Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra mezinárodního a evropského práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce INTRASTAT CZ systém sledování oběhu zboží mezi členskými státy pro účely vypořádání daní Libor Antoš 2005/2006 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: INTRASTAT CZ systém sledování oběhu zboží mezi členskými státy pro účely vypořádání daní zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. 1

2 TUCharakteristika TUVýhody TUNevýhody TUCELNÍ TUOBLAST TUVOLNÝ TUEUROSTAT TUDefinice TUVyužití TUHistorie TUPočátek TUPostavení TUKdo TUZákladní TUNegativní TUPříležitostné TUPovinnost TUFormy TUPředávání TUCo TUUvádění OSNOVA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE TU1 UT TUÚVOD TU2 UT TUVNITŘNÍ TU3 UT TUDAŇOVÁ TU4 UT TUZÁKLADNÍ TU5 UT TUINTRASTAT TU3.1 UT TU3.2 UT TU3.3 UT TU4.1 UT TU4.2 UT TU4.3 UT TU4.4 UT TU5.1 UT TU5.2 UT TU5.3 UT TU5.4 UT TU5.5 UT TU5.6 UT TU5.7 UT TU5.8 UT TU5.9 UT TU5.10 UT TU5.11 UT TU5.12 UT TU5.13 UT UT TRH EU základní principy UT HARMONIZACE UT daňové harmonizace UT harmonizace UT harmonizace UT POJMY MEZINÁRODNÍHO OBĚHU ZBOŽÍ UT UNIE UT VOLNÉHO OBCHODU UT POHYB ZBOŽÍ UT UT UT INTRASTATU UT údajů z INTRASTATU UT INTRASTATU UT vykazování INTRASTATU CZ v ČRUT Celní správy ČR, ČSÚ a České daňové správy UT je odpovědný za poskytování informací UT 16 pojmy UT hlášení UT 20 přijetí UT vykazovat při dovozu zboží UT výkazů UT 21 výkazů UT je předmětem vykazování UT TU5.14 UT údajů do výkazu (přijetí nebo odeslání) UT 25 TU5.14.1UT TUZáhlaví výkazuut TU UT TUObdobí (rr/mm)ut TU UT TUPočet řádkůut TU UT TUOznačení listů na tiskopisechut TU UT TUZpravodajská jednotkaut TU UT TUTřetí stranaut TU5.14.2UT TUÚdaje o zbožíut TU UT TUČíslo řádkuut TU UT TUKód zboží Sloupec 1 výkazuut TU UT TUStát odeslání (určení) Sloupec 2 výkazuut TU UT TUStát původu (kraj původu) Sloupec 3 výkazuut TU UT TUFakturovaná částka v Kč Sloupec 4 výkazuut TU UT TUVlastní hmotnost v kg Sloupec 5 výkazuut TU UT TUMnožství v doplňkové MJ Sloupec 6 výkazuut

3 TUPŘÍLOHY: TUZákladní TUPrávní TUZMĚNY TUSeznam TUZměny TU6 UT TUZÁVĚRUT TU7 UT TURESUMÉ TU8 UT TUPRÁVNÍ TU9 UT TUZADÁNÍ TU10 UT TU UT TUTransakce Sloupec 7 výkazuut TU UT TUDodací podmínky Sloupec 8 výkazuut TU UT TUDruh dopravy Sloupec 9 výkazuut TU UT TUStatistický znak Sloupec 10 výkazuut TU UT TUZvláštní pohyb Sloupec 11 výkazuut TU UT TUÚdaje pod vyznačenými sloupci výkazuut TU5.15 UT A OPRAVY ÚDAJŮ VE VÝKAZU UT TU UT ve výkazu před jeho předánímut TU5.15.2UT TUZměny ve výkazu po jeho předáníut TU5.16 UT zboží, o jehož odeslání i přijetí se údaje do výkazů pro Intrastat neuvádějí UT 46 TU8.1 UT TU8.2 UT UT PŘEDPISY UT předpisy Evropské unie UT předpisy České republiky UT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (vloženo) UT UT

4 1 ÚVOD Datum, které se zapsalo do novodobých dějin českého státu. Stali jsme se právoplatnými členy Evropské unie součástí integračního seskupení dnes již 25 států Evropy. (Tento den jsme přistoupili k patnácti státům západní Evropy, dnes často označovaných jako EU-15.) Integrační seskupení bylo zavedeno v roce 1993 Smlouvou o Evropské unii. Název Evropská unie odpovídá reálnému stavu seskupení po dokončení ratifikačního procesu Smlouvy o Evropské unii. Právními subjekty však nadále zůstávají pouze Evropská společenství. Zásadní novinkou, která se dotýká všech občanů a všech právnických subjektů je příchod komunitárního práva: a) V užším slova smyslu je komunitární právo představováno zakládajícími smlouvami (primární právo) a ustanoveními nástrojů přijatými na jejich základě institucemi Společenství (sekundární legislativa). b) V širším smyslu slova komunitární právo zahrnuje všechny právní normy Společenství, včetně obecných právních zásad, rozsudků Evropského soudního dvora, zákonodárství vyplývajícího ze zahraničních vztahů Společenství, a doplňuje tak právo obsažené v konvencích a jim podobných smlouvách uzavřených mezi členskými státy Unie pro dosažení cílů stanovených ve smlouvách. Všechny tyto zákony představují dohromady to, co je známo jako acquis Společenství. Toto právo upravuje všechny oblasti našeho života. Pro snadnou orientaci v tomto právu je zřízena databáze CELEX databanka EU, vedená v několika jazycích a průběžně aktualizovaná. Kromě oficiálních právních aktů obsahuje asi až stran textu v jednotlivých jazycích a řadu jiných dokumentů, např. návrhy 4

5 předkládané Komisi, interpelace v Evropském parlamentu, zprávy Účetního dvora. Je jím mimochodem právně zajištěn jednotný vnitřní trh. To je prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. A na tuto oblast se zaměřím ve své bakalářské práci. Zejména na systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie INTRASTAT. Nejprve je třeba vysvětlit některé základní pojmy z oblasti mezinárodního obchodu ze zbožím. 5

6 2 VNITŘNÍ TRH EU základní principy Vnitřní trh Evropské unie tvoří území všech členských států EU. Cílem vytvoření tohoto trhu bylo a je dát vzniknout prostoru, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Vedle toho, že z fungujícího vnitřního trhu těží především občané a podnikatelé z členských států EU, prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu, vyšší životní úrovně a významnějšího postavení Evropy na mezinárodním poli. Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU. Značného uvolnění pohybu zboží bylo dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek (tj. cla [celní unie] a omezení s jim rovnocenným účinkem [různé poplatky apod.]), které zabraňovaly dalšímu rozvoji kooperace a specializace mezi podniky v různých členských státech. Nezanedbatelný vliv má i daňová harmonizace. Samotné odstranění tarifních překážek přineslo, pro každodenní dodávky komponentů přes hranice, znatelný nárůst vzájemné obchodní výměny. Záhy se však ukázalo, že zrušení tarifních překážek nestačí pro uvolnění pohybu zboží v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé (většinou technické) požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států, které se od sebe samozřejmě lišily. Tato oblast je již mimo rámec této bakalářské práce. 6

7 3 DAŇOVÁ HARMONIZACE K datu vstupu ČR do EU bylo nutné, aby i u nás existovaly stejné podmínky jako v členských zemích. Neboť státy unie jsou ekonomicky velmi vyspělé a mohou se stát přinejmenším dobrým vzorem pro ČR, a to i bez ohledu na harmonizaci s EU. 3.1 Charakteristika daňové harmonizace Znamená přiblížení a vzájemné přizpůsobení národních daňových soustav a jednotlivých daní na základě dodržování společných pravidel zúčastněných zemí. Je vyvolána potřebou společného postupu zemí proti škodlivé daňové konkurenci. Ta v integrujícím se světě ohrožuje výběr daní v těch zemích, které jsou z daňového hlediska pro poplatníky méně výhodné, a týká se nejvíce daní s mobilními základy, jako jsou daně nepřímé, daně z úroků a ze zisku korporací. Harmonizace spočívá v určení daně, která má být harmonizována, harmonizaci základu daně, daňové sazby a správy daně. Na daňovou harmonizaci existuje několik názorů představujících: 1. přizpůsobení daňového systému členského státu - aby se dosáhlo společného cíle EU (daňový systém ČR je od harmonizován se státy EU); 2. unifikaci daní - představující všude stejné rozdělení daní a stejné sazby daní (v současnosti neakceptovatelné, nereálné); 3. standardizaci daní - tzn. všude stejné rozdělení daní, ale různé sazby daní (tento směr se v současné době nejvíce prosazuje v EU); 4. částečné přizpůsobení daňové soustavy - jen částečné, aby tu zůstala určitá diferenciace (úplné přizpůsobení by mohlo mít negativní důsledky, protože je v různých zemích různá životní úroveň). 7

8 V 60. letech 20. století se uvažovalo o harmonizaci všech daní, od toho se ustoupilo a dnes se mluví pouze o harmonizaci daní nepřímých. Rovněž od harmonizace v celém světě se přešlo k harmonizaci v rámci EU (např. v USA fungují rozdílně majetkové daně i daně z příjmů). Cílem této harmonizace v EU je vytvoření společného trhu, ve kterém probíhá zdravá soutěž a jehož znaky jsou shodné s trhem domácím, tzn. umožnění, aby daně nebyly překážkou volného pohybu, zboží, služeb, osob a kapitálu mezi státy. Nemusí nutně znamenat zcela stejné daně či zcela stejné vymezení základu a sazeb daně, neboť z politických důvodů se většinou trvá jen na jejich sladění či přiblížení. 3.2 Výhody harmonizace - proti omezení role státu neexistuje celosvětová dohoda o daních; - sbližování daňových systémů vede ke vhodné struktuře vládních výdajů, zvyšuje se spotřeba peněz na přilákání mobilních faktorů; - přesunutím základů daní do země s výhodnějším zdaněním se poplatníci nebudou moci dani vyhýbat; - zjednodušení administrativy by mělo přinést úsporu nákladů, času a finančních prostředků pro samotné podnikatele v EU (v současnosti vlastní výběr daní výrazně komplikuje pohyb zboží mezi členskými zeměmi, neboť je nutné složitě vyúčtovávat platby a vratky daně u vývozu a dovozu). 3.3 Nevýhody harmonizace - Teorie naráží na bariéry tradic a velkých rozdílů v ekonomické úrovni jednotlivých států, struktura a výše daní před harmonizací odpovídá specifikám dané země, - zavedením eura a tím omezením měnové politiky zůstanou pro regulaci jen fiskální nástroje, ty by měly zůstat co nejvíce autonomní, 8

9 - neprospěch soutěže mezi daňovými subjekty (z příliš štědrého státu se stěhují bohatí a přicházejí tam chudí), - rozdílné sazby nepřímých daní vytvářejí nerovnoměrné ocenění nákladů v jednotlivých zemích, což může vést k neracionální alokaci výrobních činitelů a vyhýbání se daňové povinnosti. Některé výhody představující současně i nevýhody, např. soutěž vedoucí ke sbližování států nebo existence externalit, tj. daňová politika jednoho státu působící přímo či nepřímo na příjmy vlád a obyvatel států ostatních. Nutno ještě podotknout, že skutečná konkurence má v tržním prostředí menší účinky, než mnohé osoby očekávají. V reálném světě existují limity pro mobilitu práce či kapitálu, neboť lidé jsou vázáni jazykem, kulturou, rodinou, přáteli. Jakmile se však kapitál jednou přemění na továrnu, budovu, zaučenou pracovní sílu nebo distribuční síť, ztratí svou perfektní přelétavost. V zemích Evropské unie v součastné době probíhá harmonizace nepřímých daní, především právě DPH, se zřetelem k potřebám společného trhu. Tato daň je uznána jedinou přípustnou všeobecnou daní ze spotřeby v zemích Evropské unie, neboť daň je nedistorzní (chování poplatníka nemá vliv na výši jeho daně) z hlediska vnitřního i mezinárodního obchodu a lze zaručit vývoz zboží bez daně. Z tohoto důvodu členové tzv. Římské dohody přistoupili na zavedení této daně místo jiných prodejních daní a dohodou z roku 1967 nahradily daň z obratu daní z přidané hodnoty. 9

10 4 ZÁKLADNÍ POJMY MEZINÁRODNÍHO OBĚHU ZBOŽÍ 4.1 CELNÍ UNIE V rámci vzájemného obchodu mezi členskými státy celní unie jsou zrušena cla a zároveň členské země celní unie uplatňují ve vztahu k nečlenským zemím společnou obchodní politiku především prostřednictvím společného celního tarifu. Mezi základní ekonomické výhody spojené s existencí celní unie lze zařadit následující: 1) roste efektivnost jednotlivých výrob v důsledku zvýšené konkurence, 2) roste efektivnost jednotlivých výrob v důsledku rostoucí specializace, 3) v důsledku rozšíření trhu lze dosahovat úspory z rozsahu, 4) zvýšená a kvalitnější produkce umožňuje zlepšit postavení státu na světových trzích. Vytváření celní unie je obvykle procesem dlouhodobým, který například v rámci EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ trval 10 let. Specifickým případem celní unie z hlediska rychlosti jejího vytvoření byla celní unie ČR SR. Tato celní unie byla vytvořena jednorázově, neboť se jednalo nikoliv o integrační, ale dezintegrační proces, tj. z vyššího integračního stupně na nižší. Příkladem v současnosti fungující celní unie v Evropě je celní unie mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem. 4.2 OBLAST VOLNÉHO OBCHODU Zahrnuje skupinu nejméně dvou celních území, mezi nimiž jsou odstraněna cla a jiná opatření omezující zahraniční obchod. Na rozdíl od celní unie, kde sdružené země zavádějí jednotný vnější celní sazebník, podržují si státy sdružené v oblasti volného obchodu svá národní a vnější cla vůči třetím zemím. Evropským příkladem oblasti volného obchodu je EFTA. 10

11 4.3 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ Jedna ze čtyř základních svobod, nezbytných pro společný trh EU. Volný pohyb zboží přes hranice členských států uvnitř EU vyžaduje jak harmonizaci cel a daní, tak i jednotnou úpravu předpisů v oblastech zdravotnictví, ochrany spotřebitelů, ochrany životního prostředí a rovněž odstranění všech dalších obchodních překážek. EU již značnou měrou dosáhla cíle volného pohybu zboží uskutečněním vnitřního trhu. V některých oblastech však zůstávají v platnosti výjimečné a přechodné úpravy. Potřebné kontroly pohybu zboží probíhají od r nikoliv na hranicích členských států, nýbrž přímo v podnicích. Volný pohyb zboží je jednou ze čtyř základních svobod, na nichž je založen vnitřní trh Evropského společenství. Volný pohyb zboží zahrnuje zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem, stejně jako zákaz kvantitativních omezení dovozu mezi členskými státy (tzv. "vnitřní aspekt volného pohybu zboží") a rovněž i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu k třetím zemím (tzv. "vnější aspekt volného pohybu zboží"), viz výše. 4.4 EUROSTAT Statistický úřad EU. Zpracovává statisticky orientované analýzy a prognózy, které jsou periodicky publikovány. EUROSTAT poskytuje orgánům EU údaje důležité pro jejich rozhodování a činnost a informuje jednotlivé národní státní správy a veřejnost o statisticky vyjádřitelném stavu věcí v Unii. EUROSTAT jako ústřední instituce koordinuje a sjednocuje podle možností rozdílné národní statistiky do jednotného srovnatelného systému. 11

12 TP PT Příručka FPT 5 INTRASTAT 5.1 Definice INTRASTATU Intrastat systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, pokud při jeho přijetí nebo odeslání není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním obchodu. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. formy výkazu, organizační zabezpečení). TPF Využití údajů z INTRASTATU Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především používají: Podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně. Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod. Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země. Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky (konkurenceschopnost na zahraničních trzích atd.). Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance. Regionální orgány pro potřeby regionální hospodářské politiky. 1 pro Intrastat CZ : Český statistický úřad Ministerstvo financí Generální ředitelství cel, 2004, s

13 Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi. Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů. Každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance České republiky, případně chce vědět, jak naše země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU. Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ. 5.3 Historie INTRASTATU Dokončení vnitřního trhu vyžadovalo odstranění materiálních překážek mezi členskými státy, a přitom dosáhnout uspokojivou úroveň informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy. Tohoto v žádném případě nešlo a nelze dosáhnout kontrolami na hranicích uvnitř Společenství, a to ani nepřímými. Proto je nezbytné sbírat údaje potřebné pro statistiky obchodu se zbožím mezi členskými státy přímo u odesilatelů a příjemců a přitom používat metody a techniky, které zajistí úplnost, spolehlivost a aktuálnost údajů, aniž by se zvýšilo zatížení zúčastněných subjektů, zejména malých a středních podniků. EHS k zajištění sběru dat přijalo dne 7. listopadu 1991 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy. Tento předpis stanovil základní právní rámec pro zabezpečení sběru dat. Jednotlivé členské státy však k jeho plnění přistoupily na různých stupních odpovědnosti a proto 7. září 2000 bylo přijato NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1901/2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy. Jak je již z názvu patrno, jednalo se o jakousi prováděcí vyhlášku k Nařízení č. 3310/

14 5.4 Počátek vykazování INTRASTATU CZ v ČR V České republice se poprvé vyplňovaly výkazy pro INTRASTAT v červnu Právní úprava, která stanovovala povinnost vykazovat údaje o odeslaném a přijatém zboží byla značně nepřehledná. Rádoby základním předpisem byla Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství. Dále 319 Statistika Zákona č. 13/1993 Sb. celního zákona a v neposlední řadě 2 předpisy EU: - Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy - Nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy. Nařízení (Regulation) jsou obecně závazná pro všechny členské státy a bezprostředně zavazují všechny státní orgány, jakož i právnické i fyzické osoby členských států Evropské unie. To znamená přímou aplikovatelnost těchto aktů v členských státech bez jakékoliv recepce, tzn. bez vnitrostátního transformačního aktu (národního právního předpisu), jeví právě přímá aplikovatelnost kamenem úrazu. U mnoha článků není jasné, zda tím koho zavazují je stát (ten má problematiku upravit vnitřním předpisem a u mnoha článků tomu tak je) nebo se jím přímo zavazuje právnická nebo fyzická osoba. V době zavádění INTRASTATU CZ však nejhlavnějším problémem byla absence vědomostí o právu EU u českých právnických a fyzických osob. 5.5 Postavení Celní správy ČR, ČSÚ a České daňové správy Garantem INTRASTATU v ČR je Český statistický úřad. Ten např. v legislativní oblasti připravil Vyhlášku č. 200/2004 Sb. (později 201/2005 Sb.) o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu 14

15 TP PT Zákon FPT organizací sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství. ČSÚ vede na základě Nařízení registr zpravodajských jednotek. Celní správa ČR je na základě Celního zákona TPF 2 zajišťující sběr a shromáždění dat, dále organizací pověřenou jejich kontrolou. Je jedinou organizací, která může provádět kontrolu u zpravodajských jednotek. ČSÚ také provádí kontroly dat, ale jen kontroly logické. Například zjišťuje, zda uvedené údaje nevybočují z průměru, zda měrná jednotka odpovídá sazebnímu zařazení zboží apod. Nicméně svá zjištění předává CS k provedení kontrolních úkonů. K zajištění sběru dat Celní správa ČR zakoupila a bezplatně distribuovala a distribuuje počítačový program IDES-CZ pro možnost elektronického předávání dat. V Olomouci vybudovala tzv. HELPDESK, kde pracovníci CS pomáhají zpravodajským jednotkám při řešení problémů od pořizování dat do programového vybavení až po jejich konečné odeslání na servery celní správy. České daňová správa (odpovědní správci daně) proto, aby bylo možné určit zpravodajské jednotky s povinností vykazovat INTRASTAT a aby bylo možno tyto zpravodajské jednotky kontrolovat, má povinnost předávat ČSÚ: a) alespoň jednou měsíčně seznamy fyzických nebo právnických osob, které v rámci daňového přiznání prohlásily, že během sledovaného období dodaly zboží do jiných členských států nebo zboží z jiných členských států přijaly. V seznamech se uvádí celkové hodnoty tohoto zboží přiznaného v daňovém přiznání každou z fyzických nebo právnických osob, b) sami nebo na žádost ČSÚ veškeré informace poskytnuté pro daňové účely, které by mohly zlepšit kvalitu statistik. 2 č. 13/1993 Sb. celní zákon, 319 Statistika 15

16 ČSÚ má povinnost nakládat s těmito informacemi v souladu s pravidly používanými správci daně. Správci daně upozorní plátce daně z přidané hodnoty na povinnosti, které mohou mít jako strany odpovědné za poskytování informací požadovaných systémem Intrastat. 5.6 Kdo je odpovědný za poskytování informací Stranami odpovědnými za poskytování informací do systému Intrastat jsou fyzické nebo právnické osoby, plátci DPH, které odesílají nebo přijímají zboží do (nebo z) jiného členského státu. Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob (zpravodajských jednotek), které překročí osvobozující hodnotový práh zvlášť při přijetí a zvlášť při odeslání zboží. Osvobozující práh je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z hodnoty, která by jako fakturovaná měla být vykázána do Intrastatu. Překročení osvobozujícího prahu si sleduje každý subjekt, kterému by mohla vzniknout povinnost vykazovat údaje do Intrastatu sám, zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží, a to v rámci každého kalendářního roku počínaje od 1. ledna. Při překročení osvobozujícího prahu je zpravodajská jednotka povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží bez vyzvání, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení osvobozujícího prahu došlo. Povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté zboží anebo odeslané zboží má zpravodajská jednotka vždy do konce kalendářního roku, ve kterém překročila osvobozující práh a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka osvobozující práh za přijaté anebo odeslané zboží nepřekročila, jí povinnost vykazování údajů do Intrastatu končí a 16

17 TP TP PT Vyhláška PT NAŘÍZENÍ zboží. FPT Zmocnění za leden následujícího roku již výkaz nepředává. Uvedená pravidla se opět uplatňují Uzvlášť na odeslání a zvlášť na přijetí U Zpravodajskou jednotkou se pro přijetí nebo odeslání zboží stávají i právnické osoby (například veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy apod.), které jsou podle zákona o DPH osobami identifikovanými k dani. Vykazovací povinnost pro Intrastat končí po předání výkazů s údaji o posledním odeslaném anebo přijatém zboží té zpravodajské jednotce, jejíž činnost zanikne (např. sloučením, zrušením, rozdělením). Tuto skutečnost musí současně písemně oznámit příslušnému celnímu orgánu TPF 3 FPT. Strany odpovědné za poskytování informací mohou tuto povinnost přenést na třetí stranu (zmocněného zástupce); takové přenesení však v žádném případě nesnižuje odpovědnost uvedené strany. TPF 4 k vyhotovení anebo předání výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na požádání předložit celnímu úřadu. Vzor plné moci k zastupování ani forma, jak prokázat zmocnění k zastupování, nejsou stanoveny. Pokud některá ze stran odpovědných za poskytování informací nesplní svou povinnost podle NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 638/2004, podléhá sankcím, které určí členské státy. Podle odstavce Celního zákona může sankce činit až ,-Kč. 3 č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, 6 4 EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, článek 7 17

18 5.7 Základní pojmy Pojem Dovoz Vývoz Finanční leasing Incoterms JSD Kombinovaná nomenklatura TARIC MJ Přijetí Odeslání Referenční období Význam Obdržení zboží ze třetí země, která není členem Evropské unie, pokud je toto zboží do ČR dopraveno pod celním dohledem. Poskytnutí zboží do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů. Pronájem zboží, při kterém je smluvně dohodnuto a předpokládá se, že po jeho skončení se nájemce stane vlastníkem zboží. Mezinárodní obchodní dodací podmínky (International Commercial Terms) vyhlašované mezinárodní obchodní komorou. Jednotný správní doklad předepsaný tiskopis pro písemnou formu celního prohlášení. Nomenklatura celního sazebníku EU (osmimístná zbožová nomenklatura vytvořená rozšířením šestimístné nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží). Integrovaný sazebník EU, který umožňuje v návaznosti na zbožové kódy kombinované nomenklatury používat opatření obchodní politiky EU, např. celní sazby, kvóty, antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoří prvních osm míst zleva zbožového kódu uváděného v TARICu a jsou shodné s nomenklaturou celního sazebníku EU. Kód používaný pro doplňkové měrné jednotky, ve kterých se vykazuje množství přijatého nebo odeslaného zboží (např. počet kusů, litrů, metrů ). Jedná se o druhý ukazatel vedle vlastní hmotnosti zboží, který je uveden u řady položek kombinované nomenklatury. Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele). Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboží vraceného jeho dodavateli). Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboží do jiného 18

19 Pojem Zpracování dle smlouvy Význam členského státu nebo o přijetí zboží z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboží. Stejně tak ale může být referenčním obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém zpravodajské jednotce (osobě registrované k DPH) vznikla povinnost přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu nebo přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu, pokud tento měsíc povinnosti k přiznání je měsíc následující po měsíci odeslání nebo přijetí zboží. Zpracováním dle smlouvy se označuje transakce, při které se dočasně přijímá zboží do ČR nebo se dočasně odesílá do jiného členského státu z ČR a z hlediska předpisů o DPH je toto přijetí nebo odeslání uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci. Tato práce se označuje také jako práce vykonávaná ve smluvním vztahu Při dočasném přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, že zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v ČR a nezmění se zde vlastník dočasně přijatého zboží ani z něj zpracovaných výrobků. Při dočasném odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, že zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v členském státě, kde ke zpracování dochází a nezmění se zde vlastník dočasně odeslaného zboží ani zpracovaných výrobků. Za zpracování dle smlouvy se nepovažuje dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho opravy nebo údržby, ať už placené nebo neplacené, která se do Intrastatu nevykazuje. Za zpracování dle smlouvy se také nepovažuje a do Intrastatu se vůbec nevykazuje dočasné přijetí zboží za účelem označení, doplnění, úpravy, zvláštního vybavení apod. výrobků prodávaných vlastníkovi dočasně přijatého nebo odeslaného zboží Cílem zpracování dle smlouvy musí být výroba nového nebo skutečně vylepšeného výrobku pomocí operací, jakými jsou zejména přeměna, montáž, vytvoření, renovace apod., ne pouhé balení, třídění, kontrola, testování zboží a podobné operace. 19

20 5.8 Negativní hlášení Za měsíc, ve kterém zpravodajská jednotka neprovede žádnou transakci, ale jinak povinnost vykazování údajů pro Intrastat má, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení. Negativní hlášení se předává zvlášť za přijetí zboží a zvlášť za jeho odeslání. To se předává i za každý další měsíc až do případného ukončení vykazovací povinnosti zpravodajské jednotky ve stejných termínech, jako se předávají výkazy o odeslaném nebo přijatém zboží. Pro negativní hlášení se použije příslušný výkaz (viz Příloha č. 1 nebo Příloha č. 2) s úplně vyplněným záhlavím, jako na běžném výkazu, s výjimkou údaje o počtu řádků. Sloupce 1 až 11 s prázdnými řádky pro údaje o zboží se křížem proškrtnou. Na výkazu se vpravo od nadpisu ODESLÁNÍ nebo PŘIJETÍ uvede poznámka NEGATIVNÍ 5.9 Příležitostné přijetí V případě, že se uskuteční pouze jednorázové odeslání nebo přijetí zboží, kterým vznikne povinnost předávání výkazů pro Intrastat (převyšuje hodnotu osvobozujícího prahu) a je důvodný předpoklad, že do konce kalendářního roku k žádnému dalšímu odeslání nebo přijetí zboží nedojde, stačí vykázat pouze toto jednorázové odeslání nebo přijetí a za další měsíce už negativní výkazy pro Intrastat nevyhotovovat a nepředávat. Výkaz pro Intrastat s jednorázovým odesláním nebo přijetím zboží však musí být na horním okraji zřetelně označen nápisem PŘÍLEŽITOSTNÝ. Pokud by do konce kalendářního roku, ve kterém byl celnímu úřadu předán výkaz s označením PŘÍLEŽITOSTNÝ, došlo proti předpokladům k dalšímu odeslání nebo přijetí zboží, vzniká vykazujícímu takovým odesláním nebo přijetím povinnost k předávání výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích. To znamená, že se stává zpravodajskou jednotkou s povinností 20

21 vykazovat do konce roku a ještě celý další rok předávat celnímu úřadu za každý kalendářní měsíc příslušný výkaz pro Intrastat, ať už s údaji o odeslaném anebo přijatém zboží nebo negativní hlášení. Pravidla o tzv. příležitostném výkazu se uplatňují zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboží za měsíce mezi příležitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají Povinnost vykazovat při dovozu zboží Pokud je při dovozu ze třetí země zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě než je ČR (clo je vyměřeno v jiném členském státě, ve kterém zboží získalo status Společenství), musí být v tuzemsku, jako ve státě určení, vykázáno pro Intrastat jako zboží přijaté. Pokud je při dovozu ze třetí země zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v ČR nebo je zde propuštěno českými celními orgány do jiného celního režimu se do výkazu pro Intrastat jako přijaté zboží nevykazuje. Stejně tak se do výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes členský stát pouze tranzituje, a to bez ohledu na skutečnost, zda je takové zboží dopravováno přímo přes území daného členského státu pod celním dohledem, zejména v celním režimu tranzitu, nebo se jedná o zboží Společenství provážené bez celního dohledu Formy výkazů Výkaz pro Intrastat lze vyhotovit na předepsaném tiskopise v papírové formě. Nejvýhodnější a nejobvyklejší je vyhotovení i odeslání výkazu bez použití tiskopisu elektronicky v předepsaném elektronickém formátu. Informace o elektronickém předávání dat je možné získat na webových stránkách GŘC ( Tiskopisy výkazů v papírové formě jsou různé pro přijetí a různé pro odeslání zboží. Vzory tiskopisů výkazů (dále jen výkaz ) 21

22 jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. (viz. Příloha č. 1 a č. 2). Pro sdělení údajů o odeslání zboží se používá jiný tiskopis než pro přijetí zboží. Na každý tiskopis výkazu lze deklarovat až 15 údajů o různých transakcích zboží, například 15 podpoložek zboží. Použití tiskopisu výkazu s naznačenými okénky pro jednotlivé číslice v záhlaví tiskopisu není na závadu. Stejně tak se nepovažuje za chybný tiskopis, který nebude mít v jednotlivých sloupcích tečkovaně naznačené rozdělení (např. ve sloupci 1, 2, 3, 8, 10). Do všech forem výkazu pro Intrastat (papírové i elektronické) jsou požadovány informace o přijetí a odeslání zboží vždy ve stejném rozsahu Předávání výkazů Výkazy s údaji pro Intrastat, včetně tzv. negativního hlášení, zpracované na předepsaném tiskopise, se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně tak, aby je celní úřad obdržel nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. Při posílání výkazu poštou se nezbavuje zpravodajská jednotka odpovědnosti za pozdní doručení výkazu, a proto musí zásilku s výkazy podat na poštu v dostatečném časovém předstihu před stanoveným termínem (10. pracovní den), kdy již musí být poštou na celní úřad doručena. Příslušným celním úřadem se rozumí místně příslušný celní úřad k adrese sídla nebo místa trvalého pobytu zpravodajské jednotky. Tato adresa by měla odpovídat adrese, podle které se zpravodajské jednotce určuje příslušný finanční úřad, který je správcem její DPH. Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky, která nemá v ČR své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu nebo je zahraniční osobou povinnou přiznat v ČR DPH a registrovala se proto k DPH na Finančním úřadu pro Prahu 1, je Celní úřad Praha 1 (Sokolovská ulice 22

23 TP PT Nařízení FPT je č. 22, Praha 8). Seznam celních úřadů a jejich místní působnost je stanovena v příloze č. 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky v platném znění. Elektronické předávání výkazů pro Intrastat se musí předem projednat s příslušným celním úřadem, který zpravodajské jednotce určuje způsob a podmínky takového předávání (elektronickou adresu apod.). Zpravodajská jednotka se musí u celního úřadu zaregistrovat. Celní úřad jí přidělí přístupové jméno (ID stanice) a přístupové heslo do systému. Výkazy pro Intrastat zpracované elektronicky je třeba odeslat příslušnému celnímu orgánu nejpozději 12. pracovní den měsíce následujícího po referenčním období Co je předmětem vykazování Do statistiky obchodu mezi členskými státy se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování. Zbožím Společenství TPF 5 zboží: - úplně získané nebo vyrobené na území Společenství, - zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu, - zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve. Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie. Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijaté z území, které nejsou součástí území Společenství podle Směrnice Rady 77/388/EHS. Jedná se o tato území: - Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana (zámořské departementy Francouzské republiky) - Büsingen (Německo) 5 Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství; článek 4 23

24 - Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla (Španělsko) - Livigno, Campione d Italia a italské vody jezera Lugano (Itálie) - Hora Athos (Řecko) Do Intrastatu se vykazují údaje zejména o zboží přijatém z jiného členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu: - nakupovaném a prodávaném - určeném na zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) - vraceném po zpracování dle smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - přijímaném, odesílaném a mimořádně i zpět vraceném v rámci finančního leasingu - odesílaném a přijímaném v rámci reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží - dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování - dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací - dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu - přijímaném nebo odesílaném v rámci dodávek do centrálních a distribučních skladů - odesílaném nebo přijímaném do konsignačních skladů - přijímaném nebo odesílaném v souvislosti s pouhým uskladněním zboží, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi - přijímaném nebo odesílaném k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operační leasing delší než dva roky) 24

25 Údaje do výkazů pro Intrastat se uvádějí souhrnně za sledované období, to je za jeden kalendářní měsíc, zvlášť za odeslání zboží a zvlášť za přijetí zboží. Rozepsání údajů podle jednotlivých zásilek, faktur apod. je možné, ale nedoporučuje se, je-li výkaz pro Intrastat podáván na tiskopise a jeho převzetí celním úřadem by tak mohlo být časově delší. Jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji ve výkazu pro Intrastat lze sčítat (např. několik odeslaných zásilek zboží ve sledovaném období s totožnými údaji ve sloupcích výkazu 1 až 3 a 7 až 11 výkazu lze sečíst hodnotově a množstevně a uvést je do jednoho řádku) Uvádění údajů do výkazu (přijetí nebo odeslání) Záhlaví výkazu Údaje ze záhlaví je třeba uvést na každém listu tiskopisu Období (rr/mm) Do vyznačených okének se uvádí rok a měsíc, za který jsou ve výkazu uvedeny údaje. Např. leden 2006 září = Počet řádků Za předtisk se do pěti předtištěných okének uvádí celkový počet vyplněných řádků na všech listech předávaného výkazu. Případně přeškrtnuté řádky z důvodů oprav chybných údajů se do celkového počtu řádek nepočítají. Nevyužitá okénka před číslem vyjadřujícím počet řádků se doplňují nulami Označení listů na tiskopisech Do předtištěného okénka za slovem List se uvádí pořadové číslo listu a do dalšího okénka za písmenem z celkový počet listů předávaného výkazu Zpravodajská jednotka Uvádí se tyto identifikační údaje: 25

26 - DIČ zpravodajské jednotky, a to bez označení CZ, pokud je v tiskopisu výkazu předtištěno. - Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky. - Příjmení a jméno kontaktní osoby, která může poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace. - Telefonní číslo kontaktní osoby. - Číslo faxu kontaktní osoby. - kontaktní osoby. V případě, že některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například zpravodajská jednotka nevlastní fax), ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný Třetí strana Výkaz může za zpravodajskou jednotku vyplnit anebo předat celnímu úřadu jiný subjekt jako její zástupce. Za správnost vyplnění výkazu a jeho odeslání zůstává však odpovědná zpravodajská jednotka. Jestliže výkaz bude vyplňovat anebo předávat zástupce, musí uvést do pravé části záhlaví za nadpis Třetí strana slovo ANO. V případě, že zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo ANO do této části výkazu již vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu může zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či ové spojení na fyzickou osobu, která je za zpravodajskou jednotku schopna a pověřena podat k předanému výkazu případně požadované vysvětlení. 26

27 Pokud některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například osoba nevlastní fax) nebo je zpravodajská jednotka či její zástupce do výkazu uvést nechtějí, ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný. V případě, že výkaz vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem Třetí strana se nevyplňuje Údaje o zboží Číslo řádku Na tiskopisech výkazů pro odeslání jsou na každém listu předtištěné řádky Pokud při opravě chybných údajů dojde k přeškrtnutí řádku, číslování řádek se nemění Kód zboží Sloupec 1 výkazu Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky přijatého zboží dle kombinované nomenklatury. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu = shodný osmimístný číselný kód zboží uváděný do první části zleva kolonky 33 JSD při dovozu nebo vývozu zboží). V roce 2004 byla tato nomenklatura shodná s osmimístnými číselnými kódy zboží uvedeného v celním sazebníku ČR vydaném nařízením vlády č. 462/2003 Sb., jehož účinnost skončila k Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách GŘC Stát odeslání (určení) Sloupec 2 výkazu Státem odeslání je členský stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to stát, přes který je zboží pouze převáženo. Pokud je ale zboží na cestě k jeho 27

28 TP PT Nařízení FPT příjemci v ČR předmětem obchodní transakce, uskutečňované v jiném členském státě než ve kterém započala jeho doprava, a to včetně zpracování dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), zemí odeslání se stává země, v níž proběhla tato transakce. Stát odeslání se do výkazu pro Intrastat na přijetí zboží vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu. Státem určení je poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce dodáno. Pro vyznačení státu odeslání se používají alfabetické kódy TPF viz Příloha č Stát původu (kraj původu) Sloupec 3 výkazu Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod., V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Určení původu zboží pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. V případech, kdy původ zboží není znám třeba proto, že ho odesílatel příjemci nesdělil, ani není informace o původu uvedena na přijímaném zboží nebo je 6 6 Komise (ES) č. 750/2005 ze dne 18. května 2005, o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy 28

29 TP PT Vyhláška FPT známa pouze skutečnost, že zboží pochází z určitého seskupení zemí (například z EU), uvede se do příslušného řádku sloupce 3 výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód státu odeslání (opíše se údaj ze sloupce 2 výkazu). Do sloupce 3 se uvádí při odeslání kód kraje původu zboží TPF viz Příloha č. 5. Jedná se o kraj v ČR, kde zboží bylo vyrobeno, zpracováno, smontováno, zušlechtěno, vytěženo, vypěstováno apod. Není-li kraj původu znám nebo zboží nepochází z ČR, uvede se kód Fakturovaná částka v Kč Sloupec 4 výkazu Fakturovaná hodnota je hodnota, kterou kupující hradí prodávajícímu za přijaté zboží nebo kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané zboží. Jedná se vlastně o převodní převoditelnou hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek (INCOTERMS). Převodní hodnota je ta, kterou uhrazuje kupující prodávajícímu bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Součástí fakturované hodnoty zboží musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu daně z přidané hodnoty. Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale nezahrnuje částka DPH. Pro jiné transakce než prodej či nákup, musí být hodnota určena tak, jako by se o prodej či nákup jednalo a deklarovaná 7 7 č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, Příloha č. 1, část III. 29

30 hodnota se musí stanovit na základě údajů uvedených na dodacím listu nebo proforma faktuře, dle kalkulace nebo odhadem. To se týká například případů, kdy zpravodajská jednotka přijímá z jiného členského státu (přemísťuje si) svůj majetek, třeba za účelem nejistého prodeje, k uskladnění na dobu delší než 24 měsíců nebo i ke zpracování dle smlouvy. Pokud si zpravodajská jednotka odesílá (přemísťuje) svůj majetek do jiného členského státu, musí být schopna určit jeho cenu ze svých účetních evidencí. Pokud jde o přijetí nebo odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy, opravě či údržbě, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží odeslaného nebo přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných k zušlechtěnému (zpracovanému) zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboží ke zpracování. Při přijetí zboží, za které není jeho dodavateli nic hrazeno nebo při odeslání zboží není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběratelem přijímána úhrada od dodavatele nebo odběrače, dle směru obchodu, (například při přijetí odpadů), se namísto fakturované hodnoty uvádí do příslušného řádku sloupce 4 výkazu číslice 0. Místo fakturované hodnoty se do výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboží, za které by bylo běžně 30

31 odběrateli dodavatelem placeno (tzv. zboží s opačným směrem platby), poskytováno bezplatně. Při zpětném přijetí zboží, které je vraceno z nebo do jiného členského státu a nejedná se o zpětné přijetí zboží, které bylo v jiném členském státě zpracováno dle smlouvy, se do výkazu pro Intrastat uvádí, jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při odeslání nebo přijetí předmětného zboží. To se týká například i zboží odeslaného (přijatého) na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům přijímáno jeho vlastníkem od nájemce zpět nebo zboží vraceného z důvodů reklamace jeho kvality. Při přijetí (odeslání) nosičů informací obsahujících data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat je součástí fakturované hodnoty i cena těchto dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). V případě, že přijatá (odeslaná) zásilka obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro příslušný řádek ve výkazu se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem na jednotlivé hodnoty konkrétních druhů zboží. Pokud je faktura vystavena na více druhů zboží, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, každá podpoložka zboží je však zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboží, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoložkám zboží podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboží uvedené na faktuře měrná 31