Navrhování vozovek pozemních komunikací

Transkript

1 Navrhování vozovek pozemních komunikací ftp://backup.sil.fce.vutbr.cz Doc. Ing. Jan Kudrna, CSc. tel.: , fax:

2 Pyramida požadavků Požadavky uživatelů (bezpečnost, rychlost,, pohodlí, ekologie) Funkční požadavky (protismyková, rovná, bez poruch, bezhlučná) Konstrukční požadavky (únosnost, trvanlivost, opravitelnost, udrž.) Požadavky na vrstvy (zhutnitelnost, odolnost vůči ) Materiálové požadavky (složení směsí, mezerovitost, odolnost kameniva, reologické vlastnosti pojiva, míra zhutnění...)

3 Jak se stanovuje provozní způsobilost a únosnost Vlastnosti se vyjadřují měřitelnými geometrickými charakteristikami za stanovených podmínek (rovnost, textura povrchu) Existují sofistikované, automatizované metody napodobující účinek vozidel a prostředí a měřicí odpovídající odezvu vozovky (protismykové vlastnosti povrchů a únosnost vozovek) Stanovením druhu a plochy poruch

4 Pyramida požadavků Požadavky uživatelů (bezpečnost rychlost,, pohodlí, ekologie) Funkční požadavky (protismyková, rovná, bez poruch, bezhlučná) Konstrukční požadavky (únosnost, trvanlivost, opravitelnost, udrž.) Požadavky na vrstvy (zhutnitelnost, odolnost vůči ) Materiálové požadavky (složení směsí, mezerovitost, odolnost kameniva, reologické vlastnosti pojiva,...)

5 Nebezpečí = nehodovost Lidský faktor 93 % Vozidlo 13 % 4 % 6 % 30 % 2 % 1 % 3 % Pozemní komunikace 34 % Pozemní komunikace + lidský faktor 30 % Zdroj: Road Safety Manual, 2004

6 Odolnost proti smyku, protismykové vlastnosti povrchu (drsnost), skid resistance zabránit smyku P zastavit koeficient tření f=n/p Vlivy: - rychlost - pneumatiky (měkkost, vzorek) - stav povrchu (suchá, mokrá, náledí) - charakteristiky povrchu: makrotextura mikrotextura N

7 Proč nebezpečné? Vozovka nijak nesignalizuje snížené PVV Je něco podezřelého?

8 Srovnání povrchů po krátké době užívání Nový povrch Po 3 letech

9 Protismykové vlastnosti v závislosti na počtu zatížení těžkými vozidly 0,8 Fp 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 AKMH s kamenivem s vysokou ohladitelností Klasifikační stupeň 5 pro 60 km/h Fp40 Fp60 Fp80 Fp100 0,2 0,1 Zdrsnění ocelovými kuličkami 0,0 0,0 2,5 5,0 7,5 10,0 12,5 15,0 17,5 20,0 mil. TNV

10 Jiná vozovka - má nízké protismykové vlastnosti?

11 Trvanlivost protismykových vlastností Fp 0,80 0,70 Vývoj velikosti součinitele podélného tření v závislosti na počtu mil. TNV 0,60 0,50 0,40 0,30 Předešlá vozovka, kamenivo s nízkou ohladitelností (droba) ÚSEK č.1 ÚSEK č.2 ÚSEK č.3 ÚSEK č.4 0,44 0,36 0,20 0,10 Zdrsnění ocelovými kuličkami 0,00 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 mil. TNV

12 Nejhorší protismykové vlastnosti - trysková metoda Trysková metoda Nátěrová vysprávka

13 Protismykové vlastnosti Tab. 3.2 Požadovaná klasifikace protismykových vlastností Klasifikační stupeň TRT, PTV Zvýšené protismykové vlastnosti 1 D, R, RMK, Silnice MTD, MPD PK s dovolenou rychlostí > 50 km/h PK s dovolenou rychlostí 50 km/h Přejímka povrchu před uvedením vozovky do provozu Posouzení povrchu na konci záruční doby Plánování opatření pro zvýšení protismykových vlastností povrchu Provedení opatření pro zvýšení protismykových vlastností povrchu

15 Bezpečnost = rovnost Vyjetá kolej Hloubka koleje, hloubka vody Ovlivňuje: - ovladatelnost vozidla, - za deště vzniká aquaplaning

16 Bezpečnost = rovnost Rovnost podélná a A 5a A 5b A 6a A 6b A 6b A 7a Vznik zrychlení při pohybu po nerovnostech Závisí na délce a hloubce vln nerovnosti, krátké vlny částečně eliminuje odpružení a tlumení Ovlivňuje: - bezpečnost (styk kola s vozovkou), - konfort jízdy (stress, nepohodlí).

17 Rozdělení nerovností podle délky vlny Podle délky vln se rozlišují charakteristiky: l o m m l Hlučnost l

18 Tabulka 5 - Klasifikační zatřídění ostatních proměnných parametrů Klasifikační stupeň Parametr Podélná rovnost IRI < 2,0 2,0 3,0 3,1 4,2 4,3 6,3 > 6,3 Dynex < 1,0 1,0 2,2 2,3 4,6 4,7 10,0 > 10,0 Vyjeté koleje < 5 (4) > 35 Tabulka 6 Požadovaná klasifikace jednotlivých proměnných parametrů Klasifikační stupeň Rovnost PK s povolenou rychlostí > 50 km/h PK s povolenou rychlostí 50 km/h Přejímka povrchu před uvedením vozovky do provozu Posouzení povrchu na konci záruční doby Plánování opatření pro zvýšení rovnosti povrchu vozovky Provedení opatření pro zvýšení rovnosti povrchu vozovky

20 Poruchy vozovky Povrchu, tj. obrusné vrstvy Krytu Podkladu Vozovky zemního tělesa Jiné Porušují se všechny vrstvy, pokud se vozovka nepoddimenzuje, vždy porušování začíná na povrchu

21 Mechanismy porušování 1. Ztráta protismykových vlastností 2. Ztráta hmoty z povrchu vozovky 3. Deformace krytu 4. Trhliny 5. Konstrukční poruchy 6. Deformace zemního tělesa 7. Jiné

22 Pyramida požadavků Požadavky uživatelů (bezpečnost, rychlost,, pohodlí, ekologie) Funkční požadavky (protismyková, rovná, bez poruch, bezhlučná) Konstrukční požadavky (únosnost, trvanlivost, opravitelnost, udržovatelnost) Požadavky na vrstvy (zhutnitelnost, odolnost vůči ) Materiálové požadavky (složení směsí, mezerovitost, odolnost kameniva, reologické vlastnosti pojiva, míra zhutněn...)

23 Únosnost Schopnost vozovky přenášet zatížení s omezeným porušováním konstrukce Požadavky stanovuje dopravní důležitost, dopravní zatížení a návrhové období Je zajištěna úpravou podloží, konstrukčními vrstvami a jejich tloušťkami V době užívání se vyjadřuje zbytkovou životností vozovky jako dobou do potřeby provést opravu nebo rekonstrukci

24 Schéma zatížení vozovky vozovka zatížení p 0 zatížení p 0 stmelené vrstvy nestmelené vrstvy Obr. 2.3 Schématické znázornění namáhání konstrukce vozovky a podloží vozovky a vývoj porušení p 1 p 1 podloží Neodvodněná pláň v případě nepřípustné trvalé deformace podloží Vznik únavových trhlin tlak tah

25 Konstrukční poruchy - síťové trhliny Přejezdy vozidel se opakované tahy v asfaltové vrstvě vedou k únavě s vývojem síťových trhlin

26 Konstrukční poruchy - deformace vozovky Přejezdy vozidel se opakovaná stlačení podloží kumulují a vytváří se deformace vozovky jako podélný hrbol

27 Konstrukční poruchy - prolomení vozovky Síťové trhliny a podélný hrbol se dokáží proměnit v prolomení vozovky, podloží se objeví až na povrchu

28 Povinné údaje při navrhování vozovek 1. Návrhová úroveň porušení a zdůvodnění použité úrovně, viz tabulka Dopravní zatížení stanovením: - TNV s uvedením zdroje údajů, - nárůstu TNV, uvedení návrhového období, - upřesnění dopravního zatížení (při pomalé a zastavující dopravě) 3. Charakteristiky podloží vozovky s uvedením použitých podkladů 4. Klimatické podmínky (index mrazu a průměrné teploty vzduchu) 5. Zdůvodnění výběru typu vozovky a použitých vrstev podle místních podmínek. 6. Návrh vozovky (podle katalogu nebo podle návrhové metody) 7. Variantní návrhy technicko-ekonomické porovnání. 8. Konstrukční požadavky 9. Stanovení hodnot modulu přetvárnosti podloží a nestmelených vrstev 10.Upřesňující požadavky (použité kvality a zrnitosti vrstev, druh asfaltu, použití postřiků, nátěrů apod.).

29 Návrhová úroveň porušení je předpokládaný vývoj poškozování a porušování vozovky Návrhová úroveň porušení vozovky D0 D1 D2 1 ) Dopravní význam pozemní komunikace ČSN , ČSN Dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace, silnice I. třídy Silnice I. až III. třídy, sběrné komunikace, obslužné místní komunikace, odstavné a parkovací plochy Obslužné místní komunikace, nemotoristické komunikace, odstavné a parkovací plochy Dočasné komunikace Účelové komunikace Očekávaná třída dopravního zatížení ČSN ) Plocha s konstrukčními poruchami % S, I, II, III <1 III, IV, V a VI <5 V, VI III až VI Poznámka: 1) Návrhová úroveň D2 platí pro netuhé vozovky bez užití asfaltových směsí v krytu vozovky <25

30 Návrhová úroveň porušení Je odvozena z funkční třídy PK a dopravního zatížení. Minimalizace nákladů na investice, údržbu a silniční provoz

31 Návrhová náprava 10 t 10 t Zdvojené pneumatiky na nápravě působící silou 100 kn q=0,55 MPa r=120,3 344 Jakákoliv náprava nebo sestava kol s definovaným uspořádáním a dotykovým tlakem

32 Přepočet silničního provozu na návrhové nápravy Tabulka 1 Charakteristiky dopravního zatížení stanovené vážením náprav těžkých vozidel Charakteristika Rozvadov Lanžhot Jablunkov Průměr Počet těžkých vozidel, tisíc vozidel ,2 111,2 1392,4 1) Maximální meziroční nárůst, % 24,8 7, Podíl naložených vozidel, % Průměrná hmotnost vozidel (soupravy), t 24,8 27,4 26,7 26 Podíl souprav (tahač+návěs nebo přívěs),% Průměrná hmotnost nápravy, t 5,6 5,9 5,9 5,75 Maximální hmotnost nápravy, t 17,1 16,7 15,9 Podíl náprav s hmotností nad 10 t, % 0,31-1,32 0,3-0,77 0,35-1,04 0,7 Nebezpečně naložená vozidla, % ,4 8 Přepočet těžkých vozidel na účinek 10 t nápravy 0,75 0,86 0,93 0,80 Přepočet TNV 2) na účinek 10 t nápravy 0,54 0,62 0,68 0,58 1) Celkem vozidel 2) Těžké nákladní vozidlo podle sčítání dopravy, tahač a návěs se počítá samostatně za vozidlo s různým součinitelem přepočtu na TNV.

33 Intenzity dopravy

34 Třídy dopravního zatížení Třída dopravního zatížení TNV k 1) S 2) > I II III IV V VI < 15 1) TNV k je průměrná hodnota v návrhovém období průměrné denní intenzity přejezdů těžkých nákladních vozidel (TNV) pro všechny jízdní pruhy. 2) Na rozdíl od tabulky 4 ČSN je zavedena TDZ S.

35 Návrhové období, nárůst dopravy Návrhové období je doba, během níž nemá být vozovka rekonstruována nebo zesilována, obnova krytových vrstev není zesílení Návrhové období je 25 let nebo doba užívání Nárůst dopravy je možno odhadnout z rozvoje obsluhované oblasti, z posledních tří sčítání dopravy nebo se uvažuje: - pro dálnice 3% ročně, - pro silnice I. třídy 1 % ročně, - ostatní bez nárůstu.

36 Nárůst dopravního zatížení celoroční průměr za 24 hodin Intenzity TNVo a T dopravy na úseku (Soutice, Loket) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 Relativní růst TNVo (1980=1,00) T TNVO TNVo Nárůst krát 9krát rok ,00 celoroční průměr za 24 hodin Intenzity TNVo a T dopravy na úseku (Brno Kratochv., Brno jih) 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 Relativní růst TNVo (1980=1,00) T TNVO TNVo 1,00 0 0, rok

37 Podloží vozovky podle TP 76 Zatřídění zeminy podle ČSN a ČSN Namrzavost zeminy podle ČSN (zrnitost) nebo ČSN (měření) Vodní režim v podloží podle ČSN s menšími úpravami podle TP 170 Poměr únosnosti CBR podle ČSN s úpravami podle TP 170 V případě zemin G1, G2 a S1 pouze zatřídění

38 Klimatické podmínky Index mrazu podle ČSN , nebo přesněji z údajů meteorologických stanic Pro cementobetonové vozovky průměrná roční teplota vzduchu podle ČSN , nebo přesněji z údajů meteorologických stanic, Návrhová teplota pro asfaltové vrstvy se v ČR stanovuje na 15 C

39 Typy vozovek cementobetonovým krytem (tuhé vozovky), krytem z asfaltových vrstev (netuhé vozovky), krytem z dlažebních prvků a dílců (dlážděné vozovky, patřící mezi netuhé vozovky), krytem ze silničních dílců (patří mezi tuhé vozovky), nestmeleným krytem (prašné vozovky, patří mezi netuhé vozovky).

40 Návrh vozovek Netuhé vozovky Tuhé vozovky Vozovky se liší použitím metody pro výpočet účinků zatížení Posouzení je vázáno na omezení výskytu konstrukčních poruch podle návrhové úrovně porušení

41 Návrh asfaltových krytů Vysoká přizpůsobivost dopravnímu zatížení, snadná udržovatelnost a opravitelnost, Jakost a tloušťky podle ČSN a 22, Ohladitelnost kameniva, Makrotextura pro drsnost a nízkou hlučnost Odolnost proti tvorbě trvalých deformací podle TP 109, Trvanlivost podle EN, Omezení mrazových trhlin (nejníže 50/70 v obrusu a 30/50 v ložní, nižší modifikovaný.

42 Cementobetonové kryty Vysoká trvanlivost, nízká údržba, Oprava je technologicky a časově náročná, Z betonů podle podle ČSN Pro D0 a D1 vždy kotvy a kluzné trny, Obvykle dvouvrstvá technologie, Úprava povrchu pro snížení hlučnosti, Předepsané vytvoření spár ve vzdálenostech podle tlouštěk krytu

43 Kryty z dlažeb Vhodné pro pomalou a statickou dopravu, Nepravidelné tvary a estetické požadavky, Při rychlosti vyšší než 30 km/h vzrůstá dopravní hluk, pro rychlost nad 50 km/h se nedoporučují, Kryty vyžadují dobře dimenzovaný podklad.

44 Penetrační makadam, nátěry a prašné kryty Použití pouze pro návrhovou úroveň D2, Penetrační makadam a nátěry (na stmelených vrstvách nebo recyklátu) mohou být použity ve vyšší návrhové úrovni pouze při etapové výstavbě vozovky, podle dopravního zatížení je omezená doba životnosti obrusné vrstvy na 3 až 6 let (následuje položení asfaltových vrstev), Prašný kryt jen pro účelové vozovky.

45 Konstrukční požadavky pro vrstvy netuhých vozovek Utěsnění spár na stycích vrstev, Na podkladech stabilizovaných nebo stmelených hydraulickými pojivy opatření proti prokopírování smršťovacích trhlin (omezením smršťování, uvolněním smršťovacího napětí, vytvoření spár, kompenzační vrstva, asfaltová membrána, odolná vrstva proti smršťovacím trhlinám).

46 Navrhování podle katalogu vozovek - vstupní charakteristiky NÁVRHO VÁ ÚRO VEŇ PO RUŠENÍ A.4.1 DO PRAVNÍ ZAT ÍŽENÍ A.4.2 PO MĚR ÚNO SNOST I PO DLO ŽÍ VO DNÍ REŽIM NAM RZAVO ST ZEM INY V PO DLO ŽÍ KLIM AT ICKÉ PO DM ÍNKY 4.4 A.4.3 NE ANO G 1,G 2, S1 NE ANO CBR > 15 % NE ANO ZLEPŠIT CBR > 15 (10) % CBR > 47% Tabulka A.3 Tabulka A.1 a A.2 PIII PII PI TŘÍDA DO PRAVNÍHO ZAT ÍŽENÍ D0 IV III IV - S II - S D1 VI - IV VI - II III a II D2 CH - V CH - V CH - V

47 Schéma navrhování, výstupní charakteristiky NÁVRH VOZOVEK 5.1 Zde KATALOGOVÉ LISTY A.10 ÚPRAVA TLOUŠTĚK 6.2 NE 6. KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY ANO 7. POROVNÁNÍ VOZOVEK 8. KONTROLA PRACÍ

48 Dopravní zatížení Tabulka A.1 Stanovení dopravního zatížení návrhové úrovně D0 TDZ TNV 0 m TNV k C 1 TNV cd C 2 C 3, N C 3, T N cd S ,40 85 mil. 1 0,7 6,0 60 mil. I ,40 28 mil. 1 0,7 6,0 20 mil. II ,45 14,5 mil. 1 0,7 6,0 10 mil. III ,45 6,2 mil. 1 0,6 5,0 3,7 mil. IV ,5 2,3 mil. 0,7 0,5 3,0 0,8 mil. Tabulka A.2 Stanovení dopravního zatížení návrhové úrovně D1 až D2 TDZ TNV 0 m TNV k C 1 TNV cd C 2 C 3, N C 3, T N cd II ,5 16 mil. 1 0,6 5,0 9,6 mil. III ,5 6,9 mil. 1 0,6 5,0 2,9 mil. IV ,5 2,3 mil. 0,7 0,5 3,0 0,8 mil. V ,5 0,46 mil. 0,7 0,5 3,0 0,16 mil. VI ,5 70 tis. 0,7 0,5 3,0 25 tis.

49 Rozdělení podloží Typ podloží I PII PIII Tloušťka horní vrstvy horní vrstva podloží (aktivní zóna) Charakteristika vrstev podloží vozovky spodní podloží > 0,5 m G1 a G2, CBR 2) > 10% S, G min. 0,4 m min. 0,3 m 0,3-0,5 m 0,3 0,4 m Zlepšení zemin přísadou pojiv na CBR sat 1) > 47% (podle ČSN ) CBR 2) v rozmezí 5 % až 10 % CBR 2) > 10 % - Násyp z kamenité sypaniny > 0,5 m 3), podloží z hornin R1 až R3 4) - Zemina o CBR 2) > 25 %; G1, G2, S1, G3 5) nebo jiný materiál (kamenivo 0/125, struska, popílkový stabilizát apod.) Zlepšení zemin přísadou pojiv na CBR sat 1) > 10% (podle ČSN ) CBR 2) v rozmezí 5 % až 15 %, maximální tloušťky platí při CBR < 10 % CBR 2) 15 %, S2, G3, G4 tloušťky > 0,5 m, podloží z hornin R4 až R6 4) Zemina o CBR 2) > 15 %; G1 až G3, S1 nebo jiný materiál obdobných vlastností (kamenivo minimálně 0/125, struska, cihelný recyklát, popílkový 0,15 m 6) stabilizát apod.) Zlepšení zemin přísadou pojiv na CBR 1) sat > 10% (podle ČSN ) - CBR 2) v rozmezí 3 % až 10 % CBR 2) v rozmezí 10 % až 15 %, S3 až S5, G4 a G5, podloží z hornin třídy R5, R 6 4). Modul přetvárnosti E def,2 > 30 MPa mohou splnit také zeminy F1 až F6 7). F1 až F6 S2 až S5 G3 až G5 F1 až F6 F1 až F6

50 Katalogové listy netuhých vozovek

51 Záměna vrstev uvedených v katalogu Vrstva v katalogu Kvalita vyšší nižší rovnocenná Platnost pouze AKM AB, AKT, AKD LA I, LA III, AKT 1) AB I AKM AKD AKT Kryt AB I ACB zastavující doprava AB II AB I, AKT AB III AB II, AKT LA II N2V EKZ MZK ŠCM D1 Podklad KSC I VB I, PB I PM R-materiál 2) VM pro D1 a D2 Ochranná MZ ZZv vrstva MZ ŠP, Recyklát 3), pro TDZ VI a V Poznámky k tabulce A.5: 1) AKT v případě přetržité zrnitosti a použití modifikovaného asfaltu, o tloušťkách platí A ) R-materiál je zvlhčená a zhutněná recyklovatelná asfaltová směs bez přidání pojiva podle TP ) Recyklát (cihelný nebo betonový) musí splňovat požadavky pro MZ podle ČSN

52 Konstrukční požadavky, modul přetvárnosti na podloží Požadovaný modul přetvárnosti, E def,2, MPa Charakteristika podloží, návrhová úroveň porušení a třída dopravního zatížení 30 Jemnozrnné zeminy (F), pouze pro D1 v TDZ VI a pro D Jemnozrnné zeminy (F), zahliněné písčité a štěrkovité zeminy (S2 až S5, G3 až G5) nebo zeminy zlepšené příměsí drtě na CBR > 15 %, aktivní zóna v tloušťkách podle tabulky 9 ČSN ze zeminy o návrhové hodnotě CBR > 15 % nebo z jiného vhodného materiálu, upravené skalní podloží z hornin R5 a R6. Písčité a štěrkovité zeminy (S2, G3 a G4) při návrhové hodnotě CBR > 15 %, aktivní zóna ze zlepšené zeminy příměsí pojiv při dosažení CBR sat > 10 % nebo ze zeminy o návrhové hodnotě CBR > 25 % či z jiného vhodného materiálu, upravené skalní podloží z hornin R4 až R6. Kamenitá sypanina, upravené skalní podloží z hornin R1 až R3, zeminy G1 a G2, zlepšené zeminy příměsí pojiva při dosažení CBR sat > 47 % POZNÁMKA Hodnoty modulu přetvárnosti podloží ze zemin s přísadou pojiv jsou uvedeny pro stanovení

53 Modul přetvárnosti pláně Zatlačení desky y v mm Zatlačení desky y v mm 0,000 1,000 2,000 3,000 4,000 5,000 Kontaktní napětí p v MPa 0,000 0,100 0,200 0,300 0,400 0,500 0,600 1.zatěž.cyklus 1.cyklus - regrese Kontaktní napětí p v MPa Odlehčení 2.zatěž.cyklus 0,000 0,200 0,400 0,600 2.cyklus - regrese 0,000 1,000 2,000 3,000 4,000 5,000 1.zatěž.cyklus Edef2=45,2 MPa Odlehčení 2.cyklus - regrese 1.cyklus - regrese 2.zatěž.cyklus Poř. číslo Tabulka B.6 Zatřídění zeminy podle ČSN , očekávaná hodnota únosnosti CBR při optimální vlhkosti a očekávaný modul přetvárnosti při kontrole podloží vozovky podle ČSN Název zeminy Symbol Obsah jemných částic f [%] Poměr únosnosti CBR [%] za po optimální uložení vlhkosti ve vodě Modul přetvárnost i E def,2 [MPa] Skupina zemin 1 štěrkovitá hlína F1 MG V VII 2 štěrkovitý jíl F2 CG V VII 3 písčitá hlína I F3 MS III V 4 písčitá hlína II F3 MS VII IX 5 písčitý jíl I F4 CS IV V 6 písčitý jíl II F4 CS VII IX 7 hlína s nízkou plasticitou F5 ML nad VII IX 8 hlína se střední plasticitou F5 MI nad VII IX 9 jíl s nízkou plasticitou F6 CL nad VIII X 10 jíl se střední plasticitou F6 CI nad VIII X 11 hlína s vysokou plasticitou F7 MH nad VII IX 12 hlína s velmi vysokou plasticitou F7 MV nad VIII X 13 hlína s extrémně vysokou plasticitou F7 ME nad IX X 14 jíl s vysokou plasticitou F8 CH nad VIII X jíl s velmi vysokou 15 plasticitou F8 CV nad VIII X jíl s extrémně vysokou 16 plasticitou F8 CE nad IX X 17 písek dobře zrněný S1 SW do I II 18 písek špatně zrněný S2 SP do II III písek s příměsí 19 jemnozrnné zeminy S3 S-F III V 20 písek hlinitý S4 SM III V 21 písek jílovitý S5 SC III V 22 štěrk dobře zrněný G1 GW do I II 23 štěrk špatně zrněný G2 GP do I III štěrk s příměsí 24 jemnozrnné zeminy G3 G-F I III 25 štěrk hlinitý G4 GM I III 26 štěrk jílovitý G5 GC II IV

54 Konstrukční požadavky, modul přetvárnosti na nestmelených podkladech a ) O c h r a n n á v r s t v a P o d lo ž í P o ž a d o v a n é m o d u ly př e t v á r n o s t i E d e f,2 s t a n o v e n é n a p o v r c h u v r s t v y, M P a M Z o t lo u šť c e v r s tv y v m m Š D o t lo u šť c e v r s tv y v m m ) c ) P o d k la d n í v r s t v a O c h r a n n á v r s t v a P o ž a d o v a n é m o d u ly př e t v á r n o s t i E d e f,2 s t a n o v e n é n a p o v r c h u p o d k la d n í v r s tv y, M P a Š D o t lo u šť c e v r s t v y v m m M Z K o t lo u šťc e v r s t v y v m m ) ) ) P la t í p r o v o z o v k y a k o n s t r u k c e v n á v r h o v é ú r o v n i D 2 a D 1 v e tř ídě d o p r a v n íh o z a t íž e n í V I.

55 Konstrukční požadavky Každá vrstva na méně propustné musí být odvodněna, Vozovky splňují požadavky odolnosti proti účinkům mrazu

56 Konstrukční požadavky pro vrstvy tuhých vozovek V podkladní vrstvě z kameniv stmelených hydraulickým pojivem se v místech spár v cementobetonovém krytu rovněž vytvářejí spáry. Pro snížení eroze tohoto podkladu je možno navrhnout (s výjimkou MCB) položení geotextilie o plošné hmotnosti 500 gm -2 a v tom případě není nutno spáry vytvářet.

57 Porovnání navržených vozovek Z možných návrhů vozovek v dané návrhové úrovni porušení a dopravním zatížení se vybere vhodná vozovka pro místní materiálové zdroje a možnosti využití náročné technologie, Umožní-li to zadavatel může být v nabídkovém řízení navržena variantní vozovka z katalogu nebo podle návrhové metody, Variantní vozovka musí mít stejné nebo vyšší užitné vlastnosti a nižší celkové náklady na výstavbu, údržbu a opravy vozovky včetně nákladů účastníků silničního provozu po analyzované období 40 let. Pro nespolehlivé podklady se vybírá vozovka o nižších investičních nákladech, čehož se dosahuje: - úpravami podloží, - vyšší tuhostí podkladu nebo vyšší odolností vůči únavě, - opatřením proti reflexním trhlinám včetně nepoužití cementu v podkladu.

58 Činnosti při výstavbě vozovek Všechny vrstvy musí odpovídat požadavkům ČSN a TKP podle nichž se realizují a kontrolují, Pokud jsou parametry zeminy v podloží odlišné od návrhu a geologického průzkumu, navrhuje se opatření, Při méně vhodné zemině, vyšší vlhkosti a méně příznivém vodním režimu se podloží zlepšuje pro zajištění zpracovatelnosti, míry zhutnění a modulu přetvárnosti, Je vhodné provést úpravu se zvýšením parametrů podloží a snížit dimenzování vozovky, Nižší dimenzování katalog umožní