9. Demonstrace setrvačných sil; Brownův pohyb
|
|
- Renáta Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 9. Demonstrace setrvačných sil; Brownův pohyb Základní vlastností rotujících těles je setrvačnost. Ke studiu této vlastnosti slouží nejlépe setrvačníky (gyroskopy). V nejjednodušší formě se jedná o Schmidtovy setrvačníky. Jsou to ocelové otáčivé kotouče s volnou osou, vzhledem k níž má těleso velký moment setrvačnosti. K dostatečnému roztočení setrvačníků slouží elektromotorek s pryžovým kotoučem, na nějž setrvačník přiložíme a kde získá potřebnou rotaci. Při demonstračních experimentech jde především o to, ukázat stálost rotační osy setrvačníku a vliv silové dvojice na tuto osu. Jiným zařízením, sloužící k demonstraci setrvačnosti těles, je odstředivý stroj. Skládá se ze dvou kotoučů spojených hnacím řemenem, jejichž osy mají svislý směr. Na hnacím kotouči je klika, kterou prostřednictvím převodu uvádíme do rotačního pohybu různá zařízení u nichž setrvačnost studujeme. Jaké fyzikální jevy demonstrujeme? 9.1. Demonstrace dostředivé síly kónickým kyvadlem [1] M 51; [8] M Závislost odstředivé síly na hmotnosti tělesa, vzdálenosti od osy otáčení a frekvenci otáček [1] M 52, M 53; [8] M Wattův odstředivý regulátor [8] M Deformace kruhu vlivem rotace - Besselovy kruhy [8] M Foucaultovo kyvadlo [8] M Seebeckova siréna [2] A 3; [5] V 18; [8] V 49; [10] Z Vlastnosti setrvačníků [1] M 81; [8] M Zákon zachování mechanické energie [1] M 83, M 84; [2] M 73; [3] M 54, 9.9. Brownův pohyb [5] T 10; [2] T 2 [3] T Demonstrace dostředivé síly kónickým kyvadlem Fd FG Nejjednodušším experimentem, ukazujícím existenci a důsledky dostředivé síly, je kónické (kuželové) kyvadlo. Jedná se o model matematického kyvadla, které se uvádí do rotačního pohybu. Hmotná koule tak opisuje kruhovou dráhu, jejíž rovina má vodo rovný směr. Kouli, závěs délky přibližně 1 m, stativ, případně měřítko, stopky Kuželové kyvadlo Kyvadlo uvedeme silovým impulsem do rotačního pohybu tak, aby zavěšená koule opisovala kružnici ve vodorovné rovině. Dostředivá síla postupně způsobí ukončení otáčivého pohybu kyvadla a jeho uvedení do klidového stavu. Demonstraci lze doplnit ověřením vztahu pro periodu matematického kyvadla
2 9. 2. Závislost odstředivé síly na hmotnosti tělesa, vzdálenosti od osy otá čení a frekvenci otáček Odstředivá síla u rotujícího tělesa závisí na několika parametrech, vyplývajících ze vztahu: F = 4mπ 2 f 2 r Velikost odstředivé síly je závislá na hmotnosti rotujícího tělesa, frekvenci otáčení a vzdálenosti od osy rotace. Následující demonstrace dokládají platnost výše uvedeného vztahu. a) Závislost odstředivé síly na hmotnosti tělesa Odstředivý stroj, dvě koule na třmenu o stejných a různých hmotnostech Odstředivý stroj Na rotující část odstředivého stroje upevníme třmen se dvěma propojenými koulemi různých hmotností. Koule v klidu mají stejnou vzdálenost od osy otáčení a budeme jimi otáčet stejnou frekven cí. Krátce po uvedení do otáčivého pohybu hmotnější koule přetáhne kouli s menší hmotností neboť na hmotnější kouli působí větší odstředivá síla. b) Závislost odstředivé síly na vzdálenosti od osy rotace Odstředivý stroj, dvě koule na třmenu o stejných hmotnostech. Na rotující část odstředivého stroje upevníme třmen se dvěma koulemi stejných hmotností. Koule umístíme před roztáčením ve třmenu asymetricky. Po roztočení vzdálenější koule přetáhne druhou kouli, neboť na ní vzhledem ke vzdálenosti od osy rotace působí větší odstředivá síla. c) Závislost odstředivé síly na frekvenci otáčení Odstředivý stroj, dvě koule na třmenu o různých nebo stejných hmotnostech
3 Opakujeme pokus podle a) nebo b) s tím, že otáčíme velmi pomalu a pozvolna zvyšujeme rychlost. K příslušnému jevu, popsaném výše, dojde teprve při určité frekvenci otáčení, kdy odstředivá síla pře koná síly třecí ve třmenu. S rostoucí frekvencí tedy roste i odstředivá síla Wattův odstředivý regulátor Wattův odstředivý regulátor je jedním z mnoha způsobů využití setrvačnosti v praxi. V tomto přípa dě se využíval především k regulaci otáček u parního stroje. Wattův odstředivý regulátor, odstředivý stroj. Wattův odstředivý regulátor jsou dvě koule umístěné na společné ose a zároveň na posuvných ramenech fi xovaných na stejné ose. Regulátor umístíme do odstředivé ho stroje a ten uvedeme do pohybu. Koule se na ra menech regulátoru při rotaci začnou vzdalovat od osy. Tohoto pohybu, závisejícím na rychlosti otáčení, bylo využí váno k uzavírání přívodu páry do pracovního válce parního stroje Wattův odstředivý regulátor Deformace kruhu vlivem rotace - Besselovy kruhy Vlivem rotace tělesa může docházet k jeho částečné deformaci. Tuto skutečnost je možné ukázat pomocí Besselových kruhů. Tvoří je několik ocelových pásů na koncích přichycených k ose rotace. V klidu zaujímají pásy tvar koule. Besselovy kruhy, odstředivý stroj. Při uvedení Besselových kruhů do otáčivého pohybu se konce pásů vlivem volného pohybu po ose deformují do eliptického tvaru tím více, čím je rotační rychlost vyšší. Uve deným jevem se vysvětluje např. také vznik zploštění Země Besselovy kruhy
4 9. 5. Foucaultovo kyvadlo Foucaultovo kyvadlo tvoří kruhová deska, v jejímž středu je upevňovací třmen a jímž prochází osa otáčení. Na obvodu desky je k ní kolmo upevněn rám ve tvaru obráceného písmene U. Foucaultovo kyvadlo, odstředivý stroj. Model Foucaultova kyvadla upevníme do odstředivého stroje. Do jeho rámu upevníme matematické kyvadlo a roz kýveme jej. Po uvedení Foucaultova kyvadla do otáčivého pohybu rovina kyvů matematického kyvadla zůstává za chována i přes to, že zároveň vykonává rotační pohyb Foucaultovo kyvadlo Seebeckova siréna Seebeckova siréna je kovový kotouč, v němž jsou v soustředných kružnicích pravidelně od sebe vyvrtány otvory. Proti otvorům je vháněn vzduch a siréna vydává tóny o určité frekvenci. Seebeckovu sirénu, odstředivý stroj, zúženou trubič ku. Po roztočení sirény na odstředivém stroji a foukání zúženou trubičkou kolmo k otvorům na kotouči se mění tón sirény podle počtu otvorů na obvodu kružnice a frek venci otáčení. Vyšší tón registrujeme při vyšší frekvenci otáčení nebo foukáním do většího počtu otvorů na obvo du kružnice Seebeckova siréna
5 9. 7. Vlastnosti setrvačníků Setrvačníky mají řadu důležitých a zajímavých vlastností. Ve školních sbírkách bývá souprava Sch midtových setrvačníků, na nichž lze tyto vlastnosti demonstrovat. Uvedení setrvačníku do rotačního pohybu se nejlépe uskuteční pomocí upraveného elektromotorku. Mezi nejdůležitější vlastnosti setrvačníků patří: a) Stálost osy volného setrvačníku, b) Vliv silové dvojice na osu rotujícího setrvačníku Setrvačník s podložkou 9.8. Uvedení setrvačníku do rotačního pohybu a) Stálost osy volného setrvačníku Uvedeme-li setrvačník do otáčivého pohybu, má jeho vektor momentu hybnosti směr rotační osy. Nepůsobí-li na něj žádná vnější síla, zůstává směr otáčení osy stálý a setrvačník zachovává směr své rotační osy. Na vodorovné podložce zachovává setrvačník, roztočený okolo svislé osy, svislý směr své osy, pokud na něj nepůsobí vnější síla nebo jeho vlastní tíhová síla při malé rychlosti otáčení. Sadu Schmidtových setrvačníků, elektromotor. Pomocí elektromotoru uvedeme do rotačního pohybu různé setrvačníky a demonstrujeme jejich charakteristické vlastnosti: Labilní poloha setrvačníku při nulové nebo nízké rychlosti otáčení Stabilita setrvačníku a zachování směru osy rotace při vysoké rychlosti a s větším mo mentem setrvačnosti U prudce roztočeného setrvačníku je nutné vynaložit značnou sílu, potřebnou ke změně polohy osy
6 b) Vliv silové dvojice na osu rotujícího setrvačníku Předcházející experimenty ukázaly stabilitu a schopnost setrvačníků setrvat v daném pohybovém stavu. Několik dalších pokusů ukazuje jaké jsou důsledky silového působení na rotující setrvačník. Schmidtův setrvačník, podložní desku, setrvačník na kloubovém závěsu, Fesselův přístroj, elektro motor. Roztočený setrvačník postavíme hrotem na podložní desku tak, že jeho osu nakloníme. Ta pak opisuje plášť kužele s vrcholem v bodu dotyku s deskou, koná precesní pohyb. Roztočíme-li setrvačník v kloubovém závěsu tak, aby osa otáčení byla ve vodorovném směru, setrvačník zachovává tento vodorovný směr osy. Ta koná opět precesní pohyb jako v předchozím případě Precese zavěšeného setrvačníku Na Fesselově přístroji vyvážíme setrvačník do vodorovné polohy protizávažím (Z). Kruhy K1 a K2 necháme ve vzájemně libovolné poloze. Roztočíme setrvačník podél jeho osy libovolně skloněné. Pak uchopíme přístroj za podstavec a libovolně jím pohybujeme. Osa volného setrvačníku zachovává svou polohu. o1 o Fesselův přístroj Kruh K1 nastavíme vodorovně, K2 svisle. Otáčíme-li tyčí kolem svislé osy O1, která má stejný smysl rotace jako osa roztočeného setrvačníku, zachovává osa setrvačníku smysl otáčení. Otáčíme-li však tyčí v opačném směru, převrátí se setrvačník s kruhem K 2 o
7 Nastavíme-li kruh K1 svisle, K2 vodorovně a otáčíme tyčí kolem osy O2 mající stejný smysl rotace jako osa roztočeného setrvačníku, nepozorujeme žádnou změnu směru osy setrvačníku, ani smyslu jeho rotace. Otáčíme-li tyčí v opačném směru, otočí se osa setrvačníku opět o 180 aby souhlasily smysly rotace osy setrvačníku a osy otáčení tyče. Závěr: osa setrvačníku se otáčí tak. aby splynula s osou vnucené rotace. Přitom však s ní nesply ne a dochází k precesnímu pohybu Zákon zachování mechanické energie Zákon zachování mechanické energie lze kromě jiného prezentovat následujícími demonstracemi: pomocí Galileova kyvadla a prostřednictvím Maxwellova setrvačníku. a) Zákon zachování mechanické energie pomocí Galileova kyvadla Galileovo kyvadlo, zarážku, tabuli, křídu. Kyvadlo, přibližně 1 m dlouhé, umístí me těsně před tabuli a uvedeme do kmi tavého pohybu. Křídou na tabuli označíme vodorovnými čarami jeho rovnovážnou polohu a výšku při nejvyšší krajní výchyl ce. Po rozkývání kyvadla pozorujeme, že kulička vystupuje po určitou dobu stále do stejné výšky. Je tomu tak i tehdy, jestliže závěsu kyvadla postavíme do cesty zarážku v podobě hřebíku, kolíku, či pouhým přidr žením tužky, které postavíme do dráhy zá věsu kyvadla a tím změníme jeho délku. Dokázali jsme zákon zachování me chanické energie Zákon zachování mechanické energie pomocí Galileova kyvadla b) Zákon zachování mechanické energie pomocí Maxwellova setrvačníku Maxwellův setrvačník je setrvačník s vodorovnou osou, zavěšený na dvou závěsech upevněných na stojanu. Závěsy jsou navineme na obě jeho ramena, setrvačník tak zaujme nejvyšší polohu a tím i svou maximální potenciální energii. Maxwellův setrvačník, stojan
8 Maxwellův setrvačník spustíme z výšky. Ten při svém klesání a současné rotaci zvyšuje své otáčky a tedy i kine tickou energii rotační na úkor potenciální energie. Ve své nejnižší poloze má minimální potenciální a maximální kine tickou energii, která se v tomto okamžiku počne přeměňovat zpět na potenciální - závěsy se začnou zpět navinovat na osu setrvačníku a ten dosáhne téměř původní výšky. Poznámka: Vlivem třecích a odporových sil se v obou pří padech postupně část mechanické energie přemění na vnitřní energii soustavy a okolního prostředí a pohyb setrvačníku se zastaví Maxwellův setrvačník Brownův pohyb Brownův pohyb patří mezi nejdůležitější důkazy stálého a neuspořádaného pohybu částic v lát kách. Molekuly látky při něm narážejí na Brownovu částici. Pokud je rozměr této částice dostatečně malý (řádově 10-6 m), projeví se to na jejím nepravidelném trhavém pohybu. Pokusy ukazují, že rych lost Brownovy částice roste s rostoucí teplotou pozorovaného vzorku. Mikroskop s příslušenstvím, osvětlovací lampu, vodové barvy. Na podkladní sklíčko kápneme silně zředěný roztok vodové barvy (nejlépe modré). Nepoužíváme krycí sklíčko. Objektiv lze ponořit v případě nutnosti přímo do vodního roztoku. Na mikroskopu volíme vhodné zvětšení (okulár 6x -1x, objektiv 10x - 45x). Brownův pohyb zachytíme, pokud se soustředíme na některou trhavě se pohybující částečku. Poznámka: pokus lze provést též s jinými látkami pylem ve vodě, čínskou tuší, latexovou barvou, vždy dostatečně zředěnými. Šiklova osvětlovací lampa se používá, pokud není osvětlení roztoku dostatečné
9 Použitá literatura: [1] Svoboda, E. a kol.: Pokusy z fyziky na střední škole 1. Praha, Prometheus [2] Svoboda, E. a kol.: Pokusy z fyziky na střední škole 2. Praha, Prometheus [3] Svoboda, E. a kol.: Pokusy z fyziky na střední škole 3. Praha, Prometheus [4] Svoboda, E. a kol.: Pokusy z fyziky na střední škole 4. Praha, Prometheus [5] Svoboda, M. a kol.: Praktikum školních pokusů I. Praha, Univerzita Karlova [6] Svoboda, M. a kol.: Praktikum školních pokusů II. Praha, Univerzita Karlova [7] Svoboda, M. a kol.: Praktikum školních pokusů III. Praha, Univerzita Karlova [8] Kašpar, E. - Vachek, J.: Pokusy z fyziky na středních školách I. díl. Praha, SPN [9] Žouželka, J. - Fuka, J.: Pokusy z fyziky na středních školách II. díl. Praha, SPN [10] Mazáč, J. - Hlavička, A.: Praktikum školních pokusů z fyziky pro studující pedagogických fakult. Praha, SPN [11] Daberger, J.: Pokusy s demonstrační soupravou pro optiku na základní devítileté škole a školách II. cyklu - Příručka k soupravě. Praha, Učební pomůcky Národní podnik [12] Ondráček J.: Pokusy se žákovskou soupravou pro vyučování optice na základní devítileté škole - Příručka k soupravě. Praha, Učební pomůcky Národní podnik [13] Pokusy se soupravou Paprsková optika, Praha, Komenium [14] Ondrejka, S. - Klemon, V.: Molekulová fyzika a termika (příručka k soupravě), Banská Bystrica, Učebné pomôcky Poznámka: Literatura není uvedena v abecedním pořadí, nýbrž podle její aktuálnosti a dostupnosti. Text neprošel jazykovou úpravou
1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceFYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohyb setrvačníku Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceMěření momentu setrvačnosti
Měření momentu setrvačnosti Úkol : 1. Zjistěte pro dané těleso moment setrvačnosti, prochází-li osa těžištěm. 2. Zjistěte moment setrvačnosti daného tělesa k dané ose metodou torzních kmitů. Pomůcky :
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. RNDr. Zdeněk Chobola,CSc., Vlasta Juránková,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceObsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8
Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
Více7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
Více3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí
3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká
VíceDYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB
DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB Dynamika rotačního pohybu hmotného bodu kolem pevné osy - při rotační pohybu hmotného bodu kolem stálé osy stálými otáčkami kolem pevné osy (pak hovoříme o rovnoměrném rotačním pohybu)
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ..07/.5.00/4.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceI. MECHANIKA 5. Otáčení tuhého tělesa III
I. MECHANIKA 5. Otáčení tuhého tělesa III Obsah setrvačníky volný setrvačník kulový setrvačník symetrický setrvačník asymetrický setrvačník volná osa rotace, stabilita těžký setrvačník principy využití
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #11 Dynamika rotačního pohybu Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 24.11.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě odvoďte
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
Více6. Demonstrace makromodelů látek ve fyzice pomocí vzduchového stolu
6. Demonstrace makromodelů látek ve fyzice pomocí vzduchového stolu Souprava Makromodely látek ve fyzice ZDŠ [7] je sice podle autorů určena především pro ZDŠ, lze ji však s úspěchem využít i na středních
VíceFYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D.
Více5. Mechanika tuhého tělesa
5. Mechanika tuhého tělesa Rozměry a tvar tělesa jsou často při řešení mechanických problémů rozhodující a podstatně ovlivňují pohybové účinky sil, které na ně působí. Taková tělesa samozřejmě nelze nahradit
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceF - Mechanika tuhého tělesa
F - Mechanika tuhého tělesa Učební text pro studenty dálkového studia a shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem
VícePRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XXI Název: Měření tíhového zrychlení Pracoval: Jiří Vackář stud. skup. 11 dne 10..
Vícemechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s
1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.8 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
Vícen je algebraický součet všech složek vnějších sil působící ve směru dráhy včetně
Konzultace č. 9 dynamika dostředivá a odstředivá síla Dynamika zkoumá zákonitosti pohybu těles se zřetelem na příčiny (síly, silové účinky), které pohyb vyvolaly. Znalosti dynamiky umožňují řešit kinematické
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.1.Hřídele a čepy HŘÍDELE A ČEPY Hřídele jsou základní strojní součástí válcovitého tvaru, která slouží k
Více2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem
2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro
Více8. Aerodynamický tunel; Fyzikální pokusy s improvizovanými prostředky
8. Aerodynamický tunel; Fyzikální pokusy s improvizovanými prostředky I. Aerodynamický tunel Aerodynamický tunel je technické zařízení umožňující demonstraci odporu prostředí vůči těle sům různých tvarů.
VícePříklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání
Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání Doporučujeme spočítat příklady za nejméně 30 bodů. http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.ps http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.pdf 1.
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
VíceOTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka)
OTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka) A) Výklad: Posuvné účinky: Ze studia posuvných účinků síly jsme zjistili: změny rychlosti nebo směru posuvného pohybu tělesa závisejí na tom, jak velká síla
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceDynamika rotačního pohybu
Číslo úlohy: 11 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum : 2. 11. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Dynamika rotačního
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
VíceMĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
VíceZadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.
Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně
VíceRychlost, zrychlení, tíhové zrychlení
Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete
VíceS e m i n á r n í p r á c e : U r a m p a + V r a m p a
S e m i n á r n í p r á c e : U r a m p a + V r a m p a Popis úlohy Tato úloha se má zabývat vzájemnými přeměnami potenciální a kinetické mechanické energie na dvou dráhách: U rampě a V rampě. U rampa
Více2. Dynamika hmotného bodu
. Dynamika hmotného bodu Syllabus:. Dynamika hmotného bodu. Newtonovy zákony. Síly působící při známém druhu pohybu. Pohybová rovnice hmotného bodu, vrhy, harmonický pohyb. Inerciální a neinerciální soustavy
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_6_Mechanika tuhého tělesa Ing. Jakub Ulmann 6 Mechanika tuhého tělesa 6.1 Pohyb tuhého tělesa 6.2 Moment
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
Více2. Fyzikální kyvadlo (2.2) nebo pro homogenní tělesa. kde r je vzdálenost elementu dm, resp. dv, od osy otáčení, ρ je hustota tělesa, dv je objem
30. Fyzikální kyvadlo 1. Klíčová slova Fyzikální kyvadlo, matematické kyvadlo, kmitavý pohyb, perioda, doba kyvu, tíhové zrychlení, redukovaná délka fyzikálního kyvadla, moment setrvačnosti tělesa, frekvence,
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková. Mechanika. Mechanický pohyb. Fyzika 2. ročník, učební obory. Bez příloh. Identifikační údaje školy
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf,
Více(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.
STUDUM OTÁčENÍ TUHÉHO TěLESA TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Pracovní úkol (1) Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti. (2) Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné
VíceVY_52_INOVACE_2NOV42. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 15. 11. 2012 Ročník: 8.
VY_52_INOVACE_2NOV42 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 15. 11. 2012 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Zvukové děje, Energie Téma: Kmitání kyvadla Metodický
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceIntegrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_12 Název materiálu: Druhy pohybů. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k výuce pohybů, jejich dělení a vlastností. Očekávaný výstup:
VíceSada 1 Geodezie I. 03. Drobné geodetické pomůcky
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 03. Drobné geodetické pomůcky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
Více5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole
5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5.1. Zadání úlohy 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním kyvadlem.. Stanovte chybu měření tíhového zrychlení.
VíceNÁKLONĚNÁ ROVINA A KYVADLO ROZUMÍME JIM?
NÁKLONĚNÁ ROVINA A KYVADLO ROZUMÍME JIM? Václav Piskač Gymnázium tř.kpt. Jaroše, Brno Abstrakt: příspěvek je zaměřen na dva běžně používané fyzikální modely nakloněnou rovinu a matematické kyvadlo. U obou
VíceBIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
VíceFyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole
Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole 1. Určete skalární a vektorový součin dvou obecných vektorů AA a BB a popište, jak závisí výsledky těchto součinů na úhlu
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Více3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla
3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na
VíceI Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č.: XVII Název: Studium otáčení tuhého tělesa Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12
VíceOTÁČENÍ a TOČENÍ Točte kbelíkem Pomůcky:
Předměty se vždy pohybují přímočaře, pokud je něco nepřinutí změnit směr. Uvedení předmětů do velkých otáček může přinést překvapivé výsledky. O některých těchto jevech se přesvědčíme sami provedením pokusů.
VíceSCLPX 07 2R Ověření vztahu pro periodu kyvadla
Klasické provedení a didaktické aspekty pokusu U kyvadla, jakožto dalšího typu mechanického oscilátoru, platí obdobně vše, co bylo řečeno v předchozích experimentech SCLPX-7 a SCLPX-8. V současném pojetí
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_6_Mechanika tuhého tělesa Ing. Jakub Ulmann 6 Mechanika tuhého tělesa 6.1 Pohyb tuhého tělesa 6.2 Moment
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
VíceFYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceZajímavé pokusy s keramickými magnety
Veletrh nápadů učitelů fyziky Vl Zajímavé pokusy s keramickými magnety HANS-JOACHIM WILKE Technická UIŮverzita, Drážďany, SRN Překlad - R. Holubová V úvodu konference byla přednesena velice zajímavá přednáška
VíceSÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
VíceDynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla
Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceDynamika hmotného bodu
Dynamika hmotného bodu Dynamika Dynamika odvozeno odřeckéhoδύναμις síla Část mechaniky, která se zabývá příčinami změny pohybového stavu tělesa Je založena na třech Newtonových zákonech pohybu Dynamika
VíceHmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);
Newtonovy pohybové zákony: Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje); předpokládáme soustředění hmoty tělesa a všech
Více6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA 6.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI A POJMY Tuhé těleso: Tuhé těleso je fyzikální model tělesa u kterého uvažujeme s jeho.. a. Zanedbáváme.. Pohyb tuhého tělesa: 1). Při posuvném pohybu
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 17. 10. 2012 Pořadové číslo 05 1 Kmitavý pohyb Předmět: Ročník: Jméno autora:
VíceVY_32_INOVACE_FY.03 JEDNODUCHÉ STROJE
VY_32_INOVACE_FY.03 JEDNODUCHÉ STROJE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jednoduchý stroj je jeden z druhů mechanických
VíceLET Z KULOVNICE. Petr Lenhard
LET Z KULOVNICE Petr Lenhard OBSAH Balistika Vnější balistika Síly a momenty Aerodynamické síly a momenty Výsledný rotační pohyb Shrnutí a literatura BALISTIKA ROZDĚLENÍ BALISTIKY Obor mechaniky zabývající
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou
VíceHYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.
HYDROSTATICKÝ TLAK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti kapalin Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem
VíceVybrané experimenty v rotujících soustavách
Vybrané experimenty v rotujících soustavách ZDENĚK ŠABATKA Katedra didaktiky fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha Příspěvek popisuje několik netradičních experimentů v rotujících soustavách.
VíceDYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika
DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
VíceObsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL: SKLÁDÁNÍ SIL -
Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL - řešení... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom
Více17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?
1. Za jaký čas a jakou konečnou rychlostí (v km/hod.) dorazí automobil na dolní konec svahu dlouhého 25 m a skloněného o 7 0 proti vodorovné rovině, jestliže na horním okraji začal brzdit na hranici možností
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 013 Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Studijní program Učitelství pro základní školy - obor Učitelství fyziky
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VíceSada Síly a pohyb. Kat. číslo 104.0025
Sada Síly a pohyb Kat. číslo 104.0025 Strana 1 z 36 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu
VíceGraf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m
Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1,, 3, 4, 7), J. Jírů (5), P. Šedivý (6) 1.a) Je-li pohyb kuličky rovnoměrně zrychlený, bude pro uraženou dráhu
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q1-1 Dvě úlohy z mechaniky (10 bodíků) Než se pustíte do řešení, přečtěte si obecné pokyny ve zvláštní obálce. Část A. Ukrytý disk (3,5 bodu) Uvažujeme plný dřevěný válec o poloměru podstavy r 1 a výšce
VíceFyzika_6_zápis_8.notebook June 08, 2015
SÍLA 1. Tělesa na sebe vzájemně působí (při dotyku nebo na dálku). Působení je vždy VZÁJEMNÉ. Působení na dálku je zprostředkováno silovým polem (gravitační, magnetické, elektrické...) Toto vzájemné působení
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceLaboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla Max Šauer 17. prosince 2003 Obsah 1 Úkol měření 2 2 Seznam použitých přístrojů a pomůcek 2 3 Výsledky měření 2 3.1 Stanovení tuhosti vazbové pružiny................
VíceBIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ
BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ Co je to odraz? Základní činnost, bez které by nemohly být realizovány běžné lokomoční aktivity (opakované odrazy při chůzi, běhu) Komplex multi kloubních akcí, při kterém spolupůsobí
VíceDynamika hmotného bodu
Dynamika hmotného bodu (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Newtonovy zákony První Newtonův zákon Druhý Newtonův zákon Třetí Newtonův zákon Zákon zachování
Více11. Dynamika Úvod do dynamiky
11. Dynamika 1 11.1 Úvod do dynamiky Dynamika je částí mechaniky, která se zabývá studiem pohybu hmotných bodů a těles při působení sil. V dynamice se řeší takové případy, kdy síly působící na dokonale
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL
VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
Více23_Otáčivý účinek síly 24_Podmínky rovnováhy na páce 25_Páka rovnováha - příklady PL:
Obsah 23_Otáčivý účinek síly... 2 24_Podmínky rovnováhy na páce... 2 25_Páka rovnováha - příklady... 3 PL: Otáčivý účinek síly - řešení... 4 27_Užití páky... 6 28_Zvedání těles - kladky... 6 29_Kladky
Více