VŮ NĚ Č AJĚ aneb laska ní vzpomí nek na vysne nou dovolenou př í s tí ho le ta

Transkript

1 Bezlepkové vaření 29 VŮ NĚ Č AJĚ aneb laska ní vzpomí nek na vysne nou dovolenou př í s tí ho le ta Klub zdraví Chotěboř ROK S ČAJEM Hana Ščigelová Leden, to je zima, mráz, sněhu závěje, šálek dobrého čaje snáz zkřehlé ruce zahřeje. Červencové letní dny jsou výlety naplněné. Mějte vždycky v zásobě čaj pro všechny unavené. Únor mrazem nešetří noční mráz je značný, tak si dopřej dva i tři šálky čaje dobré značky. Srpen uchystá nám asi překvapení na počasí. Nezoufejte, není zima, a čaj ten je vždycky prima. V březnu hlavně zkraje sníh padá i taje, v slotě té, kdo rozum maje rád uvaří šálek čaje Září je babí léto plné sluníčka, pavoučích letů a stěhování ptáčků, v nosech se zabydluje vůnička z voňavých čajových sáčků. V dubnu hledáš sněženky mezi lístky trávy, čaj tě přitom osvěží, je to nápoj zdravý. Říjen, to je měsíc zamykání lesů i zahrad a polí, moudří se nedají do vzdychání a šálek čaje si zvolí. Květen, to je doba máje, období krásné a snivé, jaro do léta už rychle zraje, vůně čaje potěší žíznivé. Listopad je plný mlhy mokrých dnů a rýmy, kdo rád pije teplý čaj, dělá s zimou šprýmy. V červnu teplem červenají jahody i tvářičky, pro lahodný šálek čaje chystejte si hrníčky. A co měsíc prosinec přinesl nám nakonec? Je báječný a plný cukroví, u čaje rád si poshoví.

2 Dějiny čaje Počátky poznání čaje se v mnoha aspektech různí, hlavně však v tom, odkud legendy pochází. Vzhledem k tomu, že čaj je původu čínského, můžeme nejpravděpodobnější historii nalézt zde. Podle jedné z legend znali lidé v Číně čaj už v roce 2737 před naším letopočtem, kdy se čínský císař Šang-nung, zvaný též Božský vladař, který byl mimo jiné i spisovatelem a filosofem,vydal do lesní krajiny, aby zde v klidu na rozjímal. Usadil se v pustém lese a pohroužen do svých myšlenek meditoval u ohníčku, kde mu vřela voda. Pojednou zavanul vítr a z nedalekého keře strhl sebou několik suchých lístků, které se snesly do kotlíku s vodou. Zakrátko se vzduchem nesla neznámá, avšak lahodná vůně, která vytrhla císaře z rozjímání. Když zjistil, odkud vychází, neodolal pokušení poznat i chuť tohoto tajemného odvaru. Napil se a nápoj mu velice zachutnal. Po nedlouhém hledání nalezl keř s listy této vůně a vydal se do císařského paláce, aby vyprávěl o své lesní příhodě. Později pak popisuje v knize Pen Cchao (Lékařská kniha) o hořké, avšak lahodné bylině odpovídající čaji Nazývá ji hořký tchu a čcha. Tato kniha se bohužel v originále nedochovala, ale byla přepsána za dynastie Chan, což bylo zhruba o 3000 let později. Další bájná zpráva o čaji pochází z let před naším letopočtem, kdy žil Laoc, zvaný Li Tau, který byl historikem a archivářem dynastie Čou, uznávaný mistr a současník Konfuciův. V kronice čínské školy, kde se údajně učil, se uvádí, že na cestách mu jeden z jeho žáků podal před branami Han-Passu šálek zlatavého elixíru čaje. Indická legenda však připisuje stvoření čajové rostlinky zakladateli zen buddhismu svatému Darumovi, třetímu synovi indického krále Košuvy. Darum, zvaný též Bodhidharma, přišel roku 519 před naším letopočtem do Číny, aby přivedl národy slovem a příkladem ke štěstí ducha. Boží milost chtěl prokázat pomocí půstu a bdění. Živil se listy a trávil noci beze spánku v motlitbě, avšak po dlouhodobém bdění a půstu byl přemožen spánkem. Jakmile se probudil a zjistil, že svůj slib porušil, zmocnil se ho hluboký žal a touha po pokání. Obvinil svá oční víčka z přečinu, a aby se už zločin neopakoval, odřízl si je a zahodil nedaleko na zem. Druhý den se vrátil na toto místo a ke svému překvapení zjistil, že z víček vyrostl malý stromek. Okusil jeho listí a zjistil, že zmizela chuť spát. Tak vznikl podle této legendy čaj. Která z legend je ta pravá, o tom se neustále vedou spory. Jisté však je, že čaj pochází z Číny, a vzniká jistá varianta, že když Dharma přinesl buddhismus do Číny, což je historicky dokázané, mohl ze Zadní Indie donést čaj, který tu byl oficiálně o mnoho let později nalezen. Ale zanechám již legend, kterých by se jistě našlo více a budu se věnovat dějinám, které už prokázané máme. Nejstarší důvěryhodné zmínky o čaji začínají prvním stoletím našeho letopočtu, a to v čínském slovníku z roku 350, v němž se badatel a básník Kuo-Po zmiňuje pod názvem Kiu o čaji. Uvádí, že nápoj se připravuje z lístků vařením. Tyto údaje přijalo mnoho autorů čajové historie za nejstarší věrohodný záznam o čaji. Dlouhou dobu byl čaj jen záležitostí čínského dvora. Až koncem 4. století se začíná rozšiřovat jako lék. Tehdejší příprava se však značně lišila od dnešní listy byly trhány a lisovány do placek, které se sušily, až zčervenaly, přidala se cibule a zázvor a po povaření se teprve tento čaj lék podával. V 7. století už začíná čaj pronikat i do lidových vrstev společnosti a jsou zakládány první čajovny. Rok 780 se stává velice důležitým v čajové kultuře, a to vydáním první samostatné knihy o čaji, kterou napsal čínský čajový odborník Lu-Yu. Jmenuje se Ch a-ching a stala se svatým písmem všech milovníků čaje. Popisuje místo původního výskytu čaje, uvádí různé druhy čaje, jeho přípravu a účinky. Dále píše o různých ceremoniálech při přípravě a o všem, co s čajem souvisí. Autor je dodnes uctíván jako bůh obchodníků s čajem. V té době se také začíná měnit způsob přípravy čaje. Surovinou je stále lisovaná placka, avšak lehce pražená a rozemletá na prach. Jsou zavrženy kořenící přísady a upřednostňuje se jemná chuť nápoje. Dokonce podle Lu-Yu je důležité, aby voda byla pramenitá a čerstvá. Konzumace čaje se začala značně rozšiřovat, takže roku 780 zavedla vláda na čaj daň. Začátkem 8. století, přesněji roku 805, přinesl čínský buddhistický misionář Tenkjo čaj do Japonska, kde se o 300 let později začal v oblasti Kjóto pěstovat.

3 Čajovník Čajovník se pěstuje v poměrně širokém zeměpisném pásmu. Je značně přizpůsobivý a málo náročný na půdu i podnebí, takže se pěstuje od tropických nížin až po horské polohy teplejších klimatických oblastí. Podnebí se pochopitelně projeví na kvalitě čaje. Obecně se dá říct, že čaje z nížin dají bohatou úrodu čaje, který znamenitě barví, zatímco vysokohorské čaje s velmi jemným aroma jsou považovány za kvalitnější. Neboli - čím výše položené plantáže, tím kvalitnější čaj, ovšem v menším množství, protože v horách čajovník roste pomaleji. Čajové keříky se pěstují ze semen nebo řízků. Po třech letech se začíná s tvarováním keře do požadovaného tvaru a výšky 70 až 120 cm. Listy keříku je třeba často protrhávat tak, aby se vytvořily co nejbohatěji olistěné keře. Po čtyřech letech je rostlina připravena pro první sklizeň. Doba a počet sklizní čajových listů jsou závislé na klimatických podmínkách pěstitelských oblastí. Sklizeň běžně probíhá 4-5krát ročně, v tropických oblastech (Srí Lanka) až 30krát. Je velice důležité správně načasovat sklizeň. Sklízí se tehdy, když se mladé listy čajovníku začínají právě rozvíjet. Několikadenní opoždění se rovná téměř katastrofě. Sklizeň čaje Jednou z nejdůležitějších prací na plantážích je sběr čajových lístků. Na jakosti závisí kvalita hotového výrobku čaje. Velice důležité je sklízet v době, kdy se mladé lístky začínají rozvíjet. Promeškáním této doby bychom neblaze ovlivnili kvalitu čaje. Přestože jeho produkce v posledních letech neustále stoupá, jsou lístky sbírány až na výjimky (Japonsko a Rusko) stále ručně. Česači musí být zruční a zkušení, prostí voňavek a jiného pachu. Samotný sběr je pak rozlišován buď na kvalitu, nebo kvantitu. Sbíráním na kvalitu se rozumí odlomení malého vrcholového ochmýřeného pupenu bílé barvy, tzv. fleše, a dvou až tří nejmladších lístků. Kvalitní proto, že zrovna tyto části rostliny obsahují nejvíce účinných látek, aroma, kofeinu a barviva, více než starší lístky. Ty se sbírají při vyšší poptávce na trhu s čajem. Pak se otrhávají i starší lístky a při sběru kombajnem i kousky stonků. Většinou se čajový list sklízí čtyřikrát až pětkrát ročně, v Indii a na Ceylonu, kde nejsou tak častá údobí dešťů, se čaj sklízí 15 až 30krát do roka, což je zhruba každý osmý až šestnáctý den, podle růstu nových lístků. Sklizeň listů v jižní Indii, na Cejlonu a Jávě trvá v podstatě celý rok. První sběr je v březnu až v květnu, v Číně v dubnu a v Assamu koncem března až začátkem dubna. Tato sklizeň se u některých druhů čajů nazývá First Flush, je to hlavně Darjeeling a v poslední době i Assam. Čaj je chutí daleko jemnější než čaje sklízené v hlavním vegetačním období, což je dáno mladostí lístků. Druhá sklizeň od konce května do poloviny června patří k jakostně nejlepším. Poslední sklizeň pak probíhá hlavně v září. Výroba čaje Většina továren na zpracování čaje stojí uprostřed plantáží, aby cesta ke zpracování byla co nejkratší. Každá časová prodleva má totiž za následek zhoršení kvality. Jakmile sběrači doručí čajové listy, jsou okamžitě zváženy a rozloženy v tenkých vrstvách na sušicí rámy, kde s pomocí velkých ventilátorů, které sem ženou horký vzduch, proběhne zavadání, aby se lístky zbavily vlhkosti. Tím ztratí zhruba 35 % vody. Pracovníci obsluhující stojany pečlivě sledují průběh zavadání, aby v pravou chvíli tento proces ukončili. Výjimkou je zelený čaj, který se bezprostředně po sběru spařuje vodní párou v otáčivém bubnu při teplotě stupňů po dobu 1,5 minuty, čímž se zničí fermenty. Zavadlé listy pak podstupují svinování, což je doba, kdy se rozhodne, jakou metodou se čaj zpracuje. Při tomto procesu jde hlavně o to, aby popraskaly stěny listu a uvolnila se tak buněčná šťáva. Způsoby tohoto zpracování jsou tři:

4 Ortodoxní metoda tak se vyrábí klasické a podle mne nejlepší čaje. Při tomto procesu je čaj dán na tzv. roller. Tvoří ho rotující kovový stůl, nad nímž je válcovitá jímka, která se otáčí do opačného směru než, stůl. Jímka se naplní zavadlými listy, které se vlivem opačného směru rotování samočinně svinou. Uvolní se tak buněčná šťáva, která smáčí celý povrch listu. CTC Crushing, Tearing, Curling rozemletí, trhání, svinování. Ve strojích, které mají válce osazeny trny, se lístky roztrhají na kousky, čímž se oddělí kousky stonků od listů, které jsou pak svinuty na rychlých rollerech. LTP Lawrieho metoda - listy jsou rozkrájeny noži pohybujícími se proti sobě v zařízení, do něhož je zároveň vháněn studený vzduch. Touto metodou se připravují čaje typu Fannings. Po svinování přichází fermentace, což je proces oxidace a kvašení uvolněné buněčné šťávy. Listy se uloží do fermentační místnosti na dlouhé dřevěné lísky zhruba do výšky 5 cm. Působením kyslíku o teplotě kolem 35 stupňů se část kyseliny tříslové změní v nerozpustnou sloučeninu. Uvolňují se také další látky, které jsou z velké části rozpustné jen v horké vodě a mají velký vliv na chuť čaje. Konec fermentace se určí podle barvy a vůně. Následné sušení, pražení či uzení je další procedurou při výrobě čaje. Sušit se začíná bezprostředně po fermentaci a celá procedura trvá zhruba 20 minut. Čajové lísky se dávají na běžící pásy patrových sušiček vytápěných dřevem, do kterých se vhání vzduch ohřátý na 85 stupňů. Sušením se odpaří zbývající voda a buněčná šťáva, která naschne na lístky. Tím se čaj začíná zabarvovat do takové podoby, jak ho znáte Vy. Než se však dostane k Vašim rukám, putuje ze sušiček ke třídění, kde je sítován. Tím se rozdělí na čaje listové, zlomkové a určené k dalšímu zpracování. Tříděním se tedy čaj i vyčistí od prachu a jiných nečistot. Hotový čaj se v továrnách balí do dřevěných beden, které jsou opatřeny dostatečnou ochranou proti vlhkosti a jiným vlivům. Každá bedna obsahuje 20 až 50 kg čaje. Druhy čaje DĚLENÍ PODLE KVALITY LISTU : Tajemství dobré jakosti čaje je skryto nejen v oblasti pěstování a odrůdě, ale zejména ve správné a pečlivé sklizni čajových lístků. Na jakosti sebraných listů závisí jakost hotového výrobku. Je velmi důležité čaj sklízet v době, kdy se mladé listy čajovníku začínají právě rozvíjet. Promeškání vhodné doby se rovná téměř katastrofě. Jednotlivé lístky na výhonku čajovníku jsou označovány postupně od vrcholového pupenu takto: Vrchol výhonku, tzv. tips, jsou listové pupeny porostlé stříbřitě bílými chloupky, při fermentačním procesu zlátnou. První list, nejmladší a nejbohatší na cenné látky, se nazývá orange pekoe OP. Poskytuje spolu se zlatavými výhonky nejlepší čaje. Druhý list - je označován jako pekoe P. Poskytuje dobrý čaj střední jakosti. Třetí list - pekoe souchong PS. Čtvrtý list - souchong S. Pátý list - congou C. DĚLENÍ PODLE ZPRACOVÁNÍ. Green, Unfermented Teas (zelené, nefermentované čaje) Liší se od čajů černých nejen barvou, ale především celou řadou dalších specifických vlastností. Ty jsou dány odlišnou technologií, která eliminuje fermentaci (proto jsou označovány jako nefermentované čaje). Suroviny pro výrobu jsou stejné jako u čajů černých. Bezprostředně po sběru se čajové lístky spařují vodní párou za účelem inaktivace fermentů. Potom se listy svinují, dosušují a třídí na stejné druhy jako u čaje černého. Nejznámější druhy jsou tyto: Gunpowder, Chun Mee, Hyson. Zelený čaj dává nápoj světle žlutý, silně aromatický, hořké svíravé chuti. Farmakologické účinky jsou mnohem silnější než u čaje černého.

5 Podle některých doporučení se má na několik vteřin spařit vodou a po jejím slití znovu spařit a po-nechat luhovat 3-5 min. a teprve tento druhý nálev degustovat (první vteřinové spaření odstraňuje někdy zvlášť výraznou "travnatou příchuť"). V Evropě nedoznal zelený čaj všeobecné obliby. V Asii je tomu naopak, jeho spotřeba mnohonásobně převyšuje spotřebu černého čaje. Černé čaje v Číně též nazývané červené (podle barvy nálevu). Tyto čaje putují ke zpracování přímo z plantáží. Lístky se nejprve nechávají zavadnout za současného vhánění vzduchu při předepsané teplotě a vlhkosti. Během vadnutí se z listů vypařuje voda, měknou, ztrácejí lesk, stávají se křehkými a šednou. Zároveň v nich probíhají chemické změny - rozkládá se část chlorofylu, rozpadají se bílkoviny, probíhá oxidace tříslovin a tvoří se čajové aroma. Zavadlé listy se pak svinují, přičemž praskají a uvolňuje se buněčná šťáva. Potom následuje fermentace, při vzniku éterických olejů se rodí vůně čaje, uvolňuje se tein z vazby na taninu a mění se barva lístků z šedé na tmavočervenou. Bílé čaje tyto čaje jsou specialitou provincie Fujian v Číně. Získávají se sušením nefermentovaných listových pupenů, které se vyznačují stříbřitým ochmýřením listů. Na trzích se vyskytují většinou ve směsích. Čisté bílé čaje jsou pro velmi malé množství, jež se sklízí, velice vzácné. Semi-fermented Teas (polofermentované čaje) jsou vyráběny stejně jako čaje černé, avšak proces fermentace je "v půli cesty" zastaven sušením. Tvoří tedy přechod mezi zelenými a černými čaji; obsahuje lístky zelené, zelenohnědé, medově hnědé až černé. Nejznámějším druhem této skupiny je vysoce ceněný Oolong, jehož největším producentem je ostrov Formosa (Tchaj-wan). Scented Teas, Aromatised Teas (ovoněné a aromatizované čaje) jsou obvykle vyráběny z jakostních druhů čaje. Technologie výroby využívají silné absorpční vlastnosti čaje, tj. schopnosti vázat na sebe aroma svého okolí. Klasické ovoněné čaje se ponechávají v místnostech spolu s různými vonnými květy, plody nebo kořením, aby od nich přebraly"svébytné" aróma. Do "hotových" čajů se potom přimíchává část květů nebo lístků na"přikrášlení". (Nejtradičnějším a nejznámějším druhem je Jasmine Tea.) Čaje aromatizované se "kontaminují" uměle pomocí extraktů. Pro čajomila, vzhlížejícího k zenitu čajové kultury, jsou tyto"speciality" nepoživatelné, leč pro laickou veřejnost jsou to často přitažlivá kurióza. Sortiment těchto čajů, resp. "vůní" přesahuje stovku. Pro ilustraci uvádím stručný výměr toho, čím je možno čaj devastovat: jahody, fíky, ananas, hrušky, ořechy, maliny, kivi, kokos, citron, růže, pomeranče, mandle, marcipán, muškát, skořice, melouny, pistácie, švestky, broskve, čokoláda, ibišek, med, vanilka, whisky, třešně, mango, orchideje, chryzantémy, jablka, rozinky, anýz. Tea Mixtures and Pure Teas (čajové směsi a ryzí čaje) představa směsi vyvolává obvykle ambivalentní asociaci něčeho nepravého naředěného, ale i harmonicky vyvářeného. Čajomilové zjevně směsmi pohrdají a upřednostňují čaje "původní". Ryzí čaje jsou však prakticky nedostupné a jsou skoro výlučnou výsadou degustérů první linie. Při výrobě čaje jsou totiž velké výkyvy v kvalitě mezi různými sklizněmi v roce (i mezi roky), mezi plantážemi (i v rámci nich), mezi jednotlivými zpracovávanými "šaržemi" etc. Pro zajištění standardních dodávek jsou tyto jednotlivé "várky" degustovány super specialisty a dle jejich doporučení jsou míchány za účelem korigování kvalitativních diferencí. Takto importované druhy jsou v Evropě buď přímo rozplňovány do konzumních balení, nebo po opakované degustaci znovu míseny. Proto mnohdy není rozdílu mezi čaji označeným např. "Pure Ceylon" nebo "Ceylon Blend". Někteří čajomilové mají privátní směsi, kterými zpestřují svůj (mnohdy zúžený) sortiment čaje standartních, aby předešli stereotypu. Recepty bývají těžko sdělitelné (tím něřku-li utajené), neboť poměry jednotlivých komponent se měří s citem "od oka". Často hrůzně znějící výčet ingrediencí dává překvapivé výsledky. Příprava vlastních směsí extempore má svůj "alchymistický"půvab, leč většina čajomilů dá přednost čajům deklarovaných kvalit Yerba Maté Tea (čaj maté) není vlastně čaj v pravém slova smyslu, neboť představuje jiný botanický druh - sušené listy stromu Cesmíny paraguajské (Ilex paraguen-sis), který roste v Brazílii, Paraguayi a Argentině. V divočině dosahuje strom výšky až 14 m, na plantážích se však kultivuje do výše asi 5 m. Při sklizni se osekávají celé větve,

6 přičemž listopad se "preparuje" máváním větví nad ohněm, kdy listová pokožka praská a list se částečně suší. Po dalším zpracování, resp. dosoušení, se listy drtí a posléze se balí (pytlují). Maté je listová drť zelenkavé barvy, zvláštního aróma. Méně kvalitní druhy mají až tmavě hnědou barvu a silnou kouřovou vůni. Čaj maté se připravuje stejně jako černý čaj. Nápoj je barvy světle zelené až slámové; má silné povzbudivé vlastnosti. Je oblíbeným denním nápojem Jihoameričanů; pijí jej obřadně ze zvláštní nádobky vyrobené z tykve pomocí trubičky ("bombilla"), kterou se horký nápoj srká. DĚLENÍ PODLE ZEMĚ PŮVODU : Čaj se pěstuje v poměrně širokém zeměpisném pásmu, což je umožněno přizpůsobivostí této rostliny a jejími vcelku skromnými nároky na půdu a podnebí. To také umožnilo pěstovat čaj nejen v tropických nížinách, ale také v nadmořské výšce nad 2000 metrů. Takže kde se všude čaj pěstuje? Asie: Bangladéš, Cejlon, Indie, Čína, Indonésie, Írán, Japonsko, Malajsie, Nepál, Rusko, Sikkim, Tchajwan, Turecko, Afrika: Burundi, Jihoafrická republika, Kamerun, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauritius, Mosambik, Réunion, Rwanda, Seychely, Tanzanie, Zaire, Zambie, Zimbabwe. Austrálie a Oceánie: Austrálie, Papua - Nová Guinea, Tasmánie, Jáva. Jižní Amerika: Argentina, Brazílie, Ekvádor, Peru. V některých zemích se pak čaj dělí ještě podle oblastí, jako např. Daarjeling v Indii. Na čajích lepší sorty se uvádí i plantáž, kde byl čaj vypěstován. Příprava čaje Čaj se připravuje v různých zemích různě a všude tvrdí, že ten jejich způsob je ten nejlepší. Jako podrobnější návod uvedu ten, který je užíván v Evropě a v našich čajovnách. Je důležité se řídit několika hlavními zásadami: Voda pro přípravu čaje musí být čerstvá, nepřevařená a studená Voda by neměla být tvrdá Voda se přivádí k varu, aby neobsahovala vzduch. Neměla by se nechávat vařit déle, než je nezbytně nutné. Konvice by se neměla používat k jinému nápoji než čaji Před přípravou je nutno čajovou konvici předehřát, aby se vložené čajové listy dobře rozvily a uvolnily silici. Na jeden šálek (cca 3 dl) se dává jedna lžička čaje a při přípravě více šálků v konvici jedna lžička navíc. Čajová konvice, šálky a nádoby, které přijdou s čajem při přípravě do styku, nesmí být kovové. Doporučujeme keramiku, kameninu, sklo nebo porcelán. Nádoby se vymývají pouze čistou vodou. V žádném případě nepoužívat saponáty. Čaj je třeba udržovat v těsnící nádobě a uchráněné před přímým světlem. Jednou použité čajové lístky se již více k přípravě čaje nepoužívají. Výjimkou je zelený čaj a některé druhy oolongů. Čaj se spařuje a doba louhování nesmí překročit 5 minut. Jsou samozřejmě výjimky zelený čaj 3 minuty Pro zpestření ukázka příprav čaje ve světě : Tibet - nápoj z čaje nazývají v Tibetu časuma. Je to silný lisovaný čaj (přibližně g čaje na 1 litr vody), do kterého se na 1 litr čaje přidává gramů rozpuštěného másla z mléka jaků, a čaj se osolí. Horká směs se šlehá ve speciální protáhlé bečce, podobající se naší nádobě na tlučení másla, dokud se nezíská stejnorodý hustý nápoj s vysokou energickou hodnotou.

7 Mongolsko - k přípravě se používá zelený lisovaný čaj, mléko, máslo, mouka a sůl. Mongolové předem rozetřou čaj na prášek a zalijí 1 až 3 polévkové lžíce tohoto prášku litrem chladné vody. Když začne voda vařit, přidají do ní 0,5 litru kravského, ovčího nebo velbloudího mléka, polévkovou lžíci rozpuštěného másla, 100 g mouky předem opražené na tuku a půl nebo čtvrt sklenice rýže, jáhel apod. To vše znovu uvedou do varu a vaří doměkka. Pak se vše podle chuti přisolí. Írán - obvykle se používá čínský nebo místní černý čaj středně nebo velmi silný, který se po zalití nechá asi 4 minuty vyluhovat. Nalévá se do ormud - malých skleněných pohárků s nožkami ve tvaru vázičky. Velice se cení zbarvení čaje - musí být velmi tmavý, ale jasný, průzračný, koňakové barvy s nepatrným červenavým odstínem. Pije se malými doušky horký přes cukr nasekaný na drobné kousky. Rusko - Zde slouží k přípravě čaje samovar, v němž se voda přivede do varu. Zároveň se do malé porcelánové konvičky nasype čaj, zaleje horkou vodou a nechá 3-5 minut louhovat. Silný odvar se pak postaví na malou plošinku na horní části samovaru. Při podávání se silný odvar naleje do šálků a kohoutkem se do něj přidá horká voda. Japonsko - je známé především čajovým obřadem. Je ho několik druhů. Záleží na škole, počtu lidí, pro které je připravován atd. Přesný popis této procedury by však byl pro celou knihu. Zjednodušený popis viz Čanoju Čína i Čína má svůj čajový obřad, i když se jeho dodržování tak jako v Japonsku neudrželo Turecko - K přípravě zdejšího čaje se používá černý turecký čaj sklízený v severní části této země konkrétně v okolí města Rize. Čaj se připravuje ve dvou na sobě položených konvicích, přičemž ve spodní se vaří voda a v horní se připravuje čaj samotný. Čaj se nasype do vrchní konvice, a nechá se chvíli opražit. Poté se zaleje vodou a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se v Turecku podává v malých skleničkách a s kostkou cukru. (tento článek je výňatkem ze Seminární práci o čaji autorka Henriett zkopírováno z Označení kvality čaje (převzato ze stránek Označení kvality čaje vychází převším z druhu listů, které jsou v čaji obsaženy. Pochází od anglických obchodníků z čajem a používá se proto převážně u čajů z Indie a Cejlonu, kde čajové plantáže zřídili angličané. SFTGFOP Special Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe FTGFOP Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe TGFOP Tippy Golden Flowery Orange Pekoe GFOP Golden Flowery Orange Pekoe FOP Flowery Orange Pekoe OP Orange Pekoe Souchong OP Orange Pekoe P Pekoe PS Pekoe Souchong Tak jsou označovány čaje listové (obsahují celé čajové lístky). Obecně platí,že lepší kvality jsou čaje s delším názvem (například FTGFOP obsahuje kvalitnější lístky, a je také daleko dražší, než OP stejného druhu).

8 Jednotlivé názvy mají tento význam: Pekoe Souchong je levný čaj podprůměrné kvality Pekoe je čaj průměrné kvality, obsahuje hrubší listy a řapíky Orange Pekoe je čaj dobré kvality, obsahuje málo řapíků a hodně drobných dobře svinutých lístků Orange zamená rodinu anglickou královskou Oranžských, která je velmi významná v historii čaje v Anglii, nikoli pomeranč Flowery Orange Pekoe je čaj výborné vůně a chutě, obsahuje hodně mladých dobře svinutých lístků a tipsy Tippy Golden Flowery Orange Pekoe čaj skvělých vlastností, obsahuje hodně tipsů Tippy ozačuje obsah tipsů - tip je vrcholový pupen výhonku Golden, Special, Fine označuje vyšší kvalitu Obdobná stupnice se používá pro čaje zlomkové (obsahují lístky nalámané na drobnější kousky, rychleji se vyluhují, ale někteří čajomilci je nemají rádi). Většinou se vyrábí strojově technologí CTC nebo drcením větších lístků. Čaje nejvyšších kvalit se jako zlomkové většinou nevyrábějí. TGFBOP Tippy Golden Flowery Broken Orange Pekoe GFBOP Golden Flowery Broken Orange Pekoe FBOP Flowery Broken Orange Pekoe BOPI Broken Orange Pekoe Imperial BOP Broken Orange Pekoe BP Broken Pekoe BPS Broken Pekoe Souchong SSouchong Broken pochopitelně označuje, že je čaj zlomkový Další označení se používají pro čaje, vznikilé jako odpad po třídění předchozích druhů. Najdeme je především v čajích sáčkových. BOF Broken Orange Fanning OF Orange Fanning PF Pekoe Fanning F Fanning PD Pekoe Dust D Dust Fanning čajová drť Dust čajový prach U čajů cejlonských se označuje také nadmořská výška, z které pochází. Low je nížinný čaj z poloh kolem 650 mnm Medium je čaj z poloh od 650 mnm do 1250 mnm High je vysokohorský čaj z poloh od 1250 mnm

9 Ještě jednou zpátky k historii čaje Převzato podle ČAJ V EVROPĚ Do evropských států přichází čaj v 16. Století. Z počátku se našlo nespočet nepřátel pití čaje, ale po nějaké době si získal popularitu. Čaj se nejprve rozmohl do Portugalska a Holandska a následně i do Spojeného království (svatba Karla II. S Kateřinou portugalskou r. 1660). Díky jejich nadšení pro tuto pochutinu se přízni čaj dočkal časem v celé Evropě. HISTORIE ČAJE U NÁS Kdy započalo pití čaje v naší zemi? Bohužel neexistuje jasná odpověď. Minulost tvrdí, že pití čaje u nás započalo zvolna a nikdo to nepokládal za nic revolučního, co by se mělo kamsi zapsat. Teprve kolem r můžeme objevit první psané zmínky o čaji a to díky K.H.Borovskému a Janu Nerudovi. Setkáme se i s informací (nedoložitelnou), že se čaj prodával již od konce 18.století prodejce Jan Alois Svatojánský. Zásadně se o protlačení čaje zasloužil spisovatel, cestovatel a sběratel umění z Japonska Joe Hlocha ( ), který byl kulturou čaje v Japonsku uchvácen. Na počátku 20.století založil v naší zemí první japonskou čajovnu. Poutavá je také pověst (pol.19.st.), která vypráví o tom, jak se generál Windischgratz pokoušel v Praze dobýt barikádu. Byl by byl úspěšný, ovšem kdyby nebylo čaje, který podával muž, co se vyhoupl na barikádu se slovy Davája čaja!. Skladování čaje Převzato z webu: Čaj je velmi náchylný přejímat různé vůně a pachy. Toho se výhodně využívá při přípravě čajů ovoněných, ovšem má to i negativní důsledky. Čaj také nesmí nasáknout vlhkostí a neměl by přijít na světlo. To vše klade značné požadavky na skladování čaje během transportu, prodeje a před použitím. Během transportu je čaj skladován většinou kvalitně, chráněn proti všem zmiňovaným faktorům. Dochází pouze k určitému průniku vlhkosti. Pro transport je čaj balen do dřevěných beden zpravidla rozměru 40x60. Proti vlhkosti je chráněn hliníkovou fólií, vzorky pro hodnocení se odebírají navrtáním. V obchodě a domácnosti je situace složitější - používaly a používají se krabičky z plechu, dřeva, nádoby z porcelánu, keramiky, sklenice, lahve se zabroušeným hrdlem, papírové sáčky a další materiály. Názory na ideální balení čaje se různí - plechové krabičky, v nichž jsou prodávány především čajové směsi anglických obchodních firem, čaj sice dokonale chrání před stykem s vlhkostí, světlem a pachy, ale jsou kovové, což někomu vadí. Papírové a dřevěné krabičky zase čaj dostatečně nechrání před pachy a vlhkostí - čaj potom nutno pečlivě uložit. Z pochopitelných důvodů je sypaný čaj v čajovnách prodáván většinou v papírových sáčcích - to vyhovuje, pokud je čaj skladován odděleně od kuchyňských potřeb na suchém temném místě. Mnohdy tomu tak ale není, a pokud nechceme vyrábět čaj ovoněný pepřem, kmínem či paprikou, je nutné čaj chránit. Kombinace papírový sáček vložený v plechové krabičce je zřejmě to nejlepší, čeho lze většinou dosáhnout. Čaj a obsah kofeinu Černý a zelený čaj stejně jako káva a asi dalších 60 rostlin obsahuje přírodní kofein. Proto má pití čaje osvěžující a povzbuzující účinky.

10 Množství kofeinu závisí ve značné míře na velikosti lístků a způsobu přípravy čaje. Obsah kofeinu v jednom šálku černého či zeleného čaje představuje pouze 30-40% množství ve stejné dávce kávy. Průměrný obsah kofeinu v mg: 1 šálek čaje (English Tea Blend) 30 1 šálek rooibos 0 1 šálek kávy 80 1 sklenice koly (250 ml) 20 1 kousek čokolády (30 g) 5-25 (1 šálek = 125 ml) Orientační hodnoty kofeinu ve 100ml nálevu: Espreso Káva Černý čaj Zelený čaj mg mg cca 50 mg mg Je lepší pít sypaný čaj nebo ten porcovaný z pytlíku? Převzato z webu: V současné době by se snad už nenašel nikdo, kdo by vyvracel nepsanou skutečnost sypané lístky jsou sice tradice a mají je rádi hlavně fajnšmekři, ale i ze zdánlivě obyčejného sáčku připravíte vynikající nápoj. Důkazem může být třeba pestrá paleta produktů internetových obchodů, kde se hodně často doklikáte k čaji v sáčcích a rozhodně nejde o nic laciného a supermarketového, ale o věhlasné japonské čaje. Totiž, abyste rozuměli, problém tu není v tom, jestli je čaj sypaný nebo se louhuje ze sáčku, důležitější je kvalita čaje jako takového a hlavně způsob, jakým si jej připravíme. Jedním dechem ale musíme dodat, že přeci jen bychom našli jisté rozdílnosti. Například, jaké šálky jsou vhodnější pro sypané čaje a jaké pro čaje z nálevových sáčků? Obecně se dá tvrdit, že varianta číslo dvě vynikne nejlépe ve skle nebo porcelánu, chybu neuděláme ani s nerezem. Naopak konvice ze slitin jednotlivých kovů už tak dobrá pro přípravu čaje nebude. Rozhodně se nebojme případných zdravotních komplikací, poznáme to totiž jen na nepříliš dobré chuti nápoje. A ještě jedna věc když chcete připravit čaj do termosky, třeba na celodenní výlet nejprve jej louhujte v konvici, až potom přelijte. PORCOVANÉ ČAJE - TISÍCE RŮZNÝCH TVARŮ Co tvar nálevového sáčku? Ten může být v zásadě jakýkoliv, jestli je kulatý nebo hranatý tu absolutně nehraje roli. Podstatně důležitější však může být materiál, ze kterého je tento sáček zhotoven. Papírové sáčky totiž mohou požitek z čaje trochu poněkud znehodnotit, jak alespoň potvrdí mnozí odborníci na čajovou problematiku, naopak hedvábné sáčky jsou v tomto směru zcela neškodné.

11 PŘÍPRAVA ČAJE - DBEJTE NA MNOŽSTVÍ A TEPLOTU VODY Teď se však pojďme věnovat čaji a jeho přípravě. Ta by neměla za žádných okolností probíhat ve studené konvici. Chuť čaje pak nevynikne jak má, a to v principu proto, že horká voda ve studeném prostředí poměrně rychle zchladne. Stejně tak bychom se měli věnovat teplotě vody při zalévání čaje. Vroucí voda se sice hodí pro některé typy černých čajů, ale pro zelené nebo bílé čaje bude lepší připravit nálev s pomocí vody ohřáté na zhruba osmdesát stupňů Celsia. V praxi to znamená nechat konvici ještě zhruba minutu po dovaření vody stát a připravovat čaj až poté. A v neposlední řadě, důležité je i to, aby byla voda v konvici vždy čerstvá. Pokud ji zde necháte celý den a teprve poté budete připravovat čaj, nebude pak asi výsledek zrovna to pravé ořechové. Velmi důležité je také dodržet dobu, po kterou by se měl čaj louhovat. Pokud ji totiž překročíme, do čaje se uvolní třísloviny, díky kterým náš oblíbený nápoj bohužel zhořkne. Příliš nám ani nepomůže, pokud zkusíme vymačkat sáček s čajem do šálku doslova do poslední kapky. Vše podstatné se totiž do čaje uvolnilo už v procesu louhování, takže nosíme takříkajíc dříví do lesa. Chcete například do čaje přidat oblíbený citron? Samozřejmě, v době chřipek a nachlazení je to více než úctyhodný krok. Ale pozor vymačkejte ho až po samotném procesu louhování. Pár slov závěrem? Inu, pokud si dáme dobře záležet a máme s přípravou čaje už patřičné zkušenosti, ani protřelý odborník nemusí poznat, jestli jsme použili sypanou směs nebo nálevový sáček. Důležité je hlavně dodržet předepsanou dobu louhování a teplotu vody. Zelený čaj dehydruje. Vodu nikdy nenahradí Převzato z webu: Tvrzení, že zelený čaj nahrazuje vodu, je pouze mýtus. "Je potřeba hlídat tekutiny, tedy vodu. A tu nic nenahradí," říká čajový mistr Jaromír Horák. Dehydrují všechny čaje? I zelený? Ano. Já to třeba cítím tak, že se úplně stahuji, začíná mě třeba bolet hlava, pak si dám půl litru vody a už je to zase v pořádku. I zelený čaj dehydruje.takže neplatí, že zelený čaj nahrazuje vodu? To je strašný blábol. Je to velice nebezpečné. Jestli se někdo podle toho řídí, tak si škodí zdraví. Nic nenahradí vodu. Možná jen horká voda, ta je i mnohdy vynášena jako léčivo. Teplá voda je ideální na rozjezd peristaltiky po ránu. Fungujeme na bázi tepla, naše tělo na bázi ohně. Už jen teplá voda nám po ránu pomáhá tělo rozhýbat a vlastně nám nic nebere, protože ty látky, které nás povzbuzují, nás zároveň dehydrují a trochu vyčerpávají. Stimulují energii v našem těle. Tu ale čaj nepřinese, jen stimuluje naši vnitřní. Na doplnění energie se doporučuje pít nápoj s ženšenem. Energie je usazena v ledvinách a čaj nám ji vyžene z ledvin a rozvíří po těle a my se cítíme povzbuzeni. Jsou čaje, které jsou vhodné na zimu, a jiné, které jsou vhodné na léto? Ano, je to velice jednoduché. Zelený čaj ve své podstatě ochlazuje organizmus, je vhodný v létě, v teplých měsících, kdy nám o nějaký ten stupínek ochladí tělo. A to i když ho pijeme horký, což je vlastně zdravé. Například v Egyptě nebo arabských státech pijí velice silný zelený čaj, horký a třeba i hodně slazený. A všechny ty tři složky - ať už cukr, máta nebo zelený čaj stahují horkost. To se doporučuje. Ale v různých kulturách se čaj podává různě.

12 Je dobré sladit čaj medem nebo cukrem? Je mnoho způsobů přípravy. Když čaj dochucujete, neděláte ho jemný. Děláte ho tak silný, aby ho cukr potom jen doladil. Cukr nám stáhne tříslovinu, hořkost. Takže i mléko má svůj důvod, to známe z Anglie, s kapkou mléka se pak nemusí ani doslazovat. Mléko stáhne třísloviny a vy si pak můžete užívat nápoj, aniž by vám trnula pusa, ale zároveň cítíte silnou vůni. Vše má své opodstatnění, nic není špatné, jen si každý musí najít způsob, který mu vyhovuje. V Čechách máme mix z celého světa. Dáme si arabskou dýmku, k tomu japonský čaj a oříšky z Afriky. Staleté tradice vstřebáváme v instantní podobě. Nedokážeme dopodrobna vnímat všechny detaily, které v tom jsou schované. Daří se to i díky propojení s odborníky z tradičních zemí, dostávají se nám kvalitnější informace o přípravě o pěstování, o čaji samotném. 6 RECEPTŮ NA LAHODNÝ ZÁZVOROVÝ ČAJ Zkrácená verze podle webu: Pomalu přichází zima, a tak jsou nemoci všude, kam se člověk podívá. Zázvorový čaj je pradávný, v současnosti velmi oblíbený přírodní lék na nachlazení, kašel nebo chřipku. Díky množství antioxidantů a řadě důležitých minerálů má několik prokázaných pozitivních účinků na lidské zdraví. Podporuje krevní oběh, podporuje imunitu, uklidňuje žaludek a je účinný v boji proti dýchacím obtížím včetně běžného kašle. Neexistuje proto snad jediný důvod, proč nezařadit během chladných dnů zázvorový čaj do pitného režimu. Pro lepší chuť jsme pro Vás připravili několik variací na téma zázvorový čaj. 1. ZÁKLADNÍ ODVAR ZE ZÁZVORU Recept na základní verzi odvaru ze zázvoru ( odvar proto, že tento základ čajové lístky neobsahuje) tkví prakticky v přelití nastrouhaného zázvoru nebo zázvorových plátků horkou vodou. Při této přípravě je vhodné zázvor oloupat. POSTUP: 1 2cm kousek čerstvého zázvoru 0,5 1 polévkovou lžíci včelího medu šťávu z poloviny citronu (grenadinu k obarvení) 1. Ostrouhejte slupku zázvoru a zázvor pak nakrájejte příčně na tenké plátky. Pro začátek doporučuji přibližně čtyři milimetrové plátky, dávkování příště upravíte dle Vaší chuti. Pokud zázvor nakrájíte podélně, nepustí tolik šťávy. Zázvor je možné i nastrouhat, ale pak se obtížně odstraňuje z nálevu a jeho částečky plavou v čaji. 2. Do hrnku (0,3 l) vložte plátky zázvoru a přelijte vroucí vodou. 3. Do nálevu přidejte citronovou šťávu a med podle chuti. 4. Pokud chcete zázvorový čaj trochu zpestřit, přidejte trochu grenadiny, která dodá čaji růžový nádech. 5. Po 5 minutách louhování můžete plátky zázvoru z čaje odstranit. 2. INDICKÉ ČAJE YOGI/MASALA CHAI Zázvor je součástí komplexních směsí koření, ze kterých se připravuje Masala Chai, tradiční indický čaj podávaný nejčastěji s mlékem. Směsí koření pro přípravu tohoto čaje je snad tolik, kolik je v Indii čajových zahrad. Základem, který je shodný pro většinu koření bývá právě zázvor, bílý pepř, skořice, hřebíček a kardamom. Koření může obsahovat také koriandr, bazalku Tulsi a další a další tajné přísady. Základní směs je možné dle chuti namíchat i doma, v obchodech jsou dostupné směsi čistého koření nebo směsi s čajem, které stačí pouze zalít horkou vodou. Do hotového nálevu se přidává mléko nebo smetanu a cukr, my ale doporučujeme sladit spíše medem.

13 3. ADRAK CHAI Méně koření, více zázvoru tak lze čtyřmi slovy zjednodušit rozdíl mezi čajem masala a adrak. Adrak wali, jak je také nazýván, je rovněž indickým tradičním nápojem s intenzivní zázvorovou chutí. POSTUP: 3 lžičky černého čaje (mohou být i 3 sáčky) 4 hrnky vody cca 5cm kousek zázvoru 3 4 semínka kardamomu 1/2 hrnku mléka 8 lžiček třtinového cukru 1. V hrnci ohřívejte vodu smíchanou s rozdrceným nebo nastrouhaným zázvorem a rozdrceným kardamomem. 2. Vařte po dobu přibližně 6 minut až nálev zežloutne. 3. Přidejte cukr a vařte další 2 minuty. 4. Do nálevu přidejte čaj a na mírném plameni ponechte další 2 minuty. 5. Přidejte mléko a ponechte na plotně probublávat ještě 2 minuty. 6. Odstavte a sceďte. 7. Podávejte nejlépe odpoledne k cukrovinkám jako jsou máslové sušenky. 4. UGANDSKÝ ZÁZVOROVÝ ČAJ Poslední jednoduchý recept na zázvorový čaj s mlékem pochází z africké Ugandy. Pro tento čaj je specifické, že nepotřebujete žádnou vodu! hrnek mléka lžičku černého čaje lžičku cukru 1 2cm kousek zázvoru 1. POSTUP: 1. Do mléka přidejte čajové lístky a cukr a dejte zahřívat na plotnu. 2. Jakmile se mléko začne vařit, přidejte zázvor na plátky nebo strouhaný. Snižte teplotu. 3. Po 2 minutách odstavte a můžete podávat. 5. BRUSINKOVO-ZÁZVOROVÝ ČAJ Další recept je modernějšího charakteru a zahrnuje další zdravou plodinu brusinky. Ty dodají mírně nakyslou chuť a výsledek je velmi osvěžující. POSTUP: 2 hrnky vody 1/2 hrnku čerstvých nebo sušených brusinek stejné množství čerstvého zázvoru 1/2 hrnku brusinkového džusu muškátový oříšek máta k ozdobení 1. Vodu dejte vařit a horkou pak přelijte do nádoby s brusinkami a zázvorem. 2. Nádobu překryjte a nechte 20 minut louhovat. 3. Sceďte, přidejte brusinkový džus a trochu muškátového oříšku a zamíchejte. 4. Podávat můžete teplé nebo vychlazené s kostkou ledu. Jako ozdobu můžete použít lístky máty.

14 6. KOREJSKÝ SAENGANG CHA SE ZÁZVOREM PO CELÝ ROK Tato specialita je skvělá po celý rok. Vychlazená osvěží v letních měsících, v zimě naopak zahřeje horká, klidně se sušeným ovocem. POSTUP: 3/4 hrnku zázvoru na plátky 2 hrnky vody 1 pomeranč a trochu pomerančové kůry 2 hrušky 1/2 hrnku cukru 1 jahodu 1. Do hrnce s vodou přidejte trochu nastrouhané pomerančové kůry, zázvor a přiveďte k varu. 2. Nechte vařit 15 minut. 3. Přidejte nakrájené hrušky a pomeranč, přidejte cukr. 4. Na mírném ohni vařte dokud se cukr nerozpustí. 5. Odstavte z plotny a alespoň hodinu nechte louhovat, poté zceďte. 6. Hotový nálev můžete znovu ohřát nebo nechat vychladit. 7. Podávat můžete s na plátky nakrájenou jahodou. Do horké varianty můžete přidat trochu mleté skořice. Namátkou o několika čajích GUI FEI OOLONG Jméno čaje Gui Fei pochází ze jmen čínských krásek. Představuje smyslnou vnadnou verzi krásy působenou úrodným krajem. Ve starověké Číně mohli mít císaři mnoho manželek, každá měla své jméno. První se nazývala HO, což znamená královna, druhá FEI. Čaj Gui Fei bývá také nazýván Medovým Oolongem. Můžeme jej zařadit mezi tzv. oolongy nového (moderního) typu. Byl vyvinut po zemětřesení, jenž nastalo 21. září 1999 v centrální části Taiwanu. Po tomto devastujícím zemětřesení se nemohlo mnoho pěstitelů věnovat svým čajům naplno. Při nedostatku péče a ochrany proti hmyzu si, po útocích místního druhu kobylek, začaly čajové lístky vytvářet vlastní obrané látky. Díky těmto látkám pak začaly produkovat medovou chuť při zpracování. Ideální také pro přípravu metodou Kung-Fu. Země původu Taiwan. Jedná se o polozelený čaj, což pro laiky znamená, že stupněm oxidace (často nesprávně označované jako fermentace) se jedná o přechod mezi mezi zeleným a černým čajem. ROOIBOS Domovinou rostliny Aspalatus Linearis, ze které získáváme čaj Rooibos, je oblast jižní Afriky, kde se pěstuje na slunných plantážích. Pro výrobu čaje se sklízí téměř celá nadzemní část této zelené keříkovité rostliny. Ta se pak seká a řeže na drobnější části a nechává fermentovat. Onu výraznou červenozrzavou barvu, jak ji běžně známe, získává rooibos právě při fermentaci. Následně se dosušuje, nejlépe přímo na slunci. Rooibos má výrazné antioxidační účinky, stejně jako čaj Yerba mate nebo Lapacho. Zejména při pravidelném užívání chrání naše tělo před působením volných radikálů, proto je uznávaný i jako prostředek pro prevenci a doléčování rakoviny a jako součást čistících kúr. Aplikace nálevu ve formě obkladu či k omývání kůže se osvědčuje jako jemný a účinný prostředek při kožních neduzích jako jsou akné, ekzémy a špatně se hojící rány a drobné oděrky. Protože se na něj běžně nevyskytují žádné alergické reakce, doporučuje se dokonce i k ošetření jemné kůže kojenců a malých dětí, a to i hlavně v případě opruzenin.

15 Nespornou výhodou čaje rooibos je fakt, že neobsahuje žádný kofein. Proto ho můžeme popíjet téměř neomezeně, dokonce i lidé s potížemi s krevním tlakem, těhotné ženy a děti. Připravíme ho klasickou cestou - dávku suché drogy, asi 1 vrchovatou lžičku na větší hrnek, přelijeme vroucí vodou a necháme několik minut odstát. Čaj si pak můžeme přisladit cukrem, ale sám o sobě je chuťově velmi lahodný. Tradičně se ve své zemi původu rooibos pije s mlékem a medem. Jeho jemně nasládlá chuť a příjemné aroma tak ještě získávají na jemnosti. Tato kombinace by si mohla získat oblibu hlavně u dětí, ale všeobecně ji doporučuji vyzkoušet, je to příjemný a osvěžující nápoj. Další kombinací je med a špetka skořice, to pravé pro zahřátí a povzbuzení. KVETOUCÍ ČAJ Kvetoucí čaj je umělecky vyroben z ručně svazovaných lístků zeleného nebo bílého čaje. Výběrové lístky zeleného čaje tvoří základ čajového poupěte, které uvnitř skrývá barevné květy bylinek. Čajové poupě se vloží do konvice s vodou, lístky se rozvinou a kombinace čajových listů a květů poskytne chuťový i zrakový zážitek. Květ může být i vícenálevový, ale nelouhovat dlouho. Doporučuje se použít jeden květ na 0,5 litru vody o teplotě C. YERBA MATÉ Čaj Yerba Maté je skutečným a nezaměnitelným jihoamerickým nápojem. Yerba Maté je přírodní čaj s mírnými povzbuzujícími účinky, které zjasňují a zpřesňují myšlenkové pochody, ale na rozdíl od ostatních kofeinových nápojů bez hrozby návyku. Čaje Yerba Maté jsou bylinné nápoje z cesmíny paraguayské - stálezeleného stromu, který dorůstá cca 15 metrů a podobá se pomerančovníku - pocházející z Argentiny a Paraguaye. Maté se správně pije z gourdu (vydlabané tykve), který se předtím nechá pomocí maté zaléčit. Tento způsob přípravy maté je pro Evropany až moc silný, spočívá v tom, že gourg se do 3/4 naplní yerbou maté a postupně se dolévá stále teplejší vodou (nesmí vařit!) až vznikne hustý nápoj s pěnou na povrchu. Doporučuje se takto připravené maté pít před velkou psychickou nebo fyzickou zátěží, prý budete mít energie asi tak na tři dny. Pije se speciální trubičkou, zvanou bombilla, která je na konci opatřená sítkem, aby nedošlo k nasátí lístků a stonků. Přijatelnější a ve světě běžnější způsob je podobný přípravě běžného čaje s rozdílem, že maté se nezalévá vroucí vodou, ale jen horkou (cca 85 C), aby nebyly zničeny enzymy. Množství je také stejné, jednu lžičku na šálek. V Argentině se používá ještě jeden způsob a to maté Cocido, do vroucí vody přihoďte jednu lžičku na šálek, nechte dovařit a podávejte s citronem nebo medem. Takto připravené maté se pije po ránu k snídani. To silnější až během dne. POHANKOVÝ ČAJ S MÁTOU Pohanka obsahuje vitamin P - rutin a spolu s mátou vytváří lahodný osvěžující čaj plný hodnotných látek. U citlivých osob možnost fotosenzibilizace (kůže daných osob je pak citlivější nasluneční záření)! Není určeno pro děti. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Složení: pohanka nať, pohanka slupky, máta kadeřavá list a nať, citrónová tráva list. Rutin se používá k léčení zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic způsobených různými chorobami. Dalšími indikacemi jsou poruchy funkce žil dolních končetin, jejich otoky, případně při hemoroidech. Někteří lidé mohou být však na rutin alergičtí, jako alergická reakce vznikne ekzém, kopřivka, výjimečně astmatický záchvat. Jeden nálevový sáček má cca 16 mg rutinu, což je denní doporučená dávka.

16 MATCHA Matcha je 100% zelený čaj, který je rozemletý na jemný prášek. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, nepřidávají se žádná barviva, přísady ani konzervační látky. Matcha roste pouze na zastíněných polích. Čtyři týdny před sklizní se pole úplně zastíní. Speciální stínící technika zabrání až 90% slunečního světla. Rostlina, která je v té chvíli téměř v úplné tmě kompenzuje nedostatek světla intenzivní produkcí chlorofylu. To činí listy bohatší na aminokyseliny a typická je pro ně smaragdově zelená barva. Kvalitní Matcha poznáte nejen podle sytě zelené barvy, ale také podle nasládlé a jemné chuti. Příští setkání KDY A KDE: ve čtvrtek od 17:30 v Obchůdku u Mandlů v Chotěboři = vedle DM drogerie TÉMA: POLÉVKY ZA KOLIK: Kurzy jsou hrazené ze strany o. s. Život a zdraví. Účast je proto ZDARMA, s možností dobrovolného příspěvku každým z návštěvníků. Scházíme se pravidelně 1x měsíčně (mimo letních prázdnin), vždy ve čtvrtek od 17:30, místem setkání je Obchůdek u Mandlů, vchodem z ulice Krále Jana v Chotěboři, kousek od náměstí. Nabízíme čerstvé informace ze světa zdravého životního stylu, fajn recepty i příjemné společenství. A svým dílem nám vždycky pomůžete i vy, naši návštěvníci, protože i vy jste přeci naši spolupracovníci. Příspěvky, recepty do dalšího čísla, náměty, dotazy, rady i připomínky směrujte na adresu: alkocian@centrum.cz nebo na telefon Uzávěrka příštího čísla Všechny budoucí sešitky s recepty, náměty i povídáním si můžete stáhnout na adrese: ZBÝVAJÍCÍ TÉMATA SETKÁNÍ V ROCE 2016: STRES! ŠPENÁT SNÍDANĚ CO JE TO ŠTĚSTI? MRKEV NEOBVYKLÁ ZELENINA PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ