Možnosti harmonizace korporátního základu daně pro SME v Evropské unii #

Transkript

1 Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un # Danuše Nerudová * Úvod Evropská komse začala řešt problematku daňových překážek v oblast korporatvního zdaňování ntenzvně až od 90. let mnulého století, a to především v souvslost s vznkem jednotného trhu. V souvslost s problematkou SME lze ovšem pouze konstatovat, že tyto snahy byly pouze všeobecného charakteru a na tuto problematku nebyly přímo zacíleny. Za velm důležtý krok v oblast harmonzace korporatvního zdaňování lze považovat přjetí Směrnce o fúzích (90/434/EEC) a Směrnce o mateřských a dceřných společnostech (90/435/EEC). S ohledem na velm nízký stupeň nternaconalzace SME představují výš uvedené směrnce výhodu především pro velké společnost. Další, velm důležtou směrncí, která odstraňovala daňové překážky na jednotném trhu především pro velké společnost, byla Směrnce o společném zdaňování úrokových plateb a lcenčních poplatků mez spojeným osobam v odlšných členských státech (2003/49/EC) a Směrnce o společném systému zdanění mateřských a dceřných společností v odlšných členských státech (2003/123/EC). V této souvslost byly taktéž zavedeny dvě nové evropské právní formy společností Evropská společnost (SE) a Evropská družstevní společnost (SCE). Původním cílem Evropské komse bylo zavést tyto právní formy společně s jednotným systémem zdanění. Praktcká mplementace ovšem zůstala na půl cesty. Obě dvě výše uvedené jednotné právní formy jsou opět určeny především pro LSE, proto Evropská komse uvažuje o zavedení Evropské společnost s ručením omezeným (EPC), která by svou povahou byla vhodná především pro SME. Cílem Evropské komse tentokrát je, aby tato nová právní forma podnkání na evropském trhu byla spojena s jednotným systémem zdanění. EPC by měla být určena pro osoby, které by rády založly společnost působící na jednotném trhu. Způsoby založení by mohly kopírovat způsoby založení SE transformac, založení, vytvoření dceřné EPC č vytvoření holdngu, ale podmínky založení by neměly obsahovat požadavek na exstenc dceřné společnost č složky po dobu nejméně dvou let. Podobně lmt pro základní kaptál společnost by měl být ve srovnání s pravdly pro SE výrazně snížen (Evropská komse navrhuje EUR), tak aby právní forma společnost byla dostupnější. Základní kaptál společnost by měl být splacen v plné výš před zapsáním společnost, aby bylo zajštěno, že EPC bude serózní formou podnkání. Místo skutečného vedení společnost a sídlo by se měly nacházet v jednom členském státě. Sídlo, stejně tak jako v případě SE, by bylo možno přesunout pouze v případě, že je přesouvání dohromady s místem skutečného vedení společnost. # * Výsledky uvedené v příspěvku jsou součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně Česká ekonomka v procesech ntegrace a globalzace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského ntegrovaného trhu, č. MSM , tématcký směr Makroekonomcká a mkroekonomcká výkonnost české ekonomky a hospodářsko-poltcká opatření vlády ČR v podmínkách ntegrovaného trhu. Doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. vedoucí ústavu; Ústav účetnctví a daní, Provozně ekonomcká fakulta, Mendelova zemědělská a lesncká unverzta v Brně, Zemědělská 1, Brno; <danuse.nerudova@mendelu.cz>. 48

2 Český fnanční a účetní časops, 2010, roč. 5, č. 1, s Evropská rada vyjádřla podporu dalšímu posílení udržtelného rozvoje a konkurenceschopnost SME v tzv. Small Busness Act a požádala o jeho rychlé přjetí. Část této ncatvy stanovuje 10 prncpů pro přípravu a provádění poltky na úrovn EU a na národní úrovn. V této souvslost je vyžadován soubor legslatvních návrhů postavených na dokumentu Green to the SMEs. Dokument mmo jné obsahuje požadavek na zavedení výše zmíněného statutu Evropské společnost s ručením omezeným, kterou by bylo možno založt ve všech členských státech dle jednotných evropských prncpů. Evropské komse by měla dále zajstt přjetí směrnce v oblast zdaňování korporací, která by se vztahovala n na EPC. V této souvslost taktéž Evropská komse navrhla zařadt místně poskytované služby do snížené sazby DPH, neboť jsou poskytovány především SME. Evropská komse by taktéž měla vyvnout ncatvu v oblast přeshrančního zápočtu ztrát, neboť tato představuje obrovskou překážku především pro SME. LSE mohou totž ovlvnt zápočty přeshrančních ztrát vhodně zvolenou transfer prcng strategí. V oblast harmonzace přímého zdanění zvolla Evropské komse tzv. twn-track strateg sledování dvou cílů zároveň. Hlavním cílem bylo zavedení Společného konsoldovaného korporátního základu daně (CCCTB) pro společnost s evropským aktvtam. Výše uvedené je opět zaměřeno především na LSE. Lze říc, že v tomto ohledu jsou SME dskrmnovány, neboť s ohledem na nízký stupeň nternaconalzace, nejsou zapojeny ve velkém měřítku do přeshrančních aktvt, a proto nespadají do kategore společností s evropským aktvtam. Navrhovaný model CCCTB umožňuje automatckou kompenzac přeshrančních ztrát, elmnuje problém s transfer prcng, snžuje vyvolané náklady zdanění spojených s exstencí 27 odlšných daňových systémů a může pomoc odstrant překážky přeshrančním fúzím a akvzcím, které jsou velm často spojeny s nedostatkem koordnace zdaňování kaptálových zsků. 1 Metodologe Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. Teoretcká východska a úvod se zabývají snaham Evropské komse harmonzovat oblast korporatvního zdaňování a taktéž dskutuje dvoustopou strateg a modely, které byly Evropskou uní navrženy v oblast korporatvního zdaňování. Ve druhé část je v prác zvažována možnost zavedení systému zdanění v domácí zem jako jednotného systému zdanění SME v rámc EU a jsou dskutovány především problémy spojené s odstraňováním daňových překážek. Všechny aspekty jsou dskutovány s využtím konkrétních případů a schémat. Poslední část práce shrnuje výsledky výzkumu V prác jsou použty standardní metody vědecké práce. V první část je použta metoda deskrpce, a to konkrétně k prezentac současného stavu v oblast zdaňování SME v Evropské un. Následně je užto metody analýzy pro dskus možných mplkací pramenících ze zavedení systému zdanění v domácí zem jako jednotného systému zdanění SME v Evropské un. Dále je v prác použto metody komparační analýzy, a to k popsání rozdílů v režmech skupnového zdanění v Evropské un. Závěrem je použta metoda modelování, syntézy, dedukce a ndukce, a to především k prezentac možných přístupů k alokac základů daně mez jednotlvé členské státy. Závěrem jsou navrhnuta možná řešení. Cílem práce je prověřt možnost zavedení systému zdanění v domácí zem jako jednotného modelu zdanění SME v Evropské un a navrhnout možné způsoby alokace základů daně mez jednotlvé členské státy. 49

3 Nerudová, D.: Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un. 2 Jednotný systém zdanění SME v Evropské un Vzhledem k vysokému podílu SME na zaměstnanost a ekonomckém růstu EU (podrobněj vz Nerudová Bohušová Svoboda Šroký, 2009). vyžaduje současná stuace řešení. Z výše uvedeného důvodu s Evropská komse stanovla druhý cíl, a to krátkodobý, zaměřený na SME. Zavedení modelu zdanění v domácí zem pro SME by mohlo v relatvně krátké době odstrant překážky v daňové oblast, se kterým se SME setkávají. Evropská Komse navrhla, že v rámc systému zdanění v domácí zem by SME stanovovaly základ daně dle pravdel platných v jejch domácí zem (tzn., základy daně poboček v jných členských státech by se konstruovaly dle pravdel platných v domácí zem, kde jsou SME regstrovány). Zavedení výše uvedeného systému by zcela jstě přspělo ke snížení vyvolaných nákladů zdanění, neboť SME by podléhaly pouze jednému systému zdanění. Je nutné zdůraznt, že výše uvedený model nepředstavuje jakoukolv formu koordnace č harmonzace daňových systémů členských států EU, neboť př jeho exstenc by nadále exstovalo 27 odlšných systémů zdanění. Určté rzko spojené se zavedení modelu zdanění v domácí zem představuje růst daňové konkurence mez jednotlvým členským státy s cílem nalákat daňové základy (společnost, které by v daném státě měly sídlo č místo svého vedení a zdaňovaly zde své celosvětové příjmy dle pravdel platných v tomto státě). Evropská komse plánovala započít v roce 2007 spuštěním plotního projektu, na jehož základě by SME v EU měly možnost stanovovat svůj základ daně dle pravdel platných v domácí zem (tzn. v zemích, které by se do projektu zapojly). Systém se měl vztahovat na dceřné společnost a stálé provozovny SME v jných členských státech. Následující schéma znázorňuje fungování celého systému zdanění v domácí zem: Obr. 1: Mechansmus fungování modelu zdanění v domácí zem Nzozemí Mateřská společnost (MS) Česká republka Dceřná společnost (DSCR) France Dceřná společnost (DSF) Dceřná společnost (DSDSCR) Zdroj: EC (2004) Vysvětlvky: MS mateřská společnost, DSCR dceřná společnost v ČR, DSF dceřná společnost ve Franc, DSDSCR dceřná společnost dceřné společnost v ČR. V rámc plotního projektu by výše uvedené společnost vytvořly skupnu pro zdanění v domácí zem (za předpokladu, že by na projektu partcpovaly všechny země). Mateřská společnost by stanovovala daňovou povnnost DSCR, DSF a DSDSCR podle pravdel platných v Nzozemí (domácí země). Základ daně by mohl být alokován dle pravdel, která jsou navržena a dskutována dále v textu, mez Nzozemí, Franc a Českou republku. Mateřská společnost by podávala daňové přznání za celou skupnu v Nzozemí a také by zde odváděla daň z alokované část základu daně. DSF ve Franc by s spočítala svou daňovou 50

4 Český fnanční a účetní časops, 2010, roč. 5, č. 1, s povnnost. Daň by odvedla ve Franc, ovšem bez podání daňového přznání. DSCR a DSDSCR v České republce by s spočítaly daňovou povnnost a taktéž by j bez podání daňového přznání odvedl v České republce. Ačkolv byl začátek projektu několkrát odložen, žádný z členských států nepožádal o partcpac na projektu, a proto byl Evropskou komsí pozastaven. Namísto toho se prortou Evropské komse stal projekt společného konsoldovaného korporátního základu daně (CCCTB). Původně bylo deklarováno, že v průběhu roku 2009 bude hotov text návrhu směrnce. Předložené návrhy ovšem odhally oblast, které je třeba dále dopracovat. Šroká dskuse členských států ncméně taktéž odhalla, že ne všechny jsou ochotny se na zavedení CCCTB podílet. V souvslost s hospodářskou krzí a snahou Evropské komse ožvt hospodářství bylo komsařem deklarováno, že CCCTB je opět v popředí zájmů Evropské komse. Je třeba zmínt, že v souvslost s posledním ekonomckým vývojem je nutné velm rychle přjmout opatření, které by podpořlo odstraňování překážek v podnkání SME na jednotném trhu, neboť výše uvedené překážky jsou v období hospodářské krze pro SME ještě vyšší (ať jž v ohledu dostupnost fnančního kaptálu, č tržních příležtostí). 3 Systém zdanění v domácí zem jako jednotný systém zdanění SME v Evropské un Uvažujeme-l o vlvu systému zdanění v domácí zem na SME, je nutno rozlšovat SME na nternaconalzované (tzn. SME s pobočkam nebo dceřným společnostm v zahrančí, nebo zapojené do příhrančních aktvt) a SME, které ještě procesem nternaconalzace neprošly. Jak jž bylo uvedeno výše, nejzávažnějším problémem SME se zahrančním dceřným společnostm je nemožnost příhrančního zápočtu zrát. Systém zdanění v domácí zem přnáší vyřešení tohoto problému, neboť společnost vytváří skupnu pro zdanění v domácí zem, v jejímž rámc se ztráty automatcky kompenzují podle pravdel platných v domácí zem. Následující tabulka uvádí pravdla skupnové kompenzace platná v jednotlvých členských státech: Tab. 1: Pravdla skupnové kompenzace ztrát platná v členských státech EU Typ Stát Poznámka Plná konsoldace Nzozemí S výsledky hospodaření dceřných společností je daňově nakládáno, jako kdyby byly realzovány mateřskou společností dochází tedy k plné konsoldac hospodářských výsledků. Skupnový hospodářský výsledek Dánsko Německo Španělsko France Itále Lucembursko Rakousko Polsko Portugalsko Slovnsko Každý člen skupny zjšťuje hospodářský výsledek samostatně, tyto jsou poté skupnově započítávány na úrovn mateřské společnost. 51

5 Nerudová, D.: Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un. Typ Stát Poznámka Převod ztrát v rámc skupny Neexstuje zdanění v rámc skupny Irsko Kypr Malta Lotyšsko Švédsko Fnsko Velká Brtáne Belge Bulharsko Česká republka Řecko Ltva Maďarsko Rumunsko Slovensko Estonsko Každý člen skupny je zdaňován samostatně ztráty mohou být mez členy skupny přesouvány a započítávány. Nelze jakkolv kompenzovat ztráty, neboť daňový systém nezná pojem zdanění v rámc skupny. Zdroj: Amos (2007). Jak je patrné z výše uvedené tabulky, systém zdanění v domácí zem by umožnl kompenzac ztrát pouze ve státech, které mají zakotvenu možnost skupnového zdanění v daňové legslatvě. Všechny výše uvedené metody skupnového zdanění, které se aplkují v členských státech EU tzn. plná konsoldace, skupnový hospodářský výsledek a převod ztrát v rámc skupny by v systému zdanění v domácí zem umožnl vertkální horzontální kompenzac ztrát vz následující schémata: Obr. 2: Vertkální kompenzace uvntř slupny směrem nahoru Mateřská společnost +400 Dceřná společnost A 800 Dceřná společnost B +200 Obr. 3: Vertkální kompenzace uvntř slupny směrem dolů Mateřská společnost 400 Dceřná společnost A +800 Dceřná společnost B

6 Český fnanční a účetní časops, 2010, roč. 5, č. 1, s Obr. 4: Horzontální kompenzace uvntř slupny Mateřská společnost Dceřná společnost A 400 Dceřná společnost B +600 Zdroj: vlastní výpočet Možnost zápočtu ztrát (až jž vertkální č horzontální) vznklých v jných členských státech EU, a to především v případě ztrát vznklých v souvslost se zakládáním nových společností v jných členských státech EU, velm významně zvyšuje možnost fnancování SME zejména v případě, že domácí možnost fnancování jsou omezeny. Výrazný problém nastává u devít členských zemí Evropské une (Belge, Bulharsko, České republka, Estonsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Řecko), neboť v těchto zemích není systém skupnového zdanění společností zakotven. V těchto zemích by mplementace systému zdanění v domácí zem, který je založen na myšlence zdaňování zahrančních dceřných společností v rámc národního daňového systému, nepřnesl možnost přeshrančního zápočtu ztrát. Dsproporconálně vysoké vyvolané náklady zdanění představují vedle neexstence možnost přeshrančního zápočtu ztrát další výrazný problém pro podnkání SME na jednotném trhu. Jak jž bylo uvedeno výše, vyvolané náklady zdanění jsou vzhledem k velkost společnost regresvní a jsou podstatně vyšší u SME se zahrančním pobočkam nebo dceřným společnostm ve srovnání se SME, které nternaconalzovány nejsou. Jak uvádí (Slemrod, 1995) vyvolané náklady zdanění představují především náklady na právní služby, překlady dokumentů, náklady na vedení účetnctví a daňové poradenství a v neposlední řadě podnkatelské rzko. V případě zavedení systému zdanění v domácí zem by byla velká část nákladů, které představují vyvolané náklady zdanění elmnována, neboť zahranční pobočky a dceřné společnost by podléhaly jednotnému systému zdanění v domácí zem. Navíc IASB představla účetní standard pro SME, který je postaven na IAS/IFRS. Případná mplementace tohoto standardu by taktéž výrazně přspěla ke snížení vyvolaných nákladů zdanění v této oblast. Zavedení systému zdanění v domácí zem pro SME by velm výrazně zvýšlo míru nternaconalzace SME (především ve formě zahranční dceřné společnost), neboť mplementace tohoto systému by snížla vyvolané náklady zdanění a překážky v aktvtách SME na jednotném trhu. SME na národní úrovn by měly možnost snížt podnkatelská rzka a mohly by dosáhnout na příhranční zdroje fnancování v případech, kdy je domácí nabídka fnančních zdrojů omezena. Implementace systému zdanění v domácí zem by neměla vlv pouze na samotné SME, ale ovlvnla by většnu členských států tzn. státy, které by se projektu přímo neúčastnly. Odstranění daňových překážek bránících přeshrančním aktvtám SME by zvýšlo obchodní aktvty SME v jných členských státech. Jak upozorňuje (Ncolelet a Scrapetta, 2003), 53

7 Nerudová, D.: Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un. zahranční společnost mají velm často vyšší produktvtu než společnost domácí, což může vést k částečnému nahrazování domácích společností zahrančním. Zahranční společnost mohou zvýšt soutěž na domácím trhu výrobků a služeb, ale taktéž na domácím trhu výrobních faktorů. Zahranční nvestce ve formě dceřných společností nebo poboček pro domácí subdodavatele představují významné zákazníky. Kontakt se zahrančním SME taktéž umožňuje v domácích SME mplementovat nové technologe a manažerské stratege, jak uvádí (Markusen a Venables, 2003). Růst konkurence na trhu výrobků a služeb může mít poztvní dopad na spotřebtele v podobě nžších cen zboží a služeb, ale také na výrobce v podobě vyšších zsků spojených s vyšší poptávkou. Implementace systému zdanění v domácí zem tedy může přnést výhody jak spotřebtelům, tak výrobcům. Další oblastí, na nž by mplementace systému zdanění v domácí zem měla poztvní dopad, je oblast výzkumu a vývoje. (Navarett a Venables, 2004) uvádějí, že v domácí zem mohou být využívány nové technologe získané v souvslost s přeshrančním nvestcem, neboť neexstují důkazy o tom, že přeshranční nvestce do oblastí s ntenzvním výzkumem a vývojem vedou k posílení výzkumných aktvt v domácích provozech (tzn. v provozech stuovaných v domácí zem). Zavedení systému zdanění v domácí zem by taktéž mělo významný dopad na oblast daňové správy v členských zemích EU. Podstatou systému zdanění v domácí zem je umožnt příhranční kompenzac ztrát v rámc skupny SME. V současné době, kdy není přeshranční kompenzace ztrát možná, může společnost v jedné zem realzovat zsk, v druhé zase ztrátu. V případě mplementace systému zdanění v domácí zem, by se tyto výsledky konsoldovaly (ztráty by byly kompenzovány se zsku) do jedné fnální daňové povnnost, která by byla nžší než v případě, že by systém mplementován nebyl. Dopad zavedení systému na oblast daňových příjmů nemusí být pouze negatvní. Klíčovou rol v této souvslost hraje metodka alokace daňového základu a výběru daně mez členské státy, jejchž společnost tvoří skupnu pro účely zdanění v rámc systému zdanění v domácí zem. V oblast dopadů alokační rovnce do rozpočtu členských států lze nalézt pouze omezený počet emprckých analýz, prováděných především v USA vz např. (Shackelford a Slemrod, 1998) nebo (Eggert a Schjelderup, 2003). V Evropské un se zabýval teoretckým dopady užtí alokační formule (především v systému společného konsoldovaného základu daně) do příjmů státních rozpočtů především (Nemann a Tresch, 2001), (Pethg a Wagener, 2003) nebo (Gerard a Wener, 2003). Emprckou analýzu s využtím korporátmích dat podnků v Německu provedl C. Fuest (Fuest Hemmelgarn Ramb, 2007), který došel k závěru, že v případě použtí systému alokační rovnce a skupnových základů daně by celkově vedlo poklesu výnosu daně z příjmů právnckých osob v Evropské un o 20 %. Autor dále uvádí, že v případě, že by účast v systému nebyla povnná, větší státy by beneftovaly na úkor států menších, s nžším daňovým sazbam. V případě, kdy by alokačním krterem byla velčna, která dosahuje poztvních hodnot v stuac, kdy společnost realzuje ztrátu, by daňový výnos byl alokován státu, ve kterém v rámc systému zdanění v domácí zem společnost realzuje ztrátu. Výše uvedenou velčnu představují např. objem vyplacených mezd, počet zaměstnanců nebo obrat. Konečný efekt snížení č zvýšení daňového výnosu členského státu by dále byl rozmělněn skutečností, že efekty alokace daňových základů v rámc jednotlvých skupn pro zdanění v domácí zem mohou působt zcela protsměrně. 54

8 Český fnanční a účetní časops, 2010, roč. 5, č. 1, s Tradčním nástroj, který je k rozdělování skupnového základu daně jž dlouhá léta aplkován v USA a Kanadě představuje alokační rovnce. V Evropě byl k tomuto systému ncméně dlouhou dobu zaujímán negatvní vztah. V rámc tohoto systému se základ daně skupny rozděluje dle specální rovnce, jejímž proměnným jsou faktory, které generují zdantelný zsk skupny a dosahují poztvních hodnot v případě, kdy společnost realzuje ztrátu. Jako nejběžnější faktory (proměnné) se používají: 1. zsk, 2. mzdy, 3. majetek, 4. obrat. Pro účely alokace skupnového základu daně na základě alokační formule jsou výše uvedené faktory používány v nejrůznějších kombnacích a s různým váham. Následující tabulky znázorňují alokac př využtí tří faktorové rovnce s různým váham: Tab. 2: Rozdělení skupnového základu daně př použtí alokační rovnce se třem faktory, které mají stejné váhy Členský Faktor stát A Zsky 300 (30,8 %) Členský stát B 125 (12,8 %) Členský stát C 550 (56,4 %) Celkem 975 (100,0 %) Mzdy (MZ) Majetek (MA) Obrat (O) ZD n 1 MZ 1 MA 1 O = + + (39,0 %) 3 MZ 3 MA 3 O 380,25 Zdroj: vlastní výpočty (4,6 %) 44,85 (56,4 %) 549,90 (100,0 %) 975,00 Tab. 3: Rozdělení skupnového základu daně př použtí aplkace rovnce se třem faktory, př různých vahách (1/3 mzdy, 2/3 obrat) Faktor Členský stát A Členský stát B Členský stát C Celkem Zsky 300 (37,8 %) 125 (13,5 %) 550 (48,7 %) 975 (100,0 %) Mzdy (MZ) Obrat (O) ZD n = 1 MZ + 2 O (28,9 %) 3 MZ 3 O 281,78 Zdroj: vlastní výpočty (7,8 %) 76,05 (63,3 %) 617,17 (100,0 %) 975,00 55

9 Nerudová, D.: Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un. Závěr Zavedení systému zdanění v domácí zem by mohlo jedné skupně členských států přnést zvýšení daňových příjmů, zatímco druhé skupně států by mohlo přnést pokles. Rzko vlvu zavedení systémů na daňový příjem členského státu klesá s růstem počtu skupn SME účastnících se systému zdanění v domácí zem. Jedné země, které by nebyly ovlvněny zavedením systému vůbec, jsou země, které ve své daňové soustavě nemají zakotvenu možnost skupnového zdanění, a tudíž nelze kompenzovat zsky a ztráty. Jedná se o skupnu devít zemí Belg, Bulharsko, Českou republku, Řecko, Ltvu, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Estonsko. An zavedení systému zdanění v domácí zem by v těchto zemích neumožnlo SME vytvářet skupny a v jejch rámc kompenzovat zsky a ztráty. Z výše uvedeného důvodu lze tedy pochybovat o atraktvnost systému zdanění v domácí zem pro SME v těchto státech. SME představují v současné době klíčové faktory tvorby pracovních míst a ekonomckého růstu v Evropské un. Překážky, se kterým se SME na jednotném trhu setkávají, jsou o to tížvější v období hospodářské krze, neboť v porovnání s LSE je ldský a fnanční kaptál SME značně omezen. Z tohoto důvodu je třeba, aby Evropská komse vyvnula větší ncatvu v oblast přímého zdanění, aby SME pomohla v procesu nternaconalzace. V současné době exstují dva projekty, které by mohly být použty pro aproxmac korporatvního zdanění v Evropské un. Systém zdanění v domácí zem by mohl být ve velm krátkém časovém horzontu využt pro SME. Druhý projekt, který Evropská komse původně zamýšlela společný konsoldovaný korporátní základ daně- byl určen především pro LSE, a pro aplkac na SME je třeba pravdla v některých oblastech přepracovat. Možnost aplkace CCCTB na SME jsou předmětem dalšího výzkumu autorky. Lteratura [1] Amos, J. (2007): Global Corporate Tax Handbook European Tax Database and own research. Amsterdam, IBFD, [2] EC (2004): TAXUD C.1/DOC (04) Brussels, European Commsson, [3] Eggert, W. Schjelderup, G. (2003): Symmetrc Tax Competton and Formula Apportonment. Journal of Publc Economc Theory, 2003, roč. 5, č. 2, s [4] Fuest, C. Hemmelgarn, T. Ramb, F. (2007): How Would the Introducton of an EU- Wde Formula Apportonment Affect the Dstrbuton and the Sze of the Corporate Tax Base? An Analyss Based on German Multnatonals. Internatonal Tax and Publc Fnance, 2007, roč. 14, č. 5, s [5] Gerard, M. Wener, J. M. (2003): Cross-border Loss Offset and Formulary Apportonment: How do They Affect Multjursdctonal Frm Investment Spendng and Interjursdctonal Tax Competton? Munch, CESfo Workng Paper Seres č. 1004, [6] Markusen, J. R. Venables, A. J. (1999): Foregn Drect Investment as a Catalyst for Industral Development. European Economc Revew, 1999, roč. 43, č. 2, s [7] Navarett, G. B. Venables, A. J. (2004): Multnatonals n the World Economy. Dsscusson Paper. Prnceton, Prnceton Unversty, [8] Nerudová, D. Bohušová, H. Svoboda, P. Šroký, J. (2009): Harmonzace účetních standard pro male a střední podnky. Praha, Wolters Kluwer,

10 Český fnanční a účetní časops, 2010, roč. 5, č. 1, s [9] Ncolet, G. Scarpetta, S. (2003): Regulaton, Productvty and Growth: OECD Evdence. Pars, OECD Economcs Department Workng Paper č. 347, [10] Nemann, R. Tresch, C. (2005): Group Taxaton, Asymmetrc Taxaton, and Cross- Border Investment Incentves n Austra. Berln, Arqus Quanttatve Tax Research Dscusson Paper č. 1, [11] Pethg, R. Wagener, A. (2003): Proft Tax Competton and Formula Apportonment. Munch, CESfo Workng Paper Seres č. 1011, [12] Shackelford, D. Slemrod, J. (1998): The Revenue Consequences of Usng Formula Apportonment to Calculate U.S. and Foregn-Source Income: A Frm-Level Analyss. Internatonal Tax and Publc Fnance, 1998, roč. 5, č. 1, s [13] Slemrod, C. (1995): Tax Complance Costs Measurement and Polcy. Bath, Insttute for Fscal studes,

11 Nerudová, D.: Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un. Možnost harmonzace korporátního základu daně pro SME v Evropské un Danuše Nerudová ABSTRAKT Cílem příspěvku je prověřt možnost zavedení systému zdanění v domácí zem jako jednotného modelu zdanění SME v Evropské un a dále navrhnout možné způsoby alokace základů daně mez jednotlvé členské státy Evropské une. Příspěvek analyzuje možnost zavedení systému zdanění v domácí zem a upozorňuje na možné dopady do daňových příjmů jednotlvých států. V rámc výzkumu bylo zjštěno, že v Evropské un exstuje devět států, ve kterých by an po zavedení systému nebylo možno vytvářet skupny pro daňové účely. V závěru příspěvek navrhuje využtí alokační rovnce pro rozdělení základu daně skupny a navrhuje konkrétní proměnné této rovnce. Klíčová slova: Systém zdanění v domácí zem; Malé a střední podnky; Alokační rovnce. The Possblty of Harmonzaton of Corporate Tax Base for SME n the European Unon ABSTRACT The am of the paper s to research the possblty of home state taxaton system mplementaton as the unfed system of SME taxaton n the European Unon and further to suggest the possble method of tax base allocaton between the EU member states. The paper analyzes the possblty of home state taxaton system ntroducton and call attenton to the mpacts on the tax revenues n EU member states. The research has revealed that there are nne European countres, n whch even after the ntroducton of home state taxaton system, the group taxaton scheme would stll be unavalable. At the end, the paper suggests to use allocaton formula for the tax base allocaton and suggest the concrete varables. Key words: Home State Taxaton System; Small and medum szed enterprses; Allocaton formula. JEL classfcaton: H20. 58