním telefnem má tevřený klektr, musí být tedy napájen přes rezistr R13. Rezistr R8 CG 33p +SV RRRMVRRRR BC639 RARCSBBBB RS 234LSO123 2k2 34 s 67 9 R13 1k RRXXVRRRR RR TTDBBBB 10121)76 54 Cl PICI6F84 2 R8 10k RG 100 pieza IRI R2 R3 R4 A K 4x 47k Obr. 2. Schema řídicí části zabezpečvací ústředny Cl C2 2200p ir IC2 LI1781S V 0 G N D 2 C3 100n l>1 DS +12V D7 DB NI M DB 4x 1N IC3 LM7330S siréna 01 2 klávesnice 03 řada 4 03 klávesnice slupec - G N D sv CS 1000ET Obr. 1. Schematické znázrnění funkcí zabezpečvací ústředny Obr. 3. Zapcjení na$jecíh zdrcje 25

26 2 Obr. 4 a 5. Deska s plšnými spcji zabezpečvací ústředny a rzmístění sučástek služí k šetření úrvně výstupu. Mbilní telefn se připjuje vývdem DATA IN neb RX na svrku TX a vývdem na svrku Výstupní prt RA2 pr sirénu je přiváděn přes chranný rezistr d báze tranzistru T1, který spíná cívku relé Rel. Dida D9 služí k eliminaci indukvaných rázů při dpínání relé. Výstup je navržen pr připjení běžných typů piezelektrických neb tlakvých sirén napájených napětím 12 V. Tt napětí je přítmn mezi svrkami + a K- v klidvém stavu a mezi svrkami + a A- v dbě alarmu. Pr připjení maticvé klávesnice jsu vyhrazeny prty RBO až RB6, přičemž prty RBO až RB2 jsu výstupní (adresace slupců), prty RB3 až RB6 jsu vstupní (adresace řad). Vstupní klávesnicvé prty mají šetřenu úrveň rezistry R1 až R4. Pužít lze libvlnu maticvu klávesnici s třemi slupci a čtyřmi řadami tlačítek značenými symbly (p řadách) 1 2 3, 4 5 6, 7 8 9, * #. Vstupy bu smyček jsu dděleny přes ptčleny OP1, resp. OP2. V případě uzavření smyčky prchází prud didu příslušnéh ptčlenu a jeh tranzistr sepne příslušný vstup mikrkntrléru RAO, resp. RA1 d lg. 0. Jinak jsu vstupy nastaveny přes rezistry R11 a R12 d lg. 1. Vstupy smyček jsu navrženy pr pužití s běžnými typy čidel k zabezpečvací technice, vybavenými zpravidla relévými výstupy. Smyčka je pvažvána za uzavřenu (nenarušenu), jsu-li její svrky spjené, a za narušenu, pkud spjené nejsu. Na svrce AUX je vyveden napětí +12 V a je určen především k napájení bvdů čidel. Maximální dběr závisí na výknu napájecíh transfrmátru, nesmí však překrčit 1 A. Celý bvd je napájen střídavým napětím 14 až 20 V. Tt napětí je usměrněn didvým můstkem D1 až D4 a filtrván kndenzátrem Cl. Stabilizátr IC2 s blkvacími kn- KLÁVESNICE denzátry C2 a C3 stabilizuje napětí na 15 V ptřebných pr napájení čidel a sirény. Přes didy D7 a D8 je udržván na baterii napětí asi 13,8 V. V případě napájení ze síťvéh zdrje je d zbytku bvdu přiváděn napětí přes didu D5. Při výpadku síťvéh napájení je napětí přiváděn přes didu D6 ze zálhvé baterie. Pr napájení mikrkntrléru a dalších bvdů je stabilizátrem IC3 s blkvacími kndenzátry C4, C5 stabilizván napětí 5 V. Jak zálhvu baterii je vhdné pužít gelvý lvěný akumulátr s napětím 12 V. Kapacitu baterie je třeba vlit pdle pžadvané dby zálhvání. Např. z baterie s kapacitu 2 Ah je ústředna schpná překlenut výpadek síťvéh napájení asi 24 hdin. Celý bvd je pstaven na jednstranně plátvané desce s plšnými spji rzměrech 120 x 76 mm. Pr běžné pužití pině dstačuje napájecí transfrmátr výknu 5 až 8 VA. Průměrný dběr systému se dvěma čidly se phybuje d 100 ma. Zapjení nedispnuje žádnými nastavvacími prvky; pkud je tedy knstrukce správně prvedena, měl by bezprblémvě fungvat na první zapjení. V případě úpinéh vybití zálhvé baterie neb při výpadku napájení systému z jinéh důvdu se ztratí veškerá nastavení. P pětvném zapnutí se systém nastaví na základní hdnty. Knstrukce Patrně nejlepším knstrukčním řešením je mntáž samstatné ústředny splečně se síťvým zdrjem, zálžní baterií a případným mbilním telefnem d krabice a její ukrytí mim běžný dsah. Při fyzickém pškzení elektrniky ústředny se bjekt stává nechráněným. Vždy je lépe samtnu ústřednu bud' dbře ukrýt, neb zamntvat d kvvé skříně patřené chrannými kntakty, aby pr případnéh narušitele nebyl tak snadné vyřadit systém z prvzu. Klávesnici splu s indikační LED a piezměničem je vhdné umístit d menší krabičky a instalvat na dbře dsažitelné míst blízk vstupu d chráněnéh prstru, případně i vně střežené zóny. V každém případě musí být piezměnič a indikační LED splu s klávesnicí, nebť světelně a akusticky infrmují bsluhu stavu systému. Paralelně k LED u klávesnice může být na příslušnu svrku 26

27 Autmatický spínač světel d autmbilu Jakub Štěpánek Prtže v zimním bdbí je nutn p našich silnicích jezdit s rzsvícenými světly, vytvřil jsem tt jednduché zapjení, které p připjení ke spínači světel bude za nás pamatvat" na zapnutí světlmetů. Rzsvícené světlmety nás bezpchyby činí lépe viditelnými i v jiných rčních bdbích. Technické údaje Napájecí napětí: 8 až 15 V. Odběr prudu: max. 50 ma. Spínaný prud: 15 A/24 V. Čas pžděnéh sepnutí: 30, 15 neb 5 sekund. Ppis zapjení Hlavním pžadavkem na tt zařízení byl autmaticky sepnut světla až p nastartvání mtru auta, aby nebyla zbytečně zatěžvána baterie. Pužil jsem jednduché zapjení se šestinásbným invertrem CMOS V případě, že připjíme napájecí napětí, bvd bude v klidu. Bude puze svítit zelená LED, která indikuje prvz. Pkud všem přivedeme krátký impuls přes ddělvací didu D3 na vstup prvníh invertru, stejná lgická hdnta se na tent vstup přepíše z výstupu invertru 2. I p dpjení startvacíh impulsu tat dvjice drží" své lgické stavy pačné prti stavům p zapnutí. Tyt dva ivertry pracují jak klpný bvd. Změna lgickéh stavu na výstupu druhéh invertru z nuly na jedničku dblkuje nabíjení kndenzátru C3, který byl dsud trvale vybíjen přes didu D4. Kndenzátr C3 se nyní nabíjí přes některý z rezistrů R7 až R9. Napětí z C3 je přiveden na vstup třetíh invertru. Za čas určený časvu knstantu nabíjecíh rezistru (R7, R8 neb R9) a C3 se výstup invertru překlpí z jedničky na nulu, zelená LED zhasne a přes rezistr R3 je přiveden spínací impuls pr tranzistr PNP T1, který připjí kladné napětí na cívku relé. Antiparalelně zapjená dida D8 chrání tranzistr prti špičkám vznikajícím při rzpínání cívky relé. Pkud sepne relé, přivede napájecí napětí na výstupní svrku. Tu bychm měli prpjit s výstupem spínače světel. Přes výknvu didu D6 je napětí přiveden také na svrku pr parkvací světla. Dida D6 zabrání Start D1 R1 1N R n R10 U 1 k D3 1N4007 Cl I 47u 7 1M C2 100n R8 470k 02 13V R9 220k C3 I 47u průniku vládacíh napětí ze spínače parkvacích světel na spínač hlavních světlmetů. Obvd je dpiněn také červenu LED, která se rzsvítí pkaždé, jsu-li zapnuta světla. Knstrukce a živení Celý autmaticky spínač je navržen k vestavbě d krabičky KM27, která má p stranách ucha" pr připevnění na pdlžku. Prtže zapjení je jednduché, neměl by sazení desky a živení činit žádné ptíže. Nejprve sadíme na desce jednu drátvu prpjku, prpjku pr vlbu času, R4 R3 1 k 1110K D4 1N4148 R2 \--.7BC557 10K n R5 U 21(2 D8 1N4007 D5 Zelená Obr. 1. Schema zapcjení autmatickéh spínače 1N5408 \,irelé 12V D6 výstup 12V R6 parkvací 2k2 světla D7 Červená připjena i větší LED signálka, která se umísťuje před vstupem d chráněnéh prstru a indikuje, zda je systém aktivní či nikli. Druhým mžným řešením je mntáž všech sučástí systému d jedné větší krabice a její instalace na dstupném místě. Z hlediska bezpečnsti však tt řešení není nejšťastnější. Závěr Material na výrbu zabezpečvací ústředny přijde na zhruba 300 Kč. Splu s klávesnicí, zálhvu baterií, sirénu, síťvým transfrmátrem, LED a piezměničem lze celý systém přídit za zhruba 1000 Kč. Čidla, mbilní telefn, případně další přídavná zařízení záleží již na knkrétních pžadavcích na zabezpečení. Přizvací náklady pr dstatečné zabezpečení jednh bytu však téměř jistě nepřekrčí 2000 Kč. V případě jakýchkli dtazů, připmínek, zájmu pdrbnější ppis vládání a funkcí neb v případě zájmu naprgramvání neb ddání již naprgramvanéh mikrkntrléru pište na vu adresu jan.vnavka@uhk.cz. Prgram pr mikrprcesr a textvý subr s pdrbným ppisem si můžete stáhnut z ze stránky s prgramy. Seznam sučástek R1 až R4, R11, R12 47 k1.2 R5 2,2 k1.2 R R7, R13 1 k1.2 R8 10 k1.2 R9 až R10 3,3 k1.2 C µf/25 V C2 až C5 100 nf C6, C7 33 pf D1 až D9 1N4007 T1 BC639 OP1, OP2 VVK16414 (příp. jiný jednduchý ptčlen se 6 vývdy) IC1 PIC16F84 (naprgramvaný) IC IC Rei M4-12-H XT1 krystal 4 MHz 7x svrkvnice d DPS (2 kntakty) 4x svrkvnice d DPS (3 kntakty) 27

28 rezistry, didy, kndenzátry, svrky, naknec tranzistr a bvd Správnu funkci věříme p připjení napájecíh napětí 12 V. Měla by se rzsvítit zelená LED. Pkud nesvítí, je nutn změřit napětí přím na integrvaném bvdu. Pkud naměříme napětí téměř rvné napájecímu, zkntrlujeme napětí na vstupu prvníh invertru (vývd č. /), na výstupu prvníh invertru (vývd 2) a ttéž u druhéh invertru (vývdy 3 a 4). Napětí by měl být v přadí +12 V, 0 V, 0 V a +12 V. Pkud tmu tak není, je mžné, že je špatný bvd a bude jej nutné vyměnit. V případě, že se nám zelená dida rzsvítila, přivedeme krátký impuls 12 V na startvací" svrku. P nastaveném čase by se měl sepnut relé. Nestane-li se tak, pět je nutné změřit, jak se chvá vstup a výstup třetíh invertru. P přivedení impulsu d startvacíh spínače by se měl napětí na kndenzátru 03 zvětšvat. Když dsáhne hranice k překlpení invertru, jeh výstup by se měl změnit z lg. 1 (12 V) na lg. 0 (0 V). Naknec zkntrlujeme tranzistr. Napětí na jeh klektru by se měl zněnit z 0 V na +12 V při změně lgické hdnty na výstupu invertru č. 3. Seznam sučástek R R2, R4 10 kf2 R5, R6 2,2 kf2 R3, R10 1 kf2 R7 1 MS2 R8 470 kf2 R9 220 kf2 Cl, , 03, T1 101 svrky relé 47 µf/16 V 100 nf 1N4007 1N4148 LED zelená 1N 5408 LED červená BZX83V13 BC ARK500/3EX - 2x RELRAS1215 deska s pl. spji Autautm_1 krabička KM27 tlačítkvý přepínač Desku s plšnými spji (xx Kč) neb i kmpletní sadu sučástek (xxx Kč) lze bjednat na adrese: Jakub Štěpánek, Sustalva 37, Brn, tel, SMS: , , kuba.stepanek@tiscalícz..12v PARKOVACKY SVETLA START ZD 13V C2L 47u SD2 I f4,=0f7 R4 47r1 0 1N lei R2. N D8 Ti J Ile = in» #.,.PNI VI GBC557 1 r 44 1 r.%. ( R3 1 ii i \ s D3 C3 Rzw_ 1N u,. \7 roe R9 R5 Obr. 2 a 3. Výkres desky s plšnými spcji a sazení desky sučástkami Jak na TV reklamy? Jistě i vas neustále btěžují uječené reklamy v televizi. N a krm th je zde i další prblém: ne všechny televizry mají individuální nastavení hlasitsti pr každý předvleny kanál. Nechtěl jsem zasahvat přím d televizru, neb každý mä jiné zapjení. Pžadavek byl, že hi-fi t být nemusí, hlavně když Nva nebude řvát". Nejjedndušší byl pužít aktivní reprduktry k pčítači. Bedýnky jsem vzal na zkušku c nejlevnější, SP-M2 Slim d firmy Genius, které stály i s adaptérem 150 Kč. Dale je nutn vycházet z th, jaký pužijeme televizr a jaké mä výstupy: tj. zda jen na sluchátka neb i jiny, a zda je výstup řízený či ne. Pužitý televizr Beijing mä výstupy dva, ba však řízené, přičemž jeden vypne vnitřní reprduktry a druhý ne. Pužil jsem ten druhý a hlasitst mám nastavenu tak, že reprduktr TV tiše hraje také. Důvd byl jediný, a t ten, že pužité bevstup L vstup P repr L repr P Obr. 1. 2jedndušené půvdní zapcjení reprduktrů - regulatr hlasitsti a dycjit.)2 nf zesilvač vstup L vstup P dýnky jaksi nemají basy", a tak je tímt částečně dpiním. S kvalitnějšími reprduktry by t nebyl nutné. Dale je nutn zjistit, který kanál, a tedy která bedna bude hrát při zasunutí knektru d výstupu z TV. Tu a její zesilvač pak pužijeme jak základní. Dale se pak řídíme pdle zapjení na brázku: vstup zapjíme přes kndenzátr 220 nf, přívd signálu k druhému zesilvači přerušíme a také vyřadíme regulatr hlasitsti z cesty prvníh zesilvače. Ptencimetr tak bude řídit signal v druhém zesilvači, zatímc první je vládán hlasitstí na televizru. (T platí tehdy, pužijeme-li řízený výstup z TV. Pkud ne, musíme nechat regulatr cby regulatr hlasitsti, a míst jeh druhé části zapjit trimr. Řídicí bvd je pak před regulátrem hlasitsti!) Druhý zesilvač využijeme jak zesilvač autmatickéh řízení dynamiky. Pkud by nám nevyhvvala časvá knstanta náběhu a dběhu řízení, můžeme změnit kapacitu či dpr v bázi řídicíh tranzistru. (U jiných beden mžná bude- 220n KC237 (BC547B) repr L repr P 2x KA206 (1N4148) Obr. 2. Zapcjení zesilvače p úpravě me muset experimentvat i s dprem rezistru 8,2 kf2.) Obvd pracuje pdbně jak autmatika u magnetfnu: tj. snaží se udržet vyrvnanu úrveň hlasitsti d reprbeden. Zesilvač nastavíme tak, že najdeme stanici se střední úrvní hlasitsti, nejlépe při vysílání ze studia tj. ne při filmech (tam byčejně je hlasitst ve stylu myš na půdě") a už vůbec ne při reklamě (kde je napak hlasitst stylu at' t slyší celý panelák!"). Pak nastavíme ptencimetr na reprduktrech k nule", čímž vypneme řízení autmatiky a nastavíme regulátrem zvuku na TV naši bvyklu hlasitst. Ptm pmalu táčíme hřídelí ptencimetru tak dluh, až pznáme, že hlasitst signálu z reprduktrů mä při hlasitějších pasážích tendenci se zmenšit. Tím by měl být nastavení htvé. Výsledek je jasný: pkud přepneme na prgram se slabým zvukem, autmatika zvětší citlivst zesilvače a hlasitst se vyrvná na nastavenu úrveň. Pkud napak bude vysílána reklama či nějaká třesná znělka, autmatika bratem citlivst zmenší, takže reklamu lze knečně přežít bez chráničů prti hluku. Dknce je mžné nastavit i negativni skln charakteristiky autmatiky: t pak mä za důsledek takvu změnu úrvně signálu, že čím je reklama hlasitější, tím je méně slyšet. Celé zapjení je velice jednduché a levné; pchpitelně nemusí vyhvvat vždy a všude. Faktem všem je, že vůbec nejlepší by byl, kdyby reklamy nehrázně nehulákaly a kabelvé televize se pstaraly vyrvnanu hlasitst na všech prgramech. -jse- 28

29 Levné dálkvé vládáni síťvéh sptřebiče Jan Chudmel Před časem se v OD sítě BAUMAX bjevila suprava bezdrátvéh zvnku s značením BH 9701 za zajímavu cenu (asi 250 Kč). T mne inspirval ke knstrukci zařízení, jehž ptřeba se v nějaké pdbě bjevuje pakvaně. V mém případě šl mžnst rzsvěcet žárvku z předsíně, kde již byl vytapetván. Klasické prvedení instalace by znamenal sekání drážky pr něklik metrů vedení. Ptřeby pdbnéh zařízení si pvšimli i prfesinální knstruktéři. Např. firma Jabltrn mä ve své nabídce dmácí autmatizace něklik vysilačů a přijímačů pr vládáni síťvých sptřebičů. Také v katalgu Cnrad lze nalézt řadu výrbků s tímt určením. Cenu uvedených řešení psudí každý zájemce sám. Ppisvané zařízení nedsahuje všech kvalit prfesinálních přístrjů. Je však levné a pr zkušenějšíh amatéra snadn realizvatelné. Určitým prblémem může být zřejmě velmi jednduchý způsb vf přensu. Z půvdníh určení supravy je zřejmé, že zabezpečení přensu bude minimální. Prt není vhdné tt zařízení pužít tam, kde je pžadvána vyská bezpečnst (např. vládáni vrat garáže). Určitá selektivita je k dispzici výběrem kanálu supravy (viz štítek na vysilači). Praktickými zkuškami byl věřen, že přijít-nač nesmí být v těsné blízksti lednice (reaguje na rušení vznikající při zapnutí kmpresru). Dále upzrňuji, že síťvu část zařízení by měla realizvat sba s patřičnu elektrtechnicku kvalifikací. PRIJIMAC ZVUK.MODUL 3V REMSW_1 RE2 RE Ppis předkládanéh řešení Vysilač ze supravy pužijeme bez úprav a upevníme h v místě, dkud máme v úmyslu vládat sptřebič. Udávaný dsah je 50 m. Přijít-nač demntujeme z půvdní krabičky a prpjíme s destičku REMSVV_1. Dále budeme ptřebvat výknvý spinač. Nejlevnější je mechanické relé, nic však nebrání pužití plvdičvéh SSR. Vše umístíme d větší elektrinstalační krabice. Celkvé schéma prpjení je na br.1. Na destičce přijimače lze snadn vizuálně identifikvat generátr meldie a kncvý stupeň". Jedná se mdul rzměrů 22 x 12 mm umístěný klm k destičce přijimače (mdul je značen CL9300A). Na br. 2 je phled zespdu na část desky se zvukvým mdulem. Reprduktrek připjený k druhému vývdu zprava dpjíme. Na druhém vývdu zleva je signál pužitelný k dalšímu zpracvání. Při stisknutí tlačítka vysilače se zde změní napětí z 0,3 V na 2,6 V. Schéma desky s napájecím zdrjem a spinačem je na br. 3. Napájení je dvzen ze síťvéh napětí b- TC290 G2R Kl Obr. 1. Prpcjení mdulů dálkvéh vládáni Li N z (.9 mami Obr. 2. Vývdy na desce zvukvéh mdulu půvdníh phjimače vdem s Cl, C2, R1, D1, D3 a C3. Na C3 je k dispzici napětí 12 V pr lgiku CMOS. Pmcí stabilizátru R2, D2 je dále vytvřen napětí 3 V pr napájení přijimače. Signál z příjímače je zesilvačem s Q1, R3 a R4 převeden na úrveň vstupů CMOS. Filtrace přechdvých jevů tlačítka vysilače (není příliš kvalitní) začíná členem R4, C4, pkračuje Schmittvým klpným bvdem s IC a knčí mnstabilním klpným bvdem IC1C a IC1D. MKO je spuštěný první týlvu hranu na vstupu IC1C. Kladný impuls genervaný na výstupu IC1A je přiveden na hdinvý vstup IC2A, kde každý impuls změní stav na výstupu díky prpjení M na D. P zapnutí napájení je pmcí R6, D4, C6, IC1B výstup Q IC2A vynulván. Aby mhl bvd spínat cívku relé, je psílen zesilvačem s R7, R8 a Q2. D klektru Q2 je mžn připjit mechanické relé neb SSR. D6 je chrana Q2. LD1 pmáhá při živvání. Stavba a živení zařízení Deska s plšnými spji je z jednstranně plátvanéh kuprextitu. Na br. 4 je brazec ze strany spjů. Na br. 5 je rzmístění sučástek. Výběr sučástek není kritický s výjimku Cl a C2, kde je nutn pužít typ trvale zatížitelný síťvým napětím. Pr IC1 a IC2 je vhdné pužít bjímky. P sazení všech sučástek krmě IC1 a IC2 a nezbytné kntrle nechtěných zkratu připjíme síťvé napětí d svrek X1-1, X1-2 a zkntrlujeme napájecí napětí na vývdech 14 a 7 u IC1 a IC2. Napětí by měl být kl 12 V pdle Zenerva napětí Dl. Je-li vše v přádku, můžeme sadit IC1 a IC2 a zkntrlvat jejich funkci. Paralelně k C4 připjíme mikrspínač. Při každém stisknutí se musí změnit stav výstupu IC2A. K indikaci můžeme pužít LD1. V případě nesprávné funkce pmůže lgická snda a znalst funkce lgických bvdů. Důležité upzrněni! Při experimentech a připadném dstraňvání chyb je třeba mít neustále na paměti, že zařízení je galvanicky spjen se sítvým napětím. I p dpjení sítvéh napětí zůstanu Cl, C2 nabity a dtyk na jejich vývd může být zdrjem přinejmenším přádnéh leknutí. Při výměně sučástky nestačí dpjit sífvé napětí, ale je nutn Cl a C2 vybít zkratváním silnějším vdičem. Méně zkušeným amatérům dpručuji živit lgicku část při napájení labratrním zdrjem nastaveným asi na 15 V, který připjíme d svrek X1-1 a X1-2. Předtím je třeba zkratvat Cl (C2). Pzn. red. Pr bezpečné živení bez připcjeni k síti můžete bvd napájet i ze zdrcje 12 V. Zdrcj připcjite paralelně k C3. Paralelně k C/ (C2) 29

30 dpručujeme připcjit rezistr s dprem 1 MŠ-2, který p dpcjení zařízení d sítě tyt kndenzátry v krátké dbě vyhje. Je-li destička REMSVV_1 v přádku, můžeme přistupit ke kmpletaci zařízení n 2 (:) X1 0,1A Cl E BZX85V12 D3 1N4004 N Kmpletace zařízení Celé zařízení jsem vestavěl d krabice na mítku s rzměry 115 x 115 x x 60 mm (k dstání např. v OBI). Jak relé K1 jsem pužil G2R1-12, další mžnstí je např RELEF (viz M R2 680R D2 BZX83V3.0 +3V O 1 IC2P n11' +12V IC1P katalg GM). Pr relé je vhdné pužít bjímku. Náčrt rzmístění mdulů a relé v krabici je na br. 6. Celkvé prpjení byl již zmíněn na br. 1. Připjvact bdy pr napájení přijímače vyhledáme snadn pdle přívdů d kntaktů tužkvých baterii. V síťvém přívdu je zařazen filtr, např. typ TC290 (šuplíkvá vlba). Při zapjvání částí pracujících se sítvým napětím je třeba vlit vdiče s dstatečnu izlací, dpvídajícím průřezem a dbát na dstatečnu izlaci všech citlivých bdů. Závěr Q1 BC546B R3 100K +12V R4 00K C4 1100n ): C)1C 10 C5 4093N 22n +12V O R5 100K IC ID 4093N y 40lA 93N Psané zařízení pužívám více jak rk k piné spkjensti. Pslední dbu se bjevila na pultech řada suprav bezdrátvých zvnku d různých výrbců za velmi přijatelné ceny. Dmnívám se, že způsb připjení na přijít-nač mnu pužitý je dstatečně univerzální, aby byl pužitelný i u přijímačů jiných výrbců. Uvítám případné zkušensti čtenářů. 1N V D4 2Ç K C6 10M IC1B 4 -P» 4093N IC2A 6 5 D >CLK 4 R 4013N 2 Obr. 3. Zapcjení napájecíh zdrcje a spínacíh bvdu +12V R1 R2 R3 až R6 R7, R8 Cl, C2 C3 C4 C5 C6 D1 D2 D3, D6 D4, D5 LD1 Q1 Q2 IC1 IC2 Fl svrkvnice Seznam sučástek 11( (12 101( nf/275 VAC 100 j_if 100 nf 22 nf 10 j_if BZX85V12 (BZX85) BZX83V3.0 (BZX55) 1N4004 1N4148 LED 3 mm BC546B BC N 4013N pjistka 0,1 A AK505/2 (pr X1) přivd 230 V Obr. 4. Deska s plšnými spcji REMSW 1 pr bvd z br. 3 deska REMSVV_1 svrkvnice deska přijímače rle Kl výstup na žárvku Obr. 5. Rzmístění sučástek na desce REMSW 1 Obr. 6. Rzmístění mdulů v krabici 30

31 Vysílací sestava QRP 517 Lubš Matyásek, OK1ACP (Dknčen) Transi im Je t line řešení transmatche pr ty, kteří nemají trid, nemají ptřebný drátvý ptencimetr a netrvají na miniaturních rzměrech, ale napak vlastní lineární trubkvý drátvý ptencimetr či restat na keramice vnějším průměru 18 mm a délce 79 mm. Úprava ptencimetru spčívá v tm, že dstraníme dprvý drát a míst něh navineme 52 závitů lakvanéh vdiče SO 1 mm, čímž vznikne prměnná indukčnst 23 µh. Prtže pr náš záměr je t indukčnst zbytečně velká, navineme sučasně dva vdiče, t znamená, že zapiněná cívka má 26 závitů a indukčnst klesne na 3,1 µh. Tat hdnta je bzvláště vhdná pr pužití transmatche v pásmu CB, kde stačí přizpůsbit zátěž d 5 d 1000 Q. Pr zvětšení indukčnsti k pužití na všechna pásma pak stačí d vnitřníh tvru keramické kstry vsunut kusek feritvé antény průměru 8 mm a délky 48 mm, čímž se celkvá indukčnst zvětší na 12,5 µh. U navinuté cívky na jedné straně p celé délce brusíme lak a snímací dráhu jemně pcínujeme s vylučením mezizávit- Wch zkratů. Druhá strana běžce kluže p lakvaném pvrchu cívky, stupání závitu běžce je 4 mm. Pkud nemáme ptencimetr, ale puze restat, ustřihneme zadní lžisk a míst něh si z kusku kuprextitu vyrbíme line, které připálíme na kncvý prstenec, a fólii příčně přerušíme. Takt získáme vývd pr běžce ptencimetru. Druhý knec hřídele je patřen plastvým zesílením s drážku pr šrubvák. Abychm mhli nainstalvat bvyklý knflík s tvrem 6 mm, musíme hřídelku vyjmut, upnut d vrtačky a hrubým pilníkem patrně struhat na ptřebný rzměr. Ftgrafie tht řešení jsu dst názrné Obr. 8. Celkvý phled na sestavu (br. 9) a knečná pdba translimu má rzměry 33 x 40 x 105 mm. V předním panelu je nad běžcem prříznuta drážka, a tak lze sledvat na instalvané stupnici jeh kamžitu plhu. Ladicí kndenzátr v tmt případě vyhví s kapacitu klem 200 pf. Při praktických zkuškách v prvedení pr 27 MHz jsem s ruční radistanicí ALBRECHT AE 2200 rzsvítil žárvku 6 V/3 W (dpr za studena byl 1,5 ü), ale take 110 V/8 W s dprem za studena 130 Q. V případě pužití těcht transmatchů u jinéh zařízení, at' tvárníh či hme made, budeme pstrádat knečnu přesnu indikaci stavu PSV. Jindra, OK1VR, beznámený s mým úmyslem napsat tent článek, se trefil d last minute" zasláním článku z CQ DL čísl 5/2004 d DF3OS s názvem Angepasste Verthältnisse für QRP, jehž sučástí je takvý indikátr minima PSV s didami LED. A nastal další výzkum, prtže pdrbnsti k tmut prblému autr svěřil zálžce Stückliste s dkazem na katalgvá čísla ceníků firem, kde jedntlivé sučástky kupil. Takže pět nic pr nás. Prt další kapitla: Indikátr PSV Ve výše zmíněném článku autr pužil 3 LED didy (br. 10) s následujícím určením: První dida služí k indikaci přítmnsti vf napětí na výstupu z vysílače, druhá dida indikuje stav, kdy na vstupu transmatche je PSV větší jak 1:3, pslední dida ptm stav, kdy začíná být PSV menší jak 1:3 a zhasne při ideálním přizpůsbení. Autr dale uvádí, že indikátr správně ukazuje již d 1 W až p 10 W. Jak úvahu k tmut sdělení můžeme se- stavit tabulku napětí k jedntlivým QRP výknům: 0,5W= 5 V 1 VV= 7 V 2W = 10 V 3 W= 12,2 V 4 W= 14,1 V Abychm zbytečně nesptřebvávali již tak skrmný výkn, pužijí se didy s malým příknem, u kterých svítivst předem dzkušíme při prudu 1 ma. Ze schématu je zřejmé, že všechny didy svítí střídavým prudem a pdle mé zkušensti při výknu 1 W je svit už znatelně menší než při napájení stejnsměrným prudem. Prt jsem na vstupu d indikátru usměrnil vf napětí germanivu didu, zablkval malým elektrlytickým kndenzátrem a na tmt místě sazená zelená dida svítí napin ještě při 0,5 W. V půvdním schématu zapjená prstřední dida pr indikaci PSV většíh než 1:3 je pdle mne naprst zbytečná, prtže stejně svítí dida pslední a navíc manipulací s transmatchem jsme si již při příjmu nastavili největší trid TR Obr. 10. Schema zapjení indikátru PSV OK? ACP 5 la OFtP TRANSMA1,11 Obr. 9. Celkvý phled na translim (vlev) a jeh vnitřní uspřádání (vprav) 31

32 4W 0,28A trid 141 v2., Obr. 11. Zapcjení vf transfrmátru csi 6,5 12=2Z; C222Z2223 Obr. 12. Tridní trubička hlasitst a tím máme pslední didu ve stavu před zhasnutím. Prt jsem v knečném prvedení prstřední didu vůbec nesadil. Zvláštní pzrnst zasluží vf transfrmátr TR (br. 11, 12), který indikuje draženu energii a který jsem zhtvil z nf tridní trubičky rzměrech 4/2,2 x 6,5 mm navinutím 20 závitů lakvanéh drátu SO 0,2 mm. Vdič prcházející středem transfrmátru d vysílače k připjené zátěži 50 S2 při výknu 4 W vytvří na sekundárním vinutí, zatíženém rezistrem 1,8 kü, vf napětí 13 V. Důležité pr správnu funkci indikátru je správně připjit vi- O00 l O Obr. 13. Deska s plšnými spcji indikátru PSV, skutečný rzměr je 22 x 34 mm (vlev); rzlžení sučástek na desce (vprav) nutí transfrmátru, t znamená, že vývd sekundárníh vinutí na straně vstupu z vysilače je uzemněn. V pačném případě se dida míst zhášení napak rzsvěcuje. Prtže PSV-metr v FT-817 pracuje naprst splehlivě a určitě správně, lze knstatvat, že LED indikátr ve srvnání s ním nevykazuje žádné rzdíly, napak někdy už na FT-817 není vidět žádná čárka, ale dida ještě trchu svítí a bvd je mžn dladit, až dida zhasne. Znvu připmínám, že stejně důležitým pr správné přizpůsbení je i ampérmetr na napájecím zdrji. Jsu případy, kdy indikátr ukazuje, že bvd je správně nastaven, ale další jemnu manipulací s ladicím kndenzátrem lze dsáhnut maximálníh prudu, tedy i výknu vysílače. V případě, že TRANS. D2 1?.11 ClR2(1 ÓR4 P), D5 tp, \s, R11 I r R3 OE 22 OE» TX vysílač, zde tedy např. FT-817 má indikaci výstuprdh výknu, bejdete se bez ampérmetru na napájecím zdrji, prtže můžete sučasně sledvat minimum svitu červené didy při maximu Wstupnih výknu. Obrázek destičky s plšnými spji indikátru PSV je pr inspiraci a jak vzr řešení na br. 13. Dufám, že můj článek byl d začátku d knce dstatečně uleželý", že rzhdně nebude nutné v příštích číslech zveřejňvat pravy a že nikmu nebude chybět dvustránkvý ppis, jak ustřihnut, nahýbat a prvrtat hliníkvý plech na výrbu krabičky. Rvněž dufám, že i méně zdatný kutil nebude hned p přečtení shánět telefn na autra. A Jednduchá skládací a přeladitelná GP anténa Spusta z vás jezdí někam se skenerem či jiným přijímačem a pak je těžk na něc lvit stanice", neb směrvky jsu velké a neskladné a pendrek" už svým názvem vypvídá, na c byčejně je... Nejjedndušší a dbrá anténa je GP - všem jak s ní na vice pásem? A jak ji skládat? N a prtže sám se byčejně přemisfuji na Babettě, a na ní th mc nedvezete, snažil jsem se něc dstupnéh a ještě funkčníh vymyslet. Výsledkem byla skládací GP, u které můžete měnit i t, kam je naladěná - tedy pkud si na ní nezapmenete udělat značky či vzít d kapsy s sebu metr. Nejde nic světbrnéh: puze musíte sehnat tři teleskpické antény s c největším pměrem mezi zataženu a vytaženu délku (t znamená i největší přeladění na pásmech) a slidní mechanicku knstrukcí (nesmí se sama sesypat d sebe apd.) a navíc dvě z nich musí mít klub. Přičemž výhdu je, když má klub západky, a tak drží při sklnu např. 45 d rviny. Takvé antény čast najdete i na starých TV a radipřijímačích světské prdukce a mívají i dst velké délky! Např. anténa na přijímači Leningrad 002 má pměr délek asi 23/140 cm a jistě by byl mžn pužít i antény z TV Šilelis apd. Samzřejmě bývají zase dsti tlusté, takže na UHF t nebude asi úpině t pravé, ale prest t ladit půjde. Uvedená GP z antén d Leningradu" by tereticky měla chdit d 50 asi d 300 MHz! teleskp s klubem hrní teleskp PL, F neb jiny knektr kstka z plexiskla či Dentakrylu Obr. 1. Nákres knstrukce GP V praxi by t měl vypadat asi takt: máte tři teleskpy. Pdle br. 1 je v papírvé krabičce pskládáte a prpjíte s PL či F neb jiným vf knektrem, na který pak připjíte kabel (neb tam ten kabel zapjíte rvnu). Pak t v té papírvé krabičce zalejete např. Dentakrylem. K tmu bych jen ddal, že Dentakryl netvrdne při tepltách asi pd 20 C, takže i když t smrdí strašně, nedávejte t teď ven na nc" na balkón, neb t neztuhne! Jiná mžnst by byla např. kstka z plexiskla, d které bychm navrtali ptřebné díry a pak ji rzřízli na dva kusy. D dlní části bychm t pskládali, hrní přilžili a bud' slepili pět Dentakrylem, neb udělali v rzích kstky díry na šrubky a sešrubvali. Uděláte dbře, pkud na kstku či d Dentakrylu ze zadní strany zalejete nějaké čk třeba z plechu, jak byste tam chtěli prvléci pásek na kalhty. Na dpravu t slžíte tak, že teleskpy budu suběžně se sebu a zatažené: takže t nebude větší jak asi 6x 23 cm u mnu uvedené antény, ač rzlžit t lze až na GP s prvky dluhými 140 cm! Na místě příjmu t rzlžíte, sklníte prtiváhy na úhel asi 45 d rviny dlů a vytáhnete zářič i prtiváhy na ptřebnu délku dle frekvence, na které budete přijímat. Pak se phlédnete p vhdné větvi, tyčce s nějaku infrmační tabulku či pdbně. Očkem na pásek na zadní straně kstky z plexiskla či Dentakrylu prvlečete bud starý kžený pásek, neb samstahvací plastvu pásku (plicie ji pužívá míst put: ficiální název neznám, ale vím, že bez nůžek či štípaček ji nedděláte - prt pzr na t, abyste ty kleště měli, pkud ji pužijete!). A tím páskem či plastem uchytíte anténu na bidl". Jinak taky můžete na hrní prvek udělat čk a anténu na větev věšet, ale prvek se vám asi začne vytahvat. T ale není prblém, lehce tmu zabrání plastvá páska či i flastr" na místě, kde se díly prvku překrývají. Na dbu pužití t vydrží. -jse- Anglická firma Reciva nabízí internetvý přijímač" - nepřipjuje se k anténě, ale přím na ADSL mdem neb sit Ethernet. Má vestavěn dekdér MP3, VVMA, Vbis a RealAudi, takže umžňuje příjem stvek radistanic přím, bez sučinnsti pčítače. A pr ty, kterým by t nestačil, je sučástí přijímače i běžný VKV-FM tuner. QX 32

33 POČÍTAČE e -w 7OEi a INTERNET Rubriku připravuje ing. Alek Myslik, INSPIRACE, alek@inspirace.cz IlSkype gumble_b EJl vt«r ies OE 1.71 ".- e 0.a,) ta sun cataata Clw (.73 ca Yu have L':OEes'2= 49 Vl u...teldun Yur Accunt enebe ce:ss File View Tls Call Help ää lys' Sler' 11,, Cntacts I ee Skype Beta Siglig Prfile Add Blck Send IM Send rite i My Skype rl Cntacts Call List it 27 cntacts nline 11:=1:11 5apaeOut balance EUR Cllt here t g t yur amunt WV' -r _ -.11& OE N. ierenme..04,,e/5a12p_ye keu ähelejj=gib_gläml Type Skype Name r number veth c Yu have 1 Cntact Online Yur Accunt 5,17PeOrnbalance, EU 4,0 Search fr Users OE Share Skype TYPe Skype Name r number math cuntry Cde 51cype," Yu Have 9rntarte Online tonline j fr:\ Yu Accunt O Users Online OE.OE FM a Cntact Users Online >7) Smlt for %MOE, erect e 9 Start I CnteCtS Dial I LOO Tls Call er, OH TELEFONOVÁNÍ PO INTERNERI Telefnvání p Internetu není žádná nvinka a již něklik let existují různé prgramy a systémy pr hvry prstřednictvím internetvé sítě. Tent způsb využívají dknce i kmerční perátři pr levnější dálkvá vlání. Kvalita takvéh hvru ale dluh nebyla prvnatelná s běžným telefnním prpjením. V pslední dbě dznal značné ppularity sftware a system Skype na bázi sítí P2P. Umžňuje jak hvry mezi jedntlivými účastníky z jejich pčítačů (t zdarma), tak i hvry na standardní telefnní čísla d většiny zajímavých zemí (za mírné pplatky na úrvni vnitrstátních hvrů). Můžete si i dpisvat (tzv. instant messaging) neb psílat subry. Kvalita hvru je při dbrém připjení k Internetu prvtřídní. Jste-li připjeni k Internetu alespň dbrým dial-up připjením (kl 45 kb/s), je pr vás Skype pužitelný a během krátké chvíle můžete být nline. Stačí si z Internetu zdarma stáhnut příslušny sftware (SkypeSetup.exe, 9,2 MB, z adresy vvvvvv.skype.cm), nainstalvat h a přihlásit se na dmvské stránce vvvvvv.skype.cm. Sftware pracuje v peračn ích systémech Windws XP/2000 a bvykle i ve Windws 98. K dispzici jsu i verze pr Linux, Mac OS i PDA (Pcket PC). Pr Windws ptřebujete pčítač s prcesrem alespň 400 MHz, 128 MB RAM, 15 MB vlnéh místa na disku, zvukvu kartu, mikrfn a sluchátka (neb reprduktry). Telefnvání se Skype Sftware nainstalujete a spustíte běžným způsbem. Při prvním spuštění budete dtázáni na jmén, které budete pužívat, a hesl. Ptm vás prgram vybídne k vypinění sbníh prfilu. Můžete zde vypinit své celé jmén, zemi, měst, telefnní čísla, vu adresu a další údaje, pkud je chcete dát k dispzici všem statním jinak nemusíte vyplňvat vůbec nic. Můžete sem take vlžit svji ftgrafii (neb jakukliv grafiku), která se zbrazí prtistraně při vlání a telefnvání. Kterýkliv z údajů vlžených d sbníh prfilu můžete kdykliv měnit. Při spuštění Skype se prgram během chvilky sám připjí d sítě (pčítač musí být samzřejmě připjen d Internetu). Váš seznam kntaktů je prázdny. Můžete si d něj dpinit přátele, jejichž jména (pužívaná se Skype) znáte, neb pužít funkci vyhledávání. Můžete hledat pdle skutečnéh jména, země, města a dalších parametrů, přičemž je lze i libvlně kmbinvat. Zavlat můžete bud' účastníky, kteří jsu zrvna nline v síti u svéh pčítače, neb běžné telefnní čísl. V kte- 33

34 rémkliv kamžiku jsu v síti Skype statisíce účastníků (jejich přesný pčet vidíte trvale v pravém dlním rhu kna prgramu např Users Online). Pr vlání na běžná telefnní čísla musíte být nejdříve přihlášeni ke službě SkypeOut (viz dále) a mít zaplacený určitý kredit, z kteréh se vám pak dečítaj í pplatky za uskutečněná vlání. Chcete-li někh zavlat, bud' h vyberete ze svéh seznamu kntaktů, neb přím napíšete jeh jmén (pr Skype)d příslušné řádky, ppř. vytčíte" jeh telefnní čísl (z příslušné brazvky prgramu). Za chvíli se zve zvnění (pužívané tóny a meldie lze libvlně nastavit) a pkud prtistrana zvedne telefn", můžete hvřit. Při dbrém připjení k Internetu je kvalita zvuku výbrná, výrazně lepší než při standardním telefnvání. Napak pkud někd vlá vás, uslyšíte zvnění (nelekněte se) a můžete příslušným názrným tlačítkem přijmut hvr. U všech kntaktů ve vašem seznamu vidíte, zda je příslušná sba k dispzici (nline) neb ne (stejně tak vidí ni vás, pkud jste k tmu dali suhlas). Pkud nechcete, aby vás nikd vlal, můžete se značit jak mmentálně nedstupný, nerušit, neviditelný ap. Prgram dispnuje i seznamem, kam můžete zařadit sby, jejichž vlání nechcete vůbec přijímat. Během hvru se vám zbrazí ftgrafie neb ikna th, s kým hvříte (pkud ji umístil d svéh sbníh prfilu) a dba trvání hvru. Skype umžňuje prpjit až 5 sb d knferenčníh hvru. Je t velice jednduché a funguje t pravdu skvěle. Můžete bud' značit všechny účastníky, s kterými chcete najednu mluvit, a vytvřit rvnu knferenční hvr, neb můžete pstupně k prbíhajícímu hvru další účastníky připjvat. Prvz je duplexní, tzn. že mhu mluvit všichni najednu a všichni slyší všechn. U méně kvalitních připjení neb přetížených linek se bčas vyskytuje mírné zpždění přensu. Přidávat (neb ubírat) účastníky hvru může jen ten, kd knferenční hvr in icival. Pkud t můžete naplánvat, je vhdné, aby t byl účastník s nejlepším internetvým připjením a s nejvýknnějším pčítačem. Skype chrání pměrně dbře vaše sukrmí skutečnst, že jste nline zbrazí puze těm účastníkům, kterým jste t jmenvitě dvlili. Pkud si vás zařadí d svéh seznamu někd další, zbrazí se vám kn autrizačníh dialgu a můžete se rzhdnut, jestli mu chcete umžnit, aby vás viděl". Skype lze nastaviti tak, že bude přijímat hvry puze d takt autrizvaných sb. Napak khkliv můžete snadn zablkvat, takže s vámi nemůže navázat spjení. Instant messaging (chat) S jedntlivými účastníky můžete i chatvat" knverzvat pmcí klávesnice. Někdy je t výhdnější, než hvřit, někdy t hvr vhdně dpiní (když např. chcete někmu sdělit dluhu internetvu adresu). Pstup je stejný jak při hvru vyberete účastníka a stisknete tlačítk deslání zprávy. Každá dšla dpvěd' se hlásí nastaveným zvukem a zbrazí v pracvním kně prgramu. Krmě zprávy můžete pslat partnervi, se kterým právě kmunikujete, i jakýkliv subr ze svéh pčítače. Pracvní kn Skype Skype má na svém pracvním kně něklik zálžek (br. 2 až 7) Start, Cntacts, a Call list jsu vidět stále, další jsu viditelné jen tehdy, jsu-li zaptřebí. Start tt kn je viditelné vždy autmaticky p spuštění prgramu a zbrazuje suhrn základních infrmací, např. pčet přátel nline, zmeškaná vlání a zprávy ap. Cntacts zde je seznam vašich přátel, které jste sem zařadili, s ikn ku značující jejich mmentální stav". Kliknete-li na jmén pravým tlačítkem myši, máte k dispzici menu s mnha mžnstmi, c s daným kntaktem můžete udělat můžete h zavlat, 11) Skype' - gurnb le_b Ede ew Dk Call Help,G;:j OEd Start 117,-,,,;tria Dial![E311 List 1 Yu have O LIhnses"C:ge L rfil ims dt 2rvIlsice (2) S Cntacts Online Yur Accunt 2,222tbgalatnc:j05r92,5unEtURa, Search fr Skype users /f Share Skye with a Friend Type Skype Name r number with cuntry cde Online Users Online.: Obr. 2. Okn Start,,.. k) Skype' - gurnble_b Eile View 'Dk Call Help if.oeg.. 40.;-D Start,..i - Cntacts a Dial e Call List ej andrew e catherine,iä pamela e pamela cell phne id skype_lver e skype_rcks.4 hilary,td danid [Type Skype Name r number with cuntry cde a rs rs 4. Online Users Online Obr. 3. Okn Cntacts _ Z) Skype - gurnble_b Ede Vjew 'Dk Call Llelp Skype" - User Prfile Yur Skype Persnal Prfile The fllwing infrmatin is searchable in the Skype Public Directry. In rder fr thers t find yu, we recmmend that yu fill in as many fields as pssible. Yur address will nt be visible t thers. Skype Name Full Name Birthdate Language State/Prvince Office phne Lidd mm Sex Cuntry City Hme phne Hmepage Male Czech Republic Praha (--it Start Cntacts II D Dial e Call List,OE: Ech Test Service LJ Call with... Ech Test Service Call Duratin 0003 Mbile phne Abut My Picture Change... Clear Update Cancel Obr. 1.Ve svém sbním prfilu můžete vypinit ty údaje, které chcete statním zpřístupnit. Zádný z nich není pvinný. Type Skype Name r number with cuntry cde 4- IC.96 - r Call with Ech Test Service Obr. 4. Okn Active Call 34

35 ta Skype' - gunible_b... Eile ew Dls Call Help OE 5tart Cntacts Dial el Call List Ech Test Service In prgress I e, Cnference Cnference Cnference uty - r Cnference call hsted by IL. r e 1 ar- roe. > skype-lver In prgress Obr. 5. Okn Cnference Call ra Ech Test Service (Online) Skyp... 1.,jtle T.L. says, Hell (e,, T.L. says : D yu lace Skype? Í'Z' l:.:;oe, Emticns 14:13: běžný telefn za cenu místn ích hvrů. Jak pstupvat? Z menu Tls (Nástrcje) zvlíte G t my accunt page a ve webvém prhl ížeči se yam tevře přihlašvací webvá stránka na vvvvvv.skype.cm (můžete ji samzřejmě tevřít i přím). Zadáte své jmén a hesl a na další stránce už si můžete zakupit kredit pr hvry uskutečněné na telefnní čísla. Můžete si vybrat kredit 10 Eur neb 25 Eur a zaplatíteza něj svu platební kartu. Tat částka yam pstačí na 10 příp. 25 hdin hvru d všech běžných destinací. Na základní brazvce Skype se yam zbrazí váš kredit (bude vždy aktuální, tzn. bude klesat pdle th, klik prvláte). A můžete telefnvat. Na příslušné zálžce (br. 7) vytčíte čísl, zazvní t a mluvíte. Císl vkládáte TS. Skype' - alek07 Fe +iieyv Lk Call tell, 4-0 (JD El siš OE dt () It si7airilcntacb 0 Dial ei Fal7 Le. Online j 7 PORS 8 TOE, 9 wxyz) Get SkypeOut and call yur ffline friends 5kYpeOut: Glbal callin at lcal rates Users Online Obr. 7. Okn k vytáčení telefnních čísel vždy v kmplexním tvaru, tzn. včetně předvlby státu (i pr vnitrstátní hvry), a na začátku + neb 00 jak např (neb ) pr hvr d USA. Pkud svůj kredit prvláte (raději něc dříve), tak si stejným pstupem přikupíte další. Obr. 8. D těcht mist platí Glbal Rate Pr vlání d 20 nejběžnějších států má SkypeOut tzv. Glbal Rate jedntný tarif, který je v sučasnsti 1,7 eurcentu za minutu (tj. asi 56 haléřů). Tarif Glbal Rate platí pr následující země (br. 8): Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Dánsk, Francie, Irsk, Itálie, Kanada, Mexik, Německ, Nizzemsk, Nrsk, Nvý Zéland, Prtugalsk, Rakusk, Rusk, Španělsk, Švédsk, USA, Vatikán a Velká Británie. Tent tarif platí puze pr čísla na pevných telefnních linkách, na mbilní telefny je t výrazně dražší (vyjma Kanady a USA, kde platí i pr mbilní telefny). Dvlat se lze ale prakticky d všech zemí světa a na stránkách Skype najdete kmpletní seznam tarifů pr jedntlivé země. I Online Histry n,2 Obr. 6. Okn Instant Messaging a Dwnlad Skype fr Windws - Micrsft Internet Explrer Subr Úpravy Zbrazit (2bliben6 Nástrje Nápměda (;) Zpět 2OE np Hledat *Oblibené Adresa httpewskype.cm/prductsiskype/windwsf Média Ong Keg Odkazy pslat zprávu, pslat subr, pslat seznam kntaktů, prhlédnut si jeh sbní prfil, přejmenvat si h (samzřejmě puze pr vaše zbrazení), dstranit h ze seznamu, zablkvat neb si prhlédnut seznam všech kmunikací s ním. Call list seznam uskutečněných kmunikací (jmén, datum, čas, trvání hvru) Active Call pkud někh vláte neb někd vle vas, uvidíte tt kn s ftgrafií neb iknu. SkypeOut Ne všichni na světě (ani u nás) mají zatím pčítač a Internet a tak s nimi nemůžeme zadarm přes Skype hvřit. Ale jde t alespň výrazně levněji, než přes běžné telefnní perátry. K tmu je placená služba SkypeOut umžní yam dvlat se přes síť Skype prakticky kmukliv na světě na jeh e dwnlads Overview Skype fr Windws Dwnlad Screenshts FAQ Getting Help Change Ltt Skype fr Mac OS X Skype fr Limn< Skype fr Pcket PC Skvp e Out CDwnlad Skype nw. It's free. Hi. alek07! NOlalek07,i accunt I 1-2, I Skype fr Windws rsi Dwnlad Skype fr Windws (8.2 MB) NIV Verzmn I Releam dale' Aug FOEle name SI,eSetqa eme Dwnlading and Installing Ignimurn System Requirements rfir Nó T dwnlad Skype t yur cmputer, In rder t use Skype fr Windws sftware, simply click the dwnlad link abve and yur cmputer must meet the fllviring save the installatin He t yur cmputer. minimum system requirements: Be sure t remember where yu saved the file (the desktp might be a gd place). PC running Windws 2000 r XP 400 MHz prcessr Once the file has dwnladed cmpletely, 128 MI3 RAM please pen the flder cntaining the file 10 MD free disk space n yur hard drive yu dwn(aded. Duble-click the Sund Card, speakers and micrphne installatin file yu just dwnladed t start Internet Cnnectin (either dial-upi installing Skype n yur cmputer. minimum 33.6 Kbps mdem, r any bradband: cable, DSL, etc.) ti Internet Na stránkách prcjektu Skype se dzvíte pdrbnsti a stáhnete si dtud ptřebný sftware 1 35

36 ROSTLINY A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ V pslední dbě trávíme stále více času v uzavřených prstrách u pčítačů a jiných technických zařízení. Tt prstředí na nás má v mnha případech negativní zdravtní vliv. Ukázal se, že běžné pkjvé květiny se mhu stát cennu chranu před narůstajícím smgem v dmácnstech a na pracvištích. Jsu nejen esteticku dekrací, ale pdle psledních výzkumů NASA překvapivě účinně absrbují ptenciálně škdlivé plyny a čistí vzduch v místnstech. Dvuletý výzkum dšel k závěru, že některé pkjvé rstliny mhu přírdním způsbem dstraňvat ze vzduchu různé chemické látky, prdukvané elektrnickým i jiným vybavením kanceláří a pracven, a pmáhat v bji prti btížně pjmenvatelným zdravtním ptížím z pbytu v některých budvách a místnstech. Na využívání bilgických prcesů k řešení prblémů živtníh prstředí (jak v ksmických ldích tak i v pzemských prstrách) pracuje již řadu let tým dr. Wlvertna v NASA. V pslední dbě byla zpracvána studie 12 ppulárních pkjvých rstlin, zkumající jejich účinnst v dstraňvání mlekul frmaldehydu a dalších látek. Kvetucí rstliny jak gerbera neb chryzantéma byly velmi účinné při dstraňvání benzenu ze vzduchu v místnsti. Dbré výkny" pdávají i dračinec, tulcvka a další. Rstliny debírají škdliviny ze vzduchu malými tvry ve svých listech. Při dstraňvání txických výparů jsu však stejně užitečné listy, křeny a půdní bakterie uváděných rstlin. Účinnst lze dále zvýšit kmbinací přírdních prcesů s mderními technlgiemi např. kmbinací ventilátru a aktivvanéh uhlíku s rstlinu v květináči. Křeny rstliny rstu přím v aktivvaném uhlíku a pzvlna neutralizují v něm absrbvané chemikálie, zatímc ventilátr celý prces urychluje. Palma hrská Chinese Evergreen Břečťan ppínavý Gerbera Dračinec (dracéna) Dračinec (dracéna) Dračinec (dracéna) Tchynin jazyk Chrysantéma Tulcvka (Lpatkvec) Dračinec (dracéna) Chamaedrea Seifritzü Aglanema Mdestum Hedera Helix Gerbera Jamesnü Dracaena Janet Craig Dracaena Marginata Dracaena Massangeana Sansevieria Laurentii Chrysantheium mriflium Spathiphyllum Mauna La Dracaena Wameckii Deset nalúčinnejšich rstlin pr dstraňvání škdlivin z vzduší I my všichni můžeme pužívat dma neb v kancelářích tyt rstliny a zlepšit si tak vzduch, který dýcháme bude nám lépe a budeme pracvat efektivněji a s radstí. Deset nejúčinnějšich rstlin při dstraňvání frmaldehydu, benzenu a trichlretylénu ze vzduchu je v tabulce a na brázcích. Známy a v našich dmácnstech ppulární Tchýnin jazyk, Sansevieria Laurentii Aglanema Mdestum Palma hrská, Chamaedrea Seifritzii Aglanema Star Chrysantéma, Chrysantheium mriflium 36

37 Nejběžnější škdlivé látky v vzduší pracvištoe Trichlretylén je širce pužívaný v mnha průmyslvých dvětvích, zejména při dmašťvání kvů a čištění všeh druhu. Pužívá se v inkustech d tiskáren, barvách, lacích, pliturách a lepidlech. Je pvažván za pteciální karcingen. Benzen je velmi běžné ředidl přítmné v mnha běžných prduktech např. v inkustech, lejích, barvách, benzinu, plastických hmtách neb gumě. Pužívá se při výrbě čisticích a pracích prstředků, výbušnin, léků a barviv. Již dluh jsu známé jeh dráždivé účinky na či a kůži. Časem se ukázal, že benzen má vliv na mutace buněk, je txický pr embrya a je karcingenní. Může přispívat ke vzniku leukémie. Jeh nadechvání může vest k dýchacím ptížím, srdečním arytmiím a pruchám krevníh a lymfatickéh systému. Opakvané neb dluhtrvající vystavení i velmi malým kncentracím benzenu způsbuje pak blení hlavy, ztrátu chuti k jídlu, spalst, nervzitu, psychické pruchy a některé nemci krevníh systému (např. anémii). Frmaldehyd je všudypřítmá chemikálie, kteru lze zjistit prakticky ve všech vnitřních prstrách budv. Jeh hlavním zdrjem jsu různé těsnicí pěny, všechny materiály na bázi tlakvě lepenéh dřeva jak dřevtřísky a překližky (z ničeh jinéh se dnes nábytek nevyrábí). Pužívá se ve výrbcích z papíru bsahujících pryskyřice (většina balvých materiálů). Frmaldehyd bsahuje i mnh dmácích čisticích prstředků. Najde se i v cigaretvém kuři, zemním plynu ap. Frmaldehyd dráždí sliznice čí, nsu a hrtanu. Je vysce reaktivní a v kmbinaci s bílkvinami může vytvářet kžní alergie. Nejčastějšími symptmy vystavení větší kncentraci frmaldehydu je pálení čí a blení hlavy, může ale dlhdbě způsbvat i astma. Břečťan ppínavý, Hedera Helix - rste sice pměrně pmalu, ale můžete si s nim nechat brůst pracvnu a bude t i hezké Čtyři drůdy dračince (dracény) - Dracaena Janet Craig, Dracaena Massangeana (vprav nahře), Dracaena Marginata (vprav uprstřed) a Dracaena Wameckii (vprav dle) Tulcvka (Lpatkvec), Spathiphyllum Gerbera, Gerbera Jamesnü 37

38 PŘIPOJENÍ KLÁVESNICE PC/AT K I2C Tent článek ppisuje využití levnéh smibitvéh mikrprcesru typu 8XC751 jak rzhraní k připjení standardní PC/AT klávesnice ke sběrnici I2C. Mikrprcesr 8XC751 (bud' s pamětí ROM jak 83C751 neb s EPROM jak 87C751) je k tmut účelu ideální díky vestavěnému rzhraní I2C, malému puzdru (24 vývdů DIP) a malé sptřebě (typicky 11 ma). Ptřebný aplikačni sftware se bez prblémů vejde d 2 kb paměti a pstačí mu 64 bajtů perační paměti. Standardní klávesnice PC/AT desílá data v taktvaném sérivém frmátu, slženém ze start bitu, 8 datvých bitů (pčínaje LSB), paritníh bitu a stp bitu (viz br. 2). Krmě taktvacíh signálu a vlastních sérivých dat je na knektr pr klávesnici vyveden ještě napájecí napětí. Rzhraní PS/2 pr klávesnici je lgicky stejné, i když pužívá jiný typ knektru. Save registers DATA CLK SDA SCL PWR N/C # J_ DATA CLK VcC = 910 _II (11,F OK K 33pF 133pFTE T MHz 11 Obr. 1. Zapcjení rzhraní klávesnice PGAT ke sběrnici PC 20ps typ. 80ps typ. Obr. 2. Časvý průběh signálu z klávesnice PGAT Při stisknutí klávesy desílá klávesnice vytvářecí" (make) kód, při uvlnění klávesy přerušvací" (break) kód. P3.4/A4 P3.3/A N/C N/C NC N/C N/C P0.2 SDA SCL RST X1 X2 VSS 8 7 C vcc 23 N/C - Nic 22 N/C NC 20 N/C 24 Vcc INTO N/C - 16 N/C _1& N/C 15 Nic 14 Nic P3.5/A5 P3.2/A2/A P3 6/A6 stp e 10K P3.1/A1/A P3.7/A7 P3.0/AO/A P1.7/TO/D7 Shift keybard DATA line (P0.2) int variable KEY. PO2Np 6 P0.1/SDA/0E-PGM 7 P0.0/SCL/ASEL 8 19 P1.6/TAr/D6 18 P1.5/IARS/D5 17 P1.4/04 Parity check (ptinal) RST 9 X2 l X1 16 P1.3/03 15 P1.2/D2 14 P1.1/D1 Vss P.0/DO Set SHIFT flag Clear SHIFT flag Obr. 3. Zapcjení vývdů puzdra DIP mikrprcesru 8XC751 LASTKEY=KEY Translate t ASCII using 'unshifted lk-up table BiTtl=0 Restre Registers CTRL key handling (ptinal) LASTKEY=BREAK cde Translate t ASCII using 'shifted' lk-up table BIT#=BITSX.1 Obr /ývcjvý diagram bslužnéh prgramu Vytvářecí kód je smibitvým skenvacím kódem, reprezentujícím stisknutu klávesu, přerušvací kód bsahuje tentýž skenvací kód před kterým je ale deslán speciální kód OFOH. Na rzdíl d běžné klávesnice ASCII jsu jiným způsbem zpracvávány kódy vytvářené pmcí kláves SHIFT, CTRL, ALT ap. U klávesnice ASCII tyt klávesy přím mdifikují desílaný kód, zatímc klávesnice PC/AT desílá tut kmbinaci jak dva samstatné stisky a vyhdncení znaku prbíhá až v PC. Zapjení rzhraní klávesnice PC/AT na I2C Schema zapjení je na br. 1. Rzhran í I2C v mikrprcesru 8XC751 umžňuje přímé připjení signálů SDA (Serial Data) a SCL (Serial Clck) k dpvídajícím linkám sběrnice I2C. Pr- 38 ( Praktická elektrnika

39 pmtns/cm Vc)ML, tže sběrnice 120 má tevřený klektr, jsu ba vdiče připjeny přes rezistry 10 k12 na napájení k zajištění vyčkávacíh stavu mezi jedntlivými stisky tlačítek klávesnice. Pdbně jednduché je i připjení klávesnice PC/AT. Výstup CLK z klávesnice je využit pr genervání přerušení (INTO). V reakci na něj příslušná prgramvá rutina sftwaru v 8XC751 navzrkuje datvý signal z klávesnice, připjený na druhý bit prtu 0 (P0.2). Při splupráci s PC pužívá klávesnice busměrný kmunikační prtkl díky skutečnsti, že klávesnice i PC mhu využívat datvu (DATA) i taktvací (CLK) linku sběrnice s tevřeným klektrem. Obusměrná kmunikace však není pr základní funkci klávesnice zaptřebí a v ppisvané aplikaci (rzhraní ke sběrnici 120) se s klávesnicí zachází jak s výhradně vstupn ím zařízen ím. Obslužný sftware Sftware, bsluhující ppisvané rzhraní, vyknává tři základní funkce: zachytává taktvaná sérivá data z klávesnice, knvertuje data z klávesnice na dpvídající kódy ASCII, desílá kódy ASCII jak zprávy p sběrnici 120. P stisku klávesy generuje výstup CLK klávesnice přerušení přes INTO. Mikrprcesr 8XC751 přesune data z klávesnice na P0.2 (prt 0, bit 2) a vybere smibitvý skenvací kód z jedenáctibitvéh paketu. Skenvací kód je převeden (s pužitím převdní tabulky) na dpvídající kód ASCII. Víceklávesvé kódy jsu převedeny na kódy ASCII vyhdncením přítmnsti přepínací klávesy a pužitím samstatných převdních tabulek pr každu variantu. Zachycení dat z klávesnice a knverzi kódů zbrazuje vývjvý diagram na br. 4. Mikrprcesr 8XC751 pracuje jak 120 slave". Pkud master' vydá příkaz read', 8XC751 na něj vrací knvertvaný znak ASCII. Sedm nejméně významných bitů je využit pr kód ASCII, nejvýznamnější (smý) bit je pužit jak značka (flag) NEW (0=nevv, 1 =ld). Kód zůstává značen jak new d dby, než je přepsán d 8XC751 pak je značen jak ld a přepsán dalším zpracvávaným kódem. Příklad bslužnéh prgramu pr 8XC751 najdete v subru firmware.txt na našem webu (vvvvvv.aradi.cz) přestže nezabírá ani plvinu paměťvéh prstru mikrprcesru, jeh tištění by zabral neúnsně mnh místa (a jeh následné přepisvání d pčítače mnh času). V paměti prcesru zbývá dst místa na další funkce a vylepšvání bslužnéh sftwaru. ZAJÍMAVÉ WEBY Nabízíme vám něklik dalších zajímavých webů - na adrese najdete vždy nejčerstvější nvinky z prvzu vesmírných zařízení, na webvych stránkách vše Slunci a Zemi a prstředí kl nich. Den ík nejen sftwaru si přečtěte na a nejrůznější zajímavé prgramy si můžete stáhnut z MeeAsen - nee OE ten rare-re, - MIDIS haretemb gcli 'Am MaAptin gkmarks WIrdw Idelp x te, arlä SPACEFLIGHT NOW nrier j1 T...4,1P.M 1229,14.10 UM, Spaceflight Nv. T Tp Stry Space statin crew sars abard Syuz rcket Riding a venerable Russian Swim rcket ff the des fl steppes f Kazakh:stem the next residems f Me Internatinal Space Statin zefaly dep.. planet E.h Wednesdlynet far their six-mnth vyage in rbit. FULL STORY MISSION STATUS CENTER RFEACRAEMMRT MWE AEE M WAMEA =====.2421 OREMEA. ACC T10.. VIDEO:,UNCH SPACESUITS ARE CHECKED OUT. VIDEOL VIP DELEGAT/N TAL. TO CREW Mr V1DEOE CREW DEPARTS SUITUP BUILDING FOR RIDE TO PAD. REDEEM LARGE CRw WELCOMES crew Kr LAUNCH PAD. VIDEO: SERVICE TOWERS ARE RETRACTED FROM AROUND ROCKET NIDEO: THE SOYU2 ROCKET BLASTS OFF WITH EXPEDITION VIDE. FULL-LENGTH MOVIE OF EXPEDITION 10,UNCH INTO ORBIT VIDEO: POST-L0UNCH INTERVIEW WI, FRED GREGORY. Expeditin 10 crew patch Nv ulipping! This be wrn t. S STORE Maritime Law Infrmatin Alarltime mre ee, Injuries Jn Act eešin Eiffl AllRatlenmlada0e -Catayse le 0a110 určen0 pr v0e00,sečky grant«, Xer ts esetern 1,017: =lipael=4122en0, pst,. sreensuedknaleoesi, wwweg 1_1 Elta ff. itew LOE.trat n Demme tgail trrsiw Lick re ri us h mi, i CI i - x EDWQ. (17 riyi -, 1: g_.ei X MI M. I ri hnperraceweathencmwexcugvi ji 10, Gicuie search legirsii - Edisi-LÍ r spaceweath elreb m MEEEEEEREE EbEEW.E EEE E EEWEEMEEEM I ILL -1 E. E. L.Mn ªkmaes,,Inare Ijelp ruei COEZ',OEK 3 <L101. I GERK - WEAR I DPP.-- OE 3U, KDRT F,R71, I1..1,..1,7EWb SPACE WEATHER Current What's Up in Space 14 Oct 2004 Cnditins Slar Wind speed: kinis density: 3.4 Subscribe t Space Weather News Wuld yu like a phne call when **Mr ) gemagnetic strrns are brewmg? i, Sign up fr SpaceWeather PHONE..itilt ROE X-ray Slar Flares LUNAR ECLIPSE: Mark yur calendar! On Vrednesday. Oct. 27th sky watchers in the Americas can cs a lrely-red ttal liferrgeelts cm e PC users CentralintegenCe Assum 6-hr max Bit me UT mm eclipse f the mn. [friryi 24-hr Cl OZZO UT Dll d Z. 2.:;OETOE,OEU OEju., CRESCENT SUNSET: In Hawaii yesterday. just befre sunset, the mn glided in frnt f the sun prducing e WNW slar view tdaeage dati Catalge Omen e fr Alarm XII 4.10 [26.210illettintelffluX1n81 Prwdes hishestlevel f pw, perfrms., and refinbefrati curds M M AVMM Ittinut 14.1 Me IA tnnsinleai ärs CID Smd,Nee, simit-wre nifty. detect andremw specific/imam SP:UMW. Stwidmi WW1Inswswiwrggiffffl A t. A remve A am Summit. latjetta Outlk r OntatkPaprett. Mrt DxreaxCurlPanel The is ge CnrelPainl firaficrieee Dinet3C9.0. ' rn1.111ffm terni OiI Sun 14 Oct.04 1 ips. On the beach at Wailea Maui, Rb Ratkwski tk this pictum f the sun with a strange bite taken ut f it: submit yur images pi g I game vicaign rjr27;022:=z:vap credit SOHOMDI Science The Far Side f the Sun NASA CreChed InnEtä I Freemn I vrdyj ch, ks win unitek mute& files re camped Octber12, i Ad-aware 38 ref...ems MI 83 issese pining arivally update yur,' tad-nnte recgnie the bleutgisenre. feriae Earths,. Sestat Snuck ul DeltresDetectim Update pal rraia...iwm tn,134sie Wee StAtet SAD detectins niariel the suedes. As irehdeetwafflets 0. 39

40 SERVICE PACK PRO WINDOWS 98SE Mnh pčítačů ještě pracuje s peračním systémem Micrsft Windws 98SE. Micrsft nikdy nevydal žádný suhrnný service pack" suhrn všech vydaných prav a úprav pr tent perační system. Shrmáždil je však turecký student Alper Cskun a užje delší dbu pravidelně vydává (zdarma) jak neficiální Service Pack pr Windws 98SE (pslední verze je 1.6.2). Všechny dplňky a pravy jsu vždy v saminstalačním subru, který stačí spustit. Pcházejí převážně z ficiálních zdrjů Micrsftu, částečně izjinych ficiálních zdrjů. Instalují se všechny najednu, nelze tedy vybírat, které chcete a které ne. Jde puze úpravy peračníh systému, nikliv dplňkvých prgramů jak Internet Explrer, DirectX, Media Player ap. Před instalací nvéh Service Packu by měla být předchzí verze kmpletně dinstalvána. C všechn v sučasnsti Service Pack bsahuje (v závrce je internetvá adresa zdrje): 73 prav d Micrsftu (viz seznam v tabulce). Regent prblému s 512 MB RAM ( Pdpra 256 barev v tray-iknách (vvvvvv.dr-hiby.cm/traylcnln256clr/) Lepši Ntepad Optimalizace dkládacíh subru (svvapfile) (vvvvvv.mdgx.cm/98-4.htm#cosw). Lepši pdpra WDM a USB Obecná pdpra USB 1.x Mass Strage Device Ovladače Adaptec ASPI ( Windws Scripting Hst 5.6 (vvvvvv.micrsft.cm/dvvnlads/ details.aspx?familyld=0a8a18f6-249c-4a72-bfcf- FC6AF26DC390). DCOM (vvvvvv.micrsft.cm/cm/dcm/dcm98/dcm1_3.asp). OLE Autmatin Libraries Dial-Up Netwrking 1.4 ( Micrsft Installer 2.0 (vvvvvv.micrsft.cm/dwnlads/details.aspx?familyid= cebbacd8-c b702-de3bb768148f ). Micrsft Layer fr Unicde (vvvvvv.micrsft.cm/dwnlads/details.aspx?familyld= 73BA7BD7-ED06-4F0D-80A4-2A7EEAEE17E2).,ew nrn nrtmedis nag vewcw, MOMZZ, - id EM14,rnmeml,,,eses,.. exuberant sftware Hama I 9e SE Service Pack I2.9atar_šr.91.1_ :.V.1,12.1"seZ2=erAzOE:cc,"ZTwestd 1'.72:7.7,7,:72" "*"*"'"" " If yu!. Ms pack a. feel like rant a 219 a 5er-extracting and se.nrtalling part Wee Micrsft's update Thu, yen Palmed* Mee smetbi an IndiViduelly. Hwever, the part inrtalls nly required fixes fr your meant UMnstalladrin pss. frm Add- send me an Rem. Prgrams. Hwever, I dn't recmmend uninstellation Ofü. part, Ewe, dn't hare any prblem. Get Ce This is nly fr WINDOWS 9 SECOND EOPION ENGUS/4. I highly necmmend that yu shuld hackup yur Certifica ur supprt system befre inrtalling the part. Yu murt hare at least PP MB f RAM. makes passible t make lcalized versins and t itzhittgleyrjperating Mum udalas. It des NOT cntain Internet Explrer Ei, Dire«9,14...Player 9 add nee, features. T all users, Please lk MBAs lish and wed me If yu have any deem. What's New In 1.6.1, What's New l 1.6t -NUM a new hat Naas (249635, B35732, B505110). -HEIM Micrsft Layer fr Unicda. -919w, Visual Basic 5.0 SP2 runtime library. - UPDATED, 1 Ht fix frcits Unclateb - FIXED: Registry crruptin prblem. - FIXED, 1151 inrtallabn prblem. FIXED: New cmma. missing in Wi.ws Explrer prblem. Webvé stránky Alpera Cskuna pr Service Pack 2ce-. Visual Basic 5.0 SP2 runtime library (vvvvvv.micrsft.cm/dwnlads/details.aspx?familyid= 05AEO9E6-082A-4CD1-99CD C20) Visual Basic 6.0 SP6 runtime library (vvvvvv.micrsft.cm/dwnlads/details.aspx?familyld= 7B9BA261-7A9C-43E F673077FFB3C ). Visual C SP6 runtime libraries ( sp/vs6/sp6/dvvnlad/default.aspx ). Aktualizace subrů JET 3.5 na JET 3.5 SP3 ( micrsft.cm/?id=172733). Pdpra 98Iite 4.7 Chubby a Overweight (vvvvvv.litepc.cm/981ite.html). ikny z Windws ME Barevné schema Windws 2000 (vvvvvv.mdgx.cm/nevvtip16.htm#w2kcs). Pdpra uživatelských adresátů Prgram Files" Některá dalši nastaveni ( Existuje i česká verze tht Service Packu na adrese vvvvvv.winpack.rg, jsu v ní české verze prav a úprav (pkud existují). Neficiální Service Pack pr Windws 98SE verze (sesp162en.exe, 11,9 MB) si lze zdarma stáhnut z adresy vvvvvv.majrgeeks.cm/dvvnlad4131.html neb z adresy vvvvvv.sftpedia.cm/public/scripts/dwnladher/ , česku verzi packu (sesp15 rci_cz.exe, 10,3 MB) z adresy vvvvvv.vvinpack.rg/dvvnlad.html. Seznam ficiálních prav Micrsftu, bsažených v ppisvaném Service Packu pr Windws 98SE (dpvídající internetvé stránky Micrsftu pr danu pravu jsu vždy na adrese http2supprt.micrsft.cm/?id=xxxxxx, kde XXXXXX je příslušné čísl pravy, uvedené na začátku řádku) : RFC 1323 Optins Can Nt Be Enabled in Windws 95 and Windws 98, : Windws 95 and Windws 98 TCP/IP May Retransmit Packets Prematurely, : USB Devices May Nt Wrk in Windws 98 Secnd Editin, : Update Available fr Scriptlet.Typelib and Eyedg Security Vulnerability and the BubbleBy Virus, : Cmputer Hangs Entering ACPI S4 Mde with a USB Device Cnnected, : The AOL 4.0 Client Des Nt Cnnect with USB And WDM Mdems, : ScanDisk Errrs n IDE Hard Disks Larger Than 32 GB, : Large Writes t Remvable Media May Result in Data Lss, : Autmatic Repeat Des Nt Wrk fr USB Keybard After Suspend/Resume, : WebTV fr Windws Update fr Interactive Cntent, : IDE Cntrller Is Disabled in Device Manager If Secndary IDE Channel Is Disabled in the BIOS, : FDISK May Nt Wrk When IDE Cntrller Is Rebalanced, : High Bandwidth May Nt Be Available with 1394 Open Hst Cntrller, : 1394 Hst Cntrller Driver Des Nt Retry Busy Devices Prperly, : USB Enumeratin Prblems with OpenHCI Cntrller n Fast Cmputers, : Cmputer Des Nt Resume After Warm Undck with USB Cntrller in Dcking Statin, : Enabling OHCI USB Supprt Causes High-Pitched Nise, : USB Muse r Keybard Nt Wrking with AMD OHCI USB Cntrller, (pkračvání na další straně) 40

41 244594: Scanning Stps When Using NEC Open Hst Cntrller and HP USB Scanner, : Fatal Exceptin Errr Message in Openhci.sys When Devices Cnnected t USB Cntrller, : Furth and Fifth Muse Buttns Nt Recgnized by Windws, : Perfrmance Prblems Inserting CardBus Card with TI-14xx, : Memry leak in User.exe After Resuming Cmputer, : ACPI Cmputer with Anti-Virus Sftware Installed Stps Respnding When Yu Restart Cmputer, : Internal Stack Overflw When Quitting t MS-DOS, : SMART Functinality Nt Available in Clean Windws Installatin, : XCLN: Windws 95/98 Instant Messaging Client Authenticatin Frm Separate Dmain, : Client Cannt Lg On If Unicde String Is Passed t NTLM Security Supprt Prvider Interface, : Directry Service Client Prevents Outlk 2000 frm Using "Nne" Authenticatin t Lg On, : IEEE 1394 Mass Strage Device Nt Present After Resuming Frm Standby, , : Cannt Use PPP Over ATM t Cnnect After First Call Is Clsed, : USB Devices May Cause Hang While Attempting t Hibernate, : Electrstatic Discharge Disables Devices Plugged In T USB Hub, : Patch fr WebTV fr Windws Annuncement Listener Vulnerability, : Errr Message n a Blue Screen When Yu Try t Play Digital CD Audi, : Cmputer Hangs When Remving DVD-ROM Drive Frm Bay, : Errr Message "N Valid Drive/Disc Fund" Playing Audi CD After Using Data CD-ROM, : Prblems Resuming After Suspend While MPEG Is Playing, , : SRB FUNCTION_SHUTDOWN Requests Nt Sent t SCSI Miniprts During Shutdwn, : Update Available t Revke Fraudulent Micrsft Certificates Issued by VeriSign, : WebDAV Service Prvider Can Allw Scripts t Levy Requests as a User, : Lw Battery Alarm May Nt Wrk If the Pwer Meter Is Nt n the Taskbar, : Cmputer Hangs After Yu Remve the Secnd Battery, : Windws 98 Shutdwn Hangs fr Five Minutes with USB Mdem Present, : DVD Player Prgram Cannt Access Data, : An Unchecked Buffer in the SNMP Service May Allw Cde t Run, : DCOM Prgram Hangs After Server Rebt Creating DCOM Object, , : Internet Explrer Navigatin Sund Update, , : Buffer Overrun in Micrsft Data Access Cmpnents Can Lead t Cde Executin, : Buffer Overrun in Windws Help and Supprt Center Culd Lead t System Cmprmise, : Office 97 WrdPerfect 5.x Cnverter Security Hlfix, : Security Update fr Micrsft Windws, : Windws 98 Secnd Editin Shutdwn Supplement, : Buffer Overrun in Telnet in Windws 95/98 Pses a Security Risk, : Netwrk Prvider Prmpts fr Lgan Credentials Unexpectedly, : Message Bx Displays "Brwse" fr Passwrd Synchrnizatin, : Update fr 1394 Strage Peripherals in Windws 98 Secnd Editin, : Windws 98 Secnd Editin Prblems with NDIS Intermediate Drivers, : CAPS LOCK Key Is n at Startup With Universal Serial Bus Keybard Installed, : Default RTF File Viewer Interrupts Nrmal Prgram Prcessing, : ACPI Cmputer May Nt Shut Dwn Prperly If Device Cancels Standby, : "Trap 14" Errr During Suspend n ACPI Cmputer with SRAM PC Card, : ACPI-Cmpliant Cmputer May Hang n Resume frm S1 State, : Windws Hangs with Fragmented IP Datagrams, : Fragmented IGMP Packet May Prmte "Denial f Service" Attack, : Data in Rute Pinter Field Can Bypass Surce Ruting Disable, : "BUG CHECK Errr in VIP" Errr Message When Obtaining a DHCP Lease, : Fdisk Des Nt Recgnize Full Size f Hard Disks Larger than 64 GB, : Cmputer Enters Standby Mde After Randm Amunt f Time, : Windws Stps Respnding When Sending System Bradcast Message During Shutdwn, : NUM LOCK Nt Synchrnized When Using ALT+TAB in Terminal Server Client, : Windws Stps Respnding During Shutdwn with Mapped Drives, : "Invalid Opcde (Trap 6)" After Suspend And Resume, : Supprt AC3/DTS ByPass, : ScanDisk Runs Even Thugh Windws Shut Dwn Crrectly, : Fatal Exceptin OE with Multiple MS-DOS Device Names in Path, : Patch Available fr "Share Level Passwrd" Vulnerability, : Denial f Service Attack Pssible with IPX/SPX Prtcl, : VServer Cannt Bind When Yu Discnnect and Recnnect a USB Netwrk Adapter, : File and Print Sharing Service May Nt Rebind If a USB Netwrk Adapter Is Remved and Reinserted, : Denial f Service Pssible n an IPX/SPX Prtcl Using the Name Management Prt, : Patch fr "HyperTerminal Buffer Overflw" Vulnerability in Windws 98, : Device Manager Reprts Cde 10 fr Device and Des Nt Assign an Available IRQ, : Errr Message When Yu Use a Micrsft Vide Fr Windws-Based Prgram with a USB Digital Vide Camera, : Laptp Cmputer Hangs During Dcking r Undcking, : Windws 98 Stps Respnding While Running AutCAD 2000, : Creating a View f a File May Leak Pages f Memry, : Multiple-Prt Adapter Detectin Results in Errr Message in Vcd.vxd, , : Windws Explrer Hangs When Inserting PC Card During Resume, : Windws 98 Clients Nt Registered with Dynamic DNS, : Resuming While Dcked Hangs During Dck Change Ntificatin, : DHCP Discver Packet Secs Field Cntains Incrrect Value, : MS-DOS Des Nt Prperly Prcess Hard Disk Hardware Errrs, : ACPI-Enabled Laptp Prmpts Twice fr a Hardware Prfile, : Unchecked Buffer in Windws Shell Culd Lead t Cde Running, : Crrupted Shrtcut Icns n the Desktp When Switching t Large Icns, : Flaw in Certificate Enrllment Cntrl May Cause Digital Certificates t Be Deleted, : Certificate validatin flaw might permit identity spfing, : Certificate Validatin Flaw Culd Enable Identity Spfing, : HTML Help Update t Limit Functinality When It Is Invked with the windw.shwhelp( ) Methd, : Unchecked Buffer in Windws Help Facility Culd Enable Cde Executin, : Buffer verrun in the HTML cnverter culd allw cde executin, E=1=1 Help and Supprt and Supprt limm,e;mxoem SeleM PrduM Search MS02-055: Unchecked Buffer in Windws Help Facility May Allw Attacker t Run Cde n this Page smistems SYMPTOMS sekils Ural... OE mwman 72-2;r12='!,,:,e ene:2:2217,2z1=2,n.7,7z.72n2:;=7.,%e:.r2,*,,27 3 UM. t t m. article Translate.. Related Supprt rzezdt: rz,zrz Příklad ficiální stránky Micrsftu pr pravu nu. 11] NUM A 41

42 RÁDIO HISTORIE" Svietske letecké KV rádistanice Mirslav Hrrük, 0M3CKU Svietske letecké krátkvinné rádistanice sa medzi našimi rádiamatérmi vyskytvali v pdstatne menšej miere ak nemecké. V článku sa budeme zaberat' súpravami RSB (prijimač US-P, vysielač RSB, RAF) a R805 (prijimač US-9, vysielač RSB-5). Súprava RSB (z ruskéh radistancia bmbardirvčika") vznikla v druhej plvici tridsiatych rkv. Prijimač US-P (br. 1) bl sadený mdernými, sem klíkvými elektrónkami vyrábanými pdl'a americkej licencie z rku Na vtedajšiu dbu bl tent Opt-nab pmerne malý, mal rzmery 331 x 133 x 204 mm. Bl zapjený ak klasický sem elektrónkvý superhet pre príjem nemdulvanej telegrafie (A1) a amplitúdv mdulvanej telefónie (A3) v frekvenčnm rzsahu 175 khz až 12 MHz, rzdelenm na 5 pdrzsahv. Zaujímav bla ciachvaná jeh stupnica. Pre prvé dva pdrzsahy 175 až 350 khz a 375 až 875 khz bla pužitá lineárna 180-dielkvá stupnica a ciachvná tabulka. Ďalšie rzsahy 0,9 až 2,15 MHz, 2,15 až 5,0 MHz a 5,0 až 12,0 MHz bli ciachvané v MHz, aleb v niektrých verziách v fixirvanych vlnach". Na rzdiel d nemeckých zariadení, ktré mali tiež pdbné ciachvanie, svietske fixíre" bli jedntné pre všetky zariadenia. Fixíre rástli p 25 khz. Napríklad: 100 značil frekvenciu 2500 khz. Rzsah prijimača USP v pásme 0,9 až 12 MHz v fixírch bl 36 až 480. Nakl'k prijimač pracval v širkm rzsahu bez prerušenia, bl nutné pužit' nízku hdntu medzifrekvencie. Pužitá hdnta 112 khz pri õsmich ladených bvdch zabezpečila na svju dbu velmi dbrú selektivitu. Pre pkles 6 db (2-krát) bla šírka pásma 3 khz a pre 40 db (100-krát) bla šírka pásma maximálne 18 khz. Zrkadlvú selektivitu zabezpečvali dva ladené bvdy pred zmiešavačm. Napriek tmu na knci rzsahu bl ptlačenie zrkadlvéh signálu iba 1,2-krát menšie ak žiaduceh. Tt bl hlavnu nevýhdu prijimača. Na začiatku rzsahu bl ptlačenie 100-krát. Vyskfrekvenčný, dvjstupňvý medzifrekvenčný a nízkfrekvenčný zsilňvač, Obr. 1. Predný panel prjírnača US-P Obr. 2. Vnútrné uspriadanie prjírnača US-P (vprav) 42

43 hlavný scilátr ak aj BFO bli sadené elektrónkami 6K7. Multiplikatívny zmiešavač bl sadený elektrónku 6A7 a detektr elektrónku 6CH6. Jedna plvica 6CH6 slúžila ak detektr signálu a zmiešavač pri príjme nemdulvanej telegrafie, druhá plvica bla detektrm pre AVO. Zaujímavým spõsbm bla riešená ručná regulácia hlasitsti, pri ktrej sa menila väzba medzi druhým a tretím reznančným bvdm mf zsilňvača pri súčasnej zmene predpätia prvej mriežky prvéh stupňa mf zsilňvača. Ak je vidiet na brázku, dizajn bl dst' hrubý, zdpvedajúci svietskej knštrukčnej škle nechránený prevd a rámikvý ukazvatel' ladenia. Odpruženie prijimača bl riešené zavesení m na gumvé pvrazce. Šasi bl vyrbené hýbaním a bdvým zváraním hliníkvéh plechu. Phl'ad d vnútra prijimača je na br. 2. Napájanie bl z externéh zdrja s dvmi variantami žeravenia 12,6 aleb 25,2 V a anódvým napätím 200 aleb 220 V. Vyššie anódvé napätie sa pužíval v variante s žeravením 25,2 V. Išl pmerne spl'ahlivý prijimač, ktry sa splu s vysielačm RSB pužíval pd značením Dvina" v letectve, pzemných vjskách a tiež v námrnej službe. P sknčení vjny bla tát stanica pužívaná aj v civilnm sektre. Citlivst' v najhršm prípade bla pdia technických parametrv pri Al lepšia ak 4 µv, pri A3 maximálne 10 V. Praktické hdnty bli asi plvicu lepšie. Hršie t bl s stabilitu. Na frekvencii 12 MHz bla maximálna dchýlka za 15 minút prevádzky menšia ak 25 khz. Z dnešnéh phl'adu nieč nepchpitelné. Schéma prijimača US- -P je na br. 3. Vysielač RSB je tiež typickým prduktm svietskej knštrukčnej škly, ktrá na knci tridsiatych r kv vychádzala z americkej, ale s neskrením asi 10 rkv. Elektrické zapjenie bl vermi jednduché, scilátr a kncvý stupeň. Typickým bl aj vyské napájacie napätie 500 V pre scilátr a 1500 V pre kncvý stupeň, pričm výkn bl iba 80 W. Pracvný rzsah vysielača bl pdstatne užší ak pri prijimači, iba 2,5 až 12 MHz. Malá stabilita takt riešenéh scilátra bla kmpenzvaná mžnstu pužit' kryštál na dsiahnutie dbrej stability. Schéma je na br. 4 a vzhl'ad vysielača na br. 5. Zaujimavé je, že vysielače tht typu sa pužívali aj na antarktických základniach, dknca aj s pdstatne dknalejšími prijimačmi, napríklad US-9. Vysielač RSB bl pužívaný aj ak budič v strednej rádistanici RAF-KV5 s výknm 500 W. V tejt stanici mal zmenený rzsah na 1,5 až 9,5 MHz. Splu s prijimačm US- -P bl vyrábaný d rku Súprava R805 býva tiež značvaná ak RSB-5. Vznikala krátk p sknčení vjny ak stanica pre dialkvý bmbardér TU-4, kópiu americkej B-29. Pripmač US-9 bl priamu kópiu pripmača BC-348. Originálnych prijimačv bl v ZSSR dst' v skladvých zásbách z ddávk Land-Leasu. BC-348 sa v USA vyrábal d rku 1938 a mal velmi dbré vlastnsti, a pret aj kódvé značenie svietskej verzie prijimača Slvej" je vysvetrvané pdia niektrých prameňv ak pruštené vyslvvanie anglickéh tvaru Sl way, teda Jediná cesta". Technlgicky bl tent prijimač pre svietsky pvjnvý priemysel velmi vhdný. Pužité elektrónky bli z licenčnej výrby, ktrá prdukvala sprahlivé typy. P zhtvení knštrukčn-technlgickej dkumentácie začala výrba US- Obr. 5. Predný panel vysielača RSB -9 v rku 1946 v závde N326 v meste Grkij. Skutčná sérivá výrba sa však rzbehla až v rku 1948 a prijimače sa vyrábali až d rku Jediným rzdielm medzi BC-348 a US-9 je zmena amerických palcvých mier na európske - metrické. Celkm bl vyrbených viac ak kusv. Prijimač bl určený na príjem telegrafných a amplitúdv mdulvaných signálv v rzsahu 200 až 500 khz, č bl bežný rzsah leteckej navigácie v predvjnvm bdbí a zárveň pkrýval medzinárdnú tiesňvú frekvenciu ldnej prevádzky khz. Krátkvinný rzsah bl d 1,5 d 18 MHz rzdelený na 5 pdrzsahv. Citlivst' pre nemdulvanú telegrafiu bla zaručvaná v prvm rzsahu lepšia ak 6 µv a v rzsahu KV lepšia ak 3 µv, pre A3 t bla hdnta d 7 V. Prakticky sa citlivst' phybvala pre Al medzi 1,5 až 2,5 µv a pre A3 3 až 5 V. Selektivitu bl mžné vylepr Isn GKE 100 4k3 3OE% ,,F I 68 II Gt4 M'POE p r 95p / // ent14 10k 35" Op 45ce>I T I fgr 501 2Ä5 -LAALÁJ e1H 9s-F_E-' 93i ANT KOST RA R5 OE ( r S0V TX RSB 2,5-12 MHz C 0 (:) V IPP 10" Obr. 4. Schema zapcjenia vysielača RSB 43

44 npiahl( allbhap CXEMA FIPVEMHVKA TI,111A C-9. CMELZIp pužitím kryštálvéh filtra. Fri jeh )šit pužití bla asi 1 khz, bez filtra 8 khz. Stabilita bla pmerne dbrá, maximalna dchylka p 30-minútvej prevádzke nebla hršia ak 1,5 khz. Schéma je na br. 6, na br. 7 je vnkajší vzhl'ad prijimača. Existvala aj dial'kv vládaná verzia prijimača, kedy na pracvisku bsluhy bla iba vládacia skrinka prijimača, telegrafny kl'úč a merací prístrj anténneh prúdu. (Dknčenie nabudúce) Obr. 6. Schéma prijímača US-9 Obr. 7. Predný panel prdímača US-9 (vprav) 1. Silent key OK1VCW 30. srpna 2004 zemřel náš klega Raymnd Ježdík, OK1VCW, ve věku 69 let. P studiích začal pracvat ve Výzkumném ústavu sdělvací techniky A. S. Ppva v Praze, kde se zapjil d činnsti radiklubu OK1 KRO. Tam splu s přáteli v rce 1965 zalžil a něklik let redigval časpis VKV technika. Pzději se stal redaktrem a šéfredaktrem časpisu Sdělvací technika a Radiamatérský zpravdaj až d dby, kdy těžce nemcněl. Byl vynikajícím technikem, radiamatérem i redaktrem. Čest jeh památce. Zleva: Raymnd jak mladík při Plním dnu 1954; uprstřed bálka časpisu VKV technika, vprav Raymnd, jak už h pamatujeme - v r na sjezdu PZK ve městě Chrzów Vyailač pr pism 145 MHz elektrnku WIE 03/12 V článku je ppisván jednduchý vysilač pr 145 MHz e dvjitu tetrdu QQZ 03/12 na kncvém stupni.vysilač byl deli dbu zkušen v beišném i závdním prvzu a svědčil se. Vysílač svji knstrukcí je určen pr prici ze stáléh qth a jeh celkve male rzměry a váha umžňují jeh pužití i pr vysilini z pkechdných qth.celkvě malé rzměry byly ziskán3r pužitím elektrnky QQB 03/12 na kncvém stupni,cž se prjevil příznivě i v menším zdrji k napájeni celéh vysilsče. Zdrj vysílače pužívá pmérně malý sitvý transfrmátr 2 x 300 V a usměrnění andvéh napětí je Ukázka z časpisu VKV technika č. 9-10/1967, článek a schéma Raymndva vysílače pr pásm 145 MHz 44

45 Z RADIOAMATÉRSKÉHO SVĚTA 12. mistrvství světa v rádivém rientačním běhu Ing. Mjmír Sukenik, OK2UMO Wev stupně vítězů kategrie W19, pásm 2 m: 1. Krčálvá, OK, 2. Tryeglazva, UN, 3. Hruškvá, OK; vprav čínská výprava Na 12. mistrvství světa v ROB (ARDF - Amateur Radi Directin Finding) se ve dnech 7. až 12. září 2004 p dvu létech sešli sprtvci z 28 států, aby bjvali nejvyšší tituly (mistrvství světa se kná v sudých létech, mistrvství Evrpy v lichých). Centrem dění se staly kleje Masarykvy univerzity v Brně, které byly důstjným zázemím pr zdárný průběh sutěže. Trénval se ve středu dpledne na mapě Pisárky", dpledne byl vyhrazen pr slavnstní zahájení v areálu brněnskéh Výstaviště za účasti představitelů města Brna, ČRK, asciace ROB a spnzrů. Za ČRK účastníky pzdravil M. Mazanec, OK1 UDN. Na slavnstní zahá- výsledků byl mžn sledvat v přímém přensu na lnternetu na stránkách ardf V pátek prběhl v rámci dprvdných akcí v parku pd Špilberkem veřejný závd v parkvém ROB. V sbtu se závdníci přesunuli d Zastávky u Brna, kde na mapě Zastávka" prběhl druhý závd s prhzením sutěžních pásem. Gil byl pět na stadiónu s květinvým vyhlášením vítězů. A jak celkvě dpadla výprava České republiky? Nejlépe za všech zúčastněných, cž dkumentuje zisk medailí: Jedntlivci: 9 zlatých, 6 stříbrných a 5 brnzvých, družstva: 7 zlatých a 7 stříbrných. Máme dva abslutní mistry světa: v kategrii M19 Ondřeje Stehlíka a v kategrii M21 Karla Fučíka. Pdrbné infrmace na: Většina ruských a ukrajinských závdníků běhá v pásmu 80 m s pemači s rámvu anténu Karel Fučík překnává p dběhu d majáku vdní překážku a běží si pr pryní zlatu medaili v pásmu 80 m. Ještě netuší, že za dva dny k ní přidá druhu jení navazval Závd mistrů", kterým chtěli přadatelé všem zúčastněným demnstrvat, c je ROB. K účasti byli přizváni mistři světa z předcházejících jedenácti šampinátů. Sešl se jich 8 a v závdě, který prběhl v areálu výstaviště, měli nalézt dvě kntrly v pásmu 80 m, dvě kntrly klasickéh rientačníh běhu a dvě v pásmu 2 m. ötvrtek byl prvním dnem bje tituly. Závd prběhl u Bskvic, pr větší regulérnst část kategrií sutěžila v pásmu 80 m a cast v pásmu 2 m. Mapa Bskvice", start u bce Valchv a divácky zajímavý dběh d majáku přes řeku d ne na stadiónu v Bskvicích, pdpřeny účastí kamer, jejichž záběry byly prmítány na dvě velkplšné brazvky, přilákaly diváky d areálu. Večerní vyhlášení S číslem 370 Miriam Králvá, 0M; získala pr Slvensk stříbrnu medaili v kategrii W35 45

46 Pčítač v ham-shacku XV (Pkračvání) Zvláštnsti některých plí Jmén s výjimku českých jmen není nutné respektvat česku diakritiku, většina perátrů si však dpustí diakritiku vůbec. Lgické je, aby ple pr jmén předcházel ple pr QTH, i když přadí jmén QTH není ustálené. Důvdem je skutečnst, že ve jménu (stejně jak ve značce) nelze čekávat mezery, mezerní k prt můžeme pět pužít k přechdu d dalšíh ple. Využijeme přitm faktu, že většina dvjitých" jmen v cizích jazycích bývá psána s pmlčku, bez mezery, např. Karl-Heinz, Jean-Pierre apd. Určitým usnadněním bývá i t, že majitel takvéh jména si vybere puze jednu jeh best, např. Karl, Pierre apd. Nebezpečí, že např. peratr vlastním jménem Karel Jarmír Erben se nám představí jak Karel Jarmír (s mezeru) je minimální, a pkud an, nic nám nebrání zapsat Karel-Jarmír. Samzřejmě by měl být umžněn zápis malých i velkých písmen (pvlení male i velká, neb jen velká nastavitelné v setupu). Lkátr by měl následvat za přijatým RST, ale puze v případě, že prgram rzpzná, že pracujeme na VKV neb že bude jeh zápis nastaven v setupu. Ten by měl umžňvat následující vlby: zápis lkátru vždy; zápis lkátru puze na VKV, na KV bez lkátru; bez zápisu lkátru. Prgram by měl umžnit zápis jak v bvyklé šestimístné frmě, tak i ve frmě čtyřmístné, jak je bvyklé během některých KV QS se stanicemi v USA. Pměrně účelné je průběžně kntrlvat syntaxi zápisu lkátru, aby nebyl mžné mylem zapsat např. J002BF, J002BF, JN59ZZ, případně i syntaxi s hledem na umístění prtistanice, aby nebyl např. mžné u OK zapsat J002BF. Prgram by měl pvlit jen pužití velkých písmen a číslic. QTH je krmě ple dplňkvých infrmací jedinu rubriku, kde lze pčítat s výskytem mezery. S hledem na stanice /MM je nutné pvlit krmě velkých i malých písmen i číslice a lmítk (/), v některých případech se může vyskytnut i ampersand (Et, &)- Saint Pierre & Miqueln apd. Krmě těcht priritních údajů by staniční deníkk měl umžňvat zápis celé řady pznámek. Ve většině prgramů chybí mnhá, našim ptřebám dpvídající ple. Nutným dplňkem jsu prt pznámkvá ple. Ple dplňkvých infrmaci by měla umžnit jak zbrazení, tak i zápis či pravu údajů relačnich databází např. členská čísla v různých klubech, referenční čísla různých strvních" diplmů (IOTA, IIA, DIFM apd.), zkratky prvincií či států (WAIP apd.) a dalších údajů, které jsu vázany na knkrétní značku stanice. Pčet těcht plí by měl být vlitelný, nejméně 5. Ve většině případů stačí ple 5 znacích se vztahem k relační databázi, vždy s mžnstí editace. Ple s přiřazením k určité relační databázi musí zbrazvat údaje v kamžiku, kdy je dknčen zápis d ple, které je relační pdmínku svázané s databází. Funkci lépe světlí pří klad: v setupu je navlen, že v pli 1 se zbrazí členská čísla HSC klubu. K dispzici je relační databáze, bsahující značku stanice a její členské čísl. P kmpletním zadání značky je tedy v pli 1 zbrazen čísl HSC bez hledu na t, v jaké fázi zápisu (reprt, jmén apd.) se daný záznam nachází. Ple se vztahem k relační databázi jsu tedy vypiněna dříve, než je dknčen záznam spjení. Zcela zvláštní význam mä ple pr QSL manažera. Mä vždy vztah k relační databázi, délku nejméně 10 znaků (kvůli zápisu mžných manažerů ve tvaru např. KL7GNP/VY1) a bjevuje se vždy; jeh režim není nutné zvlášť nastavvat. Musí umžňvat zápis časvě hraničenéh údaje, nebť řada stanic mä velké mnžství QSL manažerů, kteří vyřizuji agendu QSL puze za spjení, navázaná v určitém bdbí (např. 3V8BB, 4U1 ITU apd.). Má-li stanice více manažerů a nelze-li rzhdnut na základě časvéh údaje, je nutné, aby se p zadání značky DX stanice ple rztáhl v rletu, nabízející všechny manažery včetně dalších pdmínek, za kterých určitá QSL infrmace platí. Velmi vhdné je, pkud mä deník jedn pznámkvé ple, dvlující zaznamenat i delší kmentář. Minimální délka je 256 znaků a jeh bsah by měl být vázán jen k danému spjení. Neměla by chybět mžnst prhledávání i těcht plí (vyhledání řetězce). Setup musí v případě prgramů psaných pr MS-DOS umžňvat přehledné a ergnmicky i esteticky přijatelné uspřádání lgvací brazvky pr všechny případy, pvlené krajními limity pčtu pznámkvých plí (v našem případě 5 až 10). Vazba mezi pli, svázanými určitu pdmínku s relační databází, musí být busměrná, 1j. přepsání údaje, nabídnutéh relační databází musí vest bud' k přepsání, neb dplnění údaje v relační databázi (vlitelné, setup). U prgramů pr Windws je situace jedndušší stačí jen tevřít pžadvaná kna a nastavit jejich velikst a plhu na brazvce. Zvláštní význam některých kláves, interaktivní kmunikace prgramu Ačkli mají některé klávesy klasické klávesnice dlišnu pzici, jiný tvar, zvláštní název a u mnha jiných prgramů bývá zvykem je využívat k určitým funkcím, autři lgvacích prgramů t zpravidla ignrují. O mžném významu mezerníku jsme si již pvěděli dst. Dalšími významnými klávesami je ENTER a ESC. Na našem dekračním brázku je pčítač v ham-shacku radiklubu OK1KVK (0L7C) Karlvy Vary (transceiver TS-2000, 2. subreginál, r. 2002) ENTER se liší svjí velikstí i umístěním. S hledem na zvyklsti bývá běžné využívat h k uknčení prcedury zadávent dat (ENTER = vstup). V lgvacím prgramu by měl umžňvat knečné zapsání spjení d datvéh subru a sučasný přechd k nvému, dsud neppsanému záznamu dalšíh spjení. Pdmínku je, že budu zapsány veškeré nutné údaje, tj. zpravidla značka. U mnha spjení, zvláště s expedicemi, nejsu krmě značky a steretypníh reprtu 599 či 59 předávány žádné další údaje, je prt zbytečné mačkat jakékli jiné klávesy. Pří klad zavláme 9U5CW, vyšleme 599, dstaneme 599. Stačí tedy zapsat 9U5CW, stisknut ENTER a tím spjení zalgvat. Datum, čas, kmitčet (pásm), druh prvzu a výchzí reprty jsu převzaty ze systému, resp. dečteny z TCVR, případná QSL infrmace neb další údaje jsu převzaty bud' z předcházejícíh spjení, z relační databáze, neb z CD ROM (na tmt příkladu je mimchdem vidět, že prgram musí být mnhem rychlejší, než si v prvním přiblížení dkážeme představit autmatické přebírání údajů musí prběhnut tak rychle, že nejsme schpni je vnímat). ESC čili ESCAPE znamená únik. Název i pzice klávesy napvídá, k čemu by měla služit. I tat klávesa však bývá zpravidla ignrvána. Jejím stisknutím bychm se měli kamžitě dstat z ple, které právě vypisujeme, dsud napsané by měl být vymazán a dalším stisknutím ESC by kurzr měl přeskčit na předchzí ple. Třetím stisknutím ESC bychm lgicky měli uknčit prgram včetně autmatickéh ulžení veškerých dat a vyslání pvelu k dpjení d DX Clusteru. TAB (tabulatr) bývá čast využíván k přeskakvání z jednh ple d druhéh. Nic nebrání tent význam klávese TAB pnechat, i když je ke skákání" využit mezernik. Vhdné je však tét klávese, stejně jak klávesám F11, F12 (většinu btížně dstupné na ntebku), PgUp a PgDn nechat mžnst přiřazení funkce pmcí setupu. Existuje řada funkcí, které je nutné vládat z klávesnice a kterým je nutné přiřadit klávesu s hledem na zvyklsti perátra. Jde zejména : skk na spt z DX Clusteru (nabízí se právě TAB); přepínání pásem na TCVR (nabízejí se PgUp, PgDn); přechd d terminálvéh kna paketvéh prgramu; zadávání sptů přím z lgvací brazvky; Packet Talk přím z lgvací brazvky. Klávesám Hme, End, Insert a Delete je vhdné pnechat půvdní význam s tím, že Hme a End služí k phybu na začátek, resp. knec ple, ve kterém se mmentálně nachází kurzr. (Pkračván I) RR 46

47 VKV Kalendář závdů na prsinec (UTC) ü Silent key OK1DMF Nrdic Activity 144 MHz FM Cntest 144 a 432 MHz ATV Cntest 1) 432 MHz a výše Nrdic Activity 432 MHz Prvzní aktiv 144 MHz-10 GHz AGGH Activity 432 MHz-76 GHz OE Activity 432 MHz-10 GHz Vánční závd - I. část 2)144 MHz Vánční závd - II. část 2)144 MHz Nrdic Activity 50 MHz ) Deníky na OK1 MO: Jiří Vrel, P. 0. Bx 32, Cheb 2. 2) Deníky na KIWIS: Jiří Sklenář, Na Drahách 190, Hradec Kralve. k1vfa@vlny.cz KV OK1 MG Kalendář závdů na listpad a prsinec (UTC) 5.11.(pá) Begrad Cntest CVV+SSB SSB liga SSB IPARC CVV Ukrainian DXC RTTY+SSB+CVV 7.11 Prvzní aktiv KV CVV HSC CVV Cntest CVV DARC Crna 10 m DIGI IPARC SSB Aktivita 160 CVV Eurp. Cntest (VVAEDC)RTTY Esperant Cntest SSB OM Activity CVV/SSB Japan DX Cntest SSB OK/OM-DX Cntest CVV YO PSK PSK LZ-DX Cntest CVV Cncurs Tenerife (?) SSB E-160 m Cntest CVV Secnd 1,8 MHz RSGB CVV HOT Party AGCVV CVV CQ VVVV DX Cntest CVV VVVV SVVL Challenge CVV ARRL 160 m Cntest CVV SSB liga SSB TARA RTTY RTTY (TOPS) Activity 3,5 MHz CVV Prvzní aktiv KV CVV Aktivita 160 SSB ARRL 10 m Cntest MIX MHz SVVL Cntest SVVL OM Activity CVV/SSB Aktivita AGB Cntest CVV CVV/SSB Russian 160 m CVV/SSB OK DX RTTY Cntest RTTY RAC Canada -zimní MIX Cratian CVV Cntest CVV Internatinal Naval MIX DARC Xmas CVV/SSB UFT Cntest CVV Original QRP Winter CVV viz pdm viz pdm viz pdm viz etapy Pdmínky všech závdů naleznete na internetech stránkách našeh časpisu - QX Osud, jinak zvaný blest (Pe) 4. října 2004 nás pustila naše milá kamarádka Marta Farbiakvá, OK1DMF, ve věku 62 let, rdačka ze středslvenské Kalinky, mezi radiamatéry známá jak vynikající telegrafistka a vícebjařka. Pčátkem 60. let abslvvala vjensku šklu pzemních specialistů v Žamberku, ptm pracvala u spjvacíh vjska. V letech 1967 až 1973 a 1980 až 1982 byla mistryní Českslvenska v rychltelegrafii a držitelku většiny čs. rekrdů. Pslední léta pržila se svými nejbližšími přáteli v tichu a phdě krásných brdských lesů. Ahj, Marti. pfm Ostrv Christmas - Vánční strv, Kiritimati Tent strv mnha názvů je největším králvým atlem na světě, leží 2000 mil (3200 km) d Tarawy, hlavníh města strvní republiky Kiribati a najdete jej na ' z. d. a 2 s. š., tedy téměř na rvní ku. Prstředí na atlu je unikátní - mnzí návštěvníci říkají, že je t nejkrásnější míst na Zemi. Jmén, které je pněkud netypické pr rvníkvu blast, dstal strv prt, že byl bjeven právě Váncích r Je s pdivem, že reference, které jeh bjevitel - kapitán Ck napsal, vyzněly nepříznivě - zřejmě byl tehdy nějaké suché bdbí a strv nebyl bydlený, prt nedpručil jeh případné využívání. Pstupem času se však situace změnila a dnes se byvatelé živí pěstváním kpry na plantážích, ryblvem a službami pr návštěvníky. První pkusy využití strva byly pdniknuty v rce 1882, když byly zasazeny prvé kksvé palmy, a d té dby je take sidlván pracvníky na plantážích z Navaje, strvů Manihiki, Niue a pzději take z dnešních strvů Kiribati (dříve Gilbertvých) a Tuvalu. V 50. a 60. letech 20. stletí t byla blast, kde Britvé knali pkusy s jadernými zbraněmi. Byly t pkusy v vzduší a nad mřem, takže snad nezanechaly žádné stpy, ba v blasti není ani zvýšená radiaktivita. Jediné důsledky, které tat činnst zanechala, jsu vidět v infrastruktuře strva - byly vybudvány cesty, letiště, ubikace pr vjáky a zázemí pr ně. Je t výbrné míst pr vědecký výzkum atmsféry a ceánu, Japnci na strvě mají stanici pr sledvání satelitů. Letecký snímek Vánčníh strva Lidé žijící na strvě jsu Gilberfané. Zip z pldů mře, každý má svůj kusek země a dvě palmy, cž stačí k uspkjení ptřeb. Jejich bydlí slučují půvdní kulturu se zbytky th, c na strvě zanechali vjáci. Vda je na strvě vzácná, tekutiny ddává kksvý strm - jednak pldy bsahují kksvé mlék, jednak pskytuje mízu. Misináři, kteří přišli v plvině 19. stletí, naučili byvatele psát, je tam pvinná šklní dcházka a krmě půvdníh jazyka Gilberfanů se učí i angličtina. Elektřinu vyrábějí generátry a každý týden přilétají z Havaje extičtí lidé" lační pznat kuzl ryblvu a tanců místních krásek zdbených květy. Není divu, že pměrně čast strv navštěvují i radiamatéři. Signály amatérských stanic půvdně s prefixem ZK3, pzději VK9X.. přicházejí ve velkých silách, směrvání na 95 není příliš nárčné, takže si pamatuji, že t byl jedn z mých prvých DX spjení na C\N (VK9MD) a pzději na SSB (na zařízení K\A/M1 H+Z, které jsem měl asi 14 dnů zapůjčené k pravě pté, c se vrátil d republiky a nějaký expert se je snažil vylepšit" ttálním rzladěním bvdů na vstupu/budiči). Ani získat QSL nedělal drive prblémy, tentkrát WOYG, který známil svu návštěvu strva ve dnech až a značku VK9XG, pžaduje QSL jen direct splu se SASE. QX Teraina OVashingťn Island) NORTHERN LINE ISLANDS Pacc Ocea I CENTRAL LINE ISLANDS Tabae an (Fanning Is and) (Chr Mime strnas Island). Vstk MIdnIInd arbuck Island l Islan LINE ISLANDS Carlin Island SOUTHERN LINE ISLANDS FlInt I land 0111 e 15491V W Mapka s plhu Vánčníh strva INZERCE 4$ Za první tučný řádek 75 Kč, za každý další i zapčatý 30 Kč. Prclaim cín Sn97Cu3, 1 mm, 360 Kč/1 kg; plchý kabel telef. 6x 0,4 mm, 3 Kš/1 m. Tel , mail: partner@il.cz Prdám kmpletní rčníky AR, PE a KTE. AR Č+M, a 01 Č, PE Č+M, Č+Ž+M, Č, KTE Puze kmplet, cena 3000 Kč. Tel OE 47

48 AM PER 2005 elm* 13. mezinárdní veletrh elektrtechniky a elektrniky Pražský veletržní areal Letňany NEZAPOMNĚLI JSTE SE PŘIHLÁSIT? TERINVEST spl. s r.., Legerva 15, Praha 2, tel.: , 126, fax: , amper@terinvest.cm Seznam inzerentů v PE 11/2004 A+A - plastvé krabičky aj. XXIV AEPS - napájecí mduly XIII AGB - elektrnické sučástky XXVI ALCAD - sledvací videtechnika XXVII ANTECH - měřicí přístrje, STA a TKR XV ASIX - vývjvé prstředky a prgramvání XXVIII AV-ELMAK - elektrnické přístrje XIII A.W.V. - zdrje Xl I AXL - zabezpečvací systémy aj. XVIII BEL - měřicí technika XXXI BEN - technická literatura XXXII - XXXV BOHEMIA HOUSE - elektrnické přístrje XXXVIII Brzbhatý Pavel - plšné spje XXXI BS ACOUSTICS - reprduktry a reprsústavy XXIX BUČEK - elektrnické sučástky X, XXXVIII COMPO - elektrnické díly XIII CON BRIO - Peltiervy termelektrické mduly XXXI CONTI elektr - reklamní efektvá světlení XXXI Data Guard Slvakia - príslušenstv, batérie GSM XXV DEXON - reprduktry XXIII DIAMETRAL - zdrje a páječky Ill DISTRELEC - distributr elektrniky XXV ECOM - elektrnické sučástky aj. XI ECOMAL - elektrnické sučástky XVIII ELEKTROSOUND - plšné spje, el. suč. aj. XXXI ELEN - displeje XXIV ELETECH - internetvy bchd XXV ELEX - elektrnické sučástky aj. XXVII ELCHEMCO - chemie pr elektrniku XXVIII ELIX - radistanice V ELNEC - prgramátry aj. XXIV ELPRO - spájkvacia a sadzvacia technika XXVIII ELTIP - elektrsučástky XXIX ELVO - sftware pr elektrniku XXXI EMPOS - měřicí technika VI EP cmpnents - elektrnické sučástky XVIII, XXVII ERA cmpnents - elektrnické sučástky XXVI FISCHER - elektrnické sučástky XIII Flajzar - stavebnice a kamery XVI FULGUR - baterie, akumulátry, nabíječky apd. XI GES - elektrnické sučástky IV GM electrnic - měřicí přístrje II HADEX - elektrnické sučástky VIII, IX HDS - zabezpečvací videtechnika XXV HP elektrnik Plsk - elektrnické sučástky XXVIII HP průmyslvá elektrnika - výrba mech. prvků... XXVII INFRASENSOR - světelné závry a snímače XXX JABLOTRON - zabezpečvací a řídicí technika KONEKTORY BENEL - knektry XXV KONEL - knektry XXIII KOTLIN - indukční snímače XXIV L&I - elektrnické sučástky XXVIII MEDER - relé XVIII MICRODIS Electrnics - el. sučástky FARNELL XVII MICROPEL - prg. lg. autmaty XXIII NEDIS - elektrnické prvky XXXI P & V - vinuté dily XXXVII PaPuch - měřicí a kmunikační technika XVII PH servis - pravy a prdej PHILIPS XXVI PMEC - drušvací a akumulační tlumivky XXX RT cm - zesilvače pr TKR XXIV Spezial electrnic - elektrnické sučástky XIV S.O.S. - elektrnické súčiastky, meriace prístrje VII SUPCAD - OrCAD, sftware XXIII T.E.I. - Frmica XVII TELINK - NiMH akumulátry XXXI TEB ELEKTRONIK - elektrnické stavebnice XXXI TIPA - elektrnické sučástky XIX - XXII UTILCELL - měření veličin XXIX VADAS - el. sučástky - zásilkvá služba XXIX 48