Interakce m nové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj R

Transkript

1 Interakce m nové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj R (pro p edm t 5HP 502 Národohospodá ské rozhodování) Ing. Pavel ežábek, Ph.D. len bankovní rady a vrchní editel NB 9. íjna 2014

2 ... a op t se setkáváme 1. setkání Teorie a praxe m nové politiky NB 2. setkání Interakce m nové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj R 3. setkání Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2

3 Hospodá ská politika Hospodá skopolitické instituce (HPI) neprovádí svoji politiku ve vakuu Jejich po ínání má významný dopad na ekonomické procesy a veli iny HPI na sebe svými opat eními p sobí navzájem tato interakce a soulad i nesoulad jednotlivých hospodá sko-politických opat ení vyvolává r zné dopady na reálnou ekonomiku HPI využívají svých instrument m nov -politická instituce (MI) fiskální instituce (FI) HPI mohou p sobit procyklicky i proticyklicky Jaký dopad mohou mít politiky, když HPI nahlížejí/reagují na pozici ekonomiky v rámci cyklu stejným nebo rozdílným zp sobem (využití odhad potenciálního produktu a mezery výstupu) 3

4 Mezinárodní politika Mezinárodní smlouvy a dohody 2004: lenství v EU evropská legislavita + Evropský parlament spole ný evropský rozpo et ( R p isp la 1,2 % v roce 2012) smlouva o p istoupení k EU: závazek p ijmout euro Nejd ležit jší milníky a aspekty mezinárodní politiky bankovní unie fiskální kompakt p ihláška k ERM II p ijetí eura 4

5 Hospodá ská politika Makroekonomická oblast zabezpe ování základních ekonomických cíl spole nosti opat ení na stran nabídky a poptávky Rozpo tová (fiskální) politika M nová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodá ská politika Sociální politika D chodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti p i alokaci zdroj spole nosti Strukturální politika Politika zam ená na ve. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. sout že 5

6 Hospodá ská politika Rozpo tová (fiskální) politika M nová (monetární) politika Monetární politika - cenová stabilita, cílování inflace -finan ní stabilita, finan ní trhy Fiskální politika -fiskální expanze/restrikce Vztah fiskální a monetární politiky? - kooperativní x nekooperativní -v dce x následovník -nezávislost 6

7 Fiskální politika FISKÁLNÍ POLITIKA STEJN JAKO MONETÁRNÍ P SOBÍ SVOU TRANSMISÍ NA POPTÁVKU Expanzivní fiskální politika (rozpo et vyrovnaný i deficitní) podporuje agregátní poptávku snížení istých daní zvýšení vládních nákup apod. r st - HDP, zam stnanost, cenová hladina SESTUPNÁ FÁZE EKONOMICKÉHO CYKLU Restriktivní fiskální politika (rozpo et p ebytkový) omezuje nebo snižuje agregátní poptávku zvýšení istých daní snížení vládních nákup pokles - HDP, zam stnanost, cenová hladina VZESTUPNÁ FÁZE EKONOMICKÉHO CYKLU reakce MP - sazby, interakce hosp. politik role soukromých investic (p edevším vzestupná fáze ek. cyklu) 7

8 eské ve ejné rozpo ty a ekonomická aktivita 160 P íjmy konsolidovaných ve ejných rozpo t R = P íjmy celkem DPFO DPPO Zdroj: MF R DPH Spot ební dan P ísp vky na SZ Dan z p íjm z stávali pod úrovní p edkrizových let K výraznému propadu došlo u dan z p íjmu právnických osob 8

9 Da ové zatížení da ová kvóta (da ové p íjmy v pom ru k HDP) Denmark 49,0 50,8 49,6 48,9 47,8 47,7 47,6 48,1 Sweden 48,1 48,9 48,3 47,4 46,4 46,6 45,5 44,5 Belgium 44,4 44,5 44,1 43,6 43,9 43,1 43,5 44,0 Italy 40,8 40,6 42,1 43,2 43,0 43,0 42,9 42,9 Norway 43,1 43,2 43,5 42,9 42,1 42,4 42,9 43,2 France 43,6 44,1 44,4 43,7 43,5 42,5 42,9 44,2 Finland 43,5 43,9 43,8 43,0 42,9 42,8 42,5 43,4 Austria 43,0 42,1 41,5 41,8 42,8 42,5 42,0 42,1 Netherlands 37,2 38,4 39,1 38,7 39,3 38,2 38,7.. Hungary 37,7 37,3 37,3 40,3 40,1 39,9 37,9 35,7 Slovenia 38,1 38,6 38,3 37,7 37,1 37,1 37,5 36,8 Luxembourg 37,3 37,6 35,9 35,6 35,5 37,7 37,1 37,1 Germany 35,0 35,0 35,7 36,1 36,5 37,3 36,1 37,1 Iceland 37,9 40,7 41,5 40,6 36,7 33,9 35,2 36,0 United Kingdom 34,9 35,4 36,3 35,8 35,8 34,2 34,9 35,5 Czech Republic 36,3 36,1 35,6 35,9 35,0 33,9 34,2 35,3 Estonia 30,6 30,6 30,7 31,4 31,7 35,7 34,2 32,8 OECD celkem (prostý pr m r) 34,3 34,9 35,0 35,1 34,5 33,7 33,8.. Spain 34,9 36,0 36,9 37,3 33,1 30,9 32,3 31,6 Poland 31,7 33,0 34,0 34,8 34,2 31,7 31,7.. Portugal 30,3 31,1 31,8 32,4 32,5 30,7 31,3.. Greece 31,5 32,1 31,6 32,5 32,1 30,4 30,9 31,2 Slovak Republic 31,7 31,5 29,4 29,5 29,5 29,1 28,3 28,8 Switzerland 27,8 28,1 27,9 27,7 28,1 28,7 28,1 28,5 Ireland 29,6 30,1 31,5 30,9 29,1 27,7 27,6.. Japan 26,1 27,3 28,1 28,5 28,5 27,0 27,6.. Australia 30,3 30,0 29,6 29,7 27,1 25,8 25,6.. United States 25,7 27,1 27,9 27,9 26,3 24,2 24,8 25,1 Pramen: OECD 9

10 Vývoj HDP a státních financí ( ) porovnání kumulovaných hodnot k roku % 300% 280% 260% mandatorní výdaje rostou stále vysokým tempem a stát prakticky ztrácí manévrovací prostor 240% 220% 200% 180% 160% 140% 120% 100% HDP v b.c. P íjmy SR Výdaje SR Mandatorní výdaje p íjmy a výdaje (v etn mandatorních) pro vychází z dat v návrzích p íslušných státních rozpo t

11 Cyklicky o išt né saldo vládního sektoru Fiskální politika by z titulu své stabiliza ní funkce m la vyhlazovat ekonomický cyklus (tj. p sobit proticyklicky) vobdobí ekonomické recese by m la mít prostor stimulovat v ur ité mí e agregátní poptávku a hospoda it s uvoln n jším rozpo tem naopak v období ekonomického r stu by m lo docházet ke konsolidaci ve ejných financí a vytvá ení p ebytk vrámci ekonomického cyklu by se vsou tu salda hospoda ení vládního sektoru m la vzájemn kompenzovat, aby nedocházelo k prohlubování fiskální nerovnováhy a nár stu vládního dluhu Koncept cyklicky o išt ného salda odstra uje ze salda hospoda ení vládního sektoru vliv hospodá ského cyklu fáze cyklu se odhaduje pomocí mezery výstupu, která je dána rozdílem mezi aktuálním reálným a potenciálním produktem vybrané kategorie vládních p íjm (dan a soc. pojišt ní) a výdaj (dávky v nezam stnanosti) reagují na cyklický vývoj ekonomiky m í se vliv HDP i p íslušné da ové nebo výdajové báze na tyto kategorie ze znalosti cyklické pozice ekonomiky i p íslušné báze se ur í cyklická složka, o kterou se saldo hospoda ení vládního sektoru o iš uje

12 Výpo et cyklicky o išt ného salda Existuje množství metod, které se p edevším liší: odhadem potenciálního produktu mírou desagregace fiskálních veli in (agregovaný vs. desagregovaný p ístup) výpo tem citlivosti vládního rozpo tového salda na HDP Sm rodatné jsou metody EK, ECB, IMF, OECD a dalších nadnárodních institucí, které p ímo hodnotí nebo se vyjad ují k fiskální politice jednotlivých zemí neexistuje jedna univerzální metoda Problematické stránky výpo tu: ekonomický cyklus odvozený z mezery mezi aktuálním a potenciálním produktem není p ímo m itelný ( pouhý odhad) vztah mezi složkami vládních p íjm a výdaj a HDP ( i p íslušnými da ovými a výdajovými bázemi) není v ase konstantní Prakticky ve všech metodách výpo tu potenciálního produktu vyvstávají potíže p i odhadu mezery výstupu na okrajích odhadovaného období: nedokon ený cyklus p edb žné údaje o výši HDP podléhající následn opakovaným revizím odhad trendu i potenciálního produktu je p itahován aktuálními hodnotami (p es veškeré snahy se tomuto efektu p i výpo tu vyhnout)

13 Cyklicky o išt né saldo v praxi Zm na v odhadu potenciálního produktu R mezi roky 2007 a 2009, stálé ceny, v mld. K mld. K HDP v s.c. (2007-2) Potenciální produkt (2007-2) HDP v s.c. (2009-2) Potenciální produkt (2009-2) Zdroj: Evropská komise. Poznámka: a ozna uje podzimní predik ní kola EK v roce 2007, resp

14 Cyklicky o išt né saldo v praxi Cyklická složka Cyklicky o išt né saldo Zdroj: Evropská komise. Poznámka: Vývoj cyklické složky a cyklicky o išt ného salda ve vybraných jarních (YYYY-1) a podzimních (YYYY-2) predik ních kolech. 14

15 Saldo vládního sektoru Strukturální, cyklické a celkové saldo vládního sektoru (metodika ESCB - ESA 95) % HDP ,3 0,8 1,2 1,2 1,8 2,1 2,1 2,1 3,1 3,2 3,6 4,7 6,3 6, Cyklická složka Strukt.saldo ESCB upravené Celkové saldo upravené Zdroj: NB. Poznámka: Salda upravená o mimo ádné jednorázové operace; metoda výpo tu dle ESCB. 15

16 Hospodá ská politika v dob krize Makroekonomické politiky mohou v dob krize sáhnout k nestandardním opat ením Monetární politika použití standardních nástroj m nové politiky ú innost transmisního mechanizmu kvantitativní uvol ování (dodávání likvidity) použití nekonven ních nástroj Fiskální politika standardní nástroje fiskální politiky (vestav né stabilizátory, diskre ní politika) expanzivní fiskální politika vs. konsolidace - ú innost fiskálních balí k stabilita vs. zm ny v legislativ 16

17 Analýza interakce m nové a fiskální politiky Interakce m nové a fiskální politiky pomocí teorie her odhad potenciálního produktu, resp. mezery výstupu, je klí ovým vstupem pro rozhodování m nové a fiskální politiky nejistota ohledn skute né výše potenciálního produktu, resp. mezery výstupu => jaký je dopad rozdílných náhled na mezeru výstupu v reálném ase? p edpoklad, že centrální banka a fiskální autorita v ase svého rozhodování o nastavení svého hospodá skopolitického nástroje spolu nespolupracují neuvažuje se tzv. kooperativní rovnováha (ALE: platí i vdob krize?) Rozhodování m nové a fiskální autority simultánní sekven ní Nashova rovnováha Stackelbergova rovnováha 17

18 Teoretický model Nashova rovnováha Ob autority (m nová i fiskální) reagují na odhad cyklu a velikost mezery výstupu zárove v daném okamžiku rozhodnutí jedné autority neovlivní rozhodnutí druhé autority každé rozhodnutí jedné autority je ovšem optimální odpov dí na minulá rozhodnutí druhé autority Nebezpe í konfliktní situace vyplývající z opa ných odhad mezery výstupu fiskální autorita odhaduje negativní mezeru výstupu a centrální banka odhaduje pozitivní mezeru výstupu => fiskální autorita provádí fiskální expanzi, ímž se zvyšuje fiskální deficit, centrální banka na druhou stranu provádí restriktivní m novou politiku a zvyšuje úrokové sazby Pokud mají autority stejný náhled na pozici ekonomiky v rámci hospodá ského cyklu, tj. nap íklad shodn odhadují zápornou mezeru výstupu a ob provád jí expanzivní hospodá skou politiku, je nejen m nov politická úroková míra, ale zejména fiskální deficit nižší, než v situaci rozdílných náhled Silná fiskální disciplína povede k nižšímu fiskálnímu deficitu, i k nižším úrokovým sazbám 18

19 Teoretický model Stackelbergova rovnováha První autorita p edpokládá, že druhá autorita postaví svoje rozhodování o výši svého hospodá skopolitického instrumentu na základ stejného odhadu mezery výstupu Rozsah sou tu opat ení obou autorit vychází menší než v p ípad Nashovy rovnováhy druhá autorita již do svého rozhodnutí zapracovává efekt opat ení, které provedla první autorita pokud druhá autorita nemá žádné omezení pro výši svého hospodá skopolitického instrumentu, m že svým jednáním zcela korigovat dopad nep esnosti v odhadu skute né mezery výstupu první autority Síla jedné z autorit dává možnost definovat v dce a následovníka 19

20 Analýza interakce m nové a fiskální politiky shrnutí a empirické výsledky Empirická analýza potvrdila roli v dce m nové autority sledované období nezahrnovalo krizi krizové období: zm nil by se výsledek? Stabiliza ní p sobení m nové politiky / destabiliza ní p sobení vládního dluhu Ve sledovaném období se ob HPI pohybovaly spíše ve fázi vzájemného dopl ování, což umoc ovalo p sobení obou HPI 20

21 Historická mezera výstupu NB versus MF R 3,0 2,0 1,0 desetiny procenta prodenta 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0 1999Q1 2000Q1 2001Q1 2002Q1 2003Q1 2004Q1 2005Q1 2006Q1 2007Q1 2008Q1 gap mf historicky gap cnb historicky 21

22 Historická versus aktuální mezera výstupu NB 3,0 2,0 1,0 0,0 desetiny procenta procenta -1,0-2,0-3,0-4,0-5,0-6,0 1999Q1 2000Q1 2001Q1 2002Q1 2003Q1 2004Q1 2005Q1 2006Q1 2007Q1 2008Q1 gap cnb min odhad gap cnb historicky gap cnb posledni 22

23 Historická versus aktuální mezera výstupu MF R 3,0 2,0 1,0 desetiny procenta procenta 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0 1999Q1 2000Q1 2001Q1 2002Q1 2003Q1 2004Q1 2005Q1 2006Q1 2007Q1 2008Q1 gap mf min odhad gap mf historicky gap mf posledni 23

24 Mezera výstupu m ena zp tn poslední prognózou NB versus MF R 3,0 2,0 1,0 procenta desetiny procenta 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0 1999Q1 2000Q1 2001Q1 2002Q1 2003Q1 2004Q1 2005Q1 2006Q1 2007Q1 2008Q1 gap mf posledni gap cnb posledni 24

25 Vým na informací mezi NB a MF R V souladu s deklarovanou nezávislostí v praxi existuje ur itá míra vým ny informací mezi NB a MF R Ministr financí má právo být ú asten jednání bankovní rady NB s poradním hlasem. Podklad pro rozhodování bankovní rady (tzv. situa ní zpráva) je také k dispozici ministerstvu financí. NB intenzivn komunikuje p i tvorb prognózy s MF R ohledn vývoje pln ní rozpo tu a má k dispozici makroekonomickou predikci MF R, která je zve ej ována na internetových stránkách ministerstva. NB odhaduje mezeru výstupu i pomocí produk ní funkce, krom alternativního odhadu tím i implicitn získávají p edstavu o možném náhledu MF R o meze e výstupu. MF R vidí p i provád ní fiskální politiky více do karet NB než je tomu naopak a tato asymetrie m že mít výhody i nevýhody 25

26 Rozdíly v prognóze a modelech institucí NB co je t eba ud lat, aby byla budoucnost taková, jaký je cíl vp edhledící prognóza inflace na horizontu 12-18M sofistikovaný p ístup (DSGE + satelitní modely) Ministerstvo financí jaký bude budoucí vývoj prognóza základních makroekonomických veli in pro pot eby fiskální politiky (rozpo et) spíše neokeynesiánský p ístup s d razem na ekonometrii Zam íme se konkrétn na modelování potenciálního produktu viz dále 26

27 Rozdíly v modelech institucí Cobb-Douglasova produk ní funkce: Pat í mezi strukturální metody, explicitn postavena na ekonomické teorii (tj. vztah mezi kombinací vstup výrobních faktor a maximálním možným výstupem produktem v ekonomice). I zde se však používají ekonometrické metody, konkrétn p i odhadu rovnovážné souhrnné produktivity výrobních faktor a rovnovážné hodnoty výrobního faktoru práce (u výrobního faktoru kapitál se pracuje s aktuální celkovou zásobou kapitálu). Cobb-Douglasova produk ní funkce je jedna z více možných specifikací produk ní funkce (dále existují semilogaritmická specifikace, nebo CES specifikace constant elasticity of substitution). N kte í ekonomové však tvrdí, že produk ní funkce nepopisuje nic víc, nežli základní makroekonomickou identitu p idané hodnoty (hodnota výstupu je rovna náklad m práce a kapitálu) a to je i d vod pro má tato metoda tak dobré empirické výsledky. 27

28 Rozdíly v modelech institucí Cobb-Douglasova produk ní funkce (pokra ování): Konkrétn v agregátní Cobb-Douglasov produk ní funkci je produkt (výstup) za p edpokladu konstantních výnos z rozsahu charakterizován následující rovnicí kde P je celkový produkt ekonomiky, L je celkový objem pracovní síly, K je zásoba kapitálu v ekonomice, a je souhrnná produktivita výrobních faktor, alpha je koeficient podílu práce na produkci (neboli d chodu) a (1 alpha) je stejnou logikou koeficient podílu kapitálu na produkci (d chodu). Jak vidíme, postupuje se p i výpo tu produktu v této metod zdola nahoru, tj. z p ísp vku jednotlivých výrobních faktor k produkci. Pokud jsou všechny vstupy Cobb-Douglasovy produk ní funkce v rovnováze, je výsledný celkový produkt ekonomiky potenciálním produktem ekonomiky. Mezi komplikace této metody pat í mj. nutnost odhadnout trendovou souhrnnou produktivitu výrobních faktor, rovnovážnou úrove výrobního faktoru práce a vypo íst celkovou výši zásoby kapitálu v ekonomice. 28

29 Rozdíly v modelech institucí Vícerozm rná metoda nepozorovaných komponent (QPM): Pokro ilejší ekonometrická metoda (analýza asových ad), jde o jakousi kombinaci ryze statistických metod se strukturálními ekonomickými metodami, tj. do ryze ekonometrického modelu se vnáší ekonomická teoretická struktura. Potenciální produkt a mezera výstupu jsou nepozorované veli iny, které se odhadují z asových ad více makroekonomických prom nných (u vícerozm rné metody), tj. ze systému rovnic. Pomocí Kalmanova filtru (ekonometrickou metodou) se následn získává rovnovážný produkt a mezera výstupu. Vícerozm rné metody nepozorovaných komponent používané vcentrálních bankách definují potenciální produkt jako takovou hladinu reálného produktu, která m že být vyrobena použitím disponibilních výrobních technologií a faktor bez vzniku infla ních tlak v ekonomice. 29

30 Rozdíly v modelech institucí Vícerozm rná metoda nepozorovaných komponent (pokra ování): P edstavme si tuto metodu na modelu, který je velmi zjednodušenou verzí QPM modelu NB. Nejd íve definujeme model jakožto systém rovnic: (1) (2) (3) (4) 30

31 Rozdíly v modelech institucí Vícerozm rná metoda nepozorovaných komponent (pokra ování): kde t je meziro ní míra inflace v daném tvrtletí, z t je nepozorovaná mezera výstupu v daném tvrtletí, p t je p irozený logaritmus reálného hrubého domácího produktu v daném tvrtletí, p tt je p irozený logaritmus nepozorovaného potenciálního produktu v daném tvrtletí, velké L zna í zpožd ní v inflaci, i t je nominální m nov politická úroková míra v daném tvrtletí, výraz je reálná úroková míra v daném tvrtletí po ítaná jakožto rozdíl nominální úrokové míry a pr m rné inflace za poslední ty i tvrtletí, je konstanta,,,, jsou parametry a jsou náhodné šoky. Rovnice (1) je standardní rovnice Phillipsovy k ivky spojující inflaci se zpožd nými hodnotami mezery výstupu a inflace. Rovnice (2) je redukovaná forma rovnice agregátní poptávky, spojující mezeru výstupu se zpožd nými hodnotami mezery výstupu a reálné úrokové míry. Rovnice (3) p edpokládá, že potenciální produkt se vyvíjí jako náhodná procházka s konstantním posunem. Rovnice (4) definuje mezeru výstupu. 31

32 Rozdíly v modelech institucí Nový model g3: V období od roku 2002 do roku 2008 používala eská národní banka jakožto sv j hlavní prognostický aparát již zmín ný model QPM. Jde o vp edhledící neokeynesiánský model hospodá ského cyklu. Tento model byl v podstat systémem rovnic, které zachycovaly základní makroekonomické vztahy bez toho, že by byly n jak hloub ji ukotveny v optimaliza ním chování subjekt trhu. Nový prognostický model eské národní banky, nazývaný g3, je plnohodnotným dynamickým stochastickým modelem všeobecné rovnováhy. Model g3 již nepracuje s mezerou výstupu a explicitn ani s potenciálním produktem. Rovnovážné veli iny jsou výsledkem optimalizujícího jednání agent v ekonomice. 32

33 Rozdíly v modelech institucí Nový model g3 (pokra ování): Model g3 pracuje s takzvanou rovnovážnou r stovou trajektorií modelové ekonomiky, neboli stálým stavem, který je dlouhodobým ešením modelu, ve kterém jsou všechny prom nné bu konstantní, anebo rostou svým konstantním tempem. Za potenciální úrove dané prom nné m žeme alternativn považovat bu její hodnotu ve stálém stavu anebo v prost edí bez nominálních strnulostí s plnou flexibilitou cenového systému. V tomto typu model se namísto s pojmy potenciální produkt a mezera výstupu pracuje s pojmem rovnovážná reálná úroková míra (neboli p irozená úroková míra) konsistentní s cenovou stabilitou. P irozená úroková míra zde totiž hraje klí ovou roli v determinaci fluktuací výstupu a inflace. P irozená úroková míra je v t chto modelech definovaná jako rovnovážná krátkodobá reálná úroková míra v ekonomice bez nominálních strnulostí, což je v tomto typu model konsistentní s cenovou stabilitou. Je z ejmé, že p i takovéto úrokové mí e je skute ný reálný produkt roven potenciálnímu produktu. 33

34 Hospodá ská politika nový rozm r M nová (monetární) politika Makroobez etnostní politika NB ur uje m novou politiku (režim cílování inflace) NB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finan ního systému a v zájmu p edcházení vzniku nebo snižování t chto rizik p ispívá prost ednictvím svých pravomocí k odolnosti finan ního systému a udržení finan ní stability a vytvá í tak makroobez etnostní politiku 34

35 Pojetí finan ní stability NB a její cíl Cílem je, aby se finan ní systém nestal natolik zranitelným, že neo ekávané šoky nakonec vyvolají finan ní nestabilitu ve form krize. Analýzy finan ní stability a testy zkoumají: Zdraví finan ního systému Ano: odolnost Ne: zranitelnost zda se ve finan ním systému nevytvá í zranitelná místa vedoucí ke snížení jeho odolnosti v i šok m; zda nevznikají podmínky, za nichž interakce makroekonomických faktor a politik, nadm rné výše dluhu v bilancích domácností, podnik, vlády i finan ních institucí a volatility na finan ních trzích mohou vyvolat finan ní krizi. P sobení šok Ano Ne Finan ní stabilita Finan ní volatilita Finan ní zranitelnost Finan ní nestabilita (krize) 35

36 Makroobez etnostní politika Makroobez etností politiku tvo í sada nástroj, které mají potenciál snížit zranitelnost a zvýšit odolnost systému vytvá ením kapitálových a likvidních polštá, omezením procykli nosti a snížením amplitudy finan ního cyklu, ohrani ením rizik, která mohou pro systém jako celek vytvá et jednotlivé finan ní instituce. Makroobez etnostní politika by prost ednictvím utlumení kanál vzniku a ší ení systémového rizika m la p sobit primárn preventivn proti rizik m finan ní nestability v budoucnosti, sekundárn k omezení jejich dopad v p ípad selhání prevence. Evropskou autoritou pro makroobez etnostní dohled je Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board). Na innosti ESRB se podílí i NB. Zát žové testy v R vs. zát žové testy v eurozón 36

37 Makroobez etnostní politika aktuální situace Význam cíle finan ní stability, makroobez etnostní politiky a s tím souvisejících analýz a test se mezinárodn výrazn zvyšuje Mandát pro pln ní tohoto cíle je v ad zemí posilován Cíl finan ní stability za íná být prosazován prost ednictvím: makroobez etnostní regulace makroobez etnostního dohledu Makroobez etnostní politika je považována za samostatnou kategorii hospodá ské politiky Byl schválen nový rámec pro regulaci bank v EU sm rnice CRD IV a na ízení CRR, které jsou implementací sady doporu ení Basilejského výboru pro bankovní dohled (koncept Basel III) do legislativy EU na ízení CRR je p ímo ú inný právní p edpis (upravuje nap. požadavky na kapitál a kapitálové pom ry) sm rnici CRD IV je nutné transponovat do národní legislativy (upravuje nap. požadavky na udržování kapitálových rezerv) 37

38 Literatura ežábek, P. (2011). M nová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, První vydání, 128 stran. ISBN ežábek, P. (2013). Vlastnosti strukturálního salda a jeho využitelnost v období ekonomických šok, BIATEC odborný bankový asopis,. 10/2013, str ežábek, P. (2012). Euroriziko pro eské banky. Hospodá ské noviny , str. 9. ežábek, P. (2012). Odpis ásti dluhopis eské banky nepoloží. Hospodá ské noviny , str. 9. ežábek, P. (2012). Využitelnost strukturálního salda pro hodnocení fiskální politiky. Ve sborníku. 97/2012 Strukturální schodek rozpo tu. M kký ukazatel k tvrdým trest m?, CEP Centrum pro ekonomiku a politiku. Beneš, J., Hlédik, T., Kumhof, M., Vávra, D. (2005): An Economy in Transition and DSGE: What the Czech National Bank's New Projection Model Needs. Czech National Bank Working Paper 12/2005, eská národní banka. Beneš, J., Vávra, D., Vl ek, J. (2002): St edn dobá makroekonomická predikce, makroekonomické modely v analytickém systému NB. Finance a Úv r 52,. 4. Hájek, M., Bezd k, V. (2000): Odhad potenciálního produktu a produk ní mezery v R. Výzkumná práce. 26, eská národní banka. Zpráva o finan ní stabilit 2011/2012. eská národní banka zprávy o inflaci, zprávy o finan ní stabilit, strategické dokumenty m nové politiky další prezentace a komentá e na: 38

39 D kuji za pozornost Ing. Pavel ežábek, Ph.D. len bankovní rady a vrchní editel NB Praha 9. íjna 2014