Elektroanalytické metody

Transkript

1 Elektranalytické metdy Obsah přednášek 1. Knduktmetrie a dielektrimetrie. Elektrchemický článek, elektrdy 3. Elektrlýza 4. Ptencimetrie 5. Plargrafie 6. ltametrie 6. Elektrmetrické titrace 7. Elektrgravimetrie a culmetrie 8. Tuhé elektrdy 9. Elektranalýza v prudících kapalinách Literatura: Barek J., Opekar F., Štulík K.: Elektranalytická chemie (skriptum). Karlinum, Praha 004. Štulík K., Barek J.: Elektrchemické analytické metdy (skriptum). SPN Praha Zýka J. a kl.: Analytická příručka 1. SNTL/ALFA, Praha lf R., Karlík M.: Elektranalytické metdy (skriptum). ŠCHT Praha Garaj J., Bustin D., Hladký Z.: Analytická chémia. Alfa - SNTL, Bratislava Praha Bartušek M.: Úvd d elektranalytických metd (skriptum). UJEP Brn, Churáček J. a kl.: Nvé trendy v terii a instrumentaci vybraných analytických metd. Academia, Praha

2 Brett C. M. A.., Brett A. M. O.: Electranalysis. Oxfrd University Press, Oxfrd Mnk P. M. S.: Fundamentals f Electranalytical Chemistry. Wiley, Chichester 001. Wang J.: Analytical Electrchemistry. Wiley-CH, New Yrk 000. Bard A. J., Faulkner L. R.: Electrchemical Methds. Wiley, New Yrk 000. Elektranalytické metdy (EAM) vycházejí z pznatků elektrchemie. Elektrchemie se zabývá všemi jevy, při nichž dchází k chemickým změnám v důsledku půsbení elektrických sil a pačně, kdy chemické přeměny generují elektrické síly. EAM - aplikují elektrchemické principy pr řešení reálných analytických prblémů - studují elektrchemické vlastnsti rztků v závislsti na jejich slžení Objektem zkumání je elektrchemický článek sustava, kde je analyzvaný rztk v kntaktu s elektrdami. Měří se elektrické veličiny článku: ptenciál E, prud I, elektrický nábj Q, dpr R, vdivst G, kapacita C, relativní permitivita ε. Další sledvanu veličinu je čas t. Elektrchemie studuje fyzikální vlastnsti rztků elektrlytů (využívá knduktmetrie a dielektrimetrie) děje na elektricky nabitých fázvých rzhraních za rvnvážnéh stavu (využívá ptencimetrie) za nervnvážnéh stavu (využívá ampermetrie, vltametrie, culmetrie) Dvřák J., Kryta J.: Elektrchemie, Academia Praha 1983.

3 Rzdělen lení EAM Metdy zalžené na elektrdvém ději Ox + ne Red Metdy zalžené na měření elektrických vlastnstí rztků Elektrchemický článek je v rvnvážném stavu (I = 0) ptencimetrie Elektrchemický článek je v dynamickém stavu (I 0) Měří se vdivst rztků knduktmetrie Měří se kapacita dielektrimetrie Kncentrace látky se elektrlýzu prakticky nemění ampermetrie plargrafie vltametrie chrnptencimetrie Dchází k úplné přeměně látky elektrlýzu elektrgravimetrie culmetrie Základní pjmy Elektrický nábj (Q) nábj 1 elektrnu je 1, C nábj 1 mlu elektrnů je 1, C 6, ml -1 = C ml -1 (Faradayva knstanta, F) Q = n F Elektrický prud (I): I = Q / t Elektrický ptenciál nitřní elektrický ptenciál φ (Galvanih ptenciál) suvisí s prací ptřebnu na přenesení (nehmtnéh) nábje ve vakuu z neknečna d nitra dané fáze. Elektrické napětí (U) rzdíl ptenciálů, energie (el. práce, W) ptřebná k přenesení nábje mezi dvěma bdy s různými el. ptenciály ( = J / C) U = W / Q Rvnvážný ný elektrdvý ptenciál Elektrda - série elektricky vdivých fází, z nichž krajní jsu tvřeny kvem (vdič 1. třídy) a elektrlytem (vdič. třídy). znik ptenciálu na kvu: + ( ) Schéma rzpuštění kvu ve vdě kv vda znik elektrické dvjvrstvy Zn ZnSO 4(aq) Zn + e Zn ϕ ϕ rztk ϕ kv Ustavení rvnvážnéh ptenciálu ϕ zinkvé elektrdy Zn (s) Zn (aq) ϕ kv, ϕ rztk Galvanih ptenciály 3

4 Elektrická dvjvrstva Ptenciálvý spád v elektrické dvjvrstvě a schéma jejíh rzlžení v mezifází kv-rztk φ vnitřní (Galvanih) ptenciál x vzdálenst d pvrchu elektrdy Rvnvážný vnitřní ptenciál elektrdy φ (abslutní ptenciál) je definván Nernstvu rvnicí: a n+ M ϕ = ϕ + ln nf a M φ standardní vnitřní ptenciál a aktivita Abslutní ptenciál elektrdy nelze měřit. divým spjením dvu neb více elektrd vzniká elektrchemický článek, jehž rvnvážné napětí je měřitelné. Zn + e Zn H + + e - H E = 0,76 E = 0,00 Anda Zn Zn + e - xidace Slný mst Katda H + + e - H redukce Elektrdvý ptenciál ve vdíkvé stupnici (rvnvážné napětíčlánku s referentní standardní vdíkvu elektrdu, SHE) pr kvvu elektrdu M pnřenu d rztku svých intů M n+ : E nf = E + lna n+ M Knvence IUPAC (Internatinal Unin fr Pure and Applied Chemistry) 1. Hdnta napětí elektrchemickéh článku se získá jak rzdíl ptenciálů pravéh a levéh plčlánku: U = E pravá - E levá. Standardní vdíkvá elektrda má ptenciál rvný nule při všech tepltách. 4

5 Elektrchemické články Ox + z e Red galvanické E > 0 elektrlytické článkem neprchází prud zdrj prudu v důsledku chemické reakce nefaradayické články (I = 0) faradayické články (I 0) Galvanický článek (Daniellův) Za bezprudvéh stavu (I = 0) U I = 0 anda katda Zn Cu ( ) (+) ZnSO 4(aq) CuSO 4(aq) yužití: ptencimetrie Zn + e - Zn E = 0,763 Cu + e - Cu E = 0,337 Rvnvážné napětí článku: U = U r = E K E A Jestliže a Cu = a Zn = 1, pak standardní napětí článku bude: U = E = E = E K E + E Cu / Cu + Zn /Zn = 0,337 ( 0,763) = 1,100 A = = I 0 e - e - anda Zn Cu katda ( ) (+) Zn Cu Článkem teče prud (I 0) Zn Zn + e andická xidace ( pól) Cu + e Cu katdická redukce (+ pól) ZnSO 4(aq) CuSO 4(aq) yužití: zdrj stejnsměrnéh prudu Elektrický prud může knat práci na zátěži na úkr změny Gibbsvy energie látek účastnících se reakce v článku: a(zn ) G = G + ln a(cu ) průběhu spntánní reakce G < 0 (systém energii ztrácí). Reakce v článku prbíhá až d rvnváhy ( E = 0, G = 0) ppsané rvnvážnu knstantu reakce K eq : G = lnk a(zn ) = ln = nf E a(cu ) eq lgk nf n E [ E (Cu) E (Zn)] [0,337 ( 0,763)] = E = = = = 37,3 K,303 0,059 0,059 0,059 = 1037,3 eq eq n E Pdmínka kvantitativníh průběhu reakce: lg K eq = > 6 0,059 5

6 Alessandr lta první galvanický článek Pdmřský galvanický článek Oceángrafický přístrj e - KATODA H O H + + e - + 1/O e - ANODA SO 4 - HS - S + H + + e - mikrrganismus CO rganická hmta Elektrlytický článek znikne z galvanickéh článku připjením vnějšíh napětí pačné plarity a vyššíh než je rvnvážné napětí článku. I 0 katda e - e - anda Zn Cu Zn Cu ZnSO 4(aq) CuSO 4(aq) Cu Cu + e andická xidace (+ pól) Zn + e Zn katdická redukce ( pól) galvanickém článku jedntkvých aktivitách Zn a Cu intů je E = 1,1. Pr přeměnu článku na elektrlytický je třeba ddat z externíh zdrje napětí pačné plarity větší než 1,1. yužití: vltametrické a culmetrické metdy Prtéká-li elektrchemickým článkem prud, mění se v důsledku redxních reakcí chemické slžení článku. 6

7 Elektrdvá reakce hetergenní elektrchemická reakce přensu nábje mezi fázemi elektrdy. Přens elektrnů z fáze I (např. kv) d fáze II (rztk intu kvu): M n+ (II) + n e (I) M (I) rvnváze prbíhá výměna nábje mezi fázemi v bu směrech stejnu rychlstí - fázvým rzhraním neteče prud (puze tzv. výměnný prud). elektrlytickém článku teče prud v přítmnsti akceptru/dnru elektrnů v rztku. Kapalinvý (difúzní) ptenciál E j vzniká v důsledku různé rychlsti difúze intů rzhraním rztků různém slžení. U = E = E + E ± E j Články s převdem intů diafragma 1M-HCl 0,1M-HCl Články bez převdu intů E j slný mst s kncentrvanějším rztkem nejčastěji KCl, KNO 3 neb NH 4 NO 3 Příklad: Na rzhraní rztků 0,1M-HCl 0,01M-HCl je E j 40 m. P vlžení můstku s nasyceným KCl je na straně zředěnějšíh rztku E j 3 m a na pačné straně E j 5 m. ýsledný ptenciálvý rzdíl m je při běžných měřeních zanedbatelný. Schématick matické znázrn zrnění elektrchemickéh h článku anda vlev, katda vprav fázvé rzhraní, slný mst, (prézní membrána ) rzpuštěná látka (aktivita), další rzpuštěná látka (aktivita) Zn ZnSO 4 (a = 1) HCl (a = 1) H (p = Pa) Pt Zn Zn (a = 1) Cu (a = 1) Cu Hg Hg SO 4 (s) 3 CdSO 4. 8 H O (nas.) Cd, Hg (1% m/m Cd) 7

8 Elektrdy kvvé: kv (plíšek, drátek) pnřený v rztku svých intů E M M z+ (a M z+ ) M + ze M z+ zf = E z + + lna z + Např. stříbrná elektrda: Ag AgNO 3 (a = 0,1) při 5 C E Ag + (aq) + e Ag (s) E + + lna A = 0,799 0,059 = 0,740 A g / Ag g F = + Elektrdy 1. druhu (katintvé) M /M Pužití: stříbrná elektrda dává dezvu puze na inty Ag +. Měření a(ag + ) mhu rušit xidvadla a kyseliny (reakce s Ag), redukvadla, srážedla a kmplexvadla (reakce s Ag + ), redxní systémy (reakce s elektrny). M amalgamvé elektrdy: M, Hg x M z+ (a z+ M ) M z+ + ze + xhg M(Hg) x E a ln a z+ M = E z + +, kde M /M(Hg) x zf M(Hg) x E z M /M(Hg) E M /M + z+ x Pužití: např. elektrda z kadmivéh amalgamu CdHg x dává dezvu na inty Cd a Hg. Jsu-li v rztku puze inty Cd, pak elektrda dává dezvu puze na tyt inty. e frmě amalgamvých elektrd lze dále realizvat např. elektrdy na Cu, Bi 3+, Zn, příp. na inty alkalických kvů. 8

9 plynvé: plyn v kntaktu se svými inty v rztku díkvá elektrda: Pt/Ptčerň, H (p H ) H + (a H + ) H + (aq) + e H a + H E = E + + ln H /H, kde E + = 0 H /H F p H 0,059 E = 0,059 ph lg ph, při 5 ºC (definitricky) Pužití: měření ph v celé aciditní blasti (ruší další redxní systémy a katalytické jedy) standardní vdíkvá elektrda SHE, p = 0,1 MPa, a H + = 1 (1,18M-HCl) je primární referentní elektrdu, její ptenciál je definitricky rven nule při všech tepltách. Příklad realizace standardní vdíkvé elektrdy (SHE) H (g) p(h ) = 0,1 MPa slný můstek Pt a(h + ) = 1 rztk kyseliny Chlrvá elektrda bsahuje plynný chlr v Pt-černi a chlridvé inty v rztku. Pužití: referentní elektrda v taveninách chlridů (grafit míst Pt) Elektrdy. druhu (anintvé) kv pkrytý vrstvu své mál rzpustné sli v rztku bsahujícím anin tét sli M MX n, X (a X ) MX n + ne M + nx Ks = a a n n+ M X E = E = E M n + + /M nf ln a nf n MX /M ln K n X s nf ln a n X = 9

10 argentchlridvá (chlridstříbrná) elektrda: kalmelvá elektrda: Ag AgCl, KCl (a Cl - ) AgCl + e Ag + Cl - E = Eº AgCl/Ag 0,059 lg a(cl - ) = 0, 0,059 lg a(cl - ) pr 5 C Pužití: měření aktivity Ag + a Cl - (větší než jejich aktivity v nasyceném rztku AgCl). Pskytuje dezvu i na další halgenidy a na aninty tvřící nerzpustné stříbrné sli. referentní elektrda. Hg Hg Cl, KCl (a Cl - ) Hg Cl + e Hg + Cl - E =Eº HgCl /Hg 0,059 lg a(cl- ) = 0,68 0,059 lg a(cl - ) Pužití: referentní elektrda s knstantním a dbře reprdukvatelným ptenciálem. Příklady realizace Ag/AgCl a SCE přívd přívd Hg pevný KCl Ag AgCl nasycený KCl frita slný můstek pevný KCl Hg Cl prézní ucpávka nasycený KCl frita slný můstek merkursulfátvá elektrda: merkurixidvá elektrda Hg HgO OH (a OH -) HgO + H O Hg + OH E = E HgO/Hg 0,059 lg a(oh - ) = 0,098 0,059 lg a(oh - ) Pužití: referentní elektrda pr měření v silně alkalických prstředích. thalamidvá elektrda Hg Hg SO 4, K SO 4 (a SO4 -) Hg SO 4 + e Hg + SO 4 - E = E HgSO 4/Hg 0,09 lg a(so 4 - ) = 0,615 0,09 lg a(so 4 - ) Pužití: referentní elektrda pr měření rušená přítmnstí Cl - intů. Tl, Hg(40%) TlCl (s) KCl Pužití: referentní elektrda pr měření při vyšších tepltách (d 135 ºC). Nevýhdu je citlivst na kyslík (xidace Tl) a txicita. 10

11 Referentní elektrdy Elektrdvý ptenciál = rvnvážné napětí článku ref.elektrda měrná elektrda Primární referentní elektrda: SHE Sekundární referentní elektrdy: elektrdy. druhu lastnsti: stálý, snadn reprdukvatelný ptenciál nezávislý na krátkdbém prudvém zatížení malý dpr a velký pvrch, aby nedcházel k jejich plarizaci snadn připravitelné. Příklad: Jaký je xidačně-redukční ptenciál redxníh páru Mg Mg vzhledem k SCE? E Mg /Mg = -,360, E SCE = 0, E Mg /Mg SHE SCE E/ E Mg /Mg = -,360-0,41 = -,601 (vs. SCE) Ptenciály nejběžnějších referentních elektrd Elektrda KCl(nas.) Hg Cl Hg KCl(1M) Hg Cl Hg KCl(0,1M) Hg Cl Hg KCl(nas.) AgCl Ag KCl(1M) AgCl Ag KCl(0,1M) AgCl Ag K SO 4 (nas.) Hg SO 4 Hg H SO 4 (0,5M) Hg SO 4 Hg E prti SHE () 0,41 0,80 0,335 0,197 0,36 0,90 0,653 0,68 11

12 Elektrdy 3. druhu (katintvé) M MX n(s) + NX p(s), N p+ MX n + ne M + nx - N p+ + px - NX p KS1 = a a n n + M X p KS = a p + N a X E nf pf pf = E n+ + ln KS1 ln K S + ln a p+ M /M N Např. lv s pvlakem šťavelanu lvnatéh a vápenatéh v rztku chlridu vápenatéh: Pb Pb(COO) + Ca (COO), CaCl (a Ca ) Elektrda dává dezvu na inty Pb, (COO) - přes sučin rzpustnsti Pb(COO) a na inty Ca přes sučin rzpustnsti Ca(COO). Pužití: elektrdy lze pužít jak elektrmetrické indikátry při titracích elektrinaktivních prvků (např. Ca). Elektrdy redxní inertní kv (Pt, Au, Hg), případně uhlík, pnřený v rztku bsahujícím xidvanu i redukvanu frmu téže látky (inertní kv zprstředkvává výměnu elektrnů mezi běma redxními frmami) Pt Ox (a x ), Red (a red ) Ox + ne Red E = E + Ox/Red nf ln a a Ox Red např. Fe /Fe 3+ elektrda: Pt Fe 3+ (a = 0,01), Fe (a = 0,1) při 5 C Fe 3+ + e Fe 3 a + Fe E = E 3+ + ln = 0,771 0,059 = 0,71 Fe /Fe F a Fe Rvnváha mezi slžkami redxníh páru může být vlivněna aciditu (chinn / hydrchinn, MnO 4 / Mn ): Ox + m H 3 O + + ne Red + m H O a E = EOx/Red + m ln ah O + ln 3 nf nf a Ox Red Ustavuje-li se redxní rvnváha mezi katinty vázanými v kmplexech, pak je hdnta elektrdvéh ptenciálu vlivněna knstantami stability příslušných kmplexů Např.: [Fe 3+ (CN) 6 ] 3- + e [Fe (CN) 6 ] 4- E = E β 3+ + ln + Fe /Fe F β1 3 a [ Fe(CN) 6 ] ln, kde F a 4 [ Fe(CN) ] 6 a 3 [ Fe(CN) 6 ] β1 = 6 a 3+ Fe a ( CN) a 4 [ Fe(CN) 6 ] β = 6 a Fe a ( CN) 1

13 Elektrdy membránv nvé - tvřeny membránu (M z- X z+ ), která zcela dděluje dva rztky, 1 a, bsahující inty, které se mhu účastnit rvnvážné výměnné reakce s inty v membráně. P ustavení rvnváhy mezi inty (X z+ ) v rztku a v membráně, nabude každá strana membrány vůči rztku určitéh ptenciálu, E 1, E, závisléh na aktivitě intů v tm rztku, s nímž je příslušná strana membrány v kntaktu; rzdíl těcht ptenciálů je membránvý ptenciál E M. E M = E E 1 E 1 E (X z+ ) 1 a(x z+ ) 1 membrána a(x z+ ) (X z+ ) a(x = ln zf a(x M z- X z+ M z- + X z+ ) z+ 1 z+ ) Ptenciál elektrdy není určván redxní reakcí, ale reakcí výměnnu. Metdy měřm ěření napětí ýchylkvá metda ltmetr je připjen paralelně k měřenému článku. I R ČL E U R E rvnvážné napětí článku U napětí změřené vltmetrem R ČL vnitřní dpr článku R vstupní dpr vltmetru Příklad: Uvažujme standardní Daniellův článek 1. Pužijeme vltmetr se vstupním dprem 1000 Ω: E 1,1 I = = = 1mA R + R ČL U = E IR ČL = 1, = 0,98 Rzdíl skutečné a naměřené hdnty je E U = 1,1 0,98 = 0,1! E I = R + R E U ČL Zn ZnSO 4 (a = 1) CuSO 4 (a = 1) Cu jehž E = 1,1 a dpr R ČL = 10 Ω.. Pužijeme vltmetr se vstupním dprem 10 1 Ω: 1,1 = = 1, = 1, A = 1,1 pa 13

14 Jak velký vstupní dpr musí mít vltmetr? I R ČL E U R Před připjením vltmetru: I = 0 U = E P připjení vltmetru: E I = R + R ČL U = E I R U E R ČL /(R ČL +R ) 0 R >> R ČL ČL R ČL = E 1 R + R ČL Pr relativní chybu měření napětí 0,1 % musí být R 1000R ČL. ltmetry z plvdičvých prvků mají vstupní dpr až Ω a umžňují pracvat s elektrdami dpru až 1 GΩ (skleněné elektrdy). yužití peračních zesilvačů: Ref Ind + Sledvač napětí s tranzistry FET (field effect transistr - tranzistr řízený plem) na vstupu, na jehž výstup se připjí libvlný vltmetr. Indikační elektrda se připjí na neinvertující vstup, referentní na zem. Kmpenzační metda P měrný ptencimetr U x měřené napětíčlánku U vnější vkládané napětí U N prvnávací napětí nrmálníh článku I indikátr nulvéh prudu (galvanmetr) S - přepínač Při I = 0: PX U X = UN P N Psuváním kntaktu p ptencimetrickém drátu se hledá míst, v němž se dvětvené napětí přesně rvná napětí měřenému. Stupnice ptencimetru se kalibruje na Westnův nrmální článek: Hg Hg SO 4 (s) 3 CdSO 4 8H O(nas.) Cd, Hg (1,5 hm.% Cd) E = 1,0183 při 0ºC. 14

15 Pužití kmpenzační metdy: velmi přesná měření (± 0,01 m) Nevýhdy: velmi pracné a časvě nárčné nelze měřit systémy s dprem větším než 1 MΩ (membránvé elektrdy) nebezpečí plarizace elektrd při delším uzavření měřicíh bvdu (I max. = 1µA) Nernstva rvnice rzdíly mezi aktivitu a kncentrací Závislst středníh aktivitníh keficientu na kncentraci některých vdných rztků elektrlytů střední aktivitní keficient CuSO 4 (:) kncentrace (ml dm -3 ) Příklad: a = cγ Zjišťvala se kntaminace půdy v klí tavírny zinku. Odebraný vzrek půdy byl vyluhván 0,01 M-H SO 4 a bsah zinku se stanvval ptencimetricky pmcí zinkvé elektrdy. Změřený ptenciál E Zn /Zn = 0,864. Jaká byla kncentrace a aktivita Zn, jestliže E Zn /Zn = 0,760? I = 0,03 γ ± ( 0,01M HSO4 ) = 0,544 E Zn /Zn = E + lna(zn ) Zn /Zn F 0,057 0,864 = 0,760 + lna(zn ) a(zn ) 4 1 c(zn ) = = 5,5 10 ml l γ ± a(zn ) =

16 liv aktivitníh keficientu na E Zn /Zn aktivita kncentrace liv celkvé intvé síly na kalibrační závislst E Zn /Zn na kncentraci ZnSO 4 I = 0,1 I = 0, I = 0,5 I = 1,0 (upravená přídavkem K SO 4 ) Praktické důsledky nervnsti aktivity a kncentrace: Při ptencimetrických měřeních je nezbytné udržvat knstantní intvu sílu. Intvá síla musí být řádvě větší než kncentrace analytu (nejvyšší kncentrace pužitá pr kalibraci). Pak je mžné zanedbat vliv aktivitních keficientů a pužívat kalibrační grafy závislstí E neb elektrdvéh ptenciálu na kncentraci. Jak upravit intvu sílu a zajistit její knstantnst? Přídavek dstatečnéh nadbytku indiferentníh elektrlytu (pufr, sůl, silná kyselina neb zásada) Kmerční rztky pr úpravu intvé síly, příp. i ph (TISABs). 16

17 Ptencimetrická čidla typu ISFET Čidla typu ISFET (In Selective Field-Effect Transistr) jsu zalžena na kmbinaci tranzistru řízenéh plem a intvě selektivní membrány. 1 klektr (drain) emitr (surce) 3 substrát 4 řídicí elektrda (gate) 5 izlátr 6 kvvé kntakty Čidl vychází z transistru MOSFET (Metal Oxid Semicnductr FET), který vykazuje dezvu na změnu napětí, aniž vyžaduje průchd prudu. Půsbí-li na pvrch plvdiče napětí z jakéhkliv zdrje, změní se hustta nsičů nábje (děr) v pvrchvé vrstvě pd řídicí elektrdu. Řídicí elektrda je izlvána, takže přes ni nábj nelze přenést. Prt se pd ní vytváří vdivý kanál mezi emitrem a klektrem, jehž tlušťka závisí na intenzitě elektrickéh ple. ýsledkem je elektrický prud mezi emitrem a klektrem závislý na tlušťce vdivéh kanálu, tedy na intenzitě elektrickéh ple. 1 klektr emitr 3 substrát 5 izlátr 6 kvvý přívd 7 referentní elektrda 8 rztk 9 membrána 10 puzdr Nahradí-li se u MOSFETu kvvá řídicí elektrda intvě selektivní membránu, pnří-li se celý systém d rztku a spjí s referentní elektrdu, vznikne čidl ISFET. závislsti na aktivitě příslušnéh intu v rztku vzniká na membráně ptenciálvý rzdíl, který vytváří určité elektrické ple. T se prjeví změnu prudu mezi emitrem a klektrem. Měřením tht prudu lze určvat aktivitu intů v rztku. Čidla typu ISFET jsu velmi malých rzměrů (1x mm), vykazují velmi rychlu dezvu a jsu netxická. Na jednm křemíkvém čipu lze umístit něklik ISFETů, čímž vznikne kmbinvanéčidl pr stanvení něklika slžek rztku (např. K + a H + ). ISFET jak ph čidl je však méně selektivní než skleněná elektrda. yžaduje takéčastější rekalibraci než běžné ISE. 17