Biotechnologie v MŠ bylinky našich babiček

Transkript

1 Biotechnologie v MŠ bylinky našich babiček Božena Šerá

2 Obsah Anotace... 1 Přírodní bylinkové NÁPOJE... 1 Rostlinné DOBROTY... 2 Jaro:... 2 Léto:... 2 Podzim:... 2 Zima:... 3 ZÁBAVA... 3 Jaro:... 3 Léto:... 3 Podzim:... 4 Zima:... 4

3 Anotace Tento materiál je určený pro pedagogické pracovníky mateřských škol. Cílem textu je přiblížení problematiky zelené biotechnologie tak, aby inspiroval pedagogické pracovníky a pomohl zavést tuto problematiku do výchovy dětí v předškolním věku. Materiál popisuje různé aktivity, které lze jednoduše praktikovat s předškolními dětmi. Materiály jsou cíleně koncipovány jako jednoduše zvládnutelné krátké texty. Vlastní didaktické uchopení jednotlivých úloh zůstává záležitostí pedagogických pracovníků (kreativita, možnosti MŠ). Materiál je rozdělen do tří tematických celků: NÁPOJE, DOBROTY a ZÁBAVA. Každý z těchto celků obsahuje čtyři úkoly vázané na roční období. JARO LÉTO PODZIM ZIMA NÁPOJE Jarní nápoj Mátová vitamínová Meduňka lékařská Šípky bomba DOBROTY Klíčky Krém ze slunečnic Křížaly Cibulový sirup ZÁBAVA Cibulové malování Slánka Větvičky vrb Koření Přírodní bylinkové NÁPOJE Jaro: Při procházkách ve volné přírodě lze nasbírat listí borůvčí, maliníku a jahodníku. Jarní nápoj z těchto rostlin patří mezi lahodné sezónní nápoje, které příjemně překvapí a zpestří jídelníček. Potřeby pro 2 l nápoje: 1 hrst čerstvého listí (možno včetně květů, plodů) od každé rostliny (brusnice borůvka, maliník obecný, jahodník ), voda 2 l, 1 lžíce medu listí přelijeme téměř vařící vodou. Po pěti minutách scedíme. Podáváme vlažné nebo studené. Nápoj lze připravit i z jednoho druhu byliny. Možno lehce přisladit medem. Léto: Osvěžující mátovou vitamínovou bombu lze doporučit pro horká letní odpoledne. Potřeby pro jednu porci (0,25 l): 2 plátky chemicky neošetřeného citronu (nebo 1/4 limetky), 8 lístků čerstvé máty, 2 lžičky třtinového cukru, 2 kostky ledu a sodovka (cca 0,2 l, stačí i voda), dřevěný tlouček (kvedlačka), brčko V hrnečku podrtíme cukr, citron, led a lístky máty pomocí tloučku tak, aby se lístky pomačkaly a cukr se rozmočil. Poté dolijeme sodu a pijeme pomocí brčka. Podzim: Meduňka lékařská je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Meduňka je vytrvalá bylina, kterou můžete pěstovat na školním pozemku nebo v květináči. Rozmnožuje se výsevem semeny nebo rozdělením trsů. Vlažný meduňkový nálev ze sušených listů uvolňuje, zklidňuje, navozuje klid a pohodu. Navíc zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání, proto je vhodný podávat před odpoledním spánkem. Potřeby pro 1 l nápoje: 2 vrchovaté polévkové lžíce sušiny, voda (1 l), 1 lžíce medu sušinu přelijeme téměř vařící vodou. Necháme odstát a po pěti minutách scedíme. Podáváme vlažné, možno lehce přislazené medem. Zima: Šípky dozrávají v září až v říjnu. Sbírají se dobře zbarvené (tmavě oranžové až červené), nepřezrálé, ještě tvrdé. Suší se lehce namáčknutá plodenství v tenké vrstvě bez stopek a kališních lístků. Teplý šípkový nápoj má lehce nakyslou chuť, žlutavou barvu a je zdrojem přírodního vitamínu C. Nápoj je účinnou prevencí při prochladnutí. Potřeby pro 1 l nápoje: 5 vrchovatých polévkových lžic nadrcených šípků, voda (1 l) šípky zalijeme téměř vařící vodou. Po 15ti minutách scedíme. Podáváme vlažné, možno lehce přisladit medem. Strana: 1

4 Rostlinné DOBROTY Jaro: Klíčky řeřichy, vojtěšky nebo pažitky obsahují vitamín C, mnoho prospěšných minerálů a silic. Jarní zpestření jídelníčku spočívá nejen v konzumaci prospěšné zeleniny ale i v napěstování a poznání biologie těchto bylin. mělká miska, 3 hrsti vaty, 1 hrst semen, voda Na misku vložíme vrstvu vaty, dostatečně navlhčíme a naneseme vrstvu semen. Misku umístíme na světlém teplém místě a každý den kontrolujeme obsah vody (semena nesmí plavat). Po cca 4 dnech (řeřicha, ostatní déle) lze mladé rostlinky sklízet (nastříhat) a použít jako posyp na chleba s máslem nebo sýrem. Rostlinky jsou vhodné do tvarohových pomazánek a jako ozdoba ve studené kuchyni. Léto: Léto patří k času konzumace odlehčených jídel. Klasické máslo (živočišné tuky) lze například nahradit různými rostlinnými náhražkami (rostlinné tuky). Lze experimentovat a vyrobit různé oříškové krémy (vlašský, lískový, pistáciový, mandlový), které lze použít místo másla jak ve slané tak ve sladké kuchyni. Z hlediska různých alergií a z finančního hlediska jsou pro výrobu vodná oloupaná semena slunečnic. Krém ze slunečnic je bohatý na bílkoviny, vlákninu, železo, draslík, selen, zinek a vitamínem E. Krém se dá použít přímo namazáním na sendviče, do palačinek nebo jako doplněk zeleninových a ovocných salátů, do tvarohových pomazánek ap. Potřeby pro cca ¼ kg krému: ¼ kg vyloupaných semen, 0,1 l vody, lžička jedlého oleje, elektrický mixér s nástavcem na mletí kávy (tyčový mixér apod.) Semena necháme cca 4 hod namočit do vlažné vody, vodu důkladně odstraníme, osušená semena s kapkou oleje (lépe se mele) na jemno umeleme. Hotový krém skladujeme v ledničce. Krém se může dochutit kakaem a cukrem (chutí připomíná krém Nutella). Podzim: Jablka obsahují velké množství vlákniny a pomáhají tak upravovat správnou činnost trávicího traktu. Tuto vlastnost si uchovávají i jako sušené křížaly. V sušení různých druhů ovoce snad ani neexistují žádné hranice. Vlastní výroba sušeného ovoce přináší nejen dovednosti a znalosti, ale i pozitivní vztah ke konzumování ovoce. Potřeby pro 1 porci: 2 jablka, prkénko, papír na sušení Na prkénku dvakrát podélně rozkrojit oloupané jablko. Odstranit část s jádřincem a zbytek jablka příčně nakrájet na slabé trojúhelníčky (cca 2 mm). Sušit možno na pekáči na radiátoru topení, ale nejlépe v sušičce na ovoce. Strana: 2

5 Zima: Cibule patří mezi nejčastěji používanou zeleninu. Má ovšem i léčebné účinky. Cibulový sirup patří mezi účinné domácí podpůrné léky při bolestech v krku a při kašli. Dvě čajové lžičky lze podávat jako preventivní prostředek jednou denně. Potřeby pro 3 porce: 1 středně velká cibule, 1 úzká sklenice, 3 lžíce krystalového cukru ráno dát do sklenice na drobné kostičky nakrájenou cibuli, vkládat po vrstvách (cca 1 cm) a vždy zasypat krupicovým cukrem. Množství se odvíjí od velikosti cibule. Plnou sklenici nechat odstát na teplém místě do odpoledne. Poté přecedit a vymacerovanou šťávu rychle spotřebovat (nutno skladovat v ledničce). ZÁBAVA Jaro: Svátky jara jsou spojeny s malováním velikonočních vajíček. Jedním ze způsobů zdobení vajíček je použití zralých slupek z cibule, kdy každé vajíčko je originál. Cibulové malování patří mezi staré techniky zdobení velikonočních vajíček. Dopředu si musíme zajistit relativně velké množství suchých slupek z cibule (sběr během celé zimy). Dále budeme potřebovat pevnou bavlněnou látku (stará košile, čtverce cca 23 x 13 cm), provázek, kastrol a syrová vajíčka. Každé vajíčko obalíme několika vrstvami slupek, pevně stáhneme látkou aby slupky pevně přiléhaly ke skořápce (!) a zavážeme. Všechna takto připravená vajíčka vložíme do hrnce, přelijeme studenou vodou a dáme vařit. Vaříme alespoň 5 minut. Vychladlá vajíčka vysvobodíme z obalu, usušíme a použijeme k velikonoční dekoraci. Léto: Letní osvěžující nápoje se zpravidla podávají s barevnou, umělohmotnou slánkou. Slánku z přírodního materiálu si lze jednoduše vyrobit například ze stébla obilí. Stébla různých trav jsou pestrým a jednoduchým materiálem, který lze v létě nasbírat a usušit. Na podzim je lze použít jako efektní materiál do sušených rostlinných vazeb. Zralá stébla žita (žlutá barva), různé druhy trav (lipnicovité) Stébla nastříháme dle potřebné délky a použijeme jako slánku při pití. Různé druhy trav svážeme provázkem a sušíme květenstvím dolů. Strana: 3

6 Podzim: Při vegetativním množení rostlin pomocí řízků lze použít růstový stimulátor z běžně dostupných zdrojů. Větvičky vrb díky hormonům podporují zakládání kořenů u ostatních rostlin. řízkovaná rostlina (např. ibišek), několik větviček vrby, neprůhledná nádoba (keramický hrnek) V hrnku s vodou necháme zakořenit několik větviček vrby. Poté do této nádoby přidáme větvičky (stonky) těch rostlin, které jsou schopné vegetativního rozmnožování. Úspěšnost tvorby kořenů bude znatelně větší. Zima: Kuchyňské koření je rostlinného původu. Poznávání základních (neagresivních) druhů koření může být založena na hře. plastové nádobky s víčkem, krabičky apod., různé druhy nepálivého a nedráždivého koření Do nádobek nandáme různé druhy koupeného koření, nebo rostlinek ze zahrádky (kmín, sladká paprika, majoránka, oregano, hřebíček, jalovec, vanilkový cukr...). Nejprve děti seznámíme s jednotlivými druhy koření. Poté zahájíme hru. Děti budou po jednom naslepo (zavázané oči) hádat podle čichu, jaké koření je ve skleničce. Strana: 4

7 Seznam použité literatury Castleman M. (2001): Velká kniha léčivých rostlin. Columbus, Praha. Korbelář J., Endris Z. (1981): Naše rostliny v lékařství. SZN, Praha. Strana: 5