VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Marta Doleželová, DiS. Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity Bakalářská práce 2015

2 Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity Bakalářská práce Marta Doleželová, DiS. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: dolezmarta@seznam.cz Praha 2015

3 Bachelors Dissertation Perspectives of the adventure tourism development in the selected area focused on motion activities Marta Doleželová, DiS. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague 2015

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.... Marta Doleželová, DiS. V Praze dne

5 Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Šárce Tittelbachové, PhD., dále Mgr. Monice Klímové za pomoc a věcné připomínky a také týmu RunCzech, jenž mi ochotně poskytl potřebné informace.

6 Abstrakt DOLEŽELOVÁ, MARTA. Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity. [Bakalářská práce] Předmětem bakalářské práce je region Praha z pohledu zážitkového cestovního ruchu. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015, 70 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnocení perspektivy zážitkového cestovního ruchu se zaměřením na pohybové sportovní aktivity, konkrétně běžecké, a posouzení potenciálu regionu Praha jako místa konání významných mezinárodních běžeckých závodů. Práce je zaměřena na mezinárodní běžecký závod Prague International Marathon. Zároveň je v ní představen výčet ostatních světových běžeckých maratonů a jejich relevantní srovnání. V první části bakalářské práce jsou vysvětleny základní pojmy jako volný čas v cestovním ruchu, charakteristika zážitkového cestovního ruchu a volnočasové aktivity, sportovní cestovní ruch a specifikace běhu jako jeho součásti. Ve druhé části je představen region Praha z pohledu svého potenciálu pro cestovní ruch zaměřený na sportovní vyžití a to uvedením přehledu nejvýznamnějších a nejznámějších běžeckých akcí, konajících se v Praze a srovnáme současnost s nedávnou historií. Ukážeme směr, kterým se běžecké aktivity v regionu Praha ubírají, vybereme několik trendů dnešní doby v této oblasti a přiblížíme nejznámější a největší pražské běžecké události, kterými jsou Volkswagen Maraton Praha a Sportisimo 1/2 Maraton Praha a výčet zbývajících půlmaratonů, konajících se v České republice. V poslední části bakalářské práce jsou navrženy konkrétní možnosti a opatření, které by mohly přispět k celkovému rozvoji zážitkového cestovního ruchu v regionu Praha u příležitosti konání sportovních běžeckých akcí a maratonského víkendu v Praze. Tyto obsahují vlastní doporučení a návody na zlepšení. Klíčová slova: zážitkový cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, Praha, Maraton

7 Abstract DOLEŽELOVÁ, MARTA. Perspectives of the adventure tourism development in the selected area focused on physical sports activities. [Bacelors Disertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2015, 70 pages. The subject of my thesis is evaluating the perspective of event tourism with a focus on a physical, sport activities, particularly running and assessing the potential of the Prague region as a place for organizing international running events. The dissertation focuses on an international cross country race the Prague International Marathon. We will also list other world marathons and present their comparison. In the first part of this thesis we will introduce the basic concepts, such as leisure time in tourism, the characteristics of event tourism and leisure activities, sport tourism and we will specify running as part of it. The second part describes the Prague region in terms of its tourism potential focusing on sports. An overview of the most important and most famous running events taking place in Prague will offer insight into and comparison of the present and recent history. We will outline the direction in which the running events in the Prague region are going. We will select several current trends in this field and will focus on the biggest and most famous running events in Prague, the Prague Volkswagen Marathon, as well as the Prague Sportisimo Half Marathon and will list other half marathons taking place around the Czech Republic. The last part of the thesis will propose options and suggestions for the overall development of tourism in the Prague region in relation to running sports events and the Prague marathon weekend. These proposals include my own recommendations and the outline of the specific implementation. Keywords: event tourism, sports tourism, Prague, Marathon.

8 Obsah SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 9 SEZNAM ZKRATEK ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Cestovní ruch a jeho definice Rozvoj cestovního ruchu Volný čas Význam cestovního ruchu ve volném čase Vymezení volnočasových aktivit Vymezení pojmu event Klasifikace eventů v cestovním ruchu Zážitkový cestovní ruch sport v cestovním ruchu Motivace k účasti na zážitkovém cestovním ruchu Poptávka Nabídka Charakteristika destinace Předpoklady destinace Specifické znaky destinace Sport Sportovní cestovní ruch Historie sportovního cestovního ruchu Novodobá historie sportovního cestovního ruchu Druhy sportovního cestovního ruchu Sportovní cestovní ruch samostatná složka cestovního ruchu ANALYTICKÁ ČÁST Charakteristika Prahy jako destinace Cestovní ruch důležitý ekonomický faktor hlavního města Charakteristika Prahy jako destinace sportovních eventů Praha město sportu Pražské běžecké lokality Běžecké závody v Praze... 39

9 2.6 Historie maratonu Volkswagen Maraton Praha Popis trati závodu Volkswagen Maraton Praha Podmínky pro získání zlaté známky ocenění (Gold Road Race Label) Volkswagen Maraton Praha Přihlášky a registrace do závodu Ubytování a pobyt Startovné a jeho organizace Další závody v rámci maratonského víkendu Doprovodné akce v rámci Volkswagen Maratonu Praha Základní fakta a zajímavosti z posledního 20. Volkswagen Maratonu Praha Sportisimo ½ Maraton Praha Ostatní ½ Maratony v České republice Nejznámější světové běžecké Maratony NÁVRHOVÁ ČÁST Muzeum hl. města Prahy pro maratonce a rodiny Plavba lodí po Vltavě s návštěvou ZOO v pražské Tróji Večer zábavy pro maratonce a rodiny Další návrhy ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHY... 66

10 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Klasifikační hlediska cestovního ruchu Tabulka č. 2 Počty ubytovaných návštěvníků v regionu Praha Graf č. 3 Měsíční vývoj návštěvnosti v Praze v letech Graf č. 4 Čisté využití lůžek v Praze v letech Graf č. 5 Využití pokojů v letech Graf č. 6 Počty účastníků na Maratonu ve Stromovce Graf č. 7 Historie počtu závodníků na Volkswagen Maratonu Praha Graf č. 8 - Historie počtu závodníků-cizinců/domácích Volkswagen Maratonu Praha Graf č. 9 Historie počtu závodníků Sportisimo 1/2 Maratonu Praha Graf č. 10 Historie počtu závodníků-cizinců/domácích Sportisimo 1/2 Maratonu Praha Graf č. 11-1/2Maratony v České republice - Praha Graf č ½ Maratony v České republice ostatní města Tabulka č Výběr světových Maratonů a jejich srovnání

11 Seznam zkratek ACES European Capitals of Sport Association Evropská asociace sportu AIMS Association of International Marathons and Distance Races - Asociace mezinárodních Maratonů a rychlostních závodů IAAF International Association of Athletics Federation - Mezinárodní asociace atletických federací PIM Prague International Marathon - Pražský Mezinárodní Maraton UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO United Nations World Tourism Organisation - Světová organizace cestovního ruchu

12 Úvod Bakalářská práce nese název Perspektivy rozvoje zážitkového cestovního ruchu ve vybrané lokalitě se zaměřením na pohybové aktivity. Téma bylo zvoleno záměrně a se zájmem, protože Praha se v posledních letech stala místem bydliště autorky a také oblíbeným místem k poznávání nových, dosud nepoznaných tras, které nejraději objevuje a poznává při outdoorových sportovních aktivitách. Autorka preferuje tento typ trávení volného času, nejvíce inklinuje k běhům na dlouhé tratě, plavání a jízdě na horském kole, zajímala ji proto nabídka a možnosti trávení volného času formou sportovního vyžití v Praze. Jako sportovní nadšenec se účastní běžeckých aktivit, které se v posledních letech právě v Praze velice rozvíjejí. Dalo by se říci, že běhá celá Praha. Začínala jako fanoušek pražského maratonského víkendu a v roce 2013 se poprvé účastnila Sportisimo 1/2 Maratonu Praha jako závodník. Nyní je registrována a připravuje se na nadcházející běžecký závod na jaře roku Tyto velkolepé běžecké sportovní události každoročně zvou a vábí do hlavního města tisíce návštěvníků, zejména sportovců ze všech koutů světa a významně ovlivňují cestovní ruch. Dá se konstatovat, že zaujaly významné místo v zážitkových sportovních aktivitách. Cílem bakalářské práce je charakterizovat jednu z nejvýznamnějších sportovních událostí s dlouholetou historií - Volkswagen Maraton Praha - zhodnotit jeho význam pro cestovní ruch v České republice v rámci maratonského květnového víkendu, zobrazit jeho celosvětové umístění a posoudit potencionál pro rozvoj dalších běžeckých pohybových aktivit nejen v destinaci Praha. Jedním z dílčích cílů je návrh konkrétních doplnění a opatření, která by vedla k dalšímu rozvoji a rozšíření nabídky sportovních eventů a zážitkového sportovního cestovního ruchu, a prostřednictvím toho přispěla k nárůstu příjezdového cestovního ruchu a posílila tak ekonomiku regionu. V první teoretické části jsou vysvětleny obecné pojmy týkající se cestovního ruchu, další část je věnována zážitkovému a sportovnímu cestovnímu ruchu, volnočasovým aktivitám a pohybovým sportovním aktivitám. Vysvětlíme zde také nabídku a poptávku cestovního ruchu a charakterizujeme pojem destinace cestovního ruchu. Analytická část představuje naše hlavní město jako dějiště běžeckých akcí, speciálně Volkswagen Maratonu Praha a Sportisimo ½ Maratonu Praha. Rovněž bude 11

13 představeno nejen z hlediska významu pro zážitkový, sportovní cestovní ruch, ale také jako metropole, která skýtá pestré a zajímavé lokality s běžeckými trasami. Prostřednictvím pražských mezinárodních maratonů se analytická část dostává ke statistickým údajům a přehledům, jakým způsobem se tyto události vyvíjejí, zda mají vzestupnou tendenci. Větší důraz je přirozeně kladen na Volkswagen Maraton Praha jako hlavní závod běžecké sezóny. V návrhové části budou uvedeny podněty, vlastní návrhy a možnosti dalšího perspektivního rozvoje zážitkových sportovních akcí u příležitosti maratonského víkendu, konaného každoročně v hlavním městě České republiky. Tato část přináší možné konkrétní návrhy k rozšíření služeb cestovního ruchu a další možnosti pro zkvalitnění služeb nejen po dobu trvání maratonského víkendu, ale hlavně v tomto čase. Tyto návrhy a doporučení mají také docílit nárůstu příjezdového cestovního ruchu a tím ekonomického přínosu pro hlavní město Praha. Závěr bakalářské práce zhodnotí všechny poznatky a závěry, co konkrétně práce přinesla a jestli stanovené cíle byly reálné a uskutečnitelné. Podklady pro bakalářskou práci byly čerpány z odborných knih a článků (i zahraničních) a dalších zdrojů, které úzce souvisejí s danou problematikou. Přestože doposud neexistuje dostatek tištěné literatury zabývající se touto tematikou a většina informací byla čerpána z internetových zdrojů, které přispěly svou výraznou mírou k tvorbě analytické části, mohou být tyto díky své aktuálnosti a jako jediný oficiální zdroj statistických dat, považovány za věrohodné a jejich výběr a rozsah se přímo k danému tématu bakalářské práce vždy výrazně vztahuje. Velký důraz je autorkou kladen na vlastní pozorování a osobní zkušenosti, které měla možnost načerpat jako aktivní sportovkyně a účastnice Sportisimo ½ Maratonu Praha, nebo pouze jako pasivní divák a účastník různých běžeckých závodů. Pro zpracování bakalářské práce byly stanoveny dvě následující hypotézy, které budou v jejím průběhu verifikovány. H1. Díky pravidelnému pořádání Sportisimo ½ Maratonu Praha a programu Volkswagen Maratonského víkendu, roste počet zahraničních účastníků na těchto sportovních akcí. H2. Běžecké závody RunCzech v Praze vyvolaly rostoucí trend a expanzi do ostatních regionů. 12

14 1. Teoretická část 1.1 Cestovní ruch a jeho definice Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je cestovní ruch definován jako: činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Nejdl, 2010, s. 12). Významným aspektem cestovního ruchu je mimo jiné uspokojování potřeb lidí. Tato potřeba se stále rozšiřuje a vyvolává tak rozsáhlou poptávku po cestovním ruchu. Týká se především obyvatelstva vyspělých zemí, kde se v souvislosti s růstem životní úrovně a rozšiřování fondu volného času stává masovým jevem a ekologicky i sociologicky důležitým fenoménem. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 5). 1.2 Rozvoj cestovního ruchu V minulosti se málo lidí těšilo z využití volného času. Pro mnohé byl volný čas nejčastěji spojován s náboženstvím. Prvními cestovateli byli poutníci už v dobách před naším letopočtem. Ve středověku se jednalo zálibu nejvyšších vrstev šlechty, mladých šlechticů a bohatých měšťanů. Začátek novodobého cestovního ruchu je datován do roku 1841, tenkrát se jednalo o první hromadně organizovaný turistický výlet 579 osob vlakem z anglického Leicesteru do Rugby. Pravý rozmach nastal s rozvojem lázeňství a využíváním možností společenských kontaktů při provádění procedur, tím se cestování stále více sbližovalo s kulturou. Ve 20. století cestovala především buržoazie, živnostníci za obchodem a úředníci. S rostoucím sociálním a ekonomickým vývojem a zvyšujícími se mzdami a zlepšením pracovních podmínek začal narůstat i fond volného času. Doprava se rozvíjela a přeprava mezi jednotlivými místy se díky tomu zlevňovala a stávala se dostupnější i nižším třídám společnosti. Po 2. světové válce se cestovní ruch přesunul z běžné potřeby do oblasti základních potřeb. Vznikaly velké cestovní společnosti, touroperátoři, kteří reagovali na potřeby 13

15 veřejnosti, vytvářeli pro ni balíčky a zaváděli charterové lety v letecké dopravě. Své nabídky začalo poskytovat stále více nových destinací a cestovní ruch se stal největším segmentem světové ekonomiky. (Jakubíková, s. 16). Bezprostředními příčinami pro vznik cestovního ruchu jsou: - potřeba obnovit spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu; - růst vzdělání jako realizace potřeby poznání; - obnovování a navazování styku s lidmi. Základním podmínkami rozvoje cestovního ruchu jsou: - mír a příznivé mezinárodní klima; - přírodní, ekologické, materiálně technické a demografické, ekonomické, administrativní, odborně profesní a další činitele. Specifika cestovního ruchu: 1. Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami. 2. Produkt cestovního ruchu neleze vyrábět na sklad. 3. Místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje, zejména s kvalitou jeho přírodního prostředí. 4. Výrazná sezónnost. 5. Trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy. 6. Vysoký podíl lidské práce. 7. Těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu). 8. Poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života. 9. Nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy Start-Amadeus, Galileo, Sabre aj.). 10. Cestovní ruch je odvětvím s výrazným podílem služeb. (Jakubíková, 2012, s. 21). Služby cestovního ruchu jsou službami komplexními. Vždy je poskytují podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty nejen v samotném rekreačním prostoru, ale také v místě poptávky. K tomu, aby byli klienti spokojeni je nezbytná koordinace činností mezi jednotlivými subjekty v rekreačním prostoru, daném čase a na ně navazující koordinace z hlediska funkcí služeb cestovního ruchu. (Jakubíková, 2012, s. 22). 14

16 Cestovní ruch se vždy váže k určitému místu, obci, městu, regionu nebo státu, jehož nabídka souvisí i s kvalitou a schopnostmi veřejné správy. Tabulka č. 1 Klasifikační hlediska cestovního ruchu Klasifikační hlediska Způsob organizace Počet účastníků Věk účastníků Způsob financování Prostředí - organizovaný - neorganizovaný - individuální (1 osoba, rodina) - skupinový - mládež - rodiny s dětmi, dospělí - senioři - komerční - sociální - město - venkov - střediska (areály) cestovního ruchu Intenzita turistických proudů Způsob ubytování Dopravní prostředky Stravování - lázně - stálá - sezónní - mimosezónní Zdroj: vlastní zpracování dle Jakubíková, 2012, s ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, hostely, botely aj.) - kempy - chaty a chalupy - ubytování v soukromí - silniční individuální - automobil, motocykl, kolo - autobusová, autokarová - železniční - lodní - letecká - kombinovaná - vertikální - městská hromadná doprava - individuální - společné intenzita: snídaně, polopenze, plná penze, all inclusive 15

17 1.3 Volný čas Opaschowský identifikuje po skončení 2. světové války tři fáze ve vývoji volného času: 1. Od války do konce 50. let dominovala fáze volného času, která byla zaměřena na zotavení (regeneraci pracovní síly). 2. Volný čas v 60. letech se soustředil na spotřebu (volný čas se rovná spotřebě). 3. V 80. letech začíná fáze volného času, která se zaměřuje na zážitky (kulturní využívání volného času orientované na zážitky). Dosažením nové kvality vnímání zážitků vzniká i jiná alternativa spotřeby. Lidé mají dostatek času k tvorbě nehmotných životních statků, a tím vzniká zájem využívat volný čas v rámci společenského života a sociální angažovanosti v nejbližším okolí na kreativní, tvořivou a produktivní činnost. (Jakubíková, 2012, s. 21). Vymezení přesné definice volného času je složité. Slepičková například definuje volný čas jako: Dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti. Obdobně definují volný čas Pásková a Zelenka: Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého bio fyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků. Spojují jej následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i psychická a fyzická regenerace. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 7). Je patrné, že volný čas a sport se ve všech směrech doplňují a ovlivňují navzájem. Cestovní ruch v moderní společnosti musí sledovat potřeby účastníků cestovního ruchu se zaměřením na sportovní trendy. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 17) Význam cestovního ruchu ve volném čase Cestovní ruch má s volným časem společné moderní rysy, oba tyto pojmy stejně odráží vliv společenských trendů a životního stylu. Cestovní ruch se převážně uskutečňuje ve volném čase a v poslední době výrazně oživuje problematiku trávení volného času. Přičemž účast na cestovním ruchu patří k oblíbeným a atraktivním způsobům trávení volné času. 16

18 Volný čas z pohledu cestovního ruchu nelze chápat pouze jako nadřazený systém, v rámci kterého turismus vznikl, ale chápeme jej jako jeho nezbytnou součást. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 35) Vymezení volnočasových aktivit Způsob trávení volného času je v dnešní době postindustriální společnosti značně různorodý. Můžeme jej však rozdělit do dvou základních skupin, a to aktivní formy trávení volného času a pasivní formy trávení volného času. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 14). Mezi aktivní formy trávení volného času můžeme zařadit: - manuální činnosti - fyzické činnosti - kulturní činnosti - intelektuální činnosti - sociální činnosti Mezi pasivní formy trávení volného času patří: - sledování televize, počítačové hry - nicnedělání V dnešní moderní uspěchané době není vývoj volnočasových aktivit příliš pozitivní. Lidé vyhledávají spíše formy pasivního odpočinku, což je z velké části zapříčiněno rozvojem moderních technologií, které vybízejí trávit čas hraním počítačových her, komunikací na sociálních sítích nebo sledováním nejrůznějších televizních kanálů z celého světa. Pasivní forma odpočinku je pohodlná, většinou lehce dostupná a jedinec není nucen vyvíjet fyzickou námahu. 1.4 Vymezení pojmu event Každá destinace cestovního ruchu potřebuje mít určitý potenciál, to znamená, že musí disponovat určitými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Můžeme tudíž říci, že rozvoj cestovního ruchu je dán rozdílností podmínek rozvoje cestovního ruchu, především pak diverzifikací jeho atraktivit. Atraktivity cestovního ruchu představují tzv. primární potenciál cestovního ruchu. Dělí se na přírodní a antropogenní, tedy vytvořené člověkem, které můžeme dále členit na hmotné a nehmotné. Právě eventy patří k antropogenním podmínkám cestovního ruchu a 17

19 lze jimi potenciál cestovního ruchu výrazně zvýšit. Eventy (akce a události) jsou významnou součástí nabídky dané destinace a nezřídka se stávají hlavní motivací cestování. (Kotíková, 2013, s. 91). Event je tedy jedinečná, dočasná, speciálně naplánovaná, řízená a organizačně zabezpečená akce nebo událost, která má dopad na cestovní ruch. AIEST (Association Internationale d Experts Scientifiques du Tourisme, 1987), podle Kotíkové (2013, s. 91) charakterizuje eventy jako významné jednorázové nebo opakující se akce omezeného trvání, které mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu z dlouhodobého i krátkodobého hlediska. Tyto eventy zakládají svůj úspěch na jedinečnosti, prestiži a aktuálnosti s cílem vzbudit zájem a vyvolat pozornost. Eventy mají v současné době v cestovním ruchu stále větší význam. Často nejsou pouze zpestřením nabídky v cestovním ruchu, ale stále častěji se stávají i hlavním důvodem pro návštěvu dané destinace. Vznik a existence event turismu je odrazem rostoucího zájmu o zážitky jako nezbytné součásti nejen cestovního ruchu, ale celé oblasti volného času. Pro event turismus je charakteristické to, že hlavním motivem účasti na cestovním ruchu je návštěva určité konkrétní, předem zvolené události. (Kotíková, 2013, s. 93). 1.5 Klasifikace eventů v cestovním ruchu Členění eventů je možné z mnoha hledisek a jejich rozdělení je možné stanovit podle kritérií, jako jsou: obsah, organizace, délka trvání a další. Základní členění eventů: podle obsahového zaměření (tématické) podle cílových skupin podle místa podle pořadatelského subjektu podle velikosti (podle počtu účastníků) podle významu podle doby trvání podle periodicity realizace 18

20 Nejvýznamnější je členění tematické, tedy podle obsahu eventu: kulturní eventy, sportovní eventy, eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historii, mýty a legendy, společenské a zábavní eventy, náboženské eventy, specifické eventy v cestovním ruchu (incentivní akce, kongresy, konference, semináře, veletrhy a výstavy, eventy v oblasti hotelnictví a gastronomie). (Kotíková, 2013, s. 94). Členění podle cílových skupin Pro členění eventů je důležité hledisko jejich účastníků. Podle tohoto kritéria rozlišujeme eventy na uzavřené nebo otevřené. Uzavřené eventy jsou pro přesně vymezený okruh pozvaných účastníků, přitom se může jednat i o akce výhradně soukromé, tak pořádané nějakou firmou nebo institucí. Otevřené eventy jsou určeny pro jakéhokoliv zájemce a jsou přístupné všem zájemcům. Toto členění se dá upřesnit vymezením eventů, na které se platí vstupné nebo eventů, na které je vstup volný (dobrovolný), (Kotíková, 2013, s. 96). Členění podle počtu účastníků To lze jednoduše rozdělit na: a) mega eventy nad 500 tisíc účastníků b) velké eventy tisíc účastníků Je zřejmé, že výše uvedené hledisko však není zcela objektivní. Velikost eventu bychom měli hodnotit ve vztahu k destinaci nebo instituci, která event pořádá. (V případě Volkswagen Maratonu Praha tedy můžeme hovořit o velkém, respektive mega eventu, pozn. aut.). Shora uvedené členění totiž můžeme analogicky doplnit o: 1) střední eventy tisíc účastníků 2) malé eventy méně než 10 tisíc účastníků. Dalším hlediskem může být členění podle významu eventu a jejich dopadu na destinaci cestovního ruchu. 19

21 Eventy mohou být rovněž členěny na: a) eventy mezinárodní mají výrazný mezinárodní, často globální význam, b) eventy značkové jsou úzce spjaty s daným místem a dotvářejí jeho image, mají rovněž celostátní nebo mezinárodní význam, c) eventy regionální význam je omezen pouze na určitý region, spíš bývá výjimkou, že je navštíví jedinci z větších vzdáleností, d) eventy místní tvoří významnou součást života místních obyvatel určité destinace a pro návštěvníky z blízkého okolí, (Kotíková, 2013, s. 104) Od eventů můžeme očekávat: - zvýšení návštěvnosti destinace - zlepšení image destinace. Zvýšení návštěvnosti se většinou vztahuje nejen na účast na určitém eventu, ale může vyvolat i následnou návštěvnost destinace. Dalším pozitivem eventů je datum jejich pořádání, kdy mohou být uskutečňovány i mimo hlavní sezónu a jako poptávkový činitel tak ovlivňují návštěvnost destinace v období mimo sezónu. Mimořádně úspěšné eventy stejně jako opakující se eventy pak velmi příznivě ovlivňují image destinace. Negativní dopad na destinaci mohou mít eventy především v přetěžování dopravy, zvýšených nárocích na bezpečnost účastníků i místních obyvatel, někdy v problémech se zásobováním a rychlým růstem cen. Tzv. mega nebo velké eventy mohou mít silný negativní dopad na infrastrukturu, dopravu apod. Pořádání takových akcí se uskutečňuje často pod garancí pořádajícího státu a přesný dopad se nedá nikdy hodnotit dopředu zda bude pozitivní nebo negativní (Kotíková, 2013, s. 114). 1.6 Zážitkový cestovní ruch sport v cestovním ruchu Sport je součástí kultury a má vliv na životní styl, stává se tak uvědomovaným spolutvůrcem životního stylu. (Čertík, Fišerová, 2009, s. 12). Jestliže pohlédneme na cestovní ruch z hlediska účelnosti, lze konstatovat, že stále více se vedle ostatních zálib dostává na přední místa sport. Pokud bude hlavním cílem naší cesty, jak trávit volný čas, sportovní aktivita, můžeme hovořit o sportovním cestovním ruchu (turismu). (Čertík, Fišerová, 2009, s. 17). Sportovní akce jsou lákadlem nejen samotných sportovců, ale také fanoušků a významně přispívají k rozvoji cestování a turistiky. Sportovní akce můžeme v zásadě 20

22 rozdělit na akce v oblasti vrcholového nebo výkonnostního sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu. (Kotíková, 2013, s. 101). Velké akce celosvětového významu, mezi které pořádání běžeckých maratonů bezesporu patří, mají velký dopad na cestovní ruch v dané destinaci a jsou důležitým momentem pro její zviditelnění a možností, jak prostřednictvím dané akce upoutat větší zájem turistů. Mohou posloužit jako významný reklamní artikl a zvýšit všeobecné znalosti a informovanost o dané destinaci. Zážitkový cestovní ruch pochází z anglického názvu Hedonic Tourism a znamená takovou formu cestovního ruchu, která je specifická motivací účastníků tohoto druhu cestovního ruchu, kteří vyhledávají zážitky odlišné od všedního života a touží po změně, vzrušení, vybočení ze stereotypu. Základními atributy jsou vyhledávání a prožívání sociálních kontaktů, kontaktů s přírodou a kulturním prostředím a vyhledávání zážitků v rámci atrakcí. Součástí zážitkového cestovního ruchu je také sportovní cestovní ruch. V současné době je na obrovském vzestupu sportovní cestovní ruch, zažívá doslova rozkvět, a protože je velice úzce propojen s volným časem, toto téma se stává stále více aktuálním. Běžecký sport se stal v posledních letech jednou z nejoblíbenějších činností ve volném čase, dalo by se dokonce říct, že se stal pohybem konce dvacátého století v pravém slova smyslu, jak popisuje P. Mertz ve svém díle Maraton (Grada, 2007). Lidé využívající služby cestovního ruchu naplňují svoje touhy po poznání a zájmy o sportovní akce. Aby lidé využívali služby cestovního ruchu a naplnili svoje potřeby a zájmy např. o sportovní akce je zapotřebí, aby u nich byly vyvolány následující důležité faktory: V popředí jejich motivace bývá většinou zlepšení zdraví a celkové fyzické kondice, ale také touha po dosud nepoznaném. Lidé jsou fascinováni novými zážitky v oblasti zážitkového cestovního ruchu s pohybovým zaměřením a naplňují tyto aktivity spolu s poznáním nových destinací. Běhání v dnešní době představuje životní filozofii, je trendem dnešní doby, dalo by se říci, že se stalo módou. Výhodou je, že je možné provádět ho kdekoliv, ať už v parcích, na městských promenádách, sportovištích nebo v lese či na silnici a přitom náklady na provozování tohoto sportu jsou tak nízké, že se stává běhání dostupné takřka všem. 21

23 Pozitiva běžeckého sportu: - lepší životní pocit - aktivní tělesný pohyb, zlepšení fyzické kondice - zdravotní přínosy posílení imunity, krevního oběhu a srdce, snížení nadváhy - vitalita a prodloužení života - sociální kontakty 1.7 Motivace k účasti na zážitkovém cestovním ruchu Čertík (2009, s. 19) ve svém díle uvádí: Výrazným aspektem v cestovním ruchu je motivace. Motivace v cestovním ruchu představuje souhrn vnitřních a vnějších podnětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Rozhodnutí k vycestování předchází uvědomění si potřeb a přání klienta, které determinují jeho motivaci. Rozhodujícím je uspokojování potřeb, přičemž ty jsou zcela individuální, odvislé od způsobu života každého jedince a mohou se odlišovat v různých etapách života. Potřeby rozlišujeme z hlediska vzniku i zaměření do dvou skupin a dále rozdělujeme také zdroje motivace, jako podněty nebo skutečnosti, jež vyvolávají lidskou motivaci. (Čertík, 2009, s. 22). Potřeby: - základní biologické potřeby, které jsou vrozené - psychosociální potřeby, které vrozené nejsou, vytvářejí se pod vlivem společnosti, ve které člověk žije a vyplývají z jeho pozice jako sociální bytosti. Zdroje motivace: - potřeby - zájmy - hodnoty - ideály - návyky Motivační faktory: - fyzické (relaxace, sportovní aktivita, zdraví) - emocionální (fantazie, únik) - kulturní (gastronomie, poznávání historie) 22

24 - postavení (módnost, exkluzivita) - osobní (návštěva rodiny, přátel) - osobní rozvoj (učení cizím jazykům, získání jiných znalostí). (Čertík, Fišerová, 2009, s. 24). 1.8 Poptávka Poptávka, která je založena na kupní síle zákazníků, pokud jsou přání podložena schopností zaplatit, přání se změní v poptávku. Důležitým faktorem se tedy stává průzkum, který provádějí organizace a instituce, aby si ujasnily potřeby svých zákazníků a porozuměly jim. Shromážděné informace je zapotřebí analyzovat a současně s tímto procesem se neustále zabývat okolní konkurencí, která se uplatňuje ve stejném oboru podnikání. (Jakubíková, 2013, s. 48). Poptávku ovlivňují různé determinanty: 1. Ekonomické: disponibilní příjmy, HDP na hlavu, osobní spotřeba, životní náklady, ceny dopravy, životní náklady v destinacích, směnné kurzy, relativní ceny mezi jednotlivými destinacemi, náklady na marketingovou komunikaci, fyzickou vzdálenost a další. 2. Sociálně-psychologické: demografické faktory, motivace, preference, výhody, image destinací, očekávání od destinace, využití příležitostí, kognitivní vzdálenost, postoje k destinaci, doba využití volného času, doba času na cestování, placená dovolená, minulé zkušenosti, životní fáze, fyzické schopnosti, zdraví, životní styl, kulturní předpoklady, referenční skupiny (Jakubíková, 2013, s. 48). 3. Vnější: existence nabídky, ekonomických růst a stabilita, politické a sociální prostředí, recese, technologický rozvoj, dostupnost, úroveň infrastruktury a suprastruktury, přírodní pohromy, epidemie, války, terorismus, sociální a kulturní atraktivity, stupeň urbanizace, speciální faktory (events, megaevents, olympijské hry), bariéry a překážky, zákony, pravidla a další. (Jakubíková, 2013, s. 49). Poptávku mohou definovat následující způsoby: celkový počet osob, které cestují nebo si přejí cestovat; počet osob, které využívají turistická zařízení a služby v místech vzdálených od místa jejich bydliště; vazbou mezi individuální motivací k cestování a schopností cestovat. 23

25 V cestovním ruchu existují tři složky poptávky: 1. účelná (aktuální) poptávka počet lidí, kteří cestují; 2. potlačená (utajená) poptávka část populace, která z různých důvodů nemůže cestovat; 3. chybějící (neexistující) poptávka lidé nemají potřebu cestovat, lidé, kteří nemohou cestovat z různých důvodů. Poptávka může být negativní, nulová, klesající, nepravidelná, nadměrná, plná nebo dokonce škodlivá. Poptávka může mít několik vrstev kategorií a různé podoby: 1. agregátní poptávka všichni účastníci cestovního ruchu v daném prostoru a čase; 2. individuální poptávka jeden individuální účastník cestovního ruchu nebo poptávka po produkci jednoho tvůrce produktu; 3. dílčí poptávka po jedné službě; 4. koupěschopná poptávka podložená koupěschopností; 5. destinační poptávka (Jakubíková, 2012, s. 49). Poptávku je zapotřebí prognózovat, správné odhady jsou základem pro stanovování cílů marketingu cestovního ruchu. Metody prognózování poptávky můžeme rozdělit do dvou skupin: a) kvalitativní: expertizy, intuice (expertní odhady managementu firmy a delfská metoda jsou založeny na principu intuice); b) kvantitativní: predikční modely, extrapolace. Nevýhodou zjišťování kvalit poptávky v oblasti cestovního ruchu je její proměnlivost. Ta má mnohé příčiny: módnost, počasí, politická situace, měnové kurzy. Poptávka vždy obsahuje tři součásti: 1. Motiv účasti na cestovním ruchu vychází z potřeb účastníka cestovního ruchu; 2. Požadované služby a zboží nezbytné pro naplnění motivace, to je potřeb účastníka cestovního ruchu; 3. Požadavky na místo a prostředí, v němž má dojít k uspokojování potřeb. 24

26 1.9 Nabídka Kategorizace nabídky služeb v cestovním ruchu: a) turistické zdroje (přírodní, uměle vytvořené), b) obecná a turistická infrastruktura (doprava, telekomunikace), c) potřebná zařízení (ubytování, stravování), d) sportovní a zábavní zařízení, e) turistické služby cestovní kanceláře, cestovní agentury, infocentra, průvodcovské služby, půjčovny aut, kol, lyží apod. Primární nabídku v cestovním ruchu představuje rekreační prostor, který je vymezen přírodními nebo uměle vytvořenými podmínkami. Sekundární nabídku zabezpečuje uspokojení sekundárních potřeb klientů suprastruktura, infrastruktura a všeobecná infrastruktura (Jakubíková, 2012, s. 54) Charakteristika destinace Destinace úzce souvisí s cestovním ruchem a je možné nalézt mnoho pojetí, které tento pojem vysvětlují a definují. Takovou, která nejpřesněji vystihuje všechny základní charakteristické prvky a kterou uvedl Bieger je, že destinace znamená geografický prostor (místo, region, stát), jež si účastník zvolí jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka. (Nejdl, 2010, s. 28). Jak uvádí Nejdl ve svém díle Management destinace cestovního ruchu (2010), i přes množství definicí destinace cestovního ruchu, všechny v podstatě zahrnují stejné charakteristické znaky a liší se pouze nepatrně, přičemž základ zůstává stejný. Mluvíme o takovém místě, kde účastník cestovního ruchu stráví alespoň 1 noc a kde nalezne služby cestovního ruchu, jež mu poskytnou a uspokojí touhu po odpočinku, zábavě a poznání. Mezi tyto základní znaky můžeme řadit: geografický prostor místo, region, stát, souhrn atraktivit a zařízení poskytujících služby pro jejich využití a ubytování, a které jsou cílené na uspokojení potřeb určitého typu návštěvníků. 25

27 Předpoklady destinace Nejdůležitějšími aspekty a zásadními předpoklady pro vznik destinace je velikost a kvalita atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity cestovního ruchu jsou nezbytným předpokladem v konkrétním území, ale jejich pouhá existence nestačí. Pro efektivní fungování cestovního ruchu jsou nezbytné ještě další předpoklady suprastruktura, infrastruktura, obecná infrastruktura využitelná v cestovním ruchu a také neopomenutelná administrativně - řídící infrastruktura v místech a regionech cestovního ruchu, jejíž součástí je efektivně fungující systém řízení turismu v území destinaci (destinační management). (Nejdl, 2010, s. 32) Specifické znaky destinace Destinace je geografický prostor, který často překračuje a nerespektuje hranice politické či administrativní. Problematice formování a efektivního fungování destinací se dlouhodobě věnuje pozornost v řadě zemí. V odborné literatuře nalezneme více názorů na to, co jsou charakteristické znaky či rysy destinace. V této souvislosti je často citován Buhalis, který stanovil 6 rysů destinace, tzv. 6 A.: - attractions primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně historický potenciál), - accessibility and ancillary services všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, poštovní), - amenities suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně rekreační, kulturně - společenská a jiná zařízení), - avaible packages připravené produktové balíčky, - activities rozmanité aktivity. (Nejdl, 2010, s. 46). 26

28 1.11 Sport Každý pojem vyjadřuje svůj vztah k dalším. Sport a cestovní ruch jsou spolu úzce provázané a vzájemně neoddělitelné, proto je tato kapitola věnována sportu, respektive sportovnímu cestovnímu ruchu jako novému odvětví obecného cestovního ruchu. Pojem sport je používán ve všeobecnějším slova smyslu, proto je těžké přesně určit jeho úplný význam a ohraničit, co sportem je a co jím není. Definice sportu je nejčastěji uváděna jako Institucionalizovaná, kompetitivní aktivita, která obsahuje důslednou aplikaci nebo použití relativně komplexních fyzických schopností jejími účastníky, kteří jsou motivování vnitřním nebo vnějším prospěchem. Uspořádaná a hravá aktivita založená na soutěživosti a orientovaná na určitý cíl. (McPherson, 1989, s. 15). Aby sport splňoval definovaná kritéria, musí splňovat minimálně čtyři následující části. 1. Sport je fyzickou aktivitou. Fyzická aktivita je nezbytná k jeho provádění. Takto lze oddělit některé aktivity a hry, které primárně vyžadují myšlenkovou aktivitu. 2. Sport je kompetitivní. Jeho součástí jsou soustředění se na konkrétní cíl a soutěžní povaha, které přispívají ke specializaci účastníků, standardizaci pravidel, sportovních zařízení a také k vedení trvalých záznamů o dosažených výkonech. Sportovní soutěž by měla být do jistého stupně vyrovnaná. Nejistota výsledku vytváří a udržuje napětí, které je důležité jak pro diváky, tak pro samotné sportovce. 3. Sport je aktivitou institucionalizovanou v podobě pravidel. Pravidla jsou dána více či méně přesně. Mohou se však měnit v čase a s tímto pak vznikají různé sportovní hybridy nebo úplně nová odvětví sportu. Profesionální sporty mají přísně stanovená pravidla, která se musejí dodržovat. 4. Sport je provozován na základě dosažení vnitřního nebo vnějšího užitku. Vnitřním užitkem může být výzva sama sobě. Vnějším užitkem může být předvedení svých schopností, uznání blízkých a další. Nejvhodnější pro tuto bakalářskou práci a její téma: cestovní ruch maraton je použitelná definice lektorky cestovního ruchu university v Brightonu Joy Standevenové, která uvádí: Sport je celá řada soutěžních i nesoutěžních aktivit vyžadující dovednosti, strategie nebo šance, kterých se lidé zúčastňují, na své výkonnostní úrovni, za účelem 27

29 zábavy a cvičení, nebo aby zlepšili své výkony na úroveň, která je všeobecně uznávána jako nadprůměrná či vynikající. (Standeven, DeKnop, 1999, s. 12). Základní dva pojmy jsou stanoveny, proto vyvstává nyní otázka, jak se dají tyto, pro někoho diametrálně odlišné, pro jiného ruku v ruce jdoucí, činnosti, spojit do dnes již významné oblasti světového turismu, kterou je sportovní cestovní ruch Sportovní cestovní ruch Může se zdát, že cestovní ruch a sport jsou zcela odlišné pojmy, přitom dnes oba tvoří významné místo ve světovém turismu. Jejich spojení umožňuje nalézt společné složky, které dokazují, že obě oblasti jsou podobné. Obě oblasti nepochybně patří do spotřeby obyvatelstva a zasahují všechny společenské vrstvy. Společně vykazují další znaky, které daly podnět ke vzniku nového jevu, označujeme ho jako sportovní cestovní ruch. Sportovní cestovní ruch se vyznačuje společným prostorem, kdy konkrétní osoba z místa svého bydliště přebývá na jiném místě po určitou dobu a zároveň na onom místě potřebuje určitý speciálně vymezený a vybavený prostor nebo objekt, za kterým se pak někdy přesouvá alespoň do jeho blízkosti nebo do větších vzdáleností od vlastního místa bydliště. To znamená, že osoba cestuje a zároveň provozuje sport ve stejném časovém úseku a tím také šetří peníze i vlastní čas. Mnohdy úspora času hraje významnou roli, protože většina lidí potencionální účastníci cestovního ruchu nebo sportovci má času nedostatek. V případě cestovního ruchu uspokojí své potřeby aktivně cestují a aktivně sportují. Tím vytvářejí pro sebe vyšší užitek. Motivů pro cestování existuje velké množství, ale pokud se zamyslíme pouze nad sportovním cestovním ruchem mohou být aktivní a pasivní. Např. osoba cestuje do hor, aby zde provozovala turistiku, lyžování. Pasivní motiv sportovního cestování je divácká přítomnost na význačných sportovních událostech (např. závody F1 nebo sjezdového lyžování, tenisový turnaj apod.). Sportovně orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé a dlouhodobější pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování a posilování zdraví a prohlubování morálních vlastností člověka. Propojením sportu a cestovního ruchu vzniká nový fenomén, Joy Standevenová ho ve své knize definuje jako: Všechny formy aktivní i pasivní účasti ve sportovních aktivitách, jež vyžadují vycestování z domácího i pracovního prostředí, do kterých se osoba 28

30 zapojuje příležitostně nebo organizovaně z neobchodních i obchodních důvodů. (Standeven, DeKnop, 1999, 13). Aktivní účastí jedince se rozumí zapojení do her, zápasů nebo soutěží, které vyžadují fyzickou aktivitu. Ta představuje dovednosti a znalosti pravidel jednotlivých sportovců, kteří do destinace buď znají, nebo do ní cestují, aby jejich znalosti získali. Účastníci sportovního cestovního ruchu se dají rozdělit na tyto skupiny: začátečníky, pokročilé a profesionály. Sportovní cestovní ruch není diskriminující záležitostí a je otevřený všem. Díky tomu je stále více populární. Stejně jsou na tom pasivní účastníci diváci, kteří cestují na různá místa, aby fandili a vychutnávali si sportovní výkony (mezi ně patří i skupina označovaná jako nostalgický cestovní ruch, kteří navštěvují síně slávy a různá sportovní muzea, stadiony, aby jen vzpomínali) Historie sportovního cestovního ruchu Historie sportovního cestovního ruchu je poměrně krátká. Dá se zařadit do minulého století, ale její vývoj není ještě konečný. Jeho budoucnost bude záležet na samotném lidském vývoji, přístupu k volnému času i vývoji nových technologií (přenosy sportovních utkání apod.), které mnohem častěji než v minulosti ovlivňují návštěvnost jednotlivých sportovních podniků Novodobá historie sportovního cestovního ruchu Koncem 80. let minulého století zaujímal cestovní ruchu zhruba 40% fondu volného času. Sport a cestovní ruch se staly kombinací dvou složek, které pro jednotlivce společně představují neoddělitelnou součást zábavy. Začal se rozvíjet hromadný sportovní turismus cestování na olympijské hry, na tenisové turnaje např. Wimbledon, na mezistátní fotbalová utkání, Grand Prix, světové poháry a jiné. (Standeven, DeKnop, 1999, s. 14). Sport je dnes obrovským byznysem a jeho vliv neustále roste. V současné době je sportovní cestovní ruch považován jako důležitá součást lidského života a také jako významný zdroj zaměstnanosti a finančních příjmů společnosti. Tzv. multiplikační efekt zvyšuje zisky firem nejen v oblasti spotřeby, ovlivňuje jiná odvětví národního hospodářství např. zpracovatelský, spotřební a potravinářský průmysl. Sportovně aktivní lidé kupují pro svoje potřeby sportovní vybavení, výstroj a výzbroj, vyžadují určité služby spojené s provozováním jejich činnosti. Stejně tak využívají 29

31 služeb cestovního ruchu, kdy jsou jejich výdaje rozprostírány do některých odvětví ekonomiky daného státu. (Petrů, 2007, s. 15). Proto je sportovní cestovní ruch předmětem zájmu mnoha podnikatelů i národních ekonomik. Zisky, které přinášejí sportovní aktivity spojené s cestovním ruchem, bývají vyšší, než tomu je u klasických dovolených někde v hotelu u moře. Např. sportovní zařízení, která mohou sportovní turisté využívat, jsou svým vybavením natolik dokonalá, že takový turista za ně zaplatí mnohdy více peněz, než za nadstandardně vybavený hotelový pokoj. Proto se mnoho hotelů a dalších ubytovacích zařízení zaměřilo na zřízení vlastních sportovních center a poskytování služeb v nich, které navazují na sportovní aktivity hostů. Podobné kroky ve svých službách podnikají i cestovní kanceláře, které připravují specializované balíčky pro pobyty spojené s různými sportovními aktivitami (ať aktivními nebo pasivními) a jejich existence je u klientely velmi oblíbená (lyžování, golf, F1, běžecká setkání, akce mezinárodního a světového významu), (Higham, 2005, s ). V USA takové aktivity cestovních kanceláří jsou natolik fantastické, že jejich tvůrci se neomezují na cílovou skupinu sportovců (aktivní nebo pasivní) ale zasílají své nabídky dokonce aktivním sportovcům do jejich klubů a také jejich fanouškům atd. (viz hokejové síně slávy a tradic v NHL), ( Druhy sportovního cestovního ruchu Sportovní cestovní ruch se dá rozdělit do dvou skupin podle motivu jeho aktivistů: aktivní a pasivní a dál podle zaměření buď rekreační, nebo výkonnostně sportovní. Druhý uvedený představuje výjezdy profesionálních sportovců, jejich trenérů nebo týmů a to na národní, mezinárodní a světové úrovni, podle povahy závodu (soutěže) které se účastní nebo na tréninkové kondiční tábory. Hlavní ekonomický potenciál v tomto oboru cestovního ruchu pro ekonomiku vidí odborníci v celosvětových a mezinárodních sportovních akcích mega soutěžích typu Olympijské hry, Mistrovství světa v hokeji, ve fotbale atd. Fanoušci utrácejí nejen za vstupenky, večerní zábavu, ubytování, dopravu, stravování apod. a tím posilují ekonomicky destinaci, v níž se sportovní akce koná. Další podstatnou záležitostí pro destinaci je reklama nejen pro ni, ale i pro celou pořadatelskou zemi a dokonce i země okolní. Proto je vždy důležitá komunikace ve všech odvětvích hospodářství s organizátory 30

32 sportovního setkání, aby zbytečně nedocházelo k vzájemným střetům zájmových skupin a byl zachován klid pro udržitelný rozvoj destinace. (Higham, 2005, s. 12). Turista, který vycestuje na sportovní akci, jehož hlavní náplní je sport, nemusí být motivován pouze samotnou sportovní událostí, ale rád poznává cizí kulturu, přírodu a odpočívá tak aktivně nebo pouze pasivně. Proto cestovní kanceláře připravují sportovní zájezdy (vícedenní), které zajistí jejich účastníkům dostatek vyžití nejen samotným sportováním, ale také poznáváním výše zmíněných nabídek. Délka takových sportovních pobytů se pohybuje v rozmezí 3 až 14 dní. V poslední době jsou v oblibě typy dovolených, kdy jejich účastníci provozují více druhů sportů najednou (tenis, golf, běh, cyklistika, adrenalinové sporty, pobyty ve fitness apod.). (Higham, Hinch 2004, s. 39) Sportovní cestovní ruch samostatná složka cestovního ruchu Sportovní cestovní ruch je velmi důležitou složkou celého cestovního ruchu a představuje oblast s velkým potenciálem dalšího rozvoje. Jak bylo zmíněno, je významných zdrojem všech ekonomik. Cestovní ruch motivovaný sportem je inovačním produktem, který nabízejí celé regiony a firmy, aby přizpůsobily již existující produkty a služby novým podmínkám, a přilákaly tak do regionu další nové zájemce. (Hobza, Dohnal, 2009, s. 43). Poptávka po sportovním cestovním ruchu je podle ekonomů vyrovnaná a pro příští roky bude neměnná, respektive bude mít zvyšující se tendenci. Sportovní cestovní ruch reprezentuje 20 30/ trhu cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska patří sportovní cestovní ruch k nejlukrativnějším oblastem ekonomiky cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích se pohybuje toto odvětví na cestovním ruchu nad hranicí 20% (Francie) a dokonce nad hranicí 50% v Německu nebo Holandsku. (Higham, Hinch, 2004, s. 40). Český sportovní cestovní ruch není sledován jako samostatná oblast a informace o něm existují pouze v ročenkách vydávaných Českým statistickým úřadem. Informace se nejvíce týkají motivů návštěvníků a důvodů návštěvy jednotlivých regionů ČR. Nabídku sportovního cestovního ruchu vytvářejí především firmy, které mají jako hlavní výdělečnou činnost právě poskytování služeb spojených se sportem, aktivním trávením volného času, organizací sportovních akcí a sportovně orientované zájezdy. Nabídka je v tomto případě závislá na poptávce, a proto velké investice do budování nových sportovišť a sportovních zařízení investory spíš odrazují, než aby jim byli 31