Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 47. ročník 2010/2011. NÁRODNÍ KOLO kategorií A a E

Transkript

1 Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy Ústřední kmise Chemické lympiády 47. rčník 010/011 NÁRDNÍ KL kategrií A a E ŘEŠENÍ SUTĚŽNÍC ÚL

2 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 TERETICKÁ ČÁST (60 bdů Anrganická chemie Úlha 1 Dusík a fsfr 8,5 bdu 1. D rzbušek se pužívají azidy těžkých kvů, především Pb(N 3. Pb(N 3 Pb + 3 N Rzklad azidů alkalických kvů se špatně iniciuje, vlastní průběh reakce lze velmi btížně kntrlvat. uvedení příkladu 0,5 bdu, rvnice 0,5 bdu, vysvětlení 0,5 bdu; celkem 1 bd. Azidy jsu jedvaté. Dále hrzí nebezpečí tvrby azidů s materiálem ptrubí, nebezpečí explze při nárazu. 0,5 bdu 3. Více mžných řešení, např. 4 NaN 3 + NaN + 6 N 3 N + 6 N NaN 3 1 NaN NaN + N 3 1 N + 1 N NaN 3 1 bd 4. Na + N 3 NaN + ; NaN + N NaN 3 + ; N - N + N - za každu rvnici 0,5 bdu, strukturní elektrnvý vzrec 0,5 bdu; celkem 1,5 bdu 5. P P P 1 bd 6. P P 3 + P 3 1 bd 7. Samzápalnst způsbuje difsfan. 0,5 bdu 8. P P + P 3 ; P Kyselina fsfrná je jednsytnu kyselinu. rvnice 0,3 bdu, strukturní vzrec 0,3 bdu, sytnst 0,15 bdu; celkem 0,75 bdu 0,5 9. Q = n z F = = 1643,98 C 1,5 bdu 58,69 Úlha Prcházka chemií chlru 7,5 bdu 1. Anda: Cl e Cl Katda: + e + (lze i e + V andvém prstru zůstává slanka a uniká plynný chlór, případně dchází k jeh rzpuštění v rztku. V katdvém prstru vzniká rztk Na a uniká plynný vdík. za uvedení každé rvnice 0,75 bdu, za správné uvedení všech prduktů v daném prstru x 0,5 bdu; celkem bdy 1

3 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011. Na + Cl NaCl + NaCl + (za studena, zředěný rztk Na 6 Na + 3 Cl NaCl NaCl + 3 (za hrka, přibližně 0% rztk x 0,5 bdu; celkem 1 bd 3. Chlristan sdný NaCl 4 + 0,5 bdu 4. xid chlričitý Cl ; lmený tvar; elektrnvý strukturní vzrec 1 bd, určení plynu a tvaru x 0,5 bdu; celkem bdy 5. Cl + Na NaCl 3 + NaCl + 1 bd 6. chlritan sdný, Cl + Na + NaCl + + určení látky 0,5 bdu, rvnice 0,75 bdu; celkem 1 bd rganická chemie Cl - - Úlha 1 Pentrit, pentaerythritl-tetranitrát 9 bdů 1. C C Ca( C za uvedení celé reakce výrby pentaerythritlu 3 bdy. Při kndenzaci pentaerythritlu s benzaldehydem v mlárním pměru 1: vzniká: + C 3,9-difenyl-,4,8,10-tetraxaspir[5.5]undekan V mlárním pměru 1:1: + C za každu rvnici 1,5 bdu; celkem 3 bdy 3. Dipentaerythritl: 1 bd

4 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/ Pužívá se k léčbě nemcnění věnčitých tepen, které způsbuje pruchy prkrvení srdečníh svalu (ICS ischemické chrby srdeční, anginy pectris. Z mlekuly pentritu se v cévní stěně uvlňuje xid dusnatý, který rzšiřuje cévy (věnčité tepny a tím umžňuje lepší zásbení srdečníh svalu. Lze uznat dpvědi suvisející s léčbu srdce. Nitrglycerin je ve skutečnsti ester glycerinu s kyselinu dusičnu, pdbně jak pentritu. N N N N N N N za každý vzrec 0,5 bdu, za pužití 0,5 bdu, za uvedení estervé vazby 0,5 bdu; celkem bdy Úlha Nitrskupin není nikdy dst 7 bdů 1. Struktury: N N N CN CN C C CCl CCl N A N N B CN 3 CN 3 F N N N N G N N N N C D E N N N N N N N N N N N N prdukty A a B každý 0,5 bdu, prdukt C 1 bd, prdukt D, E, F a G každý 0,5 bdu, prdukt za 1,5 bdu; celkem 5 bdů. Mechanismus: Iniciace: N 3 + N 0,5 bdu Prpagace: C 4 + C 3 +, C 3 + N 3 C 3 N + 0,5 + 0,5 bdu alternativně může prpagační krk bsahvat i tyt reakce: C 4 + N C 3 + N, N N + N + Terminace: za jakýkliv správně napsaný terminační krk 0,5 bdu, max. 0,5 bdu za tázku čísl celkem 1 bd 3

5 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/ Stabilizace reznančními strukturami: - N N - - N + C - N N + N za každu vyznačenu reznanční strukturu 0,5 bdu, maximálně 1 bd 4

6 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Fyzikální chemie Úlha 1 Trinitrlluen alias TNT 11 bdů 1. Žluté zabarvení krystalů je způsben navázanými N skupinami v mlekule (zejména na centru armaticity, benzenvém jádře. Takvé části mlekul neb mlekuly jsu nazývány chrmfry. 0,5 + 0,5 bdu; celkem 1 bd. Energii E ve frmě elektrmagnetickéh záření je mžné vyjádřit: hc E = h ν = λ Dpčítá se vlnvá délka. Zde je nutný přepčet na 1 mlekulu TNT pmcí Avgadrva čísla. hc hcn λ = = A = 854,4 nm E E A 1 bd Záření patří d blízké IR (infračervené blasti elektrmagnetickéh záření. 0,5 bdu celkem 1,5 bdu 3. reakce A: ( N 7 C + 7 C + 3 N + C resp.: C7 5 ( N 3 C + C + N + 1 bd reakce B: 4 C7 5 ( N C + 6 N resp.: C7 5 ( N C + N + 1 bd 4 reakce C: C7 5 ( N N 4 N3 14 C + 4 N resp.: C7 5 ( N 3 + N 4 N3 7 C + 1 N + 1 bd celkem 3 bdy 5

7 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/ A, r = ν i i, = C ( s}, + C ( g}, + N ( g}, + ( g}, TNT ( s}, = i = 98,1 kj ml 1 0,5 bdu B, r = ν i i, = 7 C( g}, + N ( g}, + ( g}, TNT ( s}, ( g. = i 4 = 396 kj ml 1 0,5 bdu 47 1 C, r = ν i i, = 7 C( g}, + 1 N ( g}, + ( g}, TNT ( s}, N 4N3( s. = i = 4534 kj ml 1 0,5 bdu Změna energie za standardních pdmínek je U r : U = r r + Pkud uvažujeme jen bjemvu práci, ideální chvání plynů a irreversibilní prvedení děje (cž tepelný rzklad a výbuch jsu: W = pk ( V V 1 = pk Vreakce = nrt kde p k je klní tlak U A, r = A, r RT = 98,1 18,59 = 946,6 kj ml 1 47 U C, r = C, r R T = 4639 kj ml 1 Větší změna energie prvází reakci C. 1 bd; celkem,5 bdu 5. Tepl uvlněné reakcí (spálení TNT rx při izbarickém prvedení je rvn teplu kalrimetrem (tepl přijaté kalrimetricku vdu a samtnu knstrukcí kalrimetru přijaté. ρ V rx = C( T T1 + nc p ( T T1 = C( T T1 C p ( T T1 = 7, , 55 = 133,3 kj M 1 bd Látkvé mnžství spálenéh TNT je vypčítán pmcí reakčníh tepla reakce B z předcházející úlhy, mlární výparné enthalpie vdy a tepla uvlněnéh z reakce: rx ntnt = = 0,03914 ml 5 B, r ( l g 0,5 bdu mtnst TNT, který v kalrimetru shřel je (M TNT = 7,1 g ml 1 : m n M = 8,888 g TNT = TNT TNT W Mnžství aditiv a nečistt je m + : m = m m + TNT = 1,11 g V TNT je 0,81 g aditiv a nečistt, cž je 11,1 %. 0,5 bdu 6

8 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Spálením 1 mlu TNT se uvlní 7 mlů C, 1,5 mlu N a,5 mlu kapalné a sptřebuje se 5,5 mlů pdle reakce: C7 5(N C + N + 4 Pčet mlekul plynu měnící se při reakci je N: 3 1 N = n N A = 7 + N A = 1, Přepčet na látkvé mnžství TNT v kalrimetru: 4 N = N n = 1, ,03914 = 7,660 Při hření TNT v kalrimetru přibyl 7, mlekul plynu. TNT 10 4 mlekul plynu mlekul 0,5 bdu 0,5 bdu celkem 3 bdy Úlha Reálný plyn a stavvá rvnice ideálníh plynu 5 bdů 1. Kmpresibilní faktr Z může být (a také čast je vyjádřen jak pměr mlárníh bjemu reálnéh V m a ideálníh plynu V id m. Pkud by se plyn chval ideálně, tak bude tent pměr Vm rvný jedné, z čehž vyjdeme při řešení tét úlhy. Z = 0,5 bdu id V Mlární bjem reálnéh plynu V m získáme z viriálvé stavvé rvnice řešením kvadratické rvnice: B pv = + m R T 1 V m RT BRT Vm Vm = 0 p p 0,5 bdu dnty jedntlivých bjemů jsu uvedeny v tabulce. plyn N C C V m / m 3 ml 1 0,0448 0, , , ,04660 Z 1,0007 1,004 1,0009 1,0010 1,0080 Přadí A mlární bjem ideálníh plynu V id m je vypčítán ze stavvé rvnice ideálníh plynu: id RT 1 V = 0,0446 m 3 ml p m = m 0,5 bdu Ideálnímu chvání se za daných pdmínek nejvíce blíží dusík a nejvíce se dchyluje plynná vda. Přadí je uveden v tabulce.,5 bdu za hdnty Z + 0,5 bdu za seřazení plynů celkem 4,5 bdu 7

9 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011. Při Bylvě tepltě je mžné chvání plynu přesně ppsat stavvu rvnicí ideálníh plynu. Je t takvá teplta, při které je parametr B(T ve viriálvé stavvé rvnici nulvý (statní parametry jsu zanedbatelné. 0,5 bdu Bichemie Úlha 1 8 bdů 1. a přeměna iscitrátu na -xglutarát, přeměna -xglutarátu na sukcinyl-ca, přeměna malátu na xalacetát b přeměna sukcinátu na fumarát bdy. 4 bdy mlekul ATP (vytvří se 131 mlekul ATP, ale mlekuly se sptřebují na aktivaci mastné kyseliny bdy Úlha 4 bdy 1. G = 30,5 kj ml 1 (Dva bdy budu přiděleny i tmu řešiteli, který vyjádří změnu Gibbsvy energie jak mínus kj/ml, tj. že ví, že je t exergnický děj a s tut hdntu = becným parametrem, pak vypčítává i další hdnty, tzn. v tázce. bdy. pstup výpčtu: [ ADP ][. Pi ] ΔG = ΔG + RTln [ ATP] (U tét tázky lze akceptvat i puze becné řešení, tj. vztah pr výpčet G. a 30,5 kj ml 1, b 47,6 kj ml 1, c 53,3 kj ml 1 bdy 8

10 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 PRAKTICKÁ ČÁST (40 bdů Úlha 1 Stanvení kyseliny perxctvé a perxidu vdíku v přípravku PERSTERIL 30 bdů a Standardizace dměrných rztků Bdvé hdncení je třeba spčítat pr průměrnu sptřebu příslušnéh dměrnéh rztku jedntlivých standardizacích, a t dle následující tabulky: Průměrná dchylka Pčet bdů 0,0 0, ml 4 0, ml 0,6 ml 4 (1,5,5 dchylka 0,7 ml 0 dchylka se udává v abslutní hdntě (v ml d hdnty experimentálně zjištěné rganizátry, bdy se uvádí s přesnstí na 0,5 bdu. za každu průměrnu sptřebu při standardizaci max. 4 bdy; celkem 8 bdů Standardizace dměrnéh rztku manganistanu prbíhá dle rvnice: 5 (C + Mn C + Mn Pr přesnu kncentraci dměrnéh rztku manganistanu platí: c C 4 V C c Mn4 = 5 V (Mn ( ( ( 4 Standardizace dměrnéh rztku thisíranu prbíhá dle rvnic: Cr I I + Cr I + S 3 I + S 4 6 Pr přesnu kncentraci dměrnéh rztku thisíranu platí: 6 c ( ( Cr7 V ( Cr7 c S3 = V (S3 za správný pstup výpčtu každé standardizace 1 bd; celkem za výpčty přesných kncentrací dměrných rztků bdy b Stanvení perxidu vdíku Bdvé hdncení je třeba spčítat pr průměrnu sptřebu dměrnéh rztku KMn 4, a t dle následující tabulky: Průměrná dchylka Pčet bdů 0,0 0,3 ml 8 0,3 ml 1,3 ml 8 (1,3 dchylka 1,3 ml 0 dchylka se udává v abslutní hdntě (v ml d hdnty experimentálně zjištěné rganizátry, bdy se uvádí s přesnstí na 0,5 bdu. celkem za sptřeby 8 bdů 4 9

11 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Na základě rvnice uvedené v zadání platí pr vztah mezi a dměrným rztkem Mn 4 stechimetrický pměr 5:, tedy pr látkvé mnžství stanvvanéh perxidu platí: n( = 5 / c(mn 4 V(Mn 4 kde c(mn 4 je látkvá kncentrace dměrnéh rztku manganistanu a V(Mn 4 je jeh sptřeba při stanvení. Pr hmtnst perxidu vdíku v půvdní 100 ml dměrné baňce platí vztah: m( = n( M r ( F zř kde M r je relativní mlekulvá hmtnst a F zř je pměr mezi celkvým bjemem vzrku a bjemem vzrku pužitým pr jednu titraci, tj. v tmt případě je F zř = 10. P dsazení hdnt d výše uvedených vztahů platí sumární rvnice: m( = 5 / c(mn 4 V(Mn 4 M r ( F zř za správný pstup výpčtu bdy c Stanvení kyseliny perxctvé Bdvé hdncení je třeba spčítat pr průměrnu sptřebu dměrnéh rztku Na S 3, a t dle následující tabulky: Průměrná dchylka Pčet bdů 0,0 0,3 ml 8 0,3 ml 1,3 ml 8 (1,3 dchylka 1,3 ml 0 dchylka se udává v abslutní hdntě (v ml d hdnty experimentálně zjištěné rganizátry, bdy se uvádí s přesnstí na 0,5 bdu. celkem za sptřeby max. 8 bdů Dle rvnice uvedené v zadání platí pr stechimetrický pměr mezi stanvvanu kyselinu perxctvu a dměrným rztkem thisíranu pměr 1:. Vzhledem k tmu, že se jedná nepřímu titraci, lze látkvé mnžství stanvvané kyseliny vypčítat dle vztahu: n(c 4 3 = ½ c(s 3 V(S 3 kde c(s 3 je látkvá kncentrace dměrnéh rztku thisíranu a V(S 3 je jeh sptřeba při stanvení. mtnst stanvené kyseliny perxctvé v půvdní 100 ml dměrné baňce je dána vztahem: m(c 4 3 = n(c 4 3 M r (C 4 3 F zř kde M r je relativní mlekulvá hmtnst C 4 3 a F zř je pměr mezi celkvým bjemem vzrku a bjemem vzrku pužitým pr jednu titraci, tj. v tmt případě je F zř = 10. P dsazení hdnt d výše uvedených vztahů pr mnžství C 4 3 v mg ve 100 ml dměrné baňce platí: m(c 4 3 = 0,5 c(s 3 V(S 3 76,05 10 D výpčtů je třeba sptřeby dměrných rztků dsazvat v ml, kncentrace v ml l 1. mtnst hledané slučeniny pak vyjde v mg. za správný pstup výpčtu bdy 10

12 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Úlha Kntrlní tázky 10 bdů 1.. a C Cu Cu + C neb lépe R-C + Cu Cu + R-C + ppř. R-C + Cu Cu + R-C + 3 kde R je zbytek slučeniny tvřící gluksu (cukr ze skupiny aldhexs, tedy sumárně C b 5 C + Mn Mn C + 8 c CS(N + 4 I + 10 C(N + 8 I + S d C + I + 3 C + I + za každu vyčíslenu rvnici 0,5 bdu, celkem bdy a tepltu např. standardizace Mn 4 na kyselinu šťavelvu, kdy tat reakce je autkatalyzvána vznikajícími Mn + inty, přičemž tat reakce je mžná díky překnání aktivační energie v důsledku zahřátí rztku, neb brmatmetrické stanvení Sb 3+, které rvněž vyžaduje zvýšenu tepltu b p např. xidace arsenitanu jdem na arseničnan prbíhá kvantitativně jen v slabě alkalickém prstředí (p = 8,0, zatímc v kyselém prstředí prbíhá reakce zcela bráceně, tj. arseničnan xiduje kvantitativně jdid na jd c přídavkem kmplextvrnéh činidla, které váže jednu z frem redxníh páru d kmplexu a tím mění pměr xidvané a redukvané frmy příslušnéh redxníh páru např. přídavek Reinhardtva-Zimmermanva rztku ke vzrku při manganmetrickém stanvení Fe + intů, kdy přítmná kyselina fsfrečná váže vznikající inty Fe 3+ d bezbarvéh kmplexu [Fe(P 4 ] + za alespň jeden způsb vlivnění rychlsti xidačně-redukčních reakcí bdy 3. Měďnaté inty reagují kvantitativně s jdidvými inty pdle rvnice: Cu I CuI + I Standardní redxní ptenciál systému Cu + /Cu + má sice negativnější hdntu než ptenciál systému I /I, ale prtže jdid měďný je mál rzpustný, je ptenciál systému Cu + /CuI pzitivnější než systému I /I, takže uvedená reakce prbíhá zleva dprava. dnty redxníh ptenciálu I /I lze měnit změnu kncentrace (resp. aktivity jdu neb jdidu. za vysvětlení průběhu reakce bdy 4. Při stanvení prbíhají následující reakce: 10 I + Mn I + Mn S 3 + I S I Pr stechimetrický pměr mezi manganistanem a thisíranem tedy platí: Mn 4 5 I 10 S 3 tj. pměr 1 : 5 Látkvé mnžství stnvenéh manganistanu lze vypčítat dle vztahu: n(mn 4 = 1 / 5 c(s 3 V(S 3 a kncentrace analyzvanéh zásbníh rztku manganistanu je určena vztahem: c(mn 4 = n(mn 4 / V(Mn 4 11

13 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 P dsazení hdnt d výše uvedených vztahů platí: c(mn 4 = ( 1 / 5 0,103 17,8 / 10 = 0,048 mml ml 1 = 0,048 ml l 1 za výpčet a výsledek 3 bdy, za vyčíslené rvnice dhrmady 1 bd; celkem 4 bdy Úlha 3 Analýza neznámých vzrků (dplňkvá úlha pr kat. E 40 bdů Jedntlivé zkumavky bsahují následující sli: 1. 5% Chlrid kbaltnatý. 5% Jdid draselný 3. 5% Dusičnan bizmutitý 4. 5% Fsfrečnan sdný 5. 4% Jdičnan draselný 6. 5% Sulfid sdný 7. 0% Dusitan draselný 8. % Nitrprussid sdný 9. 7,5% Mlybdenan amnný 10. 5% Síran kademnatý Řešení důkazvé reakce: 1-Na C + + C( růžvá Sraženina se na vzduchu xiduje pdle rvnice: C( + + ½ C( 3 hnědá 1-6 C + + S CS černá 1-7 C N K + K 3 [C(N 6 ] žlutá, Fischerva sůl -3 I + Bi 3+ BiI 3 hnědá BiI 3 + I + BiI červená ba prdukty se rzpuštějí v nadbytku jdidu na jdbismutitany: BiI 3 + I [BiI 4 ] ranžvý rztk -5- S 4 I + I I žluté zbarvení rztku (mdrá reakce se škrbem -6 Bi S Bi S 3 hnědá -7- S 4 I + N N + I žluté zbarvení rztku (mdrá reakce se škrbem 3-Na Bi 3+ sli hydrlyzují, vzniká směs zásaditých dusičnanů, až hydrxid bismutitý: Bi(N N 3 + Bi((N 3 bílá; resp. dále Bi( (N 3 bílá Bi 3+ + Bi( 3 bílá 3-4 Bi 3+ + P 4 3 BiP 4 bílá 1

14 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/ P M N (N 4 3 [P(M ] 1 žlutá 6- S 4 S + + S charakteristicky páchnucí plyn 6-8 [Fe(CN 5 N] + S Fe(CN 5 NS] 4 fialvě zbarvený rztk 6-9 M S 4 + MS 4 červenhnědé rztky MS 4 S + MS 3 hnědá-černá 6-9 Cd + + S CdS žlutá 7- S 4 N + + N N + N + N vzniká rezavá směs nitrózních plynů správné určení bsahu zkumavky bdy, celkem 0 bdů správná, vyčíslená rvnice 0,5 bdu, celkem 9 bdů ppis vznikléh prduktu reakce 0,5 bdu, celkem 9 bdů přehlednst pracvníh listu bdy 13

15 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 PKYNY PR PŘÍPRAVU PRAKTICKÉ ČÁSTI Úlha 1 a Pmůcky: x zábrusvá kuželvá baňka 50 ml se zátku x titrační baňka 50 ml x byreta 5 ml pipeta 5 ml a 10 ml dměrný válec 10 ml a 5 ml kádinka 50 a 50 ml váženka, lžička kahan, trjnžka, síťka, teplměr (d 100 C střička s destilvanu vdu Chemikálie: dměrný rztk KMn 4 (c = 0,0 ml l 1 dměrný rztk Na S 3 (c = 0,1 ml l 1 indikátr škrbvý maz S 4 (c = ml l 1 kstky ledu (destilvaná vda rztk KI (c = 0,1 ml l 1 (N 4 M 4, rztk 5 % hm. zásbní rztk C 4 (c = 0,05 ml l 1 zásbní rztk K Cr 7 (c = 0,05 ml l 1 KI p.a. vzrek přípravku PERSTERIL v dměrné baňce 100 ml Příprava 0,0 M dměrnéh rztku KMn 4 Pr přípravu dměrnéh rztku manganistanu je třeba přibližně 3,5 g KMn 4 p.a. rzpustit v přibližně 1 litru redestilvané neb kvalitní destilvané vdy a rztk nechat v tmavé láhvi dstát cca týdny. P tét dbě, kdy djde k ustálení kncentrace rztku KMn 4 je třeba jeh přesnu kncentraci určit titrací zásbnéh rztku kyseliny šťavelvé přesné kncentrace. Příprava 0,1 M dměrnéh rztku Na S 3 Navážku cca 5,0 g Na S 3 5 rzpustit v destilvané vdě bsahující přibližně 0,1 g uhličitanu sdnéh (stabilizátr a dplnit destilvanu vdu na bjem 1000 ml. Přesnu kncentraci je třeba určit titrací zásbníh rztku dichrmanu draselnéh přesné kncentrace. Příprava škrbvéh mazu: Přibližně 4 g rzpustnéh škrbu (pr knzervaci lze přidat 0,01 g gi v třecí misce rzetřít s malým mnžstvím destilvané vdy na kaši, tu p částech převést hrku destilvanu vdu d přiměřené nádby a dplnit na bjem 1000 ml. Příprava M S 4 Je třeba rzpustit cca 11 ml kyseliny sírvé p.a. (96 %, ρ = 1,83 g.cm 3 v přiměřeném mnžství destilvané vdy (cca 750 ml a p zchladnutí vše dplnit na 1000 ml. 14

16 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Příprava 0,1 M rztku KI Pr přípravu rztku KI přibližné kncentraci 0,1 M je třeba na 1 litr rztku navážit cca 16,6 g jdidu draselnéh čistty p.a. Příprava zásbníh rztku 0,05 M kyseliny šťavelvé Kyselina šťavelvá má charakter základní látky. Pr přípravu 1 litru zásbníh rztku je třeba s přesnstí na 4 desetinná místa cca 6,3050 g dihydrátu kyseliny šťavelvé, cž je hmtnst dpvídající kncentraci přesně 0,0500 M. Skutečnu kncentraci zásbníh rztku je pak třeba spčítat ze skutečné navážky. Příprava zásbníh rztku 0,05 M dichrmanu draselnéh Dichrman draselný má charakter základní látky. Pr přípravu 1 litru zásbníh rztku je třeba s přesnstí na 4 desetinná místa cca 14,7050 g dichrmanu draselnéh, cž je hmtnst dpvídající kncentraci přesně 0,0500 M. Skutečnu kncentraci zásbníh rztku je pak třeba spčítat ze skutečné navážky. Příprava vzrku z přípravku PERSTERIL Při přípravě vzrku pr sutěžící je třeba d 100 ml dměrné baňky dměřit cca 50 ml ledvé vdy, přidat 1 ml přípravku PERSTERIL a důkladně prmíchat. Z důvdu stability je třeba vzrky připravit bezprstředně před zapčetím sutěže. 15

17 Řešení Nárdníh kla Ch kat. A a E 010/011 Úlha 3 Pmůcky: stjánek na zkumavky zkumavky 15 ks kartáček na zkumavky držák na zkumavky pipetky (1 ks kahan zápalky střička s destilvanu vdu Známá činidla: 1% rztk škrbu M Na 15% S 4 Jedntlivé číslvané zkumavky bsahují neznámé vzrky následujících slí: 1. 5% Chlrid kbaltnatý (kyselit kyselinu ctvu, nasytit KCl. 5% Jdid draselný 3. 5% Dusičnan bizmutitý (kyselit kyselinu dusičnu, pdléhá hydrlýze 4. 5% Fsfrečnan sdný 5. 4% Jdičnan draselný 6. 5% Sulfid sdný 7. 0% Dusitan draselný 8. % Nitrprussid sdný 9. 7,5% Mlybdenan amnný (7,5 g mlybdenanu rzpustit v 50 ml dest. vdy za tepla, pak přilít d 50 ml knc. N % Síran kademnatý 16