Teorie a praxe m nové politiky NB

Transkript

1 Teorie a praxe m nové politiky NB (pro p edm t 5HP 502 Národohospodá ské rozhodování) Ing. Pavel ežábek, Ph.D. len bankovní rady a vrchní editel NB 2. íjna 2014

2 Co nás eká (a nemine) na našich setkáních? 1. setkání Teorie a praxe m nové politiky NB 2. setkání Interakce m nové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj R 3. setkání Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2

3 Legislativní rámec innosti NB Úloha m nové politiky NB je právn kodifikována: 1. v ustanoveních lánku 98 Ústavy R 2. 2 zákona. 6/1993 Sb., o eské národní bance, které jí ukládají: pe ovat o cenovou stabilitu = hlavní cíl krom toho pe ovat o finan ní stabilitu a o bezpe né fungování finan ního systému v R a pokud tím není dot en hlavní cíl NB, podporovat obecnou hospodá skou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodá skému r stu a obecné hospodá ské politiky v Evropské unii se zám rem p isp t k dosažení cíl Evropské unie. NB však není jen o m nové politice a udržování cenové stability, ale i o mnoha praktických aspektech všedního života... 3

4 Cíle m nové politiky v R spln ní primárního cíle monetární politiky v R - tedy zajišt ní stability cen v ekonomice vytvá í spole n s dalšími prvky hospodá skopolitického mixu stabilní prost edí pro rozvoj podnikatelských aktivit sekundárním cílem pro monetární politiku (ale primárním pro celou hospodá skou politiku) je udržitelný ekonomický vývoj (v tšinou vyjád en v n jakém strategickém dokumentu vlády) ALE!!! nezbytným p edpokladem realizace m nové politiky vedoucí k cenové stabilit je nezávislost centrální banky na vlád a dalších subjektech NB usiluje o pln ní uvedeného primárního cíle v rámci m nov politického režimu nazývaného cílování inflace k tomu využívá NB p íslušné m nov politické nástroje viz dále m nová politika vs. makroobez etnostní politika (viz naše další setkání) 4

5 Primární cíl NB, podobn jako v tšina centrálních bank, se soust e uje p edevším na stabilitu spot ebitelských cen v praxi se stabilitou cen rozumí mírný r st cen m že být zp soben nedostate ným o išt ním vlivu kvality zboží a služeb (k r stu ceny m že docházet kv li zvýšení kvality) m že být zp soben prom nlivostí spot ebního koše (spot ebitelé mají tendenci spot ebovávat více zboží a služeb s menším cenovým nár stem) zvyšuje pružnost pracovního trhu (nezm n né nominální mzdy dovolí pokles reálných mezd) usnad uje zm nu tzv. relativních cen zboží a služeb pomáhá i samotné centrální bance p i uvol ování m nové politiky (nulová hranice úrokových sazeb) infla ní cíl vyhlašuje NB jako meziro ní zm nu indexu spot ebitelských cen pro období od ledna 2006 byl vyhlášen infla ní cíl ve výši 3 % s toleran ním pásmem ve výši jednoho procentního bodu ob ma sm ry v b eznu 2007 byl vyhlášen nový infla ní cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s toleran ním pásmem ve výši jednoho procentního bodu ob ma sm ry 5

6 Index spot ebitelských cen index spot ebitelských cen (životních náklad ) pat í mezi nejd ležit jší indikátory cenového vývoje CPI (Consumer Price Index) vychází se ze statistických dat publikovaných SÚ, který index spot ebitelských cen m í na tzv. spot ebním koši spot ební koš je sestaven tak, aby popisoval strukturu spot eby pr m rné domácnosti (každý máme jiný spot ební koš) spot ební koš obsahuje 700 položek s p íslušným váhovým podílem, zdaleka nepostihuje všechny ceny zboží a služeb v ekonomice zhruba 25 % spot ebního koše tvo í importované zboží a služby velký podíl volatilních položek (potraviny, pohonné hmoty) m novou politikou je p ímo ovliv ována více jak polovina spot ebního koše NB standardn odhlíží od primárních cenových dopad zm n nep ímých daní, tj. pracuje s tzv. výjimkou z pln ní infla ního cíle => NB sleduje m nov politickou inflaci (inflace o išt ná o vliv zm n nep ímých daní) 6

7 Struktura spot ebního koše SÚ pro ú ely m ení sestavuje váhové schéma (v závorce jsou po ty cenových reprezentant v jednotlivých oddílech): NB používá vlastní len ní pro analytické ú ely: 10. Vzd lávání (12) 0,74% 12. Ostatní zboží a služby (56) 6,83% 11. Stravování a ubytování (43) 5,56% 9. Rekreace a kultura (108) 8,76% 8. Pošty a telekomunika ce (4) 3,06% 1. Potraviny a nealkoholické nápoje (161) 17,08% 7. Doprava (82) 10,13% 2. Alkoholické nápoje, tabák (23) 9,50% 6. Zdraví (21) 2,38% 3. Odívání a obuv (65) 3,29% 4. Bydlení, voda, energie, paliva (45) 26,56% 5. Bytové vybavení, za ízení domácnosti, opravy (80) 6,11% Ceny pohonných hmot 3,39% Regulované ceny 18,70% Korigovaná inflace bez pohonných hmot 53,32% vliv primárn poptávkových faktor, tj. p sobení m nové Ceny potravin v. alkoholických nápoj a tabáku 24,58% Nep ímé dan Zdroj: SÚ Pozn: spot ební koš od ledna 2014, stálé váhy roku 2012 Zdroj: NB 7

8 Režimy m nové politiky Základní režimy m nové politiky: režim s implicitní nominální kotvou cílování m nové zásoby cílování m nového kurzu cílování inflace v R od roku 1998 Situace ve sv t : Industrial countries: v rozvinutých zemích narostl význam cílování inflace, naopak bylo zcela opušt no cílování pen žní zásoby a výrazn klesl po et zemí s fixním kurzem Zdroj: Inflation Targeting and the IMF, IMF (2006) 8

9 M nová politika p ed cílováním inflace depreciace 12 8 pásmo +/-7,5% v % pásm o +/-0,5% úrove kurzu k bývalém u m novému koši (65% DEM, 35% USD) -16 apreciace cílování M2 a do kv tna 1997 i kurzu cílování inflace

10 Cílování inflace na rozdíl od ostatních režim se zam uje p ímo na pln ní hlavního cíle cenové stability bez pomoci zprost edkujících cíl mezi opat ením centrální banky a jeho nejvýrazn jším dopadem do inflace je zpožd ní obvykle zhruba jednoho až dvou let => v p ípad NB vp edhledící strategie s horizontem m síc rozhodování centrální banky se ídí prognózou budoucího vývoje inflace a celé ekonomiky (viz Svensson Inflation Forecast Targeting) d raz na otev enost a d v ryhodnost m nové politiky ve ejné explicitní vyhlášení infla ního cíle vyhlazování úrokových sazeb úsp ch m nové politiky v režimu cílování inflace závisí na schopnosti ukotvit infla ní o ekávání (viz Kydland a Prescott; Barro a Gordon) d ležitou podmínkou pro úsp šné cílování inflace je nezávislost centrální banky 10

11 M nov politické cíle v režimu cílování inflace % cíl pro % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cíl pro ,5 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v listopadu 1998) cíle pro istou inflaci cíl pro ,5 % +/- 1 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cílové pásmo pro za átek 3-5 %, konec 2-4 % (ohlášeno v dubnu 2001) cílové pásmo pro celkovou inflaci bodový cíl 3 % od 2006 (ohlášen v b eznu 2004) bodový cíl 2 % od 2010 (ohlášen v b eznu 2007) 1 cíl pro % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 2000) dlouhodobý cíl pro % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 1999) bodový cíl pro celkovou inflaci 0 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 11

12 Pln ní infla ního cíle spot ebitelské ceny istá inflace (spot ebitelské ceny bez vlivu zm n nep ímých daní a bez regulovaných cen) 9 meziro ní zm ny v % cíl 1998: 6% +/- 0,5p.b. cíl 1999: 4,5 +/- 0,5p.b. cíl 2000: 4,5 +/- 1p.b. po átek cílového pásma 3-5 % cílové pásmo (vyhlášeno 4/2001) konec cílového pásma 2-4 % bodový cíl 2% (vyhlášen 3/2007) cíl 2001: 3% +/- 1p.b. cíl 2005: 2%+/- 1 p.b. (vyhlášen 4/1999) bodový cíl 3% (vyhlášen3/2004) -1 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 12

13 Nástroje m nové politiky ÚLOHA M NOVÉ POLITIKY hlavním cílem je zabezpe ovat cenovou stabilitu Nástroje m nové politiky lze metodologicky lenit z mnoha r zných hledisek asi nejznám jší je len ní z hlediska dopadu na bankovní systém: P ímé (netržní, adresné, administrativní) Omezují banky a zasahují p ímo do jejich rozhodovacího mechanismu (nap. pravidla likvidity, povinné vklady, limity úv r /úrokových sazeb) Nep ímé (tržní, neadresné) Banky na n mohou, ale nemusí povinn reagovat (operace na volném trhu, diskontní nástroje, p ímé i nep ímé kurzové intervence,...) P ímé i nep ímé (prolínání charakteristik) Nap. povinné minimální rezervy, doporu ení, výzvy, dohody INFLACE 13

14 Transmisní mechanismus O ekávání výše úrokové sazby ZVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY (2T REPO SAZBY) Infla ní o ekávání R st tržních úrokových sazeb Nižší o ekávaná ziskovost firem Posílení kurzu Obtížn jší získávání kreditu, nižší investice Pokles spot eby Redukce investic Pokles export zvýšení import Nižší dovozní ceny Pokles poptávky POKLES INFLACE KREDITNÍ KANÁL ÚROKOVÝ KANÁL KURZOVÝ KANÁL 14

15 Transmisní mechanismus modern jší pojetí ZVÝŠENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB NB Nár st tržních úrokových sazeb Posílení m nového kurzu Vyšší splátky a riziko selhání Pokles cen aktiv Nižší dovozní ceny Pokles vývozu, zvýšení dovozu P ísn jší úv rové podmínky Pokles bohatství R st úspor, pokles spot eby domácností Omezení investic firem Pokles spot eby, r st úspor domácností Omezení investic firem Pokles domácí výroby Pokles zam stnanosti, pokles r stu mezd POKLES INFLACE KURZOVÝ KANÁL ÚROKOVÝ A ÚV ROVÝ KANÁL KANÁL CEN AKTIV 15

16 M nov politické nástroje NB NÁSTROJE M NOVÉ POLITIKY, KTERÉ P EVÁŽN POUŽÍVÁ NB: Operace na volném trhu Automatické facility Povinné minimální rezervy Slovní intervence, atd. 16

17 Aplikace m nov politických nástroj Bankovní rada NB p i svém m nov politickém rozhodování posuzuje nejnov jší prognózu NB a vyhodnocuje rizika nenapln ní této prognózy na základ t chto úvah pak Bankovní rada hlasuje o tom, zda a jak by se m lo zm nit nastavení hlavního m nov politického nástroje 2T repo sazby centrální banka se zm nou 2T repo sazby snaží kompenzovat excesivní infla ní, resp. dezinfla ní tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo infla ní cíl resp. toleran ní pásmo kolem tohoto cíle. nap íklad zvýšení repo sazby vede prost ednictvím tzv. transmisního mechanismu obvykle k oslabení agregátní poptávky, které má za následek oslabení cenového r stu. Pokud tedy centrální banka o ekává, že v budoucnosti budou p evažovat infla ní vlivy vychylující inflaci nad cílovanou hodnotu, je to signál, že by m nová politika m la být restriktivn jší, tj. že by repo sazba by m la být zvýšena. snížení repo sazby má na inflaci obvykle opa ný dopad 17

18 Nekonven ní m nová politika konven ní nástroje m nové politiky: nastavování m nov politické úrokové sazby a provád ní operací na volném trhu centrální banka m že sáhnout k nekonven ní m nové politice v p ípad, že konven ní nástroje nejsou dostate n ú inné: nap. dojde k vy erpání manévrovacího prostoru standardního nástroje úrokové sazby úrokové sazby centrální banky mohou teoreticky klesnout pod nulu (nap. Dánsko od 2012/7), tato situace m že být ovšem spojena s nežádoucími efekty (preference ob živa) za nekonven ní m novou politiku se v sou asnosti ve sv t považuje p edevším tzv. kvantitativní uvol ování (quantitative easing) dodávání likvidity finan nímu i nefinan nímu sektoru v pot ebném rozsahu ovlivn ní úrokových a infla ních o ekávání a jejich prost ednictvím i výši dlouhodobých reálných úrokových sazeb v ekonomice ovlivn ní trhu finan ních aktiv s cílem snížit dlouhodobou sazbu nebo rozp tí nap. nákupem vládních dluhopis pod nekonven ní politiku spadá také používání m nového kurzu jako nástroje MP (devizové intervence) 18

19 Nekonven ní m nová politika v R Inflace v roce 2013 klesala a dostala se k dolní hranici toleran ního pásma cíle NB (1 %) m nov politická inflace byla hluboko pod dolní hranou toleran ního pásma cíle ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodob klesají dlouhodob utlumené poptávkové tlaky v ekonomice? Koncem roku 2012 NB snížila klí ovou sazbu na technickou nulu (0,05 %) prostor pro další uvol ování tímto nástrojem se vy erpal prognóza z listopadu 2013 ovšem indikovala další pokles 2T repo sazby až o 0,9 p.b. NB zvažovala zp sob dalšího uvoln ní MP a zvolila m nový kurz jako stabiliza ní nástroj uvol ování m nových podmínek NB zahájila využívání m nového kurzu jako nástroje m nové politiky s tím, že se zavázala udržovat kurz koruny nad hladinou 27 CZK/EUR (jednostranný kurzový závazek) kurzový závazek je dlouhodobý (nejmén do roku 2016), sazby budou drženy na stávající úrovni (0,05 %) rovn ž delší dobu, dokud nedojde k významnému nár stu infla ních tlak jedná se o využití kurzového kanálu transmise m nové politiky (viz schéma) používání kurzu má nezanedbatelná rizika: ukon ení používání kurzu exit strategie, r st náklad spojených s devizovými rezervami, mezinárodní vztahy,... 19

20 Prognóza NB zpožd ní v m nové transmisi cílování inflace = inflation targeting hlavní podklad pro MP rozhodování v režimu cílování inflace d ležitá nejen ísla, ale i historka prognózy nejen základní scéná, ale rovn ž diskuse rizik a nejistoty komunika ní nástroj Filosofie prognózy NB: prognózy v tšiny institucí: Jaký bude budoucí vývoj? prognóza NB: Co je t eba ud lat, aby byl budoucí vývoj inflace takový, jaký ho chce NB mít? 20

21 Prognóza NB model g3 shrnutí Filosofie modelu: systematický, jasný popis m nové transmise stabilita prognózy v ase, replikovatelnost transparentnost celého procesu vyhodnocení vlivu jednotlivých faktor zp tné hodnocení prognostických chyb tvorba alternativních scéná a citlivostních analýz Jádrový predik ní model g3 : používán od poloviny roku 2008 (p edtím QPM) model typu DSGE (Dynamic Stochastic General Equilibrium), založený na mikro-základech NB v tomto ohledu na sv tové špici sektor výrobc, domácností, státu a zahrani í konzistence se strukturou národních ú t ada nominálních a reálných rigidit endogenní úrokové sazby a m nový kurz kalibrovaný model vp edhledící o ekávání 21

22 Produk ní struktura v modelu g3 HDP Sv tová ekonomika Ceny strnulé v domácích cenách Dovoz (N) Ceny strnulé v zahrani ních cenách Kapitálové statky (I) Spot ební statky (C) Vývozní statky (X) Kapitál Práce Strnulé mzdy Domácí mezispot ební statky (Y) Strnulé ceny Y Statky vládní spot eby (G) Ceny I, C, G, N strnulé v domácích cenách 22

23 Tvorba cen v modelu g3 Celková inflace M nov politická inflace Nep ímé dan Regulované ceny istá inflace Domácí ceny Dovozní ceny Mzdy Cena kapitálu M nový kurz Zahrani ní ceny exogenní endogenní 23

24 Sada model kolem jádrového modelu Vn jší ek. analýzy Vn jší p edpoklady Analýza platební bilance Analýzy transmise Jádrový model (g3) M nové analýzy Krátkodobá predikce Strukturální analýzy Fiskální analýzy Administrativní vlivy 24

25 Prognóza P íprava prognózy proces s mnoha kroky (cca 1 m síc) integrace st edn dobé prognózy (model g3) s krátkodobou prognózou 6 sek ních porad (sekce m nová a statistiky) 2 sch zky s BR koordinováno predik ním týmem (p ibližn 8 lidí; ada sch zek) proces otev ený a zdokumentovaný velice transparentní komunikace výsledk prognózy Projednání prognózy d ležitou sou ást MP rozhodování tvo í diskuze rizik a nejistot klí ová role bankovní rady alternativní scéná e a analýzy citlivosti ve velkých SZ diskuse rizik v m nov politickém doporu ení (MPD) sekce m nové a statistiky graf rizik infla ní prognózy (GRIP) v malých SZ vyhodnocení následných informací v malých SZ d ležitou roli hrají i poradci / výzkum 25

26 GRIP GRIP vyhodnocuje vliv nov dostupných informací z hlediska jejich rizika pro výhled celkové inflace a úrokových sazeb v i stávající prognóze provádí se mechanicky simulacemi jádrového predik ního modelu (g3) z poslední makroekonomické prognózy postupným vkládáním nových informací p íklad GRIP z 6. SZ 2013 (zá í 2013): Pr m rná odchylka 3M PRIBORu v 2013Q4 2014Q3 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0-0,2-0,4-0,6-0,8-1,0-1,0-0,8-0,6-0,4-0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 Odchylka inflace v 2014Q3 Po áte ní podmínky Zahrani í Inflace M nové podmínky - kurz M nové podmínky - sazby publikace GRIPu byla pozastavena v prosinci 2013 v souvislosti s tím, že úrokové sazby NB dosáhly technicky nulové spodní hranice a NB za ala používat m nový kurz jako další nástroj své m nové politiky 26

27 Zasedání BR NB Nastavení m nov politických nástroj Bankovní rada jedná o m nových otázkách osmkrát ro n projednávání situa ní zprávy na zasedání bankovní rady je zahájeno prezentacemi sekce m nové a statistiky, v nichž jsou shrnuty hlavní myšlenky a vyzn ní prognózy, p edložené situa ní zprávy a m nov politického doporu ení. Prezentace jsou zakon eny formulací vlastního doporu ení sekce m nové a statistiky bankovní rad v oblasti bezprost edního nastavení úrokových sazeb a komunikace. po skon ení prezentací lenové bankovní rady pokládají dotazy poslední fází jednání bankovní rady je uzav ená diskuze jejích len o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových m nov politických souvislostech, která vyústí v hlasování o m nov politickém opat ení hlasování nemusí být vždy jednotné a kone né rozhodnutí se m že lišit jak od vyzn ní aktuální prognózy, tak i od m nov politického doporu ení sekce m nové a statistiky 27

28 Zasedání BR NB Hlasování HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2012 o nastavení hlavního m nov politického nástroje dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prosp ch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb doporu ení SMS* p ítomnost celkem bude zve ejn no v lednu 2019 M.Singer p.b. 0.00p.b p.b p.b p.b p.b. 0.00p.b. M.Hampl p.b. 0.00p.b p.b. 0.00p.b p.b p.b. 0.00p.b. V.Tomšík p.b. 0.00p.b p.b p.b p.b p.b p.b. 0.00p.b. K.Janá ek p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b p.b p.b. 0.00p.b. L.Lízal p.b. 0.00p.b. 0.00p.b p.b p.b p.b p.b. 0.00p.b. P. ežábek p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. E.Zamrazilová p.b. 0.25p.b. 0.25p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 2T repo sazba (v p ípad zm ny tu n ) 0.75% 0.75% 0.75% 0.50% 0.50% 0.25% 0.05% 0.05% HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2013 o nastavení hlavního m nov politického nástroje dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prosp ch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb doporu ení SMS* p ítomnost celkem ) bude zve ejn no v lednu 2020 M.Singer p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. M.Hampl p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. V.Tomšík p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. K.Janá ek p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. L.Lízal p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. P. ežábek p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. E.Zamrazilová p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 0.00p.b. 2T repo sazba (v p ípad zm ny tu n ) 0.05% 0.05% 0.05% 0.05% 0.05% 0.05% 0.05% 0.05% 1) Bankovní rada na tomto zasedání rozhodla za ít používat devizový kurz jako další nástroj uvol ování m nových podmínek. NB za ala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny v i euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Vysv tlivky: * SMS - Sekce m nová a statistiky, d íve M nová sekce, resp. M nový odbor --- len bankovní rady nebyl p ítomen p i hlasování 28

29 Zasedání BR NB Hlasování HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2014 o nastavení hlavního m nov politického nástroje dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prosp ch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb p ítomnost celkem doporu ení SMS* bude zve ejn no v lednu 2021 M.Singer ,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. M.Hampl ,00p.b V.Tomšík ,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. K.Janá ek ,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. L.Lízal ,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. J.Rusnok x 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. P. ežábek ,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. E.Zamrazilová ,00p.b. x x x x x x x 2T repo sazba (v p ípad zm ny tu n ) 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% Vysv tlivky: --- len bankovní rady nebyl p ítomen p i hlasování x nebyl lenem bankovní rady * SMS - Sekce m nová a statistiky, d íve M nová sekce, resp. M nový odbor zárove se od hlasuje o zahájení a následn pokra ování využívání kurzu jako nástroje m nové politiky výsledek hlasování o použití m nového kurzu jako dalšího nástroje m nové politiky je zaznamenán v Protokolu o hlasování len bankovní rady NB o devizových intervencích, který je chrán n po dobu 6 let 29

30 Zasedání BR NB Nastavení m nov politických nástroj D ( tvrtek dopoledne): Jednání BR k rozhodnutí o m nové politice. Po hlasování BR je krom prezentace na TK bankovní radou schvalován text Prohlášení i text Shrnutí Zprávy o inflaci (pouze u tzv. velkých SZ) D (13 hod): Zve ejn no rozhodnutí BR. D (14.15 hod): Tisková konference s prezentací k rozhodnutí, b hem níž je p e ten text Prohlášení... v etn pom ru hlasování (pouze hlasování o sazbách, nikoliv o používání kurzu jako nástroje MP) prezentace z tiskové konference je zve ejn na po jejím skon ení, a to v tšinou kolem 15 hod., po ínaje kv tnem 2007 je cca s hodinovým odstupem po TK zve ej ován na internetových stránkách NB také zvukový záznam z TK D+1/D+8 (úterý): Setkání s analytiky, které se koná tvrtletn vždy po projednání tzv. velké Situa ní zprávy. D+4 (pond lí): Zve ejn ní Shrnutí Zprávy o inflaci v etn tabulky klí ových makroindikátor (platí pouze pro tzv. velké SZ) D+8 (pátek): Zve ejn ní ve ejného záznamu z jednání BR (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování len BR o úrokových sazbách) a Zprávy o inflaci (u tzv. velké SZ) S odstupem šesti let je pak zve ej ován podrobný protokol z m nového jednání bankovní rady (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování len BR o devizových intervencích) a podklady pro rozhodování bankovní rady o m nových otázkách (Situa ní zpráva o hospodá ském a m novém vývoji a M nov politické doporu ení) 30

31 Prognóza inflace (dle aktuální prognózy zve ejn né ) 6 5 Horizont m nové politiky 4 mzr. zm. v % Infla ní cíl 0-1 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 3. tvrtletí 2015: 2,0% 4. tvrtletí 2015: 2,0% 31

32 Prognóza m nov politické inflace 6 5 Horizont m nové politiky mzr. zm. v % Infla ní cíl 0-1 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 3. tvrtletí 2015: 1,8% 4. tvrtletí 2015: 1,9% 32

33 Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR 4 3 % : 0,4% 2015: 0,5% 2016: 1,6% 0 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 33

34 Vývoj úrokových sazeb M nov politická sazba a tržní sazby M nov politická sazba a tržní sazby (% p.a.)! 34

35 Vývoj kurzu ( ) 35

36 Vývoj kurzu (od 2008) 36

37 Prognóza HDP meziro ní r st reálného HDP 10 mzr. zm. v %, sez. o išt no : 2,9% 2015: 3,0% 2016: 2,8% -4 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 37

38 Hrubý domácí produkt meziro ní r st reálného HDP Vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách mld. K % stálé ceny 2005 (sezónn o išt no) tvrtletí p edchozího roku = 100 (sezónn o išt no) 38

39 Literatura ežábek, P. (2011): M nová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, První vydání, 128 stran. ISBN Cimburek, J., ežábek, P. (2010): Centrální bankovnictví v kontextu právního ádu na území eské republiky. eský finan ní a ú etní asopis, 2010, ro. 5,. 2, s Beneš, J., Hlédik, T., Kumhof, M., Vávra, D. (2005): An Economy in Transition and DSGE: What the Czech National Bank's New Projection Model Needs. Czech National Bank Working Paper 12/2005, eská národní banka. Beneš, J., Vávra, D., Vl ek, J. (2002): St edn dobá makroekonomická predikce, makroekonomické modely v analytickém systému NB. Finance a Úv r 52,. 4. Barro, R., Gordon, D.B. (1983): Rules, Discretion and Reputation in a Model of Monetary Policy. Journal of Monetary Economics, 12, s Kydland, F. E., Prescott, E. C. (1977): Rules Rather than Discretion: The Inconsistency of Optimal Plans. Journal of Political Economy, 83,. 3, s Svensson, L. E. O. (1997): Inflation Forecast Targeting: Implementing and Monitoring Inflation Targets, European Economic Review, 41, s další prezentace a komentá e na: 39

40 D kuji za pozornost Ing. Pavel ežábek, Ph.D. len bankovní rady a vrchní editel NB Praha 2. íjna 2014