ných ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor
|
|
- Matěj Kopecký
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Procesy s účastí stlačených a zkaalněných ných lynů a řeh ehřátých kaalin zásobníky zkaalněných lynů havarijní scénáře a jejich rozbor
2 Havarijní scénář Nebezečný otenciál zádrž nebezečných látek uvolnitelná energie schonost konat exanzní ráci Iniciace říčina Průběh Pravděodobnost Důsledky
3 Stlačen ené lyny H2 N2 O2 Při úniku se často sám vznítí oxidující CH4
4 Exanzní ráce Stlačení lynu Dodání ráce Nutno odebrat telo Exanze - lyn koná ráci Maximální vratná Minimální nevratná Výočet, schéma Divoká ráce Destrukce Kinetická energie lynu
5 Energie mechanické exloze W e γ = T 2 W e = PdV = = c c = T 2 P V 2 ( γ ) / γ P V P γ P ( P2V 2 P V ) ( γ ) 2 ( γ ) γ Při mechanické exlozi se uvolní mechanická energie obsažená v substanci Stlačený lyn uvolní se komresní ráce exanze je isoentroická Kaalina od tlakem neexanduje velmi malá energie exloze
6 Charakteristika zkaalněného lynu (g) ln 0 0 T2 ( T2 ) = ( ) T R T H m dt 2 T ln ( T ) = ( T ) 2 B = A T + C H vý 2 ex RT2T ( T T ) T sklad sklad (l) T dq = mc dt Latentní telo Q = mc T ATM T V T
7 Schéma modelového rocesu odběr 2 cisterna zásobník 3 3 lnění
8 Havarijní scénáře Pomalý únik z arního rostoru uniká ouze ára je řerušeno ouze otrubí, nebo je otvor v zásobníku malý Rychlý únik z arního rostoru unikající ára vynáší kaky kaaliny, oř. ěnu Únik z kaalinového rostoru vytéká kaalina až do úrovně otvoru BLEVE What if analýza
9 Scénář - Pomalý únik z arního rostoru Charakteristika malý otvor v arním rostoru zásobníku, v odběrovém otrubí, nezavřený ventil, Děje ostuný okles tlaku až na úroveň atmosférického adiabatický var sotřeba latentního tela klasický var dodávkou tela z okolí o ochlazení kaaliny až na telotu normálního bodu varu
10 Scénář - Adiabatický var Latentní telo Q = mc ( T T ) sklad Telo otřebné na odaření Q = m H v Množství odařené kaaliny rovnováha m v = Q H Podíl odařené kaaliny f v m m v c v = mc ( T T ) sklad H v ( T T ) v sklad v = = = dt H v v dm mc H v
11 Scénář - Var Q = A K (T atm T v )
12 Scénář - Závěry Nebezečnost lynu roste s klesajícím bodem varu Nebezečnost zařízení roste s rostoucím tlakem Rychlost určující kroky. a 2. fáze odor únikové cesty, v. fázi i řetlak rostu tela z okolí
13 Scénář 2 Rychlý únik z arního rostoru Charakteristika velký otvor v arním rostoru zásobníku Děje dvoufázový únik rychlá exanze ar a adiabatický var unáší s lynem kaky kaaliny nebo ůsobí ěnění jemně roztýlená kaalina se velmi rychle vyaří o úniku části kaaliny může řejít ve scénář Rychlost určující krok odor únikové cesty
14 BLEVE Boiling Liquid Exanding Vaor Exlosion Exlozivní odaření řehřáté kaaliny nebo odchlazeného lynu velmi rychlé odaření velkého objemu kaaliny mechanická exloze
15 Scénář 2 - Závěry Kritické oškození zásobníku velmi nebezečné velké objemy uvolněných látek Zvláštní nebezečí extrémně stlačené lyny (BLEVE) hořlaviny (VCE)
16 Scénář 3 Únik z kaalinového rostoru Charakteristika otvor v kaalinovém rostoru zásobníku Děje tryskání kaaliny až o úroveň otvoru tlak v arním rostoru děj výrazně urychluje mžikový odar části tryskající kaaliny okračuje scénářem nebo 2 Rychlost určující krok odor únikové cesty řetlak
17 Scénář 3 Závěry Podobné nebezečí jako u scénáře 2 Obvykle nehrozí BLEVE kaalina má ři výtoku mnohem větší odor Těžké lyny mohou snadněji vytvořit olštář
18 Přehřáté kaaliny Velmi odobné chování Oroti zkaalněným lynům je oačný směr výměny tela s okolím kaalina telejší než okolí roste nebezečí samovznícení omalé scénáře úniků jsou mírnější vlivem ochlazování Alikace vysokotlaké reaktory destilace za zvýšeného tlaku otrubí úsora energie nárůst rizika
Bezpečnost chemických výrob N111001
Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Zdroje vznícení, zkapalněné plyny, exploze Zdroje vznícení v chemických procesech Riziko spojené
VíceVUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou
Více2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
VíceTermodynamika pro +EE1 a PEE
ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceStavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i
ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceII. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky IV
II. MOLEKLOÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky I 1 Obsah Princi maxima entroie. Minimum vnitřní energie. D otenciály vnitřní energie entalie volná energie a Gibbsova energie a jejich názorný význam ři některých
VíceK141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích
Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
VíceZáklady teorie vozidel a vozidlových motorů
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším
VíceVY_32_INOVACE_G 21 17
Název a adresa škly: Střední škla růmyslvá a umělecká, Oava, řísěvkvá rganizace, Praskva 399/8, Oava, 7460 Název eračníh rgramu: OP Vzdělávání r knkurenceschnst, blast dry.5 Registrační čísl rjektu: CZ..07/.5.00/34.09
VíceBezpečnost chemických výrob N111001
Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Specifická rizika chemických reakcí Reaktivita látek Laboratorní měření reaktivity Reaktory s
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvantová a statistická fyzika 2 (ermodynamika a statistická fyzika) ermodynamika ermodynamika se zabývá zkoumáním obecných vlastností makroskoických systémů v rovnováze, zákonitostmi makroskoických rocesů,
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky 1 Matematické základy 1 Parciální derivace Necht F(x,y = xe x2 +y 2 Sočtěte F x, F y, 2 Úlný diferenciál I Bud 2 F x 2, 2 F x y, dω = A(x,ydx + B(x,ydy 2 F
VícePovrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob
Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního
VíceVYUŽITÍ TERMODYNAMICKÝCH ÚDAJŮ K HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍ NEBEZPEČNOSTI ZÁSOBNÍKŮ ZKAPALNĚNÝCH PLYNŮ
Chem. Listy 9, 1-22 (1999 VYUŽITÍ TERMODYNAMICKÝCH ÚDAJŮ K HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍ NEBEZPEČNOSTI ZÁSOBNÍKŮ ZKAPALNĚNÝCH PLYNŮ JOSEF HORÁK Ústav organické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická,
VíceKruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
VíceIV. Fázové rovnováhy dokončení
IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený
VíceRovnice kontinuity V potrubí a vývěvou musí proudit vždy stejné množství plynu. Platí
Rovnice kontinuity V otrubí a vývěvou musí roudit vždy stejné množství lynu. Platí n n n n n n S S S t V t V t V q q q q............... 2 2 1 1 2 2 2 1 1 1 3 2 1 = = = = = = = = = = Vacuum Technology J.Šandera,
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceKRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VíceIII. Základy termodynamiky
III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium
VíceTermomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceBezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:
Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Specifická rizika chemických reakcí Reaktivita látek Laboratorní měření reaktivity Reaktory s
VíceInženýrství chemicko-farmaceutických výrob
Tekutiny Dorava tekutin Filtrace 1 Princi filtrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní filtrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrační koláč Filtrační řeážka Filtrát Povrchová vs. hloubková filtrace
VíceŘÍ ó Ý Ň É Ť Í ň ó Ř Í Í Ň ď ď ď Ě Í Á Ý ó Á ó ď ó Í ó Ř Č ó Ř Ř Á Š Ď ď ď Č Ý Ý Í ň Ý ň Ý Ý ň Í Ý Ó Í Ý ň Ň ď ň ó ó ó ď ň Á Á Á Ě Ě ň ň ň Á Á ó ď Í Ě ď Ď ň Ý ď ó ň Š Í Á ÁŠ Ě Š Í Á ď ď ď ď Ý ň ň Í Ž
Více13. Skupenské změny látek
13. Skuenské změny látek Skuenství je konkrétní forma látky, charakterizovaná ředevším usořádáním částic v látce a rojevující se tyickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Pro označení skuenství se
VícePrincip filtrace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Tekutiny Doprava tekutin.
Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi filtrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní filtrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka 1 Povrchová vs. hloubková filtrace
VíceZpracování teorie 2010/11 2011/12
Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit
VíceTERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny
TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se
VíceTERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů
FSI U v Brně, Energetický útav Odbor termomechaniky a techniky rotředí rof. Ing. Milan Pavelek, Sc. ERMOMEHANIKA. ykly teelných motorů OSNOA. KAPIOLY Přehled cyklů teelných motorů ykly alovacích motorů
VíceVUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají
VícePRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy
VíceÁ Č ŘÍ ň Í ň ý ě ň ý ň ň ů Í Í ý Í ů Í ě š ě š ě ů š ě Ě Ě Í Í ý š ě Í ý Í ý Í ý š ě š ě Ž ě ý ý ů Ř Í Á Ž ý ó š ý ě š ě š ě š ě š ě ý š ě š ě ě š ě ú ů š ě š ě Í ú ú ě Á Á Í Ě Í Í ÁŘ Í ě ý š ě š ě Ý ý
Více7. Fázové přeměny Separace
7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité
VícePRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU
PRŮTOK PORÉZNÍ RSTOU Průmyslové alikace Nálňové aaráty Filtrační zařízení Porézní vrstva: órovitá řeážka (lsť, keramika, aír) zrnitá vrstva (ísek, filtrační koláč) nálň (kuličky, kroužky, sedla, tělíska)
Vícei=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2
i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři
VíceTeplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7
UNIERZITA TOMÁŠE BATI E ZÍNĚ AKUTA APIKOANÉ INORMATIKY PROCENÍ INŽENÝRTÍ 7 ýočty sojené s filtrací Dagmar Janáčová Hana Carvátová Zlín 01 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroskéo sociálnío
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
VíceAleš Lalík Septima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ
Aleš Lalík Setima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ Obsah. Úvod. Historie... 3 2. Základní ojmy 2. Zdvihový objem válce a zdvihový oměr... 5 2.2 Komresní oměr... 6 2.3 Střední
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
Víceď ř ř ř é ř ř ů ř ř é ř řú é ň é ř ň ř ů ň řú ů é ň ř ů ň ř ů é ň ř ú ň ř ů ň ř ů ž ž ň ř é ž ů é ň ů ž ř é ř ů ř š é ů ř é ř ů é ň ř ň é ř ž ů ů ř ž é ž ž ž ž ř é ř ř ů ř ř ů ř ú ů Ú ů ů ř é ř é ř ř é
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
VíceElektroenergetika 1. Termodynamika
Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický
VíceElektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy
Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický
VíceŽ é ř é ř é ř é č č š ě š ě č ř úř ř úř é é ě ě Í ř č ř ř ěž ě ř č é ř é ř č é ě ř ě č éř Ž é ě ě ř ř ě š ě č Ť é Í ě Ž ř é č ř é ř é Ž ě ě Ž ř é č Č é ě č Č é Ž č Č é é č é ě ř ň č é ř ř č ň č Ť é Ť ů
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY O TECHNOLOGY AKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ ACULTY O MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE O AUTOMOTIVE ENGINEERING PÍSTNÍ
VíceÚloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat
Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je
VíceTeplota a nultý zákon termodynamiky
Termodynamika Budeme se zabývat fyzikou oisující děje, ve kterých se telota nebo skuenství látky (obecně - stav systému) mění skrze řenos energie. Tato část fyziky se nazývá termodynamika. Jak záhy uvidíme,
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceFYZIKA. rovnováhy atmosférického tlaku a hydrostatického tlaku ve válci
FYZIKA Exerimentální ověření rovnováhy atmosférického tlaku a hydrostatického tlaku ve válci ČENĚK KODEJŠKA 1 JAN ŘÍHA 1 SAVATORE GANCI 2 1 Katedra exerimentální fyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity
VíceZákladní parametry PSM
KAEDRA VOZIDEL A MOOR Základní arametry PSM #/14 Karel Páv Konstrukní Základní arametry PSM / 14 Prr válce D mm Zdvi Z mm Polomr zalomení kliky r Z / mm Vyosení ístnío eu e mm Vyosení kliky e k mm Délka
VíceHYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
HROMECHANICKÉ PROCES orava tekti Čeradla a komresory (ředáška) oc. Ig. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.cvt.cz, tel.: 435 68) ČERPALA Základy teorie čeradel Základí rozděleí čeradel Hydrostatická
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv
KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ Skutečné oběhy PSM #6/ Karel Pá Stlaitelná kaalina / krit [-] Ideální lyn: = rt (s hybou < %) Důody rozdílů mezi idealizoaným a reálným oběhem Odhylky od idealizae oliňují jak
VíceCVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY
CVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY - ři zracování tohoto cvičení studenti naváží na cvičení č.4 a č.5 - oužijí zejména vstuní údaje ze cvičení č.4, u kterých bude třeba sladit kombinaci
Více03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení
03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti
VíceÁ Í Č Ě Č ň ť Š Č Ť ň ň ď Ť Ú ť Č ň ď ť Č Š Ž Ú Ť Ť Ť Ť ň Ť Ť ť Ť Ť Á Ť Ť Ť ď Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť ň ďť Ť Ť Ť Š Š Š ď ň Č Š ň Š ť Š ň Š Š Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ú Š ň ť ť Š ň Š Ž ť ť ť ň Š Č Š Š Í
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI
VíceVýsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku
ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových
VíceÉ Á ř ř ř ř Ú ř ň ř ř ř Á Á Á Á Ú Ú ří ř ří ř ří ř ř ť ř ř ř ř ř ř ř Í Ú ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ř ř ť ř ř ř ř ř ť ň ř Ř ř ť ř Ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ý ř ř ť Í Á Á Á Á ř ř ř ř ř ř ř Í ř
VíceÁ ů Á Á ů Ř Ý ú ř ř ů Ě Á ú ř Ř Ž Ý Ř Ž Á ť ř ů Á Š ú ř ť É Í ř ú ú Á Ě Ý ř ó Ř ú ř ú Ý Í ú Ř ů ú Š ú ř ť ř ř Á ŘÍ ř Ů ú ř ú ú ř Ž ú ú ů ú ř ř ó ř ů ů ř ř ř ř ů ů ř ř ř ů ů Í Ý Ů ů ř ů ř Ř ř ř ú Ý ř ř
Víceů ž Ř Š Í Ú ů š ů š ů Í Í ů ů ů ů ů Š ú ů ů š ů Š ů ů ů ž ů š ů ů Š Č ů ů š š Í Š Š š ů š ů š ú ž š ů ů ů ů š ů ů ů ú š š ž š š ž ů š ů Š ú Š ů Š š ů š š ú ů ů ů ů ú ů ů š š ú ú Š ů Š ů ů Š ů ů ů š Š ň
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
VícePŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv
KAEDRA VOZIDEL A MOOR Skutené obhy PSM #6/ Karel Pá ody rozdíl mezi idealizoaným a reálným obhem Odhylky od idealizae oliují jak ysokotlakou ást, tak i ást nízkotlakou (ýmnu náln ále): Promnliost termodynamikýh
VíceTermodynamika pro +EE1
ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné
VíceElektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6
Elektrárny A1M15ENY řednáška č. 8 Jan Šetlík setlij@fel.cvut.cz -v ředmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická, 166 7 Praha 6 První říad bez řihřívání: T = 1 MPa
VíceExperimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru
Exerientální ověření odelu dvojčinného neuootoru vořák, Lukáš Ing., Katedra hydroechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 7. listoadu 5, Ostrava
VíceFázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě
Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které
VíceBezpečnost chemických výrob N111001
Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-7a tel.: 4 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Následky a prevence požárů a explozí Následky explozí Prostředky snížení nebezpečí požáru nebo exploze
Víceř ť ř é ř Š ř š ř ř Č ú Č Č ř ř ó ř é ř ř ř Č Č ú ř Ř Ě ř ť ó ť ř š ť š é ú é š š ř ř é ÁŘ ů š é é š š ů é š é é é š ř ř ů ú é é é ř ř ů é ó é ť é ň é é ú š é é Ý ř ť ř é é ů Ř š ř é é ř ú ř š ř ó é ú
VíceII. ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE
II. ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE Vzhledem k tomu, že řada léčebných ostuů v oboru anesteziologie a resuscitace je vázána na orozumění a znalost některých základních fyzikálních rinciů, jsou nejdůležitější z
Více2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :
2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceZákladní parametry PSM
KAEDRA VOZIDEL A MOORŮ Záladní aramtry PSM #/4 Karl Páv Konstruční Záladní aramtry PSM Průměr válc D mm Zdvih Z mm Poloměr zalomní liy r Z / mm Vyosní ístního ču mm Vyosní liového mchanismu mm Déla ojnic
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceAnalýza výpočtových metod pro únik a disperzi zkapalněného hořlavého plynu
Analýza výpočtových metod pro únik a disperzi zkapalněného hořlavého plynu Mária Skřínská 1*, Jan Skřínský 2, Vilém Sluka 1, Martina Pražáková 1, Stanislav Malý 1, Lenka Frišhansová 1, Josef Senčík 1 1
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
VíceE = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)
GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu
VíceHYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA
. HYDRODYNAMIKA Hydrodynamika - část hydromechaniky zabývající se říčinami a důsledky ohybu kaalin. ZÁKLADY PROUDĚNÍ Stavové veličiny roudění Hustota tekutin [kgm - ] Tlak [Pa] Telota T [K] Rychlost [ms
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
Více7 Usazování. I Základní vztahy a definice. Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová
7 Usazování Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová I Základní vztahy a definice Usazování neboli sedimentace slouží k oddělování částic od tekutiny v gravitačním oli. Hustota částic se roto musí lišit od
VíceZDROJE TEPLA - KOTELNY
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č.. 10 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: evná, lynná, kaalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, eletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tela SPALNÉ SLOŽKY PALIV:
Více23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_
Obsah 23_ Změny skupenství... 2 24_ Tání... 2 25_ Skupenské teplo tání... 2 26_ Anomálie vody... 4 27_ Vypařování... 5 28_ Var... 5 29_ Kapalnění... 5 30_ Jak určíš skupenství látky?... 7 31_ Tepelné motory:...
Víceř Ý Ť č š Ž č č ů č ř č ů ů č č ř ú ř ř ř č Ý Ý č š Ě Řž č ň ň Ě Ř č č ř Ó ř š ř ř Ě č ř č č Ř š Ž č ů Ó č ů ř ů ů É č č ř ř ů ř ř Ý Ď č š Ů ž Ř š Ř Ř š č č ř ů ř ř č ř č š ř ř č Ž č č ů č ř Ó č ů č č
Více