Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
|
|
- Olga Štěpánková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém zdroji - saloaí komoře (S). elota na stuu () je dána telotou salin a na ýstuu () je dána telotou okolí, ož ro tuto raoní látku znamená yšší tlak (0, MPa), než ro odu a áru. eeá účinnost je menší. Pro dostatečně ysokou účinnost oběhů s lynoými turbínami je nutno raoní látku oběhu stačoat na oměrně ysokou hodnotu. Na stlačení raoní látky se oužíá rotační komresor (K), který sotřeboáá elké množstí získané tehniké ráe z turbíny - a tk. Poměr ráe otřebné ke stlačení a získané tehniké ráe je u těhto strojů oměrně ysoký oroti arním turbínám. Výhody lynoýh turbín: - menší sotřeba materiálu - ysoká roozní solehliost - ružnost zařízení - značný rozsah změn zatížení - malá sotřeba ody Neýhody lynoýh turbín: - menší mezní ýkony e sronání s arní turbínou - yšší nároky na alio - kalitnější materiály Rozdělení oběhů s teeými turbínami: - oteřené - uzařené - izobariké - izohoriké - s hlazenou komresí - s nehlazenou komresí - jednostuňoé saloání - íestuňoé saloání - bez ýměníků tela - s ýměníkem tela - raujíí s kaaými aliy - raujíí s lynnými aliy
2 Praoní látka teeého oběhu Praoní látkou je zduh, jehož hoání lze osat základními zákony latíí ro ideáí lyny. Jednotlié eličiny otřebné ro ýočet zisku tehniké ráe lze, na rozdíl od ody, stanoit ýočtem. Odození staoé ronie ro ideáí lyny je na základě: Boyle - Marioteů zákon: Změna tlaku ři konstantní telotě je úměrná řeráené hodnotě objemu: o o konst o je ronie ronoosé hyerboly iz. obr.. Plohy obdéíků od křikou jsou stejné. Indexem o je označoán základní ztažný bod (hodnota). ento bod se zolil jako hodnota ři nuloé telotě. Charlesů - Gay-Lussaů zákon Změna objemu ři konstantním tlaku je římo úměrná absolutní telotě: o o Obr.3 Změna tlaku ři konstantním objemu je římo úměrná absolutní telotě: o o Objem se zětšuje ohřátím o o C o hodnotu (/73) o iz obr.č.3 Staoá ronie lynů Proedeme změnu stau ideáího lynu ze stau do stau. Nejdříe budeme měnit tlak z na ři konstantní telotě (Boyleů zákon) o dosažení tlaku konst. budeme měnit objem z teloty na (Gay-Lussaů zákon) ak oměr objemů jednotliýh staů:
3 úraou získáme ztah: konst r r je lynoá konstanta Staoá ronie se obyčejně yjadřuje e taru: r, F(,, ) 0 Odození ronie adiabaty Ideáí řeměna teeé energie na tehnikou rái (bezeztrátoá) robíhá adiabatiky. Vnitřní teeá energie látky nezáisí na jejím objemu, ale ouze na telotě (Gay-Lussa, Jouleů zákon): u f ( ) du d Pokud budeme řiádět telo ři konstantním objemu, bude se nitřní energie u dané raoní látky zyšoat záislosti na její měrném telu ři konstantním objemu. Prní termodynamiký zákon: dq du + d Můžeme řesat do taru: dq d + d Proedeme deriai staoé ronie: r d + d rd d rd d kterou dosadíme do rního termodynamikého zákona: dq d + rd d ři uažoání adiabatiké změny stau (dq 0, bez říodu tela) 0 d + rd d ( lynoá konstanta je definoána: r r + r + r )d d d d [] Z.Z si yjádříme: d d []
4 Ronii [] a [] odělíme: Definie Pisonoy konstanty: Proedeme integrai ronie [3] Nyní můžeme stanoit telotu e stau (o adiabatiké exanzi motoru): V jednotliýh staeh a latí staoé ronie: a ronie adiabatiké změny: elota : Dosadíme za lynoou konstantu ze staoé ronie e stau : Z ronie ro adiabatu si yjádříme oměr / : a dosadíme do ronie ro : d d d d d d + konst konst r, r r r. / [3]
5 Výsledný ztah ro : Přiedené telo do oběhu q se roádí saloáním lynu, které se může roádět děma zůsoby: - ři konstantním tlaku - ři konstantním objemu Použíá se zůsob ři konstantním tlaku.
VY_32_INOVACE_G 21 11
Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceVnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceTermodynamika pro +EE1 a PEE
ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
Více- pro oblast podtlaku
I. ERMOMECHANIKA PLYNŮ Při teelnýh dějíh nastáají změny stau raoníh látek (lynů, ar, eent. kaalin). eelný sta každé stejnorodé látky je yjádřen třemi základními určujíími eličinami tz. staoými eličinami.
VíceMMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva
MMEE c.2-2011 Určení energetického obsahu zboží lynná alia Cíl: Procičit ýočtu energetického obsahu lynných ali 1. Proč je nutné řeočítáat energetický obsah (ýhřenost, salné telo) lynných ali? 2. Jak řejít
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceVUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv
KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ Skutečné oběhy PSM #6/ Karel Pá Stlaitelná kaalina / krit [-] Ideální lyn: = rt (s hybou < %) Důody rozdílů mezi idealizoaným a reálným oběhem Odhylky od idealizae oliňují jak
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceSIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU
SIMULACE SAOÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU FILÍPEK Josef, CZ Resumé uzařené termodynamické soustaě se ohřeem, ochlazoáním a ůsobením nějších sil mění tři staoé eličiny objem, tlak a telota. Proto je hodné staoé
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceObr. č. IV-1 Práce tepelného stroje
IV. ERMOMECHANIKA EPELNÝCH SROJŮ V teelných strojích dochází k řeměně tela mechanickou ráci rostřednictím raconí látky (lynu, áry), která je nositelem teelné energie. Praconí látce je telo řiáděno buď
Vícevše, co je vně systému systém při něm mění svůj stav základní termodynamická veličina
. ZÁKLADNÍ POJMY ERMOMECHANIKY SYSÉM OKOLÍ SYSÉMU ERMODYNAMICKÝ DĚJ EPLOA (soustaa, těleso)- určité množstí látky, jejíž termofyzikální lastnosti yšetřujeme še, co je ně systému systém ři něm mění sůj
VíceNÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš
OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání
VíceKRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
Více1 Neoklasický model chování spotřebitele
Neoklasický model choání sotřebitele PŘÍKLAD : PRMÁRNÍ A DUÁLNÍ ÚLOHA Užitek sotřebitele je osán užitkoou funkcí e taru U. Vyjádřete: a. Marshalloy otáky b. Neřímou funkci užitku c. Hicksoy otáky d. Přímou
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv
KAEDRA VOZIDEL A MOOR Skutené obhy PSM #6/ Karel Pá ody rozdíl mezi idealizoaným a reálným obhem Odhylky od idealizae oliují jak ysokotlakou ást, tak i ást nízkotlakou (ýmnu náln ále): Promnliost termodynamikýh
Víceς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)
Stanoení součinitele ooru a relatiní ekialentní élky araturního rku Úo: Potrubí na orau tekutin (kaalin, lynů) jsou ybaena araturníi rky, kterýi se regulují růtoky (entily, šouata), ění sěry toku (kolena,
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceTermodynamika pro +EE1
ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ SMÍŠENÝ TEPELNÝ CYKLUS DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE SMÍŠENÝ TEPELNÝ CYKLUS COMBI-CYCLE POWER PLANT
VíceÚčinnost plynových turbín
Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky 1 Matematické základy 1 Parciální derivace Necht F(x,y = xe x2 +y 2 Sočtěte F x, F y, 2 Úlný diferenciál I Bud 2 F x 2, 2 F x y, dω = A(x,ydx + B(x,ydy 2 F
Více1. Úkol. 2. Teorie. Fyzikální základy techniky
Fyzikálí základy tehiky Protokol č.: Náze: Staoeí olytroikého exoetu a idikátoroého diagramu komresoru yraoáo de: 5..007 yraoali: Roma Stae, Odřej Soboda, Sabia Zoroá, Marti Smažil. Úkol Naším úkolem bylo
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA
YSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ BRNĚ FAKULA SAEBNÍ PAEL SCHAUER APLIKOANÁ FYZIKA MODUL ERMODYNAMIKA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc. Pavel Schauer,
Více2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
VíceTeplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VíceVnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
VíceFázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě
Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které
VíceIII. Základy termodynamiky
III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium
Vícetečné napětí (τ), které je podle Newtona úměrné gradientu rychlosti, tj. poměrnému
III. TERMODYNAMIKA PROUDÍCÍCH PLYNŮ A PAR Termodynamika plynů a par sleduje změny stau látek za předpokladu, že jsou látky klidu, nebo že li rychlosti proudění látky má zanedbatelný li na změnu termodynamického
VíceIDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)
Více1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd.
SROVNÁVÁNÍ HODNOT STATSTCÝCH UKAZATELŮ - oisem a analýzou ekonomikýh jevů a roesů omoí statistikýh ukazatelů se zabývá hosodářská statistika - ílem je nalézt zůsoby měření ekonomiké skutečnosti (ve formě
VíceStavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adrea školy: Sřední škola růmyloá a umělecká, Oaa, říěkoá organizace, Prakoa 399/8, Oaa, 74601 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkurencechono, obla odory 1.5 Regirační čílo rojeku: CZ.1.07/1.5.00/34.019
VíceZpůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
VíceDůležité pojmy, veličiny a symboly
FBI ŠB-U Ostraa erodynaka lynů a ar základní ojy Důležté ojy, elčny a syboly Alkoaná fyzka Staoé elčny, staoé zěny elota, tlak, obje a nožstí čsté látky nejsou nezáslé. U hoogenního systéu lze olt lboolné
Víceů é Č ů Ú Řď ů ů ý ý ý ů ů ý ň ď Ť Ť Ť é é ý ů ý É ň é ů ý é ý ů ů ý ý ů ů é ů ý ý ý é é Ť ý é ý ď ý é ý Ó Ů ý Ů Ů Ů ú ů ďů é ý ý é ď ý ý ý ů ů é ů ů é ů é ý é Ů é é é ý Ť ů Ť é é é é ů é ý ý é Ť é é Ú
Více7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.
7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
VíceTERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů
FSI U v Brně, Energetický útav Odbor termomechaniky a techniky rotředí rof. Ing. Milan Pavelek, Sc. ERMOMEHANIKA. ykly teelných motorů OSNOA. KAPIOLY Přehled cyklů teelných motorů ykly alovacích motorů
VíceVLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.
TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceVýsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku
ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VíceZáklady elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů
Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon
VíceTERMOMECHANIKA 9. Termodynamika par čisté látky
FSI VU Brně, Energetický úta Odbor termomechaniky a techniky rotředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. ERMOMECHANIKA 9. ermodynamika ar čité látky OSNOVA 9. KAPIOLY Staoé ronice reálných lynů Ohře látky ři
VíceÚčinnost spalovacích zařízení
Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o
VíceTERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA. Termodynamika roudění OSNOVA. KAPITOLY -rozměrné adiabatické roudění Ronice kontinuity
VíceIV. Fázové rovnováhy dokončení
IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
VíceZáklady teorie vozidel a vozidlových motorů
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
VíceŘešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4)
Řešení úlo elostátnío kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úloy narli J. Tomas 1,, 3) a V. Wagner 4) 1.a) Z ronosti ydrostatiký tlaků 1,5Rρ 1 g = 1 ρ g 1 = 1,5R ρ 1 = 3 R = 3,75 m. ρ 8 1 b) Označme ýšku
Více. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV
ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE
VíceVzorové příklady - 4.cvičení
Vzoroé říklady -.cičení Vzoroý říklad.. V kruhoém řiaděči e mění růřez z hodnoty = m na = m (obrázek ). Ve tuním růřezu byla ři utáleném roudění změřena růřezoá rychlot = m. -. Vyočítejte růtok a růřezoou
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceSbírka A - Př. 1.1.5.3
..5 Ronoměrný ohyb říklady nejnižší obtížnosti Sbírka A - ř...5. Kolik hodin normální chůze (rychlost 5 km/h) je od rahy zdálen Řím? Kolik dní by tuto zdálenost šel rekreační chodec, který je schoen ujít
VíceVUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou
VíceHydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění
Hyrauické oory Při rouění reáných tekutin znikají násekem iskozity hyrauické oory, tj. síy, které ůsobí roti ohybu částic tekutiny. Hyrauický oor ři rouění zniká zájemným třením částic rouící tekutiny
VíceStavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i
ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f
VíceKruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
VíceVýpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,
"Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství. ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ studijní opora.
Vysoká škola báňská Tehniká niverzita Ostrava Faklta metalrgie a materiálového inženýrství ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ stdijní oora René Pyszko Ostrava 03 Reenze: do. Ing. Zzana Klečková, CS. Název: Energetiké
Vícenebo její linearizovaný tvar a T
lk syté áry záislost n telotě Úod: Měření záislosti tlku syté áry n telotě má ýznm ro zjišťoání telot ru klin jejich směsí ři různých tlcích nok k ýočtu složení r jejich směsí ři různých telotách ru, okud
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
VíceVÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený
Vícených ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor
Procesy s účastí stlačených a zkaalněných ných lynů a řeh ehřátých kaalin zásobníky zkaalněných lynů havarijní scénáře a jejich rozbor Havarijní scénář Nebezečný otenciál zádrž nebezečných látek uvolnitelná
Vícew i1 i2 qv e kin Provozní režim motoru: D = 130 P e = 194,121 kw Z = 150 i = 6 n M = /min p e = 1,3 MPa V z = 11,95 dm 3
Sestate základní energetickou bilanci plnícího agregátu znětoého motoru LIAZ M638 (D/Z=30/50 mm, 4dobý, 6 álec) přeplňoaného turbodmychadlem K 36 377 V - 5. pulzačním praconím režimu. Proozní režim motoru:
VíceDilatace času. Řešení Čas t 0 je vlastní čas trvání děje probíhajícího na kosmické lodi. Z rovnice. v 1 c. po dosazení za t 0 a v pak vyplývá t
Dilatae času 1 Na kosmiké lodi zdalujíí se od Země ryhlostí,1 probíhal určitý děj, který podle měření účastníků letu tral jednu hodinu Jak dlouho trá tento děj pro pozoroatele na Zemi? Je možné, aby děj
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceTermomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 2. řenáška Doc. Dr. RNDr. Mirosla HOLEČEK Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceSpeciální teorie relativity IF relativistická kinematika
Prinip relatiity Speiální teorie relatiity IF relatiistiká kinematika Newtonoy pohyboé zákony umožňují popis hoání těles pohybujííh se nízkými ryhlostmi Při ryhlosteh, kterýh dosahují částie uryhloačíh,
VíceÁŠ Š Í É áš Š í é č á ó é á ší ě é š ů ě ě é í é á ž ď ě ů ží ě á í é ě é ě é é č í ž é ý ů ň č í ř ýš í ří í ž í á ů á á ů ď á ý í é á á í á í ě é í ř ž ě ě ě í ř ř ěž ž ě ě ž Š í é ř ž ž ď é č ř š ý
VíceÝ Ž Š Š Š Ť ů ú ý ž ý ž ý Š ý ú Ž ů ý ů Ž Ž š Ú š ř ý Ž ř ů Ú ů ý ý ž ý ú ů ů Ó ý ř Ó ýš Í ú Ý Ž Š Š Š Š ú ů ý ž ý Ž ý ý ú Ž ů ý ú Ž Ž š ú š ř ý Ž ř ů Í Ú ů š ý ž ó ý ž ý ý ý ř ý ó Ř Ý ř ů ú ý ž ý ž Š
VíceMechanická účinnost PSM
KATEDRA OZIDEL A MOTORŮ Mecanická účinnost PSM #/4 Karel Páv Koeficient tření f Tribologie, součinitel tření / Stribeckova křivka Třecí síla: F t sign w f F n Hydrodynamické tření Smíšené olosucé tření
Více6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ
6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ Po úspěšném a aktiním absoloání této KAPITOLY Budete umět: Obecné pojmy a terminologii obrobitelnosti. Stanoit základní kritéria obrobitelnosti a součinitel obrobitelnosti. Popsat
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
Více1.8.9 Bernoulliho rovnice
89 Bernoulliho ronice Předpoklady: 00808 Pomůcky: da papíry, přicucáadlo, fixírka Konec minulé hodiny: Pokud se tekutina proudí trubicí s různými průměry, mění se rychlost jejího proudění mění se její
VíceTERMOMECHANIKA 2. Stavová rovnice ideálních plynů
FSI U Brně, Energetický ústa Odbr terechaniky a techniky rstředí rf. Ing. Milan Paelek, CSc. ERMOMECHNIK. Staá rnice ideálních lynů OSNO. KPIOLY gadrů zákn Gay-Lussaců zákn Charlesů zákn Byleů Maritteů
VíceÁ ů Á Á ů Ř Ý ú ř ř ů Ě Á ú ř Ř Ž Ý Ř Ž Á ť ř ů Á Š ú ř ť É Í ř ú ú Á Ě Ý ř ó Ř ú ř ú Ý Í ú Ř ů ú Š ú ř ť ř ř Á ŘÍ ř Ů ú ř ú ú ř Ž ú ú ů ú ř ř ó ř ů ů ř ř ř ř ů ů ř ř ř ů ů Í Ý Ů ů ř ů ř Ř ř ř ú Ý ř ř
Víceů ž Ř Š Í Ú ů š ů š ů Í Í ů ů ů ů ů Š ú ů ů š ů Š ů ů ů ž ů š ů ů Š Č ů ů š š Í Š Š š ů š ů š ú ž š ů ů ů ů š ů ů ů ú š š ž š š ž ů š ů Š ú Š ů Š š ů š š ú ů ů ů ů ú ů ů š š ú ú Š ů Š ů ů Š ů ů ů š Š ň
VíceÉ Á ř ř ř ř Ú ř ň ř ř ř Á Á Á Á Ú Ú ří ř ří ř ří ř ř ť ř ř ř ř ř ř ř Í Ú ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ř ř ť ř ř ř ř ř ť ň ř Ř ř ť ř Ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ý ř ř ť Í Á Á Á Á ř ř ř ř ř ř ř Í ř
Více03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení
03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti
Víceobecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient
obeé efiie rii teelého stroje izohoriký ěj izobariký ěj izotermí ěj aiabatiký ěj Joule-homsoův koefiiet říklay a rovičeí Carotův yklus Prii teelého stroje: / méium o telotě řijme telo q o teelého zásobíku
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT Praze, akulta staební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškoé slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) erze: 09/008 K4 FS ČVUT Tato weboá stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pd souborů složených
VíceK Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
VíceObjemové procesy v plynu
Objemoé rocesy lynu Z termoynamiky íme, že neronoážné termoynamické soustaě, ke jsou naříkla různé teloty nebo tlaky, robíhají makroskoické rocesy, které mohou soustau řiést o stau termoynamické ronoáhy
VícePZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun
PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvantová a statistická fyzika 2 (ermodynamika a statistická fyzika) ermodynamika ermodynamika se zabývá zkoumáním obecných vlastností makroskoických systémů v rovnováze, zákonitostmi makroskoických rocesů,
VíceCÍL V této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, výpočtu a regulace.
1 ČERPADLA! čerpadla, tlak, objemoý průtok, ýtlačná ýška, regulace čerpadel, oběžné kolo CÍL této kapitole se seznámíte s čerpadly, s jejich účelem, principem činnosti, se základy jejich konstrukce, ýpočtu
Více